Plan for the transformation of sources producing electricity and heat related to the modernization of heat distribution within component 2.3 of the National Recovery Plan

1. Prioritu při náhradě uhlí v teplárenství do roku 2030 budou mít domácí nízkoemisní zdroje.

2. Dojde k maximálnímu využití tepla z jaderných elektráren a napojení tohoto tepla do SZT v příslušné oblasti. V současné době je již realizováno využito a zapojeno teplo z jaderné elektrárny Temelín do SZT v Českých Budějovicích. Nyní probíhá příprava využití a zapojení tepla z jaderné elektrárny Dukovany do SZT v Brně.

3. Dojde k využití udržitelné pevné biomasy, které je s ohledem na aplikaci principů kaskádového využití biomasy předpokládáno v rozsahu 1,5 až 2 mil. tun rok.

4. Dalším důležitým substitutem uhlí bude komunální odpad využitý v zařízeních na energetické využití odpadu s dodávkou tepla do SZT a paliva z odpadu využitá ve fluidních kotlích.

5. Bioplyn z čistíren odpadních vod a zpracování biologicky rozložitelného odpadu a biometan dopravovaný plynárenskou soustavou. 3 Detailněji je celý rámec dekarbonizace, respektive dálkového vytápění, v Česku popsána v materiálu „Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku“ (odkaz). 4 Podrobnosti k jednotlivým bodům jsou uvedeny ve výše uvedeném materiálu „Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku“ (odkaz). -2-

6. Další nízkoemisní zdroje tepla, jejichž využití bude mít do roku 2030 menší význam jsou odpadní teplo z průmyslu a terciální sféry, teplo z čistíren odpadních vod, nízkoteplotní zdroje tepla z obnovitelných zdrojů, teplo ze slunečních kolektorů. Uvedené zdroje v bodech 2 až 6 budou doplněny zemním plynem, který bude využit jednak v zařízení pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a jednak v kotlích pro pokrytí špičkového zatížení a také v záložních zdrojích. Zásadním opatřením pro zvýšení celkové účinnosti SZT je rekonstrukce rozvodných tepelných zařízení, zejména náhrada parních sítí za horkovodní nebo teplovodní. Podle analýzy provedené analýzy je možné provést rekonstrukci 754 km parních sítí na horkovodní nebo teplovodní. Zbývající délka parních rozvodů je určena pro dodávky páry do průmyslu a nemůže být tudíž nahrazena horkovody. V letech 2023 až 2030 je předpokládána rekonstrukce 240 km parních rozvodů. V letech 2031 až 2040 pak dalších 400 km. Celkem by tedy do roku 2040 mělo být nahrazeno 640 km parovodů, což je 85 % identifikovaného potenciálu. Tabulka č. 1 uvádí výhled palivového mixu do roku 2050. Z tabulky je patrné, že se očekává postupný pokles využití fosilních paliv a jejich nahrazování nízkoemisními palivy. Tabulka č. 1: Palivový mix tepla dodaného ze SZT (základní, 2030, 2040 a 2050) TJ 2022 2030 2040 2050 Uhlí a uhlí produkty 44 606 4 696 0 0 Ropa a ropa produkty 629 0 0 0 Zemní plyn 21 607 27 214 7 688 0 Rašelina 0 0 0 0 Pevná biomasa 7 555 15 178 14 202 11 490 Bioplyn 603 667 1 333 1 066 Geotermální 76 2 599 6 876 7 500 Solární termální 1 200 1 300 1 500 Odpad (obnovitelná část) 1 544 4 282 4 282 3 854 Jaderná energie 234 2 499 3 000 10 520 Odpad (neobnovitelná část) 1 029 2 855 2 855 2 569 Elektrokotle 56 1 296 2 592 2 074 Tepelná čerpadla (vzduch voda) 0 1 911 8 588 10 088 Tepelná čerpadla (voda voda) 0 834 7 519 9 019 Odpadní teplo 823 1 000 1 500 2 000 Odpadní voda 0 757 3 482 5 429 Vodík 0 200 2 604 3 463 Jiné fosilní plyny 3 309 3 309 0 0 Biometan 0 8 013 8 910 5 881 Celková dodávka v SZTE 82 070 77 510 76 731 76 453 Zdroj: „Potenciál využití nízkoteplotních zdrojů tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (SZTE) v ČR“ (odkaz) -3- Graf č. 1: Průměrný emisní faktor tepla ze SZTE v období 2020 až 2050 Zdroj: „Potenciál využití nízkoteplotních zdrojů tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (SZTE) v ČR“ (odkaz) Za hlavní opatření k dekarbonizaci dálkového vytápění v ČR je možné označit následující body5: i) legislativní úpravy týkající se zejména posuzování energetické náročnosti budov napojených na SZT při změně způsobu vytápění; ii) veřejná podpora (formou investičních dotací a provozních dotací); iii) povinnost využití odpadního tepla; iv) využití geotermální energie; v) využití nízkoteplotních zdrojů tepla; vi) strategický přístup k energetickému využití odpadů a vii) soukromé investice v sektoru teplárenství. Celkové náklady dekarbonizace dálkového vytápění lze do roku 2030 odhadovat na 200 mld. Kč, z toho cca 10 mld. Kč představují náklady na rekonstrukce parních sítí na horkovodní. Klíčovým zdrojem investiční podpory pro transformaci teplárenství do roku 2030 bude program HEAT v rámci Modernizačního fondu, kde je pro transformaci teplárenství vyčleněno 100 mld. Kč. Česká republika dále počítá s poskytováním provozní podpory podle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů pro teplo z obnovitelných zdrojů dodané do SZT a dále pro výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, která bude pro výrobny nad 1 MW poskytována formou aukcí. Mezi lety 2030 a 2040 bude na transformaci teplárenství nezbytné vynaložit přinejmenším 70 mld. Kč v cenách roku 2023, z toho cca 18 mld. Kč představují náklady na rekonstrukce parních sítí na horkovodní. Způsob podpory těchto investic z veřejných zdrojů zatím nebyl stanoven. 