Decree on details on the marketing of seeds and seedlings of cultivated plants

Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 369 VYHLASKA ze dne 20. njna 2009 o podrobnostech uvadenf osiva a sadby pestovanych rostlin do obehu Strana 5255 Ministerstvo zemedelstvf stanovf podle § 3 odst. 10, § 3a odst. 4 a 11, § 3b odst. 7, § 4 odst. 7 a 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 10, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 9, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 13, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadenf do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene ne kterych zakonu (zakon o obehu osiva a sadby), ve znenf zakona c. 444/2005 Sb., zakona c. 178/2006 Sb., zakona c. 299/2007 Sb., zakona c. 96/2009 Sb. a zakona c. 300/2009 Sb., (dale jen ,,zakon"): § 1 Predmet upravy Tato vyhlaska zapracovava pnslusne predpisy Evropskych spolecenstvf1) a upravuje podrobnosti o uvadenf osiva a sadby pestovanych rostlin do obehu. 1) Smernice Rady 66/401/EHS ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva pknin na trh. Smernice Rady 66/402/EHS ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Rady 69/60/EHS ze dne 18. unora 1969, kterou se menf smernice Rady ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Rady 69/63/EHS ze dne 18. unora 1969, kterou se menf smernice Rady ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva pknin na trh. Smernice Rady 71/162/EHS ze dne 30. brezna 1971, kterou se menf smernice ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. cervna 1969 o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zarf 1970 o uvadenf osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 72/274/EHS ze dne 20. cervence 1972, kterou se menf smernice ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. cervna 1969 o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zarf 1970 o uvadenf osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Rady 72/ 418/EHS ze dne 6. pro since 1972, kterou se menf smernice ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. cervna 1969 o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. srpna 1970 o uvadenf osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud zemedelskych rostlin. Smernice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se menf smernice ze dne 14. cervna 1966 o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, smernice ze dne 30. cervna 1969 o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice ze dne 29. zarf 1970 o uvadenf osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Komise 74/268/EHS ze dne 2. kvetna 1974, kterou se stanovf zvlastnf pozadavky pro vyskyt Avena fatua v osivu pknin a obilovin. Smernice Rady 75/444/EHS ze dne 26. cervna 1975, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/ /403/EHS a 69/208/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pfcnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh. Smernice Komise 75/502/EHS ze dne 25. cervence 1975, kterou se omezuje uvadenf na trh osiva lipnice lucnf (Poa pratensis L.) na osivo, ktere bylo uredne certifikovano jako ,,zakladnf osivo" nebo ,,certifikovane osivo". Smernice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/ /193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pfcnin, osiva obilovin, revoveho vegeta tivnfho mnozitelskeho materialu, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Prvnf smernice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se menf prflohy smernice 66/401/EHS o uvadenf osiva pknin na trh. Prvnf smernice Komise 78/387 /EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se menf prflohy smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 78/511/EHS ze dne 24. kvetna 1978, kterou se menf smernice 74/268/EHS, kterou se stanovf zvlastnf pozadavky pro vyskyt Avena fatua v osivu pknin a obilovin. Smernice Rady 78/692/EHS ze dne 25. cervence 1978, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, Strana 5256 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pfcnin, osiva obilovin, sadby brambor, revoveho vegetativnfho mnozitelskeho materialu, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se menf smernice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvadenf osiva pfcnin, osiva obilovin a osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh. Smernice Komise 79/641/EHS ze dne 27. cervna 1979, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/ /EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva pfcnin, osiva obilovin, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 79/692/EHS ze dne 24. cervence 1979, kterou se menf smernice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457 /EHS o uvadenf osiva pfcnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu ze medelskych rostlin. Smernice Komise 80/754/EHS ze dne 17. cervence 1980, kterou se menf prfloha II smernice Rady 66/401/EHS o uvadenf na trh osiva pfcnin. Smernice Komise 81/126/EHS ze dne 16. (mora 1981, kterou se menf prflohy smernic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/ /208/EHS o uvadenf osiva pfcnin, osiva obilovin a osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice 78/386/EHS a 78/388/ /EHS. Smernice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se menf prflohy smernic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvadenf osiva pfcnin a osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh a smernice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Smernice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se menf prflohy I a II smernice Rady 66/401/EHS o uvadenf osiva pfcnin na trh. Smernice Komise 86/109/EHS ze dne 27. (mora 1986 o omezenf uvadenf osiva nekterych druhu pfcnin, olejnin a pfadnych rostlin na trh na osiva uredne uznana jako ,,zakladnf osivo" nebo ,,certifikovane osivo". Smernice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v dusledku pristoupenf Spanelska a Portugalska menf nektere smernice o uvadenf osiva a sadby na trh. Smernice Komise 86/320/EHS ze dne 20. cervna 1986, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 87 /120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se menf nektere smernice Rady o uvadenf osiva a sadby na trh. Smernice Komise 87 /480/EHS ze dne 9. zarf 1987, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvadenf osiva pfcnin a osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh. Smernice Rady 88/332/EHS ze dne 13. cervna 1988, kterou se menf nektere smernice o uvadenf osiva a sadby na trh, pokud jde o prijfmanf provadedch pravidel k ustanovenfm o osivu a sadbe vyhovujfd mene prfsnym pozadavkum. Smernice Rady 88/380/EHS ze dne 13. cervna 1988, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/ /208/EHS, 70/457 /EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pfcnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Komise 88/506/EHS ze dne 13. zarf 1988, kterou se menf prfloha II smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se urcujf skupiny odrud mangoldu a cervene repy, na ktere odkazujf pozadavky na nejmensf povolene vzdalenosti porostu v prfloze I smernice Rady 70/458/EHS o uvadenf osiva zeleniny na trh. Smernice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se menf prfloha II smernice Rady 66/401/EHS o uvadenf osiva pfcnin na trh. Smernice Komise 89/424/EHS ze dne 30. cervna 1989, kterou se menf smernice 86/109/EHS o omezenf uvadenf osiva nekterych druhu pfcnin, olejnin a pfadnych rostlin na trh na osiva uredne uznana jako ,,zakladnf osivo" nebo ,,certifikovane OSlVO((. Smernice Komise 91/376/EHS ze dne 25. cervna 1991, kterou se menf smernice 86/109/EHS o omezenf uvadenf osiva nekterych druhu pfcnin, olejnin a pfadnych rostlin na trh na osiva uredne uznana jako ,,zakladnf osivo" nebo ,,certifikovane OSlVO((. Smernice Komise 92/19/EHS ze dne 23. brezna 1992, kterou se menf smernice 66/401/EHS o uvadenf osiva pfcnin na trh. Smernice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvadenf sadby a rozmnozovadho materialu zeleniny mimo osivo na trh. Smernice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se menf prfloha II smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 93/17/EHS ze dne 30. brezna 1993 o vymezenf trfd Spolecenstvf pro zakladnf sadbu brambor a o pod mfnkach a oznacovanf techto trfd. Smernice Komise 93/61/EHS ze dne 2. cervence 1993, kterou se stanovf tabulka pozadavku na sadbu a rozmnozovad material zeleniny mimo osivo podle smernice Rady 92/33/EHS. Smernice Komise 93/62/EHS ze dne 5. cervence 1993 o provadedch opatrenfch tykajfdch se dohledu nad dodavateli a zarfzenfmi a jejich kontroly v ramci smernice Rady 92/33/EHS o uvadenf na trh sadby a rozmnozovadho materialu zeleniny mimo osivo. Smernice Komise 95/6/ES ze dne 20. brezna 1995, kterou se menf prflohy I a II smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 96/18/ES ze dne 19. brezna 1996, kterou se menf nektere smernice Rady o uvadenf osiva a sadby na trh. Smernice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/ Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5257 § 2 Pozadavky na uvadenf rozmnofovadho materialu do obehu (K § 3 odst. 2, 5 az 7 a 10, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zakona) (1) Pozadavky na vlastnosti rozmnozovacfho ma terialu uvadeneho do obehu podle § 3 odst. 2 zakona jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech V oddflech 2 a 3 prflohy c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Rozmnozovacf material uvadeny do obehu podle § 3 odst. 2 zakona nesmf obsahovat primes gene ticky modifikovanych rostlin. Pro vysledek kontrolnf zkousky je prfpustna statisticka tolerance maximalne 0,1 %. Primes osiva geneticky modifikovanych rostlin odrud, ktere jsou registrovane nebo zapsane ve spolec nem katalogu odrud, se posuzuje podle pravidel pro cistotu odrudy. (3) Meznf hodnoty vyskytu skodlivych organismu /403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se menf smernice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/ /403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pfcnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin, pokud se tyka konsolidace vnitrnfho trhu, geneticky modifikovanych rostlinnych odrud a genetickych zdroju rostlin. Smernice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se menf, mimo jine ve veci neurednkh inspekd, smernice 66/400/ /EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457 /EHS a 70/458/EHS o uvadenf osiva repy, osiva pknin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a pfadnych rostlin a osiva zeleniny na trh a o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Komise 1999/8/ES ze dne 18. unora 1999, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 1999/54/ES ze dne 26. kvetna 1999, kterou se menf smernice Rady 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Komise 1999/66/ES ze dne 28. cervna 1999, kterou se stanovf pozadavky na navesku nebo jiny dokument vystaveny dodavatelem na zaklade smernice Rady 98/56/ES. Smernice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se menf smernice 66/401/EHS o uvadenf osiva pfcnin na trh a smernice 66/402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh. Smernice Rady 2002/53/ES ze dne 13. cervna 2002 o Spolecnem katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin. Smernice Rady 2002/54/ES ze dne 13. cervna 2002 o uvadenf osiva repy na trh. Smernice Rady 2002/55/ES ze dne 13. cervna 2002 o uvadenf osiva zeleniny na trh. Smernice Rady 2002/56/ES ze dne 13. cervna 2002 o uvadenf sadby brambor na trh. Smernice Rady 2002/57 /ES ze dne 13. cervna 2002 o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh. Smernice Rady 2002/68/ES ze dne 19. cervence 2002, kterou se menf smernice 2002/57/ES o uvadenf osiva olejnin a pfad nych rostlin na trh. Smernice Komise 2003/45/ES ze dne 28. kvetna 2003, kterou se menf smernice Rady 2002/57 /ES o uvadenf osiva olejnin a pfadnych rostlin na trh. Smernice Rady 2003/61/ES ze dne 18. cervna 2003, kterou se menf smernice 66/401/EHS o uvadenf osiva pknin na trh, 66/ /402/EHS o uvadenf osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvadenf revoveho vegetativnfho mnozitelskeho materialu na trh, 92/33/EHS o uvadenf rozmnozovadho materialu a sadby zeleniny s vyjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvadenf roz mnozovadho materialu ovocnych rostlin a ovocnych rostlin urcenych k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvadenf rozmnozovadho materialu okrasnych rostlin na trh, 2002/54/ES o uvadenf osiva repy na trh, 2002/55/ES o uvadenf osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvadenf sadby brambor na trh a 2002/57 /ES o uvadenf osiva olejnatych a pfadnych rostlin na trh s ohledem na srovnavad zkousky a testy Spolecenstvf. Smernice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS o uvadenf osiva pfcnin na trh. Smernice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ /ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkousky pod urednfm dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaneho ve tretkh zemkh. Rozhodnutf Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o provadedch pravidlech, podle nichz mohou clenske staty povolit uvadenf na trh osiva tech odrud, pro ktere byly predlozeny zadosti o zaps.inf do katalogu odrud druhu zemedel skych rostlin nebo druhu zeleniny clenskeho statu. Smernice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se menf smernice Rady 92/33/EHS o uvadenf sadby a rozmnozovacfho materialu zeleniny mimo osivo na trh a smernice Rady 2002/55/ES o uvadenf osiva zeleniny na trh. Smernice Komise 2007 /72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutf druhu Galega orientalis Lam. Smernice Komise 2008/62/ES ze dne 20. cervna 2008, kterou se stanovujf nektere odchylky pro povolovanf zemedelskych krajovych odrud a odrud, ktere jsou prirozene adaptovany na mfstnf a regionalnf podmfnky a ohrozeny genetickou erozf, a pro uvadenf osiva a sadby brambor techto odrud na trh. Smernice Komise 2009/74/ES ze dne 26. cervna 2009, kterou se menf smernice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57 /ES, pokud jde o botanicke nazvy rostlin, vedecke nazvy ostatnfch organismu a nektere prflohy smernic 66/401/ /EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s prihlednutfm k vyvoji vedeckych a technickych poznatku. Strana 5258 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 jsou uvedeny v castech V oddflech 3 v prflohach 1, 3 az 6 a 8 k teto vyhlasce. ( 4) Specifikace kategorif rozmnozovacfho mate rialu a nejvyssf povoleny pocet generacf, po ktery muze byt a) rozmnofovacf material predstupiiu vyraben i z rozmnozovacfho materialu predstupiiu, b) zakladnf rozmnofovacf material vyraben i ze za kladnfho rozmnozovacfho materialu, c) certifikovany rozmnozovacf material vyraben i z certifikovaneho rozmnozovacfho materialu, jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech II v prf lohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. § 3 Uvadenf do obehu osiva uredne nezapsanych odrud (K § 3a odst. 4, 7 a 11 zakona) ( 1) Mnozstvf osiva uredne nezapsane odrudy, ktere se povolf pro jednu odrudu, nesmf prekrocit sta noveny procentnf podfl mnozstvf osiva daneho zeme delskeho druhu vyuzfvaneho kazdorocne k zasevu na zemedelskou pudu V Ceske republice, ktery cinf a) 0,3 % pro psenici setou, psenici spaldu, jecmen, oves, hrach a bob polnf, b) 0,05 % pro psenici tvrdou, c) 0,1 % pro ostatnf druhy s vyjimkou zeleninovych druhu. (2) Pokud mnozstvf podle odstavce 1 nepostacujf k vysevu na plochu 1 o ha, povolf se mnozstvf potrebne k osetf teto plochy. (3) U osiva zeleninovych druhu nenf mnozstvf stanoveno. ( 4) Osivo uredne nezapsanych odrud uvedene do obehu musf spliiovat pozadavky na vlastnosti certifiko vaneho rozmnozovacfho materialu uvedeneho V castech V oddflech 2 prflohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce a v casti V prflohy c. 7 k teto vyhlasce. (5) Zadost o povolenf nebo obnovenf povolenf uvadet do obehu osivo uredne nezapsane odrudy se podavajf na formulari, jehoz vzor je uveden V prfloze c. 9 k teto vyhlasce. K zadosti o obnovenf povolenf musf byt prilozeny tyto doklady: a) kopie puvodnfho povolenf, b) dalsf informace k popisu odrudy, o udrfovacfm slechtenf, o pestovanf nebo pouzitf odrudy, ktere nebyly soucastf puvodnfho povolenf, c) doklad o tom, ze stale probfhajf zkousky k regis traci odrudy. (6) Ustrednf kontrolnf a zkusebnf ustav zemedel sky (dale jen ,,Ustav") kontroluje mnozstvf a kvalitu osiva uvedeneho do obehu podle § 3a zakona a zpusob jeho pouzitf. Soucastf kontroly je i kontrola oznacovanf predepsanymi naveskami. §4 Uvadenf do obehu osiva uchovavanych odrud (K § 3b odst. 7 zakona) (1) Mnozstvf osiva, ktere musf byt uschovano pro zachovanf odrudy v jejf oblasti puvodu podle § 3b odst. 2 zakona, je takove mnozstvf, ktere je potrebne k vyrobe alespoii mnozstvf osiva podle odstavcu 2 a 3. (2) Mnozstvf osiva kazde uchovavane odrudy, uvadene do obehu, nesmf presahnout dale uvedene pro centnf podfly mnozstvf osiva tehoz druhu, ktere je V Ceske republice vyuzfvano behem jednoho vegetac nfho obdobf, nebo nesmf presahnout mnozstvf po trebne k osetf plochy 100 hektaru, podle toho, ktere z techto dvou mnozstvf je vetsf. Procentnf podfly jsou stanoveny takto: a) 0,3 % pro hrach polnf, psenici setou, psenici tvrdou, psenici spaldu, jecmen, kukurici, brambor, repku a slunecnici, b) 0,5 % pro ostatnf druhy. (3) Celkove mnozstvf osiva vsech uchovavanjch odrud jednoho druhu, ktere lze uvadet do obehu v Ces ke republice, nesmf presahnout 10 % mnozstvf osiva tehoz druhu, ktere je behem jednoho roku vyuzfvano V Ceske republice, nebo nesmf presahnout mnozstvf potrebne k osetf plochy 100 hektaru, podle toho, ktere z uvedenych mnozstvf je vetsf. (4) Ustav provadf naslednou kontrolu odrudove pravosti a odrudove cistoty osiva uchovavane odrudy uvedeneho do obehu vegetacnf zkouskou, a to V roz sahu nejmene 5 % . § 5 Uznavacf rfzenf (K § 4 odst. 7, § 5 odst. 9 a§ 7 odst. 6 zakona) ( 1) Zadosti o uznanf mnozitelskeho porostu a osiva se podavajf na formularfch, jejichz vzory jsou uvedeny v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. (2) Zadost o uznanf mnozitelskeho porostu se podava kazdorocne a) do 31. brezna pro 1. ozime formy zemedelskych druhu rodu Bras sica (krome repky), 2. obilniny ozime - jecmen, psenici, zito, tritikale, 3. vikev ozimou, Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5259 4. jeteloviny a travy z prvnf sece (krome jflku jed noleteho ), 5. salat a spenat sety na podzim, b) do 30. dubna pro 1. hrach polnf a zahradnf, 2. jarnf formy olejnin, 3. pazitku, redkvicku, redkev, salat, spenat sety na jare, semenice dvouletych zelenin, sazecku ka pusty ozime, pekingske zelf, 4. zeleniny rychlene - semenice, c) do 10. kvetna pro 1. obilniny jarnf, svazenku, 2. bob polnf, vikev panonskou, vikev setou, vikev huiiatou, 3. semenice semennych okopanin, 4. len, 5. anyz, fenykl, kmfn, koriandr, 6. brokolici, cibuli sazecku, cesnek, kopr, kvetak, okurky parenistnf a sklenfkove, kozlfcek polnf cek, rerichu setou, d) do 20. kvetna pro 1. brambory, 2. jflek jednolety, 3. kukurici, proso, pohanku, e) do 10. cervna pro 1. fazol polnf i zahradnf, lupinu, s6ju, slunecnici, 2. jetel nachovy sety na jare, travy z druhe sece, jednolete pfcniny, 3. lilek, majoranku, okurky polnf, papriku, pati zony, rajcata, sterbak, tykev, meloun, f) do 20. cervna pro jeteloviny z druhe sece, g) do 20. srpna pro cibuli, sazecky ostatnfch zelenin a semennych okopanin, h) do 30. zarf pro repku ozimou, i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z predpes tovane sazecky. (3) Pokud technologie pestovanf nebo klimaticke podmfnky stanoviste vyzadujf provedenf prehlfdky V ji nem termfnu, nez je obvykle, dodavatel poda zadost o uznanf mnozitelskeho porostu nejpozdeji 1 mesfc pred predpokladanym termfnem teto prehlfdky. (4) Vzory zadostf a dokladu vydavanych Ustavem nebo poverenou osobou jsou uvedeny v prflohach c. 9 a 1 o k teto vyhlasce. §6 Uznavanf osiva sklizeneho V jinem clenskem state nebo ve tretf zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro dany druh (K § 4 odst. 10, 13 a 14 zakona) (1) Pri uznavanf osiva, ktere bylo sklizeno v jinem clenskem state nebo ve tretf zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro dany druh, Ustav overf, zda byla provedena prehlfdka mnozitelskeho porostu vyhovujfcf pozadavkum stanovenym V predpisech Evropskych spolecenstvf, a to predlozenfm urednfho dokladu pro osivo s neukoncenou certifikacf, ktery bude obsahovat udaje srovnatelne s udaji podle § 9 odst. 1 teto vyhlas ky. (2) U osiva sklizeneho v jinem clenskem state nebo ve tretf zemi, ktere byla udelena rovnocennost pro dany druh, se urednfmi zkouskami overf, ze spliiuje pozadavky na vlastnosti osiva uvedene V castech V V prf lohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce. (3) Osivo zemedelskych druhu a zeleniny s vyjim kou brambor se smf uznavat podle § 4 odst. 10 zakona V kategorifch zakladnf rozmnozovacf material a certifi kovany rozmnozovacf material a podle § 4 odst. 13 za kona jen v kategorii certifikovany rozmnozovacf mate rial. § 7 Uznavanf mnozitelskych porostu (K § 5 odst. 1, 5 a 9 a § 7 odst. 6 zakona) (1) K overenf puvodu rozmnozovacfho materialu podle § 5 odst. 1 pfsm. i) zakona dodavatel pri podanf zadosti o uznanf mnozitelskeho porostu predlozf a) doklad o uznanf osiva, ktere bylo pouzito pro za lozenf porostu, a to vcetne osiva z jineho clen skeho statu, nebo b) u vfceletych druhu ve druhem, poprfpade dalsfm mnozitelskem roce 1. doklad o uznanf mnozitelskeho porostu z pred chozfho vegetacnfho obdobf, nebo 2. doklad o neuznanf mnozitelskeho porostu z predchozfho vegetacnfho obdobf za predpo kladu, ze duvodem neuznanf mnozitelskeho porostu nebyla nevyhovujfcf pravost nebo ci stota odrudy, c) mezinarodne platny doklad, poprfpade posudek Ustavu vystaveny na zaklade kontroly provedene Ustavem u rozmnozovacfho materialu, ktery byl dovezen podle § 18 zakona, nebo d) prohlasenf slechtitele nebo udrzovatele odrudy V prfpade, ze je porost zakladan ze slechtitelskeho materialu. Strana 5260 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 (2) Doklady podle odstavce 1 pfsm. a) a b) nebo posudek podle pfsmene c) mohou byt nahrazeny uve denfm jejich cfsla V zadosti. (3) Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych poros tu jsou pro jednotlive druhy uvedeny V castech III a IV v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. Vlastnostmi mno zitelskych porostu hodnocenymi pri prehlfdce mnozi telskeho porostu, ktere se zapisujf do zaznamu o pre hlfdce mnozitelskeho porostu, jejichz vzory jsou uve deny v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, se rozumf a) sled predplodin na pozemku v predchazejfcfch le tech, b) minimalnf vzdalenost od porostu stejneho nebo prfbuzneho druhu, ktery by mohl cizosprasenfm, prenosem chorob nebo jinym zpusobem ohrozit mnozitelsky porost, c) minimalnf vzdalenost k zamezenf mechanicke prf mesi jinych druhu a odrud, d) celkovy stav mnozitelskeho porostu, posouzenf vyrovnanosti, zapojenosti, celkoveho vzhledu rostlin, poprfpade stupne polehnutf, e) nejvyssf povoleny pocet rostlin jinych druhu, ji nych odrud nebo zretelne odchylnych typu, rost lin plevelnych druhu a jinych prfmesf, f) nejvyssf povoleny pocet rostlin napadenych skod livymi organismy. ( 4) Zkousky potrebne ke zjistenf vlastnostf mno zitelskych porostu, poprfpade limity techto vlastnostf jsou uvedeny v casti III oddfle 4 tabulce 3.4b prflohy c. 7 k teto vyhlasce. (5) Pozadavky na vlastnosti pozemku a na vlast nosti pudy, na kterem je mnozitelsky porost a rozmno zovacf material pestovan, jsou uvedeny V casti III od dfle 1 prflohy c. 7 k teto vyhlasce. ( 6) Z puso b urcenf cfsla mnozitelskeho porostu, cfsla partie rozmnozovacfho materialu a pouzfvane merne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy rostlin jsou uvedeny v prfloze c. 11 k teto vy hlasce. (7) T ermfny a pocty prehlfdek mnozitelskych po rostu jsou pro jednotlive druhy uvedeny V castech III oddflech 1 v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. § 8 Uznavanf rozmnofovacfho materialu (K § 3 odst. 10, § 6 odst. 4, 5 a 10 a§ 7 odst. 6 zakona) (1) Vycet a rozsah urednfch zkousek potrebnych ke zjistenf vlastnostf rozmnozovacfho materialu u jed notlivych druhu je uveden v castech V, oddflech 1 v prf lohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce. (2) Pozadavky na vlastnosti rozmnozovacfho ma terialu jsou pro jednotlive druhy uvedeny V cas tech V v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (3) Osivo nesmf obsahovat zive skladistnf skudce, jejichz vycet je uveden v prfloze c. 12 k teto vyhlasce. ( 4) Zaznamy podle § 7 odst. 1 zakona vede do davatel a) v listinne podobe na formularfch Vyrobnf evidence osiv a Skladova karta, jejichz vzor je uveden V prf loze c. 9 k teto vyhlasce, nebo b) v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytis tene sestavy budou obsahovat minimalne udaje, ktere jsou soucastf vzoru v prfloze c. 9 k teto vy hlasce a budou dodavatelem na vyzadanf Ustavu predlozeny pro ucely kontroly. Elektronicke za znamy musf byt zajisteny elektronickym podpi sem. §9 Osivo s neukoncenou certifikacf (K § 7a odst. 5 zakona) (1) Urednf doklad pro osivo s neukoncenou certi fikacf obsahuje a) oznacenf certifikacnfho ufadu a statu, b) nazev druhu a nazev odrudy; u repy oznacenf, zda jde o krmnou repu nebo cukrovku, c) oznacenf kategorie a generace, d) puvod osiva pouziteho k zalozenf mnozitelskeho porostu a oznacenf zeme, ktera toto osivo uznala, e) cfslo mnozitelskeho porostu nebo cfslo partie, f) vymeru mnozitelskeho porostu, g) mnozstvf osiva sklizeneho z mnozitelskeho poros tu a pocet balenf, h) potvrzenf, ze mnozitelsky porost vyhovel poza davkum srovnatelnym s pozadavky uvedenymi v prflohach c. 1 az 6 a 8 k teto vyhlasce, i) vysledek predbezne zkousky osiva, pokud o ni do davatel pozadal. (2) Vzor dokladu je uveden v prfloze c. 10 k teto vyhlasce. (3) 0 osivu s neukoncenou certifikacf vede doda vatel zaznamy ve Vyrobnf evidenci osiv a ve Skladove karte. § 10 Egalizace osiva (K § 6a odst. 7 zakona) (1) Pri prfprave egalizovane partie osiva dodavatel a) zaznamena u jednotlivych partif osiv ve Vyrobnf Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5261 evidenci osiv a ve Skladove karte formou zvlast nfho oznacenf sloucenf egalizovane partie, b) vyhotovf egalizacnf protokol podle vzoru uvede neho v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, c) egalizovanou partii zaznamena ve Vyrobnf evi denci osiv a ve Skladove karte. (2) Pri odberu vzorku predlozf dodavatel zadost o uznanf osiva, egalizacnf protokol, Vyrobnf evidenci osiva a Skladovou kartu. § 11 Uvadenf osiva do obehu pred ukoncenfm urednf zkousky klfcivosti (K § 8 odst. 3 zakona) (1) Provedenf zkousek u osiva uvadeneho do obehu pred ukoncenfm urednf zkousky klfcivosti, je jichz vycet je uveden v prfloze c. 13 k teto vyhlasce, zajistf dodavatel. (2) Druhy, jejichz osivo se smf uvadet do obehu pred ukoncenfm urednf zkousky klfcivosti, a pozadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v prfloze c. 13 k teto vyhlasce. (3) Evidence o osivu uvedenem do obehu pred ukoncenfm urednf zkousky klfcivosti se vede soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. § 12 Standardnf osivo (K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zakona) (1) Pozadavky na vlastnosti standardnfho osiva uvadeneho do obehu jsou uvedeny V casti V prflohy c. 8 k teto vyhlasce. (2) Zaznamy podle § 9 odst. 2 pfsm. b) bodu 2 zakona se vedou a) V listinne podobe na formulanch, jejichz vzor je uveden v pnloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo b) V elektronicke podobe za predpokladu, ze vytis tene sestavy budou obsahovat minimalne udaje, ktere jsou soucastf vzoru uvedenych V prfloze c. 9 k teto vyhlasce, a budou dodavatelem na vy zadanf Ustavu predlozeny pro ucely kontroly. (3) Zaznamy o stavu mnozitelskeho porostu k vy robe standardnfho osiva se vedou v zaznamu o vysledku prehlfdky mnozitelskeho porostu, jehoz vzor je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. § 13 Obchodnf osivo (K § 11 odst. 1 a 3 zakona) (1) Jako obchodnf osivo lze uvadet do obehu osivo techto zemedelskych druhu: a) horcice cerna, b) lesknice vodnf, c) lipnice rocnf, d) pfskavice recke seno, e) vicenec, f) vikev panonska. (2) Obchodnf osivo musf byt druhove prave a musf spliiovat pozadavky na vlastnosti obchodnfho osiva uvedene v castech V v prflohach c. 2, 3 a 5 k teto vyhlasce. (3) Evidence o vyrobenem a do obehu uvedenem obchodnfm osivu se vede soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. (4) Balenf obchodnfho osiva se oznacuje naveskou hnede barvy. § 14 Smes osiv (K § 12 odst. 5 a 9 a§ 19 odst. 15) (1) Smesi osiv odrud jednoho nebo vfce druhu (dale jen ,,smes"), jejfz vyrobu nebo uvadenf do obehu dodavatel -0 stavu ohlasf, pridelf -0 stav registracnf cfslo zpusobem uvedenym v prfloze c. 11 k teto vyhlasce. (2) Zpusob mfchanf a zarfzenf, na kterem se smes pripravuje, musf zarucit rovnomernost slozenf smesi v partii i v jednotlivych obalech podle hmotnostnfho procentnfho podflu jednotlivych slozek oznameneho dodavatelem pri registraci smesi. (3) Dodavatel smesi vede evidenci o a) mfchanf smesi na formulari, jehoz vzor je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, b) uvadenf smesi do obehu, obdobne, jako je vedena evidence podle § 8 odst. 4. (4) Z kazde vyrobene partie smesi Ustav odebfra a uklada vzorek pro naslednou kontrolu. Ustav provadf naslednou namatkovou kontrolu techto vzorku, ktera cinf minimalne 5 %. Presnou vysi kontroly Ustav sta novf podle vysledku predchozfho roku. S vysledky kontroly jsou dodavatele pfsemne seznameni. (5) Smes se uvadf do obehu pouze v uzavrenych a oznacenych obalech nebo v malem balenf. Tfmto opa trenfm nejsou dotcena ustanovenf o oznacovanf a uza vfranf obalu stanovenych zakonem a touto vyhlaskou. (6) Balenf smesi se oznacuje urednf naveskou ze lene barvy; nalezitosti navesky pro smesi osiv jsou uve deny v castech VI v prflohach c. 1 az 4 a 8 k teto vy hlasce. Strana 5262 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 § 15 Rozmnofovacf material V ekologickem zemedelstvf (K § 13 odst. 6 zakona) (1) Dodavatel vede evidenci o vyrobenem a do obehu uvedenem rozmnozovacfm materialu pro ekolo gicke zemedelstvf soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. (2) Dodavatel po uznanf osiva poskytuje Ustavu informace pro aktualizaci elektronicke databaze odrud, jejichz rozmnozovacf material zfskany z ekologickeho zemedelstvf je dostupny na uzemf Ceske republiky, V listinne podobe na formulari, ktery je uveden V prfloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat mi nimalne udaje, ktere jsou soucastf vzoru v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. § 16 Rozmnofovacf material geneticky modifikovanych odrud (K § 14 odst. 6 zakona) Dodavatel vede evidenci o vyrobenem a do obehu uvedenem rozmnozovacfm materialu geneticky modi fikovanych odrud soucasne se zaznamy podle § 8 odst. 4. Sazenice zeleniny (K § 15 odst. 6 a § 19 odst. 15 zakona) § 17 (1) Pozadovane vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v prfloze c. 14 k teto vyhlasce. (2) Sazenice zeleniny urcene k uvadenf do obehu se ukladajf do obalu zabraiiujfcfch jejich poskozenf a za menu nebo smfchanf jednotlivych partif. (3) Obaly se sazenicemi zeleniny urcene k uvadenf do obehu se opatrujf naveskou, stftkem nebo jinym ob dobnym dokladem; tyto doklady musf byt vyrobeny z materialu odolneho vuci poskozenf a nesmf byt pou zity opakovane. (4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje a) text ,,ES kvalita", b) nazev clenskeho statu nebo jeho k6d, c) oznacenf prfslusneho ufadu nebo jeho k6d, d) registracnf cfslo dodavatele, e) identifikaci dodavatele, f) cfslo partie sazenic zeleniny uvadene do obehu, g) datum vystavenf dokladu, h) cfslo partie osiva u sazenic zeleniny pestovanych z osiva, poprfpade se referencnf cfslo sdelf prfslus nemu urednfmu organu na jeho zadost, i) nazev druhu a odrudy zeleniny, u podnozf i nazev odrudy nebo jejf urcenf, j) latinsky nazev rodu a druhu zeleniny, je-li zaroveii rostlinolekarskym pasem podle zakona o rostlino lekarske peci2), k) mnozstvf, 1) pri dovozu ze tretfch zemf udaj o zemi puvodu. (5) Je-li rozmnozovacf material sazenic zeleniny opatren rostlinolekarskym pasem podle zakona o rostli nolekarske peci2), muze tento pas nahradit udaje uve dene v odstavci 4 s vyjimkou udaju uvedenych pod pfsmeny a), c), i) a 1). Tyto udaje musf byt zretelne oddeleny. § 18 (1) Kritickymi body sledovanymi ve vyrobnfm procesu sazenic zeleniny se rozumf a) pouzite osivo, puvod a kvalita vegetativnfch castf rostlin, b) vysev, prepichovanf, rfzkovanf, sazenf a pouzity substrat, c) dodrzovanf podmfnek stanovenych pro sazenice zeleniny podle zakona o rostlinolekarske peci2), d) plan a metoda pestovanf, e) manipulace s rostlinami, f) rozmnozovanf, g) sklizeii, h) hygiena, i) osetfovanf, j) balenf, k) skladovanf, 1) doprava, pruvodnf doklady sazenic zeleniny, m) dalsf administrativnf ukony. (2) Evidence pro sazenice zeleniny musf byt ve dena podle § 15 odst. 6 pfsm. e) zakona. Jednotlive udaje na sebe musf navazovat tak, aby byly kontrolo vatelne Ustavem nebo poverenou osobou. Evidence muze byt vedena a) V listinne podobe na formulari, jehoz vzor je uve den v prfloze c. 9 k teto vyhlasce, nebo 2) Zakon c. 326/2004 Sb., o rostlinolekarske peci a o zmene nekterych souvisejfdch predpisu, ve znenf pozdejskh predpisu. Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5263 b) v elektronicke podobe za predpokladu, ze vytis tene sestavy budou obsahovat minimalne udaje, ktere jsou soucastf vzoru uvedeneho V prfloze c. 9 k teto vyhlasce, a budou dodavatelem na vy zadanf Ustavu predlozeny pro ucely kontroly. (3) Na dodavatele sazenic zeleniny, ktery nepo dleha registraci podle § 16 odst. 9 zakona, se nevztahujf tato ustanovenf: a) urcenf kritickych bodu pestebnfho postupu, b) vypracovanf a zavedenf metod sledovanf a kontroly kritickych bodu, c) odber vzorku za ucelem kontroly, d) vedenf evidence podle odstavce 2. ( 4) Sadba cesneku, sazecky cibule a salotky musf spliiovat rovnez tyto pozadavky: a) rozmnozovacf material musf pochazet z mnozitel skeho porostu, ktery byl kontrolovan, b) mnozitelsky porost byl prost skodlivych organiz mu uvedenych v prfloze c. 14 k teto vyhlasce a prf znaku a symptomu napadenf temito organizmy, c) vlastnosti rozmnozovacfho materialu musf odpo vfdat pozadavkum stanovenym v prfloze c. 14 k teto vyhlasce. § 19 Registrace a ohlasovacf povinnost dodavatele (K § 16 odst. 6 a 11 zakona) ( 1) Dodavatel, ktery podleha registraci podle § 16 odst. 1 zakona, poda zadost o registraci osoby na for mulari, jehoz vzor je uveden v prfloze c. 9 k teto vy hlasce. (2) Dodavatel, ktery nepodleha registraci podle § 16 odst. 6 zakona, oznamf zahajenf, poprfpade ukon cenf cinnosti na formularfch, jejichz vzory jsou uve deny v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. § 20 Povefovanf osob (K § 17 odst. 2, 3, 5 a 13 zakona) (1) Osoby uvedene v § 17 odst. 1 zakona a) prokazf nezbytne kvalifikacnf predpoklady od borne zpusobilosti predlozenfm uredne overeneho dokladu o zfskanf potrebneho vzdelanf podle § 17 odst. 8 zakona, b) musf splnit technickou zpusobilost pro dane pove renf podle prflohy c. 15 k teto vyhlasce, vcetne moznosti internetoveho pripojenf pro komunikaci s Ustavem. (2) Poverenf podle § 17 odst. 2, 3 a 5 zakona muze byt udeleno pro jednotlive druhy nebo skupiny druhu uvedene V druhovem seznamu zakona jako zemedelske nebo zeleninove druhy a pro kategorie certifikovany rozmnozovacf material a obchodnf osivo. (3) Pri uplatiiovanf § 17 odst. 1 az 3, 5 a 7 zakona se postupuje zpusobem stanovenym v prflohach c. 16 az 19 k teto vyhlasce. (4) Mnozitelske porosty, u kterych provadejf pre hlfdky poverene osoby, podlehajf urednfmu dozoru a nasledne kontrole provadene Ustavem. Urednfmu do zoru podleha minimalne 5 % mnozitelskych porostu. K nasledne kontrole odrudove pravosti a cistoty se ode bfrajf vzorky z partif osiva sklizeneho z mnozitelskych porostu. Tato kontrola cinf minimalne 5 % mnozitel skych porostu. Nasledna kontrola se provadf bud labo ratorne nebo vegetacnfmi zkouskami. (5) Partie osiva vzorkovane poverenymi osobami podlehajf urednfmu dozoru a nasledne kontrole prova dene Ustavem. K nasledne kontrole se odebfrajf vzorky z partif osiva urceneho k uznavacfmu rfzenf, ktere ne byly vzorkovany automatickym vzorkovadlem. T ato kontrola cinf minimalne 5 % vzorkovanych partif, pri cemz bude zamerena rovnomerne na jednotlive druhy. Nasledna kontrola se provadf laboratorne podle platne metodiky; cast vzorku je podrobena kontrole vegetac nfmi zkouskami. V prfpade automatickeho vzorkovadla se provadf urednf dozor na spravnost prfpravy labora tornfch vzorku. (6) Partie osiva zkousene v ramci uznavacfho rf zenf poverenymi osobami podlehajf urednfmu dozoru a nasledne kontrole provadene Ustavem. K nasledne kontrole se odebfrajf vzorky z partif osiva urceneho k uznavacfmu rfzenf, ktere jsou pro tyto ucely ulozene V poverene laboratori. T ato kontrola cinf minimalne 5 % vzorkovanych partif, pricemz vzorky musf byt odebrany rovnomerne podle jednotlivych druhu plo din. Nasledna kontrola se provadf laboratorne podle platne metodiky. Prfmo V poverene laboratori se pro vadf urednf dozor, pri kterem se kontroluje spravnost dodrzovanf postupu a ukonu stanovenych V prflohach c. 16 az 19 k teto vyhlasce. (7) Laborator osoby, ktera se uchazf o poverenf laboratore, musf spliiovat podmfnky stanovene v prfloze c. 15 k teto vyhlasce. § 21 Dovoz rozmnozovacfho materialu a sazenic zeleniny ze tretfch zemf (K § 18 odst. 12 zakona) V zor formulare oznamenf dovozu a vzor zadosti o povolenf dovozu ze tretfch zemf jsou uvedeny v prf loze c. 9 k teto vyhlasce. Strana 5264 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 Oznacovanf a balenf rozmnofovadho materialu (K § 19 odst. 12 a 15 zakona) § 22 (1) Kazdy obal rozmnofovacfho materialu musf byt viditelne, zretelne a nezamenitelne oznacen zpuso bem uvedenym v odstavci 3, ktery vylucuje zamenu nebo pochybnost o obsahu. K oznafovanf rozmnozo vacfho materialu jsou pouzfvany V zavislosti na katego rii a generaci rozmnozovacfho materialu a) urednf navesky minimalnfho rozmeru podle od stavce 2 a barvy podle prflohy c. 20 k teto vy hlasce, b) navesky vyuzfvane pro mezinarodnf obchod podle pravidel Mezinarodnf asociace pro zkousenf semen a Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj podle prflohy c. 20 k teto vyhlasce, c) navesky dodavatele minimalnfho rozmeru podle odstavce 2 a barvy podle prflohy c. 20 k teto vy hlasce pro kategorii standardnf rozmnozovacf ma terial, nebo d) navesky dodavatele a zvlastnf navesky vylucujf cf zamenu s podmfnkami uvedenymi V pfsme nech a) az c) v ostatnfch prfpadech. (2) Minimalnf rozmer urednfch navesek a navesek pro zemedelske druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; ba revne odlisenf navesek podle kategorif a generacf roz mnozovacfho materialu a vzory navesek jsou uvedeny v prfloze c. 20 k teto vyhlasce. (3) Za urednf navesku a navesku dodavatele se po vazuje a) sita nebo vazana naveska, b) nalepovacf etiketa, c) potisk obalu minimalne stejnych rozmeru uvede nych v odstavci 2 a barvy stanovene v prfloze c. 20 k teto vyhlasce pro balenf osiva obilnin, krmnych plodin, olejnin a pfadnych rostlin v kategorifch za kladnf rozmnozovacf material a certifikovany roz mnozovacf material, nebo d) vsity pruh neroztrzitelne f6lie minimalne stejnych rozmeru uvedenych v odstavci 2 a barvy stano vene v prfloze c. 20 k teto vyhlasce. ( 4) Urednf naveska nebo naveska musf byt zhoto vena z neroztrzitelneho nebo spatne odstranitelneho materialu a nesmf byt pouzita opakovane. Potisk obalu muze byt proveden jen formou tisku predepsanych udaju nesmazatelnou barvou a pod urednfm dozorem. (5) Kazdy obal opatreny urednf naveskou nebo naveskou pro mezinarodnf obchod podle odstavce 1 pfsm. b) musf byt zajisten urednf pojistkou tak, aby nebylo mozne obal otevrft bez toho, ze by bylo zre telne patrne jeho otevrenf; navesky, ktere jsou na obal privazovany, musf byt upevneny pod urednf pojistkou. (6) Za urednf pojistku se povazuje a) plomba z nebarveneho plechu, b) nalepka nebo samolepfcf paska neodstranitelna bez porusenf, c) prosita naveska u strojove zasfvanych obalu, d) ventilovy uzaver obalu uzavfrany tlakem osiva, e) samolepfcf nebo svafovacf uzaver papfrovych nebo plastikovych obalu, ktere nemajf jiny otvor a ne mohou byt otevreny bez porusenf, f) strojove prosity obal zamezujfcf zamene, g) plechovy obal, ktery nelze otevrft bez poskozenf, h) vazacf material, ktery nemuze byt otevren bez po rusenf. § 23 (1) Dalsf pozadavky na urednf navesku jsou uve deny v castech VI v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Urednf naveskou a urednf pojistkou se ozna cujf i velkoobjemove kontejnery a navesy urcene k pre prave osiva uzavrene plachtou. Sadba brambor muze byt na zadost odberatele se souhlasem -0 stavu a pod jeho dozorem prepravovana i bez uzavrenf. Naveska je soucastf doprovodnych urednfch dokladu partie. (3) U odrud zeleniny obecne znamych pred 1. cervencem 1970 muze byt na navesce uveden odkaz na urcite udrzovacf slechtenf, pokud to udrzovatel od rudy predem oznamf Ustavu nebo prfslusnemu ufadu jineho clenskeho statu. Tento odkaz se uvede za na zvem odrudy, od nehoz bude zretelne oddelen po mlckou, a nebude uveden vyrazneji nez samotny nazev odrudy. V souvislosti s uvedenym udrfovacfm slech tenfm nebude poukazovano na zadne zvlastnf vlastnosti odrudy. (4) Navesky pro mezinarodnf obchod podle § 22 odst. 1 pfsm. b) obsahujf udaje uvedene v prfloze c. 20 k teto vyhlasce. (5) Osivo s neukoncenou certifikacf se oznacuje urednf naveskou sede barvy; hmotnost partie nenf pri tom omezena. Urednf naveska, jejfz vzor je uveden v prfloze c. 20 k teto vyhlasce, obsahuje a) oznacenf certifikacnfho ufadu, ktery je odpovedny za provedenf prehlfdky, a statu nebo jejich poca tecnf pfsmena, b) nazev druhu, u osiva repy oznacenf, zda se jedna o cukrovku nebo krmnou repu, c) nazev odrudy, v prfpade inbrednfch linif, hybridu Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5265 odrud obilnin, olejnin a pfadnych rostlin urcenych vyhradne k pouzitf jako komponenty hybridnfch odrud slovo ,,komponent"' V prfpade hybridu od rud obilnin, olejnin a pfadnych rostlin slovo ,,hy brid", d) kategorie a generace, e) cfslo mnozitelskeho porostu nebo cfslo partie, f) hmotnost, g) oznacenf ,, Osivo s neukoncenou certifikacf", h) identifikaci dodavatele. (6) Vzor protokolu o provedene manipulaci s osi vem je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. § 24 (1) Balenf slechtitelskeho rozmnozovacfho mate rialu se pri uvedenf do obehu oznacuje urednf naveskou fialove barvy. Pozadovane udaje na naveskach pro jed notlive druhy jsou uvedeny V castech VI V prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Balenf rozmnozovacfho materialu predstupiiu se pri uvedenf do obehu oznacuje urednf naveskou bile barvy s fialovym diagonalnfm pruhem. Pozadovane udaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (3) Balenf zakladnfho rozmnozovacfho materialu se pri uvedenf do obehu oznacuje urednf naveskou bile barvy. Pozadovane udaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. ( 4) Balenf certifikovaneho rozmnozovacfho mate rialu se pri uvedenf do obehu oznacuje urednf naveskou a) modre barvy pro certifikovany rozmnozovacf ma terial prvnf generace, b) cervene barvy pro certifikovany rozmnozovacf material druhe generace s vyjimkou sadby bram bor, u kterych se pro obe generace pouzfva naves ka modra. Pozadovane udaje na naveskach pro jednotlive druhy jsou uvedeny v castech VI v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (5) Balenf standardnfho osiva se oznacuje naves kou zlute barvy. Pozadovane udaje na naveskach jsou uvedeny v casti VI v prfloze c. 8 k teto vyhlasce. (6) Balenf osiva uredne nezapsanych odrud se oznacuje naveskou oranzove barvy. Vzor navesky je uveden v prfloze c. 20 k teto vyhlasce. § 25 Male balenf (K § 12 odst. 2 a 9 a § 19a odst. 1 a 6 zakona) (1) Nejvyssf povolena hmotnost nebo nejvyssf po voleny pocet kusu, ktere se povazujf za male balenf, a zpusob jejich oznafovanf, jsou uvedeny pro jednotli ve druhy v castech VII v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. (2) Podrobnosti o zpusobu oznacovanf maleho balenf jsou pro jednotlive druhy uvedeny v castech VII v prflohach c. 1 az 8 k teto vyhlasce. § 26 Kontrola kvality morenf osiv (K § 22 odst. 10 zakona) Pro ucely kontroly kvality morenf osiva odebfra Ustav vzorky z namorenych partif osiva obilnin. Tato kontrola cinf maximalne 10 % partif v uznavacfm rf zenf. § 27 Prechodna ustanovenf Mnozitelske porosty zalozene podle dosavadnfch pravnfch predpisu a rozmnozovacf material z nich vy robeny se uznavajf podle dosavadnfch pravnfch pred pisu. Zrusuje se: § 28 Zrusovacf ustanovenf 1. Vyhlaska c. 384/2006 Sb., kterou se stanovf podrob nosti o uvadenf osiva a sadby pestovanych rostlin do obehu. 