Decree on determining types and parameters of supported renewable sources and sustainability criteria and saving greenhouse gas emissions for bioliquids and biomass fuels

§1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny, b) způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu, c) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, d) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, e) kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a f) suroviny vymezující pokročilý biometan.

§2 Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů nebo výrobu biometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

§3 Suroviny vymezující pokročilý biometan Suroviny vymezující pokročilý biometan jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§4 Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin (1) Při výrobě podporované elektřiny je a) biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy, nebo 2. spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, b) biokapalina využívána v procesu spalování, 1 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 c) kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu spalování. (2) Při výrobě podporovaného tepla je a) biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy, 2. spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, nebo 3. v procesu současného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje (dále jen „společné spalování“); za společné spalování se nepovažují případy, kdy je výroba tepla možná jen prostřednictvím iniciačního zažehnutí nezbytného množství jiného paliva a spalování nevytříděného komunálního odpadu, b) biokapalina využívána v procesu spalování. (3) Podle toho, zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích, se společné spalování podle odstavce 2 rozlišuje na a) společné spalování v zařízeních, kde dochází k mísení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen „spoluspalování“), nebo b) společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv odděleně v samostatných kotlích nebo jiných zařízeních, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny a tepla v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“). (4) Při výrobě podporovaného biometanu je a) biomasa využívána v procesu úpravy bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu, nebo b) kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu úpravy na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.

§5 Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny (1) Za kritéria udržitelnosti pro biokapaliny se považují kritéria udržitelnosti stanovená pro biopaliva nařízením vlády upravujícím kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. (2) Úspora emisí skleníkových plynů pro biokapaliny se stanoví postupem pro výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliv podle nařízení vlády upravujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, se zahrnutím výpočtu přeměny energie na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla a chlazení, podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně a) 50 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu 5. října 2015 nebo dříve, b) 60 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, c) 65 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 1. ledna 2021. (4) Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě biokapalin používaných k výrobě a) elektřiny hodnota ECF(e) ve výši 183 g CO2eq/MJ, nebo b) tepla a vytápění nebo chlazení hodnota ECF(h&c) ve výši 80 g CO2eq/MJ.

§6 Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy (1) Pro paliva z biomasy platí a) kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, jedná-li se o zemědělskou nebo lesní biomasu, a b) úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 4. (2) Kritéria úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví a nejedná se o tuhý komunální odpad, jsou stanovena v odstavci 4. (3) Pro paliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků pocházejících ze zemědělství se použijí kritéria úspory emisí 2 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 skleníkových plynů podle odstavce 4 a kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. (4) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně a) 50 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu 5. října 2015 nebo dříve, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy, b) 60 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy, c) 65 % v případě výrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy, d) 70 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025, e) 80 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2026. (5) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví a) jako standardizovaná hodnota úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy a způsob výroby uvedený v části A. přílohy č. 4 k této vyhlášce, rovná-li se hodnota el pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s částí B. bodem 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce nule nebo je nižší než nula, b) výpočtem podle metodiky pro paliva z biomasy uvedené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce, nebo c) jako součet dílčích emisí vypočtených pomocí vzorců uvedených v části B. bodě 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce, kde pro některé dílčí emise mohou být použity rozložené standardizované hodnoty uvedené v části C. přílohy č. 4 k této vyhlášce a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce. (6) Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě paliv z biomasy používaných a) k výrobě elektřiny hodnota ECF(el) ve výši 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO2eq/MJ elektřiny podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, b) k výrobě užitečného tepla, jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota ECF(h) ve výši 80 g CO2eq/MJ tepla, c) k výrobě tepla, u nichž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota ECF(h) ve výši 124 g CO2eq/MJ tepla, d) v odvětví dopravy hodnota ECF(t) ve výši 94 g CO2eq/MJ.

§7 Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu Pokud výrobce nebo výrobce tepla neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, má se za to, že podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu je 60 %. Zbývající podíl 40 % tvoří biologicky nerozložitelná část.

§8 Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva (1) Dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin a odběratel paliva z biomasy a biokapalin pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy pro každou fakturovanou dodávku paliva z biomasy a biokapalin podle vzoru uvedeného v části A. v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy podle vzoru uvedeného v části B. přílohy č. 3 k této vyhlášce pro každou fakturovanou dodávku paliva. (3) Je-li výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin, odběratel paliva z biomasy a biokapalin současně výrobcem, výrobcem tepla nebo výrobcem biometanu, uchovává k jím vyrobenému a současně jím pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu spotřebovanému palivu z biomasy nebo biokapalin vyhotovené dokumenty a záznamy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce souhrnně za kalendářní měsíc.

§9 3 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů, se zrušuje.