5 Podrobnosti k jednotlivým bodům jsou uvedeny ve výše uvedeném materiálu „Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku (odkaz). -4- Vymezení investic do modernizace distribuce tepla v rámci investice 2.3 V rámci Národního plánu obnovy, konkrétně komponenty 2.3 je podporována modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění. Na uvedenou aktivitu bylo v rámci této komponenty alokována částka 1,66 mld. Kč. V květnu 2022 byla v tomto ohledu vyhlášena výzva6. Podporovanými aktivitami jsou: a) Modernizace a rekonstrukce stávajících soustav zásobování tepelnou energií včetně předávacích stanic s cílem maximálního dosažení úspor primární energie, případně využití tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla z průmyslových procesů. b) Rozvoj a propojování stávajících soustav zásobování tepelnou energií včetně předávacích stanic s cílem dosažení úspor primární energie (tj. konkrétně výstavba nových rozvodů v rámci stávající soustav zásobování tepelnou energií (dále také „SZTE“) výstavba nových větví, ale i propojování stávajících větví). c) Instalace a modernizace technologických zařízení souvisejících s distribucí tepelné energie včetně měření a regulace v soustavách zásobování tepelnou energií (např. řídící a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat). Podporovanými aktivitami naopak nejsou: a) Zdroje tepelné energie soustavy zásobování tepelnou energií (zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce), b) Výstavba nových SZTE, c) Výzkumné, vývojové a pilotní projekty, d) Nebudou podporované opatření umožňující odpojení od stávajících SZTE Příjemci jsou malé a střední podniky, velké podniky a veřejný sektor včetně podnikatelských subjektů s majetkovou účastí (až do výše 100 %) obcí, měst, krajů a státu. Příjemci podpory provozují nebo budou provozovat rozvod tepelné energie na základě licence na rozvod tepelné energie, které uděluje Energetický regulační úřad (ERÚ) podle § 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „licence“). Povinnou přílohou žádosti o podporu je Energetický posudek, podle § 9a odst. 1 písm. d) 7 zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění (dále jen „Zákon o hospodaření energií“), zpracovaný podle vyhlášky č. 15/2022 Sb. o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie zpracovaný energetickým specialistou s příslušným oprávněním podle 6 https://www.mpo.gov.cz/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/i--vyzva-modernizace-distribuce-tepla-v- systemech-dalkoveho-vytapeni-z-narodniho-planu-obnovy--267356/ 7 Jedná se o typ energetického posudku pro posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak. -5- Zákona o hospodaření energií, který kromě legislativních požadavků na zpracování energetického posudku musí zejména obsahovat údaje, které jsou samostatnou přílohou č. 1 Energetického posudku (dále také „Náležitosti přílohy energetického posudku – Plnění specifických podmínek výzvy “). Celková výše způsobilých výdajů je vyčíslena na základě maximální měrné investice ve výši 15 000 Kč/úsporu primární energie v GJ. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 2 mil. Kč a maximálně do výše 500 mil. Kč, avšak současně maximálně do výše 20 mil. EUR. V následující agregované tabulce je stav implementace komponenty NPO-Úspory energie v SZT k 15.8.2024 podle MS2014+. Tabulka č. 2: Stav implementace komponenty NPO-Úspory energie v SZT stav 15.8.2024 Úspora Stav realizace Počet Součet z CZV Součet z primární projektů projektu Příspěvek EU energie (GJ/rok) Projekt finančně ukončen ze strany 11 188 864 593,67 94 432 296,83 21 100,40 MF-PCO (PP42) Projekt fyzicky ukončen (P40) 1 53 393 018,00 26 696 509,00 4 389,84 Projekt s právním aktem o poskytnutí / převodu podpory 42 2 842 145 597,39 1 421 072 798,69 308 280,24 (PP30) Projekt v plné (fyzické i finanční) 7 1 722 711 089,79 861 355 544,89 126 350,18 realizaci (PP37) Projekt ve fyzické realizaci (PP36) 2 19 447 627,00 9 723 813,50 7 877,00 Celkový součet 63 4 826 561 925,85 2 413 280 962,91 467 997,66 Celková spotřeba primární energie ve výchozím stavu byla podle dat uvedených v energetických posudcích ve výši 1 085 715 GJ. Celková dodávka ze SZT v ČR byla v roce 2022 podle posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku 82 070 TJ. Neboli implementace této komponenty cílilo na cca 1,3% spotřeby energie v SZT. Vlivem realizace této komponenty by mělo dojít k celkové agregované úspoře primární energie ve výši 43,1 % na základě ex-ante vyhodnocení. Celkové měrné způsobilé výdaje na úsporu energie (Kč/GJ) jsou ve výši cca 10 313 Kč/GJ. Podrobnosti uvádí Tabulka č. 4. -6- Splnění požadavků prováděcího rozhodnutí V rámci prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka a technickým pokynem „Nezpůsobit významnou škodu“ (2021/C58/01) je nutné prokázat splnění následujících podmínek: ­ splnění definice „účinného dálkového vytápění a chlazení“ v čl. 2 odst. 41 směrnice 2012/27/EU nejpozději do tří let od modernizace sítě ze strany příslušné zařízení na výrobu tepla/elektřiny ­ soulad investic s pokynem „Nezpůsobit významnou škodu“ (2021/C58/01), zejména s kritérii pro sadu tepla a elektřiny na bázi zemního plynu v příloze III Pokynů, v případě, že bude využíván zemní plyn Uvedené podmínky jsou požadavkem výzvy, konkrétně specifických podmínek komponenty uvedených v části 7.2.1 výzvy. Níže