2. Vyhlaska c. 231/2007 Sb., kterou se menf vyhlaska c. 384/2006 Sb., kterou se stanovf podrobnosti o uva denf do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin. § 29 Ocinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem jejfho vy hlasenf. Ministr: Ing. Sebesta v. r. Strana 5266 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 1 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo obilnin C'.ast I Prehled druhu c:esky nazev Latinsky nazev c:irok obecny Sorghum bicolor (L.) Moench C:irok sudanska trava Sorghum sudanense (Piper) Stapf Tabulka 1 Cirok obecny X cirok sudanska Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) trava Stapf Jecmen Hordeum vulgare L. Kukurice Zea mays L. Lesknice kanarska Phalaris canariensis L. Oves nahy Avena nuda L. Oves sety Avena sativa L. (vcetne A. byzantina K Koch) Oves hrebilkaty Avena strigosa Schreb. Psenice seta Triticum aestivum L. Psenice tvrda Triticum durum Desf. Psenice spalda Triticum spelta L. Tritikale x Triticosecale Wittm. ex A.Camus Zito Secale cereale L. Pohanka obecna') Fagopyrum esculentum Moench Proso sete 'l Panicum miliacewn L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizeni se mt"1ze provest pouze u registrovanych odrud. Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Zakladni RM Rozmnozovaci material (vcetne Certifikovany RM Drub predstup11u komponentu hybridnich odrud) SE 1 SE 2 SE 3 E c*> Cl C2 C:irok obecny X X X X X nehy bridni C:irok obecny X X hybridni C:irok sudanska X X X X X trava - nehybridni C:irok sudanska X X trava - hybridni C:irok x sudanska X X trava Jecmen - nehybridni X X X X X X Jecmen - hybridni X X C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5267 Zakladni Rl\1 Rozmnofovaci material (vcetne Certifikovany RM Drub predstupnu komponentu hybridnich odrftd) SE l SE 2 SE3 E C *) Cl C2 Kukufice - X X X X X nehybridni Kukufice - hybridni X X Lesknice kanarska X X X X X nehybridni Lesknice kanarska X X hybridni Oves nahy, sety, X X X X X X hfebilkaty nehybridni Oves nahy, sety, X X hfebilkaty hybridni Psenice seta, tvrda X X X X X X a spalda nehybridni Psenice seta, tvrda X X a spalda - hybridni Tritikale - X X X X X X nehvbridni Tritikale - hybridni X X Zito - nehybridni X X X X X Zito - hybridni X X Pohanka obecna X X X X X X Proso sete X X X X X X *) oznaceni C se pouziva u hybridnich odn.td au druh1t u kterych je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnozovaci material Oddil 2 Prehled zakladnich typo linii a hybridii kukurice a cirokft Tabulka 2.2 Kategorie Nazev Popis L - inbredni linie soubor rostlin stejneho p1hodu geneticky E identick~'ch (komponenty SLc - sestersky liniovy prvni generace vznikla ki'izenim mezi dvema pro tvorbu hybridi'.1) sesterskymi inbrednimi liniemi dle metodiky hybrid slechtitele E ( komponenty pro tvorbu hybridt°1) Sc- dvouliniovy hybrid prvni generace vznikla ki'izenim mezi dvema nebo (jednoduchy hybrid) inbrednimi liniemi dle metodiky slechtitele C (konecny hybrid) C Tc- triliniovy hybrid prvni generace vznikla ki'izenim mezi inbredni linii (konecny hybrid) a jednoduchym hybridem die metodiky slechtitele Strana 5268 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 De- ctyfliniovy hybrid prvni generace vznikla kfizenim mezi dvema (dvojity hybrid) jednoduchymi hybridy die metodiky slechtitele prvni generace vznikla ki'izenim mezi inbredni linii top cross hybrid nebo jednoduchym hybridem a nehybridni odrudou die metodiky slechtitele prvni generace vznikla ki'izenim mezi rostlinami meziodn1dovy hybrid pochazejicimi ze zakladniho osiva dvou nehybridnich odn1d die metodiky slechtitele Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek obilnin s vyjimkou druht1 uvedenych v ta bu Ice 3.1 b Tabulka 3.1 a Kategorie Prvni prehHdka Druha prehHdka Mnozeni po ve fazi V dobe stejnem druhu nejclfive za (pocet roku) .iJ SE, E od vymetani dozravani 2 I). 2) do konce kveteni od vymetani C - nehybridni odn'.\dy do voskove - 1 2 I zralosti 11 C - hybridni odn'.1dy od vymetani dozravani 1 11 do konce kveteni I) Mnozeni je mozne jen na pozerncich, na kterych v pfedchozirn roce nebyla pestovana obilnina krome kukui'ice a cirokt'.1. 2) V pfipade mnozeni stejne odrudy, a stejne nebo nizsi kategorie, pfipadne generace se srni osivo rnnozit na stejnem pozemku bez casoveho ornezeni, a to za pfedpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odri'.tdova cistota. 3) U jecrnene nejpozdeji 14 dni'.t po vyrnetani 4) Plati i pro luskovinoobilne smesky, za smesku je povazovan porost se 100 a vice rostlinami pi'islusneho druhu na 100 rn2. Tabulka 3.1 b PrehHdka porostu ve fazi Mnozeni po stejnem Kategorie Nazev 1 2 3 4 druhu nejdfive za (pocet roku) kukurice komponenty E pro vyrobu pi'ed na zacatku V plnern na konci 1 hybridt'.t metanim kveteni kveteni kveteni konecne I) 21 C hybridy :1 l 1 .j) cirok obecny, cirok sudanska trava, cirok obecny x sudanska trava komponenty E pro vyrobu na zacatku V plnern na konci I hybridu - kveteni kveteni kveteni C konecne hybridy 1 4) u nehybridnich odrud4l kukurice a ciroku bude provedena jedna pi'ehlidka na konci kveteni C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5269 1) Obdobi, kdy se objevi prvni blizny rostlin matefskeho komponentu schopne pfijimat pyl. 2) Obdobi, kdy jeste jsou blizny schopny pfijimat pyl. 3) K zarnitnuti porostu rnuze dojit, jsou-li vysunuty blizny u vice jak 5~'ii rostlin matefskeho kornponentu. 4) V pripade mnozeni stejne odn'.1dy a kategorie se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za pi'edpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odn1dova cistota. Bude provedena minimalne jedna dalsi pi'ehlidka porostu na zjisteni vyskytu pi'imesi z pi'edplodiny. Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostu Tabulka 3.2a Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni vzdalenost k zamezeni v metrech od okolnich zdroju 11ylu, ktere mohou Drub Kategorie mechanicke zpusobit nezadouci cizospraseni (od jinych pfimesi odrud, komponentu a hybridu stejneho druhu a v metrech od jinych druhu) obilniny od jine odrudy od jinych druhu navzajem tehoz druhu drub vzdalenost jecmen SE,E 1,0 50 1) C 1,0 50 1) - lesknice SE,E LO 300 - kanarska C LO 250 - oves SE,E 1,0 - - nahy, C 1,0 sety, - hrebilkatv psenice SE,E 1,0 seta, - - tvrda a foalda C 1,0 - - tritikale SE,E 1,0 503) zita 300 C LO 203) zita 250 SE,E 1,0 30031 tritikale 50 zito C 1,0 250 31 tritikale 20 E (komponenty) LO I 00021 tritikale 50 komponenty bez otcovske pylove 600 21 tritikale 50 sterility C (hybrid) 1,0 50021 tritikale 50 pohanka SE,E 1,0 200 odjineho druhu 200 obecna pohankv C 1,0 200 200 proso SE,E 1,0 - - sete C LO - - 1) Mezi odn'.1dami stejne fonny (ozima, jarni ) s rozdilnym poctem rad v klasu. 2) Vztahuje se i na plochy bezneho pestovani teze odn'.1dy. 3) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. Daisi pozadavky: V pi'ipade porostu hybridnich odrud psenic, jecmene, ovsa a samosprasneho tririkale pro produkci osiva kategorie certifikovany rozrnnozovaci material je rninimalni vzdalenost matei'skeho komponentu od jine odrudy tehoz druhu 25 metru 3>, s vyjirnkou porostu otcovskeho komponentu. Strana 5270 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Tabulka 3.2b Nejmensi vzdalenost od Drub Kategorie cizibo prasicibo zdroje stejneho nebo pribuzneho druhun v m kukufice vsechny kategorie a generace 200 21 cirok obecny, cirok sudanska trava, cirok obecny X sudanska vsechny kategorie a generace 300 21 trava 1) U ciroki'.1 tez od ciroku halepskeho (Sorghum halepense (L.) Pers.). 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. Oddfl 3 Cistota druhu a cistota odrudy Tabulka 3.3a Nejvyssi dovoleny pocet rostlin jinycb Drub Kategorie odriid a zfetelne odcbylnycb typii 2l na 100 m2 jecmen 3) SE,E 20 C 40 lesknice kanarska SEE ~ .) C 10 oves naby, sety, SE,E 20 hrebilkaty 3) C 40 psenice seta, tvrda a SE,E 20 spalda 1)3) C 100 tritikale Ii 3) SE,E 20 C 100 zito I) 5) SE, E, 20 C 100 E (komponenty) 3 C (hybrid) 10 41 pobanka obecna SE,E 3 C 10 proso sete SE,E ~ .) C 10 1) Vzajemnych druhovych pfimesi tritikale - zito, zito - tritikale, tritikale - psemce, psenice tritikale a jinych forem v ramci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m2. 2) Vcetne jarnich a ozimych forem ( krome tritikale), u jecmern'.l tez rostlin s rozdilnym poctem fad. 3) S vyjimkou pfipadLt pouziti chemickeho hybridizacniho prostfedku plati tez pro hybridni odrl!dy; hodnoceni porostu bude pak provadeno na zaklade metodiky dodane slechtitelem. 4) Plati pouze v pfipade vysevu cisteho rnatefskeho kornponentu 5) Sterilita py love sterilniho komponentu kategorie E je minimalne 98 %. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5271 Daisi pozadavky : zjisteny vyskyt jinych druhi'1 obilovin a ovsa hlucheho vcetne ostatnich plevelnych ovsu a jejich hy bridu a fatuoidi'i v kusech na 100 rn2 se uvede v zaznarnu o vysledku pfehlidky rnnozitelskeho porostu, rnnozitelsky porost nesrni byt zaplevelen (vcetne kultumich druhi'1) natolik, aby bylo rnozne LI neho hodnotit pravost a cistotu odrL1dy, pri pouziti pylove sterility u zakladniho RM hybridnich odn'.1d zita je rninirnalni i'.1rove11 pylove sterility materskeho komponentu 98 %, v pfipade vyroby osiva hybridnich odn'.1d psenic, jecmene, ovsa a samosprasneho tritikale kategorie C za pouziti chemickeho hybridizacniho prosti'edku je minimalni cistota odn1dy kazdeho komponentu psenic, jecmene a ovsa 99,7 % a samosprasneho tritikale 99,0 %. Minimalni (1rove11 hybridnosti osiva je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklymi mezinarodnimi metodami, pokud takove metody existuji. V ostatnich pfipadech je minimalni odrMova cistota - ~·o hybridnosti osiva 90 %, stanovi se poskliznovou kontrolou provedenou pfed certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitirn jinych, mezinarodne odsouhlasenych testL1 na hybridnost osiva. osivo hybridnich odn'.1d zita se uzna za certifikovany rozmnofovaci material pouze tehdy, jestlize by ly fadne zohledneny vysledky t'.1redni vegetacni zkousky ufedne odebraneho vzorku zakladniho rozrnnofovaciho materialu, ktera byla provedena ve vegetacnirn obdobi osiva pfihlaseneho k uznani v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E spl11uje pozadavky na zakladni rozmnofovaci material stanovene touto vyhlaskou, ktere se tykaji pravosti a cistoty s ohledem na znaky komponentll, vcetne pylove sterility. Tabulka 3.3b Nejvyssi povoleny Nejvyssi dovoleny vyskyt Nejvyssi povoleny pocet rostlin prasicich rostlin ve fertilni vyskyt prasicich jinych odrud a forme 3) rostlin ve sterilni Drub Kategorie zfetelne (%) forme V kazde odchylnych typu v ka.zde z maximalni pfehlidce 1),2) ('¼,) 2.-4. soucet (%) pfehlidky 2.-4. prehlidkv E 0,1 0,5 1,0 1,0 (komponenty) kukufice C (hybrid) 0,2 LO 2,0 2,0 SE.E ( nehy bridni) 0,5 C (nehybridni) 1,0 I) Pfi mnozeni sterilni formy neni povolena kastrace jiz prasicich rostlin 2) Pfi vyrobe slechtitelskeho materialu linii - 0,2%. 3) Za prasici rostlinu se povazuje ta rostlina, u ktere se alespo11 na 50 mm centralni osy laty nebo jejich postrannich vetvich vynofily prasniky a prasi nebo prasily Daisi pofadavky: Otcovsky komponent se odstranuje po odkvetu, nejpozdeji vsak pfed provedenim druhe pfehlidky porostu. Pokud ma 5 nebo vice % rostlin matefskeho komponentu blizny schopne opy Jeni, nesmi vyskyt rostlin matefskeho komponentu, ktere prasily nebo prasi, pfekrocit 1 % v jakekoli jednotlive pfehlidce porostu a 2 % v souhrnu vsech pfehlidek daneho porostu. Rostliny otcovskeho komponentu musi v dobe, kdy kvetou rostliny matefskeho komponentu, produkovat dostatecne 111110:zstvi py lu. Strana 5272 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Tabulka 3.3c Pocet rostlin jineho druhu ciroku nebo Druh Kategorie rostlin zfetelne neodpovidajicich komponentu ('¼,) E pfi kveteni 0, 1 ve zralosti 0,1 cirok obecny, C - rostliny otcovskeho cirok sudanska komponentu, ktere prasily, V dobe, trava, cirok kdy ma matefsky komponent 0,1 obecny x blizny schopne opyleni sudanska trava pfi kveteni 0,3 C - rostliny matefskeho komponentu ve zralosti 0,1 Daisi pozadavky: Rostliny otcovskeho komponentu musi v dobe, kdy maji rostliny matefskeho komponentu blizny schopne opyleni, produkovat dostatecne mnozstvi pylu. Pokud maji rostliny matefskeho komponentu blizny schopne opy Jeni, nesmi vyskyt rostlin matefskeho komponentu, ktere prasily nebo prasi, pfekrocit 0, 1 ~o Ciroky - kontrola odstraneni laty - za prasici laty se povazuji laty o deice 50 mm a vice, postranni vetvicky a kombinace obou pokud prasniky pfesahuji pluchy a obsahuji pyl. U mnozitelskych porostLL volne se opylujicich nebo syntetickych odrud cirold1 nesmi pocet rostlin zfetelne neodpovidajicich odrude pfesahnout: 3 rostliny na 100 m2 v kategorii E 10 rostlin na 100 m2 v kategorii C Pokud by! pfi vyrobe osiva kategorie C hybridnich odri'.td kukufice a ciroku pouzit matefsky pylove sterilnf komponent a otcovsky komponent, ktery neobnovuje pylovou fertilitu, musf byt dodrzen jeden z nasledujicich postupi'.i: o bud' smichani partii osiva, z nichz ujedne byl pouzit matersky pylove sterilni komponent au druhe by! pouzit matefsky pylove fertilni komponent, v pomeru odpovidajfcim dane odrude, o nebo pestovanf materskeho pylove sterilniho komponentu a matei'skeho pylove fertilniho komponentu spolecne, V pomeru odpovidajicim dane odn°ide. Pomer mezi temito dvema komponenty se ovefuje pfi pfehlidce porostu. Odd'l 4 Zd I ravotm stav porostu a u a T b lk 3 4 a Nejvyssi dovoleny pocet (pripadne %) rostlin napadenych chorobami na 100 m2 porostu fuzariozy snet' snet' snet' prasna snet' sneti rodu snet' zakrsla snet' tvrda pruhovitost v klasech prasna stebelna prasna snet' prosova Tilletia ssp. jecmenna jecmene Druh Kategorie psenicna jecmenna ovesna s vyjimkou (Sphacelo- T.controversa (Ustilago (Drechslera (Fusarium (Ustilago (Urocystis (Ustilago (Ustilago theca Kuhn ( Tilletia hordei graminea ssp.) tritici occulta nuda avenae destruens controversa (Pers.) (Rabenh.) (Pers.) (Wallr.) (Jens.) (Pers.) ( Schlt.) Stev Ki.ihn) Lagerh) Shoem, Rostrub) Rabenh.) Rostr.) Rostrub) &AG. Pyrenophora Johnson) graminea Ito et Kuribay) jecmen SE,E 3% - - 5 - - - I 0 10 C 5% - - 20 - - - I I 10 lesknice SE,E - - - - - I - - - kanarska C - - - - .., - - - , oves nahy, SE,E - - - - 1 - - 1 - sety, C - - - - I - - I - hfebilkaty psenice SE, E 3% 5 - - - - 0 - seta, nesmi se tvrda a C 5% 20 - - - - 1 vyskytovat - spalda tritikale I l SE,E 3% - 5 - - - - nesmi se - C 5% - 20 - - - - vyskytovat - zitO I) SE,E 30, ·O - 5 - - - - I - C 5°/o - 20 - - - - I - proso sete SE,E - - - - - 1 - - - C - - - - - 3 - - - I) Maximalni pocet rostlin na nichz se vyskytuji sklerocia palickovice nae hove ( Claviceps pwpurea ( Fr. : Fr.) Tull) je u zakladniho rozmnozovaciho materialu 10 rostlin na 100 m2 au certifikovaneho rozmnozovaciho materialu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratich a okrajich pozemku. w O') CD ... N 0 0 '° Vl .... ~ ::; "' V7 N '-I \;J Strana 5274 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Tabulka 3.4b Nejvyssi dovoleny vyskyt napadenych rostlin 1%1 v porostech kukurice a cirokf1 ciroky: Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz I 5 kukurice: Ustilago nzavdis (DC) Corda I 5 C'.ast IV Pozadavky na vlastnosti mnozitelsk vch porostu u druhtt zafazen.vch ve schematech Organizace pro elwnomickou spolupnici a rozvoj pro certifikaci osiv v mezil1{irodnim obchode: OBILNINY S VYJIMKOU KUKURICE A CIROKU: Minimalni casovi interval mezi mnoienim porost1.1 obi In in stejneho druhu na jednom pozemlw je dva roky. V pNpade mnoieni stejne odrzkfy a kategorie se smi osivo mnoiit, s vhimkou porost11 na v.vrob11 hybridniho osiva, na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za pl'edpok/adu, ie je udrzovana uspokojiva odntdova cistota. Jzolace: neimens[ vzdalenost V m kategorie cizosprafoe druhy a pfewizne cizosprafoe samosprafoe odrluly tritikale od vsech odrlu~v tritikale od vsech ostatnich porostt, ostatnich porostt, tritikale zita a tritika/e navzrijem E 300 50 C 250 20 Uvedene vzdalenosti nemusi b)'.·t dodrieny, existuje-li dostatecna ochrana proti neiadoucimu cizospraseni. Mnoiitelske porosty samosprasn.vch drulnt musi b,vt izolovany od ostatnich porostz1 obilnin pevnou zabranou nebo voln,vm prostorem dostatecn.vmi pro zabraneni mechanickemu smiseni behem sklizne. Mnoiitelske porosty obilnin musi b,vt pfrh/ednuty a/espoiijednou a to vefazi po i:vmetanf. Pocet pT'ehlidek hybridnich odn,d - je shodni s tabulkou 3.1 a a 3. lb, u kategorie E se pl'ehlfdky provadi u vsech komponent11 podilejicich se na v vsledne odn,de. Mnoiitelske porosty urcene k i:vrobe cert(fikovaneho rozmnozovaciho materialu hybridnich odn,d psenice, jecmene, ovsa musi b.vt izolovane od neiadoucich zdroj,'1 pylu. A1ateisk,v kmnponent musi b.vt vzdalen.v minimalne 25 m odjak,vchkoliv jin,vch odrztd stejneho druhu, mimo porostzt opy/11jiciho rodicovskeho komponentu. V pNpade produkce hybridnich odri,d iita odpovidaji minimalni izolac'ni vzdalenosti tabulce c. 3.2a., llstav m11ie tyto vzdalenosti pozmenit, existuje-li dostatecna ochrana proti neiadoucimu cizospraseni. nebo je-li moinost cizospraseni vyloucena V d11sledku jasneho rozdilu v dobe kveteni. Certifikace je podminena kontrolou druhove a odn,dove pravosti a c'istoty vstupni a ifstupni vegetacni zkou.§kou. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5275 Minimdlnf cistota odrlfr(v v %, nejvyssf povolen (! pocet rostlin jin (!ch odrltd a zfetelne odchyln fch ti O k /JOO ? 'PU V ·s m Druh SE,E CJ C2 psenice, jecmen, 99,9 % 99,7% 99,0 % oves 30 rostlin na lOOnl 90 rostlin na 10011/ 300 rostlin na 10011/ pfevdzne 99,7% 99,0 % 98,0 % samosprasne 90 rostlin na J 0011/ 300 rostlin na JOOnl 600 rostlin na J OOnl odrlu(v tritikale u· ctzosprasnvc 1 r.ru iu - maxima m pocet rost ,n ste111e w r.ru iu 11eoapov1Mtttctc 1 oc,rur.e: '/ ' /' . 'l l l druh SE,E C cizosprafoe odrlu~v zita a 3 rostliny na J OOnl JO rostlin na J 00 nl tritikale U hvbridnfch odrlul: druh rodicovske linie konecnf hvbrid psenice, jecmen, 99,9% 99,7% oves 30 rostlin na lOOnl 90 rostlin na 100m2 f,ito 3 rostlinv na I OOn/ IO rostlin na I 00m2 Daisi poiadavky: pokud je ph vyrobe hybridni odd1dy pouiita pylova sterilita, 11roven sterility pylove sterilniho komponentuje nejmene 98%, oddtdova cistota hybridnich odrt1d se stanovi schvalenym postupem, vhodnym pro dany system udrzovaciho slechtenf. Musi se provest alesponjedno z techto posouzeni: • posklizhovit kontrola provedena pfed certifikaci osiva s pouiitim mezinarodne odsouhlasenych testit na hybridnost osiva s vyjimkou iita. • stanovovani hybridnosti v porostu, kde se vyrabi hybridni osivo (viz schema vypoctu niie); tento ukon se musi kombinovat s dalsimi posouzenimi, vcetne vysledkt1 polni pfehlidky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat. ze hybridnost se nesmi srovnavat s odd1dovou cistotou a mezi temito jevy nemusi nezbytne existovat uzka korelace. Porosty, ktere vyhov1ui norme hybridnosti 95%. jsou zpitsobile pro cert(fikaci osiva, ktere podleha veskerym dalsim zkouskam. Vyjimecne 1n11ie dochazet k tomu, ze Ustav, ktery vyiaduje izolacni vzdalenosti phnejmensfm 1 OOm, m11ie uznat z,roven hybridity, stanovenou na po/i, jako uroveh odrz1dove cistoty hybridu. za pfedpokladu, ie zji.<;tena 11roveh neni mensi nei 90%. ph druhe pfehlidce porostu na vyrobu osiva F 1 hybrid11 za pouiiti chemickeho hybridizacniho prostfedku provadene v dobe dozravani semen se zjist'zy·e procento sterility matdskeho komponentu alnebo procento hybridnosti osiva nasled1yfcim zp11sobem: • Procento sterility se rovna: JOO (I - alb) • kde a je pocet oplodnenych obilek ve specifikovanem poctu klasit, odebranych jako vzorek z rostlin samiciho rodice, ktere byly chraneny sacky, nepropustnymi Strana 5276 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 pro pyl. anebo i::,olacninzi stany, rozmfstenymi po aplikaci CHA. ale pfed kvetenfm kterehokoli = rodicz'L • ab je pocet oplodnenych obilek ve v=orku se stejnJ'm spec(fikovanym poctem klasi, neosetfenych rostlin samicfho rodice, odebranych = p!ochy, kteraje chranena pfed o!ietfenim CHA da//;fm stanem. Aby se wbranilo uniku pylu z techto neo.§etfenJ:ch samicich rostlin, mus[ tento stan zitstat na rostlinach, dokud neskonci jejich kveteni. • Procento hybridnosti se rovna: JOO (I - ale) • kde aje pocet oplodnenych obilek ve specifikovanem poctu klasz1. odebranJ:ch jako vzorek z rostlin sanziciho rodice, ktere byly chraneny sacky. nepropustnymi pro pyl, anebo izolacnimi stany, rozmfstenymi po aplikaci CHA. ale pfed kvetenim kterehokoli z rodid1: • a cje pocet oplodnenJ;ch obilek ve vzorku se stejnym specifikovanym poctem klas11 o,§etfenf:ch rostlin samiciho rodice. ktere nejsou chraneny pfed o,§etfenim CHA sacky, nepropustnJ1mi pro pyl, ani dalsfm stanem. porosty silne zaplevelene neodpovfdajf pozadovanfmz Ii mi Hun. KUKURTCE A CTROKY: Pozadavkv na prostorovou izolaci . neimensi vzdalenost od ciziho f}rasiciho zdroie v m kategorie ciroky ciroky kukufice - nehybridni odrudv hybridni odrlu{v E 200 400 300 C 200 200 200 Uvedene vzd6/enosti nemusi b)'.'t dodrieny, existuje-li dostatecn6 ochrana proti nei6doucimu cizospr6seni. Mnoiitelske porosty nehybridnfch odrz°Jd musi b)'t pfehlednuty alespohjednou a to ve fazi, kdy nniie bJ:t urcena odn1dova cistota. Pokud mnozitelskJ: porost kukuhce nasleduje po jinem porostu kukuhce = pfedchoziho roku. musi byt provedena alespoh jedna dais[ pfeh!fdka, aby se =Jistila pNtomnost pNmesf z pfedplodiny. lvlnoiitelske porosty k vyrobe osiva kategorie E - rodicovskych linii hybridnich odritd musi byt pfehlednuty ale.spoh dvakrat, prvni pfehlidka pfed kvetenim a druha behem kvetenf. A1no:iitelske porosty k vyrobe osiva kategorie E - hybridit 1nusf byt pfehlednuty ale.spoi1 thkrat. Prvni pfehlfdka pfed kvetenim, druha na ::,acatku kveteni a tfeti na konci kvetenf. Mnoiitelske porosty kukuhce k vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrud must bJ:t pfehlednuty alespon thkrat. Pokud mnozitelskJ;, porost kukuhce nasleduje po jinem porostu kukuhce z pfedchozfho roku, musf bJ;t provedena alespoiijedna dais[ pfehlidka, aby se zjistila pNtomnost pNmesi z pfedplodiny. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5277 J\1noiitelske porosty cirokz, k vyrobe osiva kategorie C hybridnich odrz°td musi byt pfehlednuty alespof1 tfikrat. Prvni pfehlidka pfed kvetenim. druha na zacatku kveteni a tfeti na konci kvetenf. Minimalni cistota odriid kukufice v % E C nehvbridni odriidv 99.5% 99,0% hybridni odriif{V 99,9 % 99,8 % Minimalni cistota odrlul cirok11 v % a nejvvssi mof.1111 pocet rostlin odchvlnvch tvplt E C nehvbridnf odriidv 3 rostlinv na 1001113 10 rostlin na 1 OOn/ hybridnf odrlfr{v 99,9 % 99, 7 % - matdsky konzponent C~istota druhu u cirokz1: Pocet rostlinjineho druhu ciroku,jehoi semenajsou obtiine odlisitelna pfi laboratornim zkouseni nebo u ktereho snadno dojde k cizospraseni s pestovanym druhenz, nesmf u mnoiitelskeho porostu k vyrobe osiva kategorie E pfekrocit 3 rostliny na JOO 11/ au mnoiitelskeho porostu k v;1robe osiva kategorie C nesmf pfekrocit 10 rostlin na 10011/ v pNpade hybridnfch odrz,d kukufice neodpovfdajf poiadavkz°mz ty porosty, u kterych pfi pfehlidce ve stadiu. kdyje 5 a vice% rostlin matefskeho komponentu schopno opylenf. pocet rostlin matehkeho komponentu, ktere vytvcife/y nebo stale vytvafeji pyl, pfekroci 0. 5 % u kategorie Ea 1 % u kategorie C ph kterekoliv pfehlfdce nebo jestliie pfekroci 1 % u kategorie Ea 2 % u kategorie C pfi souctu pozorovani ze 3 pfehlidek Za prasici laty se povaiuji laty o deice 50 mm a vice, postranni vetvicky a kombinace obou, pokud prasniky pfesahuji pluchy a prcisi pyl. Ph vyrobe osiva kategorie C hybridnich oddtd l::e pouiit pylove sterilni komponent jednim z nasledujicich zpz1sobz1: o smichcinim osiva :::iskaneho :::a pouiiti pylove sterilniho komponentu s osivem :::iskanym za pouiiti pylovefertilniho komponentu, a to takovyn1 :::pz,sobem, aby pomer mezi osivem z pylove sterilnfho komponentu a osivenz z pylove fertilniho komponentu nepfesahl 2: I o pouiitim otcovskeho komponentu, ktery obsahiue alespoi1jednu linii obnovzuici pylovoufertilitu, a to tak, ie alesponjedna tfetina rostlin v:::rostlych z vysledneho hybridu produkuje pyl. ktery se zda byt ve vsech ohledech normalni. porosty silne zaplevelene neodpovidajf poiadovanym limit11m. Cast V Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnofovaciho materialu Drub Cirok obecny, cirok sudanska trava, cukrovy, rnetlovy Cirok X sudanska trava. Jecrnen obecn)' Kukufice seta Lesknice kanarska Oves nahy. sety. hrebilkaty Psenice seta, tvrda, spalda Tritikale Zito sete Pohanka obecna Proso sete Yysvetlivky: ~ = ;., ~ ;., -~ 0 ~ .... 0 .... ~ ;c ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ o::I .c = .. .c ',:I ~ ~>~ .c C ~ =~~f· )~ = E; , .. "' 0 :::. .. ..... "' j .c > ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ zkousky. ktere jsou povinnou soucastf uznavacfho rfzenf [f] :,.( ~ = ..... "' 0 [f] ;., f- ] = .;,: # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ # ■ x zkousky provadene jako soucast uznavacfho rizenf u nernorenych osiv CJ zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele ... "' 0 ;., 0 .;,: '~ ~ 0 = ',:I ... ..., Zkousky # # # # # ■2) # # # # # # 1) pouze u polyploidnfch odrud 2) neplati pro oves nahy 3) pouze u hybridnich odrud ■ ■ ■ ■ Tabulka 5.1 = ;., .s "' 0 .c ;-.-.] .;,: 0 )1', ;, = o:I 0 .. .;,: ',:I N N # # X X # X X X # ■ Vl u ■ ::;, ;,; ::., ■ N ::.,, ■ ;,; 0 ::i ■ Co n, ■ w ■ a, ■ CD ■ N 0 0 ■ '° ■ I oza av ·,y na v as nos I os1va Odd'l 2 P V d k I t f Druh Kat. Vlhkost Klicivost Cistota osiva nejvyse nejmene nejmene I) 1-1) % % % I 2 3 4 5 ciroky SE,E 14,0 80 98,0 C 14,0 80 98,0 cirok - sudanska SE,E 14,0 80 98,0 trava C 14,0 80 98,0 jecmen -1, 8, 9) SE,E 15,0 85 101 99,0 C 15,0 85 10) 98,0 kukufice 9l SE,E 14,0 90 98,0 C 14,0 90 98,0 lesknice kanarska SE,E 14,0 75 98,0 C 14.0 75 98,0 oves sety, hrebilkaty SE,E 15.0 85 99.0 5, 6, 8) C 15,0 85 98,0 oves nahy SE,E 14,0 75 99,0 6,8) C 14,0 75 98,0 psenice seta, 3, 8, 9) SE,E 15,0 85 99,0 tvrda 3, 8, 9) a spalda 8' 9 ' 15l C 15,0 85 98,0 tritikale SE,E 15,0 80 98,0 cizospasne 9 ) C 15.0 80 98,0 samosprasne 8' 9l Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku podle sloupce 11 - pocet semen z toho podle z toho podle sloupce 8 celkem slouJ}ce 6 jinych jinych ostatni fedkev oves hluchy a rost- druhu rostlinne ohnice, plevelne linnych obilnin druhy koukol ovsy, jejich druhu krome polni hybridy a obilnin fatuoidy, jilek mamivy 13) ks ks ks ks ks 6 7 8 9 10 0 - - - 0 - - - 0 - - - 0 - - - 8 2 6 2 0 20 14 14 6 0 0 - - - 0 - - - 4 I 111 - - 0 12) 10 5 - - 0 12) 8 2 6 2 0 20 14 14 6 0 8 2 6 2 0 20 14 14 6 0 8 2 6 2 0 20 14 14 6 0 8 2 6 2 0 20 14 14 6 0 Hmotnost vzorku pro zkousku podle sloupce 6-10 v gramech 11 900 900 900 900 1000 1000 250 im.linie I 000 ostatni 1000 200 200 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 a u a - . T b lk 5 2 Namel a Podil zlomky zadiny namele nejvyse V mnozstvi 3% die sloupce 1 I pod sity s otvory 2) ks vmm 12 13 1 , .) I 3 2 2,2 (2,0) 6 2,2 (2,0) 1 , .) I 3 2 1,8 6 1,8 2 1,5 6 1,5 2 2,2 (2,0) 6 2,2 (2,0) 2 2,0 6 2,0 (/) rt ;:; :l ,,; Vl N '-I '° Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku Hmotnost Namel a Podil podle sloupce 11 - pocet semen vzorku zlomky zadiny z toho ))Odle z toho ))Odle slou)}ce 8 pro namele nejvyse celkem slouJ}ce 6 zkousku V mnozstvi 3% Druh Kat. Vlhkost Klicivost Cistota jinych jinych ostatni redkev oves hluchy a ))Odle die slou)}ce 11 )}Od sity osiva nejvyse nejmene nejmene rost- druhu rostlinne ohnice, )}levelne sloupce s otvory linnych obilnin druhy koukol ovsy, jejich 6-10 I) I~) druhii krome ))Olni hybridy a 2) obi1nin fatuoidy, jilek mamivy 13) % % % ks ks ks ks ks v gramech ks vmm I 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 zito 9l SE,E 15,0 85 98,0 8 2 6 2 0 1000 2 1,8 C 15,0 85 98,0 20 14 14 6 0 1000 6 u nehybridt'.1 1,8 9 u hybridu ))Ohanka obecna SE,E 14,0 80 98,0 6 4 2 1 0 600 - proso sete I ) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) I 0) C 14,0 80 97,0 12 6 6 3 0 600 - SE,E 14,0 85 98,0 3 I 2 - - 150 - 7, 9) C 14,0 85 97,0 6 2 4 150 - - - Osivo ozimych obilnin urcene k vysevu v roce sklizne max 17,0 °,io, osivo jarnich obilnin urcene k vysevu v nejblizsim vegetacnim obdobi po roce sklizne maximalne 16 %. Pro psenici jarni ajecmen ozimy plati (1daje uvedene v zavorkach. V I 000 g psenice ozime nejvyse I 00 zrn v pluchach. U jecmene nejvyse I% obilek s osinou delsi nez delka zrna. Obsahjinych odn1d s odlisnou barvou zrna v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 30 ks. V osivu ovsa naheho nejvyse 5% obilek v pluchach. Obsah jinych odn'.1d s odlisnou barvou zma v I 000 g v kategorii SE, E IO ks, v kategorii C 50 ks. U hybridnich odn'.1d pri pouziti chemickeho hybridizacniho prostredkuje minimalni faoven hybridnosti 95 %, stanovL~je se v souladu s obvyklymi mezinarodnimi metodami, pokud takove metody existuji. Minimalni odn1dova cistota - % hybridnosti osiva v ostatnich pripadechje 90 %, stanovi se poskliz11.0vou kontrolou provedenou pfed certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitimjinych, mezinarodne odsouhlasenych testt'.1 na hybridnost osiva. Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismt'.1 uvadi tabulka 5.3. Byla-li pi'i zkouseni osiva zjistena klicivost nizsi nez 85 a,,o, uvede se na ui'edni navesce oznaceni ,,Klicivost nejmene 75 a,,o·'. VJ rt ;1 ::i ~ Vl N 00 0 .. N 0 0 "° 1 1 ) 12) 13) 14) 15) Vyskyt druheho semene jineho druhu obilnin ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji zadna semenajinych druhCt obilnin. Vyskyt jednoho semene nektereho z druht'.t uvedenych ve sloupci 10 ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve dmhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena techto dmhi'.1. U pi'imesi limitovanych nulou se vyskytjednoho kusu povazuje za nahodny a neposuzuje se, s vfjimkou lesknice kanarske. Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. U nevy lusteneho osiva psenice spaldy se podil zadiny nestanovuje. Vysvetlivky: ,, 0 ·' nesmi se vyskytovat neposuzuje se (vysk'Yt neni limitovan) (/) rt ;:; :l ,,; Vl N 00 .... Strana 5282 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu Tabulka 5.3 Kategorie Nejvyssi povoleny Plodina Skodlivv organismus vvskvt .Jecmen obecny Pyrenophora graminea Ito et Kuribay SE,E,C 2% Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) SE,E,C 10% Drechs. ex Dast. Fusarium spp. SE,E,C 10% Ustilago nuda (Jens) Rostr., SE,E 0,8% Ustilago hordei (Pers.) Lagerh. C 2,0% Kukufice Fusarium SJ)Jl. SE,E,C 5'¼, Ustilazo mavdis (DC) Corda SE,E,C nesmi se vvskytovat Proso sete Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A. SE,E,C IO ks G. Johnson Psenice seta Phaeosphaeria nodorum (E MOiier) SE,E,C 20% Psenice tvrda Hediaroude Psenice spalda Fusarium Sl)Jl. SE,E,C 10% Ustilago tritici (Pers.) Rostrub SE,E 0,8'¼, C 2,0% Tilletia spp. SE,E,C 10 ks chlamydospor / 1 semeno Tritikale Fusarium sp11. SE,E,C 10% Tilletia spp. SE,E,C 10 ks chlamydospor / I semeno Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. SE,E,C: 10 ks chlamydospor / I semeno Zito sete Fusarium SJlJl. SE,E,C 10% Tilletia spp. SE,E,C 10 ks chlamydospor / 1 semeno Urocystis occulta ( Wallr.) Rabenh. SE,E,C 10 ks chlamydospor / I semeno 1) Pfi pestovani zita pro farmaceuticke i'.1cely se vyskyt C/aviceps pwpurea (Fr. • Fr.) Tull. nestanovuje 2) Vyskyt peti sklerocii nebo jejich t'.tlomku ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti se povazuje za vyhovujici norrne, pokud se ve druhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji vice nez ctyfi sklerocia nebo jejich (tlomky. 3) Vyskytuje-li se ve zkusebnim vzorku halka sneti Tilletia spp., partie se neuzna. U dmhi'.1 a skodlivych organismi'.1 vytistenych tucne se jedna o limitni vyskyt vztahujici se k povinnemu mofeni. Cast VI N aveska (Jredni naveska osiva obilnin kategorie rozmnozovaci material predstupM1 nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni LJstavu a C'eske republiky nebo jejich zkratky oznaceni .,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie .,rozmnozovaci material predstupnu" nebo .,slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5283 cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho ui'edniho odberu vzorki'.1 pro ucely uznani vyjadi'ene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pi'ipadne drub chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu. (Jredni naveska osiva obilnin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy, u hybridnich odri'.1d nebo inbrednich linii: pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo patl'L jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ui'edne povolen, s odkazem na vyslednou odrudu nebo bez nej, doplneny v pi'ipade hybridu nebo linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odri'.1dy, slovem ,,komponenr', pro zakladni osivo v ostatnich pi'ipadech: nazev komponentu, ke kteremu zakladni osivo pati'i a ktery muze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odrudu, s uvedenim jeho funkce (otcovsky nebo matei'sky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem ,,komponent", pro certifikovane osivo: nazev odrudy, ke ktere osivo pati'L doplneny slovem ,,hybrid" kategorie, generace cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho ui'edniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadi'ene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele v pripade kategorii C, Cl a C2 u odn1d ovsa, ktere jsou uredne klasifikovany jako nahy oves, a byla-li pri zkouseni osiva zjistena klicivost nizsi nez 85 %, uvede se oznaceni ,,Klicivost nejmene 75 %" Strana 5284 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus·', jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du. (Jredni naveska smesi osiv obilnin obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky napis ,,Smes .. :' (druhy nebo odrudy) nazev druhu, nazev odrf1dy, kategorie, generace, zeme vyroby a hmotnostni procento kazde jednotlive slozky smesi cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne phsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: ,,uzavreno ... (mesic a rok)" cislo navesky nazev a adresa dodavatele oznaceni ,,Uvadeni do obehu povoleno vyhradne v Ceske republice" pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pfipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrlldu. {'.ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva obilnin Nejvyssi hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem baleni je IO kg (bez aditiv). Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva obilnin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni'' nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5285 pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus·', jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du. Strana 5286 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 2 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo trav (:ast I Prehled druhu Tabulka 1 C'.esky nazev Latinsky nazev Bojinek hHznaty Phleum nodosum L. Bojinek lucni Phleum pratense L. Festulolium x Fest11loli11m Asch. & Graebn. krizenci rodu kostrava x jilek ki'izenci rodi'.1 Festuca x Lolium ,Jilek hvbridni Lolium x boucheanum Kunth ,Jilek mnohokvetv Lolium multiflorum Lam. Jilek vvtrvalv Lolium perenne L. Kostrava cervena Festuca rubra L. Kostrava drsnolista Festuca trachvphvlla (Hack.) Krajina Kostrava lucni Festuca pratensis Huds. Kostrava OVCI Festuca ovina L. Kostrava rakosovita Festuca arundinacea Schreber Kostrava vlaskovita Festuca filiformis Pourr. Lesknice vodni Phalaris aquatica L. Li11nice bahenni Poa palustris L. Li11nice haini Poa nemoralis L. Li11nice lucni Poa pratensis L. Li1rnice obecna Poa trivia/is L. Li11nice rocni Poaannua L. Ovsik vyvvsenv Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Pres! & C. Pres! Psarka lucni Alopecurus pratensis L. Psinecek psi Agrostis canina L. Psinecek tenkv Ae,rostis capillaris L. Psinecek velikv Azrostis zizantea Roth Psinecek vybezkaty Agrostis stolonifera L. Srha lalocnata Dactylis glomerata L. Svere11 samuznikovity Bromus catharticus Vahl Svere11 sitkovsky Bromus sitchensis Trin. Trojstet zlutavy Trisetum flavescens ( L.) P. Beauv. Lesknice mens(l Phalaris minor Retz. Les kn ice rakosovita "l Phalaris arundinacea L. Lipnice smacknuta"1 Poa compressa L. Medynek vlnatf 1 Holcus lanatus L. Metlice trsnata"> Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv. Pohanka hrebenita'> Cynosurus cristatus L. Pyr hrebenitfl Agropyron cristatwn (L) Gaertn. Srha hajn(l Dactylis polygama Horv. Svere11 bezbrannf> Bromus inennis L. Svere11 horskf 1 Bromus marginatus Nees ex Steud Tomka vonna'> Anthoxanthum odoratum L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznarnu, uznavaci fizeni se rni'.'1:ze provest pouze u registrovanych odrud. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5287 C'.ast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Odd'l 1 P I ovo ene 'a egone a generace ' k t Rozmnofovaci material Druh predstupni1 SE I SE 2 SE 3 Bojinek hliznaty X X X Bojinek lucni X X X Festulolium krizenci rodu X X X kostrava x jilek Jilek hybridni X X X ,Jilek mnohokvety X X X .Jilek vytrvaly X X X Kostrava cervena X X X Kostrava drsnolista X X X Kostfava lucni X X X Kostfava ovci X X X Kostfava rakosovita X X X Kostrava vlaskovita X X X Lesknice vodni X X X Lipnice bahenni X X X Lipnice hajni X X X Lipnice lucni X X X Lipnice obecna X X X Lipnice rocni X X X Ovsik vyvyseny X X X Psarka lucni X X X Psinecek psi X X X Psinecek tenky X X X Psinecek veliky X X X Psinecek vybezkaty X X X Srha lalocnata X X X Svefep horsky X X X SvereJJ X X X samuznikovitv Svefep sitkovsky X X X Trojstet zlutavy X X X Lesknice mensi X X X Lesknice rakosovita X X X Lipnice smacknuta X X X Medynek vlnaty X X X Metlice trsnata X X X Pohanka hrebenita X X X Pyr hfebenity X X X Srha hajni X X X Svefep bezbranny X X X Sverep horsky X X X Tomka vonna X X X a u rn Tbll 21 Zakladni Certifikovany Obchodni RM RM osivo E C 0 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Strana 5288 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 2 Prehled typu zakladniho rozmnozovaciho materialu Tabulka 2.2 Nazev Popis Zakladni rozmnozovaci material vyroben podle zasad udrzovaciho slechteni odrudy slechten)'Ch odrf1d a urcen pro V)TObu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material Zakladni rozmnozovaci material vyroben pod (1i'ednim dozorem z materialu l!fedne krajovych odrud uznaneho jako mistni odruda jednim nebo vice dodavateli V ramci presne ohranicene oblasti puvodu a urcen pro vyrobu os1va kategorie certifikovany rozmnozovaci material C'.ast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek Tabulka 3.1 Porosty nemohou byt zakladany (rok vysevu) na Prehlidka pozemcich, na kterych byly v predchazejicim Kategorie ve fazi obdobi pestovany pocet roku2l Pred11lodina1) SE,E,C od vymetani do pocatku zrani 2 travy I) Jetelotravy za predpokladu. ze v porostu byl obsazen drub, jehoz mnozitelsky porost bude na tomto pozemku zalozen. 2) V pripade 111110.zeni stejne odrudy a stejne nebo nizsi kategorie, pfipadne generace se smi osivo 111110.zit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrf1dova cistota. Oddil 2 !Vlinimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostl1 Porosty samosprasnych nebo apomiktickych odn'.1d musi byt oddeleny od ostatnich porostl! pevnou zabranou nebo mezerou dostatecnou pro zabraneni mechanickemu smiseni behem sklizne. Tabulka 3.2 Prostorova izolace cizosprasnych druhu Porosty ze Kategorie Izolace nejmensi izolacni vzdalenost V metrech od kterych bude k zamezeni okolnich zdroju pylu, ktere mohou zpusobit vyrobeno osivo mechanicke nezadouci cizos11raseni 213l urcene primesi Vzdalenost5l v metrech ll pole do 2 ha pole nad 2 ha do dalsiho SE,E,C I 200 100 mnozeni pro vyrobu picnin nebo SE,E,C I 1004) 5041 technicke ucely 1) Od sousednich porostu trav vcetne fertilnich volne rostoucich travnich spolecenstev. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5289 2) Mezi odn'.1darni u druhi't bojinki'.1, jilld1, kostfav, ovsiku vyvyseneho, lipnic (vyjrna lucni) psinecki'.1, srh, svefepi'.1, trojstetu zlutaveho, psarky lucni a mezirodovych krizenci'.1 loloidniho a festucoidniho typu. 3) Navzajem mezi druhy: jilkL1 a kfizencu s jilky loloidniho typu a dale kfizencu s jilky festucoidniho typu a kostfavy rakosovite. 4) Zadatel uvede na zadosti o uznani mnozitelskeho porostu ,,urceno pro vyrobu picnin nebo technicke i'.1cely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: ,,Daisi mnozeni neni povoleno". 5) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucirnu cizospraseni. Oddil 3 Cistota druhu, cistota odriidy a zdravotni stav porostu Tabulka 3.3a Nejvyssi dovoleny pocet jinych rostlin na 100 m2 kategorie SE,E C jine kulturni (plevelne) druhy obtizne rozlisitelne (tabulka 3.3b) 2 10 jine odrl!dy a zfetelne odchylne typy stejneho druhu LI apomiktickych 5 60 jednoklonovvch odrud lipnice lucni jine odn'.