Decree amending the Decree on minimum standards of the protection of livestock

Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7523 464 VYHLASKA ze dne 16. prosince 2009, kterou se menf vyhlaska c. 208/2004 Sb., o minimalnfch standardech pro ochranu hospodarskych zvffat, ve znenf vyhlasky c. 425/2005 Sb. Ministerstvo zemedelstvf stanovf podle § 29 odst. 1 zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvffat proti tyranf, ve znenf zakona c. 77 /2004 Sb., zakona c. 312/ /2008 Sb. a zakona c. 291/2009 Sb., (dale jen ,,zakon") k provedenf § 10, 12a, § 12c odst. 3 a § 12d odst. 8 zakona: Cl. I Vyhlaska c. 208/2004 Sb., o minimalnfch standar dech pro ochranu hospodarskych zvffat, ve znenf vy hlasky c. 425/2005 Sb., se menf takto: 1. V § 1 se slova ,,hmotnostnf kategorii" nahrazujf slovy ,, vekovou kategorii nebo hmotnost". 2. Poznamka pod carou c. 2 znf: ,,2) Smernice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochra ne zvffat pri porazenf nebo usmrcovanf. Smernice Rady 98/58/ES ze dne 20. cervence 1998 o ochrane zvffat chovanych pro hospodarske ucely. Smernice Rady 1999/74/ES ze dne 19. cervence 1999, kterou se stanovf minimalnf pozadavky na ochranu nosnic. Smernice Rady 2007/43/ES ze dne 28. cervna 2007 o mini malnfch pravidlech pro ochranu kufat chovanych na maso. Smernice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kte rou se stanovf minimalnf pozadavky pro ochranu telat (ko difikovane znenf). Smernice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kte rou se stanovf minimalnf pozadavky pro ochranu prasat (kodifikovane znenf).". 3. Za § 1 se vkladajf nove § la az le, ktere vcetne nadpisu a poznamek pod carou c. 2a a 2b znejf: ,,§ la Pojmy Pro ucely teto vyhlasky se rozumf a) stajf zarfzenf2a) pro ustajenf hospodarskych zvffat, b) boxem vymezena cast staje urcena k pobytu hos podarskeho zvfrete nebo hospodarskych zvffat; boxem se rozumf i kotec, c) chodbou cast podlahove plochy staje, zpravidla mezi fadou vaznych stanf nebo boxu, urcena ze jmena k peci o hospodarska zvffata, vcetne jejich premfsfovanf, d) rostovou podlahou podlahova plocha staJe nebo jejf casti, opatrena rosty nebo sterbinami, umoziiu jfcfmi zejmena propad vykalu a vody do podrosto veho prostoru. § lb Minimalnf standardy zarfzenf pro hospodarska zvffata (1) Staje musf byt v souladu s pouzitou technolo gif chovu dispozicne, technicky a provozne reseny tak, aby cirkulace vzduchu, prasnost, teplota a relativnf vlhkost vzduchu, koncentrace plynu, osvetlenf a hluc nost byly udrzeny V mezfch, ktere nejsou pro zvffata skodlive. (2) Dispozicnf, technicke a provoznf resenf stajf musf v souladu s pouzitou technologif chovu a) umoznit dennf kontrolu zdravotnfho stavu, kon dice a pohody hospodarskych zvffat, b) umoznit dennf kontrolu stavu technickeho a tech nologickeho zarfzenf, c) zabranit vstupu nepovolanych osob a omezit vnik nutf jinych zvffat, d) umoznit mechanickou ocistu, dezinfekci, dezin sekci a deratizaci, e) umozmt vetennarnf vysetrenf a osetrenf, podanf latek zvffatum a odber vzorku, f) umoznit vyclenenf oddeleneho prostoru pro hos podarska zvffata vyzadujfcf mimoradnou peci, zvffata poranena, nemocna nebo podezrela z na kazy, g) umoznit bezpecne provedenf ukonu a cinnostf souvisejfcfch s chovem zvffat a udrzbou zarfzenf. (3) Box musf byt rozmerove a provedenfm dife rencovan podle technologie ustajenf, druhu a vekove kategorie nebo hmotnosti hospodarskych zvffat. Je-li k hrazenf pouzita stranova zabrana, musf vymezovat polohu hospodarskeho zvfrete pri lezenf a stanf na urcene plose, zamezovat kalenf hospodarskeho zvfrete na sousednf mfsto a vzajemnemu prekazenf pri vstavanf a lehanf hospodarskych zvffat ve stanf nebo V boxu pri volnem ustajenf, pnpadne zamezovat ohrozenf nebo Strana 7524 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 narusenf pohody nebo ohrozenf nebo poskozenf zdravf nebo zivota mladat. (4) Podlahy a) musf odpovfdat hmotnosti hospodarskych zvffat, b) musf v mfstech ustajenf snizovat na minimum ri zika uklouznutf a nesmf vyvolavat u hospodar skych zvffat zranenf, kdyz se s nimi hospodarska zvffata dostanou do kontaktu26), c) rostove musf mft rostnice s odpovfdajfcf pevnou naslapnou plochou a sfrkou sterbin podle druhu, vekove kategorie a hmotnosti zvffat, sfrka sterbin musf zabraiiovat vsunutf koncetiny hospodarske ho zvfrete, hrany rostnic musf byt neostre, bez odstepu s minimalnfm prevysenfm rostnic. (5) Rampy, lavky a mustky pro nalozenf a vylo zenf hospodarskych zvffat, zrizovane jako soucast staje, a pohyblive dopravnf pasy pro kontejnery musf byt opatreny protiskluzovou upravou povrchu a bocnfm hrazenfm, zabraiiujfcfm padu hospodarskeho zvfrete nebo kontejneru s hospodarskymi zvffaty; vyskove ne rovnosti nesmf presahnout 0,2 ma sfrka mezer v podla ze nebo mezi dvema podlahami musf zabranit vsu nutf koncetiny hospodarskeho zvfrete. Rampy, lavky a mustky nesmejf byt pro prasata, telata a kone strmejsf nez uhel 20°, tj. 36,4 % k horizontalnf rovine, a pro ovce a skot vyjma telata nez uhel 26° 34', tj. 50 % k horizontalnf rovine. Pokud je sklon strmejsf nez 10°, tj. 17,6 % k horizontalnf rovine, musf byt rampy, lavky