je shrnutí požadavků vedoucí ke splnění připomínek: ­ Část b) specifikuje, že projekty musí být součástí systémů „účinného dálkového vytápění a chlazení“ (ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU). Není-li systém v důsledku podpořených opatření dosud součástí systému „účinného dálkového vytápění a chlazení“, další modernizace potřebná k dosažení systému „účinného dálkového vytápění a chlazení“ musí být zahájena do tří let od zahájení prací, na které byla poskytnuta podpora a musí být nejpozději dokončena do tří let od ukončení prací, na které byla poskytnuta podpora. „Zahájení prací“ i „ukončení prací je dedikováno v samotné výzvě. ­ Část c) pak specifikuje, že do tří let od ukončení prací, na které byla poskytnuta podpora, se musí zahájit práce rekonstrukce zdrojů souvisejících s výrobou elektřiny anebo tepla, a dokončena nejpozději v roce 2030 tak, aby splňovaly požadavky technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) a nepoužívaly jako zdroj tepla tuhá fosilní paliva, vyjma paliv splňujících kritéria pro výrobu tepla na bázi zemního plynu podle přílohy III technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“. Žadatel musí dále deklarovat (požadavek uvedený v části 7.2.2), že činnosti vztahující se k předmětným opatřením v rámci žádosti o podporu Národního plánu obnovy splňují zásadu významně nepoškozovat v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve smyslu čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (tzv. „Nařízení o Taxonomii“). ­ Všichni příjemci dotace doložili přílohu č.38 k deklaraci: Reportovací list k plnění zásady „významně nepoškozovat“. Zde je uvedeno, zda a jakým způsobem implementace opatření významně nepoškozuje / nepoškozují environmentální cíle dle čl. 17 a dle Prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka.Na základě doručených reportovacích listů lze konstatovat, že v oblasti enviromentálního cíle: - zmírňování změny klimatu jsou projekty plně adaptovány vůči případným současným i budoucím změnám. Opatření v rámci projektů splňují úspory energie na základě stanoviska energetického specialisty v doložených energetických posudcích. Projekty mají pozitivní či neutrální vliv na tuto oblast a naplňují dlouhodobé strategie EU v oblasti přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice. 8 https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/2022/5/Priloha-c-3-Reportovaci-list-k- plneni-zasady-_vyznamne-neposkozovat_.pdf -7- - přizpůsobování se změně klimatu žadatelé vždy posoudili klimatická rizika a přínosy realizace pokryjí případné negativní jevy. Projekty mají nulové přímé emise CO2 a jsou v souladu se Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. - udržitelného využívání a ochrany vodních zdrojů jsou projekty nerelevantní, protože danou oblast nepostihují. - oběhového hospodářství vč. předcházení vzniku odpadů a recyklace je v rámci projektů s odpady nakládáno v souladu s platnou legislativou. Při vzniku odpadu jsou dodržována pravidla pro nakládání s odpady v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb. o odpadech. Zároveň je zajištěno třídění, recyklace materiálu. - prevence a omezování znečištění ovzduší, vody nebo půdy jsou projekty vesměs neutrální, tj. nedojde k znečišťování ovzduší, vody nebo půdy. Samotné projekty mají pozitivní vliv na úsporu tepelné energie a snížení energetické náročnosti. Pro naplnění Plánu č. 1 „Příprava plánu dekarbonizace dálkového vytápění v Česku“ a Plánu č. 29 „Příprava plánu trajektorií udržitelného využívání bioenergie a dodávek biomasy v Česku a jeho dopadů na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku a biologickou rozmanitost, jakož i vliv na kvalitu ovzduší pro období 2020–2030“ a splnění specifických podmínek uvedených v kapitole 7.2.1 b) a c) bylo nutné doložit časový harmonogram včetně podrobnějšího popisu zamýšlených projektů v rámci předmětné soustavy zásobování tepelné energie (zejména zdrojů tepelné energie, ale i dalších částí rozvodů tepelné energie v rámci předmětné soustavy zásobování tepelnou energií - kde proběhla pouze částečná modernizace/rekonstrukce a které budou vyžadovat modernizaci/rekonstrukci mimo předmětnou žádost o podporu). Požadavky z výše uvedeného odstavce bylo nutné zpracovat v rámci povinné přílohy žádosti č.2 Principy investic financované v rámci komponenty10. Souhrnné informace jsou uvedeny v tabulce č. 3 v části Příloha č. 2: Principy investic financované v rámci komponenty, kde jsou uvedené základní parametry této dekorbonizace včetně časového harmonogramu viz dále. Shrnutí těchto „principů investic“ je uvedeno dále v tomto dokumentu. V případě, že je jiný vlastník rozvodného tepelného zařízení a zdroje tepelné energie a nejsou splněny podmínky b) a c) uvedené v kapitole 7.2.1 Výzvy, tak musí být doloženo k první žádosti o platbu provozní a právní ujednání mezi těmito dvěma subjekty zavazující k plnění těchto podmínek vlastníky zdroje tepelné energie. Požadavek na předložení tohoto provozního a právního ujednání k první žádosti o platbu byl vznesen a zapracován podle požadavků zástupců EK před vyhlášením Výzvy. Zatím nebylo žádné provozně právní ujednání v rámci žádosti o platbu předloženo vzhledem k tomu, že zatím předložené žádosti o platbu se netýkaly projektů, kde je různý vlastník. Příjemci měli další povinnosti, kupříkladu zajistit soulad s následujícími materiály (požadavek 7.2): i) Příprava plánu dekarbonizace dálkového vytápění v Česku a ii) Příprava plánu trajektorií udržitelného využívání bioenergie a dodávek biomasy v Česku a jeho dopadů na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku a biologickou rozmanitost, jakož i vliv na kvalitu ovzduší pro období 2020–2030. 