\dy a zfetelne odchylne typy stejneho druhL1 LI ostatnich odn'.1d 5 40 lipnice lucni jine odn'.tdy a zfetelne odchy lne typy stejneho druhL1 u ostatnich trav , 10 ) oves hluchy 3 5 sfovikv kadefavv a tupolistv IO 20 kokotice a psarka polni nesmi se nesmi se vyskytovat vyskvtovat rostliny napadene - sneti: Ustilago spp. , 15 ) dusivou plisf1ovitosti trav: Epichloe typhina 5 20 (Pers. :Fr.) TL1L Tabulka 3.3b Druh Jine kulturni (11levelne) druhv obtizne rozlisitelne bojinek hliznatv boiinek lucni bojinek lucni bojinek hliznatv jilek hybridni ostatni jilky ajejich kfizenci s kostfavami loloidniho typu jilek mnohokvety ostatni jilky a jejich kfizenci s kostfavarni loloidniho typu jilek vytrvaly ostatni jilkv a jejich ki'izenci s kostfavami loloidniho tvpL1 kostfava cervena kostfavy cervene navzajem, kostfavy ovci,kostfava vlaskovita a kostfava drsnolista kostfava drsnolista kostfavy cervene, kostfavy ovci a kostfava vlaskovita kostfava lucni kostfava ovci kostfavy ovci navzajem ,kostfavy cervene, kostrava vlaskovita a kostfava drsnolista a kostrava drsnolista kostfava rakosovita ki'izenci kostfav a jilkL1 festucoidniho typu kostfava vlaskovita kostravy cervene, kostravy ovci lesknice mensi lesknice nikosovita jine lesknice, proso, (iezatk1 , ber) lesknice vodni jine lesknice, proso, (jezatky, ber) lipnice bahenni ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou lipnice hajni ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou lipnice lucni ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou lipnice obecna ostatni lipnice mimo lipnici rocni Strana 5290 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 lipnice rocni ostatni lipnice mimo lipnici obecnou lipnice smacknuta ostatni lipnice mimo lipnici rocni a obecnou medvnek vlnatv metlice trsnata ( chundelka metlice) metlice trsnata medynek vlnaty (chundelka rnetlice) ovsik vyvyseny pohanka hrebenita psarka lucni (psarka kolenkata) Drub Jine kulturni (plevelne) druhy obtizne rozlisitelne psinecek velikv ostatni psinecky psinecek psi ostatni psinecky psinecek tenky ostatni psinecky psinecek vybezkaty ostatni psinecky pyr hrebenitv (ovr plazivy) srha hajni srha lalocnata srha lalocnata srha hajni sverep bezbranny ostatni svefepy sverep horsky ostatni svefepv sverep sitkovsky ostatni svefepy sverep samuznikovity ostatni svefepy tomka vonna trojstet zlutavy festulolium loloidniho typu tetraploidni odn'.1dy jilku mnohokveteho krizenci rodu kostrava x jilek a hybridniho a kfizenec jilku Daisi pozadavky : {'.ast IV rnnohokveteho x kostfav loloidniho typu festucoidniho kosti'ava rakosovita typu mnozitelsky porost nesmi byt zaplevelen natolik, aby bylo mozne u neho hodnotit pravost a cistotu odrt"1dy. Pozadavky 1w vlastnosti mnozitelsk vch porostu u druhu zafazen.vch ve schematech Organizace pro ekonomickou spoluprdci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezindrodnfm obchode: V ramci schema! je ber vla.faky zal'azen do skupiny trav. Afinimalni casm)' interval mezi 1nnoienim porost11 stejneho druhu/s011 2 roky. V pNpade mnoieni stejne odrzkly a kategorie se smi osivo mnoiit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za pt'edpoklad11, ieje udriovana uspokojiva odn1dova cistota. Ustav rozhodne o poctu uiitkmfch let povolenych pro dany porost, zvlastni pozornost ph tomto venuje rlivu zmenenych podminek prosh'edi na cistotu odnkl ,v pfi mnoieni cizokrajnych odrz1d. Tento poc~et uiitkovJ:d1 let nesmi byt pt'erusen jednim nebo vice roky, behem nichi dan v porost nenf pod kontrolou Ustavu. Mno:iitelske porosty musi byt pfehlednuty alespon jednou a to ve fazi metani. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5291 Poiadavky na izolacnf vzdalenosti porosfLt cizmprasnych druhz1 jsou shodne s tabulkou 3.2, porosty samospra,511;1ch nebo apomiktick;:ch odrud mus[ b;:t oddeleny ad ostatnfch porosti1 pevnou zabranou nebo me::erou dostatecnou pro zabranenf mechanickemu smiseni behem sklizne. Certifikace je podminena kontrolou druhove a odd1dove pravosti a cistoty vstupni a 1istupni vegetacni zkouskou. Pozadavky na odrudovou cistotu - nejvy,5Jf povoleny pocet rostlin tehoi druhujinych odn1d a zretelne odchylnych t)pzt: Druh SE,E C lipnice lucni (krome apomiktick vch jednoklonov vch 5 rostlin na 100 nz2 40 rostlin na 100 m 2 odrltllj lipnice lucni (apomikticke 5 rostlin na 100 nz2 60 rostlin na 100 ni2 jednoklonove odrlufJ~ ostatni tnivy 3 rostliny na 100 nl 10 rostlin na 100 nl Pof.adavky na drulwvou cistotu - nejvyHf povoleny pocet rostlin jinych druhi1. jejichi semena jsou obtfine od!Wtelna ph laboratornfm zkou,5eni nebo u kterf:ch snadno dojde k cizospraJeni s pestovan;:m druhem: Druh SE,E C Lolium spp. (pocet rostlin 2 rostliny na I 00 ni2 IO rostlin na 100 ni2 jin vch druh11 rodu Lolium) ostatni travy 3 rostliny na l 00 ni2 l O rostlin na l 00 ni2 Daisi poiadavky: porosty silne ::aplevelene neodpovidaji poiadovanym limitz1m, zdravotni stav musf byt tako1~v. aby zarucil pl'esne stanoveni druhove a odn1dove c'istoty. Pofadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu C:ast V Oddi! I Tabulka Vycet a rozsah ufednfch zkousek potrebnych ke zjistenf vlastnostf rozmnozovacfho materialu 5.1 Druh Bojinek lucni, hliznaty Jilek 1ru1ohokvety, hy bridni, vytrvaly Kosti'ava cervena, drsnolista, lucni, ovci, rakosovita, vlaskovita Lesknice rnensi, rakosovita, vodni Lipnice lucni, bahenni, hajni, obecna, rocni, srnacknuta Medynek vlnaty Metlice trsnata Ovsik vyvy seny Pohanka hi'ebenita Psarka I ucni Psinecek veliky, psi, tenky, vybezkaty Pyr hfebenity Srha lalocnata, hajni Svefep sitkovsky, sarnuznikovity, horsky Tomka vonna ~ ¢ o= .:: ~ = .:: ,.. ~ -0 ~ "' ·;;; ,;,. ,.C C: "' 0 :~,~ ~ )~ = ..... 0 E; ..... , "' "' ;~ ,,.. 0 =- ,.. ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ IJJ '= ~ >Q.I :;:: :S; ,,.. .... :I: .... "' ,a., 0 ---;... .a:: IJJ 0 .:: E-,<;:: ;;; :I: "' ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ .... "' 0 ;... ~9 :ii ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ .... "' 0 ;... ..i ~ .a:: 0 C: 0 Q.I . .., Zkousky # # ■ # ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ w O') CD ,...... 1'l ■ < ,' '<' '-· N N N vi < (1) ;,-;- ;,;-- ;,-;- (1)( :::l 0 0 0 ~ C C C C :;::· [/X Vl< [Jl( 0 ;,-;- ;,;- ;,-;- ;,-; 0 C p '< '< .... ~ N Vl (1) ;,,; 0 (1) :::l -0 (1) -0 (1) ... 0.. ... -0 (1), 0 ... '-· :::l < 0 [Jl o' (1), < 0 ::, Vl p, C - 9:-o 0 :::l 0.. p 0 ... N< < Co 3· 0.. p, 0.. :::l I "Tl -, ;,:" (D ... ... , ~ . :::. N~ E.. [/l( (D -:::i 2. (!)< -~- E t± ... ::j s. 0 p.. p i::o < o -;,:" "-<".'., '"I 0 = ~ =-..., p < p >< c..... (D ;,:" 0 0 Vl C -0.. [Jl 0 0 0.. C p ()( p, < [Jl ■ ■ cistota osiva v % p ::::, -(1) s;j (D :::l ■ ■ primes jinych rostlinnych druhu p, < p () :? sitove trideni 0 ... , N' (1) ■ ■ Vlhkost :::l HTS/ HMKS ■ ■ klicivost jednoklickovost konduktivita Stanoveni primesi N semen s odlisnou :i,:-0 ploidii v 0/4, 1) = CJ>< :i,:-·~ Biochemicka zkouska zivotaschopnosti Fluorescencni zkouska zkouSky pravosti a i'istoty druhu, odn°idy mikroreliefov{t zkouSka zkousky pravosti a cistoty druhu, odrudy elektroforeza - zkousky pravosti a Cistoty druhu, odn°idy stanoveni '½, hybridnosti vegetacni zkouskou zkousky zdravotniho stavu zjist'ovani ■ ■ pritomnosti zivocisnvch skudcu £6Z~ tm~.IlS Oddil 2 Pozadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 Nejvyssi dovoleny vyskyt semen jinych druhu Hmot Druh Kate- Vlhkost Klicivost Cistota vztazeno na hmotnost ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen nost gone neJvyse nejmene neJme- zakladniho vzorku vzorku ne v mnozstvi dle sloupce 6 jeden odlisne od sloupce 7 nebo l 0 pro E zkousku <l) z toho druh koko- psarka sfoviky oves die ]:2') Ill .::L. 5) <l) jeden pyr psarka pyr tice polni hluchy a sloupce u l)) J3) druh polni fatuoidy I 0-15 ~/0 % % % % % % ks ks ks ks ks ks g l 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 bojinek lucni SE,E 14,0 80 96.0 0,3 20 I 0 I 2 0 10 C 1.5 1,0 0,3 0,3 5 bojinek hliznaty SE,E 14,0 80 96,0 0,3 20 1 0 1 2 0 10 C 1,5 1,0 0,3 0,3 5 SE,E 0,3 20 IJ 5 5 2 jilek mnohokvety C 14,0 75 96,0 1.5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 60 SE,E 0,3 20 ll 5 5 2 jilek vytrvaly C 14,0 80 96,0 1,5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 60 SE,E 0,3 20 IJ 5 5 2 x Festulolium C 14,0 75 96,0 1,5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 60 SE,E 0.3 20 ]J 5 5 2 kostfava lucni C 14,0 80 95,0 1,5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 50 SE,E 0,3 20 ll 5 5 2 kostfava cervena C 14,0 75 90,0 1,5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 30 kostfava drsnolista, SE,E 0.3 17 ]) 5 5 2 ovci, vlaskovita C 14,0 75 85,0 2.0 1,0 0,5 0,3 0 5 0 25 SE,E 0,3 20 ll 5 5 2 kostfava rakosovita C 14,0 80 95,0 1,5 1,0 0,5 0,3 0 5 0 50 SE,E 0,3 16 4 4 2 lesknice vodni C 14,0 75 96,0 1,5 1,0 0,3 0,3 0 4 0 40 0 2.5 2,0 0,3 0,3 4 Druh Kate- Vlhkost Klicivost Cistota gone neJvyse nejmene neJme ne 12) II) % % % 1 2 3 4 5 lesknice rakosovita, SE,E 14,0 75 96,0 mensi C lipnice lucni, hajni, SE,E smacknuta, bahenni, C 14,0 75 85,0 obecna SE,E lipnice rocni C 14,0 75 85,0 0 SE,E medynek vlnaty C 14,0 75 85,0 metlice trsnata SE,E 14,0 75 85,0 C SE,E ovsik vyvyseny C 14,0 75 90,0 SE,E pohanka hrebenita C 14,0 80 90,0 SE,E psarka lucni C 14,0 70 75,0 psinecek vybezkaty, SE,E 14,0 75 90,0 tenky, 11si C psinecek veliky SE,E 14,0 80 90,0 C SE,E py r hfebenity C 14,0 80 90,0 Nejvyssi dovoleny vysk.y7t semen jinych druhi:1 vztazeno na hmotnost ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen zakladniho vzorku v mnozstvi die sloupce 6 jeden odlisne od sloupce 7 nebo I 0 E (l) z toho dmh koko- psarka sfoviky oves ~ 5) (l) jeden pyr psarka pyr tice polni hluchy a u ')) ]J) druh polni fatuoidy % % % % ks ks ks ks ks ks 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 0,3 16 4 0 4 2 0 1,5 1,0 0,3 0,3 4 0,3 20 41 1 1 1 2,0 J) 1,0 31 0,3 0,3 0 2 0 0,3 20 41 1 1 1 2,0 J) 1,0 l) 0,3 0,3 0 5 0 3,010) 2,010) 0,3 0,3 5 0,4 20 I) 1 1 1 2,0 1,0 0,3 0,3 0 3 0 0,4 20 1 0 1 1 0 2,0 1,0 0,3 0,3 3 0,3 20 ]) 5 5 2 3,0 1,0<,) 0,5 0,3 0 5 0 7) 0,3 20 I) 1 1 1 2,0 1,0 0,3 0,3 0 3 0 0,3 20 ]) 5 5 2 2,5 LOr,i 0,3 0,3 0 5 0 0,3 10 1 0 1 1 0 2,0 1,0 0,3 0,3 0,3 10 1 0 1 1 0 2,0 1,0 0,3 0,3 0,3 20 [) 5 1 2 1,5 1,0 0,3 0,3 0 5 0 Hmot nost vzorku pro zkousku dle sloupce l 0-15 g 16 40 5 10 10 10 80 20 30 2,5 2,5 40 (/) rt ;:; :l ,,; Vl N '° Vl Nejvyssi dovoleny vysk.y7t semen jinych druhi:1 Hmot Druh Kate- Vlhkost Klicivost Cistota vztazeno na hmotnost ve vzorku dle sloupce 16 pocet semen nost gone neJvyse nejmene neJme- zakladniho vzorku vzorku ne v mnozstvi die sloupce 6 jeden odlisne od sloupce 7 nebo I 0 pro E zkousku (l) z toho drub koko- psarka sfoviky oves dle 12) II) ~ 5) (l) jeden pyr psarka pyr tice polni hluchy a sloupce u 9) l ~ l druh polni fatuoidy l 0-15 % % % % % % % ks ks ks ks ks ks g 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 SE,E 0,3 20 ]) 5 5 2 srha Ialocnata, hajni C 14,0 80 90,0 L5 1,0 0,3 0,3 0 5 0 30 svefep bezbranny, SE,E 14,0 75 97,0 0,4 20 5 0 5 5 0 90 horsky C 1,5 1,0 0,5 0,3 10 svere11 samuznikovity, SE,E 14,0 75 97,0 0,4 20 5 0 5 5 0 7) 200 sitkovsky C 1,5 1,0 0,5 0,3 10 tomka vonna SE,E 14,0 75 85,0 0,3 20 1 0 1 1 0 20 C 2,0 1,0 0,3 0,3 2 trojstet zlutavy SE,E 14,0 70 75,0 0,3 20 21 1 0 1 1 0 S) 5 C 3,0 1,0 (,) 0,3 0,3 2 1) Vyskyt nejvyse 80 kusi'.1 semen lipnic v kategoriich SE a E se nepovazuje za primes. 2) V osivu trojstetu zlutaveho v kategoriich SE a E se vyskyt nejvyse 20 kusi'.1 semen lipnic nepovazuje za primes. 3) V osivu lipnic v kategorii C v zakladnim vzorku se vyskyt semen jinych druht'.1 lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovazuje za primes. 4) V osivu lipnic v kategoriich SE a E se uvedeny pocet semen nevztahuje na semena jinych druhu lipnic, nejvyssi vyskyt jinych druhu lipnic v dilcim vzorku (sl. 16) m[1.ze byt v kategori ich SE a E 1 kus v 500 kusech semen. 5) Vsechny druhy rodu Rumex s vyjimkou sfoviku mensiho a sfoviku pfimofskeho. 6) Stanovene procento pfimesi semen jednoho druhu se nevztahuje na primes lipnic. 7) Vyskyt nejvyse dvou semen ovsa hlucheho nebo fatuoidi'.1 ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena techto druhi'.1. 8) Vyskyt jednoho semene ovsa hlucheho nebo fatuoidi'.1 ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku o dvojnasobne hmotnosti nevyskytL~ji zadna semena techto druhu. 9) U kategorie C se vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytL~ji zadna semena kokotic. 10) V osivu lipnice rocni v kategorii O se vyskyt semenjinych druhi'.1 lipnic do 10 % hmotnosti nepovazuje za primes. 11) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. 12) Ysechna svezi nevyklicena zdrava sernena, ktera neklici po pfedchozirn osetl'eni se povazuji za sernena, ktera vyklicila 13) U kategorii SE a E se v pfipade V)'Skytu semen kokotice nepouzije pravidlo 9} Vysvetlivky: ,, 0 " nesrni se vyskytovat (/) rt ;:; :l ,,; Vl N '° '-I Strana 5298 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Cast VI Naveska (Jredni naveska osiva trav kategorie rozmnofovaci material predstupntt nebo slechtitelsky rozmnofovaci material obsahuje nasledujici (1daje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES'· nazev druhu nazev odr(1dy cislo partie C,1stka 119 hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni kategorie ,,rozmnozovaci material predstupi'u'.t·' nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrttdu (Jredni naveska osiva trav kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES" nazev druhu v pripade osiva odri'.1d x Festulolium se uvedou nazvy druhu v ramci rodt"1 Festuca a lolium, zjejichz krizeni dana odruda pochazi nazev odrudy v pi'ipade odrud trav, u nichz nebyla zkousena uzitna hodnota, napis ,,neni urceno k vyuziti j ako picnina" kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadi'ene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5299 pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus·', jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du (Jredni naveska osiva trav kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu napis ,,Obchodni osivo (odrC1dove neuznavane )" cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorkC1 vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du (Jredni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druht"1 a pripadne podle odrt"1d; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hmotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a t'1redne zaznamenany v pripade osiva odrt"1d x Festuloliunz se uvedou nazvy druM v ramci rodu Festuca a Lolium, zjejichz krizeni dana odrt"1da pochazi cislo partie mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: ,,uzavreno ... (mesic a rok:)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cfslo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu pripadne dalsi informace o jejim vyuziti Strana 5300 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 pi'ipadne drub chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'fpadne oznacenf ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu {'.ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva trav a smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) a b) zakona Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost Typ maleho baleni rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) V kg male baleni ES B 10,0 (zakladni rozmnozovacf material, certifikovany rozmnozovacf material nebo obchodnf osivo nebo smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu) male baleni ES A 2,0 (smes osiv k vyuzitf mimo zemedelskou vyrobu) Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva trav kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: napis ,,Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrudy kategorie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'fpravky na ochranu rostl in, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti v pi'ipade odrud trav, u nichz nebyla zkousena uzitna hodnota, napis ,,neni urceno k vyuziti jako picnina" C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5301 pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus·', jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva trav kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: napis ,,Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu napis ,,Obchodni osivo" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn1du Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujici (1daje: napis ,,Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele cislo partie umoz11ujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouzitf) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostl in, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivy'ch slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrC1d; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesL pokud mohou byt hmotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly Medne zaznamenany pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus",jedna-li se o geneticky modifikovanou odn1du Strana 5302 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujici iidaje: napis ,,Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hmotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly Medne zaznamenany pripadne dalsi informace o vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odri'.1du C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5303 Prfloha c. 3 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo luskovin a jetelovin Cast I Prehled druht1 Tabulka l Cesky nazev Latinsky nazev Bob polni Viciafaba L. (partim) Hnich polni (vcetne pelusky) Piswn sativwn L. (partim) .Jestfabina vychodni Galega orientalis Lam. .Jetel alexandrijsky Trifolium alexandrinum L. Jetel lucni Trifolium pratense L. .Jetel nachovy Trifolium incarnatum L. .Jetel zvraceny (persky) Trifolium resupinatum L. Jetel plazivy Trifolium repens L. .Jetel zvrhlv (svedskv) Trifoliwn hvbridum L. Lupina bila Lupinus a/bus L. Lupina uzkolista Lupinus angustifcJ!ius L. Lupina zluta Lupinus luteus L. Piskavice recke seno Trie;onella foenum-graecum L. Stirovnik ruzkaty Lotus corniculatus L. Tolice detelova Medicago lupulina L. Vicenec Onobrychis vici[folia Scop. Vikev huiiata Vicia vi//osa Roth Vikev panonska Vicia pannonica Crantz Vikev seta Vicia sativa L. Vojteska promenliva Medicago x varia I.Martyn Tolice vojteska 1\iJedicae;o saliva L. Cizrna beran(l Cicer arietinunz L Cicorka pestra* 1 Coronilla securiJ!.era varia ( L.) Lassem C'ocka iedta") Lens culinaris Medik .Jetel prostredni* 1 Trifolium medium L. Komonice bila 'l Meli/otus a/bus Medik Stirovnik iednoletf 1 Lotus ornithopodioides L. lJrocnik bolhofl Anthvllis vulneraria L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci rizeni se provadi pouze u registrovanych odrud. (:ast II Specifikace kategorii rozmnofovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Rozmnofovaci material Zakladni Certifikovany RM Obchodni Druh predstupiiu RM osivo SE l SE 2 SE 3 E C*> Cl C2 0 Bob polni X X X X X X Hrach polni (vcetne X X X X X X pelusky) Strana 5304 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Rozmnofovaci material Zakladni Certifikovany RJ\,I Obchodni Drub predstupnu RM osivo SE 1 SE 2 SE 3 E C*) Ct C2 0 .Jestfabina vychodni X X X X X Jetel alexandrijsky X X X X X Jetel lucni X X X X X .Jetel nachovy X X X X X Jetel persky X X X X X (zvracenv) Jetel plazivy X X X X X .Jetel zvrhly X X X X X (svedsky) Lupina bila X X X X X X Lupina uzkolista X X X X X X Lupina zluta X X X X X X Piskavice fecke seno X X X X X X Stirovnik ruzkaty X X X X X Tolice detelova X X X X X Vicenec X X X X X X Vikev hunata X X X X X X Vikev panonska X X X X X X X Vikev seta X X X X X X Vojteska promenliva X X X X X Vojteska seta X X X X X X Cizrna berani X X X X X X Cicorka pestra X X X X X Cocka jedla X X X X X Jetel prostfedni X X X X X Komonice bila X X X X X Stirovnik jednolety X X X X X (Jrocnik bolhoj X X X X X *) oznaceni C se pouziva u druht'.t, u kterych je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnofovaci material Oddil 2 Prehled typi', zaldadniho rozmnofovaciho materialu Tabulka 2.2 Nazev Popis Zakladnf rozmnozovacf material vyroben podle zasad udrzovacfho slechtenf odn'.1dy slechtenych odrud a urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material Zakladni rozmnozovaci material vyroben pod llfednim dozorem z materialu uredne krajovych odrud uznaneho jako mistnf odrudajednfm nebo vice dodavateli V ramci presne ohranicene oblasti puvodu a urcen pro vyrobu 0s1va kategorie certifikovany rozmnozovaci material C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5305 Cast Ill Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostf1 Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek Luskoviny: Tabulka 3.la Porosty nemohou byt zakladany Prvni Druha na pozemcich, na kterych byly Kategorie prehlidka prehlidka V predchozich letech pestovany ve fazi V dobe luskoviny stejneho rodu I) 2) 3) SE,E kveteni dozravani 3 roky C kveteni dozravani 3 rokv I) Plati i pro luskovinoobilne smesky, za smesku Je povazovan porost se I 00 a vice rostlinami pi'islusneho druhu na I 001112. 2) Tyka se i zeleninovych variet luskovin. 3) V pripade mnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsi kategorie, pi'ipadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za pi'edpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odn'.1dova cistota. Jetelovinv: Tabulka 3.lb Porosty nemohou byt zakladany (rok vysevu) na Kategorie Prehlidka 11ozemcich, na kterych byly v 11redchazejicim ve fazi obdobi pestovanv: Pocet roku 1) Predplodina21 od kveteni SE,E,C do pocatku ~ jeteloviny zrani .) 1) V pi'ipade mnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsi kategorie. pi'ipadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za pi'edpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. 2) Jetelotravy za pi'edpokladu, ze v porostu by! obsazen druh, jehoz mnozitelsky porost bude na tomto pozemku zalozen. Strana 5306 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostft L k us ovmy: a u a . T b lk 3 2 a Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni vzdalenost k zamezeni od zdroju pylu uvedenych v teto tabulce mechanicke Druh Kategorie primesi luskoviny Zdroj pylu Typ porostu Vzdalenost 2J navzajem v metrech v metrech bob polni SE,E,C 1 jina odruda bobu polniho lupina jina odn'.1da bila SE,E,C l stejneho druhu zluta lupiny, ostatni uzkolista druhv I upinv vikev jina odruda pro vyrobu osiva hunata SE,E,C 1 stejneho druhu urceneho seta vikve do mnozeni, vikev 0 vymefe panonska SE,E,C, I jina odn'.1da 0 vikve panonske do 2 ha 100 nad 2 ha 100 cizrna berani SE,E,C I j ina odn'.\da cizrny berani pro vyrobu osiva urceneho pro vyrobu focka jedla SE,E,C l vikve picnin nebo technicke t'.1cely. hrach polni peluska 0 vymei'e: (jiny nez peluska) porost bezneho do 2 ha 100 11 SE,E,C 2 pestovani nad 2 ha 50 Ii 3) hrachu polniho (jineho nez peluska) Peluska hrach polni (jiny nez SE,E,C 2 peluska) 3) porost bezneho pestovani pelusky C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5307 Tabulka 3.2a - pokracovani Izolace k zamezeni mechanicke Druh Kategorie primesi Zdroj pylu luskoviny navzajem v metrech hrach polni peluska 100 (jiny nez peluska) porost bezneho SE,E,C 2 pestovani hrachu polniho 50 (jineho nez oeluska) peluska hrach polni (jiny nez 100 SE,E,C 2 peluska) porost bezneho pestovani 50 pelusky I) Zadatel uvede na zadosti o uznani mnozitelskeho porostu ,,urceno pro vyrobu picnin nebo technicke ucely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: ,,Daisi mnozeni neni povoleno". 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. 3) Plati pouze pro prosty mnozene podle schemat OECD. Jeteloviny: Tabulka 3.2b Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni Porosty ze k zamezeni vzdalenost v metrech od okolnich zdroju pylu, kterych bude Kategorie mechanicke ktere mohou zpusobit neiadouci cizospraseni vyrobeno osivo primesi Vzdalenost2l urcene v metrech porost do 2 ha 11orost nad 2 ha do dalsiho SE,E,C 1 200 100 mnozeni pro vyrobu picnin nebo SE,E,C 1 100 1) 50 11 technicke i'.1cely I) Zadatel uvede na zadosti o uznani mnozitelskeho porostu ,,urceno pro vyrobu picnin nebo technicke ucely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: ,,Daisi 111110:zeni neni povoleno". 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. Strana 5308 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 3 Cistota druhu, cistota odrt1dy a zdravotni stav porostu L k US 'OVmy: a u a T b lk 3 3 a Nejvyssi dovoleny pocet rostlin Nejvyssi pocet rostlin na 100 m2 porostu napadenych Ascochyta spp. jinycb drubu jinycb odrud a na 100 ni2 porostu Drub Kategorie luskovin a zfetelne forem1l v nimci odchylnych typu druhu bob SEE 1 10 2) 5 C 10 20 21 15 Cizrna SE,E 1 10 berani C 10 20 cocka SE.E 1 2 C 8 10 bra.ch (vcetne SE,E 1 10 4) 5 pelusky) C 10 20 41 15 lupina bila SE.E 1 3 5 3) zluta C 10 10 15 li tizkolista vikev hunata SE,E 1 ,., 5 .) seta C 10 10 15 panonska 1) Jami a ozime fanny, listovy a t'.1ponkovy hrach, bob s ukoncenym a neukoncenym kvetenim. 2) U typi'.1 s ukonceny'm kvetenim v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2. 3) U lupin se jedna o vyskyt Colletotrichum spp. 4) Plati i pro primes pelusky v hrachu a hrachu v pelusce Jetelovinv: Tabulka 3.3b . Druh Nejvyssi dovoleny pocet rostlin na 100 m2 porostu Kategorie SE,E C jine kulturni drnhy obtizne cistitelne (tabulka 3.3c) 5 10 jine odrt°1dy a zfetelne odchylne typy 3 10 jetel lucni a vojteska plevelne druhy sfovik kadefavy a tupolisty 5 10 rostliny napadene virovyrni chorobarni 10%) 10%) jine kulturni druhv obtizne cistitelne (tabulka 3.3c) 5 30 jine odrt°1dy a zfetelne odchvlne tvpv 3 10 ostatni jeteloviny plevelne druhy sfovik kadefavy a tupolisty 5 10 rostliny napadene virovymi chorobami l0~·o 10% vsecbny jeteloviny kokotice a zaraza nesmi se vyskytovat C:astka 119 DRllH cicorka pestra jestfabina vychodni jetel alexandrijsky jetel lucni jetel nachovy jetel persky ietel 1>lazivv jetel prostfedni jetel zvrhly (svedskv) komonice bila piskavice fecke seno stirovnik jednolety stirovnik ruzkaty tolice detelova urocnik bolhoj vicenec vojteska seta vojteska promenliva Daisi pozadavky Cast IV Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5309 Tabulka 3.3c Jine kulturni druhy obtizne cistitelne jetel plazivy, jetel zvrhly. stirovnik ruzkaty, tolice detelova jetel plazivy, jetel zvrhly. stirovnik riizkaty, tolice detelova. komonice bila a vojtcska scta stirovnik n'.1:zkatv. komonice bila a voiteska seta jetel plazivy, jetel zvrhly. stirovnik n'.1:zkaty, to lice detelova. komonice bila a vojteska seta jetel plazivy, jetel zvrhly. stirovnik ruzkaty, to lice detelova, kornonice bila a vojteska seta stirovniky. jetel zvrhly jetel lucni, jetel zvrhly a stirovniky jetel plazivy a stirovniky jetel zvrhlv, stirovnik n'.1zkatv, jetel lucni, vojteska seta jetel 1 ucni, jetel zvrhly a ostatni stirovniky jetel lucni, jetel zvrhlv a ostatni stirovniky jetel plazivy, jetel zvrhly, stirovnik r11zkaty, komonice bila a jetel lucni jetel plazivv, jetel zvrhly, stirovnik n1zkaty, tolice detelova. jetel plazivy, jetel zvrhly. stirovnik n'.1:zkaty, to lice detelova, kornonice bila a jetel lucni jetel zvrhly, stirovnik ri.1:zkaty. komonice bila ajetel lucni jetel zvrhly, stirovnik ri'.1:zkaty, komonice bila ajetel lucni mnozitelsky porost nesmi byt zaplevelen natolik, aby u neho bylo mozne hodnotit pravost a cistotu odn'.tdy. Pozadavky na vlastnosti mnozitelsk vch porostu u druhtt zafazen vch ve schematech Organizace pro elwnomickou spolupnici a rozvoj pro certijikaci osiv v meziluirodnfm obchode: V ramci schematje s6/a zafozena do skupiny legumin6z. Minimalnf casovy interval mezi mno:ienfm porostzt stejneho druhu najednom pozemku }sou th roky. V pffpade mno±eni stejne odrzkly a kategorie se smi osivo mno:iit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni za predpokladu. :ie Je udr::ovana uspokojiva odn1dova cistota. Ustav rozhodne o poctu u:iitkovych let povolenych pro dany porost, zvlastnf pozornost pfi tomto venuje vlivu zmenenJ1ch podminek prostfedf na cistotu odritdy pfi mnoieni cizokrajnJ1ch odrz°Jd. Tento pocet uiitkovJ1ch let nesmi bJ1t pfrrusen jednfm nebo vice roky, behem nichi dany porost neni pod kontrolou Ustavu. Mnoiitelske porosty musi byt pfehlednuty alespon jednou a to ve fazi kveteni. Strana 5310 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Poiadavky na izolacni vzdalenosti porostitjsou shodne s tabulkami 3.2a a 3.2b. Cert(fikace je podminena kontrolou druhove a odrz1dove pravosti a cistoty vstupni a vistupni vegetacni zkouskou. Pofodavky na odrudovou cistotu - minimalni cistota odntdy v % a nejvysl;f povolenJJ pocet rostlin tehoi druhujinich odrz°1d a detelne odchylnJ;ch typ11: Druh SE, E Cl C2 hrach polnl 99,7% 99,0% 98.0 % (vcetne pelusky), 20 rostlin na JOO m2 70 rostlin na JOO m2 J 40 rostlin na J 00 nl bob polnl soja 99,5 % 99,0% 99.0% 35 rostlin na I 00 m 2 70 rostlin na I 00 n/ 70 rostlin na I 00 ni2 Druh SE,E C jeteloviny a luskoviny vyjma 3 rostliny na l 00 nl JO rostlin na l 00 m 2 hrachu, pelusky, bobu a soii Pozadavky na druhovou cistotu - nejvyssi povolenJ; pocet rost/injinf·ch druh11, Jejichi semena jsou obti::ne odlisitelna pfi laboratornim zkouseni nebo u kterJ;ch snadno dojde k cizospraseni s pestovani1n druhenz: Drult SE,E C,Cl,C2 luskoviny ajeteloviny 3 rostliny na I 00 m- IO rostlin na I 00 m Daisi poiadavky: porosty silne zaplevelene neodpovidaji poiadovanim limitz11n. zdravotni stav mus[ bit takovf', aby zarucil pfesne stanoveni druhove a odn1dove cistoty. Cast V Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah urednich zkousek potrebnvch ke z iisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu Druh Bob obecny Hrach polni .Jestfabina vychodni .Tete! lucni, zvrhly .Tete! nachovy, alexandrij sky, plazivy, prostfedni, persky Lupina bila, (1zkolista, zluta Peluska Piskavice i'ecke seno Stirovnikjednolety, n'.1.zkaty Tolice detelova Vicenec ligrus Vikev hw'tata, panonska, seta Vojteska seta, promenliva Cizma berani Cicorka pestra Cockajedla Komonice bila Urocnik bolhoj Vysvetlivky: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ zkousky, kterejsou povinnou soucasti uznavaciho fizeni ... "' 0 .:,: .c > ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ X zkousky provadene jako soucast uznavaciho fizeni u nemofenych osiv c::J zkouska se neprovadi !Jl E ;I: # # # # # # # ... "' 0 .:: )(,,I ~ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ... "' 0 ;. 0 .:,: ~~ :;: 0 C :::, ~ . .., Zkousky ~ ... ·;; ·.; .:,: = -:::, C 0 .:,: # # # # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u polyploidnich odrud # Tabulka 5.1 '° X ■ X ■ ■ Vl u ::;, ■ ;,; ::., N ■ ::.,, ;,; 0 X ■ ::i Co n, X ■ w ■ a, ■ CD ■ N 0 ■ 0 '° ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ Vl rt -. ::., ::i ::., Vl <..,J ...... ...... Oddil 2 Pofadavkv na vlastnosti osiva luskovin Klicivost Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu vztazeno na hmotnost ve vzorku podle sloupce 14 )~ ;::.' == zakladniho vzorku Druh Vlhkost -~ ~ ~ e == Cistota ·i: nejvyse ~ v mnozstvi die sloupce 7 odlisne od sloupce 8 nebo 10 0 -~ e ~ == ~ nejmene e 0 ~ .... "1 .c: = st'oviky .... 0 oves ~ 8) "1 -~ ~ 0 .c: ~ 0 -e .:,: .c: = == = hluchy, krome .::: 7) ~ 0 .c: komonice -0 :. komonice ,. == = ~ -0 >U u -0 :. plevelne mensiho a j ... . .., ~ -= . .., pfimofskeho ovsy '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o ks ks ks ks l 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 bob 1>olni SE,E 16,0 80 5 98,0 0,3 - - 20 0 0 2 C 0,5 OJ OJ - - 5 hrach polni SE,E OJ - - 20 0 2 (vcetne C 16,0 80 98,0 0 0,5 0,3 OJ 5 1>elusky) lupina bila, SE,E 16,0 80 20 98,0 OJ - - 20 0 0 2 zluta C 0,5 51 0,3 51 OJ - - 5 lupina SE,E 16,0 75 20 98,0 OJ - - 20 0 0 2 uzkolista C 0,5 51 0 ,., 51 0,3 5 ,.) - vikev SE,E 16,0 85 20 98,0 0,3 - - 20 0 0 2 hunata C 1,051 0,5" 0.3 - - 5 vikev seta SE,E 16,0 85 20 98,0 0,3 - - 20 0 0 2 C 1,051 0 - 5) OJ 5 ,) - vikev SE,E 98,0 0,3 - - 20 0 2 panonska C 16,0 85 20 98,0 1,0 51 0,5 5) OJ - - 0 5 0 97,0 2,0 (,) 1,5 (,) OJ - - 5 cizrna berani SE,E 16.0 80 20 99,0 20 0 C 98,0 - - - cocka jedla SE,E 16,0 80 20 99,0 20 0 C - - - 1) Tvrda semena se pripocitavaji ke klicivym v maximalnim mnozstvi die sloupce 5. 2) Procentni podil horkych semen v odrudach lupiny nesrni presahnout I % u kategorii SE, Ea 2,5 % u kategorie C Tabulka 5.2a 0 ~ :. u C. C. = = 0 .:,:';; >. :. .:,: 0~ > N -0 ~ ,. 0 -0 C. ~ ... >N "' 0 0 = .s;;;..,,. C. kokotice 0 = , '"' e O I ~ = .:a: 0 ~ N, ks g '1/o 14 15 16 0 1000 -1) 0 1000 -11 0 1000 2) 11 -n 0 1000 21 )J 41 0 1000 0 1000 0 1000 0 1000 0 600 w en CD ... N 0 0 '° 3) Yyskyt semen lupin jine barvy nesrni pfesahnout u hofkych odrt"1d 2 °"o, u ostatnich odrud 1 %. 4) Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organisrni't uvadi tabulka 5.3. 5) Vyskyt nejvyse 0,5 hmotnostnich % semen lupin, pelusky, bobu a vikvi v jinem prislusnem druhu se nepovazuje za necistotu. 6) Vyskyt nejvyse 6 hmotnostnich % semen vikve hm1ate nebo jinych pribuznych pestovanych druhi'.1 se nepovazuje za necistotu. 7) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. 8) Vlhkost nejvyse 18 ~'°a pro osivo urcene k vysevu v roce sklizne, popfipade v roce bezprostfedne nasledujicim po roce sklizne. (/) rt ;:; :l ,,; Vl <..,; ...... <..,; Pozadavky na vlastnosti osiva jetelovin Klicivost Druh Kate- Vlhkost -~ ·- gorie nejvyse -0 = Cistota , 0 ~ = - ,:- 5 :; CJ) nejme-0 = ~ 5 .::: - c.r, ne ·- )~ ,ec .c: = , = S,J ·- -~~ ·- ~"'"J ~ -0 8) ec r.. :;,e: % % % % I 2 3 4 5 6 jestfabina vychoclni SE,E 12,0 60 40 97,0 C jetel alexanclrijsky SE.E 12.0 80 20 97,0 C jetel lucni SE,E 12,0 80 20 97,0 C jetel nachovy SE,E 12,0 75 20 97,0 C jetel persky SE,E 12.0 80 20 97,0 C jetel plazivy SE,E 12,0 80 40 97,0 C jetel zvrhly SE,E 12.0 80 20 97,0 C SE,E piskavice fecke seno C 12.0 80 - 95,0 0 stirovnik)' SE,E 12,0 75 40 95,0 (.jednolety a ruzkaty) C tolice detelova SE.E 12,0 80 20 97,0 C Tabulka 5.2b Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu Hmot vztazeno na hmotnost nost ve vzorku die sloupce 15 pocet semen zaklaclniho vzorku vzorku v mnozstvi die pro odlisne od sloupce 8 nebo l 0 5 sloupce 7 zkousku jeden ~ z toho st'oviky krome die ~ oves 1:1 clruh komo- koko jeden komo hluchy a mensiho a sloupce i:., druh -nice nice tice fatuoidy pfimofskeho 10-14 o;., o;., % ks ks ks ks ks g 7 8 9 10 11 12 13 14 15 0,3 - - 20 0 7) 0 51 0 2 200 2,0 1,5 OJ - - Q S1 61 10 0,3 - - 20 0 71 0 51 0 3 60 I ,5 1,0 OJ - - 0 51 (,) 10 OJ - - 20 0 71 0 51 0 5 50 1,5 1,0 0.3 - - 0 51 (,) 10 0,3 - - 20 0 71 0 5) 0 3 80 1,5 1,0 OJ - - 0 S1 6) 10 OJ - - 20 0 7) 0 51 0 3 20 1,5 1,0 0,3 - - 0 5) (,) 10 0,3 - - 20 0 7) 0 51 0 5 20 1,5 1,0 OJ - - Q S1 61 10 0,3 - - 20 0 71 0 51 0 3 20 I ,5 1,0 OJ - - 0 51 (,) 10 OJ - - 20 0 2 1,0 0,5 OJ - - 0 0 5 450 2,0 1,5 OJ - - 5 0,3 - - 20 0 71 0 51 0 3 30 1,841 1,0 41 OJ - - Q S1 G) 10 0,3 - - 20 0 7) 0 5) 0 5 50 1,5 1,0 0,3 - - 0 5) (,) 10 w en CD N 0 0 '° Klicivost Neiv:vssi dovoleny vyskvt jinych druhu Hmot Druh Kate- Vlhkost -- vztazeno na hmotnost nost ·- - vc vzorku die slou11ce 15 11ocet semen gorie nejvyse -= = C'.istota zakladniho vzorku vzorku ·- 0 ~ .5 - .::- e nejme- V mnozstvi die ,.,, pro -~ 0 = ~ odlisne od sloupce 8 nebo 10 E .::: - ,.,, ne E sloupce 7 zkousku ·- )~ -~ -= jeden = , e e.i ~ z toho st'oviky krome die ~ ::i .:.:: oves ·- ... ~ ~ druh komo- koko->< -= 8) jeden komo hluchy a mensiho a slou11ce ~ :.. <.I ~,;: druh -nice nice tice fatuoidy pfimofskeho 10-14 '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o '1/o ks ks ks ks ks g I 2 ,., 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 .) SE,E 0,3 - - 20 0 2 600 vicenec (nevylusten)') C 12,0 75 20 95,0 2,5 1,0 0,3 - - 0 0 5 400 21 0 3.5 2.0 0,3 - - 5 vojteska (seta a SE,E 12,0 80 40 97,0 0,3 - - 20 0 I 0 51 0 3 50 J>romenliva) C 1,5 1,0 0,3 - - 0 5) (,) 10 cicorka 11estra SE,E 12,0 75 40 95.0 0,3 - - 20 0 0 5) 0 3 100 C L5 1.0 0,3 - 0 5) (,) 10 jetel prostfedni SE,E 12,0 80 20 97,0 0,3 - - 20 0 0 5) 0 3 50 C 1,5 1,0 0,3 - - 0 5) (,) 10 komonice bila SF,F 13,0 80 20 97,0 O.J - 20 - 0 51 0 2 50 C 1,5 1,0 0 5) ri1 5 - urocnik bolhoj SE,E 13,0 75 20 95,0 0,3 - - 20 0 0 5) 0 2 60 C L5 1.0 0,3 - - 0 5) (,) 5 I) Tvrda sernena se pfipocitavaji ke klicivym v maximalnim nmozstvi podle sloupce 5. 2) Osivo vylustene 3) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve dmhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji fadna sernena kokotic. 4) Vyskyt nejvyse l hmotnostniho % semen jetele lucniho se nepovazuje za necistotu. 5) Hmotnost vzorku pro zjisfovani poctu semen kokotic je dvojnasobek hmotnosti uvedene ve sloupci 15. 6) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhern vzorku o dvojnasobne hrnotnosti nevysk.ytuji zadna semena kok.otic. 7) Vyskytjednoho semene komonic ve vzorku s pfedepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve dmhem vzorku o dvojnasobne hmotnosti nevyskytuji zadna semena komonic 8) Osivo rnusi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. w en CD Daisi pozadavky: cistota osiva jetelovin mfrze klesnout az o 5% pod hodnotu uvedenou v norme, jsou-li pricinou cistenim neodstranitelne mineralni pi'irnesi. v osivu vojtesk:y se nesmi vyskytovat had'atk:o zhoubne Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Vysvetlivky: 0" nesrni se vyskytovat neposuzuJe se C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5317 Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu Tabulka 5.3 Kategorie Normovana Hranicni Plodina Skodlivf organismus hodnota 11 hodnota 21 Bob obecny Ascochyta fabae Speg. SE,E 3 ~/~ 10% C 7 ~;'o 15 % Hrach polni Ascochyta spp. SE,E 3% 10% ( vcetne pel usky) C 7% 15 % Fusarium spp. SE,E,C 7% 20 ~() Lupina Colletotrichum spp. SE,E 0 0/ /0 C ! 0/ - /0 1) Normovana hodnota: je-li vyskyt skodlivych organismi'.J vyssi nez normovana hodnota, lze osivo uznat pouze pod podminkou ucinneho namorenL 2) Hranicni hodnota: jestlize vyskyt skodlivych organismt"1 presahne hranicni hodnotu, nesmi byt zkousena partie pouzita jako osivo. Luskoviny nesmeji b),t napadeny nasledL~jicimi skLtdci: Acanthosce!ides obtectus Say Bruchus a/finis Frolich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus rufimanus Boheman (:ast VI Naveska (Jredni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnozovaci material predstupnu nebo slechtitelsky rozmnofovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrt"1dy oznaceni kategorie ,,rozmnozovacf material predstup11u" nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cfslo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenf, v pi'fpade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne phsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesfc a rok posledniho ui'ednfho odberu vzorku pro (1cely uznani vyjadi'ene slovy: ,,vzorkovano ... (mesfc a rokt oznacenf zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele phpadne drub chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno Strana 5318 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du (Jredni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie zakladni rozmnofovaci material nebo certifikovany rozmnofovaci material obsahuje nasledujici (1daje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy kategorie, generace u certifikovaneho RM druhe generace a nasledny ch generaci po zakladnim RM pocet generaci po zakladnim RM cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho (li'edniho odberu vzorku pro (1cely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)". oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu (Jredni naveska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu u lupin udaj, zda se jedna o sladkou nebo hoi'kou lupinu oznaceni kategorie ,,Obchodni osivo ( odn'.1dove neuznavanet mesic a rok posledniho (1redniho odberu vzorku vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prfsady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pi'ipravek, by lo-Ii chemicke osetreni provedeno pfipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn1du C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5319 (lredni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a C'eske republiky nebo jejich zkratky napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhu a pi'ipadne podle odrud; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hmotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a lli'edne zaznamenany cislo partie mesic a rok uzavi'eni vyjadi'ene slovy: ,.uzavi'eno ... (mesic a rok.)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pripravk; na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cislo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu pripadne dalsi informace o jejim vyuziti pi'ipadne druh chemickeho osetreni a pouzity pi'ipravek. bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o genetick; modifikovanou odrudu Cast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva luskovin nebo jetelovin nebo smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) ab) zakona Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost Typ maleho baleni rozmnofovaciho materialu (bez aditiv) V kg male baleni ES B 10,0 (zakladni rozmnofovaci material, certifikovany rozmnofovaci material nebo obchodni osivo nebo smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu) male baleni ES A 2,0 (smes osiv k vyuziti mimo zemedelskou vyrobu) Strana 5320 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva luskovin nebo jetelovin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni ESB"' nazev a adresa dodavatele oznaceni (Jstavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odn'.1dy kategorie, generace hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pl'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pl'ipadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni ESB"' nazev a adresa dodavatele oznaceni (Jstavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu u lupin i.'1daj, zda se jedna o sladkou nebo hoi'kou lupinu oznaceni ,,Obchodni osivo'' hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pi'ipadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 cislo partie umoziiujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka oznaceni ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) Strana 5321 hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi pod le druh(1 a pripadne podle odrl!d; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hmotnostni podily na zadost oznameny kupttiicimu a byly (fredne zaznamenany pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni ES B" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie oznaceni ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostl in, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivy'ch slozek smesi podle druhu a pripadne podle odn'.1d; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hmotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly Medne zaznamenany pripadne dalsi informace o vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du Strana 5322 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 4 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pofadavky na mnozitelske porosty a osivo jinych krmnych plodin c:ast I Prehled druhu Tabulka 1 C:esky nazev Latinsky nazev Kapusta krmna Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L. Redkev oleina Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers. Svazenka Phacelia tanacetifolia Benth. Turin Brassica napus L. var. napobrassica ( L.) Rchb. Ber vlassky (cumiza, mohar) ') Setaria italica (L.) P. Beauv. Slez preslenitf l A;Ja/va vertici11ata L. *) Druhy neuvedene v druhovern seznarnu, uznavaci fizeni se rnt°1ze provest pouze u registrovanych odrud. Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Rozmnozovaci material Zakladni Certifikovany Drub predstuprH'1 RM RM SE 1 SE2 SE3 E C Kapusta krmna X X X X X Redkev olejna X X X X X Svazenka X X X X X Turin X X X X X Ber vlassky (cumiza, X X X X X mohar) Slez pfeslenity X X X X X Oddil 2 Prehled typt°1 zakladniho rozmnozovaciho materialu Tabulka 2.2 Nazev Popis Zakladni rozmnozovaci material vyroben podle zasad udrzovaciho slechteni odrudy slechtenych odrud a urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material Zakladni rozmnozovaci material vyroben pod urednim dozorem z materialu 1.'iredne krajovych odnld uznaneho jako mistni odn'.ldajednim nebo vice dodavateli V ramci presne ohranicene oblasti pl'.1vodu a urcen pro vyrobu 0s1va kategorie certifikovany rozmnozovaci material C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5323 Cast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil I Predplodiny, pocet a terminy prehHdek Tabulka 3.1 Porosty nemohou byt zakladany Prvni rok Prvni Druha na pozemcich, na kterych byly Kategorie pestovani prehlidka pfehlidka v predchazejicim obdobi ve fazi ve fazi J)estovany: pocet roku 1) pfedplodiny kapusta krmna, tufin sazecka sernernce E V stejneho druhu a ji neho druhu rodu technologicke pfi tfideni kveteni 5 Brassica, Camelina, C zralosti Raphanus a Sinapis redkev olejna, SE kveteni dozravani stejneho druhu a ji E 5 neho druhu rodu Brassica, Camelina, C - kveteni Raphanus a Sinapis svazenka SE stejny nebo E - - 2 C kveteni pfibuzny druh slez SE od kveteni stejny nebo E - do pocatku - 3 C zrani pfibuzny druh ber SE od kveteni stejny nebo E - do pocatku - 2 C zrani pfibuzny druh 1) V pfipade mnozeni stejne odrt1dy a stejne nebo nizsi kategorie, pfipadne generace se smi osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za pfedpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrudova cistota. Krmnou kapustu a tufin lze mnozit i pnmou metodou - ze sazecek ponechanych na stanovisti bez pfesazeni. Pri pfehlidce porostu sazecek s nedorostlymi sazeckami (prima metoda) se pravost a cistota odrudy neposuzuje. Pro posouzeni pravosti a cistoty odrt1dy 1111'.ize byt provedena vegetacni nebo jina zkouska. Osivo z takto mnozenych porostt"1 je urceno pouze na plochy bezneho pestovani. U hybridnich odrud musi byt provedeny alespoii th prehlidky 111110:zitelskeho porostu. Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostii Tabulka 3.2 Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni k zamezeni vzdalenost v metrech od okolnich zdroju2l 11ylu, Druh Kategorie mechanicke ktere mohou ZJJUSObit nezadouci cizospniseni pfimesi vzdalenost3> I od druhu v metrech Strana 5324 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 kapusta'l E 1 400 rodu Brassica. Came/ina krmna C l 200 a Sinapis svazenka SE,E 1 400 C 1 200 Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni k zamezeni vzdiilenost v metrech od okolnich zdroju2l pylu, Druh Kategorie mechanicke ktere mohou zpusobit nezadouci ciZOSJ)raseni primesi vzdalenost3l od druhu v metrech tufin 1) E l 400 rodu Brassica, Camelina C 1 200 a Sinapis slez preslenity SE,E,C 1 500 odjinych odrud tehoz druhu redkev olejna, vzclalenost3l ber vlassky 11orost do 2 ha 11orost nacl 2 ha do dalsiho SE,E l 200 100 mnozeni pro vyrobu picnin nebo SE,E,C 1 10041 5041 technicke l'.1celv 1) Tyka se porostt:1 semenic. 2) Jine odri1dy, komponenty a hybridy stejneho druhu ajine druhy. 3) Uvedene vzdalenosti nemusi by't dodrzeny, existLtie-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. 4) Zadatel uvede na zadosti o uznani mnozitelskeho porostu ,,urceno pro vyrobu picnin nebo technicke i'.1cely". Na naveskach vyprodukovaneho osiva bude uvedeno: ,,Daisi mnozeni neni povoleno". Oddil 3 Cistota druhu a cistota odrudy Tabulka 3.3a Nejvyssi dovolenv pocet rostlin na 100 m2 porostu nebo 1¼, jinych kulturnich druhu jinych odrucl a zretelne Druh Kategorie a forem s podobnym semenem odchylnych typu, komponentu a hybridu kapusta krmna, E 3 ks 3 ks; 0,3 (% turin C 10 ks 10 ks; 1,0 % ostatni jine E 3 ks 3 ks krmne plodiny C 10 ks 10 ks Daisi pozadavky : 111110:zitelsky porost nesmi byt zaplevelen natolik, aby bylo 1110:zne u neho hodnotit pravost a cistotu odn."ldy. Tabulka 3.3b Nejvyssi dovoleny vyskyt rostlin pfi mnozeni Kategorie hybridnich odrud tJ E C (hybrid) jinych odn'.1d a zfetelne odchylnych typi'.1 v odn'.!dach a liniich 0,5 % 3.0% v hy bridnich porostech 0,2% 1,0% jinych pnbuznych druhu v komponentech av hvbridnich porostech ostatnich 0 °lo I) 1,0% C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5325 druhi'.1 1) Linie slouzici pfi hybridizaci pouze jako opylovac se po opyleni z porostu odstrani. V hybridizacnich porostech se vyskyt rostlin jinych pribuznych druhu, jinych odrM a zretelne odchy lnych typu posuzuje v obou komponentech samostatne, avsak pro uznani porostu je rozhodujici celkovy vyskyt techto rostlin v obou komponentech. Odrudova cistota, % hybridnosti u hybridnich odn'.\d, se stanovi poskliziiovou kontrolou provedenou pfed certifikaci osiva ve vegetacni zkousce nebo s pouzitim jinych mezinarodne odsouhlasenych testf1 na hybridnost osiva. Oddil 4 Zdravotni stav porostu Tabulka 3.4 Neivvssi dovolen, pocet rostlin na11adenych chorobami na 100 m2 11orostu Druh Kategorie Leptosphaeria maculans Sclerotinia Usti/ago spp. (Desm.) Ces. et De Not. s/erotiorwn (Lib.) anamorfa: Phoma lingam de Bary (Tode: Fr.) Desm. kapusta krmna E 5 5 C 20 20 redkev olejna SEE - 5 C - 20 turin E 5 5 C 20 20 her vlassky SE,E - - 5 C - - 20 (:ast IV Pozadavky na vlastnosti mnozitelsk.vch porostu u drulttt zafazen.vch ve schemateclt Organizace pro elwnomickou spolupnici a rozvoj pro certijikaci osiv v mezill{irodnim obcltode: Skupina jin):d1 krmn,vch plodin neni vytvoiena. Ber vlassk,v patfi do schematu pro traiy, slez pies/enil)1 neni zaiazen v iadne slwpine a ostatni druhy spadajf do schematu brukvovirych ajin,vch o/e}n,vch nebo pfadn,vch rost/in. Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Cast V Oddil I Vycet a rozsah ufednich zkousek potfebnych ke zjisteni vlastnosti e rozmnofovaciho materialu t o= .:: Druh > = .:: ... CJ] ~ "C '2 .:: " ~ ,;,, .:: )~ Cl) = " :s ~ 0 :~--;;.. ... "' = 't: ... :I: "' ~ "' - )~ = -~ 0 -- 0 0 =~ ;, ..: CJ] ;, - 0 ::5 E- ~Q Cl) -~ ,r, ... ;~ , ... 0 :I: ::2 C. ... ';;i > Ber vlassky ( cumiza, mohar) ■ ■ ■ ■ Kapusta krmna ■ ■ ■ # ■ Redkev olejna ■ ■ ■ # ■ Slez pfeslenit}' ■ ■ ■ ■ Svazenka vraticolista ■ ■ ■ ■ Turin ■ ■ ■ ■ Vysvetlivky: ■ zkousky, ktere jsou povinnou soucasti uznavacfho i'izeni x zkousky provadene jako soucllst uznavaciho i'izeni u nemoi'enych osiv zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u polyploidnich odrud Zkousky ... ,r, 0 ;, ~ 0 ... ..: ·;:: ~:: ·,: ::2 ..: = 0 -g = "C 0 ~ ·- ..: Tabulka 5.1 ■ X ■ # ■ ■ ■ X ■ V, <..,; N u' VO v ::; :,; µ N µ, :,; 0 :::; c, 0< w en CD N 0 0 '° Odd'l 2 P V d k I oza av,) I t f ' na v as nos I os1va a u a .. T b lk 5 2 Nejvyssi dovoleny vysk'Yt semen jinych druht1 Hrnotnost Druh Kate- Vlhkost Klicivost Cistota Vztazeno na hmotnost zakladniho Ve vzorku die sloupce 14 pocet semen vzorku pro gone neJvyse nejmene ne Jmene vzorku zkousku die celkern z toho fedkev hofcice jeden Odlisne od sloupce 6 nebo 10 sloupce 2) jeden ohnice rolni druh oves hluchy kokotice sfoviky krorne 10-13 druh a fatuoidv mensiho a pfimofskeho o.· /0 ~-'() 0/ /0 o: /0 o.· /0 Qi IQ 0/ 10 ks ks ks ks g 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 her vlassky SE,E 15,0 70 96,0 0,3 0 Q Ii 90 C 1,0 Q Ii kapusta SE,E 99,7 0,3 20 0 '"I 12,0 75 0 .) 100 krmna C 98,0 1,0 0,5 0,3 0,3 0 11 10 redkev SE,E 10,0 80 97,0 0,3 20 0 0 2 200 oleina C 1,0 0,5 0,3 0,3 0 5 slez SE,E 15,0 70 95,0 0,3 20 0 QI) 50 preslenity C 1,0 0,5 QI) svazenka SE,E 13,0 80 96,0 0,3 20 0 Q li 40 vraticolista C 1,0 0,5 0 1) turin SE,E 10,0 80 99,7 0,3 20 0 0 2 100 C 98,0 LO 0,5 0,3 0,3 QI) 5 1) Vyskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s predepsanou hmotnosti se nepovazuje za necistotu, pokud se ve druhem vzorku o teze hmotnosti nevyskytuji zadna semena kokotic. 2) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. Vysvetlivky: 0" ,, prazdne policko ... nesmi se vyskytovat neposuzuje se (vyskyt neni limitovan) (/) rt ;:; :l ,,; Vl <..,; N '-I Strana 5328 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism 11 Tabulka 5.3 Nejvyssi Velikost Plodina Skodlivy organismus vzorlm Kategorie povoleny vvskvt Kapusta knnna, Sc/erotinia sc/erotiorum (Lib.) de Bary 100 g SE,E,C 5 ks tufin Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not SE,E,C (:ast VI Naveska (Jtedni naveska osiva jinych krmnych plodin kategorie rozmnozovaci material predstupM1 nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Dstavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrudy 0% oznaceni kategorie ,,rozmnozovaci material pfedstup11t°J'' nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material'· generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pffpade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer rnezi hrnotnosti cisteho osiva a celkovou hrnotnosti rnesic a rok posledniho (1fedniho odberu vzorku pro (1cely uznani vyjadfene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rokt oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pffpadne druh chemickeho osetfeni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky rnodifikovanou odrudu (Jredni naveska osiva jinych krmnych plodin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Dstavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nanny ES" nazev druhu nazev odr(1dy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pffpade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5329 mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rokt oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany' organism us", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn1du (Jredni naveska smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a), b) a e) zakona obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky napis ,,Smes osiv pro ... "' (zamyslene pouziti) hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druht"1 a pripadne podle odrt"1d; postacuje uvest nazev smesi, pokud byly hmotnostni podily kupujicimu oznameny pisemne a t'1redne zaznamenany cislo partie mesic a rok uzavreni vyjadrene slovy: ,,uzavreno ... (mesic a rok)" hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti cislo navesky nazev a adresa dodavatele u smesi osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu pripadne dalsi informace o jejim vyuziti pripadne drub chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn'.Jdu C'.ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva jinych krmnych plodin a smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismen a) ab) zakona Tabulka 7.1 N ejvyssi hmotnost Typ maleho baleni rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) V kg male baleni ES B 10,0 (zakladni rozmnozovaci material, certifikovany rozmnozovaci material nebo Strana 5330 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 smes osiv k vyuziti pro zemedelskou vyrobu) male baleni ES A 2,0 (smes osiv k vyuziti mimo zemedelskou v)'.rnbu) Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva jinych krmnych plodin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: napis ,,Male baleni ES B'· nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odn'.1dy kategorie hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostl in, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti pi'ipadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES A smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene b) zakona obsahuje nasledujici (1daje: napis ,,Male baleni ES A" nazev a adresa dodavatele cislo partie umoznujici identifikaci pouzitych partii osiva oznaceni Ceske republiky nebo jeji zkratka napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druM a pi'ipadne podle odr(1d; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hmotnostnf podily na zadost oznameny kupujicimu a byly ui'edne zaznamenany pripadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5331 Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni ES B smesi osiv podle § 12 odstavce 2 pismene a) zakona obsahuje nasledujici udaje: napis ,,Male baleni ES s-· nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie napis ,,Smes osiv pro ... " (zamyslene pouziti) hmotnost nebo pocet cistych semen v jednom balenL v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostl in, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti hmotnostni podily jednotlivych slozek smesi podle druhf1 a pripadne podle odrud; postacuje uvest cast techto informaci a odkaz na typ smesi, pokud mohou byt hmotnostni podily na zadost oznameny kupujicimu a byly (1redne zaznamenany pripadne dalsi informace o vyuziti smesi pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrf1du Strana 5332 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. s k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo olejnin a pradnych rostlin C:ast I Pfehled druhu Tabulka 1 Cesky nazev Latinsky nazev Hofcice bila Sinapis alba L. Hofcice cerna Brassica nigra (L.) W.D.JKoch Hofcice sareptska Brassica ;1mcec1 (L.) Czernj. Kmin Canan carvi L. Konopi sete Cannabis sativa L. Len Lim1111 usitatissimum L. Mak Papaver somniferum L. Rel)ice (rel)ak) Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Bri22s R.el)ka Brassica napus L. (partim) Slunecnice Helianthus annuus L. Soia Glycine max (L.) Merr. Svetlice barvifska (saflor) Carthanws tinctorius L. Lnicka seta 'J Camelina saliva (L.) Crantz *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizeni se mt°1:z:e provest pouze u registrovanych odrud. Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2.1 Zakladni RIVI Rozmnozovaci material (vcetne Certifikovany RIVI Obchodni Druh predstupM1 kompo- osivo nentu hybridu) SE 1 SE 2 SE 3 E c*) Cl C2 C3 0 Hofcice bila X X X X X Hofcice cerna X X X X X X Hofcice X X X X X sareptska Kmin X X X X X Konopi sete X X X X X dvoudome Konopi sete X X X X X X jednodome Len sety olejny X X X X X X Len sety pfadny X X X X X X X Mak X X X X X Re11ice X X X X X C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5333 Zakladni RM Rozmnozovaci material (vcetne Certifikovany RM Obchodni Drub predstupnu kompo- osivo nentu hybridu) SE 1 SE 2 SE 3 E c*) Cl C2 C3 0 Repka X X X X X Slunecnice X X X X X Soja X X X X X X Svetlice X X X X X barvirska Lnicka seta X X X X X X *) oznaceni C se poL1ziva LI hybridnich odrt°1d a LI druhu, LI kterych je povolena poL1ze jedna generace v kategorii certifikovany rozmnofovaci material Oddil 2 Prehled typu zakladniho rozmnozovaciho materialu Tabulka 2.2 Nazev Popis E - nehybridni odn'.1dy urcen pro vyrobu osiva kategorie certifikovany RM nebo kategorif certifikovany RM prvnf generace, certifikovany RM druhe generace nebo certifikovany RM ti'eti generace E - hybridni odrt1dy urcen pro vyrobu Sc - dvouliniovych hybridt1 inbrednf linie nebo Tc - ti'fliniovych hybridi'.1 E - hybridni odrudy urcen pro vyrobu Tc - ti'iliniovych hybridl'.1 jednoduche hybridy nebo De - ctyi'liniovych hybridu Cast III Pofadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek Tabulka 3.1 Porosty nemohou byt zakladany Drub Prvni Druha Treti na pozemcich, na kterych byly Kategorie prehlidka prehlidka prehlidka v pfedchazejicim obdobi ve fazi ve fazi ve fazi 11estovany: 110cet roku 1) predplodiny horcice bila, horcice cerna, horcice sareptska, lnicka seta, repice (repak) SE kveteni dozravani 5 stejneho druhL1 a ji E neho druhL1 rodL1 C,O kveteni 5 Brassica, Camelina, Raµhanus a Sinapis repka SE. E. vcetne inberdnich tvorby stejneho druhL1 a ji neho druhL1 rodL1 linii listove kveteni dozravani 5 Brassica, Camelina, C rMice Raphanus a Sinapis Strana 5334 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Porosty nemohou byt zakladany Druh Prvni Druha Treti na pozemcich, na kterych byly Kategorie prehlidka prehlidka prehlidka v predchazejicim obdobi ve fazi ve fazi ve fazi pestovany: pocet roku 1J 11red11lodiny kmin SE,E,C kveteni - - 2 celed' AtJiaceae kono11i SE,E,C kveteni dozravani - 2 stejneho drnhu len SE,E,C kveteni dozravani - 2 stejneho druhu soja pi'ed ve zralosti SE,E,C kveteni po opadu 2 stejneho druhu zralosti listu mak, slunecnice, svetlice barvirska SE,E,C kveteni dozravani - 2 stejneho drnhu I) V pripade mnozeni stejne odrudy a stejne nebo nizsi kategorie, pi'ipadne generace se smf osivo mnozit na stejnem pozemku bez casoveho omezeni, a to za predpokladu, ze je udrzovana uspokojiva odrt\dova cistota. Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostu Tabulka 3.2 Izolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni k zamezeni vzdalenost V metrech od okolnich zdroju1) 11ylu, Druh Kategorie mechanicke ktere mohou Z(lUSObit nezadouci cizospraseni primesi od stejneho druhu od druhu v metrech horcice bila SE,E 1 40021 rodu Brassica, C 1 20021 Camelina a Raphanus horcice cerna, SE.E 1 40021 rodu Brassica, sareptska C 1 20021 Camelina. Raphanus a Sinapis kmin SE,E 1 40021 odjine odn'.tdy C 1 20021 konopi SE,E 2 5 00021 jednodome C 2 1 0002 ' kono11i SE,E 2 40021 dvoudome C 2 20021 len SE.E 1 200 C 1 100 lnicka seta SE.E 1 400 rodu Brassica, C 1 200 Raphan11s a Sinapis mak SE,E 1 400 C 1 200 SE.E 1 20021 rodu Brassica, repka C 1 10021 Raphanus, Sinapis a komponenty 1 50021 Camelina hvbridv 1 3002) repice (repak) SE,E 1 4002) rodu Brassica, Sinapis C 1 2002) Raphanus, a Camelina C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5335 lzolace Prostorova izolace - nejmensi izolacni k zamezeni vzdalenost V metrech od okolnich zdroju1) pylu, Druh Kategorie mechanicke ktere mohou zpusobit neiadouci cizospraseni pfimesi od stejneho druhu od druhu v metrech SEE 1 75021 slunecnice C l 50021 komponentv 1 1 50021 hybridy 1 50021 svetlice SE,E l 40021 barvirska C 1 20021 soja SE,E 1 C 1 1) Jim\ odrudy, komponenty a hybridy stejneho druhu ajine druhy 2) Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nefadoucimu cizospraseni. lzolacni vzdalenost plati i pro plane rostouci spolecenstva danych druhC1 nebo z pi'.1dni zasoby, kde pocet rostlin sledovaneho druhu je 100 a vice rostlin na 100 m 2 Oddil 3 Cistota druhu a cistota odri1dy Tabulka 3.3a Nejvvssi dovolenv vvskyt rostlin na 100 m2 11orostu - kusy, '¼. jinych jinych odrud a kulturnich zretelne horcice redkev ostatni Drub Kategorie clruhu oclchylnych rolni ohnice plevele a forem'> typu, s poclobnym komponentu a semenem hvbridu kusu kusu / 0/4, kusu kusu kusu horcice bila SE,E 3 3 0 2 C 10 10 4 4 horcice cerna, SE,E 3 3 0 2 sareptska C 10 10 4 4 kono11i SE,E 0 0 .) .) C 10 10 kmin SE,E 3 3 02) C 10 10 42) len SE,E 3 3 C 10 10 lnicka seta SE,E 3 3 C 10 10 mak SE.E 3 3 03) C 10 10 O') repka SE,E 3 , 0 2 .) C 10 10 4 4 komponenty 3 VlZ 0 2 hybridy 10 tabulka 3.3b 4 4 repice (fepak) 4l SE,E 3 3 0 2 C 10 10 4 4 Strana 5336 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Nejvvssi dovolenf vvskyt rostlin na 100 m2 porostu - kusv, •x, jinych jinych odrud a kulturnich zretelne horcice redkev ostatni Drub Kategorie druhu odchylnych rolni oh nice plevele a forem'l ty11u, s podobnym komponentu a semenem hybridu kusu kusu / % kusu kusu kusu SE,E 3 3 slunecnice C 10 10 komponenty 3 VlZ hybridy 10 tabL1lka 3.3c svetlice barvifska SE,E 3 3 (saflor) C 10 10 soja SE,E 3 0,5 % C 10 1,0% 1) Jami a ozima forma v ramci druhu, u lnu tez len olejny a pfadny navzajem 2) Ostatni druhy celedi Apiaceae ( okolicnate). 3) Blin 4) Pokud se bude u i'epice vyrabet osivo hybridnich odri\d, bude postupovano stejnym zpi'.1sobem jako LI hybridnich odrud i'epky, s pi'ihlednL1tim k typL1 hybridnosti a metodice slechtitele. Daisi pozadavky : mnozitelsky porost nesmi byt zaplevelen (vcetne kL1lturnich druht'.1) natolik, aby bylo mozne LI neho hodnotit pravost a cistotL1 odrudy. Pozadavky na porosty hybridnich odrud repky pri pouziti pylovt' sterility Tabulka 3.3b Kate- Komponenty Restaurovane Nejvyssi dovoleny Pylova gorie hybridy vyskyt odlisnych sterilita rostlin komponenty % ks/100 1112 inbredni linie 0,1 5 E jednodL1chy hybrid otcovsky komponent 0,1 5 rnatei'sky kornponent 0,2 10 99% otcovsky komponent 0,3 15 C rnatei'sky kornponent 1,0 20 98~o matei'sky komponent .., 98% .) E otcovsky komponent 1 1 .., .) obsev - 3 matei'sky komponent - 10 98% C otcovsky komponent 21 - 15 obsev - 50 1) Plati, pokud hL1stota porostu bude rninirnalne 30 rostlin / rn2, pi'i hustote porostu 20 rostlin / ni2 se srni vyskytovat nejvf;e 2 odlisne rostliny / I 00 rn2 . 2) Selekce fertilnich rostlin v matei'skem komponentu bude provedena na zacatku faze kveteni, fertilni rostliny v porostu matei'skeho komponentu se pocitaji jako odchylne typy v tom pi'ipade, ze se od porostu lisi minimalne V jednorn dalsim odrudovem znaku. Opy lovac musi byt z porostu dusledne odstranen, kontrola odstraneni se provadi pi'i ti'eti pi'ehlidce, nesrni byt nalezeny ani remontujici rostliny. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5337 Daisi pozadavky na porosty hybridnich oclrud slunecnice Tabulka 3.3c Nejvyssi clovoleny vyskyt ocllisnych Kategorie Komponenty rostlin vcetne fertilnich rostlin v matefskem komponentu ~lo inbredni linie 0,2 jednoduchy hybrid E otcovsky komponent 0,2 (2 % a vice matefskeho komponentuje schopno opy leni) matefskv komponent 0.5 otcovsky komponent 0,5 C (5 % a vice matefskeho komponentuje schopno opy leni) matefsky komponent LO ve fazi kveteni materskeho komponentu musi mit otcovsky komponent dostatek py 1 u k jeho opyleni, kontrola fertility se provadi ve fazi, kdy rostliny matefskeho komponentu rnaji blizny schopne opyleni, maximalni pocet rostlin rnatefskeho komponentu, ktere produkovaly nebo produkuji pyl, je 0,5 % ve fazi, kdy maji rostliny matefskeho komponentu blizny schopne opyleni, Pfi vyrobe osiva kategorie C hybridnich odn'.1d lze pouzit pylove sterilni komponent jednim z nasledujicich zpl'.'1sobfr o srnichanim osiva ziskaneho za pouziti pylove sterilniho kornpnentu s osivem ziskanym za pouziti pylove fertilniho komponentu, a to takovym zpt'.1sobem, aby porner rnezi osivern z py love sterilniho komponentu a osivem z py love fertilniho kornponentu nepfesahl 2: 1 o pouzitim otcovskeho kornponentu, ktery obsahuje alespon jednu linii obnovujici py lovou fertilitu, a to tak, ze alesp011 jedna tretina rostlin vzrostlych z vysledneho hybridu produkuje pyl, ktery se zda byt ve vsech ohledech nonnalni. Minimalni odn'.1dova cistota hybridnich odrl!d - ~''o hybridnosti osiva je 90 (% u fepky a 95 % u slunecnice, stanovi se poskliz110vou kontrolou provedenou pfed certifikaci osiva ve vegetacnich zkouskach nebo s pouzitim jinych, mezinarodne odsouhlasenych testu na hybridnost osiva. U hybridu fepky je minirnalni odrudova cistota matefskeho kornponentu 99,0 ~o, otcovskeho kornponentu 99,9%. Osivo hy bridnich odri'.1d fepky se uzna za certifikovany rozmnozovaci material pouze tehdy, jestlize byly fadne zohledneny vysledky (1i'edni vegetacni zkousky Medne odebraneho vzorku zakladniho rozmnozovaciho materialu, ktera byla provedena ve vegetacnim obdobi osiva pfihlaseneho k uznani v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E spl6uje pozadavky na zakladni rozmnofovaci material stanovene touto vyhlaskou, ktere se tykaji pravosti s ohledem na znaky komponenttt, vcetne pylove sterility a hodnoty minimalni odrMove cistoty. Strana 5338 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 4 Zdravotni stav porostu Tabulka 3.4 Nejvyssi Druh Choroba dovoleny vvskvt ('¼1) repka, Sclerotinia sclerotiorwn (Lib.) de Bary 2 repice, hofcice slunecnice Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 3 Botn;tis snn. 5 konopi sete Botrytis spp. 5 Alternaria spp. 3 Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas 3 ten Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. ., .) Fusarium snn. 10 Botrytis spp. 5 Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie 0,2 Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. soja Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell 0,2 Phialophora gregata (Allington & D. W. Chamb) W. Garns 0,2 Phytophthora megasperma Drecks. 0,2 (:ast IV Pozadavky na vlastnosti mnozite/sk vch porostu u druhu zafazen.vch ve schematech Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinarodnfm obchode: V ramci schemat jsou kapusta krnma. fedkev olejna, svazenka a tuNn zat'azeny do skupiny brukvovit vch ajin vch olejn))ch a pl'adn.vch rostlin. S6ja je zal'azena do skupiny legwnin6z. poiaduje se casoi~1'.· odstup pro mnoiitelske porosty stejneho druhu - u dru/111 celedi Brassicaceae 5 let, u ostatnich druh11 2 roky. V pNpade mno±eni stejne odrzkly a kategorie se smi osivo s 1i.Jimkou hybrid11 mno±it na stejnem pozen1ku bez c'asoveho omezeni za pfedpokladu. ie je udriovana u:,pokojiva odn1dova cistota. Musi b);•t provedena alespol1jedna pl'ehlidka. U hybridnich odrz1d musi b);'f provedeny nejmene th pfeh!idky v ka±de rodic'ovske linii. postac'uji dve. pokud je pfed uznanim provedena poskliziwva zkouska. U porostz1 kategorie E hybridnich odn1d ,~epky a fepice musf bit, v pHpade po11iiti cytoplazmaticke pylove sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejmene th pl'ehlidky. U porosfl1 kategorie C hybridnich odn,d fepky a fepice, ph pou±iti cytoplaznzaticke pylove sterility nebo auto-inkompatibility postacuje provest dve pfeh/idky, pokud je pfed 11znanim provedena posk/iz11ova zkou#a. U porostz, kategorii E a C hybridnich odri'id s/unecnice musf b.vt, v pffpade pouiiti cytoplazmaticke pylove sterility, provedeny nejmene th pfehlidky. pozadavky na minimalnf izolac'nf vzdalenosti odpovfdaji tabulce 3.2, nemusi bJ1t dodrieny, existuje-li dostatecna ochrana proti neiadoucimu cizospra.frni. mno±itelske porosty samosprasn.vch a apomiktick,11ch odn,d musi b,vt oddeleny ulic'kou. u hybridnich odrud se stejnim opylovacem musi bit mechanicka izolace 3 m a znamy puvod osiva. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5339 Certifikace je podminena kontrolou druhove a odd1dove pravosti a cistoty vstupni a v;'."stupni vegetacni zkouskou. Druhova c'istota - pro druhyjejichi seJJ1enajsou obtfine odh§ite/na a druhy, ktere se snadno opyluji s mnoienou odd1dou plati. ie se 1111.1::e v mnoiitelskem porostu vyskytovat maximalne: SE,£ - J odlisna rost/ina na 30 nl C - J od/isna rost/ina na JO 1112 Minimalni odrlulowi cistota: a) nehvbridni odrl,dv Druh SE,E Cl C2 fepka a fepice mimo krmnv tvp 99.9 % 99.7% 99,7% fepka a fepice kmmy typ 99,7% 99,0 % 98,0 % ltofcice, slu11ec11ice fen 99,7% 98,0% 97,5 % mak 99,0 % 98,0 % 98,0 % Pocet rostlin stejneho druhu jako mnof.itelsk.v porost neodpovidajici odriule: vsechny druhy: SE, E - 1 od/isna rost/ina na 30 m1 C - 1 odlisna rostlina na JO 1111 b) hvbridni odrlidv Zak/adni osivo v mnoiitelskem porostu v otcovsken, komponentu se nesnli vyskytovat vice nei 0,2 % odchy/,1):ch rost/in s pylem, a to v dobe, kc{v 2 % a vice rost/in 1natdskeho komponentu je schopno phjimat pyl, v mnoiitelskem porostu - v matdskem koJJ1po11e11t11 se nesmf vyskytovat vice nei 0,5 % odchy/11,vch rostlin vcetne pylove fertilnich. Certi[ikovane osivo v mnoiitelskem porostu v otcovskem komponentu se nesmi vyskytovat vice nei 0,5 % odchyln;'."ch rost/in s pylem, a to v dobe, kdy 5 % a vice rost/in 1natefskeho komponentu je schopno phjimat pyl, v mnoiitelskem porostu v matdskem komponent11 se nesmi vyskytovat vice nei l,O % rost/in odchyln,vch nebo vice nei 0,5 % pylove fertilnfch rost/in Ph 1irobe osiva kategorie C hybridnfch odrt1d /:::e pmliit pylove steri/nf komponentjednfm ::: nas/edujicich :::p11sob11: slunecnice: o sJJ1ichanim osiva :::iskaneho :::a pouiiti pylove sterilniho komponentu s osivem ziskany/Jl za pouiiti plne pylove fertilniho komponentu. a to takm'):•m zpz1sobem, aby panzer me:::i osivem z pylove sterilniho komponentu a osivem::: pylove fertilnfho komponentu nepfrsahl 2: l o pouiitfm otcovskeho komponentu, kte1)'.· obsahuje alespoiijednu linii obnovujici pylovouferti/itu, a to tak, ie alespoi'ijedna h'etina rost/in vzrost(vch z v vsledneho hybridu produkuje pyl, kte1J1 se :::da b);t ve vsech oh/edech nonna/ni. Pylovti sterilita Kategorie Porost na vyrobu Odrudovti cistota matefskeho komponentu Strana 5340 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 99,8 % E linie (pylove fertilnf matdsk,v komponent rostliny zahrnuty mezi odchvlne tvpv) E linie 99,8 % otcovski'.· komponent 99,5 % E rodicovsly hybrid (pylove fertilni matefskf komponent rostliny zahrnuty mezi odchvlne tvp i) E rodicovsk v h,vbrid 99,8 % otcovsk,1 komponent C konecn v hybrid 99,0 % 99,5 % matdsk(• komponent C kondn,v hybrid 99,5 % otcovsk); komponent odn,dova cistota matefskeho komponentu se hodnoti vcetnefertilnich rostlin hodnoceni se provadi v dobe, kdy je schopno opyleni matdskeho komponentu 2 a vice % u zakladniho osiva 5 a vice % u certifikovaneho osiva Fepka a fepice: Py/ova sterilita Kategorie Porost na v vrobu Odrl'ulovd cistota matefskeho komponentu s pouiitim cvtoplazmaticke pylove sterility fepka - linie 99,9 % ozime odn'hiy 99,0 % matdskv komponent jarni odn1dv 98, 0 % E l'epice - linie matdsk(• komponent 99,9 % 98,0 % E linie 99,9 % otcovsk,'.• komponent C konecn v hybrid 99,0 % 98,0 % matdsk(• komponent C konecny hybrid 99,7 % otcovsk,'.• komponent s po11iitim a11to-inkompatibilitv E auto-inkompatibilni 99,9 % linie C auto-inkompatibilni 99.5 % linie DaW poiadavAy: porosf)• silne zaplevelene neodpovidaji poiadovan vm limitl.1111. Cast V Pofadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu Oddil 1 Vycet a rozsah ufednich zkousek potfebnych ke zjisteni vlastnosti rozmnozovaciho materialu Drub Hoi'cice bila, cema, sareptska Kmin korenny Konopi se!e Len Lnicka seta Mak sety Repice olejna (fepak olejny) Repka olejka 2 ' Slunecnice rocni Soja lustina!a Svetlice barvifska ( satlor) Vysvetlivky: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ .... "' 0 .:,: .::: > ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ zkousky, ktcrc jsou povinnou soucasti uznavaciho fizcni rJl E ::c # # # # # # # # ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ x zkousky provadene jako soucast uznavacfho rizenf u nemoi'enych osiv □ zkouska se neprovadi # zkousku lze provest na zadost dodavatele 1) jen u hybridnich odn'.td 2) stanoveni GSL + KE je povinnou soucasti uznavaciho fizeni Zkousky Tabulka 5.1 # # ■ ■ VO v X ■ ::; :,; µ X ■ N µ, ■ :,; 0 ■ :::; Cc # ■ 0< # .1, # ■ w en ■]) X ■ CD X ■ N 0 X ■ 0 '° Oddil 2 Pofadavkv na vlastnosti osiva Druh Kate- Vlhkost Kl' I- c:istota V zak- celkem gorie nejvyse civost nejme- ladnim semen osiva nej- ne vzorku mene II) '¼, '¼, '¼, o;., ks 1 2 3 4 5 6 7 hofcice SE,E 10,0 85 98,0 0,3 bila 2) C 10,0 85 98,0 0,3 hofcice SE,E 10,0 85 98,0 0,3 cerna 2) C,O 10,0 85 98,0 0,3 hofcice 2> SE,E 10,0 85 98,0 0,3 sareptska C 10,0 85 98,0 0,3 kmin SE,E 13,0 70 97,0 25 C 13,0 70 97,0 25 konopi 7 >9l SE,E 10,0 75 98,0 30 C 10,0 75 98,0 30 ten SE,E 13,0 85 99,0 15 olejny 9l C 13,0 85 99,0 15 len SE,E 13,0 92 99,0 15 pradny 9> C 13,0 92 99,0 15 lnicka SE,E 12,0 80 99,0 seta 6) C 12,0 80 98,0 mak 10> SE,E 10,0 80 98,0 25 C 10,0 80 98,0 25 Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu ve vzorku z toho (ks) psarka jilek sklerocia oves fedkev polni oddaleny hluchy, ohnice plevelne ovsy, jejich hybridy a fatuoidy 8 9 10 11 12 5 0 10 5 0 10 0 10 0 10 0 10 0 10 3 0 10 3 0 10 0 0 4 2 0 4 2 0 4 2 0 4 2 0 0 0 0 0 st'ovik)' I) 13 2 5 2 5 2 5 Tabulka 5.2a Hmot nost kokotice vzorku pro zkous ku die s1.7-14 {g) 14 15 0 3) 200 0 1) 200 0 11 40 0 11 40 0 31 40 0 1) 40 0 11 80 0 31 80 0 600 0 600 0 11 150 0 3) 150 0 11 150 0 3) 150 0 >J 40 0 11 40 0 3) 10 0 3) 10 w en CD N 0 0 '° Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych druhu Hmot z toho (ks) nost Drub Kate- Vlhkost KHcivost Cistota V zak- celkem psarka jilek sklerocia oves feclkev st'oviky koko- vzorku gorie nejvyse nejmene nejmene ladnim semen polni oclclaleny hluchy, ohnice 1) tice pro osiva vzorku plevelne zkous 11) ovsy, jejich Im die hybridy a s1.7-14 o;., o;., %, %, ks fatuoidy (g) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 fepice SE,E 9,0 85 98,0 0,3 5 0 10 2 0 3) 70 olejna 2> C 9,0 85 98,0 0,3 5 0 10 5 0 11 70 SE,F 9,0 85 98,0 0,3 10 0 10 2 0 31 100 fepka 8J 2> C 9,0 85 98,0 0,3 10 0 10 5 0 3) 100 kompo- 9,0 85 98,0 0,3 10 0 10 2 0 31 100 nent hvbrid 9,0 85 98,0 0,3 10 0 10 5 0 31 100 slunecnice SE,E 10,0 85 98,0 5 10 0 0 1000 8) 9) C 10,0 85 98,0 5 10 0 0 1000 saflor 7> 9> SE,E 10,0 75 98,0 5 0 0 900 C 10,0 75 98,0 5 0 0 900 s6ja ~J 91 SE,E 15,0 80 51 98,0 5 0 0 1000 C 15,0 80 )) 98,0 5 0 0 1000 1) Vsechny druhy rodu Rume:x s vyjimkou sfoviku mensiho. 2) Vlhkost nejvyse 12 '% pro osivo urcene k vysevu v roce sk.lizne. 3) Vyskytjcdnoho scmcnc kokotic vc vzorku pfcdcpsanc hmotnosti sc ncpovazujc za nccistotu, ncobsahujc-li drub)' vzorck tczc hmotnosti zadna scmcna kokotic. 4) Hmotnostni procento nesk.odnych necistot nesmi prekrocit 0,3 %. 5) Tvrda semena se zapocitavaji ke klicivyrn. 6) Max vysky't semen lnicky drobnoplode v kategorii SE, E 2 ks, v kategorii C 5 ks. 7) Osivo nesmi obsahovat zarazu, avsak vyskytjednoho semene zarazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovazuje za necistotu, neobsahuje-li druhy vzorek o hmotnosti 200 g zadne semeno zarazy. 8) U hybridnich odrud se hybridnost stanovi dalsi zkouskou (fepka minimalne 90%, slunecnice minimalne 95%). 9) Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismi'.1 uvadi tabulka 5.3. 10) Osivo maku se neuzna, pokud obsahuje blin. I I) Osivo musi sv~·m vzhledem odpovidat cistenemu osivu. w en CD Vysvetlivky: .. O" ................. . nesmi se vyskytovat prazdne policko .... . neposuzuje se (vyskyt neni limitovan) C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5345 Pozadavky na obsah kyselinv erukove a glukosinolatu: V Tabulka 5.2b Drub: Kategorie Nejvyssi obsab kyseliny erukovev % Repka - odn'.1dy s deklarovanyrn SE,E 0,3 nizkym obsahem C 0, 8 kyseliny erukove Nejvyssi obsab g1ukosino1atu Drub: Kategorie v mikromo]ecb na gram osiva pri 9 '½, vlhkosti Repka - odn1dy s deklarovanym SE,E 15 nizkym obsahem glukosinolat{1 C 20 Pozadavky na sdruzene odrudy: Osivo materskeho komponentu musi byt odlisitelne od osiva otcovskeho komponentu rozdilnou barvou pouzite obalovaci latky. Naveska osiva sdruzene odrt"1dy kategorie C je modre barvy s sikmym zelenym pruhem. Strana 5346 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism 11 Tabulka 5.3 Velikost Nejvyssi Plodina Skodlivy organismus vzorku Kategorie povoleny vvskvt Konopi sete Botrytis spp. SE,E,C 501 /0 Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass ) SE,E,C I'¼, Len Maas Alternaria linicola Groves et Solko SE,E,C 50;., Colletotrichum lini (Westerd) Toch. Fusarium spp. Botrytis spp. SE,E,C 5% Svetlice Boflytis spp. SE,E,C 5% barvirska Slunecnice Boflytis spp. SE,E,C 5% rocni Plasmopara ha/stedii (Farlow) Berlese et de Toni 0% S6ja lustinata u Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) SE,E,C Young, Dye & Wilkie nesmi byt v ramci vzorku s min. 5 000 semeny na partii , rozdeleneho do 5 dilcich vzork1'.'t, pocet dilcich vzorku napadenych vyssi nez 4 Diaporthe phaseo/orum var. sojae Lelun. SE,E,C 15% Diaporthe phaseo/orwn var. cau/ivora Athow & Caldwell U druht'.1 a skodlivych organismu vytistenych tucne se jedna o limitni vyskyt vztahujici se k povinnemu mofeni. Cast VI Naveska (Jredni naveska osiva olejnin a pradnych rostlin kategorie rozmnozovaci material predstupM1 nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES'· nazev druhu nazev odrudy oznaceni kategorie ,,rozmnozovaci material pfedstupnu" nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material'' generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cf slo partie hmotnost v jednom balenL v pfipade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pfisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho 1.H'edniho odberu vzorki:1 pro l'.1cely uznani vyjadfene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pfipadne druh chemickeho osetfeni a pouzity pfipravek, bylo-li chemicke osetfeni provedeno C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5347 pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovan)'.' organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du (Jredni naveska osiva olejnin a pradnych rostlin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev druhu nazev odrt1dy nazev odn'.1dy, u hybridnich odrt1d nebo inbrednich linii: pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo patri, jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ui'edne povolen, s odkazem na vyslednou odrt1du nebo bez nej, doplneny v pripade hybridu nebo linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odn'.1dy, slovem ,,komponenr', pro zakladni osivo v ostatnich pripadech: nazev komponentu, ke kteremu zakladni osivo patri a ktery muze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odn1du, s uvedenim jeho funkce (otcovsky nebo matersky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem ,,komponent''. pro certifikovane osivo: nazev odrt1dy, ke ktere osivo patri, doplneny slovem ,,hybrid'' pro osiva kategorie certifikovany rozmnozovaci material sdruzenych odn'.1d: namisto nazvu odn1dy se uvede nazev sdruzene odrudy (udaj ,,sdruzena odrt1da'' a jeji nazev) a hmotnostnf procenta jednotlivych komponent v odrude; pokud bylo hmotnostnf procento pisemne sdeleno kupujfcfmu na jeho zadost a uredne zaznamenano, staci uvest nazev sdruzene odn'.1dy kategorie, generace cislo partie hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovacf latky nebo jine pevne prfsady, uvede se typ a orientacnf pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesfc a rok posledniho urednfho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesfc a rokt oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele prfpadne drub chemickeho osetrenf a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno ptipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus",jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu Strana 5348 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 (Jredni naveska osiva olejnin a pradnych rostlin kategorie obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES'' nazev druhu oznaceni kategorie ,,Obchodni osivo (odrudove neuznavane)'' mesic a rok posledniho t'1redniho odberu vzorku vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" cislo partie hmotnost v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti oznaceni oblasti vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus",jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu (:ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva olejnin a pradnych rostlin Nejvyssi hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem balenf je IO kg (bez aditiv). Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva olejnin a pradnych rostlin kategorie zakladni rozmnozovaci material, certifikovany rozmnozovaci material nebo obchodni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznacenf ,,Male balenf" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu nazev odrt1dy kategorie, generace hmotnost v jednom baleni, v prf pade, ze byly pouzity granulovane prfpravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacnf pomer mezi hmotnostf cisteho osiva a celkovou hmotnostf C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5349 pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus·', jedna-li se o geneticky modifikovanou odrC1du Strana 5350 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 6 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo rep Cast I Prehled druhtt Tabulka 1 C'.esky nazev Latinsky nazev Cukrovka Beta vulgaris L.var. altissima Doll Repa krmna Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. C'.ast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil l Povolene kategorie a generace Rozm n ozovaci Zakladni RM (vcetne Drub material predstupiiii komponentit hybridnich odrttd) SE 1 E Cukrovka X X Repa krmna X X C'.ast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostf1 Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek Prehlidka sazecek Prehlidka Kategorie semenic z 1. 2. predpestovane sadby E, OSIVO technologicka po trideni ve tazi kornponenti'1 zralost kveteni hy bridnich odrud C technologicka ve tazi vcetne osiva po trideni pfed vysadbou hybrid-Ci zralost kveteni Tabulka 2 Certifikovany RM C X X Tabulka 3.1 Porosty nemohou byt zakladany na pozemcich, na kterych byly v pfedchazejicim obdobi oestovanv: pocet roku predplodiny 5 rodu Beta 5 rodu Beta C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5351 Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porosh°1 Tabulka 3.2 lzolace Nejmensi vzdalenost kzamezeni v metrech od okolnich Kategorie mechanicke Mnozitelske porosty zdroju pylu, ktere pfimesi mohou zpusobit v metrech nezadouci cizos11raseni E I odjakehokoliv zdroje pylu rodu Beta I 000 od jakehokoliv zdroje pylu rodu Beta, kterv neni I 000 uvedeny nize opylovac nebo jeden z diploidnich opylovacf1 od 600 C tetraploidniho zdroje pylu (vcetne I tetraploidni opylovac od diploidniho zdroie pylu 600 hybridt'.1) pylove zdroje, u kterychje ploidita neznama 600 diploidni opylovac od diploidniho zdroje pylu 300 tetraploidni opylovac od tetraploidniho zdroie pylu 300 mezi dvema porosty, kde neni vyuzita pylova 300 sterilita mezi dvema porosty se stejnym opylovacem 0 Uvedene vzdalenosti nemusi byt dodrzeny, existuje-li dostatecna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni. Ploidita semenonosnych a prasicich komponent(1 111110.z:itelskeho porostu pro produkci osiva se stanovi podle Spolecneho katalogu odrud druhu zemedelskych rostlin nebo podle narodnich katalogu odn'.1d. Pokud tyto udaje nejsou pro nekterou odrudu uvedeny, pak se ploidita povazuje za neznamou aje stanovena minimalni izolacni vzdalenost 600 m. Oddi! 3 Cistota druhu a cistota odrudy Tabulka 3.3 Nejvyssi dovoleny vyskyt jinych rostlin v 11orostu v '¼, rostlin iineho pribuzneho druhu rostlin jine odri,dy a odchylneho typu Drub Kategorie V sazeckach v semenicich V sazeckach v semenicich I) Ii cukrovka E 0 nesmi se 0,1 nesmi se C (vcetne 0,2 vyskytovat 0,5 vyskytovat hybridf1) repa krmna E 0 nesmi se 0,2 nesmi se C (vcetne 0,5 vyskytovat 1,0 vyskytovat hybridu) I) V porostech sazecek se mohou vyskytovat rostliny jineho pi'ibuzneho druhu nebo jine odn'.1dy, pi'ipadne rostliny odchylneho typu v maximalnim rozsahu, ktery stanovi tabulka 3.3, podminkou uznani je vsak jejich l'.1plne odstraneni do druhe pi'ehlidky. Krmnou fepu lze rnnozit i pfimou rnetodou - ze sazecek ponechanych na stanovisti bez pfesazeni. Pfi pi'ehlidce techto porost(1 se pravost a cistota odri\dy neposuzuje. Pro posouzeni pravosti a cistoty odn'.1dy mt'.1.ze byt provedena vegetacni nebo jina zkouska. Osivo z takto mnozenych porostf1je urceno pouze na plochy bezneho pestovani. Strana 5352 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 {'.ast IV Pozadavky na vlastnosti mnozitelsk.vch porostt, u druhu zafazenych ve schematech Organizace pro ekonomickou spolupnici a rozvoj pro certijikaci osiv v mezinarodnim obchode: 1nusi byt provedena ale:,pon jedna pfehlidka sazecek a sen1enic pro kontrolu izolacnich vzdalenosti a pPedplodin v dobe kvetu a doporuczy·e se pPehlidka v technicke zralosti pro urceni pravosti a cistoty odritdy. na po/i, kde bude umisten mnoiitelsky porost, se nesmi vyskytovat iadna plane rostouci rostlina druhu Beta, pozadavky na izolacni vzdalenosti )sou shodne s tabulkou 3.2, uvedene vzdalenosti nemusi bJ';f dodrzeny. existuje-li dostatecna ochrana proti neiadoucimu cizospraseni, cert(fikace je podminena kontrolou druhove a odrudove pravosti a cistoty vstupni a vystupnf vegetacnf zkouskou. porost musi dostatecne spliwvat podminky pravosti a cistoty odn1dy, porosty silne zaplevelene neodpovidaji poiadovanJ:m limitum, poiadavky najednoklickovost a na pocet tHklickovych a viceklickovfd1 klubicekjsou shodne s tabulkou 5.2. sloupci 7 a 8. ::i:t:- ~ ■ < '- ./ '< [/) N •~. N N N -< ;,-;- g ;,-;- ;,-;- ;,-;- O< 0 O O 0 ::::!. C C C C C <' crx V)< r:..rx VJ< ;,-;-;,-;-t:) ;,-;- ;,-;- ;:,; '< C:2 .;:.:,'<'.;< ;;,J< n (1) ,.... 0 ~ I" -, ,,., 0 < 3 :,;---I" ::s I"· '< [/) "Cl N "Cl (l) -, ;,-; CD-,...,.Ocb "Cl O ... -< -, -, i5.: .g ;:.:,, (l), O::i-,0..'--. <-o(l)<[f) CD, n' < = O ~:::;';:a:,, (l), C = 0 =·~-~ ;:a:, Et ;,-;- ~ N< C:·-· 0 -· s:a.. as 0 C 0 [/) O< C ...... ~ ... VJ 0.. ~ 0 0 ,.... C 0.. - o, ;:a:, !:::: ;:.:,, < , [/) ■ ■ ~ ;:.:,, ,-+ < -· (l) ;:a:, C (l) 0 N :::::..: ::: ■ ■ , ;:.:,, 0 -< ....,, ;:a:, · C N ~ ... =+I:: =+I:: (l) :::; ::l 0 C « ::::i' ::l (l) ■ ■ (l) ::l ::l , 0 ....,, (l) ::l '--"(-. 