a mustky konstruovany tak, aby zvffata mohla bez rizika nebo potfzf vyjft nahoru ci sejft dolu. (6) Material, ktery je pouzfvan pro vystavbu usta jenf, a zvlaste pro koryta a zlaby, jakoz i zanzenf, s nfmz mohou zvffata prijft do styku, nesmf byt pro ne skod live a musf byt vhodne pro dukladne cistenf a dezin fekci. Ustajenf a instalace pro zajistenf bezpecnosti hos podarskych zvffat musf byt konstruovany a udrfovany tak, aby nemely ostre okraje ci hrany nebo vycnelky, jez by mohly zvffata zranit. § le Obecne pozadavky na chov hospodarskych zvffat Pri chovu hospodarskych zvffat a) je treba hospodarska zvffata od narozenf navykat na prftomnost cloveka, kontakt s nfm a provadenf zakladnfch chovatelskych ukonu a pouzfvanf cho vatelskych zarfzenf, vybavenf a pomucek, b) je treba venovat zvysenou pozornost brezfm sami cfm, samicfm po porodu, kojfcfm samicfm a jejich mladatum, c) je mozne jejich trvale umfstenf V zimnfm obdobf pouze ve vybezfch nebo na pastvinach, pokud byla takto chovana zvffata na tento zpusob chovu V da nych klimatickych podmfnkach jiz dostatecne na vykana a takovy zpusob chovu jim nepusobf utrpenf, d) musf byt ve vybezfch nebo na pastvinach zabezpe ceno, aby zdroje vody nezamrzly a byly hospo darskym zvffatum pnstupne, e) nelze hospodarska zvffata jakekoliv vekove kate gorie uvedena V teto vyhlasce pouzfvat a cvicit jako jfzdnf zvffata pro cloveka nebo na ne z jinych du vodu nasedat, s vyjimkou konf, oslu a jejich kn zencu, nebo je pouzfvat pro zapasy, f) nesmf byt omezena volnost pohybu hospodar skych zvffat ve vybezfch nebo na pastvinach pri pevnenfm zavazf nebo jineho podobneho pred metu k hospodarskym zvffatum; volnost pohybu hospodarskych zvffat nesmf byt dale omezena sva zanfm hospodarskych zvffat nebo svazanfm ruz nych castf tela hospodarskych zvffat, nebo svaza nfm vfce hospodarskych zvffat k sobe. 2") § 3 pfsm. w) zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvffat proti tyranf, ve znenf pozdejskh predpisu. 26) Prfloha A, bod II, odst. 7 prvnf odrazka smernice 93/119/ /ES.". 4. V § 2 odst. 1 pfsm. a) se za slova ,,zkontroluje a zabezpecf" vkladajf slova ,,zakladnf osetrenf kravy a telete, vcetne osetrenf pupku telete vhodnou desin fekcf, a zajistf". 5. V § 2 odst. 1 pfsmena d) az f) znejf: ,,d) vsechna telata musf byt krmena alespoii dvakrat denne, pro vsechna telata ustajena ve skupine, ktera nejsou krmena do nasycenf podle vlastnf po treby zvrrete nebo pomocf automatickeho krmneho systemu, musf byt zajisten pnstup ke krmivu ve stejne dobe, jako majf ostatnf telata ve skupine; pri horkem pocasf nebo nemocnym tela tum se cerstva voda poskytuje neustale, e) strava pro telata musf obsahovat tolik zeleza, aby byla zajistena prumerna hladina krevnfho hemo globinu, minimalne vsak 4,5 mmol/litr, kazde tele starsf dvou tydnu musf dostavat stravu obsahujf cf vlakninu V minimalnfm mnozstvf zvysujfcfm se postupne od 50 g do 250 g pro telata ve Stan 8 az 20 tydnu, f) sfrka individualnfho kotce pro telata musf odpovf dat minimalne kohoutkove vysce telete, mereno ve stoje, a delka kotce musf byt minimalne rovna delce tela merene od rostralnfho okraje mulce po kaudalnf okraj hrbolu kycelnfho vynasobeneho koeficientem 1, 1. Individualnf kotce pro telata, krome vyhrazenych pro izolaci nemocnych zvffat, Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7525 nesmejf mft celistve steny, ale steny s otvory, ktere poskytujf telatum pnmy vizualnf a hmatovy kon takt s ostatnfmi; toto ustanovenf se vsak nevztahuje na telata, ktera jsou chovana se svymi matkami z duvodu kojenf, a staje, kde je ustajeno mene nez 6 tel at,". 6. V § 2 odst. 1 se na konci textu pfsmene g) do pliiujf slova ,, ; toto ustanovenf se vsak nevztahuje na telata, ktera jsou chovana se svymi matkami z duvodu kojenf, a staje, kde je ustajeno mene nez 6 telat". 7. V § 2 odst. 1 pfsm. h) se slova ,, ; toto ustano venf se vsak nevztahuje na sajfcf telata u matek a staje, kde je mene nez 6 telat; dalsf pozadavky na prostory a vybavenf pro ustajenf telat stanovf zvlastnf pravnf predpis3)" vcetne poznamky pod carou c. 3 zrusujf. 8. V § 2 se na konci odstavce 1 tecka nahrazuje carkou a dopliiujf se pfsmena m) az o), ktera vcetne poznamky pod carou c. 2c znejf: ,,m) staje, kotce, zanzenf a potreby pouzfvane pro te lata musf byt radne cisteny a dezinfikovany, aby se zabranilo prenosu infekce a usfdlenf patogennfch organismu; trus, moc a nespotrebovane nebo vy sypane ci vylite krmivo musf byt odstraiiovany tak, aby se omezil zapach na minimum2c), n) podlahy musf byt hladke, avsak nikoliv kluzke, aby se predeslo poranenf telat, a musf byt reseny tak, aby telatum pri stanf nebo lezenf nezpusobo valy utrapy nebo poranenf; musf byt vhodne s ohledem na velikost a hmotnost telat a musf tvo rit pevny, rovny a stabilnf povrch, o) pri manipulaci s telaty se nesmf pouzfvat pohanecf nastroje vyuzfvajfcf elektricky vyboj. 2c) Prfloha c. 2 narfzenf vlady c. 615/2006 Sb., o stanovenf emis nkh limitu a dalskh podmfnek provozovanf ostatnkh sta cionarnkh zdroju znecisfovanf ovzdusf.". 9. V § 2 odst. 3 pfsm. b) se slovo ,,mechanicke" nahrazuje slovem ,,mechanicka". 