9 https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/2023/12/Posouzeni-trajektorii- udrzitelneho-vyuzivani-bioenergie-v-CR.pdf 10 https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/2022/5/Priloha-c-2-Principy-investic- financovane-v-ramci-komponenty.pdf -8- Povinnou přílohou žádosti je také Energetický posudek, podle § 9a odst. 1 písm. d) zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. Tabulka č. 3, Tabulka č. 4 a Tabulka č. 5 a uvádějí informace o projektech, na základě kterých lze sumárně doložit plnění výše uvedených podmínek. Tabulka č. 3 uvádí základní informace o projektech, jedná se o registrační číslo, název a žadatele. Tabulka č. 4 obsahuje informace na základě energetického posudku (výdaje, příspěvek EU, spotřeba energie, měrné náklady na úsporu, snížení CO2 atd.). Z uvedených informací je mimo jiné patrné, že žádosti převyšují dostupnou alokaci a nebude tak možné podpořit všechny projekty. Tabulka č. 5 uvádí naplnění specifických podmínek výzvy a principů investic v rámci komponenty. V levé části tabulky je uveden stávající stav podle energetického posudku, v rámci kterého je specifikováno splnění definice účinného dálkového vytápění a chlazení11, zdrojové palivo a využití biomasy. Z těchto informací je mimo jiné patrné, že pouze 2 projekty z 63 aktuálně nesplňují definici účinného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU), tj. soustava dálkového vytápění nebo chlazení, která používá alespoň 50 % energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % z kombinace této energie a tepla. Informace v pravé části shrnují informace z povinné přílohy vymazující principy investic financované v rámci komponenty. Uvádí splnění definice účinného dálkového vytápění a chlazení; plánovanou transformace (včetně časového rámce) a očekávané využití biomasy. Všechny projekty, které byly schváleny v rámci věcného hodnocení, podepsaly do 31.12.2023 tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace dále RoPD12, což je právní akt mezi vlastníkem komponenty/poskytovatelem dotace a příjemcem dotace. Podle kapitoly RoPD 6.13.1. je příjemce povinen Projekt realizovat v souladu s podmínkami uvedenými v kapitole 7.2 Specifické podmínky komponenty Výzvy a následně je i po dobu udržitelnosti Projektu nadále dodržovat. V případě nesplnění těchto podmínek může v krajním případě nastat vyměření odvodu ve výši až 100 % z poskytnuté dotace. Souhrnný výčet těchto specifických podmínek je uveden výše. Dále v kapitole 6.10.1. RoPD je uvedené: Příjemce je povinen splnit indikátor (Úspory primární energie) povinný k naplnění (dále jen „indikátor“) nejpozději k datu 31. 3. 2026, neboť jde o nejzazší datum, kdy musí být indikátor prokázán/naplněn. Tato hodnota musela být minimálně ve výši 15% úspory primární energie oproti výchozímu stavu a byla vyčíslená v rámci předloženého energetického posudku zpracovaného podle § 9a odst. 1 písm. d) zákona č.406/2000 Sb. Dosažení splnění cílové hodnoty indikátoru je příjemce povinen doložit předložením Energetického posudku, podle § 9a odst. 1 písm. e)13 zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění (dále jen „Zákon o hospodaření energií“), zpracovaný podle vyhlášky č. 15/2022 Sb.14 o energetickém posudku a o 11 Energetický regulační úřad (ERÚ) sestavuje na základě § 25 odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií (odkaz). V rámci energetického posudku sestaveného energetickým specialistou je prokazatelně uvedeno, zda je soustava účinná, což je doložitelné právě seznamem účinných soustav zveřejněným ze strany ERÚ. 12 https://www.mpo.gov.cz/assets/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/2023/11/Rozhodnuti-o-poskytnuti- dotace.pdf 13 Vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak, 14 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-141 -9- údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie zpracovaný energetickým specialistou s příslušným oprávněním podle Zákona o hospodaření energií (dále také „Energetický posudek“). V rámci tohoto energetického posudku bude obsažené vyjádření k plnění specifických podmínek komponenty podle přílohy č. 1 Energetického posudku (dále také „Náležitosti přílohy energetického posudku – Plnění specifických podmínek komponenty“) na základě požadavků vyplývajících ze souhrnu energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. e). Tento souhrn na základě této legislativy musí obsahovat vyjádření k plnění kritérií na základě kterého byl projekt schválen. Nejpozději do této doby už budou mj. doloženy všechny provozní a právní ujednání mezi subjekty, kde je jiný vlastník rozvodného tepelného zařízení a zdroje tepelné energie, kde bude závazek k plnění podmínek b) a c) uvedených v kapitole 7.2.1 Výzvy, a to pro případy, kde ještě nedošlo ke splnění těchto podmínek před první žádostí o platbu a kde došlo k proplacení dotace -10- Tabulka č. 3: Základní informace o projektech (registrační číslo, název a žadatel) Číslo Registrační číslo projektu Název projektu CZ Žadatel Obnova páteřních tepelných napáječů v PT v roce 1 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0001728 Pražská teplárenská a.s. 2022 Modernizace distribuce tepla v SZT Olomouc 2 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0002373 Veolia Energie ČR, a.s. (Pasteurova) 3 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0002495 Horkovodní přípojka pro BD U lesa Teplárna České Budějovice, a.s. Modernizace distribuce tepla v SZT Ostrava 4 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0004795 Veolia Energie ČR, a.s. (DN600_OS střed) Havířov-Karviná a Přerov Modernizace distribuce tepla v SZT Ostrava a 5 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0005134 Veolia Energie ČR, a.s. Frýdek Místek Modernizace distribuce tepla v SZT Olomouc 6 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0006101 Veolia Energie ČR, a.s. (Přechod pára horká voda a ostatní akce) 7 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007577 Rekonstrukce rozvodů - I. etapa Plzeňská teplárenská, a.s. 8 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007580 Rekonstrukce rozvodů – II. etapa Plzeňská teplárenská, a.s. 9 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007589 Rozšíření SZTE Kyjov – předávací místa TEPLO Kyjov, spol. s r.o. REKO VS 704 - ÚT a TV společnosti 10 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007591 Severočeská teplárenská, a.s. Severočeská teplárenská, a.s. REKO VS 705 - ÚT a TV společnosti 11 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007592 Severočeská teplárenská, a.s. Severočeská teplárenská, a.s REKO VS ÚT a TV společnosti Severočeská 12 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007593 Severočeská teplárenská, a.s. teplárenská, a.s. REKO VS ústřední topení společnosti 13 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007594 Severočeská teplárenská, a.s. Severočeská teplárenská, a.s. Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 14 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007595 Teplárny Brno, a.s. Masná, Zderadova 15 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007596 Rozšíření SZTE Kyjov – rozvody Teplárna Kyjov, a.s. 16 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007597 Rozvoj tepelné sítě TAMERO INVEST s.r.o. TAMERO INVEST s.r.o. Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 17 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007598 Teplárny Brno, a.s. Veletržní -11- Číslo Registrační číslo projektu Název projektu CZ Žadatel Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla a 18 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007600 instalace nových potrubních rozvodů tepla v Bystřická tepelná s.r.o. Bystřici nad Pernštejnem Rekonstrukce pára x HV – oblast Mendlovo nám. 19 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007601 Teplárny Brno, a.s. FNUSA I. Rekonstrukce SCZT pára x HV – areálové 20 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007602 Teplárny Brno, a.s. rozvody FNUSA, I. etapa Rekonstrukce pára x HV – oblast ul. Dornych, 21 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007604 Teplárny Brno, a.s. Čechyňská 22 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007617 Rekonstrukce rozvodů SZTE Karlovy Vary 2023 KAREL HOLOUBEK – Trade Group a.s. Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla v areálu 23 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007628 Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 24 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007677 Teplárny Brno, a.s. Mlýnská, Kolískova Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 25 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007679 Teplárny Brno, a.s. Kopečná, Anenská, FNUSA II Rekonstrukce SCZT pára x HV – areálové 26 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007682 Teplárny Brno, a.s. rozvody FNUSA, II. etapa Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 27 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007683 Teplárny Brno, a.s. Přízova Rekonstrukce SCZT pára x HV – oblast ul. 28 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007687 Teplárny Brno, a.s. Špitálka, Štěpánská Rekonstrukce rozvodů tepla sídliště Mír 1 Český 29 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007689 CARTHAMUS a.s. Krumlov Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla Police 30 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007690 Technické služby Police nad Metují, s. r. o. nad Metují Rekonstrukce horkovodu DN 300 Staré Brno v 31 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007693 Teplárny Brno, a.s. úseku šachet HJ0 – HJ2/02 a HJ2 – HJ8 32 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007695 Rekonstrukce rozvodů – III. etapa Plzeňská teplárenská, a.s. 33 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007696 Revitalizace CZT Liberec – GreenNet II Teplárna Liberec, a.s. 34 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007697 Revitalizace CZT Liberec – GreenNet III Teplárna Liberec, a.s. 35 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007699 Modernizace distribuce tepla v SZT Krnov Veolia Energie ČR, a.s. -12- Číslo Registrační číslo projektu Název projektu CZ Žadatel 36 