0 :::; ■ ■ 0 V) <' ■ ■ ■ ■ ~ ~ ■ ■ £S£S -eu-e.ns 600l I 69£ ·;i IJU02[~Z B)PJ9S t;:, "I = = cistota osiva V "/o primes jinych rostlinnych druhu sitove tfideni Vlhkost HTS/ HMKS klicivost jednoklickovost konduktivita Stanoveni pfimesi semen s odlisnou ploidii v % 1> Biochemicka zkouska zivotaschopnosti Fluorescencni zkouska zkousky pravosti a cistoty druhu, odri1dy mikroreliefov,1 zkouska zkousky pravosti a cistoty druhu. odd,dy elektroforeza - zkousky pravosti a cistoty druhu,odrudy stanoveni '¼, hybridnosti vegetacni zkouskou zkousky zdravotniho stavu zjist'ovani pfitomnosti zhocisnvch skudcu N ~ 0 = CJ)( ~ ~ l :-.; a' = r vi 0 cl< C. ~ c. ~ =~ ..... < '"O ~- 0 n, N< l"e ~ ..... C. ~ ~ '"I -< 0 .~ N , CJ) 5-~ ='I~ '"I<~ l"e "' C. ..... = = ., 0 n "' =- ::::!". N -: ~o O N ~. 3 l"e = ~ ~. "O 0 0 -< :; ~ l"e , O" =-= 0 ·~- 3 =- ~ - ..... "' l"e l"e '"I N ;; --·-~( = ..... l"e< 2, < s;; "' ..... = 0 "' ..... ., '"I 0 N 3 = 0 N< 0 < ~ n s: 0 3 ~ ..... l"e ::::. e:: = 6 I I B2flS~? Oddil 2 Pozadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 C:TSTOTA KLIC:TVOST Drub Cistota .Jinych (JJomky Klicivost .Jeclnoklickovost Obsah tfi a Hmotnost Vlhkost ncjmcnc rostlinny ch stonku > 1cm ncjmcnc nejmene viceklickovych vzorku pro nejvyse IJ2Hl clruhii V 500 g klubicek zkousku die Kategorie I) celkem nejvyse sloupce 4 a 5 (%) (%) (%) (ks) ( %) (%) (%) (g) 1 2 , 4 5 6 7 8 9 .) cukrovka E,C jednoklickova 15 97 0,3 , 80 90 5 500 .) pro pfcsnv vvscv 15 97 0,3 3 75 70 5 500 viceklickova s vice nez 85% diploidt1 15 97 0,3 3 73 58 5 500 ostatni 15 97 0,3 3 68 63 5 500 fepa krmna E,C jednoklickov{t 3 73 90 5 500 pro presny vvsev 3 73 70 5 500 viceklickova s vice nez 85~'o diploidL'.1 15 97 0,3 3 73 58 5 500 ostatni 15 97 0,3 3 68 63 5 500 1) Pi'ipadne krome granulovacich latek, pesticidu ajinych tuhych aditiv. 2) Podfl inertnich latek nesmi presahnout v pripade kategorie zakladni rozmnozovaci material I %, v kategorii certifikovany rozmnozovaci material pak 0, 5 % hmotnosti. 3) Primes diploidnich semen se stanovi u polyploidnich odrt1d 4) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. Daisi pozadavky : Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu uvadi tabulka 5.3. Vysvetlivky: prazdne polfcko ........... neposuzuje se w en CD N 0 0 '° C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5355 Oddil 3 Mezni hodnoty vyskytu skodlivych organism 11 Tabulka 5.3 Nejvyssi Plodina Skodlivy organismus Kategorie povoleny vvskyt Cukrovka Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp. SE,E,C 20% Repa krmna {'.ast VI Naveska (Jredni naveska osiva rep kategorie rozmnozovaci material predstupnu nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES'· nazev druhu, vcetne oznaceni, zda jde o cukrovku nebo i'epu krmnou nazev odn'.1dy oznaceni kategorie ,,rozmnozovaci material pi'edstupM" nebo )Hechtitelsky rozmnozovaci material'' generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho (1redniho odberu vzorku pro (1cely uznani vyjadi'ene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zeme vyroby u jednokl ickoveho osiva oznaceni ,,jednoklickove" u osiva pro pi'esny vysev oznacenf ,,pro pi'esny vysev" cislo navesky nazev a adresa dodavatele pi'ipadne drub chemickeho oseti'enf a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'enf provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus",jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du (Jredni naveska osiva rep kategorie zakladni rozmnofovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES'' nazev druhu, vcetne oznaceni, zda jde o cukrovku nebo repu krmnou nazev odn'.1dy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne ptfsady, uvede se typ a orientacnf pomer mezi hmotnostf cisteho osiva a celkovou hmotnosti Strana 5356 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 u jednoklickoveho osiva oznaceni ,.jednoklickove" u osiva pro presny vysev oznaceni ,,pro presny vysev" mesic a rok posledniho uredniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rokf oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrudu C'.ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost a nejvyssi povoleny pocet kusu v malem baleni osiva rep Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost Typ osiva rozmnofovaciho Pocet kUSll materialu (bez aditiv) V kg I. osivo repy jednoklickove nebo osivo repy 2,5 I 00 tis. pro primy vysev 2. osivo repy s vyjimkou osiva uvedeneho v bode 1 10,0 OddH 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva rep kategorie zakladni rozmnofovaci material nebo certifikovany rozmnofovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni ES" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie nazev druhu, vcetne oznaceni, zdajde o cukrovku nebo repu krmnou nazev odrudy kategorie hmotnost nebo pocet klubicek nebo pocet cistych semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti ujednoklickoveho osiva oznaceni ,jednoklickove" C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5357 u osiva pro presny vysev oznaceni ,,pro presny vysev" pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrt1du Strana 5358 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 7 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a sadbu brambor C'.ast I Prehled druhu Tabulka 1 Cesky nazev Latinsky nazev Brambor So/anum tuberoswn L. C'.ast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie, generace a tridy Tabulka 2 Rozmnozovaci Zakladnf Certifikovany Drub Slechtitelsky material RM 1l RM RM predstupiiii SE 1 SE 2 E 1 E2 E3 A BL) Brambor X X X X X X X X I) Sadba brambor kategorie zakladni rozmnofovaci material muze byt zafazena do jakekoli z ti'id s oznacenim ES I, ES 2 nebo ES 3, pi'icemz v kazde generaci zakladniho rozmnofovaciho materialu E 1 az E 3 mC1ze byt nektera z ti'id ES 1, ES 2 nebo ES 3 pouzita pouze jednou. 2) Sadbu brambor lze vyrabet v kategorii B pouze za pi'edpokladu, ze pouzity vychozi roz1ru10:fovaci material obsahuje nejvyse 5 % hliz napadenych viry, zjisfovano metodou ELISA. C'.ast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Pocet a terminy prehlidek Tabulka 3.1 Pfehlidka I 2 3 pi'i pdunerne vysce trst1 20 cm V plne vegetaci po ukonceni vegetace C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5359 Pofadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti pudy: pi'ed vysadbou musi byt na pozemku proveden pruzkurn na vyskyt Globodera rostochiensis (Wollen Weber) Behrens a Globodera pa/Iida (Stone) Behrens s negativnim vysledkem, pozemek nesmi byt dotcen mimofadnymi rostlinolekafskymi opati'enimi nai'izenymi v di'.1s!edku vyskytu Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al, ktere se tykaji zakazu rnnozeni sadby, mnozeni najednom pozernkuje pi'ipustne nejdi'ive za 3 roky po pi'edchozirn porostu brarnbor. Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porosti.'i Tabulka 3.2 Nejmensi vzclalenost Rozmnozovaci Zaklaclni rozmnozovaci Certifikovany (m) material material rozmnozovaci od jinych porostu brarnbor predstupnu material s vyskytern virovych SE 1 I SE 2 E 1 I E2 I EJ A I B chorob nad IO % 500 I 500 300 I 300 I 300 100 I 100 Daisi pozadavky: kazdy rnnozitelsky porost je od sousedniho porostu zfetelne oddelen nejrnene jednim, brarnborarni neosazenyrn i'adkern, nebo nejrnene IO rn dlouhyrn neosazenyrn pruhern v sifi sazece na pocatku i na konci rnnozitelskeho porostu, za nedodrzeni minimalni vzdalenosti mnozitelskych porosti'.1 od jinych porosti'.1 brambor se povazuji i vyselektovane rostliny neodstranene v den nasledujici po selekci. Oddil 3 Cistota druhu a cistota odriidy Tabulka 3.3 Nejvyssi Nejvyssi Nejvyssi Nejvyssi Predcasne Stu1Jen povolene '¼, povolene % povolene % dovoleny vyskyt ukonceni mnozeni vyskytu vyskytu jinych chybejicich obrostu V % vegetace oclchylnych typu oclrucl rostlin 2) 3) 1) SE 1 0,25 0 10 2 povnme SE2 0,25 0 10 2 povmne El 0,25 0,1 15 4 povinne E2 0,25 0,1 15 4 povinne E3 0,25 0,1 20 4 povmne A 0,5 0,2 25 6 povinne B 0,5 0,2 25 6 41 doporucene Vysvetlivky k tabulce: 1) Pi'i vypoctu procenta chybejicich rostlin se v pi'ipade sii'ky i'adku 70 - 75 cm vychazi z poctu 50 000 jedincu na 1 ha av pi'ipade sii'ky fadku 90 cm z poctu 45 000 jedinci'.1 na 1 ha. 2) Za jeden obrost se povazuje kazdy trs, na kterem jsou po pfedcasnem ukonceni vegetace vyrostle nove vyhony delsi nez 5 cm. 3) 0 terminu pi'edcasneho ukonceni vegetace rozhoduje na zaklade rnistnich podrninek dodavatel a informuje nejpozdeji do 5 dnu od jeho stanoveni pi'islusneho semenafskeho inspektora 4) Procento vyskytu obrostL1, do ktereho lze jeste odebirat vzorky na posklizfiove zkousky pfimo z porostu, pfi vyssim vyskytu lze provest odber techto vzorki'.1 az po sklizni. Dalsi pozadavky: souvrate nesmi byt osazeny bramborami, k zalozeni porostu nesmi byt pouzita krajena sadba Strana 5360 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 4 Zdravotni stav porostu Tabulka 3.4a '¼, rostlin s 11fiznaky napadeni chorobami nebo skudci Slechti Choroby, skudci telsky SE 1 SE 2 El E2 E3 A B RM viry celkem 0 0,5 0,5 1,0 1,0 3,0 4,0 6,0 Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye 0 0,2 0,2 0,5 1,0 2,0 4,0 4,0 (bakterialni cernani stonku bramboru) skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekat a rozsifovat na nesmi se vyskytovat (1zemi Evropskych spolecenstvi 11 I) Pfilohy c I a 2 vyhlasky c 330/2004 Sb, o opatfenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organismt'.1 rostlin a rostlinnych produktt'.1, ve zneni pozdejsich pfedpist'.1. Daisi pozadavky: pfi pfehlidce se neodstranena matecna hliza i neodstranene nove hlizy sadbove velikosti hodnoti jako rostlina s pfiznaky napadeni viry, 5) v pfipade selekce odkladanim nate se pfi vyskytu zivych neokfidlenych msic kazdy selektovany trs ponechany v porostu hodnoti jako rostlina s pfiznaky napadeni viry. Zkousky potrebne ke zjisteni vlastnosti mnozitelskych porostii Zkouseni metodou ELISA: Slechti telsky SE 1 SE 2 El E2 RM % hliz napadenych viry 0 1 2 2 4 skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekat a nesmi se vyskytovat rozsirovat na uzemi Evropskych spolecenstvi ]) Tabulka 3.4b E3 A B 21 4 10 10 5 2) I) Prilohy c. I a 2 vyhlasky c 330/2004 Sb, o opatfenich proti zavlekani a rozsifovanf skodlivych organismi'.1 rostlin a rostlinnych produkti'.1, ve zneni pozdejsich predpisi'.1. 2) Sadbu brambor lze vyrabet v kategorii B pouze za pfedpokladu, ze pouzity vychozi rozmnozovaci material obsahuje neJvyse 5 % hliz napadenych viry, zjisfovano metodou ELISA. (:ast IV Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu a rozmnozovaciho materialu podle normy pro sadbu brambor Evropske hospodarske komise Organizace spojenych narodt1 (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE) C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5361 C'.ast V Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu ■ Velikost sadby hlizy nadsadbove nejvyse 3 % hlizy podsadbove nejvyse 3 % stanovuje se trf denfm na ctvercovych sitech o minimalnfm rozmeru 25 x 25 mm a maximalnim rozmeru 60 x 60 mm; v pripade pouziti sit vetsich nez 35 mm je rozdil mezi sity delitelny cislem 5; maximalni rozdil velikosti sit v ramci jedne partie je 25 mm. V jedne partii sadby musf byt zastoupeny hlizy vsech velikosti ve vyrovnanem pomeru. ■ Primes zeminy ajinych necistot nejvyse 2 % 0,1 % ■ Hlfzy jinych odrud nejvyse ■ Daisi sledovane vady: Tabulka 5 Nejvyssi pripustne Nejvyssi pripustne Skupina vad Vada hmotnostni hmotnostni procento procento jednotlive vady skupiny vad Skupina vad I skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekat a rozsifovat na uzemi nesmi se vyskytovat Evropskych spolecenstvi 11 Skupina vad IT 1,00 mok:re hniloby 0,25 sucha hniloba LOO Sk:upina vad III LOO plisei'l bramboru LOO Skupina vad IV 6,00 aktinomvcetova obecna 5,00 strupovitost bramboru 2) vlockovitost hlfz bramboru ,) 5,00 Skupina vad V 3,00 vnejsi vady zpi'isobene mechanicky 3,00 nebo skudci, hlfzy poskozene mrazem a zaparenim Celkem skupiny 6,00 II az V Skupina vad VI silne sednuti az cernanf duziny 10,00 zaujfmajicf vice nez 1/3 rezu hlizy silna rzivost duziny zaujimajici 10,00 vice nez 1/10 rezu hlfzy I) Pfilohy c. I a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., o opatfenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organismt°1 rostlin a rostlinnych produktl'.1, ve zneni pozdejsich pfedpist°1. 2) Za napadene se povail~i hlizy, u kterych je postizena vice nez I /3 povrchu hlizy - pocitano souctem plochy postizenych mist. 3) Za napadene se povazuji hlizy, u kterychje postizena vice nez 1/10 povrchu hlizy- pocitano souctem plochy postizenych mist. Strana 5362 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Puvodci chorob uvedenych v tabulce 5: mokre hniloby - bakterie Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al., houba Pythium ultimum Trow, pi'ipadne dalsi pl'.1vodci mokre hniloby sucha hniloba - Fusarium spp., pi'ipadne Phoma spp. pliseii bramboru - Phytophtora i11festans (Mont.) De Bary aktinomycetova obecna strupovitost bramboru - Streptomyces scabies (Ex Thaxter) Lambert & Loria vlockovitost hliz bramboru - Rhizoctonia solani Kuhn ■ Sadbove brambory nesmeji byt uvadeny do obehu, pokud byly oseti'eny prosti'edky, ktere zabraiiuji kliceni. Cast VI Naveska (Jredni naveska sadby brambor kategorie rozmnozovaci material predstupnu nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici t'idaje: oznaceni (Jstavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES·' trivialni a botanicky nazev druhu nazev odrf1dy oznaceni kategorie ,.rozmnozovaci material pi'edstup11u" nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material" generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost v jednom baleni velikostni ti'ideni mesic a rok uzavi'eni oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pi'ipadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky rnodifikovanou odrudu (1daje pozadovane podle zvlastniho pravniho pi'edpisu 1 pro rostlinolekai'sky pas (ie-li naveska zaroven rostlinolekai'skyrn pasem) 1 Vyhlaska c 330/2004 Sb, o opatrenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organismi't rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pi'edpisu. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 (Tredni naveska sadby brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a C'eske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a normy ES" trivialni a botanicky nazev druhu nazev odn'.1dy kategorie, generace, pi'ipadne ti'ida cislo partie hmotnost v jednom baleni velikostni ti'ideni mesic a rok uzavi'eni oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele Strana 5363 pi'ipadne drub chemickeho oseti'eni a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pripadne oznaceni ,,genetick.y modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odrt°1du udaje pozadovane podle zvlastniho pravniho predpisu I pro rostl inolekai'sky pas Ue-li naveska zaroveii rostlinolekai'skym pasem) (:ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni sadby brambor Nejvyssi hmotnost rozmnozovaciho materialu v jednom malem baleni je IO kg (bez aditiv). Oddil 2 Oznacovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni sadby brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni" nazev a adresa dodavatele oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky cislo partie trivialni a botanicky nazev druhu nazev odn'.1dy kategorie, generace, pi'ipadne ti'ida hmotnost v jednom baleni vel ikostni ti'ideni pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,genetic!()' modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modi:fikovanou odrudu Strana 5364 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 C'.ast VIII Jakostni ttidy sad by brambor kategorie zakladni rozmnozovaci material Sadba brambor kategorie zakladni rozmnofovaci material muze byt vyrabena v jakostnich ttidach, a to za predpokladu, ze jsou splneny nasledujici pozadavky: A. Podminky, ktere musi splnovat slechtitelsky rozmnofovaci material, z nehoz pochazi sadba brambor kategorie zakladni rozmnofovaci material zafazena do jedne ze ttid: 1) Material musi byt prosty a) Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye, bakterialni cernani stonki'.1 bramboru: b) PLRY, virova svinutka bramboru: c) PY A, A - vir6za (mirna mozaika): d) PYM, M - vir6za (lzicovita mozaika): e) PYS, S - vir6za: f) PYX, X - vir6za: g) PYY, Y - vir6za (nekroticka mozaika): 2) Pfi pouziti mikrokultivacnich metod vcetne meristemoveho mnozeni nesmi matefska hliza obsahovat skodlive organismy uvedene v odstavci 1. Dodrfovani vyse uvedenych podminek musi byt zajisteno ufedni zkouskou nebo zkouskou provedenou pod (1fednim dozorem podle vhodnych metod. 3) Material rozmnozeny in vitro a pochazejici z matefske hlizy nesmi obsahovat skodlive organismy uvedene v odstavci 1. Podminka povinne (1i'edni zkousky nebo zkousky pod l'.1fednim dozorem se neuplatiiuje. 4) Pfi pouziti metod klonoveho udrfovaciho slechteni musi puvodni rostlina a hlizy, ktere z ni pfimo pochazeji: byt proste skodlivych organismt'.1 uvedenych v bode 1. Dodrfovani podminek podle pismen b) az g) se ovefuje i'.1fedni zkouskou nebo zkouskou provedenou pod i'.1fednim dozorem vhodnymi metodami: byt ziskana z porostu spll'fojiciho podminky uvedene v bode 5 zde nize. 5) Mnozitelsky porost: mnozeni po stejnem druhu pfipustne nejdfive za 3 roky minimalni izolacni vzdalenost musi byt stejnajako u generace SE 1 (oddil 2) pokud jde o bakterialni cernani stonki'.1 a mekkou hnilobu hliz bramboru: v pfipade tfidy ES 1 nesmi byt zasazeny: nebo v pfipade tfidy ES 2 a tfidy ES 3 mt'.1ze byt pouze 0,25 % rostlin. Dodrfovani teto podminky se ovefuje i'.1fedni pfehlidkou. nesmi obsahovat vice nez 0, 1 % rostlin s pfiznaky virovych infekci Dodrfovani teto podminky se ovefuje (1fedni prehlidkou, v pfipade pochybnosti je doplneno laboratornimi testy. pocet prehlidek- 3. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5365 A. Pozadavky na zdravotni stav porostu: % rostlin s priznaky napacleni chorobami Choroby, skudci nebo skudci ES I ES2 ES3 viry celkem (stanoveno metodou ELISA) 0,5 0,5 1,0 Erwinia carotovora subsp. atroseptica ( van Hall) Dye 0 0.5 1,0 (bakterialni cernani stonkL1 bramboru) skodlive organismy, ktere je zakazano zavlekat a nesmi se vyskytovat rozsifovat na t'.1zemi Evropskych spolecenstvi n 1) Prilohy c. I a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., o opatrenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organismt'.1 rostlin a rostlinnych produktt'.1, ve zneni pozdejsich pfedpist'.1. C. Pozadavky na vlastnosti rozmnozovaciho materialu nalezejiciho k jedne ze trid zaldadniho rozmnozovaciho materialu: Sadba brambor nalezejfcf k jedne ze trfd zakladnfho rozmnozovacfho materialu musf krome pozadavku uvedenych v casti V splnovat nasledujfcf podmfnky: 1) N esmi obsahovat vice nez 0,5 % hliz zasazenych mokrou a suchou hnilobou. 2) Nesmf obsahovat vfce nez I % prfmesi zeminy ajinych necistot. Strana 5366 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 8 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Pozadavky na mnozitelske porosty a osivo zelenin c:ast I Prehled druhu Tabulka 1 Cesky nazev Latinsky nazev Artycok Cvnara carduncu/11s L. Bob zahradni Viciafaba L. (partirn) Brokolice Brassica oleracea L. Celer bulvovy Apium graveolens L. Celer faoikatv Cibule Allium cepa L. Echalion - skupina Cepa Cibule secka A71ium fistulosum L. Cekanka hlavkova Cichorium intyb11s L. Cekanka 11ro puky Cekanka 11rumvslova Cerny koren Scorzonera hispanica L. Cesnek Alliurn sativum L. Endivie kadefava Cichorium endivia L. Eskariol Fazol obecny kerickovy Phaseolus vulgaris L. Fazol obecny 1mouci Fazol sarlatovv Phaseo/11s coccineus L. Fenykl Foenicu/wn vulgare Mill. Hrach dfenovy Piswn sativum L. (partim) Hrach kulatosemenny H rach cukrovy Chilli Capsicum annuum L. Chrest Asparagus ojficinalis L. Kadefavek Brassica oleracea L. Kapusta hlavkova Brassica o/eracea L. Ka1msta ri.izickova Brassica oleracea L. Kanla Cvnara cardunculus L. Kedluben Brassica o/eracea L. Kerblik Anthriscus cerefoliwn (L.) Hoffm. Kozlicek polnicek Valeriane77a locusta (L.) Laterr. Kukufice cukrova Zea mays L. (partim) Kukufice pukancova Kvetak Brassica oleracea L. Lilek vejco11Iody Solanum melongena L. Mangold Beta vul~aris L. Meloun cukrovy Cucumis melo L. Meloun vodni Citru77us lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai !Vlrkev Daucus carota L. !Vlrkev krmna Okurka salatova Cucumis sativus L. Okurka nakladacka Paprika Capsicum annuum L. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5367 Pazitka Allium schoenoprasum L. Petrzel Petroseli1111m crispum (Mill.) Nyman ex AW. Hill Por Allium porrwn L. Ra.ice Lvcopersicon escu/entwn Mill. Reven Rheum rhabarbarum L. Redkvicka Raphanus sativus L. Redkev Repa salatova vcetne ,,Cheltenham Beta vulgaris L. beet" Salat Lactuca sativa L. Salotka A/hum cepa L. skupina Ae:e:regatum Spenat Spinacia oleracea L. Tykev obecna Cucurbita pepo L. Tykev velkoplocla Cucurbita maxima Duchesne Vodnice Brassica rapa L. Zeli hlavkove bile Brassica oleracea L. Zeli hlavkove cervene Brassica o/eracea L. Zeli pekingske Brassica rapa L. Anyzvonnf> Pimpine//a anisum L. (:tyrboc (spenat novozelanclsky) "1 Tetragonia tetragonioides (Pallas) Kuntze Kopr vonnf l Anethum graveolens L. Koriandr setf > Coriandrum sativum L. !Vlajoranka zahracln( 1 Origanum majorana L. Pastinak setf > Pastinaca sativa L. Rericha setf> Lepidium sativum L. Tvkev fikolista 'J Cucurbitafic(folia C. Bouche Zeli cinske"i Brassica chinensis L. *) Druhy neuvedene v druhovem seznamu, uznavaci fizeni se mi'.1.ze provest pouze u registrovanych odrM. Cast II Specifikace kategorii rozmnozovaciho materialu a nejvyssi povoleny pocet generaci Oddil 1 Povolene kategorie a generace Tabulka 2 Rozmnozovaci material Zakladni Certifikovany Standardni Drub predstupnu RM Rl\l osivo SE 1 SE2 E C s Artycok X X X X X Bob zahraclni X X X X X Brokolice X X X X X Celer bulvovy X X X X X Celer faJJikaty Cibule Echalion X X X X X Cibule secka X X X X X Cekanka pri.imyslova X X X X Cekanka hlavkova C~ekanka 11ro puky X X X X X C~erny koren X X X X X Cesnek X X X X X Strana 5368 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Rozmnofovaci material Zakladni Certifikovany Standardni Drub predstupnu RM RM osivo SE 1 SE 2 E C s Endivie kaderava Eskariol X X X X X Fazol obecn:5' kerickovy X X X X X Fazol obecn:v pnouci Fazol sarlatovy X X X X X Fenykl X X X X X Hrach clfenovy Hrach kula tosemenny X X X X X Hrach cukrovy Chilli X X X X X Chrest X X X X X Kaderavek X X X X X Kapusta hlavkova X X X X X Kapusta ruzickova X X X X X Kania X X X X X Kedluben X X X X X Kerblik X X X X X Kozlicek polnicek X X X X X Kulmrice cukrova Kukurice pukancova X X X X X Kvetak X X X X X Lilek vejcoplody X X X X X Mangold X X X X X !Vleloun cukrovy X X X X X l\Ieloun vodni X X X X X !Vlrkev !Vlrkev krmna X X X X X Okurka salatova Okurka nakladacka X X X X X Paprika X X X X X Pazitka X X X X X Petrzel X X X X X Por X X X X X Rajce X X X X X Reven X X X X X Redkvicka Redkev X X X X X Repa salatova vcetne X X X X X ,,Cheltenham beet" Salat X X X X X Salotka X X X X X Spenat X X X X X Tykev obecna X X X X X Tykev velkoploda X X X X X Vodnice X X X X X C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5369 Rozmnofovaci material Zakladni Certifikovany Standardni Drub predstupnu RM RM osivo SE 1 SE 2 E C s Zeli hlavkove bile X X X X X Zeli hlavkove cervene X X X X X Zeli pekingske X X X X X Anyzvonny X X X X X C~tyrboc (spenat X X X X X novozelandsky) Koprvonny X X X X X Koriandr sety X X X X X Majoranka zahradni X X X X X Pastinak sety X X X X X Rericha seta X X X X X Tykev fikolista X X X X X Zeli cinske X X X X X C'.ast III Pozadavky na vlastnosti mnozitelskych porostu Oddil 1 Predplodiny, pocet a terminy prehlidek Tabulka 3.la Porosty nemohou byt zakladany na Skupina zelenin, Kategorie pozemcich, na kterych byly rod, druh V predchazeiicim obdobi J)estovanv: nocet roku prednlodinv zeleniny rodu SE,E,C 4 rod Brassica Brassica vcetne linii a hybridi'.1 zeleniny celedi Apiaceae SE,E,C 3 celed' Apiaceae ( okolicnate) cekanka, endivie SE,E,C 3 tentfz nebo jiny drub rodu Cichorium hrach a fazol SE,E,C 4 celed' Fabaceae rajce SE,E,C 3 rajce vcetne linii a hybrid(\ repa, mangold SE,E,C 5 rod Beta redkvicka, redkev SE,E,C 3 rod Raphanus salat, s11enat SE,E,C 2 tentyz nebo pribuzny botanicky drub ostatni druhy zelenin SE,E,C 1 tentyz nebo pfibuzny vcetne linii a hy bridu botanicky druh koreninove rost1iny SE,E,C 3 tent)'Z nebo pi'ibuzn)' botanicky druh Strana 5370 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Tabulka 3.1 b Skupina zelenin, rod, druh Prvni prehlidka Druha 11rehlidka ve fazi po vyti'ideni sazecek u sazecky vsech dvouletych druht'.1 technologicke zralosti koi'en.druM1 a cibule, po selekci u brukvovitych se111enice vsech dvouletych druhu kveteni chi'est, lilek a rajce technologicke zralosti koi'eninove rostliny, kozlicek polnicek, technologicke zralosti kvetenf i'ei'icha seta a reven hrach, fazol, meloun, okurky, paprika a kveteni technologicke zralosti tykev kukui'ice cukrova a pukancova pfed kveteni111 kveteni ostatni jednolete druhy technologicke zralosti kveteni Oddil 2 Minimalni izolacni vzdalenosti mnozitelskych porostu Tabulka 3.2.1 Druh SE,E I C 500111 300 rn od porostu jine odn'.1dy tehoz druhu anyz, fenykl, koriandr 300m 100 m od plany·ch rostlin tehoz druhu 1000 m 600 m od zdrojL1 pylu, ktere by zvlaste nebezpecne rnohly ovlivnit brokolice, kedluben, kaderavek, unifonnitu odrMy - od jine variety nebo jine odrudy druhu Brassica oleracea L. kapusta, kvetak, zeli 500 rn 300 111 od ostatnich zdrojt'.1 pylu rodu Brassica nachylnych k vzajemnemu spraseni s pestovanym druhem celer a petrzel 500 rn 300 rn cibule, echalion, pazitka, por odjine odrMy tehoz druhu (semen ice) I 000 rn I 000 111 od jinych druhu nebo poddruhu tehoz rodu cekanka, endivie, eskariol 600m 300m od j ine odn'.1dy sledovaneho druhu 300 rn 100111 od plane cekanky 1 000 m 600 m zeli pekingske, vodnice od zdroji'.1 pylu, ktere by zvlaste nebezpecne rnohly ovlivnit uniforrnitu odrMy - od sebe navzajern, odjine odrMy, od turinu, fepky a fepice kukurice cukrova a pukancova 500 rn 300 rn od jineho prasiciho zdroje kukufice 500 rn 300 rn od kvetouciho porostu jine odn'.1dy 111rkve 11 mrkev (vcetne krmne) 300 rn I 00 rn od rnrkve lesni - rnrkvouse21 okurka, meloun, tykev 1000 m 700m od iine fonnv nebo odrudv tehoz druhu C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5371 Drub SE,E C 500m 300 m pastinak od jine odrl!dy tehoz druhu 300 m 100 m od kvetouciho planeho pastinaku 500 m 300 m mezi odn'.1dami palivymi a nepalivymi a mezi zeleninovymi a paprika, chilli kofeninovymi 300 m 200m od jine odri1dy 500 m 300m fedkev, fedkvicka od jine odrudy 300 m 100m od kvetouci ohnice polni I 000 m 600m od odn'.1dy stejneho poddrnhu patfici kjine skupine odri\d3' fepa, mangold 600m 300 m od odn'.tdy stejneho poddruhu patfici ke stejne skupine odrud3 ) 1 000m 1 000 m odjakehokoli zdroje pvlu rodu Beta neuvedeneho vyse 500m 300 m salat odjine odrudy 50m 50 m od kvetouci locikv kompasove spenat 1000 m 600m od jine odn'.1dy hrach izolace k zamezeni mechanicke primesi behem sklizne: 2 m 500 m 300 m od zdroji't pylu, ktere by zvlaste nebezpecne mohly ovlivnit ostatni druhy zelenin uniformitu odn'.1dv 300 m 100 m od ostatnich zdroji'.1 pylu nachylnych k vzajemnemu spraseni s pestovanym druhem l) C - ve vzdalenosti od 250 m se mohou takove rostlinv ojedinele vyskvtovat. 2) Do 50 m ojedinele, nad 50 m 10 rostlin na 10 m2 . • • • • 3) Zai'azeni odn'.ld mangoldu a fepy salatove do skupin uvadi tabulky 3.2.2 a 3.2.3. Daisi pozadavky: kazdy mnozitelsk)'.- porost zelenin a koi'eninovych rostlin je po celou dobu vegetace oddelen od sousednich porostu mezerou nejmene I m sirokou, od polovicnich vzdalenosti, jez jsou uvedeny v tahulce 3.2.1, se mohou ojedinele vyskytovat rostliny, od nichzje stanovena izolace, v porostech zelenin a koreninovych rostlin se nesmi vyskytovat plevelne rostliny, od nichz tabulka 3.2.1 stanovi izolacni vzdalenost k zamezeni nezadoucimu opyleni, izolacni vzdalenosti mohou byt nahrazeny technickou izolaci dostatecne zabrm1ujici prenosu pylu. Strana 5372 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Zarazeni odrt1d mangoldu a repy salatove do skupin podle morfologickych znak1l: B t e a vu ,f!arts I . L I . var. Vll,.f.!arts, mango Id : a u a T b lk 3 2 2 Skupina Znaky 1 Bily i'apik a svetle zelena listova cepel, hez anthokyanoveho zbarvenf 2 Bily rapik a sti'edne nebo tmave zelena listova cepel, bez anthokyanoveho zbarveni 3 Zeleny i'apfk a sti'edne nebo tmave zelena listova cepel, bez anthokyanoveho zbarveni 4 Rt°1:zovy i'apfk a sti'edne nebo tmave zelena listova cepel 5 C'erveny i'apfk a listova cepel s anthokyanovym zbarvenfm Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., repa salatova : Tabulka 3.2.3 Skupina Znaky I Pi'icne (1zce elipsovity nebo pricne elipsovity tvar podelneho i'ezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova 2 Kruhovity nebo siroce elipsovity tvar podelneho rezu bulvy a duzina bulvy bila 3 Kruhovity nebo siroce elipticky tvar podelneho rezu bulvy a duzina bulvy zluta 4 Kruhovity nebo siroce elipsovity tvar podelneho i'ezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova 5 Uzee ovah1y- tvar podelneho rezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova 6 LJzce trojuhelnikovity tvar podelneho i'ezu bulvy a duzina bulvy cervena nebo nachova Oddil 3 Cistota druhu a cistota odriidy I) Porost musi mit dostatecnou odrudovou cistotu a pravost. 2) Vysk.1 t skodlivych organizmt°1 snizujicich nasledne osivovou hodnotu musi byt v co nejnizsi mire. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5373 C'.ast IV Pozadavky na vlastnosti m110zitelsk vch porostu u druh11 zafazen.vch ve schematech Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinarodnim obchode: Pozemek pro mno±itelskJ: porost musi bf·t prost vsech volne rostoucich rostlin, ktere by mohly zapNcinit cizospra!ieni nebo kontaminovat mnoiene osivo: o chorobami, pfenosnJ;mi osivem, nebo o svymi semeny, tezko od5tranitelnymi z mnoieneho osiva. Musi bJ;t zamezeno pfenosu pl1dnich patogenu na sklizene osivo. Mno±itelsky porost mus[ bf'! pfehlednut ve vhodne jazi nebo jazich vyvoje nejmene jednou. Poiadavky na izolacni vzdalenosti - minimalni vzdalenosti od vsech zdroj11 ne:±adouciho pylu a chorob pfrnosnych osivem (vcetne virovych chorob pfenosnych osivem a divoce rostoucich rostlin, ktere mohou byt zdroje111 chorob): Druh Ahnimalnf vzdalenoslw SE. E C druhy rodzt Beta a Brassica - od zdroj11 ciziho pylu. ktery 11111:±e I 000 m 600111 zpzisobit znacne zhorsenf odn°Jdy druhy rodi1 Beta a Brassica - od ostatnich zdrojit cizfho pylu 500 m 300m ovlivnujiciho odn1du vsechny ostatni cizosprasne druhy - od zdrojz, ciziho pylu, kte1J; 5 00 111 300m 111u±e zp11sobit znacne zhorseni odrt,dy vsechny ostatni cizosprasne druhy - od ostatnich zdrojzt ciziho pylu 300m 100111 ovlivFnuiciho odriidu 1) Uvedene vzda/enosti nemusi bit dodrzeny, existuje-/i dostatdna ochrana proti nezadoucimu cizospraseni a proti pfenosu chorob pfenosn vch osivem. 2) Uvedene vzdalenosti se vztahuji na ostatnf mnoiitelske porosty a na bezne pestebnf porosty li-vetouci ve stejne dobejako sledovani mnozitelski porost. Cert(fikace je podminena kontrolou druhove a oddidove pravosti a cistoty vstupni a vystupni vegetacni zkou.§kou. Porost musi mit poiadovanou odntdovou pravost a odntdovou cistotu. Osivo pouiivane k mnoieni musi byt v ramci moinosti bez sk11dcz1 a chorob. Zdravotni stav osivaje kontrolovan pfed setim av pNpade potfebyje osivo namofeno. Vyskyt chorob pfenosnJ:ch osive111 musi byt v porostu na co nejniisi 11rovni. 611 B)[lS~:) WN-:f:!::~ LJ ■ < '< ON'-'·NNt-;N ~ .~~ ~7-;-r,T, CD< ~ 0 ~ 0 0 O O ~ , r-- (""" C t:: C C - · u ~(~Cf)( Cf)( Cf)(~( < ..., :,-:- -o :,,:- ;:,-;- r ;,,:- :r, o :::.i o c « :::.i '< '< ::r' N c::r N- -0 Vl , y 0... -0 ..., (1) .,., ' ..., - (1) 0 ~ '.:f:::.iO-o<~-, · -< a.: ..., :;:.,, -0 (1), 0...0-00... ,<...... ::::S""""""-i<O<ocn -, 8, ;:;, (1), ::s -< ;2 0 ::r' ::r' ;:'.l. (1), :;:.i, ::l-"0 0 ::s·~·e-:-o Co ~ Q- PJ 7-;- ~ ,7:::., ,-,,, N< 0 -· '"" -< a.:;:.,, [Jl ::l C 0... 0 ::l Vl O C 0 n ~ n< C 0 0... B;' [Jl ..., 0 - 0 0 o... C C < :::., N n, 5: -< ::l e;, , ~ ~' ::::t, C ~ PJ C >+ (1) n N :::.,' -, ::l N ::r' :::.,, 0 0 -< """"t< ~ C N' 0 ~ g 5 :::., -, ;- t:: ::::~ ,..., ' ::l N C (1) g ::l ~ ~ 0 ...,, (1) ::l '<, (") ::r' 0 VJ :2· 600l I 69£ ·;i IJUO)[~Z B)PJ9S N ~ ("!) ~. ::l 0 < ("!), 0.. 2 ::l"' '< ■ ■ :f:!:: ■ ■ ~ ~ ■ 0 ., = :::r cistota osiva V % primes jinych rostlinnych druhu sitove tfideni Vlhkost HTS/HMKS klicivost jednoklickovost konduktivita Stanoveni primesi semen s odlisnou ploidii v % ,l Biochemicka zkouska zivotaschopnosti FluorescenCni zkouSka zkouSky pravosti a cistoty druhu. odrudy mikroreliCfov{t zkouSka zkousky pravosti a cistoty druhu, odn°idy elektroforeza - zkousky pravosti a cistoty druhu, odrudy stanoveni 0/4, hybridnosti vegetacni zkouskou zkousky zd ravotniho stavu zjist'ovani pritomnosti zivocisnf ch skudcu N ;:,: 0 = [IJ( ;:,: '< l i:,:, O" = ff ? 0 (j, Q. ::,:,, Q. ~ ~< < -0 '-<, 0 l"l< N< ~ i:,:, Q. i:,:, i:,:, ""! -< 0 ;r. N '< "' == ~ i:,:, :-. :;. .,, i:,:, ~ "' Q. == == -, 0 I") "' :::r :::--. N ""! ;r.- 0 O N ;;;, 3 ~ == ;r.- ~( 0 0 0 -< :; ;:; ~ , O" :::r == 0 ~' 3 :::r i:,:, -;r.- ~ ~ "'I N ;; '--'• -~( = -~( = .. :::. i:,:, "' -== 0 "' ::::i'; cl N 3 g N< 0 < i:,:, ::, :::r 0 3 i:,:, -~ :!. ::,:,, C tL£~ BUBJlS C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5375 Oddil 2 Pozadavky na vlastnosti osiva Tabulka 5.2 Kategorie Vlhkost Klicivost C'.istota Primes semen Hmotnost Drub 1l osiva nejvyse nejmene nejmene5) jinych zkusebniho '¼. '¼. '¼1 rost1innych vzorku 2) druhu v gramcch ~l 0/41 1 2 ,., 4 5 6 7 .) a1iycok SE,E 10,0 65 96,0 0,5 50 (900) karda C,S bob zahradni SE,E 16,0 80 98,0 0,1 1000 C,S brokolice, SE,E 10,0 75 97,0 1,0 25 (100) kaderavek C,S celer SE,E 13,0 70 97,0 1,0 5 ( 10) C,S cibule SE,E salotka 13,0 70 97,0 0,5 25 (80) echalion C,S cibule secka SE,E 13,0 65 97,0 0,5 15(50) C,S cekanka SE,E 14,0 80 97,0 LO 50 prumyslova C cekanka pro puky SE,E 14,0 65 95,0 1,5 15 ( 50) cekanka C,S hlavkova cerny koren SE,E 13,0 70 95,0 1,0 30 (300) C,S cesnek SE,E 13,0 65 97,0 0,5 20 (-) C,S endivie SE,E kaderava 13,0 65 95,0 1,0 15 (40) eskariol C,S fazol obecny SE,E 16,0 75 98,0 0,1 700 ( 1000) C,S fazol SE,E 16,0 80 98,0 0,1 1000 sarlatovy C,S fenykl SE,E 12,0 70 96,0 1,0 25 ( 180) C,S hrach SE,E 16,0 80 98,0 0,1 500 ( 1000) C,S chrest SE,E 13,0 70 96,0 0,5 100 ( 1000) cs kapusta, SE,E kedluben, C,S 10,0 75 97,0 1,0 25(100) zeli hlavkove zeli 1>ekingske SE,E 10,0 75 97,0 LO 20 (70) C,S kerblik SE,E 13,0 70 96,0 1,0 20 (60) C,S Strana 5376 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Kategorie Vlhkost Klicivost Cistota Primes semen Hmotnost Druh l) osiva nejvyse nejmene nejmene51 jinych zkusebniho % o;., o;., rostlinnych vzorku 2) druhu v gramech ~l '1/o 1 2 3 4 5 6 7 kozlicek SE,E 13,0 65 95,0 LO 20 (70) polnicek C,S kukurice SE,E cukrova 14,0 80 61 98,0 0,1 1000 a pukancova c.s kvetak SE,E 10,0 70 97,0 LO 25(100) C,S lilek vejcoplocly SE,E 12,0 65 96,0 0,5 20 (150) C,S mangold SE,E 15,0 70 97,0 0,5 100(500) C,S meloun voclni SE,E 13,0 75 98,0 0,1 250 ( 1000) C,S meloun cukrovy SE,E 13,0 75 98,0 0,1 100 ( 150) C,S mrkev SE,E 13,0 65 95,0 1,0 10(30) vcetne krmne C,S olmrka SE,E 13,0 80 98.0 0.1 25 (150) C,S paprika, chilli SE,E 13,0 65 97,0 0,5 40(150) c.s pazitka SE,E 13,0 65 97.0 0.5 15 (30) c.s petrzel SE,E 13,0 65 97,0 1,0 10 (40) C,S por SE,E 13,0 65 97,0 0,5 20 (70) c.s rajce SE,E 13,0 75 97,0 0,5 20 ( 15) C,S reven SE,E 13,0 70 97,0 0,5 135 (450) C,S redkev, SE,E 10,0 70 97,0 LO 50 (300) reclkvicka C,S repa salatova krome SE,E 15,0 70 97,0 0,5 100 (500) ,,Cheltenham c.s beet" re11a salatova SE,E ,,Cheltenham c.s 15,0 50 97,0 0,5 100 (500) beet" salat SE,E 13,0 75 95,0 0,5 10 (30) C,S spenat SE,E 13,0 75 97,0 1,0 75(250) C,S tykev obecmi SE,E 13,0 75 98,0 0,1 150 (1000) C,S tykev SE,E 13,0 80 98,0 0,1 250 (1000) velkoploda C,S C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5377 Kategorie Vlhkost Klicivost Cistota Primes semen Hmotnost Drub IJ osiva nejvyse nejmene nejmene5) jinych zkusebniho '1/o '1/o '1/o rostlinnych vzorku 2) druhu v gramech -IJ '¼, 1 2 ~ 4 5 6 7 .) voclnice SE,E 10,0 80 97,0 1,0 20 (70) C,S anyz vonny 'J SE.E 13,0 65 98,0 0,5 (70) C,S 95,0 1,0 ctyfboc (spenat SE,E 99,0 0,5 novozelandsky) 13,0 80 >) - ( 1000) ") C.S 97,0 1,0 kopr vonnf l SE.E 13,0 55 97,0 0,5 (40) C.S 95,0 LO koriandr setf J SE,E 13,0 70 99,0 0,5 (400) C,S 97,0 1,0 majoranka SE.E 13,0 60 96,0 0,5 (5) zahradn(l C.S 93,0 LO pastinak setf l SE,E 13,0 70 97,0 0,5 ( 100) C,S 95,0 1,0 feficha seta 'J SE,E 13,0 80 98,0 0,5 ( 60) C,S 96,0 1,0 tykev fikolista'> SE.E 13,0 75 98,0 0,1 150 C.S zeli cinsk{J SE,E 13,0 75 98,0 0,5 (70) C,S 97,0 1,0 *) Druhy neL1vedene v druhovem seznamL1, L1znavaci rfzeni se mi'tze provest poL1ze LI registrovanych odn'.td. 1) U drnh-C1 s vyskytem hybridnich odn1d se hybridnost (min 95 %) stanovi poskliznovou kontrolou provedenoL1 pfed certifikaci osiva s pouzitim mezinarodne odsoL1hlasenych testLL na hybridnost os1va. 2) Vlhkost osiva zelenin se stanovL1je poL1ze na vyzadani. 3) Prurnemy pocet klicenct'.1 na 100 plodu 4) V zavorkach jsoL1 LIVedeny hrnotnosti podle pravidel Mezinarodni asociace pro zkoL1seni osiva (ISTA),jsoL1-1i odlisne od hmotnosti podle pfedpisi't ES. 5) Osivo musi svym vzhledem odpovidat cistenemu osivu. 6) U kukurice ( druhy ,,super sweet") je klicivost stanovena na 80 %. Ufedni nave ska pak musi obsahovat ,,minirnalni klicivost 80 %" Daisi pozadavky: odrudova cistota a pravost LI kategorii certifikovany rozmnofovaci material a standardni osivo je nasledne kontrolovana ve vegetacnich zkouskach, mezni hodnoty vyskytu skodlivych organisrn(1 uvadi tabulka 5.3. Strana 5378 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Oddil 3 J\,lezni hodnoty vyskytu skodlivych organismu Tabulka 5.3 Plodina Skocllivy organismus Kategorie Nejvyssi povoleny vyskyt Colletotrichum lindemuthianum ( Sacc. et SE.E.C 1% Magn.) Scribn. 