10. V § 2 odst. 3 pfsm. c) se slova ,, , dalsf poza davky na prostory a vybavenf pro ustajenf plemennych byku stanovf zvlastnf pravnf predpis3)" zrusujf. 11. V § 2 se na konci odstavce 3 tecka nahrazuje carkou a dopliiuje se pfsmeno d), ktere znf: ,,d) trvale uvazovanf plemennych byku retezem kolem celeho krku se nesmf pouzfvat.". 12. V § 2 odst. 4 se slova ,,pro inseminaci; zvfre jakekoliv kategorie skotu nelze pouzfvat a cvicit jako jfzdnf zvfre pro cloveka nebo na ne z jinych duvodu nasedat nebo je pouzfvat pro bycf zapasy" zrusujf. 13. V § 2 odst. 6 pfsm. a) se slova ,, ; prostorove naroky na ustajenf upravujf zvlastnf pravnf predpisy3)" zrusujf. 14. V § 2 odst. 6 se na konci pfsmene b) carka nahrazuje teckou a pfsmeno c) se zrusuje. 15. V § 2 odst. 7 pfsm. f) se veta ,,Pri porodu pro vadenem osetfovatelem nelze pouzfvat mechanicke po mucky s vyjimkou rucne ovladanych provazu." nahra zuje vetou ,,Pri porodu provadenem osetfovatelem ne lze pouzfvat mechanicke pomucky s vyjimkou rucne ovladanych provazu; ve vyjimecnych pnpadech lze pouzft rucnf porodnf pakou ovladane provazy, pokud je mozne je rychle uvolnit.". 16. V § 2 se dopliiuje odstavec 9, ktery znf: ,,(9) Dalsf pozadavky na prostory pro ustajenf skotu stanovf pnloha c. 1 teto vyhlasky.". 17. § 3 vcetne nadpisu znf: ,,§ 3 Minimalnf standardy pro ochranu prasat (1) Pro ucely teto vyhlasky se rozumf a) prasetem zvfre druhu prase jakehokoliv veku, cho vane pro odchov, plemenitbu nebo vykrm, b) kancem pohlavne dospely samec prasete zafazeny do plemenitby 4), c) prasnickou pohlavne dospela samice prasete pred prvnfm porodem, d) prasnicf samice prasete po prvnfm porodu, e) prasnicf po porodu samice prasete od perinatalnfho obdobf do odstavu mladat; perinatalnfm obdobfm se rozumf doba tesne pred porodem, porod samot ny a doba tesne po porodu, f) zaprahlou brezf prasnicf prasnice v dobe mezi od stavem mladat a perinatalnfm obdobfm, g) seletem prase od narozenf do odstavu, h) odstavcetem prase od odstavu do Stan 10 tydnu, i) chovnym behounem a prasetem ve vykrmu prase od Stan 10 tydnu do porazky nebo zafazenf do plemenitby. (2) Vyuzitelna volna podlahova plocha pro kazde odstavce nebo chovneho behouna a prase ve vykrmu chovane ve skupine, s vyjimkou zapustenych prasnicek a prasnic, musf cinit minimalne: a) pro prase o zive hmotnosti do 10 kg 0,15 m2 , b) pro prase o zive hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m2 , c) pro prase o zive hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m2 , Strana 7526 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 d) pro prase o zive hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m 2 , e) pro prase o zive hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m 2 , f) pro prase o zive hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m 2 , g) pro prase o hmotnosti vyssf nez 110 kg 1,00 m2 • (3) Pro zapustene prasnicky nebo prasnice cho vane ve skupinach musf cinit celkova vyuzitelna po dlahova plocha pro kazdou zapustenou prasnicku nej mene 1,64 m2 a pro kazdou prasnici nejmene 2,25 m2 • Jsou-li tato zvffata chovana ve skupinach po mene nez sesti kusech, musf byt celkova vyuzitelna podlahova plocha zvetsena o 10 %. Jsou-li tato zvffata chovana ve skupinach po 40 nebo vfce kusech, celkova vyuzi telna podlahova plocha muze byt zmensena o 10 %. ( 4) Podlahy musf spliiovat tyto pozadavky: a) musf byt hladke, avsak nikoliv kluzke, aby se predeslo poranenf prasat, a musf byt navrzeny, konstruovany a udrzovany tak, aby prasatum ne zpusobovaly poranenf nebo utrapy. Musf odpovf dat velikosti a hmotnosti prasat a musf tvorit pevny, rovny a stabilnf povrch, b) pro zapustene prasnicky a brezf prasnice cast plo chy pozadovane v odstavci 3 rovnajfcf se nejmene 0,95 m2 na prasnicku a nejmene 1,3 m2 na prasnici musf byt tvorena souvislou pevnou podlahou, z nfz je pro odtokove otvory vyhrazeno maxi malne 15 %, c) jsou-li pro prasata chovana ve skupinach pouzity betonove rostove podlahy, maximalnf sire mezer mezi rostnicemi (naslapnymi plochami rostu) musf byt 1. 11 mm pro selata, 2. 14 mm pro odstavcata, 3. 18 mm pro chovne behouny a prasata ve vy krmu, 4. 20 mm pro zapustene prasnicky a prasnice, d) jsou-li pro prasata chovana ve skupinach pouzity betonove rostove podlahy, minimalnf sfrka rost nice (naslapne plochy rostu) musf byt 1. 50 mm pro selata do odstavu a odstavcata, 2. 80 mm pro chovne behouny a prasata ve vy krmu, zapustene prasnicky a pro prasnice. (5) Prasata chovana ve skupinach, ktera jsou vy jimecne agresivnf, dale ta, ktera byla napadena jinymi prasaty nebo ktera jsou nemocna nebo poranena, musf byt docasne umfstena V samostatnych kotcfch. V tomto prfpade musf pouzity samostatny kotec umoziiovat zvfreti snadne otacenf, pokud to nenf V rozporu s do porucenfm veterinarnfho lekare. (6) V casti stavby, ve ktere jsou chovana prasata, nesmf byt prekrocena hladina nepretrziteho hluku 85 dB. Musf se minimalizovat moznost vzniku staleho nebo nahleho hluku vyvolavajfcfho u prasat stres. (7) Prasata musf byt chovana v prostredf s intenzi tou svetla alespoii 40 luxu po dobu osmi hodin denne. (8) Ustajenf pro prasata musf byt vybudovano ta kovym zpusobem, aby