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007700 Rozvoj tepelné sítě I. Plzeňská teplárenská, a.s. VO9 Vlčnovská, Instalace DPS v objektech – II. 37 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007701 Teplárny Brno, a.s. Etapa Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla v sídlišti 38 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007703 Energie AG Teplo Bohemia s.r.o. Václav v Rokycanech – etapa III. 39 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007704 VO 5 Valtická – instalace DPS v objektech Teplárny Brno, a.s. Rekonstrukce horkovodu Staré Brno v úseku 40 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007705 Teplárny Brno, a.s. HJ2/02 - šachta HJ38 Připojení Bohunic a St. Lískovce na HV Staré 41 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007706 Brno – horkovodní závleky, přípojky a VS na ul. Teplárny Brno, a.s. Okrouhlá 42 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007707 Rozvoj distribuce tepla v SZT Olomouc Veolia Energie ČR, a.s. Připojení nové bytové zástavby Klokoty – Tábor 43 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007708 BYTES Tábor s.r.o. na stávající teplovodní SZTE 44 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007715 Rekonstrukce rozvodů teplovodu – Přeštice B + T Přeštice s.r.o. Přeložka horkovodního řádu a přípojek – 45 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007720 Plzeňská teplárenská, a.s. Anglické nábřeží Připojení Bohunic a St. Lískovce na HV Staré 46 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007721 Brno – horkovodní závleky, přípojky a VS na ul. Teplárny Brno, a.s. Lány Horkovodní připojení objektů A1, A2 v areálu 47 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007722 Plzeňská teplárenská, a.s. bývalé papírny, Plzeň Připojení Bohunic a St. Lískovce na HV Staré Brno – horkovodní napaječ ul. Bítešská (Západní 48 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007724 Teplárny Brno, a.s. brána - ul. Labská) a horkovodní závleky, přípojky a VS na ul. Vltavská Modernizace a optimalizace teplovodních 49 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007726 ZKL Klášterec nad Ohří, akciová společnost rozvodů v areálu ZKL KLášterec nad Ohří I. Úspory energie v EOP Distribuce, a.s. v období 50 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007729 EOP Distribuce, a.s. 2023-2025 51 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007732 Rozšíření TN Litvínov etapa I. Severočeská teplárenská, a.s. -13- Číslo Registrační číslo projektu Název projektu CZ Žadatel Modernizace distribuce tepla sídliště Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny spol. s 52 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007733 Budovatelská, Trhové Sviny r.o. Připojení Bohunic a St. Lískovce na HV Staré 53 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007734 Brno – horkovodní závleky, přípojky a VS na ul. Teplárny Brno, a.s. Dlouhá Horkovodní napaječ ul. Jihlavská (ul. Dlouhá - 54 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007735 Teplárny Brno, a.s. ul. Uzbecká) Oprava sekundárních rozvodů na sídlišti U 55 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007736 Městský bytový podnik v Kralupech nad Vltavou Cukrovaru, Kralupy nad Vltavou Připojení Bohunic a St. Lískovce na HV Staré 56 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007737 Brno – horkovodní závleky, přípojky a VS na ul. Teplárny Brno, a.s. Ukrajinská Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla obce 57 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007738 Energetika Kněžice s.r.o. Kněžice Etapa I. Rekonstrukce stávajících rozvodů tepla obce 58 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007739 Energetika Kněžice s.r.o. Kněžice Etapa II. 59 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007740 HK, HV F - Rek. mezi TB3366-TB2008 EOP Distribuce, a.s. Rekonstrukce rozvodů zásobování teplem – 60 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007743 HOŘOVICKÁ TEPLÁRENSKÁ, S.R.O. sídliště Višňovka, Hořovice 61 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007744 Přechod pára-topná voda C2, C3 v SZT Krnov Veolia Energie ČR, a.s. Oprava teplovodu a OPS v lokalitě Nová Písecká, 62 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007748 Město Bechyně Bechyně Rekonstrukce SCZT pára x HV – přepojení 63 CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_006/0007685 Teplárny Brno, a.s. hlavního vlakového nádraží a pošty, ul. Nádražní -14- Tabulka č. 4: Informace o projektech na základě energetického posudku (výdaje, příspěvek EU, spotřeba energie, měrné náklady na úsporu, snížení CO2 atd.) Měrné Spotřeba Spotřeba způsobilé Úspora energie ve energie Úspora Snížení emisí Celkové způsobilé výdaje na nákladů na „Cash flow“ Číslo Příspěvek EU výchozím navrhovanéh primární CO2 za rok výdaje projektu úsporu energii (tis. (tis. Kč/rok) stavu o stavu energie (GJ) (tun) energie Kč) (GJ/rok) (GJ/rok) (Kč/GJ) 1 53 190 000 Kč 26 595 000 Kč 9 268 5 721 3 546 15 000 499 333 548 2 36 200 000 Kč 18 100 000 Kč 6 586 1 967 4 619 7 837 803 408 803 3 9 840 200 Kč 4 920 100 Kč 4 226 888 3 339 2 947 223 298 226 4 414 660 000 Kč 207 330 000 Kč 55 246 27 601 27 644 15 000 4 415 1 578 4 555 5 495 600 000 Kč 247 800 000 Kč 79 878 46 838 33 040 15 000 5 502 2 830 