§ 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny a suroviny vymezující pokročilý biometan Tabulka č. 1 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 písm. a) bodech 1 a 3 a

§ 4 odst. 2 písm. b) Podpora Podpora elektřiny tepla Druhy podporované biomasy a biokapalin Proces4 Proces4 Kategorie 1 a) cíleně pěstované plodiny1, které jsou primárně určeny k energetickému využití, jejichž O O, S, P hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy2 b) cíleně pěstované energetické dřeviny1, tj. dřeviny vypěstované mimo lesní půdu, jejichž O O, S, P hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy2 c) ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem O O, S, P a) d) ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem O O b) Kategorie 2 a) sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno, včetně vedlejších a zbytkových O O, S, P produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy b) znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně vedlejších a O O, S, P zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy c) ostatní rostlinná pletiva, celé rostliny a části rostlin včetně sena, včetně vedlejších a O O, S, P zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy d) rostliny uvedené v nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým O O, S, P se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, avšak pouze v případě, pokud se jedná výlučně o využití biomasy vzniklé odstraněním těchto rostlin na jejich stávajících stanovištích, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy e) travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně O O, S, P údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod. a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy f) kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé vaeračních nádržích při biologickém zpracování O, B O, S, P, B odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění, a separovaných sedimentací nebo flotací, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles 4 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 g) kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, včetně jejich úprav pro přepravu ke O, B O, S, P, B konečnému spotřebiteli biomasy h) zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé O, B O, S, P, B oleje a jedlé tuky, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy i) zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky a obdobné rostlinné zbytky a vedlejší produkty O, B O, S, P, B z rostlin, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy j) rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle nařízení Evropského O, B O, S, P, B parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy k) alkoholy vyráběné z biomasy O, B O, S, P, B I) kompost nevyhovující jakostí nebo určený k energetickému využití a vyplozené substráty O, B O, S, P, B z pěstování hub v podobě energetického kompostu včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, zbytkový digestát z bioplynových stanic m) biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven O, B O, S, P, B n) biologicky rozložitelná část komunálního odpadu včetně vedlejších a zbytkových O O produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy o) zbytková hmota z těžby dřeva, tzv. nehroubí, tj. dřevo do průměru 7 cm a zbytkové O O, S, P produkty z jejího zpracování včetně kořenů (pařezů), biomasa vzniklá v lese z probírek a prořezávek, dřevní hmota z údržby veřejné a soukromé zeleně včetně tratí, vodotečí, rozvodů elektřiny a pod, a zbytkové produkty jejího zpracování, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy p) ostatní zbytková biomasa v podobě kalů z praní, čištění, extrakce, loupání, odstřeďování O, B O, S, P, B a separace, včetně zbytkové biomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, z mlékárenského, konzervárenského, cukrovarnického, pivovarnického a tabákového průmyslu, z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy, z pekáren a výroby cukrovinek, výroby alkoholických a nealkoholických nápojů a další obdobná biomasa, která je nevhodná ke spotřebě nebo pro další zpracování, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy q) použité dřevo, použité výrobky vyrobené ze dřeva a dřevěných materiálů, dřevěné obaly O O, S, P včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy r) ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 2 této tabulky uvedená pod písmeny a) O O, S, P až e), l) až n) a p) Kategorie 3 a) vlákninové kaly vznikající v sedimentačních nádržích při čištění odpadních vod z O, B O, S, P, B produkce papíru a celulózy separované sedimentací nebo flotací, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy b) deinkingové kaly, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně O, B O, S, P, B jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy c) zbytková biomasa z kožedělného a textilního průmyslu, včetně vedlejších a zbytkových O, B O, S, P, B produktů jejího zpracování a včetně její úpravy pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy d) druhotně nevyužitý papír a lepenka, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich O, B O, S, P, B zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy e) výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky, výměnová vlákna, včetně vedlejších O, B O, S, P, B a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy f) sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo, včetně vedlejších a zbytkových produktů O, B O, S, P, B jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy g) zbytková dřevní hmota vznikající při výrobě celulózy včetně kůry, včetně vedlejších O O, S, P produktů z jejího zpracování a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy 5 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 h) odřezky ze dřeva určené pro materiálové využití, včetně vedlejších a zbytkových O O, S, P produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy i) štěpka vzniklá při pilařském zpracování odkorněného a neodkorněného dřeva O O, S, P j) ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasy kategorie 3 této tabulky uvedená pod písmeny a) a O O, S, P c) až h) Vysvětlivky k tabulce č. 1: 1 Cíleně pěstovanými plodinami nebo dřevinami se rozumí rychle rostoucí plodiny a dřeviny určené pro energetické využití. 2 Úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy se rozumí např. balíkování, štěpkování, řezání a mletí biomasy. 3 Ušlechtilým palivem se rozumí pelety a brikety. 4 Kategorie v procesu O1, O2 a O3 - kategorie v procesu spalování nebo zplyňování pouze paliva z biomasy S1, S2 a S3 - kategorie v procesu spoluspalování paliva z biomasy a neobnovitelného zdroje P1, P2 a P3 - pro kategorie v procesu paralelního spalování biomasy a neobnovitelného zdroje B1, B2 a B3- kategorie v procesu spalování biokapalin Tabulka č. 2 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b). Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu Druhy podporované biomasy Proces4 Vstupní suroviny pro výrobu pokročilého bioplynu a biometanu - kategorie A a) řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech AF b) podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, AF, U5 který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851. c) biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady AF 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 z domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice. d) podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či AF krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne suroviny uvedené v části B této tabulky 1. zbytky/odpady a zbytkové vody z rafinace rostlinných olejů1 AF 2. zbytky/odpady z výroby lihu1 AF 3. zbytky/odpady ze zpracování brambor1 AF 4. zbytky/odpady ze zpracování cukrové řepy1 AF 5. zbytky/odpady z pekařské výroby1 AF 6. zbytky/odpady z výroby piva1 AF 7. zbytky/odpady ze zpracování obilí, ovoce a zeleniny1 AF 8. zbytky/odpady ze zpracování živočišných produktů1 AF 9. jiný biologicky rozložitelný odpad podle zákona o odpadech s výjimkou odpadů pod AF písmeny b) a c) e) sláma AF f) mrva 1. hnůj slamnatý hovězí AF 2. hnůj slamnatý vepřový AF 3. močůvka AF 4. kejda hovězí AF 5. kejda vepřová AF 6 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 6. trus opeřenou AF 7. trus opeřenou s podestýlkou AF g) kal z čistíren odpadních vod AF,U6 h) odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů AF i) dehet z tálového oleje AF j) surový glycerin AF k) bagasa AF l) matoliny a vinné kaly AF m) ořechové skořápky AF n) plevy AF o) kukuřičné klasy zbavené zrn AF p) podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou AF kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej q) další nepotravinářské celulózové vláknoviny2 AF r) další lignocelulózové vláknoviny3, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva AF Vstupní suroviny pro výrobu bioplynu a biometanu - kategorie B a) použitý kuchyňský olej AF b) živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. AF 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění Vysvětlivky k tabulce č. 2: 1 Nevyužitelné pro výrobu potravin nebo krmiv. 2 Nepotravinářskou celulózovou vláknovinou se rozumí suroviny složené především z celulózy a hemicelulózy, které mají nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě. 3 Lignocelulózovou vláknovinou se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví. 4 Kategorie v procesu AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu. U - úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu. 5 Úprava skládkového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (skládkový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu). 6 Úprava kalového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (kalový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu). Tabulka č. 3 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bod 2, § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b). Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu Druhy podporované biomasy Proces2 Vstupní suroviny pro výrobu ostatního bioplynu a biometanu a) kukuřice a kukuřičná siláž AF b) jetel, vojtěška a jiné víceleté pícniny nebo jejich směsi AF c) ostatní plodiny pěstované na orné půdě kromě plodin uvedených pod písmeny a) a b) AF d) travní hmota z trvalých travních porostů (včetně senáže), využitelná ke krmení AF hospodářských zvířat 7 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 e) biomasa z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, AF ochranných pásem apod., ostatní rostlinná pletiva, rostliny a části rostlin, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy f) statková hnojiva vyjma vedlejších živočišných produktů nespadající do kategorie A AF g) kafilerní tuk pouze kategorie 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. AF 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění h) masokostní moučka pouze kategorie 2 a 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a AF Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění i) rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků kategorie 1 a 2 podle AF Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění j) zpracované produkty pocházející z živočišných materiálů kategorie 2 a 3, podle Nařízení AF Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění„ nezpracovaných živočišných materiálů, kalů z praní a čištění živočišných tkání kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady , mléka, mleziva a obsahu trávicího traktu z něj vyjmutého, vše kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, v případě těchto materiálů kategorie 2 podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, tj. pouze pokud jsou předem tepelně zpracovány k) zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé AF oleje a jedlé tuky 1) zbytky z/ze nespadající do kategorie A1 1. rafinace rostlinných olejů AF 2. zpracování cukrové řepy AF 3. zpracování brambor AF 4. výroby lihu AF 5. pekařské výroby AF 6. výroby piva AF 7. zpracování ovoce a zeleniny AF Vysvětlivky k tabulce č. 3: 1 Využitelné pro výrobu potravin nebo krmiv. 2 Kategorie v procesu AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny tepla nebo biometanu. U - úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Vypočet emisí skleníkových plynů pro biokapaliny Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají podle níže uvedeného vzorce (E), který je nutno dále rozšířit o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení podle části i) až iv): E = eec + el + ep + etd + eu - esca - eccs - eccr, [g CO2eq/MJ] kde: E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; eec = emise z těžby nebo pěstování surovin; el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; ep = emise ze zpracování; 8 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 etd = emise z přepravy a distribuce; eu = emise z používání daného paliva; esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu. i) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla: E Ch = —— ηh ii) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny: E ECel = —— ηel kde EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; iii) v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: E Cel . ηel ECel = —— . ( ————————— ) ηel Cel . ηel + Ch . ηh iv) v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: E Ch . ηh ECh = —— . ( ————————— ) , ηh Cel . ηel + Ch . ηh kde ECh = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cei = 1). Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple). Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako: Th - To Ch = ———— , 9 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Th kde Th= teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě energie z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva A) Prohlášení dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatele paliva z biomasy a biokapalin, odběratele paliva z biomasy a biokapalin, výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy, dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy B) Prohlášení výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu C) Vzor čestného prohlášení podle čl. II bodu 18 přechodných ustanoveních zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Příloha č. 4 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Pravidla pro vypočet emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy A. STANDARDIZOVANÉ HODNOTY ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRO PALIVA Z BIOMASY, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU ZE ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY Dřevní štěpka Systém výroby paliva z Přepravní vzdálenost Úspory emisí skleníkových plynů -standardizovaná biomasy hodnota Teplo Elektřina Dřevní štěpka ze zbytků z 1 až 500 km 91% 87% lesnictví 500 až 2500 km 87% 81% 2500 až 10000 km 78% 67% Nad 10000 km 60% 41% 10 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve 2500 až 10000 km 73% 60% výmladkových plantážích (eukalyptus) Dřevní štěpka z rychle 1 až 500 km 87% 81% rostoucích dřevin 500 až 2500 km 84% 76% pěstovaných ve výmladkových plantážích 2500 až 10000 km 74% 62% (topol -s hnojením) Nad 10000 km 57% 35% Dřevní štěpka z rychle 1 až 500 km 90% 85% rostoucích dřevin 500 až 2500 km 86% 79% pěstovaných ve výmladkových plantážích 2500 až 10000 km 77% 65% (topol - bez hnojení) Nad 10000 km 59% 39% Dřevní štěpka z kmenoviny 1 až 500 km 92% 88% 500 až 2500 km 88% 82% 2500 až 10000 km 79% 68% Nad 10000 km 61% 42% Dřevní štěpka z 1 až 500 km 93% 90% průmyslových zbytků 500 až 2500 km 90% 85% 2500 až 10000 km 80% 71% Nad 10000 km 63% 44% Dřevěné pelety* Systém výroby paliva z biomasy Přepravní vzdálenost Úspory emisí skleníkových plynů -standardizovaná hodnota Teplo Elektřina Dřevěné brikety nebo Situace 1 1 až 500 km 49% 24% pelety ze zbytků z 500 až 2500 km 49% 25% lesnictví 2500 až 10000 km 47% 21% Nad 10000 km 40% 11% Situace 2a 1 až 500 km 72% 59% 500 až 2500 km 72% 59% 2500 až 10000 km 70% 55% Nad 10000 km 63% 45% Situace 3a 1 až 500 km 90% 85% 500 až 2500 km 90% 86% 2500 až 10000 km 88% 81% Nad 10000 km 81% 72% Dřevěné brikety nebo Situace 1 2500 až 10000 km 43% 15% pelety z rychle rostoucích dřevin Situace 2a 2500 až 10000 km 66% 49% pěstovaných ve výmladkových Situace 3a 2500 až 10000 km 83% 75% plantážích (eukalyptus) Dřevěné brikety nebo Situace 1 1 až 500 km 46% 20% pelety z rychle 500 až 10000 km 44% 16% rostoucích dřevin Nad 10000 km 37% 7% pěstovaných ve výmladkových Situace 2a 1 až 500 km 69% 54% plantážích (topol-s 500 až 10000 km 67% 50% hnojením) Nad 10000 km 60% 41% Situace 3a 1 až 500 km 87% 81% 500 až 10000 km 84% 77% Nad 10000 km 78% 67% Dřevěné brikety nebo Situace 1 1 až 500 km 48% 23% pelety z výmladkových 500 až 10000 km 46% 20% 11 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 plantáží (topol -bez Nad 10000 km 40% 10% hnojení) Situace 2a 1 až 500 km 72% 58% 500 až 10000 km 69% 54% Nad 10000 km 63% 45% Situace 3a 1 až 500 km 90% 85% 500 až 10000 km 87% 81% Nad 10000 km 81% 71% Kmenovina Situace 1 1 až 500 km 49% 24% 500 až 2500 km 49% 25% 2500 až 10000 km 47% 21% Nad 10000 km 40% 11% Situace 2a 1 až 500 km 73% 60% 500 až 2500 km 73% 60% 2500 až 10000 km 70% 56% Nad 10000 km 64% 46% Situace 3a 1 až 500 km 91% 86% 500 až 2500 km 91% 87% 2500 až 10000 km 88% 83% Nad 10000 km 82% 73% Dřevěné brikety nebo Situace 1 1 až 500 km 69% 55% pelety ze zbytků z 500 až 2500 km 70% 55% dřevozpracujícího 2500 až 10000 km 67% 51% průmyslu Nad 10000 km 61% 42% Situace 2a 1 až 500 km 84% 76% 500 až 2500 km 84% 77% 2500 až 10000 km 82% 73% Nad 10000 km 75% 63% Situace 3a 1 až 500 km 94% 91% 500 až 2500 km 94% 92% 2500 až 10000 km 92% 88% Nad 10000 km 85% 78% Vysvětlivky k tabulce „dřevěné pelety“: * Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka spalující plyn z předsušené štěpky. Zemědělské postupy Systém výroby paliva z Přepravní vzdálenost Úspory emisí skleníkových plynů -standardizovaná biomasy hodnota Teplo Elektřina Zemědělské zbytky o hustotě 1 až 500 km 93% 90% < 0,2 t/m3* 500 až 2500 km 86% 80% 2500 až 10000 km 73% 60% Nad 10000 km 48% 23% Zemědělské zbytky o hustotě 1 až 500 km 93% 90% > 0,2 t/m3** 500 až 2500 km 92% 87% 2500 až 10000 km 85% 78% Nad 10000 km 74% 61% Slámové pelety 1 až 500 km 85% 78% 500 až 10000 km 83% 74% 12 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Nad 10000 km 76% 64% Brikety z bagasy 500 až 10000 km 91% 87% Nad 10000 km 85% 77% Palmojádrový extrahovaný Nad 10000 km 11% - 33 % šrot (moučka) Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise Nad 10000 km 42% 14% CH4 z lisovny oleje) Vysvětlivky k tabulce „zemědělské postupy“: * Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). ** Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). Bioplyn na elektřinu* Systém výroby bioplynu Technologické řešení Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota Vlhká mrva1 Otevřený digestát2 94% Situace 1 Uzavřený digestát3 240 % Otevřený digestát 85% Situace 2 Uzavřený digestát 219 % Otevřený digestát 86% Situace 3 Uzavřený digestát 235 % Celá rostlina kukuřice4 Otevřený digestát 21% Situace 1 Uzavřený digestát 53% Otevřený digestát 18% Situace 2 Uzavřený digestát 47% Otevřený digestát 10% Situace 3 Uzavřený digestát 43% Biologický odpad Otevřený digestát 26% Situace 1 Uzavřený digestát 78% Otevřený digestát 21% Situace 2 Uzavřený digestát 68% Otevřený digestát 14% Situace 3 Uzavřený digestát 66% Vysvětlivky k tabulce „bioplyn na elektřinu“: * Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan). 1 Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná - 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. 2 Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH 4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce. 3 Uzavřeným skladováním se rozumí skladování digestátu vzniklého procesem digesce v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů. 13 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 4 Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. Bioplyn na elektřinu - směs mrvy a kukuřice Systém výroby bioplynu Technologické řešení Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota Mrva- kukuřice Otevřený digestát 45% 80%-20% Situace 1 Uzavřený digestát 114 % Otevřený digestát 40% Situace 2 Uzavřený digestát 103 % Otevřený digestát 35% Situace 3 Uzavřený digestát 106 % Mrva- kukuřice Otevřený digestát 37% 70%-30% Situace 1 Uzavřený digestát 94% Otevřený digestát 32% Situace 2 Uzavřený digestát 85% Otevřený digestát 27% Situace 3 Uzavřený digestát 85% Mrva- kukuřice Otevřený digestát 32% 60%-40% Situace 1 Uzavřený digestát 82% Otevřený digestát 28% Situace 2 Uzavřený digestát 73% Otevřený digestát 22% Situace 3 Uzavřený digestát 72% Biometan pro přepravu* Systém výroby biometanu Technologické řešení Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota Vlhká mrva Otevřený digestát, bez spalování 72% odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 94% plynů Uzavřený digestát, bez spalování 179 % odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 202 % odpadních plynů Celá rostlina kukuřice Otevřený digestát, bez spalování 17% odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 39% plynů Uzavřený digestát, bez spalování 41% odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 63% odpadních plynů Biologický odpad Otevřený digestát, bez spalování 20% odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 42% plynů Uzavřený digestát, bez spalování 58% odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 80% odpadních plynů Vysvětlivky k tabulce „biometan pro přepravu“: * Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ. 