kazde prase mohlo a) mft prfstup do prostoru, ktery je fyzicky a tepelne pohodlny, vybaveny radnym odtokem a cisty, ktery umoziiuje vsem zvffatum soucasne polohu vleze, b) bez omezenf ulehat, odpocfvat a vstavat, c) videt na jina prasata; avsak u prasnic a prasnicek nemusf byt tato podmfnka splnena V tydnu pred ocekavanym porodem a V jeho prubehu mohou byt prasnice a prasnicky ustajeny mimo pohled zvffat stejneho druhu. (9) Prasata musf mft trvaly prfstup k dostatecnemu mnozstvf materialu, ktery jim umoziiuje etologicke ak tivity, jako je slama, seno, drevo, piliny, houbovy kom post, raselina nebo smesi takovych materialu, ktere ne ohrozujf zdravf zvffat. (10) Vsechna prasata musf byt krmena alespoii jednou denne. Jestlize jsou prasata ustajena ve skupi nach a nemohou se sytit podle libosti nebo nemajf k dis pozici automaticky krmny system, musf mft kazde prase prfstup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatnf prasata ve skupine. (11) Vsechna prasata starsf nez dva tydny musf mft trvaly prfstup k dostatecnemu mnozstvf cerstve vody. Napajecky musf byt prasatum lehce prfstupne. Pri sku pinovem ustajenf muze na jednu kolfkovou napajecku pripadat nejvfc 16 prasat. Pouzitf krmiva v tekute for me, mimo nahrazky mleka u selat ve starf do 2 tydnu, se nepovazuje za napajenf. (12) Kracenf casti ocasu a stejnomerne snizovanf spicaku selat obrousenfm nebo extirpacf s ponechanfm hladkeho intaktnfho povrchu se nesmf provadet ru tinne, ale pouze V prfpadech, jestlize se prokaze pora nenf struku prasnice nebo usf a ocasu ostatnfch prasat. Drive, nez se pristoupf k temto zakrokum, musf se pri jmout jina opatrenf, ktera branf okusovanf ocasu a jinym porucham chovanf, pricemz se berou V uvahu pod mfnky prostredf a hustota osazenf staje. Z tohoto du vodu se musf zmenit nevhodne podmfnky prostredf nebo zpusob ustajenf. Kly kancu mohou byt zkraceny, je-li to nezbytne pro prevenci poranenf ostatnfch zvffat nebo z bezpecnostnfch duvodu. Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7527 (13) Prasata chovana venku musf mft moznost ukrytu nebo musf mft k dispozici pristresek k zabezpe cenf ochrany pred neprfznivym pocasfm. Dale musf byt k dispozici nezamrzle zdroje vody. (14) Pro ochranu kancu jsou stanoveny nasledujfcf podmfnky: a) kotce pro kance musf byt umfsteny a konstruovany tak, aby se kanec mohl otacet a slyset, cftit a videt jina prasata; volna podlahova plocha kotce pro do speleho kance musf byt minimalne 6 m2, b) v pripadech, kdy se kotce pouzfvajf take jako mfsto pro pripoustenf prasnic, musf byt podlahova plo cha pro dospeleho kance minimalne 10 m2 a V kotci nesmf byt zadne prekazky, c) plemenne kance je mozne navykat a vyuzfvat pro naskocenf jinych plemennych kancu pri odberu semene. (15) Pro ochranu prasnic a prasnicek jsou stano veny nasledujfcf podmfnky: a) nove stavby nebo upravy zarfzenf pro vazne usta jenf prasnic nebo prasnicek jsou zakazany; pouzitf postroju pro prasnice a prasnicky je zakazano, b) prasnice a prasnicky se behem obdobf, ktere zacfna ctyri tydny po zapustenf a koncf jeden tyden pred ocekavanym porodem, chovajf ve skupinach. Ko tec, ve kterem je skupina chovana, musf mft strany delsf nez 2,8 m. Je-li ve skupine chovano mene nez sest zvffat, kotec, ve kterem je skupina chovana, musf mft strany delsf nez 2,4 m, c) odchylne od pfsmene b) mohou byt prasnice a prasnicky chovane V provozech s mene nez deseti prasnicemi ustajeny behem obdobf uvedeneho v pfsmeni b) jednotlive za predpokladu, ze se v kot cfch mohou snadno otocit, d) prasnice a prasnicky musf mft staly prfstup k mani pulovatelnemu materialu, ktery jim umoziiuje eto logicke aktivity, e) prasnice a prasnicky chovane ve skupinach musf byt krmeny s vyuzitfm systemu, ktery zajistf, aby kazde jednotlive zvfre mohlo prijmout dosta tecne mnozstvf potravy, i kdyz jsou prftomni kon kurenti soutezfcf o potravu, f) za ucelem nasycenf a uspokojenf jejich potreby zvykat musf dostavat vsechny zaprahle brezf pras nice a prasnicky dostatecne mnozstvf objemneho krmiva nebo krmiva s vysokym obsahem vlakniny, jakoz i energeticky vydatne krmivo, g) musf byt prijata opatrenf minimalizujfcf agresi ve skupinach, h) brezf prasnice a prasnicky musf byt v pripade po treby osetreny proti ektoparazitum a endoparazi tum. Pred umfstenfm do porodnfho kotce musf byt brezf prasnice a prasnicky dukladne ocisteny, i) V tydnu pred ocekavanym porodem musf prasnice a prasnicky dostat V dostatecnem mnozstvf vhod nou podestylku, pokud to umoziiuje system od straiiovanf tuhych a tekutych vykalu pouzfvany V zarfzenf, j) pro usnadnenf spontannfho nebo asistovaneho po rodu musf byt za prasnicf nebo prasnickou volna plocha, k) porodnf kotce, V nichz se prasnice pohybujf volne, musf byt vybaveny stranovymi zabranami pro ochranu selat, napr. ochrannymi mrizemi. (16) Pro ochranu selat jsou stanoveny nasledujfcf podmfnky: a) cast celkove podlahove plochy, dostatecne velka, aby soucasne umoznila vsem zvffatum spolecne odpocfvat, musf byt pevna nebo pokryta rohozf, nebo musf byt podestlana slamou nebo jinym vhodnym materialem, b) v porodnfch kotcfch musf mft selata dostatecny prostor, aby mohla bez