0 0/ Fazol obecny iO Xanthomonas campetris pv. phaseoli (Smith) Dye. Salat Botn-tis spp. SE,E,C 10% Virus salatove mozaikv SE. E. C 1% C/avibacter michiganensis ssp. SE,E,C 0% Rajce michiganensis (Smith) Davis et al. Xanthomonas campestris pv. vesicatoria SE. E. C 0% (Doidge) Dye Osivo luskovych zelenin nesmi byt napadeno nasledujicimi skudci: {'.ast VI Naveska Acanthoscelides obtectus Say Bruchus a..ffinis Frolich Bruchus atomarius (Linnaerus) Bruchus pisorum (Linnaerus) Bruchus nifimanus Boheman (Jredni naveska osiva zelenin kategorie rozmnozovaci material predstupnu nebo slechtitelsky rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES'· nazev druhu nazev odn'.1dy oznaceni kategorie ,.rozmnozovaci material pi'edstupnu" nebo ,,slechtitelsky rozmnozovaci material'· generace po slechtitelskem rozmnozovacim materialu cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho ui'edniho odberu vzorku pro ucely uznani vyjadi'ene slovy: ,.vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pi'ipadne druh chemickeho oseti'enf a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pfipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn'.1du C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 (Jredni naveska osiva zelenin kategorie zakladni rozmnozovaci material nebo certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni Ustavu a Ceske republiky nebo jejich zkratky oznaceni ,,Pravidla a nonny ES·' nazev druhu nazev odrudy u hybridnich odri'.1d nebo inbrednich linii: Strana 5379 pro zakladni osivo, u nehoz hybrid nebo inbredni linie, ke ktere zakladni osivo patri, jsou zapsany ve spolecnem katalogu: nazev komponentu, pod kterym byl ui'edne povolen, s odkazem na vyslednou odri'.1du nebo bez nej, doplneny v pripade hybridu nebo mnozitelske linie, ktere jsou urceny vyhradne k pouziti jako komponenty pro vysledne odrudy, slovem ,,komponent", pro zakladni osivo v ostatnich pripadech: nazev komponentu. ke k.ieremu zakladni osivo patri a ktery milze byt vyznacen k6dem, s odkazem na vyslednou odrudu, s uvedenim jeho funkce ( otcovsky nebo matersky komponent) nebo bez nej a doplneny slovem ,,komponenr', pro certifikovane osivo: nazev odn'.idy, ke ktere osivo patri, doplneny slovem ,,hybrid" kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pfipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti mesic a rok posledniho i:1redniho odberu vzork11 pro i:1cely uznani vyjadrene slovy: ,,vzorkovano ... (mesic a rok)" oznaceni zeme vyroby cislo navesky nazev a adresa dodavatele pripadne drub chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pfipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organism us", jedna-1 i se o geneticky modifikovanou odrudu prezkouseno (mesic a rok) v pripade, ze byla prezkousena alespoi'i klicivost Strana 5380 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Naveska dodavatele nebo napis na baleni osiva zelenin kategorie standardni osivo obsahuje nasledujici iidaje: oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev a adresa dodavatele hospodai'sky rok uzavreni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodai'skeho roku nazev druhu nazev odr(1dy kategorie cislo partie C,1stka 119 hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pripade, ze byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti spotrebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodai'skeho roku pripadne druh chemickeho osetreni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke osetreni provedeno pripadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus--, jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du (:ast VII Male baleni Oddil 1 Nejvyssi povolena hmotnost maleho baleni osiva zelenin Druhy I. luskove zeleniny 2. cibule, echalion, kerblik, chrest, mangold, fepa salatova, vodnice, meloun vodni, tykev velkoploda, tykev obecna, mrkev, redkev, redkvicka, cerny koren, spenat, kozlicek polnicek 3. ostatni druhy Tabulka 7.1 Nejvyssi hmotnost rozmnozovaciho materialu (bez aditiv) v kg 5,0 0,5 0,1 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5381 Oddil 2 Oznafovani maleho baleni Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva zelenin kategorie certifikovany rozmnozovaci material obsahuje nasledujici udaje: oznaceni .,Male baleni" oznaceni ,,Pravidla a nonny ES" nazev a adresa dodavatele hospodai'sky rok uzavi'eni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodai'skeho roku nazev druhu nazev odn'.1dy kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v pi'ipade, ze se jedna o baleni s hmotnosti nad 500 g a byly pouzity granulovane pi'ipravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne pi'isady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti spoti'ebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodai'skeho roku pi'ipadne druh chemickeho oseti'eni a pouzity pripravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky modifikovany organismus", jedna-li se o geneticky modifikovanou odr(1du Naveska dodavatele nebo napis na malem baleni osiva zelenin kategorie standardni osivo obsahuje nasledujici udaje: oznaceni ,,Male baleni'' oznaceni ,,Pravidla a normy ES" nazev a adresa dodavatele hospodai'sky rok uzavreni nebo posledniho zkouseni klicivosti, lze uvest konec hospodai'skeho roku nazev druhu nazev odn°1dy, v pi'ipade smesi odrlld oznaceni ,,smes odr(1d'' a nazvy a procenticke hmotnostni podily jednotlivych odr(\d kategorie cislo partie hmotnost nebo pocet semen v jednom baleni, v prfpade, ze se jedna o baleni s hmotnosti nad 500 g a byly pouzity granulovane pripravky na ochranu rostlin, obalovaci latky nebo jine pevne prisady, uvede se typ a orientacni pomer mezi hmotnosti cisteho osiva a celkovou hmotnosti spoti'ebujte do (mesic a rok), lze uvest konec hospodai'skeho roku pi'ipadne druh chemickeho oseti'enf a pouzity pi'ipravek, bylo-li chemicke oseti'eni provedeno pi'ipadne oznaceni ,,geneticky rnodifikovany organism us", jedna-li se o geneticky modifikovanou odn'.1du. --. Strana 5382 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Prfloha c. 9 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Vzory formulaft, Vzor formulai'e zadosti o povoleni uvadet do obehu osivo 11l:'edne nezapsane odn'.1dy zadosti o uznani mnozitelskeho porostu zadosti o uznani osiva/sadby zadosti o uznani sadby brambor pro zaznam o vysledku pl:'ehlidky mnozitelskeho porostu pro zaznam o vysledku pl:'ehlidky mnozitelskeho porostu brambor pro zaznam o vysledku pl:'ehlidky mnozitelskeho porostu kukul:'ice vyrobni evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist) skladove karty ( oboustranna) pro vedeni evidence o vyrobe standardniho osiva pro vedeni evidence o vyrobene smesi - Michaci protokol smesi pro ohlaseni mnozstvi rozmnozovaciho materialu z ekologickeho zemedelstvi dostupneho na uzemi CR pro vedeni evidence pro sazenice zeleniny zadosti o registraci osob oznameni o zahajeni cinnosti oznameni o ukonceni cinnosti zadosti o povoleni dovozu rozmnozovaciho materialu a sazenic zelenin ze tfetich zemi oznameni dovozu protokolu o prebalenL prenaveskovani, uprave osiva egalizacni protokol Castka 119 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 CESKA REPUBLIKA USTREDNi KONTROLNi A ZKUSEBNi USTAV ZEMEDELSKY Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor odrudoveho zkusebnictvi Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture Plant Variety Testing Division Strana 5383 ZADOST O POVOLENi UVADET DO OBEHU OSIVO UREDNE NEZAPSANE ODR0DY (§ 3a zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, Rozhodnuti Komise 2004/842/ES) APPL/CATION FOR AUTHORISATION TO PLACE ON THE MARKET SEED OF NOT YET OFFICIALLY LISTED VARIETY (§ Ja of Act No. 219/2003 Coll., as last amended, Commission Decision 2004/842/EC) I Cislo zadosti: I Datum podanf: Vvolni zadatel / To be filled bv the aooficant: D Prvnf povolenf / First authorisation D Obnovenf povolenf / Renewal of authorisation 1. Zadatel - Jmeno, prfjmenf / nazev a adresa: Applicant - Name and address: IC: Tel.: Fax: E-mail: 2. Adresa pro dorucovanf Ue-li jina nez v 1.): Postal address tor correspondence (if different from 1 above): IC: Tel.: Fax: E-mail: 3. Druh / species latinsky / Latin name: cesky / common name: Zde je uvedena adresa / This is the address: □ zmocneneho zastupce / of the agent D jina (upresnete) / other (specify): 4. Predbezne oznacenf odrudy (die zadosti o registraci odrudy): Provisional designation of the variety (according to the application for national listing of plant variety): 5. Odruda je udrzovana - kym / kde: The variety is maintained - who/ where: Strana 5384 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 6. Je odruda geneticky modifikovanym organismem ve smyslu § 2 pfsm. d) zakona c. 78/2004 Sb.? Is the variety a Genetically Modified Organism within the meaning of Article 2 (d) of Act No. 78/2004 Coll.? D Ano/ Yes D Ne/ No Nazev geneticky modifikovaneho organismu: Name of the Genetically Modified Organism: Jednoznacny identifikacnf k6d geneticky modifikovaneho organismu: Unique identifier of the Genetically Modified Organism: Uvadenf na trh geneticky modifikovaneho organismu je povoleno die: The placing on the market of the Genetically Modified Organism is authorised according to: 7. Planovane zkousky a pokusy (pouze pro odrudy zemedelskych druhu): Envisaged tests and trials (only for varieties of agricultural plant species): Stat State Mnozstvf osiva (kg nebo vysevnf jednotky) Quantity of the seed (kg or sowing units) 8. Popis odrudy (podle technickeho dotaznfku pro prfslusny druh): Ucel zkousek a pokusu Purpose of tests and trials Description of the variety (according to the technical questionnaire for the relevant species) Pozn.: Jen u odrud zeleninovych druhu, u kterych nebyla podana zadost o registraci odrudy v CR Remark: Only for varieties of vegetable species, for which an application for registration of the variety has not been submitted in the Czech Republic 9. Tfmto prohlasuji (prohlasujeme) podle meho (naseho) nejlepsfho vedomf, ze udaje uvedene v teto zadosti, nezbytne pro zkoumanf zadosti, jsou uplne, spravne a pravdive. I/ We hereby declare that to the best of my/ our knowledge, the information necessary for the examination of the application, given in this form, is complete and correct M fsto / Place: Datum/ Date: Podpis / Signature: C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5385 V Zadost o uznani mnozitelskeho porostu podle § 5 odst. I zakona c. 219.12003 Sb, o obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich predpisi'.1 lJznavaci rizeni mnozitelskeho porostu provede: Rok UR □ (! KZl!Z, Odbor OS/oddeleni: Registracni cislo - c. porostu ,-·-1 Poverena osoba: Oznaceni a adresa (misto podnikani) dodavatele I(' Tel.: FAX e-mail: Oznaceni a adresa (misto podnikiini) mnozitele TC' Okres (umisteni pozemku) Pozemek - cislo honu Katastralni uzemi: Nazev druhu a odrudy Vymera Kategorie a generace osiva Pi1vod osiva / sadby* (cislo uzmivaciho Iistu) cerpane mnozstvi Sled predplodin na pozemku v predchazejicich letech Brambory naposledy v roce .......... Mnozeni podle OECD ano ne Zadame O pripadne uznani V nizsi kategorii ano - ne* Dodavatel vyplni pouze silne oramovane casti zadosti * nchodici se ,-krrn,'lc lfredni zaznamy Souhlas drzitele slechtitelskych prav: Datum pfijeti: (razi!ko. podpisJ V. ........................ dne Razitko a podpis dodavatele Strana 5386 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 ev cfslo Datum pfijetf vzorku Zadost O uznani osiva / sadby* podle ij 6 odst. I zakona c 219/2003 Sb, o obehu osiva a sadby, ve zneni pozdeJsich predpisi'.1 ( ) prvni uznani osiva a sadby ( ) uznani po uprave osiva ( ) overeni jakosti preskladneneho osiva Uznavaci rizeni provede: □ UKZlTZ, odbor/oddeleni OS: □ Poverena osoba: Oznaceni a adresa (misto podnikani) clodavatele Nazev druhu a odrudy Kategorie a generace ('islo uznavaciho listu lmnozitclskcho porosh1 ncbo osiYal Mnozstvi Druh baleni lldaj O chemickem nebo jinem osetreni Typ navesky () tuzemska () seda () TSTA () OECD Misto ulozeni (misto oclberu vzorku) (x) ano () ne ( ) uznani osiva ze zeme ES ( ) uznani osiva ze treti zeme s ekvivalenci TC' Tel.: FAX e-mail: Roksklizne C'islo partic Pocet Pi'ipravek C'islo navesky od - do Daisi pozadavky ( zkousky, ktere ne,jsou povinnou soucasti uznavani) Zadame O opakovani zkousek V pi'ipade hranicnich hodnot ano - ne* Zadame O pi'ipadne uznan[ V nizs[ kategorii ano - ne* Castka 119 Souhlasime s pi'ipadnym uznanim u kategorii SF: a E s klicivosti az o 10 % nizsi podle § 3 0<lst. 9 zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich pi'eclpisu ano - ne* Dodavatel vyplni pouze sdne oramovane cast1 zadost1 "nehod1ci se skrtnete Urcdni zaznamy: Odebran vzorek na vegetacni zkousky ano ne* Datum odbern vzorku: Razitko a podpis vzorkovatele Razitko a podpis dodavatele Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5387 er. cf.do !)arum pN1c1f 1'zorku Zadost o uznani sadby brambor podle ~ 6 odst. l zakona c. 219/2003 Sb., o obehu osiva a sadby. ve zneni pozdejsich predpis1:"! p rvm uznam sa db ,y Uzniivaci fizeni provede □ UKZUZ, Odbor OS/ oddeleni □ Povel-enii osoba· Oznaceni a adresa (misto podnikani) dodavatele: It: Tel.: Fax: e-mail: Nazev druhu a odrudy: Kategorie a stupen: Rok sklizne: Cislo uznavaciho listu (mnozitelskeho porostu): Cislo partic: Mnozstvi: Druh baleni: Pocet: Ty11 navesky: Cislo navesky od - do Misto odberu vzorku: Datum vzorkovimi: Razitko a podpis vzorkovatclc: Razitko a podpis dodavatclc: Vvsledek mechanickeho rozboru sadbv bramhor Nejvyssi pfi1mstne Nejvyssi pripustne Skupina vad Vada hmotnostni hmotnostni proccnto Zjistena proccnto jcdnotlivc skutccnost vadv skupiny vad Skupina \ad I skodlive organismy, ktere je zak:izano zavlekat a nesmi se vyskytovat rozsif-ovat na tizemi Evropskych spolecenstvi 1> Skupina vad II 1.00 mokrc hnilobv 0,25 sucha hniloba 1,00 Skupina vad Ill 1.00 plisei\ bramboru 1,00 Skupina vad IV 6.00 aktinomvcetova obecna strupovitost bramboru cJ 5,00 vlockovitost hliz bramboru3J 5,00 Skupina vad V 3.00 vnejsi rndy zpusobene 3,00 mechanicky nebo skiidci, hlizy poskozene mrazem a zaparenim Celkem skuoinv TT az V 6.00 Skupina vad VI silne sednuti az cerrnini 10,00 duziny Z3L(jimajici vice nez 1/3 rezu hlizy silna rzi vost duziny 10,00 zaujimajici vice nez 1/10 i'ezu hlizy Rozbor proveden v .................. dne ........................................ Rozbor proved! (razitko a podpis) Strana 5388 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 (JSTREDNf KONTROL"f A ZKUSEBNf (JST AV ZEMEDELSKY Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiva a sadby, Za Opravnou 4. 150 0Ci Praha 5 Z:iznam o vysledku pi'ehlidky mnozitelskeho porostu - rok 20 .. IDodavatel : ('.islo porostu: Castka 119 Oddeleni osiva a sadby .............................................................................. Pfehlidka: Uznat v nizsi kat.- ano-ne Adresa mnozitele Pozemek I Pi'1vod osiva Druh - odrC1da I<-ategone a Vymera generace Pfedplodiny Zjistene zavady Bodi't Uznano CelkOv)' stav v kateg. ,gen Vymera Ci stota druh u Pravost a jine odrudy a Neuznano-vymera cistota odrudy ztetelne odchylne typy Zaplcvclcni normovane ostatni Odhad sklizne: Choroby a normovane sk11dci ostatni lzolacni vzdalenost - mechanicka ............... cm -ano - ne prostorova ........................... 111 - ano - ne Poznamka - dC1vod neuznani Vyhovuje OECD - ano - ne Proti vysledku prehlidky lze podat odvolani do 15 dnt1 u odborn osi v a sad by lJl(Zl)Z Praha. V ...................... dnc .. podpis a razitko prehlizitele vysledek prehlidky vzal na vedomi Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 I 2009 Strana 5389 LJSTREDNI KONTROLNI A ZKLJSEB'\11 LJSTAV ZEMEDELSKY, Hroznovit 2,656 06 Brnc Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Z,1znam o vysledku pi'ehHdky mnozitelskeho porostu bra 111 b or - rok 20 .. I Dodavatel : C:islo porostu: OddClcni osiY a sadbY .. Z{tznam o 3. pfchlickl' mnoZitl'lskCho porostu brambor Adrcsa 1111107.itclc Po1crnck Ptl\ od s.a<lb) Cislo Oclmda Kmc-,11,oric-. V} mera Cislo h01m - katastr - okrcs rozhodnnti - Ccrp,111C nrno7stYi gcncracc Brambory naposk:dy y rocc. ObrostY Odhad skli7cnC s:-1dby y t: UznJ.no UkonCcni \'Cgclacc \% 1 ha cells.cm ,. haL gen Y} mCra Pfiprmek I I Dne Po/IL. Prati \'~··slcdku ptchlidky Le podat odvoLhti do l) dnu u odboru osi,· a sadby UKZUZ Praha V podpis ;1 rnzitko pfchli7itclc y~,'-slcdck pfchlidky yz:11 11;1 YCdomi zaznam o 2. pfchHdcc mnoZitclskCho porostu hramhor ('islo mnoZ. porostu 9-1 Mno/itel Jin<ch udrnd Neodstmnene hli:; '1 (\) I I ''kl , \"L Kategurie C ICIII.- Ou .- \')WIS.-. i :, V~111Crn Zj iStCnC z{1yady-poclminky-pozn{1111ky: UznJno 1\NO-NF m ,\NO-NF Proti Y~:-slcJku ptchliJky lzc poJ;1t oJnil: i do IS dnu 11 odbom osi\' ;1 s;1db '1· UK.LUZ Prnlm V podpis a raLith.o pidllilitclc \} slcdck pidllidL \ \'Lal na \Cdomi Z{tznam o I. pfchlidcc mnoZitclskCho JJorostu bnunbor ('islo mnoZ. porostu L'clku1\ sla1 9-1 lv1no7itcl L'lnh01in 10stlill\ NcodstranCnC llliz) 0,;) ViroYC choroby cclkcm % I I di I , Kakgurie. c1em.-o \.-\ 'lllaS.-'.\E V\·mt'"rn Bak.h:rdlni ecrrni111 :,,t1111k.t'1 °u UznJno Koh:nomorL1 9-1 / aplL'\·~·lc111 Pnirncrna 1 ~-i-,k.1 purnslu I l:tll ANU-NJ..:: \,-11rntkQ,(''"' NcuLr1t'1110-\ ~ mCra l1olt1CL' lllL'd1a111cl,~i 1\N{)-Nl 11.<ilacL' proslorn1·:1 I m .,\NU-NI Souscdni porosty · Proti \ ~- slcdku pfchhdk \ l/.C podat och-oh i do I) dnu u odboru o<:;i, a sadby UK7U7 Praha podpis n r:11.itko pfchliZitclc Strana 5390 Sbfrka zakonu c. 369 I 2009 Castka 119 (ISTREDNi KONTROLNi A ZKllSEBNi (ISTAV ZEMf:Df:LSKY, Hroznova 2, 656 06 1-lrno Odbor osiv a sadby Oddclcni osiv a sadby. Z,\znam o vfsledku prehlidky mnozitelskeho porostu kukurice sete v roce 20 2 , a 4 pl-chlidka '" - . Adresa rnnozitele - J(<O ('islo rozhodnuti a mnoZstvi osiva v kg Komponent/hybrid Urnisteni pozernkn: Pfedplodiny 7J istene zavady V rostlin jin5 ch odriJd a, • 0 a zretelne odchy lnych type, prasici rostliny 0/ •o 2 pfehl I I 3 pfehl I I 4 pfehl zapleveleni nonnnvane choroby a skudci ostatni celkovv stav izolacni vzditlenosti I f·itdek ano ne prostorova izolace Poznamky - podrnmky - dCrvod neuzrnini - data pfehlidek dne podpis a razitko pfehlizitele (TSTREDNT KONTROLNT A ZKUSEBNT (TSTAV ZEMEDELSKY Odbor osiva a sadby Oddeleni osiv a sadby .. Z,iznam o uznani mnozitelskcho porostu kukuricc scte v rocc 20 .. I. prehlidka Z jistene zavadv rostlinjinych odrild 0. ·o a zretelne odchylnych typC, praSici rostliny o• •o zapleveleni normovane Choroby a skL,dci ostatm celkovy stav izolacni vzd,ilenosti I radek ano ne prostorova izolace· Pozm1rnky - podmmky - dCtvod neuznimi: V .. dne podpis a razitko pi'ehlizitele Katcgoric . L ' celkem bodu Vymcra ha llznimo ha Neuznano ha Odhad ski izne v kg rn ano ne vvsledek pfehlidky vzal na vedomi Dodavatel: Cislo uorostu: . V \ celkern bod,, Kornponent/hybrid l\..atcgoric v;·rnern ha lTznclno ha 111 i.1110 ne IN cuznimo ha porner fadkt1 matka otcc I vysledek pi'ehlidky vzal na vedomi ~ 0 2 0 .g 0 2 Cl .g Cl 2 CL C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5391 VYROBNf Skliznovy rocnik ... . Druh .... . Zvlastnf oznaceni * .......... .. Odruda .... .. udaje o porostu dodavka na CSO cisteni a uprava kaU plocha ha : ciste odpad gen. Mnozitel prihl. uzn. neuzn. 2 E 1 osivo (t) (t) c. porostu odhad cisteho celkem (t) tun cine Cl):= ., sklizeno (t) 0 'c. ~ moreno pripravek * Zdilstni oznaceni - o,cnaceni podle: I) ~ 13 ,.ilkona - .. Urccno pro ckologickc ,cmcdclsll j·· 2) § 14 zilkona - .. Pochilzi z gcncticky modifikm an,•ch odrud ... 3) Pi'iloll\ c 2. 3 a 4 Vyhlilsh- .Vyu)iti ni,si imlacni v,.dalcnosti osivo nelze pouzit do rnnozeni". Strana 5392 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 EVIDENCE OSIV c. listu ... vzorkovani uznavaci rizeni ..., ~ uznano neuznano Daisi cislo partie Cl) ..., podpis a 0 ~ cislo oznaceni C (I) dne razitko den kat./ ..., t cisla 0 uznavaciho tun tun **) E (ll vzorkovatele gen. navesek .c 0.. listu **) 4) Mnolcni podlc schcmal OECD. 5) § 8 zakona - .. Uvadcni do obclm pi·ccl ukonccnim (1i·cclni ,kouskv klicirnsti•• 6) U odd,d v rcgistrncnim fizcni - oznaccni Pfcdstihovc mnolcni 7) Egalizacc osiYa 8) Osivo s neukoncenou certifikaci C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5393 SKLADOV A KA.RTA Druh - odruda Generace Skladova karta Cislo zahranicni partie Cislo partie Zvlastni oznaceni: ·, Mnozitel - dodavatel Rozbory cistota vlhkost klicivost HMKS Primes kulturni Primes plevele Datum vzorkov. Laborator UKZUZ Uznavaci list c. Datum vystav. Datum vykoupeni Cislo prijemky Moridlo Obaly cislo pocet Hmotnost 1 ks Hmotnost ( t) ( btto / ntto ) ( btto I ntto ) Cisla navesek Hmotnost partie ( btto / ntto ) Expedice Datum doklad Odberatel Vydano (t) Zustatek (t) Poznamka *) Zvlastnf oznacenf: 1) § 8 zakona - ,,Uvadenf do obehu pi'ed ukoncenfm zkousky klfcivosti" 2) § 13 zakona - ,,Urceno pro ekologicke zemedelstvf" 3) § 14 zakona - ,,Pochazf z geneticky modifikovanych odrud" 4) Pi'flohy c. 2, 3 a 4 - ,,Vyuzitf nizsf izolacnf vzdalenosti - osivo nenf urceno do mnozenf" 5) Mnozenf podle schemat OECD 6) U odrud v registracnim i'izeni - oznaceni Pi'edstihove mnozeni 7) Egalizace osiva 8) Osivo s neukoncenou certifikacf Strana 5394 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 SKLADOV,<\ KART A EXPEDICE Datum doklad Odberatel Vydano (t) Zustatek (t) Poznamka Prolongace Uznavaci list, Rozhodnuti Klicivost Vlhkost Hmotnost rok neuznani cislo, ze dne % % tun Kontrola dne, podpis lfeplota osiva °C !Vihkost osiva % Kl i civost osiva % Smyslovy posudek (vzhled, cich) Partie pferovnana dne IZjistene zavady (druh, rozsah) [v'yskyt skudcu Ukony provedene od posledni kontroly Ukony nave nafizene, termin 1]11('.Jli C:astka 119 Druh ...... . Rok vyroby ...... . Ud t V a1e o porns u c ............ Placha Celkovy stav porostu Pravost druhu a odn'.1dy Sklizene rnnozstvi Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Evidence standardniho osiva Odn'.1da .... P1'.ivod , partie c. Vlastnosti sklizeneho rozmnozovaciho materialu partie c Cistota Klicivost .line stanoveni Sl 1 d ca ova ev1 ence c partu c ...... H t mo nos par 1e ............ Odberatel Mnozstvi Mnozstvi materialu pouziteho ve vlastni firme .... Mnozstvi zlikvidovaneho materialu ......... . Vyrobni a skladovou evidenci je rnozno vest oddelene. Strana 5395 Cislo listu Datum prodej e Evidenci lze vest v elektronicke podobe za pi'edpokladu, ze vytistene sestavy budou obsahovat minimalne i'.1daje uvadene v tomto fonnulai'i. Strana 5396 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 Michaci protokol smesi V c. Dodavatel: Nazev smesi: Registracni cislo partie: Hmotnost pripravene partie: Datum micbani smesi: C:isla navesek: Drub a pocet obalu: Hmotnost jednobo baleni: SLOZENI: Drub OdriMa Kat. a Pouzitc C'.islo c:.partic gener. mnozstvi dokladu Razitko a podpis dodavatele: Castka 119 s:::: "'C a, .:iii:: ·-a ti) >0, "'C >0, E a, N ,a, .:iii:: 0 C') 0 0 .:iii:: a, 0 I,;,, C. CtS > ti) 0 a, 0 s:::: a, "'C > w cii 1iJ ~ "C 0 Cl 1ii 0 C: C. :::l ..... ti) 0 Cl .:.:: Q) ..... Ill Cl t, .:.:: o::J N Q) ·.:::: 0 Cl ~ ::i:::: Q) ~ (II C. 0 ]i ,u (II "C o::J ... "C 0 .c: :::l ... Cl Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5397 Strana 5398 Druh ................................. . Rok vyroby Puvod rozmnofovaciho rnaterialu ... Vlastnosti sazenic Zdravotni stav Velikost ti'ideni Zpt1sob baleni Skladovani Odberatel Druh. Rok vyroby Pt1vod rozmnozovaciho materialu ... Vlastnosti sazenic Zdravotni stav Velikost tfideni Zpusob baleni Skladovani Odberatel Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Evidence sazenic zeleniny Odn'.tda ............ . Mnozstvi Zpt1sob expedice Odri'.tda. Mnozstvi Zpi'.tsob expedice C,1stka 119 Cislo listu Mnozstvi Datum prodeje Mnozstvi Datum prodeje Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Zadost o registraci Strana 5399 Misto pro yy]epeni kolku 111(1 KC poclle § 16 zakona c. 219/2003 Sb., o uvacleni clo obehu osiva a saclby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakonu ( zakon o obehu osiva a saclby), ve zneni pozclejsich pfeclpisu Zamereni zadatele1) □ v]"roba rozmno:::ovaciho materi6/u :::a uce!em uvedenf do obehu □ dovoz rozmnozovaciho materi6/u :::a z'tcelem uvedeni do obehu □ uv6denf rozmnoiovacfho materi6lu okrasnych druh11 do obehu Specifikace cinnosti podle skupin plodin I) Rozmnofovacf material: □ ovocnych druh{i (vcetne jahodniku) □ revy vinne □ chmele □ okrasnych druht, □ sazenic zelenin K zadosti prikladam nasledujici doklady1l: □ Y)'pis z obchodniho rejstrikLI □ kopii zivnostenskeho opravneni nebo osvedceni SHR □ LI fyzickych osob doklad o odbornc zpi'1sobilosti ( original ncbo urcdnc ovci'cna kopic vyucniho listu, vysvedceni nebo diplomu z odborne zemedelske nebo zahradnicke skoly) u LI pravnickych osob pisemne prohlaseni o zastL1pL1jici osobe, ktera tnLlsi prokazat svoLI odbornou zpt1sobilost dokladem (original nebo (1redne overena kopie vyucniho listu, vysvedceni nebo diplomu z odborne zemedelske nebo zahradnicke skoly) □ kolek ( I 00.- Kc) jako spravni poplatek Poclpis a razitko zaclatele 1l Zaskrtnete odpovidajici udaj ~ Strana 5400 Evidencni cislo (pfideli ustav) Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 Jednotne podaci misto: Usti'edni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiva a sadby registrace firem Za opravnou 4 150 06 Praha 5 - Motol OZNAMENi O ZAHAJENi CINNOSTI DODA VA TELE podle § 16 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin (dale jen ,,zakon o obehu osiva a sadby"), ve zneni pozdejsich predpisu ( nevztahuje se na vyrobu nebo dovoz rozmnozovaciho materialu revy, chmele, ovocnych a okrasnych druhu a sazenic zeleniny za ucelem uvedeni do obehu) Dodavatel D fyzicka osoba Jmeno, pi'ijmeni, pi'ipadne obchodni firma Adresa mista trvaleho pobytu, pi'ipadne mista podnikani IC D pravnicka osoba Obchodni firma Sidlo IC Pi'edmet cinnosti: Jmeno a pi'ijmeni odpovedne osoby Datum zahajeni cinnosti: V ............................................... . One: ........................................... . Tel./fax: Tel./fax: Razitko a podpis dodavatele Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5401 Jednotne podaci misto: Evidencni cislo (pride Ii ustav) Ustfedni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiva a sadby registrace firem Za opravnou 4 150 06 Praha 5 - Motol OZNAMENi O UKONCENi CINNOSTI DODAVATELE podle § 16 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin (dale jen ,,zakon o obehu osiva a sadby"), ve zneni pozdejsich predpisu ( nevztahuje se na vyrobu nebo dovoz rozmnozovaciho materialu revy, chmele, ovocnych a okrasnych druhu a sazenic zeleniny za ucelem uvedeni do obehu) Dodavatel D fyzicka osoba Jmeno, pfijmeni, pfipadne obchodni firma Adresa mista trvaleho pobytu, ptipadne mista podnikani IC D pravnicka osoba Obchodni firma Sidlo IC Evidencni cislo (pfidelene UKZUZ): Datum ukonceni cinnosti: v ............................................... . Dne: ........................................... . Tel./fax: Tel./fax: Razitko a podpis dodavatele Strana 5402 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 V Zadost o povoleni dovozu rozmnozovaciho materialu podle § 18 zakona c. 219/2003 Sb., o obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich pi'edpisu a) Oznaceni a adresa (misto podnikani) dovozce: Aiisto pro vylepeni kolku IC': Tel., fax, e-mail: b) Jmeno. pfijmeni a adresa mista trvaleho pobytu nebo sidlo osoby, ktera ma V CR pravo s rozmnozovacim materialem po propusteni celnim organem nakladat Registracni cislo dovozce: Tel./fax, e-mail: Jmeno, prijmeni a sidlo N:'tzev zahranicniho Kategorie Hmotnost osoby, ktere je odberatele Druh (latinsky) a odruda rozmnozovaci material a generace a ucel clovozu urcen podle § 18 vyrobeneho odstavce 4 materialu Veskere dovezene osivo bude pouzito pro zahranicni mnozeni a veskere vyprodukovane osivo danych odnkl bude vyvezeno nebo zlikvidovano. V pi'ipade, ze uvedena odruda nebude v roce ukonceni registracnich zkousek registrovana, bude veskery rozmnozovaci material vyvezen z CR nebo zlikvidovan. Rozmnozovaci material neregistrovanych odn'.td nebude zavazne v CR uveden do obehu. V ............................ dne ......................... . razitko a podpis dovozce C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5403 Oznameni dovozu podle § 18 odst. 9 zakona c. 219/2003 Sb., o obehu osiva a sadby, ve zneni pozdejsich pi'edpisl'.1 Oznaceni a adresa (misto podnikani) Registracni cislo dovozce: Tel./fax: IC: e-mail: Datum dovozu: Drub a odrftda Cislo Cislo pridelene Kategorie Hmotnost (Jcel dovozu I) zahranicni tuzemske a generace Misto ulozeni partie I) partie (vcetne PSC'.) a zeme puvodu osiva V ' U os1va dovezeneho na zaklade povolem dovozu podle § 18 odst. 4 a 5 se uvede I c1slo tohoto povoleni. Pi'i dovozu vetsiho mnozstvi druh11 nebo odrud, je mozne vyplnit pouze horni cast tiskopisu a ostatni (1daje dolozit v priloze, napi'. kopii nakladoveho listu. V dne razitko a podpis dovozce Strana 5404 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Protokol o prebaleni, prenaveskovani, uprave osiva* Drub - odruda : Kategorie a generace : Cislo partie : Drub moridla**: Puvodni obal Hmotnost partie: Pocet a drub baleni : Cisla navesek od : Novy obal Hmotnost partie : Pocet a drub baleni : Cisla navesek od : Datum: Razitko a podpis vzorkovatele • Razitko a podpis dodavatele * Nehodici se skrtne ** Uvede se pouze pri moreni partie po uznani v bednach C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5405 Protokol o egalizaci osiva V c. Dodavatel: Cislo partie: Druh - odrttda: Kategorie a generace: Hmotnost partie: Datum egalizace: Cisla navesek: Druh a pocet obaH't: Hmotnost jednoho baleni: s eznam ega 1zovanyc r , h par 11: Cislo partie Cislo dokladu Kategorie Pouzite mnozstvi a generace Razitko a podpis dodavatele: Strana 5406 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Priloha c. 10 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Vzory dokladl1 vydavane (Jstavem nebo poverenou osobou Uznavaci list na mnozitelsky porost (pro Ustav) Uznavaci list na mnozitelsky porost (pro poverenou osobu) Uznavaci list na osivo (pro Ustav) Uznavacf list na osivo (pro poverenou osobu) Dvojjazycny uznavaci list na osivo Uznavaci list na sadbu Dvojjazycny uznavaci list na sadbu Rozhodnuti o neuznani mnozitelskeho porostu Rozhodnuti o neuznani osiva Rozhodnuti o neuznani sadby Prohlaseni o osivu s neukoncenou certifikaci C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5407 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni tistav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Oznac'cni 1Tdava/iciho pracovWc' Ustf-edni kontrolni a zkusebni t'1stav zemedelsky vydan\ podle ustanoveni § 4 odst. 8 a§ 5 odst. 5 zakona c. 219./2003 Sb o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakoni', (zakon o obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich pfodpistl Dodavatel (oznaceni a sidlo. pr-ip. misto podnikani) IC Mnozitel ( oznaccni a sidlo. pr-ip. misto podnikimi) Drub - odrttda K.ategorie Generace, stupen Vymera UZNA. VACI LIST c. na MNOZITELSKY POROST c. Vysledek pfehlidky 111110:zitelskeho porostuje obsazen v zaznamu o vysledku pfehlidky 111110:zitelskeho porostu. ktery je soucasti tohoto uznarnciho listu. V ............. dne ............. . Za spravnost: jmeno, prijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu Strana 5408 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 VZOR logo Oznaceni povefene osoby Gmeno, pfijmeni, obchodnijmeno, misto trvaleho pobytu a misto podnikani, lisi-li se, IC u fyzickych osob nebo obchodni firmu a sidlo, IC u pravnickych osob Na zaklade povei'eni Usti'edniho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho k provadeni pi'ehlidek mnozitelskych porostu a vydavani uznavacich listu udeleneho dne ......... pod cislem ....... obchodni spolecnosti (panu, pani..) ................... (oznaceni subjektu, kteremu bylo povereni udeleno), provedla prehlidku mnozitelskeho porostu osoba vyse uvedena. Podle ustanoveni § 4 odst. 8 a§ 5 odst. 5 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakonu (zakon o obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich pi'edpisu, vydava povei'ena osoba Dodavatel (omaceni a sidlo, pi'ip. misto podnikani) IC Mnozitel (omaceni a sidlo, pi'ip. misto podnikani) Drub - odruda Kategorie Generace, stupeii Vymera UZNA V ACi LIST c. na MNOZITELSKY POROST c. Vysledek pfehlidky mnozitelskeho porostu je obsazen v zaznamu o vysledku pfehlidky mnozitelskeho porostu, ktery je soucasti tohoto uznavaciho listu. V ............. dne ............. . Za spravnost: jmeno. pi'ijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu Castka 119 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5409 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Ustfodni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky· vydava podle ustanoveni § 4 odst. 8 a§ 6 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb .. o uvildeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakoni'1 (zakon o obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pi-edpisfr. dale jen ,.zakon c. 219/2003 Sb.". UZNA. V ACi LIST c. Druhu: Kategorie, generace cislo partie: Dodavatel ( oznaceni a sidlo, pfip. misto podnikilni) ('islo uznilvaciho listu mnozitelskeho porostu: Hmotnost partie ('isla navesek Zpi,sob i'1pravy: na OSIVO Odrudy: rok sklizne Poce! a druh baleni Datum \ Lorl..;.o\ rini Datu111 i'icti \'ZOll.u Dalum ukonCcni zkouSck Datmn \ \ drini uznci\ aciho listu Vvsledkv zkousek: Zkouska cistoty Zkouska klicivosti '1/o '1/o Cistota Neskodne Semena Pocet Klicivost Cersha Vadne Mrtva Vlhkost necistoty jinych dni1 Nornuilni I Tvrdii nevyklic. klicky sen1ena '1/o rostl. druh11 klicky semena semena I Slozenf neskodn vch necistot Jine rostlinne druhy Zdravotni stav osiva DalSi stanoveni Podminky zkousky klicivosti : Posudek: Osivo make dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4 zakona c. 21912003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakont'1 (zakon o obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pi-edpisi'1. Za spravnost: jmeno, pfijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu Strana 5410 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 VZOR logo Oznaceni povefene osoby (jmeno, pfijmeni, obchodni jmeno, misto tn',tleho pobytu a misto podnikani, lisi-li se. IC u fyzickych osob nebo obchodni fimm a sidlo. IC u pravnickych osob Na z:iklade povefrni ke zkouseni osiv udeleneho (Jstfrdnirn kontrolnim a zkuselmim ustavem zemedelskym pod c.j ...... cine obchodni spolecnosti .......... ( oznaceni subjektu. kteremu bylo povefeni udeleno) provedla zkouseni osiva osoba \)'Se uvedena. Podle ustanoveni ~ 4 odst. 8 a~ 6 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb" o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakontt (zakon o obehu osiva a sadbyJ, ve znenf pozdejsich pfedpistt, dale jen ,.zakon c. 219/2003 Sb.". vydava povefena osoba UZNA V ACi LIST c. Druhu: Katcgoric, gcncracc cislo partie: Dodavatel ( oznaceni a sidlo, prip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: Hmotnost partie Cisla navesek Zpilsob ttpravy: na OSIVO Odrudy: rok sklizne Pocet a druh obal{1 Datum , ;:orkm fmi Datum Jri.cti \'ZOrku Dalum ukonCcni 1:kouSck V' Id k I V k ys e e · z muse Zkouska cistoty Zkouska ldicivosti '% 0/4) Cistohl Neskodne Semena Pocet Klicivost Cerstvii necistoty jinych dni, Normalni I Tvrda nevyklic. rostl. druhi, klicky sen1ena sen1ena I Slozcni neskodnych nccistot Jine rostlinne druhy Zdravotni stav osiva Daisi stanoveni Podminky zkousky klicivosti : Dal um , ydrini u1:11riYaciho lislu Vadne Mrtvii Vlhkost klicky semena % Posudek: Osivo make dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb .. o uvaclcni do obchu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakoni'1 (zakon o obehu osiva a sadby J. ve zneni pozdejsich pi'edpisu. Za spravnost jmeno, pi'ijmeni a podpis osoby opravnene k vyd:ini uznavaciho listu Castka 119 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5411 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Oc/bor osivu ,1 sudby Pralw. Zu Opmv1w11 -1. 150UG Prahu 5. Tel: 257 211 7-19. }i1x. 257 211 7-1/:! LJstfodni kontrolni a zkuscbni 11sta\ zcmcdclsky vydava. podlc ustanovcni § 4 odst. 8 a§ 6 oclst. 6 za.kona c. 219/2003 Sb o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakoni'1 (zakon o obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pfedpist1. dale jen zakon c. 219/2003 Sb:'. UZNAVACi LIST c. Druh /Species/ : Kategorie, generace cislo partie /Numher of lot/: Dodavatel /Supplier/ (oznaccni a sidlo, pl'-ip. misto podnikani) Cislo uznavaciho listu mnozitclskcho porostu: Hmotnost partie Cisla navcsck Zpusob upravy: na OSIVO Odruda /Variety/: rok sklizne /Harvest year/ Pocet a druh baleni Datum ,·1,orkon'mi Datum pi"ijeti \/.orku Datum ukonCcni 1.kouSck Datum ,·,dani u/n:i,aciho listu /Date or samnlin~/ /Date sample rccci,cd/ /Date lest concluded/ /Date Ccrtilkatc issued/ Vvsledkv zkousek: /Analvsis results/ Zkouska cistoty !fest ofpunty/ '1/o Cistota Neskodne Punty necistoty Inert matter Slozeni neskodnych necistot I-:ind of inert matter Jine rostlinne druhy Other seeds Zdravotni stav osiva Seed health Daisi stanoveni Other dctcrmi1rnlions Semena jinych rostl. druhi, Other seeds Pocet dni, Number of days Zkouska klicirnsti /Test of germinatton/ '1/o Klicivost /Germination Cershii Vadne Mrtvi1 Vlhkost Normiilni Tvrdii nevyklic. klicky semena •1/o klicky semena semena Abnormal Dead seeds Mmsture Normal Hard seeds Fresh seeds seedlings seedlings Podminky zkousky klicivosti 1Conditions of the test of germination/: Posudek: Osivo ma ke dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestonnych rostlin a o zmene nektet}'ch zakoml (zakon o obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pfedpiSLI. Za spravnost: jmeno, pi'ijmeni a podpis osoby opnivnene k vydani uznavaciho listu Strana 5412 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni tistav zemedelsky Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Llstfedni kontrnlni a zkusebni ustav zemedelsky vydav{i podle ustanoveni ~ 4 odst. 8 a~ 6 odst. 6 zakona Castka 119 C. 219/2003 Sb .. 0 uvildeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a O zmene nekterych zakOllll (zakon 0 obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pfedpisi",, dale jen ,,zakon c. 219.12003 Sb··. UZNA VACI LIST c. Druh: Kategorie, stupeii c'\sto partie: Dodavatel (oznaceni a sidlo, pfip rnisto podnikimi) Cislo uznavaciho listu rnnozitelskeho porostu: Hmotnost partie Cisla navesek 1 ys e e z ous ·.y - mec ante e h . k'h Drub vady Hlizy jinych odrud Hlizy napadene nebo poskozene: mrazem nebo zaparenfm mokrou hnilobou suchou hnilobou plisni bramboru mechanicky nebo sk(1dci o roz na SADBU Odruda: Rok sklizne Pocet a druh baleni b oru prove ene 0 d 'h d ne ........... Hmotnostni % vad aktinomycetovou obecnou strupovitostf bramboru vlockovitosti hliz bramboru silnym sednutfm az cernanirn duziny silnou rzivosti duziny Primes zeminy a jinych necistot Velikostni trideni: Tilfzy podsadbove Hlizy nadsadbove Posudek: Sadba make dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pcstovanych rostlin a o zmcnc ncktcrych zakont'1 (zakon o obchu osiva a sadby ), vc zncni pozdejsich predpis1°i. V .............. dne ...... . Za spravnost: jrneno, pi'ijrneni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu Castka 119 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Odhor osh'a a sadh;· Prcrhcr. Za Oprm'nmr -/.. 15006 flraho 5. f'c/: :!57 211 7-.f.!J. Fax: 257 211 7-1-8 Ustfodni kontrolni a zkusebni i'1stav zemedelsky yydava podle ustanoveni ~ 4 odst. 8 a~ 6 odst. 6 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakoml (zakon o obehu osiva a sadby). ve zneni pozdejsich pfodpisu. dale jen ,.zakon c. 219/2003 Sb.". UZNA.VACILIST c. Druh /Species/ : Kategorie, stupen ('islo partie /Number oflot/: Dodavatel /Supplier/ (oznaceni a sidlo. prip. misto podmkimi) Cislo uznavaciho listu mnozitelskeho porostu: llmotnost partic Cisla navesek na SADBU Odruda Na1iety/: Rok sklizne /Harvest year/ Pocct a druh balcni Vysledek zkousky - mechanickeho rozboru provedeneho dne ........ .. .. / Results of the test - mechanical analvsis cmTied out on . Strana 5413 Drub vady Hmotnostni % vad /Type of deficiency/ 1% by weight of deficiencies! Hlizy jinych odn'.1d Tubers ofolher varielies I llizy napadene nebo poskozene: J"uhers u/fected or damaged by mrazem nebo zapai'enim .fiIJ.1/ or 111mrb11ml rnokrou hnilobou ire/ rot suchou hnilobou ili:v ro/ pl isni brarnboru late blight rnechanicky nebo skudci mechanical or pest damage aktinomycetovou obecnou strupovitosti bramboru common scab vlockovitosti hliz bramboru Rhi::oc/011ia cancer and black .1n11 i silnym sednutim az cernanirn duziny ,·rrong gre111g e1·e11 h/uckening o/pulp silnou rzivostf duziny hectlJ" rust ofp11lp Primes zeminy ajinych necistot Addition of earth and other impurities V elikostni trident / Size sortinf.{ I: Hlizy podsadbove Undersi::ed 111ben Hlizy nadsadbove Oversi::ed tu hers Posudek: Sadba make dni uznani vlastnosti podle § 6 odst. 4 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakont1 (zakon o obehu osirn a sadby). ve zneni pozdejsich predpisi°1. V ........... dne ........ . Za spravnost: jmeno, pi'ijmeni a podpis osoby opravnene k vydani uznavaciho listu Strana 5414 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni tistav zemedelsky Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 (Jznm.Jcni v)·dclwykiho prac<)\lf,r1e cj Rozhodnuti c. o neuznani mnozitelskeho porostu (Tstredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky (dale jen ,,UKZUZ"), Hroznova 2, PSC 656 06 Brno, jako spravni organ vccnc pfislusny VC smyslu ust. ~ 2 odst. 1 pism. c) zakona C, 14 7 /2002 Sb., o Ustfednim kontrolnim a zkusebnim LIStavu zemedelskem a O zmene nekterych souvisejicich zakom'.1 (zakon O Ustfednim kontrolnim a zkusebnim L!Stavu zemedelskem), ve zneni pozdejsich pfedpisi'.1, podle ust. ~ 5 odst. 6 ve spojeni s odstavcem 5 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakorn'.1 (zl1kon o obehu osiva a sadby ), ve zneni pozdejsich pfedpisi't, dale jen ,.zakon (; 219/2003 Sb.'', Dodavatel (oznaccni a sidlo. pi"ip. mislo podnikani l IC' Mnozitcl (oznaCeni a sicllo. prip. mislo podnikani) Druh - odri'ida Ka!egorie Generace Vvmera rozhodl takto: mnozitelsky porost c. je neuznany. Oduvodneni: (!KZlJZ V pri'tbchu spravniho fizcni zjistil, zc mnozitclsk)• porost ncma kc dni uznani vlastnosti podlc ~ 5 odst. 5 a 6 zakona c 219.2003 Sb, ve zneni pozdejsich pfedpisi't Mnozitelski' porost je neuznan pro .. Pouceni: Proti tomuto rozhodnulf lzc podat odvolani do 15 dnu ode dnc jcho doruccni k Ministcrstvu zemedelstvi Ceske republiky prostrednictvim Odboru/oddeleni osiva a sadby Ustredniho kontrolniho a zkusebniho (1stavu zemedelskeho. V ........... dne jmeno, prijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnuti Castka 119 Sbirka zakoni'.1 c. 369 I 2009 VZOR Ostredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Hroznova 2, 656 06 Brno Odbor osiv a sad by, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 O::nm':eni 1:vd,irnjiciho praco1·i.11,' CJ ROZHODNUTI c. Strana 5415 Dsti-edni kontrolni a zkusebni i1stav zemedelskj- (dale jen ,,UKZUZ"J, Hroznova 2, I'S(: 656 06 Brno, jako spravni organ vecne phslusn)' ve srnyslu usl. § 2 odst I pism. c) zakona c 147/2002 Sb., o (rstJednirn kontrolnim a zkusebnim i1stavu zcmcdclskcm a o zrncnc ncktcrych souvisc jicich zakont1 (z,1kon o Cstfcdni111 kontrolnim a zkuscbnim ustavu zc111cdclskcm), vc zneni pozdejsich predpisi'.1, podle ust § 6 odst. 5 zakona c 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanfch rostlin a o zmene nekterych zi1ko1111 (zakon o obehu osiva a sadby), ve zneni pozde 1sich predpisi'.1, dale 1en ,,z,\kon c 219/2003 Sb"', Druh: Kategorie, generace (:islo pa11ic: Dodavatel (oznaccni a sidlo. pf-ip. misto podnikani) C:'islo uznavaciho listu nmozitelskeho porostu: Hmotnost partie C'isla navesek Zpt'1sob t'1pravy: OSIVO Odruda: Rok sklizne Pocet a druh baleni Datum yzorkoy;:ini Datum prij.:ti y1.orku Datum ukonCcni zkouSck je neuznane V' I dk V k /ys e ·,y z muse·: Zkouska cistoty Zkouska klicivosti o;;, '½, Cislota Neskodne Semena Pocel Klicivost Cerslva nccistoty jinych dnii l\ormalni I Tvrda ncvyklic. rostl. druh11 klicky se1nena sen1ena I SloZen I neSk. necistot Semen a jinj'Ch rostl. dr. Zdravotni stav osiva DalSi stanoveni Podrninky zkousky klicivosti : Oduvodneni: Datum Yy<l;:lni ro1.hodnuti Vadne Mrtv{1 Vlhkost ldicky sc1ncna '% (JKZ(JZ v pr11behu spravniho rizeni zJistil, ze osivo nerna ke dni uznani vlastnosti podle !:i 6 odst 5 zakona c 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich predpis,1 Osivo se neuznava z d11vod11 .............. Proto bylo rozhodnuto tak,.1ak.1c uvcdcno vc vyroku tohoto rozhodnuti Pouceni: Proti tornuto rozhodnuti lze podat odvohini do 15 dn11 ode dne 1eho doruceni k Ministerstvu zernedelstvi Ceske republikv prostrednictvim Odboru / oddelern osiva a sadby Lsfredniho kontrolniho a zkusebniho ustavu zemedelskeho. V ...... ... dne jmeno, pi'ijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnuti Strana 5416 Sbirka zakoni'.1 c. 369 I 2009 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni tistav zemedelsky Hroznova 2. 656 06 Brno Odbor osiv a sadby, Za Opravnou 4, 150 06 Praha 5 Oznuc'eni 1yluvajiciho pracoriii!c' c.J ROZHODNUTI c. Castka 119 (Istredni kontrolni a zkusehni 11stav zemedelsky (dale .1cn ,JJKZ(JT'). llroznova 2. PSC' 656 06 Brno, .1ako spravni organ vecne pi-islusny ve smyslu ust § 2 odst I pism. c) zakona c 14 7/2002 Sb, o Ustrednirn kontrolnirn a zkusebmm ustavu zemedelskern a o zmene nekterych souviseJicich z,\koni'1 (z{,kon o L/strednirn kontrnlnirn a zkusebnirn ustavu zernedelskern), ve /.neni pozde jsich predpisu, poclle ust. ~ 6 oclst 5 z,\kona c. 219/2001 Sb .. o uvadeni do obehu 0s1va a sadby pestovan)·ch rostlin a o zmene nekterych zakonl1 (zakon o obehu 0s1va a sadbv), ve zneni pozcle/;icb predpisu. dale .1en ,.z,1kon c 219/2003 Sb··. Druh: Kategorie, stupen C:islo partie: Dodavatd (oznaceni a sidlo, pr-ip. rnisto podnikani) Cislo uznavaciho listu 111110:zitelskeho porostu: Hmolnost parlie Cisla navesek Zpusob t1pravy: V' l d I k vk vs e e i z ·ous ·y - mec h . l 'h a111c ie J)ruh mJy Hlizy jinfch odri'id Hlizy napadene nebo poskozene: mrazem nebo zapafenim mokrou hnilobou suchou hnilobou plisni bramboru mechanicky nebo skt'.1dci o roz rozbodl takto SADBA Odruda: Rok sklizne Pocet a drnh baleni je neuznana b oru prove ene 0 d 'h d ne ........... Hmnt11ns1ni % voe/ aktinomycetovou obecnou strupovitosti bramboru vlockovitostf hlfz brarnboru silnyrn sednutfm az cernanfrn duziny silnou rzivostf duziny Primes zeminy ajinych necistot Velikostni tfideni: Hlizy podsadbovc Hlizy nadsadbovc Odi1vodneni: lfKZL!Z v prC,behu spn1vniho r1zeni zj1stil, ze sadba nema ke dni uznimi vlastnost1 podle s 6 oclst 5 zakona c 219/2003 Sb, ve zneni pozde,isich pi'edpisu Sadba se neuzrn\va z d11vod11 ............. Proto bvlo rozhodnuio tak, Jak Je uvedeno ve vyroku tohoto rozhoclnuti Pouceni: Proti tomuto rozhodnuti lze podat odvobni do 15 dnu ode dne jeho cloruceni k lv1inisterstvu zemedelstvi Ceske republiky prostreclnictvim Odboru / oddeleni osi va a sadby Ustredniho kontrolniho a zkusebniho i1stavu zemedelskeho V ............. cine jmeno, pr-ijmeni a podpis osoby opravnene k vydani rozhodnuti Castka 119 Druh: Species: Odn'.1da: 1 ·ariety: Kategorie: Category: Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 VZOR Ustredni kontrolni a zkusebni ustav zemedelsky Odbor osiv a sadby Za Opravnou 4. 150 06 Praha 5 - Motol tel.: 257 211 748. -:!.57 211 749 (teditel odborn), 257 294 -:!.-:!.I, 257 294 224 fax: 257 211 748: 257 294 22-:!.. c-maiL ,,Jx,1,.1,::/ul,/Y , -.