14 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Biometan - směsi mrvy a kukuřice* Systém výroby biometanu Technologické řešení Úspory emisí skleníkových plynů - standardizovaná hodnota Mrva- kukuřice Otevřený digestát, bez spalování 80%-20% 35% odpadních plynů 1 Otevřený digestát, spalování odpadních 57% plynů 2 Uzavřený digestát, bez spalování 86% odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 108 % odpadních plynů Mrva- kukuřice Otevřený digestát, bez spalování 29% 70%-30% odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 51% plynů Uzavřený digestát, bez spalování 71% odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 94% odpadních plynů Mrva- kukuřice Otevřený digestát, bez spalování 25% 60%-40% odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 48% plynů Uzavřený digestát, bez spalování 62% odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 84% odpadních plynů Vysvětlivky k tabulce „Biometan - směsi mrvy a kukuřice“: * Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ. 1 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech. 2 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je- li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). B. Postup při výpočtu emisí skleníkových plynů 1. Výpočet emisí skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se provede : a) pro emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení podle vzorce: E = eec + el + ep + etd + eu - esca - eccs - eccr, [g CO2eq/MJ] kde: E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; eec = emise z těžby nebo pěstování surovin; el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; ep = emise ze zpracování; etd = emise z přepravy a distribuce; eu = emise z používání daného paliva; esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; 15 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu; b) v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce: n E= ∑ Sn ∙ En , 1 kde E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů; En = emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*) Sn= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem: Pn ∙ Wn Sn = ———————— , n ∑ Pn ∙ Wn 1 kde Pn = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**); Wn = váhový faktor substrátu n, který je definován takto: In 1-AMn Wn = ————— ∙ ( ————— ) , n 1-SMn ∑ In 1 kde In = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty] AMn = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty] SMn = standardní vlhkost substrátu n (***). (*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou. (**) Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn: P (kukuřice): 4,16 [MJ bioplynu/kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti] P (mrva): 0,50 [MJ bioplynu/kg vlhké mrvy při 90 % vlhkosti] P (biologický odpad) 3,41 [MJ bioplynu/kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti] (***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn: SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty] SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty] SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty] c) V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu podle vzorce: n E= ∑ Sn ∙ (eec,n + etd,suroviny,n + ei,n + esca,n) + ep + etd,produkt + eu − eccs − eccr , 1 16 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 kde E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie; Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru; eec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n; etd,suroviny,n = emise z přepravy suroviny n do reaktoru; el,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n; esca = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*); ep = emise ze zpracování; etd,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu; eu = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování; eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. (*) - Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu. d) pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce: 1. u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla: E ECh = ——— ηh 2. zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny: E ECel = ——— ηel kde ECh,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; 3. v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: E Cel . ηel ECel = —— ∙ ( —————————— ) ηel Cel ∙ ηel + Ch ∙ ηh 4. v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: E Ch . ηh ECh = —— ∙ ( —————————— ) ηh Cel ∙ ηel + Ch ∙ ηh kde EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; 17 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1); Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple). Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako: Th − T0 Ch = ———— , Th kde Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. 2. Způsob uvedení emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy a) emise skleníkových plynů z paliv biomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy [g CO2eq/MJ], b) emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO2eq/MJ]. Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů. Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (eec) uvádějí v g CO2eq/t suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva [g CO2eq/MJ] podle vzorce: gCO2eq eecsurovinya [ ——————— ] gCO2eq tsuchých ∙ faktor surovin pro palivoa ∙ faktor eecpalivoa [ —————— ] = ———————————————————— ec rozdělení palivaa , MJ paliva MJsurovin LHVa [ ——————— ] tsuchých surovin kde energie v palivu faktor palivaa = [ —————————————————————— ] , energie v palivu + energie v druhotných produktech faktor surovin pro palivoa = [podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva], emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem: gCO2eq eecsurovinya [ ————————— ] gCO2eq ] tvlhký 18 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 eecsurovinya [ ——————— = ——————————————————— tsuchý (1 − obsah vlhkosti) Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty. 3. Způsob výpočtu úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy a) výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce ÚSPORY = (E F(t) − E B)/E F(t) , kde EB = celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a E F(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu; b) výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy se provede podle vzorce ÚSPORY = (ECF(h&c,el) − ECB(h&c,el))/ECF(h&c,el), kde ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny; ECF(h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu. 4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2se uvedené plyny hodnotí takto: CO2: 1 N2O: 298 CH4: 25 5. Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin (eec) zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2018/2001, o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu. 6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství (esca), jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu. 7. Roční hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (el) se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec: el = (CSR − CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P − eB , kde roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako 19 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury“ (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejna) se považují za jeden způsob využívání půdy; Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664. CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum; CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a eB = bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8. 8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda: a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b). 9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované. 10. Základem pro výpočet zásob uhlíku v půdě je rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES. 11. Emise ze zpracování (ep) zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli. Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti. Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů. 12. Emise z přepravy a distribuce (etd) zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5. 13. Emise CO2 z použitého paliva (eu) se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu. 14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 (eccs), které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého. 15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2 (eccr) přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb. 16. Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu (Ch) použitím tohoto vzorce: Th − T0 20 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Ch = ———— , Th kde Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie. 17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16. 18. Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva. V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový. Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty. V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie. 19. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla. V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ. C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY Dřevěné brikety nebo pelety Systém výroby Přepravní Emise skleníkových plynů -standardizovaná hodnota paliva z biomasy vzdálenost (g CO2eq/MJ) Pěstování Zpracování Přeprava Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva Dřevní štěpka ze 1 až 500 km 0,0 1,9 3,6 0,5 zbytků z lesnictví 500 až 2500 km 0,0 1,9 6,2 0,5 2500 až 10000 km 0,0 1,9 12,6 0,5 21 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Nad 10000 km 0,0 1,9 24,6 0,5 Dřevní štěpka z 2500 až 10000 km 4,4 0,0 13,2 0,5 rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) Dřevní štěpka z 1 až 500 km 3,9 0,0 4,2 0,5 rychle rostoucích 500 až 2500 km 3,9 0,0 6,8 0,5 dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 3,9 0,0 13,2 0,5 plantážích (topol -s hnojením) Nad 10000 km 3,9 0,0 25,2 0,5 Dřevní štěpka z 1 až 500 km 2,2 0,0 4,2 0,5 rychle rostoucích 500 až 2500 km 2,2 0,0 6,8 0,5 dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 2,2 0,0 13,2 0,5 plantážích (topol - bez hnojení) Nad 10000 km 2,2 0,0 25,2 0,5 Dřevní štěpka z 1 až 500 km 1,1 0,4 3,6 0,5 kmenoviny 500 až 2500 km 1,1 0,4 6,2 0,5 2500 až 10000 km 1,1 0,4 12,6 0,5 Nad 10000 km 1,1 0,4 24,6 0,5 Dřevní štěpka ze 1 až 500 km 0,0 0,4 3,6 0,5 zbytků z 500 až 2500 km 0,0 0,4 6,2 0,5 dřevozpracujícího 2500 až 10000 km 0,0 0,4 12,6 0,5 průmyslu Nad 10000 km 0,0 0,4 24,6 0,5 Dřevěné brikety nebo pelety Systém výroby Přepravní Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) paliva z biomasy vzdálenost Pěstování Zpracování Přeprava a Jiné emise než distribuce emise CO2z použitého paliva Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 30,9 3,5 0,3 nebo pelety ze 500 až 2500 km 0,0 30,9 3,3 0,3 zbytků z lesnictví 2500 až 10000 km 0,0 30,9 5,2 0,3 (situace 1) Nad 10000 km 0,0 30,9 9,5 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 15,0 3,6 0,3 nebo pelety ze 500 až 2500 km 0,0 15,0 3,5 0,3 zbytků z lesnictví 2500 až 10000 km 0,0 15,0 5,3 0,3 (situace 2a) Nad 10000 km 0,0 15,0 9,8 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 2,8 3,6 0,3 nebo pelety ze 500 až 2500 km 0,0 2,8 3,5 0,3 zbytků z lesnictví 2500 až 10000 km 0,0 2,8 5,3 0,3 (situace 3a) Nad 10000 km 0,0 2,8 9,8 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 3,9 29,4 5,2 0,3 plantážích (eukalyptus - situace 1) Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 5,0 12,7 5,3 0,3 plantážích (eukalyptus - 22 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 situace 2) Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 5,3 0,4 5,3 0,3 plantážích (eukalyptus - situace 3a) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 3,4 29,4 3,5 0,3 dřevinpěstovaných ve výmladkových 500 až 10000 km 3,4 29,4 5,2 0,3 plantážích (topol - s hnojením - Nad 10000 km 3,4 29,4 9,5 0,3 situace 1) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 4,4 12,7 3,6 0,3 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 10000 km 4,4 12,7 5,3 0,3 plantážích (topol - s hnojením - Nad 10000 km 4,4 12,7 9,8 0,3 situace 2a) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 4,6 0,4 3,6 0,3 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 10000 km 4,6 0,4 5,3 0,3 plantážích (topol - s hnojením - Nad 10000 km 4,6 0,4 9,8 0,3 situace 3a) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 2,0 29,4 3,5 0,3 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 2500 km 2,0 29,4 5,2 0,3 plantážích (topol - bez hnojení - 2500 až 10000 km 2,0 29,4 9,5 0,3 situace 1) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 2,5 12,7 3,6 0,3 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 10000 km 2,5 12,7 5,3 0,3 plantážích (topol - bez hnojení - Nad 10000 km 2,5 12,7 9,8 0,3 situace 2a) Dřevěné brikety z rychle rostoucích 1 až 500 km 2,6 0,4 3,6 0,3 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 10000 km 2,6 0,4 5,3 0,3 plantážích (topol - bez hnojení - Nad 10000 km 2,6 0,4 9,8 0,3 situace 3a) Dřevěné brikety 1 až 500 km 1,1 29,8 3,5 0,3 nebo pelety z 500 až 2500 km 1,1 29,8 3,3 0,3 kmenoviny (situace 2500 až 10000 km 1,1 29,8 5,2 0,3 