obtfzf sat, c) selata nesmejf byt odstavena drive nez ve stari 28 dnf, ledaze by jinak byla neprfznive ovlivnena pohoda nebo zdravotnf stav matky nebo selete. Selata vsak mohou byt odstavena az o sedm dnu drive, jestlize jsou premfstena do prostoru, ktery je pred umfstenfm nove skupiny vyprazdnen, du kladne vycisten a vydezinfikovan a ktery je odde len od prostoru, kde jsou ustajeny prasnice, aby se minimalizoval prenos nakaz na selata, d) V pripade potreby je zajisten zdroj tepla, ktery neskodf prasnici. (17) Pro ochranu odstavcat, chovnych behounu a prasat ve vykrmu jsou stanoveny nasledujfcf pod mfnky: a) jsou-li prasata chovana ve skupinach, musf se pri jmout opatrenf branfcf vzajemnym stretum, ktere vybocujf z bezneho chovanf, b) prasata musf byt chovana ve stalych skupinach a mfsenf s jinymi prasaty je treba omezit na mini mum. Musf-li byt smfsena prasata, ktera se neznajf, je nutno je sloucit V co nejranejsfm veku, nejlepe do jednoho tydne po odstavenf. Jsou-li prasata smfsena, mela by mft dostatek moznostf uniknout nebo se ukryt pred jinymi prasaty, c) objevf-li se prfznaky silnych stretu, je treba ihned vysetrit priciny a prijmout vhodna opatrenf, napri klad, je-li to mozne, poskytnout jim vetsf mnozstvf slamy nebo jinych materialu k odvedenf pozor nosti. Ohrozena zvffata nebo vyjimecne agresivnf zvffata musf byt ustajena oddelene od skupiny, Strana 7528 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 d) pouzitf uklidiiujfcfch leciv za ucelem snazsfho mf senf zvffat se musf omezit na mimoradne pod mfnky a musf byt konzultovano s veterinarnfm le karem. (18) Ustanovenf odstavce 3, odstavce 4 pfsm. b) az d), odstavce 5 druhe vety, odstavce 15 pfsm. b) az d) se vztahujf na nove postavene, rekonstruovane nebo poprve do provozu uvedene stavby pro prasata a od 1. ledna 2013 se vztahujf na vsechny stavby pro prasata. (19) Dalsf pozadavky na prostory pro ustajenf prasat jsou stanoveny v prfloze c. 2 k teto vyhlasce.". 18. V § 4 pfsm. b) se tecka za slovem ,,casteji" nahrazuje carkou a slova ,,Dalsf pozadavky na zarfzenf a vybavenf staveb pro ovce a kozy jsou uvedeny ve zvlastnfm pravnfm predpisu,3)" se zrusujf. 19. V § 4 pfsmeno e) znf: ,,e) ovce a kozy lze jen vyjimecne chovat jednotlive, ve stajfch musejf byt plemenice ovcf a koz pred poro dem a plemenice ovcf a koz, ktere jiz rodily, usta jeny ve skupinovych kotcfch, pouze v obdobf po rodu a kojenf mladat mohou byt ustajeny V indivi dualnfch kotcfch; porody na pastvinach mohou probfhat jen u ovcf a koz, ktere jsou adaptovany na prostredf a mfstnf podmfnky,". 20. V § 4 pfsm. i) se veta ,,Pletivo nelze pouzfvat k ohrazenf pozemku, na nichz ovce rodf; vyhovujfcf je kombinace prenosnych a pevnych ohrazenf." zrusuje. 21. Na konci § 4 se tecka nahrazuje carkou a do pliiujf se pfsmena k) az m), ktera znejf: ,,k) jsou-li ovce nebo kozy chovany venku V bezpec nych extenzivnfch podmfnkach a je-li prfznive po casf, provadf se zevrubna kontrola zvffat a zarfzenf pro chov zvffat nejmene jedenkrat tydne. Pro hlfdky se vsak musf provadet casteji, je-li pohoda ovcf nebo koz ohrozena, a to zejmena V dobe po rodu, po ostrfhanf nebo koupeli, V dobe zvyseneho nebezpecf napadenf mouchami nebo predatory a po vyznamnych zmenach V rfzenf chovu nebo jinych podmfnek, I) biologicka potreba vody je u ovcf a koz kryta kaz dodenne bud tak, ze je jim podavana voda V do statecnem mnozstvf a nalezite kvalite, nebo je jim podavano krmivo s dostatecnym obsahem vody. Mozna je i kombinace obou zpusobu. Pouze krmivo s dostatecnym mnozstvfm vody nelze po davat u ovcf a koz v laktaci, m) podlahova plocha ve stajfch pro ovce a kozy musf byt minimalne 1. 0,15 m2 na 10 kg zive hmotnosti u bahnic nebo koz, 2. 0,15 m2 na 10 kg zive hmotnosti u jehiiat nebo kuzlat, 3 0,25 m2 na 10 kg zive hmotnosti u plemennych beranu nebo kozlu ve skupinovem kotci, 4. 0,30 m2 na 10 kg zive hmotnosti u plemennych beranu nebo kozlu V individualnfm kotci.". 22. V § 5 pfsmena a) az d) znejf: ,,a) vazna stanf mezi jednotlivymi koiimi se oddelujf stranovymi zabranami, b) vyska ke stropu ve staji, kde jsou kone drzeni nebo prflezitostne uvazani, musf byt 1,5nasobkem hul kove vysky v kohoutku, ale nejmene 2,20 m; vyska stropu se merf od urovne podlahy, na ktere kuii stojf, ke konstrukci strechy nebo k jinemu nejniz sfmu stavebnfmu prvku staje; dvernf otvory, kudy kone prochazejf, musejf mft takovy tvar, aby jimi kone mohli prochazet klidne a bezpecne; volny pruchod ve stajovych dverfch a dverfch boxu musf byt minimalne 1,20 x 2,20 m; toto ustanovenf se vztahuje od 1. 1. 2012 na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje, c) pri uvazovanf konf smf byt pouzita pouze ohlavka nebo nakrcnf remen. Toto neplatf pri prflezitost nem uvazovanf. Kuii, ktery je ustajen ve stanf, musf byt uvazan tak, aby mohl lezet s hlavou po lozenou na zemi, d) pri venkovnfm chovu delsfm nez 24 hodin nepretr zite je treba zajistit na pastvine nebo ve vybehu napajecf zarfzenf a V prfpade celorocnfho pastev nfho odchovu prfstresek, pokud kone nemajf prfmy prfstup do stajf,". 