• Prohlaseni o osivu s neukoncenou certifikaci Declaration of seed not finally certified C'fslo partie osiva pouziteho k zalozenf porostu: Reference number of the seed lot used to sow the field: Cislo 111110.zitelskeho porostu nebo cislo partie: Field or lot reference number: Pestebnf plocha pouzita pro vyrobu partie: Area cultivated for the production of the lot: Mnozstvi sklizeneho osiva a pocet baleni: Quantity of seed harvested and number of packages: Strana 5417 Mnozitelskf porost vyhovel podminkam zakona c. 219/2003 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu a podminkam pravidel Evropskych spolecenstvi The propagating crop has satisfied conditions of the Act No. 219/2003 Coll., as last amended and conditions of EC rules Vysledky pi'edbezneho zkousenf osiva: Results of a preliminm)' seed anylysis: V dne Jmeno. pi-i jmeni a podpis osoby opravnene k vydani prohlaseni Name and signature of the person authorised for issuing the declaration Strana 5418 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Priloha c. 11 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Nalezitosti cisla mnozitelskeho porostu, cisla partie rozmnozovaciho materialu a pouzivane merne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy a zpusob pfideleni registracniho cisla smesi 1. Nalezitosti cisla mnozitelskeho porostu Cislo mnozitelskeho porostu se tvofi nasledujicim zpusobem: a) ze ctyhnistneho registracniho nebo evidencniho cisla dodavatele, b) z petimistneho poradoveho cisla porostu, jehoz prvni cislo je oznaceni regionalniho oddeleni Ustavu, ve kterem bude podana zadost. Vzor: 3867 - 00657 Registracni Pofadove cislo nebo evidencni porostu cislo Porost dodavatele od do RRRR X000l X0200 porosty zalozene z rozmnofovaciho materialu geneticky modifikovanych odn'.1d RRRR X0201 X0500 porosty zalozene pro ekologicke zemedelstvi RRRR X0501 X0600 porosty zalozene na zaklade prohlaseni slechtitele o puvodu rozmnofovaciho materialu RRRR X0601 X8000 porosty zakladniho a certifikovaneho osiva RRRR 90001 a dale porosty standardniho osiva (k uznavacimu N::eni se nephhlasuji) RRRR - ctyfmistne registracni nebo evidencni cislo dodavatele. X - cislo regionalniho oddeleni Ustavu, kde bude porost pfihlasen. Seznam je kazdorocne zvefej110van ve vestniku Ustavu. ♦ Pouziti ciselnych tad v danem rozmezi je pro zadatele libovolne, popripade muze byt odvisle od dohody s regionalnim oddelenim Ustavu, kde je zadost podavana. Je nepfipustne pouzit v kalendafnim roce jedno cislo vicekrat. ♦ Mnozitelske porosty se oznacuji tabulkou s cislem mnozitelskeho porostu umistenou na viditelnem miste okraje pozemku po celou dobu vegetace. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5419 2. Nalezitosti cisla partie rozmnozovaciho materialu Cislo partie ma pevnou strukturu. Zakladem je rok sklizne a cislo mnozitelskeho porostu (tj. registracni nebo evidencni cislo dodavatele a poradove cislo porostu). Za lomitkem je pak poradove cislo vyrobene partie z daneho porostu. Vzor: 6 - 3867 - 00657 / 01 Cislovani partii osiva z dovozu, obchodniho osiva, egalizovanych osiv, standardniho osiva a sazenic zeleniny. Registracni ciselne rozmezi nebo evidencni cislo od do typ osiva dodavatele RRRR X8501 X9000 cisla partii obchodniho osiva, pripadne partii osiv jinde neuvedenych RRRR X9001 X9800 cisla partii osiva z dovozu v kalendarnim roce. RRRR X9801 X9999 cisla egalizovanych partii osiv, ktere prosly uznavacim i'izenim RRRR 90001 95000 cisla partii standardnich osiv RRRR 95001 a dale cisla partii sazenic zelenin X- cislo regionalniho oddelenf Ustavu, kde bylo os1vo vzorkovano nebo kde je sfdlo dovozce, v pripade smesi - cislo regionalniho oddelenf Ustavu, kde je smes registrovana. Seznam je kazdorocne zvei'ejnovan ve vestniku U stavu. ♦ Uskladnene partie a jejich casti se oznacuji partiovymi stitky; obdobnym zpt'.1sobem musi byt oznacene i jine obaly umistene v prostorach, kde je skladovan rozmnozovaci material. 3. Pouzivane merne jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlive druhy Skupina druhu Vymera (pocet) Hmotnost (pocet) Pocet desetinnych mist zemedelske druhy ha kg ha- 0,00 (krorne brarnbor) sazecky ha kg/ks * kg- 0,000 brarnbory ha t t- 0,000 zeleninove druhy a kg sazecky a kg/ks * a - 0,00 a ks kg-0,000 ks g * pocet bude pouzivan k odhadu vynosu Strana 5420 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 4. Zp1lsob prideleni registracniho cisla smesi osiv Registracni cislo smesi se sklada z a) oznaceni roku pi'ideleni registracniho cisla b) ctyi'mistneho registracniho nebo evidencniho cisla dodavatele, C,1stka 119 c) petimistneho poradoveho cisla porostu, jehoz prvni cislo Je oznaceni regionalniho oddeleni Ustavu, ve kterem bude podana zadost. Vzor: 6-3867 -08199 Ustav pi'ideli kazde ohlasene smes1 osiv registracni cislo v rozmezi uvedenem v tabulce. Registracni cislo smesi je zakladem cisla partie smesi osiv nasledne vyrobene. Zpusob vytvoi'eni cisla partie je pops an v bode 2. Registracni ciselne rozmezi nebo evidencni cislo od do typ smesi dodavatele RRRR X8001 X8200 registracni cisla smesi pro zemedelskou vyrobu RRRR X8201 X8400 registracni cisla smesi pro vyuziti mimo zemedelskou vyrobu registracni cisla smesi obilnin, standardnich osiv RRRR X8401 X8500 zeleniny, smesi osiv k ochrane pi'irozeneho prosti'edi X - cislo regionalniho oddeleni (Jstavu, kde bylo 0s1vo vzorkovano nebo kde je sidlo dovozce, v pi'ipade smesi cislo regionalniho oddeleni Ustavu, kde je smes registrovana. Seznam je kazdorocne zvei'ejl'iovan ve vestniku U stavu. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5421 Priloha c. 12 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Vycet skladistnich skt1dcu {'.eskv nazev Vedecky nazev Cervotoc spizni Stegobium paniceum (Linnaeus) Cervotoc tabakovy lasioderma serricorne (Fabriscius) Ctverorozec obilni Gnathocerus cornutus (Fabriscius) Kornatec nejmensi Lophocateres pusillus (Klug) Kornatec skladistni Tenebroides mauritanicus Linnaeus Korovnik Prostephanus truncatus (Horn) Korovnik obilni Rhizopertha dominica (Fabriscius) Kozojed Dermestes peruvianus Castelnau Kozojed obecny Dermestes lardarius (Linnaeus) Kozojed skvrnity Attagenus pellio (Linnaeus) Kozojed sedy Dermestes maculatus DeGeer Kozojed temny Attagenus unicolor (Brahm) Lesak ryzovy Cryptolestes pusillus (Schonherr) Lesak Oryzaephilus mercator (Fauvel) Lesak bludny Ahasverus advena (Walt!) Lesak moucny Cryptolestes ferrugineus (Stephens) Lesak skladistni Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus) Lesknacek fikovy Carpophilus hemipterus (Linnaeus) Lesknacek obilni Carpophilus dimidiatus (Fabriscius) Pilous cerny Sitophilus granarius Linnaeus Pilous kukuricny Sitophilus zeamais (Motschulsky) Pilous ryzovy Sitophilus oryzae (Linnaeus) Potemnik evropsky Tribolium madens (Charpentier) Potemnik hnedy Tribolium casteneum (Herbst) Potemnik moucny Tenebrio molitor (Linnaeus) Potemnik nicivy Tribolium destructor ( Uyttenboogaart) Potemnik ryzovy latheticus oryzae Waterhouse Potemnik skladistni Tribolium co11fosum (Jaqudin Du Duval) Potemnik stajovy Alphitobius diaperinus (Panzer) Rusnik obilni Trogoderma granarium (Everts) Rusnfk semenovy Reesa vespulae (Milliron) Rusnik skladistni Trogoderma variabille Ballion Vrtavec australsky Ptinus tectus Boieldieu Vrtavec plstnaty Niptus hololeucus (Falderrnann) Vrtavec prusvitny Gibbwn psylloides (Czenpinski) Vrtavec zhoubny Ptinusfur (Linnaeus) Zrnokaz bobovy Bruchus rt{fimanus (Gyllenhal) Zrnokaz fazolovy Acanthoscelides obtectus (Say) Zrnokaz hrachovy Bruclnts pisorum (Linnaeus) Palorus ratzeburgi (Wissmann) T),phaea stercorea (Linnaeus) Makadlovka obilna SitotroJ!,a cereallela (Olivier) Makadlovka semenova Hofmannophila peudospretella (Stainton) Strana 5422 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Cesky nazev Vedecky nazev Makadlovka skrobova Endrosis sarcitrella (Linnaeus) Mol obilni Nemapogon granellus (Linnaeus) Zavijec datlovy Cadra cautella (Walher) Zavijec domaci Pyralisfarinalis (Linnaeus) Zavijec moucny Ephestia kuehniella (Zeller) Zavijec paprikovy Plociia interpunctella (Hubner) Zavijec ryzovy Corcyra cephalonica (Stainton) Zavijec skladistni Ephestia elutella (Hubner) Skladokaz moucnv I) Acarus siro (Linnaeus) Pefickovec zhoubny 1> Lepidog!Jphus destructor (Schrank) Roztoc zhoubny 1> Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus) 1> Osivo smi obsahovat zive roztoce za predpokladu, ze je v osivu zjisten rovnez roztoc dravy (napriklad Cheyletus eruditus Schrank), a to v pomeru ne vetsim nez 100 skodlivych roztocu na jednoho roztoce draveho. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5423 Priloha c. 13 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Uvadeni osiva do obehu pred ukoncenim uredni zkousky klicivosti 1. Druhy, jejichz osivo je mozne uvadet do obehu pred ukoncenim uredni zkousky klicivosti a zkousky, ktere musi byt pred uvedenim do obehu provedeny jsou uvedeny v tabulce 1. V pi'ipade pouzitf nemoi'eneho osiva musf byt provedeny i zkousky zdravotniho stavu rozmnozovaciho materialu. 2. Pozadavky na vlastnosti osiva Osivo druhu uvedenych v tabulce 1 musi, s vyjimkou klicivosti, splnovat pozadavky na vlastnosti stanovene pro tyto druhy v pi'ilohach cfslo I, 2, 3 a 5. 6 l l "e)flS~:) ► ::It: LJ ~ ■ t::i... t::i... .,,1 .,,,, 0 N N N 0 ~,888~, :;,; = = = ::,; ~ Cl'J< r.J'J.( Cl'.:l< ~ ~ag~~ 'E?N~'El~ O (t) ;:::l O (t), < "O (t) < ....... ~a'El ~o .... ,<o(t)<i:: " (t), < ;:::l "O e:..~~,(t),o (t) ;:::l ~'-· < "O ~ ~ ..... :!~N< OE5 =~' v,Q < 0.. 0 = (t) 0 = V, 0..~ O<o (t) ~' = ;:::l §" ~ (')( ;;: 0.. = el' 0 ~ ~ ~ o:=i !:l'= O" (t) -.... N (t)( - ~ ;:::l ::s" (t) (') ~' = S" < ;:::l O ~ ('I) 1-1< """"" ;:::l .... , ::s" .... , ~ 0 ..,, 0.. 0 8 ;:::l 0< (t) S5 ;:::l .... , N' = (t) ;:::l ~ .... , § <ti' ~' (') ::s" 0 V, :;a· < 0 < .., V, ,.... ~'\~ ~ -~ ;:::l '-· ~'~ 0 (1) ;::;" < ~ .., -· 0 ;:::l o Pl (1) .... V, i:2 i:5:< N. ;:::l (1)( ■ ■ ■ ::It: ► :it: ■ ;:o, -l N• u (1) ::l. 0 V,< 'O ,....,. (1) ;,,:" ;,,:" 2. $0) A n $0) (1) 0 ~ §' N 0 2 §' (1), N §' pi, §' pi, (1), ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ :it: :it: :it: ::it: ► ► ► ► :it: :it: ::it: :it: :it: ::it: :it: ~ ~ ~ ■ ■ ■ ■ 600Z / 69£ .:! \l.UOJI~Z 'e)fJJ9S '-, N (1) n, ~ 3 3 (1) ~< ;:::l =-~( 2 ""' §' ~ ~-<-<:, = 2 ~ ■ ■ ■ ■ :it: ► :it: :it: ~ ■ 0 2 = cistota osiva V % primes jinych rostlinnych druhu sitove trideni Vlhkost HTS/HMKS klicivost jednoklickovost konduktivita Stanoveni primesi semen s odlisnou ploidiiv % Biochemicka zkouska zivotaschopnosti Fluorescencni zkouska zkousky pravosti a i'istoty druhu, odrudy mikroreliefova zkouska zkousky pravosti a i'istoty druhu, odrudy elektroforeza - zkousky pravosti a i'istoty druhu, odrudy stanoveni % hybridnosti vegetacni zkouskou zkousky zdravotniho stavu zjist'ovani pritomnosti zivocisnvch skudcu N s = [I.>( ~ '«: "'"3 ~ O" = ~ ~ ..... tlt~ -eu-eJlS Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5425 Pi'floha c. 14 k vyhlasce c. 369/2009 Sb. POZADOV ANE VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY Cast 1. Prehled druhu Tabulka 1 Cesky nazev Latinsky nazev Artycok Cynara cardunculus L. Bob zahradni Viciafaba L. (partirn) Brokolice Brassica oleracea L. Celer bulvovy Apium graveolens L. Celer rapikaty Cibule Allium cepa L. - skupina Cepa Echalion Cibule secka Alli um fistulosum L. Cekanka Cichorium intybus L. hlavkova Cekanka pro puky Cekanka prumyslova Cerny koren Scorzonera hispanica L. Cesnek Allium sativum L. Endivie kaderava Cichorium endivia L. Eskariol Fazol obecny kerickovy Phaseolus vulgaris L. Fazol obecnv pnouci Fazol sarlatovv Phaseolus coccineus L. Fenykl Foeniculum vulgare Mill. Brach drenovy Pisum sativum L. (partim) Brach kulatosemenny Brach cukrovy Chilli Capsicum annum L. Chrest Asparagus officinalis L. Kaderavek Brassica oleracea L. Kapusta hlavkova Brassica oleracea L. Kapusta ruzickova Brassica oleracea L. Karda Cynara cardunculus L. Kedluben Brassica oleracea L. Kerblik Anthriscus cerefolium (L.) Hoffrn. Kozlicek uolnicek Valerianella locusta (L.) Laterr. Kukurice cukrova Zea mays L. (partim) Kukurice pukancova Kvetak Brassica oleracea L. Lilek veicoulodv Solanum melonf!ena L. Man~old Beta vulgaris L. Meloun cukrovy Cucumis melo L. Meloun vodni Citrullus lanatus (Thunb.) Mats um. et Nakai Mrkev Daucus carota L. Mrkev krmna Okurka salatova Cucumis sativus L. Okurka nakladacka Paprika Capsicum annuum L. Pazitka Allium schoenoprasum L. Petrzel Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Por Allium porrum L. Raice Lvcopersicon esculentum Mill. Reven Rheum rhabarbarum L. Strana 5426 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Redkvicka Raphanus sativus L. Redkev ReJJa salatova Beta vu(e:aris L. Salat Lactuca saliva L. Salotka Allium cepa L. - skupina Aggregatum S11enat Spinacia oleracea L. Tvkev obecna C11c11rbita pepo L. Tvkev velkoJJloda Cucurbita maxima Duchesne Vodnice Brassica rapa L. Zeli hlavkove bile Brassica oleracea L. Zeli hlavkove cervene Brassica o/eracea L. ZeH oekingske Brassica rava L. C'.ast 2. Pozadovane vlastnosti sazenic zeleniny Sazenice zeleniny musi svymi vlastnostmi splnovat pozadavky odberatele a byt dostatecne narostle, zdrave a proste skudc1\ vyrovnane, svezi, fadne zakofenene as vyvazenyrn pornerern rnezi kofeny, stonky a listy. Rovnez musi vykazovat rodovou, druhovou a odrudovou pravost a cistotu. C'.ast 3. Kontrola dodrzovani kritickych bodii Ustav nebo povefena osoba kontroluje: a) dodrfovani postupu u vsech kritickych bodl'.1 uvedenych v § 15 vyhlasky, b) spolehlivost rnetod pouzitych pfi vyrobe a distribuci, c) vhodnost techto rnetod k vecnemu oceneni zpfrsobu vyroby a obchodu vcetne evidence dokladu, d) LLrovel'l prace provadene personalem dodavatele. Cast 4. Zpiisob vedeni zaznamu Zaznarny obsahuji infonnace o a) vypracovani a uplatneni rnetod dohledu a kontroly, b) odberu vzorki'.1 U stavem pro laboratorni rozbory a na vegetacni zkousky, c) prodeji a expedici sadby zeleniny, d) vyskytu vsech skodlivych organizmi'.1 v arealu pestirny a o vsech opatfenich, ktera s jejich likvidaci byla ucincna. C'.ast 5.1 Poiadavky na mnozitelske porosty cesneku a salotky Minimalni casovy interval mezi mnozitelskym porostem ajakymkoli jinym porostem tehoz nebo pfibuzneho druhuje jeden rok. U kazdeho mnozitelskeho porostu je provedena alespon jedna pfehlidka, a to ve fazi technologicke zralosti porostu. Kazdy mnozitelsky porost je po celou dobu vegetace oddelen od sousednich porosti'.1 mezerou nejmene 1 m sirokou. Castka 119 Sbirka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5427 C'.ast 5.2 Pozadavky na vlastnosti sazecky cibule, echalionu a salotky Tabulka 5.2.1 Neivvssi J)OVoleny obsah (% hmotnosti) cibuli naklicenych, poskozenych a neskodnych pfimesi celkern 10 z toho: cibuli napadenych suchou nebo mokrou hnilobou 3 cibule napadene skodliv)1mi organismy, ktere je nesmi se vyskytovat zakazano zavlekat a rozsifovat na Ltzemi Evropsky ch spolecenstvi 11 cibule jinych odrt1d a zfetelne odchyln)'Ch typtt 2 cibuli rozvit\'.'ch a porostl)'.'ch 5 Ne.ivvssi 110volena delka (cm) delka suche nate 3 delka kofinki'.1 3 I) Pfilohy c 1 a 2 vyhlasky c. 330/2004 Sb., o opatfenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organismu rostlin a rostlinnych produkti'.1, ve zneni pozdejsich pfedpisi'.1. Daisi pozadavky: cibulova sadba (matky) a cibulova sazecka musi b)'t sucha, vyzrala av krclrn zatazena, zbavena pfebytecnych slupek a kofink1'\ primes jinych odrLJd a zfctclnc odchylnych typt'.1 V sadbc urccn6 pro V)TObu zakladniho rozrnnozovaciho materialu mi'.1ze byt maximalne O %, v sadbe pro vyrobu certifikovaneho rozmnozovaciho materialu maximalne l %. Pozadavkv na velikostni tfideni sazeckv cibule a echalionu . . Tabulka 5.2.2 Velikostni tficleni Tfideni na sitech s podelnymi otvory (nejvyssi pfipustny podil cibuli mimo stanovcnc roz11cti v % hmotnosti) 7 az 15 mm male nejvyse 20% cibuli o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm velke 15 az 20 mm nejvyse 20% cibuli o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm jednotne 7 az 20 mm nejvyse 20% cibuli o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm pficernz podil cibuli o velikosti 7 az 15 mm rninirnltlne 30% hrnotnosti c:ast 5.3 Pozadavky na vlastnosti sad by cesneku Tabulka 5.3.1 Druh Cibulc jinych odrud a Cibuli rozvitych Dclka suchc natc Dclka kofinku zfetelne oclchylnych a porostlych maximalne vcm maximalne V cm tv11u maximalnc v % maximalnc V % C'.esnek SE,E nesmi se vyskytovat 5 5 3 C 2 5 5 3 Tabulka 5.3.2 '¼, z poctu cibuli zavadnych cibuli celkem 10 z toho: - cibuli mechanick.3 poskozenych 8 cibuli poskozen)ch houbov)'mi chorobami 6 Pozadavky na ti'ideni: v sadbe cesneku muzou byt maximalne 3% cibuli podsadbovych. Za podsadbove se povazuji cibule, ktere maji pficny prumer mensi nez 3,5 cm u palicaku a 3 cm u nepalicaku. Strana 5428 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 Cast 6. Pozadavky na zdravotni stav sazenic sazenice musi byt vizualne proste skodlivych organismu a pi'iznaku chorob uvedenych v tabulce 6 Seznam skodlivych organismu: Tabulka 6 Rod nebo drub Seznam skodlivych or~anizmu Allium Hmyz, roztoci a - Delia spp. cepa L. - skupina N ematody vsech - Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Aggregatum vyvojovych stadii - Thysanoptera, zejmena vsak Thrips tabaci salotka Lindeman Houby - Botrytis spp. Peronospora destructor (Berk.) Fr. Sclerotium cepivorum Berk Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Onion yellow dwarf virus organismy Allium cepa L. Hmyz, roztoci a - Delia spp. skupina Cepa N ematody vsech - Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev cibule vyvojovych stadii Meloidogyne spp. echalion Thysanoptera, zejmena vsak Thrips tabaci Lindeman Bakterie - Pseudomonas spp. Houby Botrytis spp. Fusarium oxysporum f. sp. cepae (Hans.) Snyd. et Hans. Peronospora destructor (Berk.) Fr. Sclerotium cepivorum Berk Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Onion yellow dwarf virus organismy Allium fistulosum L. Hmyz, roztoci a - Delia snn. cibule N ematody vsech - Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev secka vyvojovych stadii - Thysanoptera, zejmena vsak Thrips tabaci Lindeman Houby - Sclerotium cepivorum Berk Viry a virum podobne - Vsechny organismy Allium porrum L. Hmyz, roztoci a - Delia spp. p6r N ematody vsech - Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipiev vyvojovych stadii - Thysanoptera Bakterie - Pseudomonas soo. Houby - Alternaria porri (Ell.) Cif. Fusarium culmorum (W.G.Sm.) Sacc. Phytophthora porri Foister Sclerotium cepivorum Berk. Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Leek yellow stripe virus organismy Allium sativum L. Hmyz, roztoci a - Aceria tulipae (Keifer) cesnek N ematody vsech - Delia snn. vyvojovych stadii - Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev Thysanoptera Bakterie - Pseudomonas f[uorescens Migula Houby - Sclerotium cepivorum Berk. Viry a vin1m podobne - Vsechny, zejmena vsak Onion yellmv dwarf vims orgamsrny C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5429 Rod nebo drub Seznam skodlivych organizmu Apium graveolens L. Hmyz, roztoci a - Euleia heraclei (Linnaeus) eel er fapikaty Nematody vsech Lygus spp. celer bulvovy vyvojovych stadii - Psi/a rosae Fabricius Thysanoptera, zejmena vsak Franklinie11a occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman Bakterie - Envinia carotovora subsp. Carotovora (Jones) Bergey et al. Pseudomonas syringae pv. apii (Jagger) Young, Dye & Wilkie Houby - Fusarium oxysporum f ssp. apii W.C.Snyder & H.N.Hansen Phoma apiico/a Kleb. Pvthium spp. Pringsh. Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Septoria apiico/a Speg. Viry a vin"1m podobne - Vsechny, zejmena vsak Celery mosmc VlfUS a orgamsmy Cucumber mosaic virus Asparagus Hmyz, roztoci a - Brachcymynella asparagi (Mordvilleo) offtcinalis L Nematody vsech - Parahv1Jo1Jta caestrwn (Hi.ibner) chi'est vyvojovych stadii - Platyparea poeciloptera Schrank Houby - Fusarium spp. Rhizoctonia crocorum ( Pers :Fr) De. Viry a vin1m podobne - Vsechny orgamsmy Beta vulgaris L. Hmyz, roztoci a - Pegomyia betae Frank fepa salatova, Nematody vsech mangold vyvojovych stadii Houby - Phoma betae Frank Viry a vin"nn podobne - Vsechny, zejmena vsak Beet necrotic yellow vein organismy VlfUS Brassica o/eracea L Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae brokolice, kadefavek, Nematody vsech - Aphididae kapusta hlavkova, vyvojovych stadii - Heterodera spp. kapusta rt'.1.zickova, Lepidoptera, zejmena vsak Pieris brassicae kedl uben, kvetak, (Linnaeus) zeli hlavkove bile, - Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniel/a zeli hlavkove occidentalis Pergande cervene Bakterie Pseudomonas syringae pv. Maculicola (Mc Culloch) Youmg. Dye & Wilkie Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson Houby - Alternaria brassicae (Berk.) Sacc. Aivcosphaere11a soo. Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm Plasmodiophora brassicae Wor. Pythium spp. Rhizoctonia so/ani Ki.ihn Viry a vinnn podobne - Vsechny, zejmena vsak Cauliflower mosmc orgamsmy virus, Tospovirus a Turnip mosaic virus Strana 5430 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Castka 119 Rod nebo drub Seznam skodlivych organizmu Brassica Hmyz, roztoci a - Aphididae rapa L. N ematody vsech - Lepidoptera, zejmena vsak Pieris brassicae zeli pekingske vyvojovych stadii (Linnaeus) Bakterie - Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al. Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson Houby - Alternaria brassicae (Berk.) Sacc. Botrytis cinerea Pers.: Fr. Jvfvcosphaerella SPP. Phoma linf(am (Tode:Fr.) Desm. Plasmodiophora brassicae Wor. Sclerotinia spp. Fuck. Viry a virum podobne Vsechny, zejmena vsak tospoviry organismy Capsicum annuum L. Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae paprika N ematody vsech Leptinotarsa decemlineata Say chilli vyvojovych stadii - Ostrinia nubilalis (Hubner) Phthorimaea operculella (Boyd) Tetranvchidae Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Houby - Leveillula taurica (Lev.) Amand Pyrenochaeta lycopersic Gerlach, Schneider et Gerlach Pythium spp. Phytophthora capsici Leonian Verticillium albo-atrum Reinke et Berth. Verticillium dahliae Kleb. Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Tomato mosaic virus, Pepper mild mottle a Tobacco mosaic virus Cichorium endivia L. Hmyz, roztoci a - Aphididae endivie N ematody vsech - Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella kadefava vyvojovych stadii occidentalis Pergande eskariol Houby - Botrytis cinerea Pers. :Fr. Erysiphe cichoriacearum DC. ex Merat Sclerotinia snn. Fuck. Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Beet western yellow orgamsmy virus a Lettuce mosaic virus Cichorium intybus L. Hmyz, roztoci a - Aphididae cekanka hlavkova N ematody vsech - Napomyza cichorii Spencer cekanka pro puky vyvojovych stadii - Avian assimile Kirbv cekanka prumyslova Bakterie - Erwinia carotovora (Jones) Bergly et al. Erwinia chrysanthemi Burkholder, MC Fadden & Dimoek Pseudomonas marJ!inalis (Brown) Stevens Houby - Phoma exiqua Desm. var. exiqua Boer. Phytophthora erythroseptica Pethybr. Pvthium spp. Pringsh. Sclerothinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Rod nebo druh Seznam skodlivych organizmii Citrullus lanat11s Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5431 (Thunb.) Matsum. et N ematody vsech - Aphididae Nakai vyvojovych stadii - Meloidof!.Yne spp. meloun vodni - Polypha~otarsonemus latus (Banks) Tetranvchus snn. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Houby - Colletotrichum la~enarium (Pass.) Ell. et Halsted Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Watermelon mosaic virus organismy 2 Cucumis melo L. Hmyz, roztoci a Alevrodidae meloun cukrovy N ematody vsech - Aphididae vyvojovych stadii - Meloidogyne spp Polvvha~otarsonemus latus (Banks) Tetranychus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Bakterie - Pseudomonas syringae pv. Lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dve & Wilkie Houby - Colletotrichum la~enarium (Pass.) Ell. et Halsted Fusarium soo. Link Pvthium spp Pringsh. Sphaerothecafuli~inea (Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium spp. Ness Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Cucumber green mottle orgamsmy virus, Cucumber mosaic virus a Squash mosaic virus Cucumis sativus L. Hmyz, roztoci a - Alevrodidae okurka salatova N ematody vsech - Aphididae okurka nakladacka vyvojovych stadii - Delia platura (Meigen) Meloidof!.Yne spp. Polypha~otarsonemus latus (Banks) Tetranvchus snn. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Bakterie Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith& Bryan) Young, Dye & Wilkie Houby - Fusarium spp. Link Phvtophora spp De Bary Pseudoperonospora cubensis (Berk. M.A.Curtis) Pythium spp Pringsh Rhizoctonia spp. DC. Sphaerothecafuli~inea (Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium snn. Ness Viry a virum podobne Vsechny orgamsmy Cucurbita maxima Hmyz, roztoci a Aleyrodidae Duchesne N ematody vsech - Aphididae tykev velkoploda vyvojovych stadii - Meloido'.!Vne spp Polypha~otarsonemus latus (Banks) Tetranychus soo. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande Viry a virum podobne - Vsechny organismv Strana 5432 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Rod nebo drub Seznam skodlivych organizmu Cucurbita pepo L. Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae ty kev obecna Nematody vsech - Aphididae V)"Vojovych stadii - M e/oidogyne spp. Pol iphagotarsonemus latus (Banks) Tetranvchus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frank/iniella occidentalis Pergande Bakterie - Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie Houby Fusarium spp. Link Sphaerotheca fi.1/i<2,inea ( Schlecht et Fr.) Pollaci Verticillium spp. Viry a vin'.nn podobne Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Squash mosaic virus, Zucchini yellow mosaic virus a tospoviry Cynara Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae cardunculus L. Nematody vsech - Aphididae karda vyvojovych stadii - Thvsanoptera artycok Houbv - Bremia /actucc,e Reg. Levei1111la taurica f. ssp. cynara Pythium spp. Pringsh Rhizoctonia solani Kohn Sclerotium rolfsii Sacc. Sclerotinia sclerotiorum ( L1 ib) de Bary Verticillium dahliae K.leb. Viry a vin'.nn podobne - Vsechny orgamsmv Foeniculum vulgare Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae Mill. Nematody vsech - Aphididae fenykl vyvojovych stadii Thysanoptera Bakterie - Envinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergev et al. Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens Houby - Cercosporafoenicu/i Magn. Phytophthora syringae (K.leb.) K.leb. Sclerotinia spp. Viry a vin'.un podobne - Celery mosaic virus orgamsmv Lactuca sativa L. Hrnyz, roztoci a - Aphididae salat Nernatody vsech - Meloidogyne spp. V)"Vojovych stadii Thysanoptera, zejrnena vsak Frankliniella occidenta/is Pergande Houby - Botn>tis cinerea Pers. :Fr. Bremia lactucae Reg. Pythiwn spp. Viry a vin'.un podobne - Vsechny, zejrnena vsak Lettuce big vein, Lettuce orgarnsrny mosaic virus a Lettuce ring necrosis C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5433 Rod nebo druh Seznam skodlivych organizmu Lycopersicon Hmyz, roztoci a - Aphididae esculentum Mill. Nematody vsech - Aleyrodidae rajce vyvojovych stadii - Hauptidia maroccana Meloidogyne spp. Tetranvchus spp. Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande AC11!ops lycopersici (Tryon) Bakterie - Pseudomonas syringae pv. tomato ( Okabe) Yong, Drye & Wilkie Houby - Alternaria so/ani Sorauer C/adosporiwnfit!vwn Cooke Colletotrichum coccoides (Wallr.) Hughes Dicf..vme//a /ycopersici Kleb Fusarium oxysporum Slecht: Fr. Levei/111/a taurica (Lev) Arrand Phytophthora nicotianae van Breda de Haan Pyrenochaeta (vcopersici Gerlach, Schneider et Gerlach Pythiwn spp. Rhizoctonia solani K[thn Sc/erotinia sc/erotiorum (Lib.) de Bary Vertici//ium spp. Viry a vin'.nn podobne - Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Potato virus X, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tomato mosaic virus a Tomato yellow leaf curl virus Rheum Bakterie - Agrobacterium twnefaciens Smith & Townsend) rhabarbarum L. Com reven - Envinia rhapontici (Millard) Burkholder Houby - Armillariella me/lea (Yahl. ex Fr.) Kumm Vertici//ium spp. Viry a vin'.nn podobne - Vsechny, zejmena vsak Arabis mosaic virus a orgamsmy Turnip mosaic virus Solanum Hmyz, roztoci a - Aleyrodidae melongena L. Nematody vsech - Aphididae Jilek vejcoplody, vy'vojovych stadii - Hemitarsonemus latus Leptinotarsa decen1/ineata Say Meloidozyne spp. Tetranvchidae Thysanoptera, zejmena vsak Frankliniella occidentalis Pergande lloubv - Fusariwn spp. Leveillula taurica f ssp. cynara Rhizoctonia solani K[thn Pvthium spp. Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary Verticilliwn spp. Viry a virum podobne - Vsechny, zejmena vsak Cucumber mosaic virus, orgamsmy Eggplant mosaic virus, Potato virus Ya Tobacco mosaic virus Strana 5434 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 ll skodlive organisrny' ktere je zakazano zavlekat a rozsifovat na uzerni Evropskych spolecenstvi I) se nesmi vyskytovat sazenice, ktere pi'i sklizni vykazuji viditelne priznaky napadeni, musi byt vhodn)·m zpt'.1sobem osetreny nebo zlikvidovany, chemicky pripravek, kterym byly sazenice osetreny, se uvede na navesce nebo na prt'.1vodnim dokladu. Pfiloha c. I a 2 vyhlasky c 330/2004 Sb., o opatfenich proti zavlekani a rozsifovani skodlivych organisrnt1 rostlin a rostlinnych produktu, ve zneni pozdejsich pfedpist1 Castka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5435 Pi'floha c. 15 k vyhlasce c. 369/2009 Sb. Pozadavky na prostory a zarizeni laboratori poverenych osob Cast I Pozadavky na prostory laboratori poverenych osob Pi'edpokladem zkusebni cinnosti jsou krome odpovidajiciho technickeho vybaveni i vhodne prostory, ktere musi spliiovat tyto minimalni pozadavky: 1. Analyticka laborator musi byt dostatecne prostoma, aby nedochazelo k nezadoucimu vzajemnemu promichani vzorku osiv . Rozhodujicim kriteriem jsou optimalni a konstantni svetelne podminky. V analyticke laboratoi'i je mozne pi'ijimat laboratorni vzorky a pi'ipravovat vzorky zkusebni, pokud pro tyto ucely pracoviste nedisponuje samostatnymi prostory. Rovnez je zde mozne provadet stanoveni velikostniho ti'ideni a hmotnosti tisice semen, pi'ipadne nasazovani semen na zkousku kif civosti a posuzovanf klf cnfch rostlin. 2. Prostor pro kliceni semen musi byt zvolen a vybaven tak, aby byly dodrzeny pozadavky na osvetleni, teplotu a vlhkost, jake pro ne stanovuje metodika pro zkouseni osiva a sadby. Laboratoi' musi byt vybavena pi'istroji, pomoci nichz budou zajisteny jednotne a operativne i'iditelne podmfnky. Jsou to napi'. klimatizovane mfstnosti, inkubatory, specialni klfcirenske ski'ine, Jacobsenova klicidla. 3. Laboratof vlhkosti - vzhledem ke specifickym tepelnym podmfnkam pi'i stanoveni vlhkosti osiva musi byt tento prostor oddelen od zkusebnich prostor urcenych pro kliceni semen, od ostatnich zkusebnich prostor je vhodne oddelit z duvodu zajisteni hygieny prace pi'i provadeni dalsich zkousek. 4. Sklad vzorku osiv - samostatne uzamykatelny suchy prostor s teplotou neklesajici pod +5°C v zimnim obdobi a nepi'esahujici +20°C v letnim obdobi, chraneny proti zivocisnym skudcum. 5. Fytopatologicka laboratof musi byt oddelena od prostor vymezenych pro stanoveni klicivosti z duvodu nefadouci kontaminace luzek skodlivymi organismy (plisne, bakterie). Vlastni fytopatologicka laboratoi' pak tvoi'i minimalne dva oddelene prostory: a) sterilni prostor pro sterilizaci Petriho misek, pi'ipravu zivnych pud a nasazovani semen na kultivacni media. b) prostor s termostaty urceny pro kultivaci a posuzovani skodlivych organismu, pro likvidaci medii a myti laboratorniho skla. Oba prostory musi byt vybaveny zai'izenim ke sterilizaci vzduchu (germicidni lampa) Cast II Pozadavky na zaNzeni laboratoN povefenych osob skupina plodin: zkouska: pfiprava zkuscbniho vzorku velikostni trideni vlhkost cistota osiva v % obilniny primes jinych rostlinnych druhi'1 klicivost vyskyt chorob identifikace zivocisn)'.·ch skudcu pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % travy primes jinych rostlinnych druhi:1 klicivost identifikace zivocisnfch skudct1 pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % luskoviny primes jinych rostlinnych druhi'1 klicivost vyskyt chorob identifikace ziYOcisnych skt1dct1 pi'istrojove vybaveni: • I) • I) • 2) • L) E ' <U Cl) a. 0 ,..:.:: C/l 0 '-..:..: "§ Vl rl ;:; ;:l ~ V, ~ \.,J O' ....... ....... '° skupina plodin: jeteloviny jine krrnne plodiny olejniny a pl'adne rostliny zkouska: pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % primes jinych rostlinnych drnhi'1 klicivost identifikace zivocisnych skudcu pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % primes jinych rostlinnych druhi:1 klicivost identifikace zivocisnych skudCLL pfiprava zkuscbniho vzorku vlhkost cistota osiva V o/o pr-imcs jinych rostlinnych clruhi:1 klicivost vyskyt chorob iclcntifikacc zivocisnvch skt'.1clc11 0 ::a ';v "O c:i s::: .... ,c:j )c/l ;::i CJ) pl'istrojove vybaveni: , u c:i > 0 u )(\.) > c/'.i :::::: 0 0.. 6..3 c:i 0.. E c:i ,ro > 0 2: E (\.) , .... ...:,: >< 0 .D ro 0.. E ro ::: "O u § (\.) Oil +-' S CJ) 0 E (\.) +-' 0.. 0 ...:,: c/l 0 ... :-;:: E skupina plodin: jine okopaniny (repy) zkouska: pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % phmes jinych rostlinnych druhi'1 klicivost jcdnoklickovost vyskyt chorob identifikace zivocisnych sktidcu stanovenf stupne ploidie pfiprava zkusebniho vzorku vlhkost cistota osiva v % zeleninove druhy pfimes jinych rostlinn)'.·ch druhu klicivost vyskyt chorob identifikace zivocisnych skudcu iJ pro 1dentifikac1 jinobarevnych semen u ovsa 0 ~ 2J pro identifikaci hoi'kych semen u lupiny a pro rozliseni hrachu seteho a pelusky pfistrojove vybaveni: ..=: u ·X ro P E ro ~ -CfJ 0 E , C,) * klicidlem se rozumi Jacobsenovo klicidlo, rustova komora pffpadne jiny klimatizovany prostor umoznujici stanoveni klicivosti za presne definovanych podminek, ktere jsou po celou dobu kliceni monitorovany Vl rl ;:; ;:l ~ V, ~ \.,J 00 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5439 Priloha c. 16 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Podrobnosti provadeni dilcich zkusebnich ukonu na zaklade smlouvy uzavrene s (Jstavem 1. Podani zadosti o uzavreni smlouvy k provadeni dilcich zkusebnich ukonu Uchazec o uzavreni smlouvy poda zadost na stanovenem formulari a dolozi doklady o splneni kvalifikacnich predpokladt'.1. V zadosti uchazec uvede popis technicke zpusobilosti pro vykon pozadovane cinnosti a musi krome uvedenych skutecnosti splnit i pozadavky podle zakona c. 147/2002 Sb .. o (Jsti'ednim kontrolnim a zkusebnim ustavu zemedelskem. ve zneni pozdejsich predpisu. 2. Zaskoleni Zaskolovani probiha podle planu. ktery stanovi (Jstav. Doba zaskolovani je minimalne mesic a v jejim prubehu je mozne ji prodlouzit. Zaskolovani se sklada z casti teoreticke a prakticke. Zaskolovani je ukonceno testem a pokud uchazec uspeje v teoreticke i prakticke zkousce. je s nim uzavrena smlouva. Plan zaskoleni I. (:ast teoreticka: Dokonale seznameni uchazece s platnymi pravnimi pi'edpisy relevantnimi pro danou oblast. plan stanovi vycet predpisu. 2. {'.ast prakticka: Vlastni provadeni ukont'.1 pod dozorem pracovnika Ustavu. 3. Slozeni zkousky: teoreticka prakticka 3.Uzavfenismlouvy Po zaskoleni teoretickem i praktickem a uspesnem vykonani testu uzavre -Ostav smlouvu k provadeni dilcich (1konu pi'i uznavacim i'izeni. 4. Daisi proskolovani Probiha pravidelne nebo 1 x za dva roky a vzdy je zakonceno vedomostnimi testy. S vyhodnocenim testu jsou vsichni ucastnici seznameni. 5. Kontrola Ustav provadi nad vsemi ukony ui'edni dozor a naslednou kontrolu ve vysi 5 - IO % z celkoveho mnozstvi provedenych zkousek v ramci uzavi'ene smlouvy v jednom skliznovem roce. 6. Odejmuti povefeni Zjisti-li -Ostav nedostatky v provaden)'.'ch (1konech, upozorni pi'islusnou osobu, se kterou je uzavrena smlouva. na odchylky. o zjisteni vyhotovi zapis a navrhne dalsi opatreni vcetne zvyseni nasledne kontroly. V pi'ipade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo Strana 5440 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 k poskozeni odberatele osiva nebo dodavatele Ustav od smlouvy odstoupi. Dojde-li k odstoupeni od smlouvy, je poverena osoba povinna vratit razitko. 7. Opetovne uzavreni smlouvy Osoba, u ktere bylo odstoupeno od smlouvy k provadeni dilcich zkusebnich 1.'lkonu, musi absolvovat nove proskoleni ( dle postupu zaskoleni uchazecu) a uspesne slozit test. Dale Ustav provede 20 kontrolnich zkousek soucasne s poverenou osobou. V pripade nejmene 95% shodnosti mfrze byt smlouva opetovne uzavrena pod le ~ 17 odst. I I zakona. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5441 Zadost o uzavreni smlouvy k provadeni nekterych dilcich t1kont1 pri uznani osiva podle ~ 17 odst. 1 zakona c. 219/2003 Sb., o uvadeni do obehu osiva a sadby pestovanych rostlin a o zmene nekterych zakon(1 (zakon o obehu osiva a sadby), ve zneni pozdejsich predpisl'.'1 Zadame o udeleni povereni k odberu vzorku: ( )* nezavisle fyzicke osobe, ( )"' zamestnanci tyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, (1pravou, nebo uvadenim do obehu osiva, ( ) * zamestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, l'.1pravou, nebo uvadenim do obehu osiva v souladu s ~ 17 odst. 4 pism c) zakona. * iiber o::nacte kh:.kem Dodavatel: Predmet cinnosti: Odpovedna osoba ( prijmeni, jmeno, titul ) Dosazene vzdelani: Delka praxe v pozadovanem (1seku cinnosti: Pfilohy: - doklad o splneni kvalifikacnich pozadavkt'.1 vypis z obchodniho rejstfiku V. One razitko a podpis zadatele Strana 5442 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Priloha c. 17 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Podrobnosti provadeni prehHdek mnozitelskych porostu poverenymi osobami a vydavani dokladu na tyto porosty, vcetne zpusobu provadeni (1redniho dozoru a nasledne kontroly I. Povereni Osoby - pfehlizitele Prehlidky mnozitelskych porosti', mohou provadet pouze prehlizitele, obeznameni se spravnym technologickym postupem v souladu se zakonem, jeho provadecimi predpisy a dalsimi platnymi pravnimi predpisy, souvisejicimi s problematikou certifikace osiva. Tito prehlizitele ziskaji rovnez opravneni k vydavani uznavacich lisH, na mnozitelske porosty. Pod£ini zadosti o povefeni k prowideni pfehlidek mnof.itelskych porost11 a iyd£ivani dokladu Uchazec o povereni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostli a vydavani dokladu poda zadost na stanovenem formulari a predlozf Medne overeny doklad o splnenf kvalifikacnfch predpokladu podle s 17 odst. 8 zakona. V zadosti uchazec uvede i popis technicke zpt'.1sobilosti pro vykon pozadovane cinnosti. Skoien[ a povefeni pfehlif.itelu Zaskoleni uchazeH1 o povereni Zaskolovanf se sklada z casti teoreticke a prakticke a trva nejmene I mesic. Prakticke zaskolovani probiha v obdobi vegetace nejprve na pracovisti Ustavu a pozdeji primo v mnozitelskych porostech. Zaskolovani je ukonceno testem a pokud uchazec uspeje v teoreticke i prakticke zkousce. je mu udeleno poverenf. Plan zaskoleni: 1. C'.ast teoreticka: dokonale seznameni noveho prehlizitele s platnymi pravnfmi predpisy: a) se zakonem a provadecfmi predpisy, b) Vestnik MZe - Zkouseni osiva a sadby. 2. Cast prakticka: a) kontrola zaznamu o prehlidce mnozitelskeho porostu. a to t1plnosti udaju, b) kontrola predplodin, c) vlastni provedeni prehlidky mnozitelskeho porostu a provedeni zapisu zjisteni do zaznamu o prehlidce mnozitelskeho porostu, d) konecne hodnoceni stavu mnozitelskeho porostu po poslednf prehlidce, e) rozdelenf zaznamt'.1 o prehlidce uznane a neuznane. f) postup u neuznanych porostL1, g) kontrola podkladu pro vydani Uznavacfho listu, h) vlastni vyplneni a tisk Uznavaciho listu. i) kontrola spravnosti Uznavaciho listu. j) podpis a priprava k odeslani Uznavaciho listu. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5443 3. Slozeni zkousky teoreticke i prakticke. 4. Plan zaskolenf musf obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovanf vedl. Udeleni povereni: Po zaskolenf teoretickem i praktickern a uspesnem vykonanf testu udelf Ustav poverenf k provadenf prehlidek mnozitelskych porostt°J a vydavanf dokladt°1. Daisi proskolov:ini: probfha pravidelne Ix rocne v ramci skolenf prehlfzitell'.1 a vzdy je zakonceno vedomostnfmi testy. S vyhodnocenfm testu jsou vsichni poverenf prehlizitele seznameni. V prfpade neuspesneho vykonani testu je prehlizitel Ustavem opetovne proskolen teoreticky i prakticky a musi znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesicu. Po tuto dobu je povereni pozastaveno a od11at doklad a razftko. Po (1s pesnem vykonanf testu je povolenf obnoveno. Krome vyse uvedeneho pravidelneho skoleni se mohou jednotlivci z(1castnit kratkodobych stazf v Ustavu. II. (Tredni dozor a n:isledn:i kontrola Ufedni dozor Urednim dozorem se rozumi soubor vsech kontrolnich opatreni provadenych Ustavem v celem procesu uznavani mnozitelskych porostu, tj. kontrola dodrzovani spravneho postupu prehlfzenf. Urednfmu dozoru provadenemu Ustavem podleha minimalne 5% mnozitelskych porostt°1. Ntisledna kontrola K nasledne kontrole odrudove pravosti a cistoty se odebfraji vzorky osiva soucasne se vzorkem k uznavacimu i'izeni. Vzorky se zkousf bud' laboratorne nebo ve vegetacnfch zkouskach, pokud nelze odrt°1dovou pravost a cistotou laboratorne ovei'it. V prfpade, ze osivo nesplnuje pozadavky na odn'.1dovou pravost a cistotu, Ustav zrusi Uznavaci list na osivo. Prokaze-li se tato skutecnost naslednou vegetacni zkouskou, neni uznan mnozitelsky porost, byl-li z tohoto osiva zalozen. Nasledne kontrole podleha minimalne 5% mnozitelskych porostt°, pre hi fzenych poverenym i preh I fzitel i. Ntisledna kontrola vydan.vch dokladlt Kontrolu spravnosti vydanych Uznavacfch listu provadf (Jstav podle kopif zasflanych poverenymi osobami. Kazda osoba poverena k vydavanf dokladt°1 bude kontrolovana prubezne, vyse kontroly bude minimalne 5 % vydanych dokladt°1. III. Odejmuti povereni Zjistf-li Ustav nedostatky v technologickem postupu provadeni prehlidek mnozitelskych porostu, upozornf prfslusneho prehlizitele na odchylky od spravne metodiky a o zjistenf vyhotovi zapis. Prehlizitel je povinen podstoupit zvyseny uredni dozor. V pripade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozenf mnozitele nebo dodavatele je mu odebrano povei'enf aje vyskrtnut ze seznamu prehlizitelt°1. Za chyby v technologickem postupu se povazuje: • neprovedena nebo neuplne ci spatne provedena kontrola predplodin, Strana 5444 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 • neprovedena kontrola mechanicke a prostorove izolace mnozitelskeho porostu, • spatne provedene hodnoceni 111110:zitelskeho porostu, nedodrzeni postupu pi'ehlizeni, • nezaslani podkladu k vydani rozhodnuti o neuznani mnozitelskeho porostu, nebo opozdeni, • nevydani dokladu o uznani mnozitelskeho porostu. Pi'ehliziteL kteremu bylo odebrano povei'eni, musi vratit pntkaz, razitko. 