6 058 6 681 510 000 Kč 340 755 000 Kč 71 502 26 068 45 434 15 000 8 036 4 837 6 645 7 24 894 000 Kč 12 447 000 Kč 4 424 2 765 1 660 15 000 667 125 667 8 13 122 000 Kč 6 561 000 Kč 1 714 839 875 15 000 352 62 352 9 12 190 627 Kč 6 095 314 Kč 4 790 1 112 3 676 3 316 1 840 179 1 894 10 10 182 901 Kč 5 091 450 Kč 1 764 202 1 562 6 517 377 127 392 11 9 654 164 Kč 4 827 082 Kč 1 127 194 932 10 354 225 76 240 12 5 778 000 Kč 2 889 000 Kč 486 101 385 15 000 93 31 108 13 4 968 000 Kč 2 484 000 Kč 403 76 331 15 000 80 27 95 14 55 896 655 Kč 27 948 328 Kč 5 261 1 344 3 917 14 271 828 218 828 15 14 914 512 Kč 7 457 256 Kč 5 142 1 194 3 949 3 777 2 251 219 2 316 16 17 000 000 Kč 8 500 000 Kč 18 428 9 655 8 773 1 938 1 780 1 315 1 780 17 53 393 018 Kč 26 696 509 Kč 6 340 1 950 4 390 12 163 920 244 920 18 15 552 600 Kč 7 776 300 Kč 1 896 859 1 037 15 000 131 145 181 19 54 244 300 Kč 27 122 150 Kč 4 570 1 146 3 424 15 843 1 147 190 1 147 20 12 387 638 Kč 6 193 819 Kč 2 049 479 1 570 7 890 526 87 526 21 16 785 760 Kč 8 392 880 Kč 2 899 1 241 1 658 10 125 555 92 555 22 34 953 000 Kč 17 476 500 Kč 5 146 2 816 2 330 14 999 1 035 225 1 035 23 40 648 236 Kč 20 324 118 Kč 4 479 1 769 2 710 15 000 1 005 283 1 105 -15- Měrné Spotřeba Spotřeba způsobilé Úspora energie ve energie Úspora Snížení emisí Celkové způsobilé výdaje na nákladů na „Cash flow“ Číslo Příspěvek EU výchozím navrhovanéh primární CO2 za rok výdaje projektu úsporu energii (tis. (tis. Kč/rok) stavu o stavu energie (GJ) (tun) energie Kč) (GJ/rok) (GJ/rok) (Kč/GJ) 24 85 725 000 Kč 42 862 500 Kč 7 381 1 666 5 715 15 000 1 914 317 1 914 25 125 112 349 Kč 62 556 175 Kč 12 172 1 571 10 601 11 802 3 550 589 3 550 26 12 042 423 Kč 6 021 212 Kč 1 390 520 869 13 851 291 48 291 27 27 848 042 Kč 13 924 021 Kč 3 164 556 2 608 10 677 874 145 874 28 79 295 728 Kč 39 647 864 Kč 10 897 1 558 9 339 8 491 3 128 519 3 128 29 10 322 040 Kč 5 161 020 Kč 1 404 716 688 14 996 272 72 302 30 12 548 629 Kč 6 274 315 Kč 1 346 509 837 15 000 257 46 307 31 27 712 800 Kč 13 856 400 Kč 2 530 683 1 848 15 000 619 103 619 32 17 400 000 Kč 8 700 000 Kč 4 338 2 833 1 505 11 563 603 121 603 33 438 804 700 Kč 219 402 350 Kč 89 108 34 395 54 713 8 020 24 401 1 774 29 122 34 491 135 900 Kč 245 567 950 Kč 146 440 64 291 82 149 5 979 32 450 2 898 40 116 35 8 830 000 Kč 4 415 000 Kč 1 296 707 589 14 992 163 12 166 36 11 700 000 Kč 5 850 000 Kč 9 922 5 458 4 464 2 621 220 690 220 37 22 337 795 Kč 11 168 898 Kč 2 315 518 1 797 12 427 602 100 602 38 12 450 000 Kč 6 225 000 Kč 1 369 393 977 12 743 1 269 54 1 269 39 12 285 000 Kč 6 142 500 Kč 1 018 199 819 15 007 274 45 274 40 71 409 600 Kč 35 704 800 Kč 6 736 1 975 4 761 15 000 1 594 264 1 594 41: 114 495 977 Kč 57 247 989 Kč 51 133 41 558 9 576 11 957 3 119 532 3 119 42 101 872 000 Kč 50 936 000 Kč 28 734 13 831 14 903 6 836 4 811 1 376 6 340 43 10 290 000 Kč 5 145 000 Kč 4 277 3 589 688 14 965 1 615 238 1 615 44 13 480 500 Kč 6 740 250 Kč 1 577 678 899 15 000 42 3 42 45 8 000 000 Kč 4 000 000 Kč 11 609 5 985 5 624 1 422 382 827 382 46 115 619 400 Kč 57 809 700 Kč 31 817 24 109 7 708 15 000 2 485 428 2 485 47 7 257 000 Kč 3 628 500 Kč 9 997 5 796 4 201 1 727 130 680 130 48 235 114 749 Kč 117 557 375 Kč 79 883 57 800 22 082 10 647 7 275 1 227 7 275 -16- Měrné Spotřeba Spotřeba způsobilé Úspora energie ve energie Úspora Snížení emisí Celkové způsobilé výdaje na nákladů na „Cash flow“ Číslo Příspěvek EU výchozím navrhovanéh primární CO2 za rok výdaje projektu úsporu energii (tis. (tis. Kč/rok) stavu o stavu energie (GJ) (tun) energie Kč) (GJ/rok) (GJ/rok) (Kč/GJ) 49 35 800 000 Kč 17 900 000 Kč 13 180 10 789 2 390 14 977 3 004 308 1 384 50 83 084 890 Kč 41 542 445 Kč 69 673 55 314 14 359 5 786 3 390 858 6 390 51 121 620 000 Kč 60 810 000 Kč 53 453 45 345 8 108 15 000 540 4 095 5 611 52 19 586 187 Kč 9 793 094 Kč 2 144 822 1 322 14 810 1 055 148 1 105 53 97 124 400 Kč 48 562 200 Kč 28 494 20 744 7 750 12 532 2 530 431 2 530 54 35 299 800 Kč 17 649 900 Kč 12 968 10 000 2 968 11 893 968 165 968 55 25 142 346 Kč 12 571 173 Kč 13 881 11 780 2 101 11 969 93 115 93 56 115 479 000 Kč 57 739 500 Kč 36 947 29 183 7 764 14 873 2 529 431 2 529 57 13 422 000 Kč 6 711 000 Kč 1 317 422 895 14 998 123 68 123 58 13 605 000 Kč 6 802 500 Kč 1 285 378 907 15 000 125 69 125 59 4 259 929 Kč 2 129 964 Kč 5 095 3 876 1 219 3 495 288 73 388 60 27 601 846 Kč 13 800 923 Kč 14 089 11 710 2 379 11 602 1 599 141 1 599 61 22 365 000 Kč 11 182 500 Kč 4 741 3 250 1 491 15 000 417 23 437 62 24 405 000 Kč 12 202 500 Kč 6 674 5 047 1 627 15 000 808 3 808 63 27 111 285 Kč 13 555 643 Kč 2 296 338 1 958 13 844 656 109 656 Celkem 4 826 561 926 Kč 2 413 280 963 Kč 1 085 715 617 718 467 998 10 313 143 753 34 074 164 060 -17- Tabulka č. 5: Naplnění specifických podmínek výzvy a principů investic v rámci komponenty Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) příslib do roku 2029 (zemní plyn a druhotné 1 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano zdroje), nutné k žádosti zvažuje se o platbu provozní a právní ujednání 2023 plynofikován jeden kotel a 2029 2 ano převažuje uhlí ne ano ano druhý kotel (biomasa a druhotné zdroje) 2024 biomasa a odpadní teplo, do roku 3 ano převažuje uhlí ne ano 2029 rozšíření i o ano druhotné zdroje a částečně i zemní plyn uhlí, částečně zemní 2029 (zemní