23. V § 5 pfsmeno k) znf: ,,k) kopyta konf musejf byt pravidelne prohlfzena. V prfpade potreby musf byt provedena uprava ko pyt, aby nedochazelo k prerustanf rohoviny nebo jinemu poskozenf kopyt, kopyta se V prfpade po treby okovajf nebo opatrf jinou ochranou,". 24. Na konci § 5 se tecka nahrazuje carkou a do pliiujf se pfsmena o) az q), ktera znejf: ,,o) stajove chodby musejf mft minimalne sfrku 1. ve dvoufadych stajfch 3 m, 2. mezi dvema fadami boxu, nebo fadou boxu a stenou 3 m, 3. mezi dvema fadami boxu, nebo fadou boxu a stenou, pri zasouvacfch dverfch boxu 2,5 m, 4. mezi dvema fadami boxu, kdyz jsou kone se dlani ve staji, 3,5 m; toto ustanovenf se vztahuje od 1. 1. 2012 na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje, Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7529 p) podlaha stanf musf byt V prednf tretine vodorovna, v zadnf casti se sklonem minimalne 1,5 %, podlahy lozf k volnemu ustajenf a podlaha boxu musf mft minimalnf sklon 1,5 %; toto ustanovenf se vzta huje od 1. 1. 2012 na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje, q) dalsf pozadavky na prostory pro ustajenf konf stanovf prfloha c. 3 teto vyhlasky, ktera se od 1. 1. 2012 vztahuje na nove budovane staje nebo poprve do provozu uvadene staje.". 25. § 6 vcetne nadpisu znf: ,,§ 6 Minimalnf standardy pro ochranu kachen, hus a kn'.'it (1) Toto ustanovenf se vztahuje na kachny domacf (Anas platyrhynchos), kachny pizmove (Cairina mo schata) a hybridy kachny pizmove a kachny domacf (dale jen ,,kachny"), husy domacf (Anser anser f do mesticus, Anser cygnoides f domesticus) a jejich krfzence (dale jen ,,husy") a kruty (Meleagris gallopavo) (dale jen ,,kruty"). (2) Pri provadenf prohlfdek hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krut nesmf dochazet ke zbytecnemu hluku nebo rusenf. Pri celkove prohlfdce hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krut se zvlastnf pozornost musf venovat telesne kondici, pohybum nebo dalsfm vzorcum chovanf, dychanf, stavu operenf, ocf, kuze, zobaku, koncetin, behaku a drapu, prftomnosti vnejsfch parazitu, kvalite trusu, spotrebe potravy a vody a prf rustkum. (3) Podlaha musf poskytovat dostatecnou plochu k tomu, aby vsechny kachny, husy nebo kruty mohly odpocfvat zaroveii, a musf byt pokryta vhodnou pode stylkou. Podestylka musf byt poskytnuta a udrzovana, pokud je to mozne, V suchem, drolivem stavu, aby se kachny, husy nebo kruty mohly udrzovat V cistote. Ty casti ustajovacfch prostoru, s nimiz kachny, husy nebo kruty prichazejf do styku, se dukladne vycistf a vyde zinfikujf pokazde po vyskladnenf a pred dalsfm na skladnenfm. (4) Krmne a napajecf zarfzenf musf byt navrzeno, zkonstruovano, umfsteno, obsluhovano a udrzovano tak, aby se omezila kontaminace krmiva a vody, aby k nim vsechny kachny, husy nebo kruty mely dosta tecny prfstup a aby zarfzenf fungovalo za vsech klima tickych podmfnek a spotreba vody a krmiva mohla byt regulovana. (5) V prfpade volneho vybehu musf byt zajisten volne prfstupny prfstresek urceny k ochrane kachen, hus nebo krut pred neprfznivymi klimatickymi pod mfnkami. Tento prfstresek musf byt dostatecne velky, aby pojal vsechny husy, kachny nebo kruty najednou, a jeho podlaha musf byt udrzovana V suchu. V syste mech volneho vybehu, V nichz existuje riziko kontami nace pudy organismy, ktere by mohly poskodit zdravf kachen, hus nebo krut, toto riziko musf byt snfzeno na minimum, naprfklad pomocf strfdave pouzfvanych uza vrenych vybehu. (6) V prfpade kachen, hus a krut drzenych za uce lem chovu musf byt k dispozici odpovfdajfcf pocet vhodne navrzenych prostoru pro hnfzda odpovfdajfcf velikosti nebo musf byt umfsteno na prostor pro hnfzda dostatecne mnozstvf slamy nebo podobneho materialu. Snaskova hnfzda pro kachny a plochy pro odpocinek pro kachny a husy nesmf byt tak vysoko nad podlahou, aby zvffatum jejich pouzfvanf pusobilo potfze nebo aby pro ne znamenalo riziko poranenf. Snaskova hnfzda pro husy musf byt umfstena na podlaze. (7) V elikost prostoru pro kachny, husy a kruty musf byt takova, aby byly splneny jejich pozadavky na prostredf, s ohledem na jejich vek, pohlavf, zivou hmotnost, zdravotnf stav a jejich potrebu volnosti po hybu a projevu normalnfho socialnfho chovanf daneho druhu. V elikost skupiny musf byt takova, aby nevedla k porucham chovanf ci jinym porucham nebo poranenf. (8) Dospele kruty se nesmf chovat v klecfch, s vy jimkou docasneho umfstenf chovnych krut do klecf ve snaskovem obdobf. Perforovane podlahy nejsou povo leny s vyjimkou prostoru nad odtoky v blfzkosti na pajecfch zarfzenf. (9) Kachny a husy nesmf byt noseny hlavou dolu nebo zdvihany pouze za nohy, musf byt podepfrany rukou umfstenou pod jejich telem a pazf kolem jejich tela tak, aby krfdla zustala u tela. Tezsf kusy musf byt noseny jednotlive. Kruty nesmf byt zdvihany pouze za jednu nohu. Pokud jsou kruty noseny, musf byt noseny jednotlive, za pomoci metod odpovfdajfcfch jejich veli kosti a hmotnosti. Male kruty musf byt drzeny za obe nohy nebo musf byt opreny o pazi a telo osoby pro vadejfcf odchyt. Vetsf kruty musf byt noseny za jednu nohu a uhloprfcne polozene krfdlo. (10) Nejpozdeji do 21 dnu veku kachen, hus nebo krut musf byt svetelny rezim takovy, aby predchazel vzniku zdravotnfch problemu a problemu chovanf. Musi se dodrzovat 24hodinovy cyklus s neprerusova nymi periodami tmy, tvorfcfmi priblizne jednu tretinu dne. (11) Ze zivych kachen a hus se nesmf vyskubavat nezrale perf, vcetne prachoveho perf.". 