1) Nad 10000 km 1,1 29,8 9,5 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 1,4 13,2 3,6 0,3 nebo pelety z 500 až 2500 km 1,4 13,2 3,5 0,3 kmenoviny (situace 2500 až 10000 km 1,4 13,2 5,3 0,3 2a) Nad 10000 km 1,4 13,2 9,8 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 1,4 0,9 3,6 0,3 nebo pelety z 500 až 2500 km 1,4 0,9 3,5 0,3 kmenoviny (situace 2500 až 10000 km 1,4 0,9 5,3 0,3 23 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 3a) Nad 10000 km 1,4 0,9 9,8 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 17,2 3,3 0,3 nebo pelety ze zbytků z 500 až 2500 km 0,0 17,2 3,2 0,3 dřevozpracujícího 2500 až 10000 km 0,0 17,2 5,0 0,3 průmyslu (situace 1) Nad 10000 km 0,0 17,2 9,2 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 7,2 3,4 0,3 nebo pelety ze zbytků z 500 až 2500 km 0,0 7,2 3,3 0,3 dřevozpracujícího 2500 až 10000 km 0,0 7,2 5,1 0,3 průmyslu (situace 2a) Nad 10000 km 0,0 7,2 9,3 0,3 Dřevěné brikety 1 až 500 km 0,0 0,3 3,4 0,3 nebo pelety ze zbytků z 500 až 2500 km 0,0 0,3 3,3 0,3 dřevozpracujícího 2500 až 10000 km 0,0 0,3 5,1 0,3 průmyslu (situace 3a) Nad 10000 km 0,0 0,3 9,3 0,3 Zemědělské postupy Výroba paliva z Přepravní Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) biomasy Systém vzdálenost Pěstování Zpracování Přeprava a Jiné emise než distribuce emise CO2 z použitého paliva Zemědělské zbytky 1 až 500 km 0,0 1,1 3,1 0,3 o hustotě < 0,2 500 až 2500 km 0,0 1,1 7,8 0,3 t/m3 2500 až 10000 km 0,0 1,1 17,0 0,3 Nad 10000 km 0,0 1,1 34,0 0,3 Zemědělské zbytky 1 až 500 km 0,0 1,1 3,1 0,3 o hustotě > 0,2 500 až 2500 km 0,0 1,1 4,4 0,3 t/m3 2500 až 10000 km 0,0 1,1 8,5 0,3 Nad 10000 km 0,0 1,1 16,3 0,3 Slámové pelety 1 až 500 km 0,0 6,0 3,6 0,3 500 až 10000 km 0,0 6,0 5,5 0,3 Nad 10000 km 0,0 6,0 10,0 0,3 Brikety z bagasy 500 až 10000 km 0,0 0,4 5,2 0,5 Nad 10000 km 0,0 0,4 9,5 0,5 Palmojádrový extrahovaný šrot Nad 10000 km 21,6 25,4 13,5 0,3 (moučka) Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové Nad 10000 km 21,6 4,2 13,5 0,3 emise CH4 z lisovny oleje) Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Systém výroby paliva z Technologie STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] biomasy Pěstování Zpracování Jiné emise Kredity na Přeprava3 než emise mrvu4 CO2 z použitého paliva Vlhká mrva1 Otevřený 0,0 97,4 12,5 0,8 -107,3 digestát Situace 1 Uzavřený 0,0 0,0 12,5 0,8 -97,6 digestát 24 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Otevřený 0,0 103,7 12,5 0,8 -107,3 digestát Situace 2 Uzavřený 0,0 5,9 12,5 0,8 -97,6 digestát Otevřený 0,0 116,4 12,5 0,9 -120,7 digestát Situace 3 Uzavřený 0,0 6,4 12,5 0,8 -108,5 digestát Celá rostlina Otevřený 15,6 18,9 12,5 0,0 — kukuřice2 digestát Situace 1 Uzavřený 15,2 0,0 12,5 0,0 — digestát Otevřený 15,6 26,3 12,5 0,0 — digestát Situace 2 Uzavřený 15,2 7,2 12,5 0,0 — digestát Otevřený 17,5 29,3 12,5 0,0 — digestát Situace 3 Uzavřený 17,1 7,9 12,5 0,0 — digestát Biologický Otevřený 0,0 30,6 12,5 0,5 — odpad digestát Situace 1 Uzavřený 0,0 0,0 12,5 0,5 — digestát Otevřený 0,0 39,0 12,5 0,5 — digestát Situace 2 Uzavřený 0,0 8,3 12,5 0,5 — digestát Otevřený 0,0 43,7 12,5 0,5 — digestát Situace 3 Uzavřený 0,0 9,1 12,5 0,5 — digestát Vysvětlivky 1 Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s mrvou. Uvažovaná hodnota esca se rovná -45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. 2 Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. 3 Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu. 4 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu. Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Systém Technologické řešení STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] výroby Pěstování Zpracování Úprava Přeprava Komprese Kredity na biometanu na čerpací mrvu1 stanici Vlhká mrva Bez spalování 0,0 117,9 27,3 1,0 4,6 -124,4 odpadních Otevřený plynů digestát Spalování odpadních 0,0 117,9 6,3 1,0 4,6 -124,4 plynů Bez Uzavřený spalování 0,0 4,4 27,3 0,9 4,6 -111,9 digestát odpadních 25 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 plynů Spalování odpadních 0,0 4,4 6,3 0,9 4,6 -111,9 plynů Celá rostlina Bez kukuřice spalování 18,1 28,1 27,3 0,0 4,6 - odpadních Otevřený plynů digestát Spalování odpadních 18,1 28,1 6,3 0,0 4,6 - plynů Bez spalování 17,6 6,0 27,3 0,0 4,6 - odpadních Uzavřený plynů digestát Spalování odpadních 17,6 6,0 6,3 0,0 4,6 - plynů Biologický Bez odpad spalování 0,0 42,8 27,3 0,6 4,6 - odpadních Otevřený plynů digestát Spalování odpadních 0,0 42,8 6,3 0,6 4,6 - plynů Bez spalování 0,0 7,2 27,3 0,5 4,6 - odpadních Uzavřený plynů digestát Spalování odpadních 0,0 7,2 6,3 0,5 4,6 - plynů Vysvětlivky 1 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu. D. CELKOVÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY Systém výroby paliva z biomasy* Přepravní vzdálenost Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví 1 až 500 km 6 500 až 2500 km 9 2500 až 10000 km 15 Nad 10000 km 27 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových 2500 až 10000 km 18 plantážích (eukalyptus) Dřevní štěpka z rychle rostoucích 1 až 500 km 9 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 2500 km 11 plantážích (topol - s hnojením) 2500 až 10000 km 18 Nad 10000 km 30 Dřevní štěpka z rychle rostoucích 1 až 500 km 7 dřevin pěstovaných ve výmladkových 500 až 2500 km 10 plantážích (topol -bez hnojení) 2500 až 10000 km 16 Nad 10000 km 28 Dřevní štěpka z kmenoviny 1 až 500 km 6 500 až 2500 km 8 26 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 2500 až 10000 km 15 Nad 10000 km 27 Dřevní štěpka z průmyslových zbytků 1 až 500 km 5 500 až 2500 km 7 2500 až 10000 km 13 Nad 10000 km 25 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 35 z lesnictví (situace 1) 500 až 2500 km 35 2500 až 10000 km 36 Nad 10000 km 41 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 19 z lesnictví (situace 2a) 500 až 2500 km 19 2500 až 10000 km 21 Nad 10000 km 25 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 7 z lesnictví (situace 3a) 500 až 2500 km 7 2500 až 10000 km 8 Nad 10000 km 13 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve 2500 až 10000 km 39 výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 1) Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve 2500 až 10000 km 23 výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 2a) Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve 2500 až 10000 km 11 výmladkových plantážích (eukalyptus - situace 3a) Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 37 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 38 výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 1) Nad 10000 km 43 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 21 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 23 výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 2a) Nad 10000 km 27 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 9 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 11 výmladkových plantážích (topol - s hnojením - situace 