plyn, 4 ano ne ano ano plyn biomasa) uhlí, částečně zemní 2030 (zemní plyn, 5 ano ne ano ano plyn biomasa) 2023 plynofikován jeden kotel a 2029 6 ano převažuje uhlí ne ano ano druhý kotel (biomasa a druhotné zdroje) 2028 (zemní plyn, 7 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) 2029 (zemní plyn, 8 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) 9 ano zemní plyn ne ano zemní plyn ne -18- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) 2025 zemní plyn PPC1, 10 ano uhlí ne ano 2027 druhotné zdroje a ne 2028 zemní plyn PPC2 2025 zemní plyn PPC1, 11 ano uhlí ne ano 2027 druhotné zdroje a ne 2028 zemní plyn PPC2 2025 zemní plyn PPC1, 12 ano uhlí ne ano 2027 druhotné zdroje a ne 2028 zemní plyn PPC2 2025 zemní plyn PPC1, 13 ano uhlí ne ano 2027 druhotné zdroje a ne 2028 zemní plyn PPC2 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 14 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 15 ano zemní plyn ne ano zemní plyn ne 16 ano zemní plyn ne ano zemní plyn ne 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 17 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 18 ano biomasa ano ano biomasa ano 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 19 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 20 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn -19- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 21 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2030 (vodík nebo biopaliva – PPC), nutné 22 ano uhlí (PPC) ne ano k žádosti o platbu ano provozní a právní ujednání 2026 PPC I, 22 2027 PPC II, 2028 PPC III, 2029 PPC IV (zemní plyn se plánuje 23 ano uhlí ne ano postupně nahrazovat ano vodíkem), 2028 druhotné zdroje, 2029 ostatní technologie (TČ, apod.) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 24 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 25 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 26 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 27 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn -20- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 28 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn biomasa, minimálně 29 ano ne ano biomasa ano zemní plyn 30 ne zemní plyn ne ano zemní plyn ne 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 31 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2029 (zemní plyn, 32 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) zemní plyn a druhotné zemní plyn a druhotné 33 ano ne ano ne zdroje zdroje zemní plyn a druhotné zemní plyn a druhotné 34 ano ne ano ne zdroje zdroje 35 ano uhlí, částečně biomasa ne ano 2029 (biomasa) ano 2029 (zemní plyn, 36 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 37 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 38 ano zemní plyn ne ano zemní plyn ne 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 39 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 40 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn -21- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 41 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2023 plynofikován jeden kotel a 2029 42 ano převažuje uhlí ne ano ano druhý kotel (biomasa a druhotné zdroje) biomasa a částečně biomasa a částečně 43 ano ano ano ano zemní plyn zemní plyn bioplyn a částečně bioplyn a částečně 44 ano ano ano ano zemní plyn zemní plyn 2029 (zemní plyn, 45 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 46 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2029 (zemní plyn, 47 ano uhlí a druhotné zdroje ne ano ano biomasa) 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 48 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2030 biomasa a zemní 49 ano uhlí ne ano ano plyn (vodík) 2026 PPC I, 22 2027 PPC II, 2028 PPC III, 2029 PPC IV (zemní 50 ano uhlí ne ano částečně i biomasa plyn se plánuje postupně nahrazovat vodíkem), 2028 -22- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) druhotné zdroje, 2029 ostatní technologie (TČ, apod.) 2025 zemní plyn PPC1, 51 ano uhlí ne ano 2027 druhotné zdroje a ne 2028 zemní plyn PPC2 52 ano biomasa ano ano biomasa ano 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 53 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 54 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 55 ano zemní plyn ne ano zemní plyn ne 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 56 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn 57 ano biomasa a bioplyn ano ano biomasa a bioplyn ano 58 ano biomasa a bioplyn ano ano biomasa a bioplyn ano 2026 PPC I, 22 2027 PPC II, 2028 PPC III, 2029 PPC IV (zemní plyn se plánuje 59 ano uhlí ne ano postupně nahrazovat částečně i biomasa vodíkem), 2028 druhotné zdroje, 2029 ostatní technologie (TČ, apod.) 60 ne zemní plyn ne ano zemní plyn (KVET) ne -23- Současný stav dle energetického posudku Principy investic financované v rámci komponenty Číslo Plánovaná Účinné dálkové Účinné dálkové Zdrojové palivo Využití biomasy transformace (včetně Využití biomasy vytápění a chlazení vytápění a chlazení časového rámce) 61 ano uhlí, částečně biomasa ne ano 2029 (biomasa) ano biomasa, v minimálním biomasa, v minimálním 62 ano ano ano ano množství zemní plyn množství zemní plyn 2026 KVET na zemní plyn, druhotné 63 ano ne ano biomasu, druhotné ano zdroje zdroje a zemní plyn -24-