0 nove povei'eni muze pozadat nejdi'ive po uplynuti jednoho roku a musi absolvovat nove proskoleni a (1spesne slozit test. Dale je prvnich IO mnozitelskych porostu hodnoceno soucasne pi'ehlizitelem Ostavu. IV. Prehlizeni mnozitelskych porostt, - pracovni postup Postup pnice dodavatele (1) vyplneni zadosti s vyznacenim osoby, ktera provede pi'ehlidku mnozitelskeho porostu (pouze ze seznamu osob vedenych Ustavem) (2) podani zadosti LJstavu. Postup pNice Ustavu (I) Ustav zaeviduje pi'ijate zadosti, zkontroluje jejich vecnou spravnost a provede kontrolu udaju, zejmena kontrolu puvodu osiva pouziteho k zalozeni mnozitelskeho porostu, (2) pokud jsou shledany zavady, -Ostav vyzve dodavatele k doplneni zadosti a stanovi pi'imei'enou lhutu, (3)je-li zadost bez zavad nebo po jejim doplneni, Ustav vytiskne zaznam o provedeni pi'ehlidky mnozitelskeho porostu a pi'edajej povei'ene osobe k dalsimu i'izeni, (4)po provedeni posledni pi'ehlidky Ustav eviduje original zaznamu o provedeni pi'ehlidky a kopie zaslanych Uznavacich listi:1, popi'ipade vyda rozhodnutf o neuznani mnozitelskeho porostu, Postup pnice povefene osoby k provadeni pfehlidek mnozitelskych porostlt ( l) pi'ehlizitel pi'evezme osvedceni a zkontroluje jejich (1plnost, (2) oznami dodavateli termin provedenf pi'ehlidky, (3) pi'ehlizitel provede pi'ehlidku (popi'. pi'ehlfdky) 111110.zitelskeho porostu, pi'i ktere hodnoti vsechny vlastnosti uvedene v § 6 odst. 2 teto vyhlasky, (4) pi'ehlizitel provede zaverecne vyhodnoceni, zdaje porost uznan nebo neuznan, (5) v pi'ipade neuznanf odesle vyplneny a podepsany original zaznamu o provedeni pi'ehlidky neprodlene do Ustavu, ktery vyda rozhodnuti o neuznanL ( 6) je-li porost uzn{m, vyda uznavaci list a zasle -Ostavu originaly zaznamu o provedeni pi'ehlidky a kopie vydanych Uznavacich listu. Postup prtice pfi vyd£ivani uzn£ivaciho listu Uznavaci list (I) 111(1:ze vydat povei'ena osoba pouze za pi'edpokladu, ze a) porost byl pi'ehlizen v souladu se zakonem a provadecim pi'edpisem a b) porost ma vlastnosti stanovene zakonem a provadecim pi'edpisem, C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5445 (3) musi byt vydan na schvalenem formulari a poverena osoba provedla pred vydanim kontrolu vsech podkladu, ( 4) musi byt zpracovan na pocitaci, opati'en razitkem a podpisem poverene osoby. (5) musi byt cislovan stejnym zpusobem jako v Ustavu, tj. cislo regionu, kde ma sidlo poverena osoba - registracni/evidencni cislo dodavatele - cislo porostu / U / rok uznavacfho rfzeni. Original Uznavaciho listu obdrzi dodavatel, kopii zasle poverena osoba do -Ostavu k zalozeni, evidenci a pripadne kontrole vecne spravnosti. Doklady na mnozitelske porosty, ktere nemajf vlastnosti stanovene zakonem a provadecfm predpisem, vydava pouze Ustav. V takovem pripade preda poverena osoba veskere podklady mistne prislusnemu oddeleni osiva a sadby k vydani rozhodnuti o neuznani. Strana 5446 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Zadost o povereni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostu a vydavani dokladt, na mnozitelske porosty podle § 17 odst. 2 zakona C,1stka 119 Z:adame o udeleni povei'eni k provadeni pi'ehlidek mnozitelskych porosti:1 a vydavani dokladt1 na 1m1ozitelske porosty: ( ). nezavisle tyzicke osobe ( ),. zarnestnanci tyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, t'.tpravou, nebo uvadenirn do obehu osiva ( ) zarnestnanci tyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, t'.tpravou, nebo uvadenirn do obehu osiva v souladu s § 17 odst. 4 pism c). iadatel ozna6 kNikem odpovfdajici 11daj Zadatel: Dosazene vzdelani: Delka praxe v pozadovanem t'1seku cinnosti ajeji popis: *) nehodici se skrtnete Prilohy: - doklad o splneni kvalifikacnich pozadavkt1 popis technicke zpi'.tsobilosti V ... Dne razitko a podpis .fadatele C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5447 Vzor Medniho razitka poverene osoby: Povb'en6 PPP RR-XX osoba kde PPP - poradove cislo poverene osoby v seznamu vzorkovateh'.1 a prehlizitel-C1, ktery vede Ustav RR - cislo regionu pl'.1sobnosti poverene osoby, popi'. cislo regionujejiho sidla, XX - poradove cislo povereni v ramci jednoho regionu a zadatele Strana 5448 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Priloha c. 18 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Podrobnosti provadeni odberu vzorki'1 poverenymi osobami, vcetne zpi'1sobu provadeni uredniho dozoru a nasledne kontroly I. Povereni Osoby - vzorkovatele Odber vzorku osiv mohou provadet pouze ui'edni vzorkovatele, obeznameni se spravnym technologickym postupem vzorkovanf v souladu se zakonem a s provadecfm pravnfm pi'edpisem, kterym se stanovf pozadavky na odber vzorki'.1 a dalsfmi platnymi pravnfmi pi'edpisy souvisejicimi s problematikou vzorkovani osiva. Podani f.<idosti o povefeni ke vzorkovani Uchazec o povereni ke vzorkovani poda zadost vyplnenou na formulari uvedenem v teto prfloze a predlozf Medne overeny doklad o splnenf kvalifikacnich predpokladi'.1 podle ~ 17 odst. 8 zakona. V zadosti uchazec uvede i popis technicke zpusobilosti pro vykon pozadovane cinnosti. Proskoleni a povefeni vzorkovatell't Zaskoleni uchazecu o povereni Zaskolovani pro odber vzorki."1 probiha podle planu zaskolovani, ktery stanovi Ustav. Doba zaskolovani je minimalne I mesic av prt"1behu zaskolovani je mozne ji prodlouzit. Zaskolovani je ukonceno teoretickym testem a vyhodnocenim srovnavacfch zkousek odber(1 novym vzorkovatelem a kontrolnich odberu vzorku Ustavem. Pokud novy vzorkovatel uspeje v teoreticke i prakticke zkousce, je mu udeleno povereni. Plan zaskoleni: Plan zaskoleni musf obsahovat minimalne: 1. C'.ast teoreticka: dokonale seznameni noveho vzorkovatele s platnymi pravnimi pi'edpisy: a) se zakonem a provadecimi predpisy, b) Vestnik MZe -Zkouseni osiva a sadby. 2. C'.ast prakticka: prakticky postup pri odberu vzorku: a) kontrola vsech pi'edepsanych dokladi'.1, h) vlastni vzorkovanf - cetnost odberu dilcfch vzorku, zpi'.1sob odberu, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd., c) priprava laboratorniho vzorku, d) uzavi'enf a oznaceni vzorkovnice, oznaceni pruvodniho dokladu. 3. Slozeni zkousky teoreticke i prakticke. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5449 4. Plan zaskoleni musi obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovani vedl. Udeleni povereni: Po zaskolenf teoretickem i praktickem a (1spesnem vykonanf testu udelf Ustav poverenf k odber vzorku pro (1cely zkouseni a uznavani osiva a soucasne stanovi i vysi nasledne kontroly. S dokladem o poverenf je rovnez v ramci uznavacfho rizenf prideleno razitko a prukaz poverene osoby. Daisi proskolovani a spoluprace s povefen.vmi osobami Daisi proskolovani probiha obvykle 1 x rocne v trvanf 1-3 dnu a jedenkrat za dva roky je vzdy zakonceno praktickymi nebo vedomostnimi testy. S jejich vyhodnocenim jsou vzorkovatele seznameni. V pripade ne(1spesneho vykonanf testu je vzorkovatel Ustavem opetovne proskolen teoreticky i prakticky a musf znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesicu. Po tuto dobu je povel'eni pozastaveno a odiiat doklad a razitko. Po (1spesnem vykonani testu je povoleni obnoveno. Pi'i opetovnem spatnem vysledku testu je vyskrtnut ze seznamu poverenych vzorkovatel (1. Krome vyse uvedeneho pravidelneho skoleni poverenych vzorkovatel(1 se mohou jednotlivci z(1castnit kratkodobych stazf v LJstavu. II. (Tredni dozor a nasledna kontrola Ufedni dozor - rucni vzorkov£ini Urednim dozorem se rozumi soubor vsech kontrolnich opatl'enf provadenych Ustavem v celem procesu vzorkovani, tj. kontrola dodrzovani spravneho postupu vzorkovani. Kazdy vzorkovatel povel'eny k odebiranf vzork(1 osiva bude kontrolovan alesp011 jedenkrat rocne pri rozsahu odebfranych vzorku do 20 ks, nebo alespo11 dvakrat rocne pri rozsahu vetsim. Vseclmy kontrolni vzorky budou odebirany namatkove a bez ohlaseni z partie, ktera jiz byla vzorkovana. Vzorkovatel nesmi vedet, ze ktere partie bude kontrolni vzorek odebiran. Kontrolni vzorky budou zaslany do urcene laboratore osiv a sadby LJstavu, kde se proverf cistota osiva, klfcivost a primes semen jinych rostlinnych druh(1. Soucasne se vybere a odesle vzorek odebrany poverenou osobou pro ucely nasledne kontroly. Vzorky budou zkouseny v souladu s metodikou zkouseni osiva a sadby. Oba vzorky z teze partie musi v laboratori analyzovat stejna osoba. U zkousky kif civosti je tl'eba, aby oba vzorky byly zkouseny ve stejnou dobu, na stejnem klfcidle a byly zajisteny stejne zkusebni podmfnky. Vedouci laboratore nebo jim povereny referent vyhodnoti rozdfl mezi zjistenymi vysledky (pro kontrolu porovna s vysledky vzorku pro uznavaci l'izeni, ktere provedla povel'ena laboratol') a porovna s tabulkami pl'ipustnych odchylek v metodice zkouseni osiva a sadby: u cistoty osiva: tab. 3.2 str. Vestniku MZe - Zkouseni osiva a sadby u primesi SJRD: tab. 4.2 str. Vestniku MZe - Zkousenf osiva a sadby u klfcivosti: tab. 5.3. str. Vestnfku MZe - Zkouseni osiva a sadby Lezi-li vysledk; kontrolnich rozbor() mimo interval shodnosti, provede se opakovani zkousek v laboratori z nove pripraveneho zkusebniho vzorku a vzorky budou hodnoceny dvema analytiky: 1. analytikem, ktery provadel pt'.'1vodni rozbory, 2. dalsim analytikem ZL osiv a sadby Praha. Strana 5450 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Jsou-li vysledky obou zkousek opet mimo toleranci, je vyloucena chyba v laboratoi'i. V tomto pi'ipade se zvysi dohled nad obema vzorkovateli, a to pi'imo vedoucim oddeleni pi'islusneho regionalniho oddeleni osiva a sadby Ustavu nebo vedoucim oddeleni terenni kontroly odboru osiva a sadby Ustavu po dobu nejmene jednoho mesice. Pokud se prokaze timto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebrano povei'eni s naslednym vyskrtnutim ze seznamu vzorkovatel u. 0 provedenych kontrolnich odberech a vysledcich laboratornich zkousek jsou vedeny zaznamy a jsou podkladem pro dalsi obdobi povei'eni a ke stanoveni procenta kontroly. Zaznamy o vysledcich kontrolniho vzorkovani musi byt archivovany minimalne 6 let. Ufedni dozor - automaticke vzorkovadlo Oredni dozor se v pi'ipade automatick:eho vzorkovadla, krome kontroly dok:ladf1 a partie osiva, zamei'uje na spravnost jeho funkcnosti a na zpusob pi'ipravy laboratorniho vzorku. N<isledna kontrola (1) rucni vzorkovani k nasledne kontrole ve vegetacni zkousce jsou odebrany vzorky ulozene pro tento ucel u dodavatele v uzamcene mistnosti. Nasledna kontrola cini minimalne 5% ajeji vysi stanovi kazdorocne Ustav na zaklade hodnoceni vysledku lli'edniho dozoru a nasledne kontroly z pi'edchoziho skliz11oveho roku. (2) automaticke vzorkovadlo k: nasledne kontrole formou vegetacni zk:ousk:y se vzorky z automatick:eho vzork:ovadla pi'i jeho spravnem nastaveni nezasilaji. Lze tak ucinit pouze v pi'ipade, ze je pi'i urednim dozoru zjistena zavada a je dl'.'1vodne podezi'eni, ze mohlo dojit ke vzniku nezadouci pi'imesi jineho druhu nebo odrudy. Aby byla vyloucena kontaminace partie, provede Ostav kontrolni vzorkovani z dane partie i rucne. Oba vzorky jsou pak podrobeny nasledne kontrole, pi'icemz je mozne podle povahy pi'imesi pouzit i laboratorni stanoveni. Ill. Odejmuti povereni Zjisti-li (Jstav nedostatky v technologickem postupu odberu vzorkt1, upozorni pi'islusneho vzorkovatele na odchylky od spravne metodiky a o zjisteni vyhotovi zapis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvyseny ui'edni dozor. V pi'ipade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozeni odberatele osiva nebo dodavatele je mu odebrano povei'eni a je vyskrtnut ze seznamu ui'ednich vzorkovatel(\. Za chyby v technologickem postupu se povazuje: a) nedodrzeni pi'edepsane cetnosti vzorkovani, b) hmotnost laboratorniho vzorku neni v souladu s provadeci pravnim pi'edpisem, c) nedostatky nalezene behem kontroly vzorkovani, ktere zpi'.1sobuji vyse zminene body, d) chyba pi'i kontrole dokladt'.1 o partii osiva, e) nedi'.1sledna kontrola uzavi'eni obali'.1 a oznaceni vsech obalt'.1 v partii, f) nedostatecna kontrola automatickeho vzorkovadla, tj. zaplombovani vzorkovadla a vsech cest mezi vzorkovadlem a odbernymi nadobami, g) chyba pi'i deleni vzorku, tj. pi'i pi'iprave laboratorniho vzorku, h) spatne uzavi'eni (zaplombovani) laboratorniho vzorku nebo i) jakakoliv jina nepi'ipustna manipulace se vzorkem. Vzorkovatel, kteremu bylo odebrano povei'eni ke vzorkovani, musi vratit prukaz, razitko a adjustacni material. 0 nove povereni muze pozadat nejdrive po uplynuti jednoho roku a musi absolvovat nove proskoleni (dle postupu zaskoleni novych vzorkovatelu) a uspesne slozit test. Dale je C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5451 provedeno 20 kontrolnich odberl'.1 soucasne vzorkovatelem Ustavu a vzorky jsou zkouseny v laboratoi'i osiv a sadby Praha. IV. Vzorkovani - pracovni postup 1. Zarizeni a pomt1cky Dodavatel je povinen zajistit pomucky ke vzorkovani v souladu se zakonem a s provadecim pravnim pi'edpisem. Ui'edni vzorkovatel musi byt dale vybaven: a) ui'ednimi plombami - ui'ednimi samolepicimi pi'elepkami b) samolepkami ,,Vzorkovano povei'enou osobou" pro zaceleni otvoru po odberu osiva, pi'ip. pro podlepeni dna papirove vzorkovnice Tyto adjustacni pomucky ziska povei'eny vzorkovatel prosti'ednictvim Ustavu za (1platu. Povinnosti Ui'edniho vzorkovatele s ohledem na lli'edni plomby a) zajistit ucinnou ochranu pi'evzatych plomb, b) vest evidenci o pi'ijatych a vydanych plombach. 2. Dodavatel je povinen ke vzorkovani predlozit a) uznavaci list ( pi'fp. rozhodnutf) o uznanf porostu, b) vzorkovnici s vypsanymi vesker}mi pozadovanymi charakteristikami osiva, c) vyrobni a skladovou evidenci, d) evidenci navesek 3. Technologicky postup I) kontrola zadosti a dalsich dokladu, 2) kontrola oznacenf partie partiovym stitkem, 3) kontrola vsech oball'.1 v partii navesky - spravnost, (1plnost a citelnost (1dajf1, plomby - pi'itomnost plomby a spravnost pouziti, stav obalu - uzavi'eni, celistvost a neposkozenost, 4) vlastni vzorkovani, 5) pi'iprava vzorku - laboratorniho, kontrolniho, rezervniho a pi'ipadne dalsiho vzorku (VZ, dodavkovy vzorek). LJredni vzorkovatel kontroluje shodnost (1dajt°1 na fadosti o uznam osiva s (1daji ve vyrobni evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdf na zadosti a na vzorkovnici svym podpisem, identifikacnim razitkem vzorkovatele a datem vzorkovani. Zaroven zaznamena odber vzorku do knihy partii. Ui'edni vzorkovatel odebere vzorky a) laboratorni, urceny pro semenai'skou laboratoi', ktera provede poti'ebne zkousky, b) rezervni, c) kontrolnL urceny pro system nasledne kontroly a d) dalsi uredni vzorek - ke zjisteni kyseliny erukove a glukosinolatt"1, na vegetacni zkousku apod., popr. tzv. dodavkovy vzorek. Strana 5452 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 S ohledem na pozadavek homogenity partie musi byt osivo pred konecnym uzavrenim do obalu dostatecne promichano. Pri jakekoliv znamce heterogenity (osivo v obalech se lisi napr. velikosti, barvou, obsahem necistot, primesi, apod.) se vzorek k uznavacimu fizeni neodebere. V takovem pripade se odeberou vzorky a provede zkouska heterogenity. 4. Zasilani vzorki.'1 a ulozeni vzorki.'1 kontrolnich Vzorky' zasila nebo doruci do laboratore vzorkovatel osobne. Kontrolni vzorky urcene pro naslednou kontrolu (Jstavu se ukladaji a) ve smluvnich laboratorich v prostorach k tomu urcenych s pristupem pouze pro vzorkovatele Ustavu nebo b) v pripade nezavislych vzorkovatel(1 na mistne prislusnem regionalnim oddeleni osiva a sadby Ustavu. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Zadost o povereni k provadeni prehlidek mnozitelskych porostii a vydavani dokladl1 na mnozitelske porosty podle § 17 odst. 3 zakona Strana 5453 Zadame o udeleni povei'eni k provadeni pi'ehlidek 1m1ozitelskych porostt1 a vydavani dokladi'.1 na 1m1ozitelske porosty: ( )' nezavisle fyzicke osobe ( ) zamestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se nezabyva vyrobou, 1'.1pravou, nebo uvadenim do obehu osiva ( )* zamestnanci fyzicke nebo pravnicke osoby, ktera se zabyva vyrobou, 1'.1pravou, nebo uvadenirn do obehu osiva v souladu s 9 17 odst 4 pism. c). zadatel oznaci kfizkem odpovidajici 1.1daj Zadatel: Dosazene vzdelani: Delka praxe v pozadovanem i:,seku cinnosti ajeji popis: Pfilohy: - doklad o splneni kvalifikacnich pozadavkt1 popis technicke zpusobilosti V ......................... . Dne razitko a podpis zadatele Strana 5454 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Vzor i'.1redniho razitka poverene osoby: Povefrna PPP RR-XX osoba kde PPP - pofadove cislo poverene osoby v seznamu vzorkovatelu a prehliziteh'.1, ktery vede Ustav RR - cislo regionu pusobnosti poverene osoby, popr. cislo regionujejiho sidla, .... XX - pofadove cislo povereni v ramci jednoho regionu a zadatele C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5455 Priloha c. 19 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Podrobnosti laboratorniho zkouseni poverenymi osobami I. Povereni Osoby Laboratorni zkouseni osiva mohou vykonavat pouze osoby, ktere maji dostatecnou praxi v oboru a zkousky provadeji za ucelem zajisteni plynuleho laboratorniho provozu. Pro udeleni povereni plati 1. Vedouci laboratoi'e a zastupce prokazi odbornou zpusobilost a delku nezbytne praxe ktera cini u osob a) s vysokoskolskym vzdelanim v akreditovanem bakalai'skem, magisterskem nebo doktorskem studijnim programu v oblasti zemedelstvi nebo se zametenim na biologii nebo s t'.1ph1)'.'m sttednim odborn)'.'m, poptipade vyssim odbornym vzdelanim v oborech zemedelstvi minimalne dva rok.y7 praxe v oboru, nebo b) s minimalne stredoskolskym vzdelanim i jineho zamereni minimalne tri roky praxe v oboru. 2. Dodrzeni zasady ,,nikdo nekontroluje sam sebe", ti- musi byt splnena podminka zastupitelnosti. 3. Vedouci povetene laboratore ajeho zastupce nesmi byt nijak financne zainteresovani na vyrobe, zpracovani a distribuci osiv, ani na vysledcich a poctu provadenych zkousek. Tato skutecnost musi byt dolozena C'.estnym prohlasenim. 4. Laboratot se dva roky uspesne ucastnila soubezn)'.'ch ovetovacich laboratornich zkousek a kruhovych testu organizovanych Ustavem. Podani Z<idosti o povefeni Zadatel o uzavi'eni smlouvy k provadenf dilcich t'.1kon-C1 pti uznavacim i'izenf pozada Ustav, odbor osiv a sadby pisemne, a to v ramci kalendai'nfho roku do 30.4. nebo do 30. l 0. Soucasti zadosti bude: a) seznam technickeho vybaveni laboratore nutneho k zajisteni zkousek, ktere jsou predmetem uzavtenf smlouvy. U sit, teplomert°, a vah budou ptedlozeny kopie protokolt°1 o overeni Ceskym metrologickym institutem, pi'ip. kalibracnich listll vydanych akreditovanou kalibracni laboratorL original bude predlozen pri auditu na miste; kopie dokladu o vzdelani, pricemz original bude ptedlozen pri auditu na miste; b)prokazani odborne zpusobilosti pi'edlozenim Medne ovefene kopie dokladu o vzdelani; c) prohlasenf o de lee odborne praxe a prohlaseni o financnf nezainteresovanosti na vyrobe, zpracovanf a distribuci osiv; d)doklad o opravneni k podnikani vcetne vypisu z obchodniho rejsttiku, je-li v nem zapsan, ne starsi nez 6 mesicu. Proces povefovani a proskoleni (J stav oveti a) uplnost podane zadosti a prilozenych dokladt1; b) do 1 mes ice od podani zadosti splneni vsech predepsanych kriterii formou ,,Auditu na mfste"; Strana 5456 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 c) ze probihaly soubezne overovaci laboratorni zkousky minimalne 2 roky pred podanim zadosti a ze vysledky laboratofe zadatele dosahuji alesp011 95% shodnosti s vysledky laboratore osiv Ustavu; d) t'1cast laboratofe zadatele v kruhovych testech organizovanych Ustavem a jejich vyhodnoceni. Proskoleni: Uvodni proskoleni vsech osob uvedenych v casti I. zajisti Ustav a probiha podle planu zaskolovani. Zaskolovani je ukonceno teoretickym testem a vyhodnocenim srovnavacich zkousek. Testy jsou organizovany vzdy ve 2 terminech (v zavislosti na doruceni zadosti): kveten/cerven nebo listopad/ prosinec. Plan zaskoleni: Plan zaskoleni musi obsahovat minimalne: 1. Cast teoreticka: dokonale seznameni s platnymi pravnimi pfedpisy: a) se zakonem a provadecfmi pfedpisy, b) Vestnik MZe - Zkouseni osiva a sadby. 2. Cast prakticka: prakticki' postup pfi laboratornfm zkousenf: a) prijem a pfiprava laboratorniho vzorku, b) zkouska vlhkosti, c) zkousky cistoty, semen jinych rostlinnych druhu (dale jen ,,jinych druht"!''), hmotnosti tisice semen, d) zkouska klicivosti, e) dalsi zkousky v zavislosti na povaze povereni, f) ulozeni a archivace vzorkiL g) kontrola podkladu pro vydani Uznavaciho listu, h) vlastnf vyplnenf a tisk Uznavaciho listu, i) kontrola spravnosti Uznavaciho listu, j) podpis a pfiprava k odeslani Uznavaciho listu. 3. Slozeni zkousky teoreticke i prakticke. 4. Plan zaskoleni m usi obsahovat informaci, kdo plan sestavil a kdo zaskolovani vedl. Udeleni povereni: Po vyhodnoceni a splneni vsech podminek bude rozhodnuto o udeleni povereni. Procento nasledne kontroly stanovi LJstav kazdorocne pro jednotlive poverene laboratofe v zavislosti na shodnosti s vysledky Zkusebni laboratofe osiva a sadby v Praze. Soucasti kontrolni cinnosti je i llfedni dozor, v ramci ktereho mohou byt rovnez odebrany vzorky ke kontrole. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5457 Daisi pro,5kolovani a spoluprace s povefen vmi osobami Skoleni probiha pravidelne lx za 2 roky a vzdy Je zakonceno vedomostnimi testy. S vyhodnoeenim testli jsou vsechny poverene osoby seznameny. V pripade ne(1spesneho vykonani testu je dotcena osoba Ustavem opetovne proskolena teoreticky i prakticky a musi znovu vykonat test, a to nejpozdeji do 3 mesict°1. Povereni je pozastaveno, jedna-li se o vedouciho laboratore. Po t'.1spesnem vykonani testu je povoleni obnoveno. Krome vyse uvedeneho pravidelneho skoleni se mohou jednotlivci z(1castnit kratkodobych stazi V Ustavu po predbezne dohode. II. (Jredni dozor a nasledna kontrola Ufedni dozor LJrednim dozorem se rozumi soubor vsech opatreni provadenych Ustavem v celem procesu uznavani osiva. Uredni dozor provadi Ustav a lze jej rozdelit do nasledujicich oblasti: 1. Kontrola kvality provadenych rozboru Zkousky provadeji laborator poverena i zkusebni laborator osiva a sadby v Praze a vedouci teto laboratore prubezne vyhodnocuje shodnost zkousek obou vzorku a vysledky zaznamenava. K porovnani vy'sledkt'.1 se pouzivaji hodnoty uvedene v kap. 15 Metodiky zkouseni osiv a sadby. Soucasti kontroly je rovnez uplnost a spravnost vyhodnoceni rozbort°1 poverenou laboratori a spravnost vypli"1ovani rozborove karty. 2. Kontrola vyhodnoceni karet Zkousky provadi pouze poverena laborator a vedouci Zkusebni laboratore osiva a sadby kontroluje spravnost vyhodnoceni vsech zkousek, uplnost zaznami:1, vysledne hodnoceni zkouseneho vzorku. V navaznosti na rozborove karty jsou Ustavem kontrolovany vydane uznavaci listy a vysledky zaznamenavaji. V pripade chybneho hodnoceni rozhodne o novem provedeni rozboru laboratori Ustavu. 3. Kontrola poverene Iaboratore na miste a) Pravidelnou kontrolu provadi vedouci Zkusebni laboratore osiva a sadby ve spolupraci s vedoucim oddeleni a semenarskym inspektorem alesp011 jedenkrat rocne po dohode s vedoucim poverene laboratore. Pokud je udeleno subjektu i dalsi povereni, mohou se kontroly zt'1castnit i dalsi osoby zodpovedne za udelene povereni. b) Ucelova kontrola se provede okamzite tehdy, pokud jsou zjisteny opakovane rozdily ve vysledcich zkousek nebo vyhodnocovani rozboru, aby se zjistily a odstranily priciny nedostatku. c) Z kontrol laboratore jsou vyhotovovany zapisy. Jeden original zC1stava laboratori a druhy je ulozen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci poverene laboratore. Predmet pravidelne kontroly poverene laboratore na miste. Kontrolu provadi (Jstav. Predmetem kontroly je: • kontrola laboratore kontrola vedeni evidence - doporuceny formular pro vedeni evidence je uveden v priloze c. 9. Evidence vzorku zkousenych v ramci povereni bude vedena samostatne. Strana 5458 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Kontrola vlastniho zkouseni a) kontrola dodrzovani metodickych postupiL tj. dodrzovani pi'edepsane navazky pro rozbor zakladniho a zkusebniho vzorku, b) volba vhodne metody pro stanoveni klicivosti a dodrzovani pi'edepsane teploty pi'i zkousce klicivostL c) spravna pi'iprava zakladniho a zkusebniho vzorku, d) spravny postup pi'i zkousce vlhkostL kontrola pouzivani ovei'eneho metrologickeho vybaveni: sita- doba kalibrace 2 rok.y vahy - doba ovei'eni nebo kalibrace 2 roky teplomery - rtut'ove - doba kalibrace 3 roky teplomery - elektronicke - doba kalibrace 2 roky kontrola ulozeni vzorkt'.1 v samostatne uzamcene mfstnosti (nebo ski'ini apod.) vcetne podminek skladovani a kontroly ulozeni klicl'.1 ( I ks vedouci regionalni laboratoi'e LJstavu, I ks semenai'sky inspektor LJstavu, I ks v povei'ene laboratoi'i v zalepene obalce opattene razitkem semenai'skeho inspektora Ustavu), kontrola jednotneho postupu v poctu nasazovanych semen pro zkousku klicivosti, kde u vsech druhu osiv bude nasazovano 400 semen; • kontrola provozu cistici stanice kontrola automatickeho vzorkovadla, kontrola ulozeni partii osiv, uzavi'eni a oznaceni obah'.1, kontrola pn'.ivodnich dokladu od pi'ijmu osiva po vyskladneni. Rocni vyhodnoceni prace poverene laboratore Vysledkem vyhodnoceni dokladu o shodnosti rozbor(1 provadenych v povei'ene laboratori a v laboratoi'i Ustavu, kruhovych testi', a vysledld1 kontrol povei'ene laboratoi'e na miste je zaverecna zprava o praci povei'ene laboratoi'e, ktera je zakladem pro stanoveni vyse nasledne kontroly pro dalsi obdobi. Ntisledmi kontrola Nasledna kontrola povei'enych laboratoi'i je provadena ze vzorki1 oznacenych odebranych jak Mednim, tak i povei'enym vzorkovatelem, a to: a) pi'i nasledne kontrole z ulozenych vzorku, b) Ustav zkousi a hodnoti ty vlastnosti osiva, ktere pro dany druh stanovuje provadeci pravni pi'edpis a ktere jsou podminkou uznani s vyjimkou stanoveni vlhkosti osiva. c) Ulozeni vzorku v povei'ene laboratori: Vzorky pro zkusebni laboratoi' osiv a sadby oznacene ,,UKZUZ" a ,,R" budou ulozeny oddelene od ostatnich vzorku v uzamcene mistnosti v prostorach nalezejicich poverene laboratori. Klic od teto mistnosti bude mit vzorkovateL druhy vedouci zkusebni laboratoi'e osiv a sadby Ustavu a ti'eti bude zapeceten vzorkovatelem Ustavu a bude ulozen na miste u vedouciho poverene laboratoi'e. V pi'ipade, ze povei'ena laboratoi' nedisponuje samostatnou mistnostf, kterou muze pro ucely vzorkC, pouzit je mozne vzorky ukladat v uzamykatelnych ski'inich, bednach apod. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5459 Vzorky musi byt ulozeny tak, aby nedoslo k jejich znehodnoceni vlivem spatnych skladovacich podminek (teplo, vlhko, skt1dci). Vzorky oznacene ,,UKZUZ", urcene pro naslednou kontrolu, budou ukladany bez vzorku pro zkousku vlhkosti! Nasledna kontrola se provadi die nize uvedenych zasad: I. Posouzeni klicivosti: po provedeni zkousek klicivosti a jejich vyhodnoceni se zkousky, ktere jsou mimo povolenou toleranci provedou znovu,k a to v laboratori Ustavu i v poverene I aboratori takto: a) vedoucf zkusebnf laboratoi'e osiv a sadby Ustavu oznamf v dobe provadenf nasledne kontroly vedoucimu povei'ene laboratoi'e, ktere partie je ti'eba zopakovat v obou laboratoi'ich soucasne a take termin nasazeni na zkousku, b) povei'ena laboratoi' nasadi ve stejnou dobu tentyz vzorek opakovane na klicivost a vysledek zasle do zkusebnf laboratoi'e osiv a sadby Ustavu, c) nasledna kontrola bude vyhodnocovana na zaklade opakovane zkousky provadene v obou laboratoi'ich ve stejnem terminu, a to z duvodu zvyseni objektivity hodnoceni 2. Posouzenf cistoty: vyhodnoceni toleranci stanovenych Metodikou zkouseni osiva a sadby pro cistotu a pocet semenjinych rostlinnych druhu se provede z pi'ivodniho vysledku zkousky cistoty stanovene povei'enou laboratoi'i a vysledku stanoveni LJstavu ze vzorku pro naslednou kontrolu. 3. Posouzeni vlhkosti: v ramci nasledne kontroly se nehodnoti Vzorky se archivuji do ukonceni nasledujiciho vegetacniho obdobi. U viceletych druhu do ukonceni nejblizsiho vegetacnfho obdobf, kdy lze posoudit pravost druhu a odr(1dy. III. Odejmuti povereni Zjisti-li Ustav nedostatky v technologickem postupu laboratornfho zkousenf osiva a nasledneho vysledku, upozorni pi'islusneho vedoucfho laboratoi'e na odchylky od spravne metodiky a o zjisteni vyhotovi zapis. Laboratoi' je povinna podstoupit zvyseny Lli'edni dozor. V pi'ipade opetovneho vazneho pochybeni, ktere by vedlo k poskozeni dodavatele, je mu odebrano povei'eni. Za chyby v technologickem postupu se povazuje: a) neprovedene nebo neuplne ci spatne provedene laboratorni zkouseni, b) opakovane spatne nebo neuplne provedene zaverecne hodnoceni partie osiva, c) opakovane nedodrzeni podminek laboratornfho zkousenf, d) nevydani uznavacfho listu, e) nezaslani podkladt1 U stavu k vydani rozhodnuti o neuznani. Strana 5460 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 IV. Prace v poverene laboratori a) Vedouci povei'ene laboratoi'e a jeho zastupce podlehaji na useku laboratorni kontroly osiv metodickemu rizeni vedouci zkusebni laboratoi'e osiv a sadby -Ostavu. b) Vedouci povei'ene laboratoi'e ajeho zastupce musi absolvovat pi'ed udelenim povereni a dale kazdy druhy rok odborne skoleni provadene Ustavem. Podminkou je t'.1spesne zakonceni zaverecnym testem (zkouskou). c) Laboratoi' se ph zkouseni osiv v ramci povereni i'idi platnou legislativou, metodikou zkouseni a pokyny (Jstavu. 1. Vzorkovani Vzorky odebira Medni vzorkovatel Ustavu nebo pi'ip. i povereny vzorkovatel, ktery z kazde vzorkovane partie phpravi 3 vzorky: I. pro povei'enou laboratoi' vcetne vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude pi'ilozena vyplnena kopie zadosti o uznani osiva, podepsana dodavatelem a vzorkovatelem. Original zadosti musi byt neprodlene zaslan -Ostavu. 2. pro -Ostav s oznacenim ,,UKZUZ'· 3. rezervni vzorek oznaceny ,,R" Vzorek pro Ustav a rezervni budou ulozeny v uzamcene mistnosti v prostorach nalezejicich povei'ene laboratoh. l!lozeni vzorkf1 v pripade, ze poverena laborator je lokalizovana mimo prostory, kde probiha vzorkovani: Bude-Ii odebrany vzorek zkousenjinou poverenou laboratoi'i, pak: a) vzorek pro povei'enou laboratoi' bude odeslan pod dohledem vzorkovatele. b) Vzorky odebere vzorkovatel (Jstavu nebo povei'eny vzorkovatel. Jsou-li vzorky odebrane povefenym vzorkovatelem, pak vzorky oznacene ,,(JKZ(JZ'' a ,,R" budou ulozeny v uzamcene mistnosti v prostorach cistici stanice. Klic od teto mistnosti bude mit vzorkovatel, druhy vedouci zkusebni laboratoi'e osiva a sadby -Ostavu a ti'eti bude zapeceten vzorkovatelem (Jstavu a bude ulozen u vedouciho cistici stanice. Po vzorkovani bude postup nasledujici: a) povei'ena laboratoi' zahaji laboratorni zkousky ze vzorku odebraneho povei'enym vzorkovatelem (pokud neni povei'eny vzorkovatel, pak ze vzorku odebraneho vzorkovatelem Mednim), b) Originaly zadosti budou bezprostredne odeslany na pracoviste odboru osiv a sadby lJstavu. Kopie zadosti budou ulozeny v laboratoi'i. c) Do zkusebni laboratoi'e osiv a sadby Ustavu budou odesilany vzorky pro naslednou kontrolu die pokynu stanovenych kazdorocne pro jednotlive laboratore. 2. Vedeni evidence v poverene laboratori Povei'ena laboratoi' povede evidenci zkousenych vzorku na pi'edepsanem tiskopise. Veskere t'.1daje v teto evidenci a na rozborove karte budou zaznamenany strojem, pocitacem nebo propisovaci tuzkou. Chybne udaje se opravi jednim skrtnutim tak, aby by! pt1vodni t'.1daj citelny. Novy zaznam C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 se zapise vedle p(1vodniho a opravovatel se podepise. lJpozorneni: Neprfpustne je - preskrtani vice carami pi'elepeni stitkem zatreni opravnym lakem gumovani zaznamu zapsani vysledku zkousek obycejnou tuzkou. Strana 5461 Vzorky budou cislovany pro kazdou novou sez6nu od prvniho cisla ciselne rady pridelene povei'ene laboratori. 3. Laboratorni zkouseni a vyhodnoceni vzorku U zkousenych vzorku budou provedeny vsechny zkousky, jejichz hodnoty jsou limitovany provadecim pravnim predpisem. Zkousky budou provadeny v souladu s Metodikou zkouseni osiva a sadby, navazky pro stanoveni cistoty a semen jinych rostlinnych druh('1 jsou uvedeny v kap. 2 Metodiky zkouseni osiva a sadby. Vedouci laboratore provede po ukonceni vsech zkousek celkove vyhodnocenL vysledek zapise na rozborovou kartu a opati'i svym podpisem s uvedenim data ukonceni zkousek. Uzavi'enou kartu opati'i razitkem laboratoi'e. V pripade poverene laboratofe, ktera nebude vydavat rovnez uznavaci listy odesle neprodlene original karty k rukam vedouci zkusebni laboratore osiva a sadby Ustavu a kopii zalozi. Povei'ena laborator, ktera bude vydavat rovnez uznavaci listy original karty, ktery je podkladem pro vystaveni uznavaciho listu, zalozi s kopii Uznavaciho listu. Originaly rozborove karty a kopie Uznavaciho listu se archivuji po dobu IO let. Kopii kazdeho Uznavaciho listu zasle vedouci povei'ene laboratoi'e neprodlene do Dstavu k evidenci. 4. Prezkouseni vzorku ve zlrnsebni laboratori osiv a sadby (Jstavu V oduvodnenych pi'ipadech (napf. porucha zkusebniho zai'izeni) zasle vedouci povefene laboratofe vzorky k rozborum do zkusebni laboratof osiv a sadby D stavu. Vedouci zlrnsebni laboratore osiv a sadby (Tstavu je opravnena rozhodnout o prezkouseni vzorku (pokud nebyl rozbor provaden soubezne). V pfipade, ze vysledky mezi laboratofemi vykazuji rozdily mimo povolene tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkouseni, provede se po dohode s vedoucim regionalniho oddeleni a zadatelem rozbor rezervniho vzorku. Uvedeni osiva do obehu s kvalitativnimi parametry, pfesahujicimi hodnoty povolene tolerance, by melo za nasledek odebrani povei'eni s dalsimi dopady. 5. Vydavani dokladt1 na osivo (I) Uznavaci I ist muze povei'ena osoba vydat pouze za pi'edpokladu, ze a) osivo ma vlastnosti stanovene zakonem a platnou vyhlaskou, b) vzorek byl ode bran v souladu s vyhlaskou o vzorkovani, c) zkouseni probehlo die platnych metod. (2) Uznavaci list bude vydavan na formulai'i zvei'ejnenem a schvalenem (Jstavem, (3) Uznavaci listy budou vyplneny na pocitaci, kazdy bude opati'en razitkem a podpisem Strana 5462 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 povei'ene osoby, (4) Uznavaci listy budou cislovany stejnym zpusobem jako v Ustavu. ti- cislo regionu, kde ma laboratoi' sidlo - cislo rozboru dle pi'idelene ciselne fady / U/ rok zpracovani, (5) Doklady na osivo, ktere nema vlastnosti stanovene zakonem a provadecim pi'edpisem, vydava vzdy pouze LJstav. V takovem pi'ipade pi'eda povei'ena osoba veskere podklady mistne pi'islusnemu oddeleni osiv a sadby k vydani rozhodnuti o neuznani. 6. Vlastni postup prace pti zkouseni vzorku v povetene laboratoti Postup prcice dodavatele a) vyplneni zadosti s vyznacenim osoby, ktera provede (1i'edni zkousky, b) pozadavek: na vzorkovani - dodavatel pozada 11i'edniho nebo povei'eneho vzork:ovatele o provedeni vzorkovani, c) spoluprace pi'i vzorkovani, pi'edlozeni poti'ebnych dokladt'.1 a evidence. Postup prtice vzorkovatele a) vzorkovatel provede vzorkovani v souladu s provadecim pravnim pi'edpisem, b) zajisti odeslani nebo doruceni vzorkt'.1 a zadosti takto: original zadosti vzdy eviduje Ustav s ohledem na spravni i'izeni, kopii zadosti s laboratornim vzorkem zasle do povei'ene laboratoi'e, kontrolni vzorky se ukladaji bud' v povei'ene laboratoi'i sem. firmy nebo na mistne pi'islusnem oddeleni osiv a sadby v pi'ipade laboratoi'e tzv. ,,nezavisle'·. Postup prtice Ustavu a) Ustav zaeviduje pi'ijate zadosti, zkontroluje jejich vecnou spravnost a provede pocitacovou kontrolu udaju oproti Uznavacimu listu na mnozitelsky porost b) pokud jsou shledany zavady, Ustav neprodlene informuje pi'islusnou laboratoi' a do vyi'eseni nesrovnalosti pozastavi vydani Uznavaciho listu, c) pokud nejsou zavady shledany, zadost se zalozi a laboratoi' mt'.1ze vydat Uznavaci I ist, Ustav eviduje a zaklada kopie Uznavacich listu vydanych povei'enymi osobami. Postup prace osoby povefene k vydavanl Uzntivaclch lisfl"t a) povei'ena osoba pi'ed vydanim Uznavaciho listu provede kontrolu vsech podkladt'.1, tj. zadosti, rozborove karty a zda nema informaci z Ustavu o pozastaveni vydani Uznavaciho listu, b) pokud jsou vysledky vyhovujici, vyda poverena osoba Uznavaci list, opatri ho podpisem a razitkem, c) original Uznavaciho listu obdrzi dodavatel, kopii zasle na mistne pi'islusne regionalni oddeleni k zalozeni a evidenci, druhou kopii zalozi ve sve evidenci. 7. Vstup cizich osob do laboratore a zachovani obchodniho tajemstvi Do prostor poverene laboratore smi vstoupit cizi osoba pouze v doprovodu vedouciho laboratoi'e nebo jeho zastupce. Zkousky a jejich vyhodnoceni musi byt provadeny tak, aby nemohlo dojit ke zneuziti. Osoby pracujici v laboratoi'i jsou povinny zachovavat mlcenlivost o vysledcich zkousek pi'ed cizimi osobami. C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Zadost o povereni k laboratornimu zkouseni a vydavani dokladu na osivo podle § 17 odst. 5 zakona Strana 5463 Zadame o udeleni povei'eni k laboratornimu zkouseni a vydavani dokladi."1 na osivo, pi'icemz se jedna o ( )* laborator ktera zadnou svoji cinnosti nezasahuje do vyroby a uvadeni rozmnozovaciho materialu do obehu ( )* laboratoi' dodavatele; v tomto pi'ipade muze laboratoi' provadet zkousky pouze u partii osiva tohoto dodavatele, neni-li mezi timto dodavatelem, dodavatelem zkouseneho osiva a LJstavem dohodnuto jinak :=adatel o:::naci kfr:kem odpovida;ici 11da; Zadatel: Dosazene vzdelani: Seznam druhu nebo skupin druhlt, pro ktere ma byt povei'eni udeleno: Delka praxe v pozadovanem (1seku cinnosti ajeji popis: *) nehodici se skrtnete Prilohy: V ... Dne doklad o splneni kvalifikacnich po:fadavkt1 popis urnisteni laboratofe a jeji technicke vybaveni vzor Uznavaciho listu razitko a podpis :fadatele Strana 5464 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 C,1stka 119 Priloha c. 20 k vyhlasce c. 369/2009 Sh. Barevne odliseni navesek podle kategorH a generaci rozmnozovaciho materialu a vzory navesek 1. Barevne odliseni navesek podle kategorii a generaci Kategorie rozmnozovaciho materialu Symbol Barva navesky nebo typ osiva 1. generace SE 1 Rozmnozovaci material bfla s fialOV)'ill pi'icnym predstup11i°1 2. generace SE 2 pruhem po diagonale sire 5 mm 3. generace SE 3 Zakladni rozmnozovaci material (Elita) E bila jedina generace C modra Certifikovany 1. generace Cl modra rozmnozovaci material 2. generace C2 Cervena I) 3. generace C3 cervena Standardni osivo s tmave zluta Obchodni osivo 0 hneda Smesi osiv (druhove a odrt)dove) zelena Osivo s neukoncenou certifikaci seda Osivo uredne nezapsanych odn'.1d oranzova Slechtitelsky rozmnozovaci material fialova Certifikovany rozmnozovaci material modra se zelenym pi'icnym sdruzene odn'.1dy pruhem po diagonale 1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou pouzivany modre navesky jako pro C 1. 2. Oznacovani trid sadby brambor Kategorie rozmnozovaciho materialu Symbol Trida ES I Zakladni rozmnozovaci material (Elita) E ES 2 ES 3 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5465 3. Vzory urednich navesek pro: a) OSlVO, b) sadbu brambor, c) smesi osiv, d) osivo s neukoncenou certifikaci e) osivo ui'edne nezapsanych odn'.1d zemedelskych druht'.1 Pozn.: cislo navesky muze byt se souhlasem Ustavu uvedeno v dolni !eve casti navesk;. a) vzor navesky pro osivo (JSTREDNi KONTROLNi A ZKUSEBNi (TSTAV ZEMEDELSK\' - odbor osiv a sad by CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 Drnh Species Odruda Variety Pravidla a normy ES EC rules and standards Kategorie. generace Categ01y, generation Cislo pmiie Reference number oflot Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Mesic a rok yzorkovani Month and year of sampling Zeme vyroby Country of production Cislo naveskv label number Dodavatel - Supplier Daisi udaje - Other infonnation Strana 5466 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 b) vzor navesky pro sadbu brambor (iSTREDNi KONTROLNi A ZKllSEBNi (1ST AV ZEMEDELSKY - odbor osiv a sad by CZ - 150 06 Praha 5. Za O ravnou 4 Druh Species Odrt1da Variety Pravidla a normy ES EC rules and standards Kategorie, generace, ptipadne tfida Category. generation and. if desirable. grade Cislo partie Reference number of lot Hmotnost Weight V elikostni thdeni Size Mesic a rok uzavi-eni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel a jeho registracni cislo Supplier and his identification number Daisi i'.1daje - Other infomiation Statni rostlinolekai-ska sprava CZ ES Rostlinolekaf-sky pas C,1stka 119 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 c) vzor navesky pro smes osiv USTREDNi KONTROLNi A ZKlJSEBNi (fSTAV ZEMEDELSKY - oclbor osiv a saclby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 Smes osiv pro Mixture of seed for Slozeni smesi - Composition of mixture: Druh : Odri'ida : Species: Vatiety · Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusu Wei rht or number of ieces Mesic a rok uzavi-eni Month and year of sealin , Zeme vyroby Count of roduction Dodavatel - Supplier Daisi udaje Other inforn1ation Cislo navesky Label number Hmotnostni procenta: Percentage by weight: Strana 5467 Strana 5468 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 d) vzor navesky pro osivo s neukoncenou certifikaci l!STREDNi KONTROLNi A ZKl!SEBNi l!STAV ZEMEDELSK)' - odbor osiv a sad by CZ - 150 06 Praha 5. Za Opravnou 4 Druh Species Odruda Variety Kategorie. generace Catego1y, generation Cislo mnozitelskeho porostu nebo partie Field or lot reference number Hmotnost nebo pocet kusu Weight or number of pieces Cislo navesky Label number Dalsi t',daje - Other infonnation OSIVO S NEUKONCENOU CERTIFIKACi SEED NOT FINALLY CERTIFIED C,1stka 119 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 f) vzor navesky pro osivo Medne nezapsanych odrud zemedelskych druht"1 (JSTREDNi KONTROLNi A ZKUSEBNi (!STAV ZEMEDELSKY - oclbor osiv a saclby CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 Drnh Species Odn°ida Variety l!REDNE NEZAPSANA ODRlJDA Variety not yet officially listed Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kus1'.i Weight or number of pieces Mesic a rok uzavfoni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production Daisi t'.1daje - Other infonnation * POUZE PRO ZKOUSKY A HODNOCENJ For tests and trials only Dodavatel - Supplier Cislo navesky - Label number * U sadby brambor obsahuje tato naveska rovnez udaj o velikostnfm trfdenf Strana 5469 Strana 5470 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 4. Vzory navesek pro mezinarodni obchod - navesek pro: a) !STA certifikaci, b) OECD certifikaci. a) vzor navesky pro IST A certifikaci (JSTREDNi KONTROLNi A ZKUSEBNi (JSTAV ZEMEDELSKf Species Espece Art Variety name Norn du cultivar Sortenbezeiclmung Category Categorie Kate rorie Reference number Numeero de reference Bezu snummer Date of sampling CZ - 150 06 Praha 5. Za Opravnou 4 CZECH REPUBLIC Date de I' echantillonnage Datum de VerschliBerung Declared weight per bag Poids indique Gewicht der Packunu Countty of production Pays de production Erzeugerland C,1stka 119 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 b) vzor navesky pro OECD certifikaci O.E.C.D. SEED SCHEME SYSTEME O.E.C.D. pour les SEMENCES Tested according ISTA Rules (TSTREDNT KONTROLNT A ZKUSEBNT (JSTAV ZEMEDELSKY Species Espece Art Variety name Norn du cultivar Smtenbezeichnung Category Categorie Kategorie Reference number CZ - 150 06 Praha 5, Za Opravnou 4 CZECH REPUBLIC N umeero de reference Bezu rsnummer Date of sampling Date de I' echantillonnage Datum de V erschliBerung Declared weight per bag Poids indique Gewicht der Packung Country of production Pays de production Erzeuuerland Strana 5471 Strana 5472 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 5. Vzory ostatnich navesek - navesek pro: a) standardni osivo b) osivo uredne nezapsanych odrud zelenin c) zvlastni naveska pro osivo uvadene do obehu podle § 8 zakona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlasky a) vzor navesky pro standardni osivo: Pravidla a normy ES EC rules and standards Dmh Species Odrt1da Variety Kategorie STANDARDNI OSIVO s Categ01y Cislo partie Reference number oflot Hmotnost nebo pocet kusii Weight or number of pieces Hospodafaky rok uzavfoni nebo posledniho zkouseni klicivosti Marketing year of the sealing or of the last examination of germination Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel - Supplier Daisi udaje - Other infomrntion C,1stka 119 C:astka 119 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 Strana 5473 b) vzor navesky pro osivo t'.1i'edne nezapsanych odrud zelenin (JREDNE NEZAPSANA ODRlTDA Variety not yet officially listed Druh Species Odn"tda Varietv Cislo partie Reference number of lot Hmotnost nebo pocet kusi't Weight or number of pieces Mesic a rok uzavfeni Month and year of sealing Zeme vyroby Country of production Cislo navesky Label number Dodavatel - Supplier Daisi t'.1daje - Other infonnation Strana 5474 Sbfrka zakonu c. 369 / 2009 c) vzor zvlastni navesky pro osivo uvadene do obehu podle ~ 8 zakona nebo podle ~ 2 odstavce 2 vyhlasky Drnh Species Odruda Variety Klicivost osiva Gennination of the seed Cislo partie Reference number of lot Dodavatel Supplier Daisi udaje * Other infonnation C,1stka 119 * V pi'ipade uvadeni do obehu podle ~ 8 zakona (pred ukoncenim uredni zkousky klicivosti) je zde uveden text: ·'Dodano do obehu pred ukoncenim Medni zkousky klicivosti"