3a) Nad 10000 km 15 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 35 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 37 výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 1) Nad 10000 km 41 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 19 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 21 výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 2a) Nad 10000 km 25 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle 1 až 500 km 7 rostoucích dřevin pěstovaných ve 500 až 10000 km 9 výmladkových plantážích (topol - bez hnojení - situace 3a) Nad 10000 km 13 Dřevěné brikety nebo pelety z 1 až 500 km 35 kmenoviny (situace 1) 500 až 2500 km 34 2500 až 10000 km 36 Nad 10000 km 41 27 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Dřevěné brikety nebo pelety z 1 až 500 km 18 kmenoviny (situace 2a) 500 až 2500 km 18 2500 až 10000 km 20 Nad 10000 km 25 Dřevěné brikety nebo pelety z 1 až 500 km 6 kmenoviny (situace 3a) 500 až 2500 km 6 2500 až 10000 km 8 Nad 10000 km 12 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 21 z dřevozpracujícího průmyslu (situace 500 až 2500 km 21 1) 2500 až 10000 km 23 Nad 10000 km 27 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 11 z dřevozpracujícího průmyslu (situace 500 až 2500 km 11 2a) 2500 až 10000 km 13 Nad 10000 km 17 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků 1 až 500 km 4 z dřevozpracujícího průmyslu (situace 500 až 2500 km 4 3a) 2500 až 10000 km 6 Nad 10000 km 10 Vysvětlivky: *) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku. Systém výroby paliva z biomasy Přepravní vzdálenost Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 1 až 500 km 4 1 500 až 2500 km 9 2500 až 10000 km 18 Nad 10000 km 35 Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 1 až 500 km 4 2 500 až 2500 km 6 2500 až 10000 km 10 Nad 10000 km 18 Slámové pelety 1 až 500 km 10 500 až 10000 km 12 Nad 10000 km 16 Brikety z bagasy 500 až 10000 km 6 Nad 10000 km 10 Palmojádrový extrahovaný šrot Nad 10000 km 61 (moučka) Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny Nad 10000 km 40 oleje) Standardizované hodnoty- bioplyn na elektřinu Systém výroby bioplynu Technologické řešení Standardizovaná hodnota Emise skleníkových plynů (gCO2eq/MJ) 28 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Bioplyn na elektřinu z vlhké Otevřený digestát3 3 mrvy Situace 1 Uzavřený digestát4 -84 Otevřený digestát 10 Situace 2 Uzavřený digestát -78 Otevřený digestát 9 Situace 3 Uzavřený digestát -89 Bioplyn na elektřinu z celé Otevřený digestát 47 rostliny kukuřice Situace 1 Uzavřený digestát 28 Otevřený digestát 54 Situace 2 Uzavřený digestát 35 Otevřený digestát 59 Situace 3 Uzavřený digestát 38 Bioplyn na elektřinu z Otevřený digestát 44 biologického odpadu Situace 1 Uzavřený digestát 13 Otevřený digestát 52 Situace 2 Uzavřený digestát 21 Otevřený digestát 57 Situace 3 Uzavřený digestát 22 Vysvětlivky: 1 Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). 2 Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). 3 Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH/MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4/MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4/MJ bioplynu u biologického odpadu. 4 Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Standardizované hodnoty pro biometan Systém výroby biometanu Technologické řešení Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (gCO2eq/MJ) Biometan z vlhké mrvy Otevřený digestát, bez spalování 22 odpadních plynů 1 Otevřený digestát, spalování odpadních 1 plynů 2 Uzavřený digestát, bez spalování -79 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování -100 odpadních plynů Biometan z celé rostliny kukuřice Otevřený digestát, bez spalování 73 odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 52 plynů Uzavřený digestát, bez spalování 51 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 30 odpadních plynů Biometan z biologického odpadu Otevřený digestát, bez spalování 71 odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 50 plynů 29 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Uzavřený digestát, bez spalování 35 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 14 odpadních plynů Vysvětlivky 1 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech. 2 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je- li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). Standardizované hodnoty - bioplyn na elektřinu - směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti Systém výroby bioplynu*) Technologické řešení Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota (gCO2eq/MJ) Mrva- kukuřice 80%-20% Otevřený digestát 33 Situace 1 Uzavřený digestát -9 Otevřený digestát 40 Situace 2 Uzavřený digestát -2 Otevřený digestát 43 Situace 3 Uzavřený digestát -4 Mrva- kukuřice 70%-30% Otevřený digestát 37 Situace 1 Uzavřený digestát 3 Otevřený digestát 45 Situace 2 Uzavřený digestát 10 Otevřený digestát 48 Situace 3 Uzavřený digestát 10 Mrva- kukuřice 60%-40% Otevřený digestát 40 Situace 1 Uzavřený digestát 11 Otevřený digestát 47 Situace 2 Uzavřený digestát 18 Otevřený digestát 52 Situace 3 Uzavřený digestát 18 Vysvětlivky: *) - Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan). Standardizované hodnoty - biometan - směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti Systém výroby biometanu Technologické řešení Emise skleníkových plynů - standardizovaná hodnota1 (g CO2eq/MJ) Mrva- kukuřice 80%-20% Otevřený digestát, bez spalování 57 odpadních plynů 30 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 Otevřený digestát, spalování odpadních 36 plynů Uzavřený digestát, bez spalování 9 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování -12 odpadních plynů Mrva- kukuřice 70%-30% Otevřený digestát, bez spalování 62 odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 41 plynů Uzavřený digestát, bez spalování 22 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 1 odpadních plynů Mrva- kukuřice 60%-40% Otevřený digestát, bez spalování 66 odpadních plynů Otevřený digestát, spalování odpadních 45 plynů Uzavřený digestát, bez spalování 31 odpadních plynů Uzavřený digestát, spalování 10 odpadních plynů Vysvětlivka: 1 V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu. Poznámky pod čarou 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Souvislosti Provádí předpis 165/2012 Sb. Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Ruší 477/2012 Sb. Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů Odkazuje na 165/2012 Sb. Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Verze č. Znění od - do Novely Poznámka 1. 15.05.2022 Aktuální znění (exportováno 30.11.2022 12:14) 0. 05.05.2022 Vyhlášené znění 31 z 32 30.11.2022, 12:14 zakonyprolidi_cs_2022_110_v20220515 https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2022-110/zneni-20220515.htm?sil=1 © AION CS 2010-2022 | Pracuje na systému AToM3 | Děkujeme, že používáte Zákony pro lidi .CZ 32 z 32 30.11.2022, 12:14