26. V § 7 odst. 2 pfsm. c) se slova ,,v obohacenych klecfch" a slova ,,nebo 8 st." zrusujf. 27. V § 7 se na konci odstavce 3 dopliiujf vety ,, V entilace, krmna technologie nebo jina zarfzenf musf byt konstruovana, umfstena a provozovana tak, aby pri Strana 7530 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 tom vznikal co nejmensf hluk. Totez platf i pro jejich udrzbu.". 28. V § 7 se na konci odstavce 5 dopliiuje veta ,,Trus je treba odstraiiovat tak casto, jak je nutne podle pouzite technologie.". 29. V § 7 se odstavec 9 zrusuje. 30. V § 8 odst. 1 pfsm. a) se za slova ,,10 cm vkladajf slova ,,delky krmneho prostoru" a za slova ,,4 cm" se vkladajf slova ,,delky krmneho prostoru". 31. V § 8 odst. 1 pfsm. b) se za slova ,,2,5 cm" vkladajf slova ,,delky napajecfho prostoru" a za slova ,,1 cm" se vkladajf slova ,,delky napajecfho prostoru". 32. V § 8 odst. 1 pfsm. c) se slova ,,napajecf mfsta pripojena napevno" nahrazujf slovy ,,instalovana napa j ecf zarfzenf". 33. V § 9 odst. 1 se na zacatek pfsmene a) vkladajf slova ,,pro kazdou nosnici". 34. V § 9 odst. 1 pfsm. b) se tecka za slovem ,,omezenf" nahrazuje carkou a slova ,,Jeho delka" se nahrazujf slovy ,, ; delka krmneho prostoru". 35. V § 9 odst. 1 pfsm. c) se slova ,,napajecf mfsta pripojena napevno" nahrazujf slovy ,,instalovana napa j ecf zarfzenf". 36. V § 9 odst. 1 pfsm. d) se tecka za slovy ,,nez 35 cm" nahrazuje carkou a slova ,,Vyjimku z tohoto ustanovenf majf pouze podniky uvedene na seznamu s povolenym prechodnym obdobfm dle § 29a odst. 2 zakona, ktere jsou uvedeny V prfloze teto vyhlasky," se zrusujf. 37. V § 9 se za odstavec 2 vklada novy odstavec 3, ktery znf: ,,(3) Zadne klece uvedene v odstavci 1 se nesmejf stavet ani poprve uvadet do provozu.". 38. V § 10 pfsm. a) bode 3 se slovo ,,material" nahrazuje slovem ,,stelivo". 39. V § 10 pfsm. b) se tecka za slovem ,,omezenf" nahrazuje carkou a slova ,,Jeho delka" se nahrazujf slovy ,, ; delka krmneho prostoru". 40. § 11 vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 5 znf: ,,§ 11 Pozadavky na hospodarstvf a pozadavky na chov kufat chovanych na maso, obsah zaznamu o chovu kufat chovanych na maso, obsah udaju a seznam vzorku, ktere jsou chovatele povinni poskytovat osobe uvedene v § 20 pfsm. s) zakona (1) Pri chovu kufat chovanych na maso musf byt napajecky umfsteny a udrzovany tak, aby se minimali zovalo rozlitf. Krmivo musf byt kufatum chovanym na maso dostupne bud nepretrzite nebo davkovane a nesmf jim byt odebrano drive nez 12 hodin pred predpokla danym casem porazky. (2) Vsechna kufata chovana na maso musf mft stale pnstup k suche a na povrchu kypre podestylce. (3) Pri chovu kufat chovanych na maso musf byt vetranf dostatecne, aby se zamezilo jejich prehratf, a V pnpade potreby se spojuje se systemy vytapenf, aby se odstranila nadmerna vlhkost. ( 4) Pri chovu kufat chovanych na maso musf byt hladina hluku snfzena na minimum. Ventilatory, krmna zarfzenf a ostatnf vybavenf musf byt konstruovany, umfsteny, provozovany a udrzovany tak, aby pusobily co mozna nejmene hluku. (5) Pri chovu kufat chovanych na maso musf mft vsechny budovy, ve kterych jsou chovana kufata cho vana na maso, osvetlenf o intenzite alespoii 20 luxu behem dob osvetlenf, ktere semen na urovni ocf kurete chovaneho na maso a ktere ozaruje prinejmensfm 80 % uzitne plochy. Docasne snfzenf intenzity osvetlenf je mozne, pokud je to nezbytne na zaklade doporucenf veterinarnfho lekare. Do sedmi dnu od ustajenf kufat chovanych na maso az do tn dnu pred stanovenym casem porazky musf osvetlenf odpovfdat ctyriadvaceti hodinovemu rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovym trvanfm alespoii 6 hodin, pricemz musf byt zajistena alespoii jedna nepretrzita doba tmy trvajfcf alespoii 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvetlenf tlumene. ( 6) Vsechna kufata chovana na maso musf byt ale spoii dvakrat denne kontrolovana. Zvlastnf pozornost musf byt venovana znakum, ktere svedcf o snfzene urovni pohody zvffat nebo zdravf zvffat. Kufata cho vana na maso s vaznymi zranenfmi nebo se zjevnymi prfznaky zdravotnfch potfzf, jako napnklad kufata chovana na maso s obtfzemi pri chuzi, se zavaznymi pnpady patologickeho obsahu tekutin v telnf dutine nebo zavaznymi znetvorenfmi, a kufata chovana na maso, ktera pravdepodobne trpf, musf byt vhodne ose trena nebo bezodkladne porazena. V eterinarnf lekar musf byt kontaktovan, kdykoliv to zdravotnf stav kufat chovanych na maso vyzaduje. (7) Casti budov, vybavenf nebo pnstroju, ktere jsou ve styku s kufaty chovanymi na maso, musf byt dukladne ocisteny a vydezinfikovany vzdy po prove denf konecne depopulace, a to pred umfstenfm noveho hejna do haly. V eskere stelivo musf byt po konecne depopulaci haly odstraneno a ocistena a vydezinfiko vana hala musf byt opatrena cistym stelivem. Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7531 (8) Chovatel vede pro kazdou halu v hosQodarstvf zaznamy stanovene jinym pravnfm predpisem5). (9) Obsah udaju a seznam vzorku, ktere jsou cho vatele povinni poskytovat za kazde jednotlive hejno kufat chovanych na maso osobe uvedene v § 20 pfsm. s) zakona: a) pocet kufat chovanych na maso v hejnu kufat cho vanych na maso na pocatku vykrmu, b) vyuzitelna plocha V m2 , c) hybrid nebo plemeno kufat chovanych na maso, jsou-li znamy, d) pocet dnf vykrmu kufat chovanych na maso, tedy delka vykrmoveho turnusu, e) pocet kufat chovanych na maso odeslanych na porazku, tedy pocet kufat chovanych na maso, ktera zustala V hejnu kufat chovanych na maso po odebranf kufat chovanych na maso urcenych k prodeji nebo po provedene brakaci, kterou se rozumf usmrcovanf nemocnych nebo zranenych kufat chovanych na maso, f) dennf mfra umrtnosti hejna a kumulativnf dennf mfra umrtnosti hejna, g) pocet kufat chovanych na maso uhynulych behem prepravy na jatka, h) vysledky postmortalnfho vysetrenf na jatkach po dle § lla odst. 6 a 7. 5) § 64a a 64b vyhlasky c. 136/2004 Sb., kterou se stanovf podrobnosti oznacovanf zvffat a jejich evidence a evidence hospodarstvf a osob stanovenych plemenarskym zakonem, ve znenf pozdejsfch predpisu.". 41. Za § 11 se vkladajf nove § 11 a az 1 lc, ktere vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 6 znejf: ,,§ lla Pozadavky na hospodarstvf, pozadavky na obsah a vedenf dokumentace a pozadavky na chov kufat chovanych na maso pri hustote osazenf vyssf nez 33 kg/m2 (1) Pri chovu kufat chovanych na maso pri hus tote osazenf vyssf nez 33 kg/m2 vlastnfk nebo drzitel V hale vede a uchovava k prfpadnemu predlozenf sou bornou dokumentaci s podrobnym popisem produkc nfch systemu. Tato dokumentace zahrnuje predevsfm podrobne technicke udaje o hale a jejfm vybavenf, ze Jmena: a) plan haly vcetne rozmeru ploch, na kterych jsou chovana kufata chovana na maso, b) vetracf system a prfpadne chladicf a tepelny sy stem, a to vcetne jejich umfstenf, plan vetranf s presnymi udaji o parametrech cflove kvality vzduchu, jako jsou proudenf vzduchu, rychlost vzduchu a teplota, c) systemy pro krmenf a napajenf a jejich umfstenf, d) poplasne systemy a nouzove systemy pro prfpad vypadku jakehokoli automatizovaneho nebo me chanickeho vybavenf nezbytneho pro zdravf a po hodu zvffat, e) druh podlahove krytiny a bezne pouzfvane stelivo. (2) Dokumentace uvedena v odstavci 1 musf byt na pozadanf predlozena prfslusnemu organu ochrany zvffat a musf byt prubezne aktualizovana. Zaznamena vajf se zejmena technicke kontroly vetracfho systemu a poplasneho systemu. Vlastnfk nebo chovatel musf ne prodlene oznamit prfslusnemu organu ochrany zvffat prfpadne zmeny V dane hale, zmeny vybavenf nebo postupu, ktere mohou ovlivnit pohodu kufat chova nych na maso. (3) Vlastnfk nebo chovatel, krome pozadavku sta novenych v § 11, musf zajistit, aby kazda hala v hospo darstvf byla vybavena vetracfm systemem a prfpadne vytapecfm a chladicfm systemem, ktere jsou projekto vany, zkonstruovany a provozovany tak, aby a) koncentrace amoniaku (NH3) neprekrocila 20 ppm a koncentrace oxidu uhliciteho (CO2) neprekrocila 3 ooo ppm, pricemz merenf se provadf na urovni hlav kufat chovanych na maso, b) vnitrnf teplota nepresahla vnejsf teplotu o vfce nez 3 °C, pokud tato vnejsf teplota ve stfnu prekracuje 30 °C, c) prumerna relativnf vlhkost namerena V hale hospo darstvf v prubehu 48 hodin neprekrocila 70 %, pokud je venkovnf teplota nizsf nez 10 °C. (4) Je-li hustota osazenf vyssf nez 33 kg/m2, V do provodne dokumentaci k hejnu kufat chovanych na maso odesflane na jatka spolu s prfslusnym hejnem se uvedou udaje o dennf mire umrtnosti a kumulativnf dennf mire umrtnosti vypocftane vlastnfkem nebo cho vatelem a udaje o hybridu nebo plemeni kufat. Dennf mfrou umrtnosti se rozumf pocet kufat chovanych na maso, ktera uhynula V jedne hale ve stejny den, vcetne kufat chovanych na maso, ktera byla brakovana z du vodu onemocnenf nebo i z jinych duvodu, vydeleny poctem kufat chovanych na maso, ktera se v uvedeny den nachazejf v hale, vynaso beno 100. Kumulativnf dennf mfrou umrtnosti se rozumf soucet dennfch mer umrtnosti. (5) Pod dohledem urednfho veterinarnfho lekare se udaje uvedene v odstavci 4, jakoz i pocet kufat cho vanych na maso, ktera byla pri prfjezdu mrtva, zazna Strana 7532 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 menajf s uvedenfm hospodarstvf a haly V hospodarstvf. Verohodnost udaju a kumulativnf dennf mfry umrt nosti se overf s ohledem na pocet porazenych kufat chovanych na maso a na pocet kufat chovanych na maso, ktera byla pri prfjezdu na jatka mrtva. (6) Urednf veterinarnf lekar vyhodnotf v ramci kontrol uskuteciiovanych podle narfzenf (ES) c. 854/ /2004 vysledky postmortalnfho vysetrenf, aby zjistil dalsf mozne znamky nedostatecne pohody zvffat V hos podarstvf nebo V hale V hospodarstvf puvodu, jako jsou naprfklad abnormalnf mfra kontaktnf dermatitidy, pa razitarnf onemocnenf a systemova onemocnenf. (7) Odpovfda-li mfra umrtnosti uvedena v od stavci 4 ci vysledky postmortalnfho vysetrenf uvede neho v odstavci 6 nedostatecne pohode zvffat, urednf veterinarnf lekar oznamf prfslusne udaje vlastnfkovi nebo chovateli zvffat a mfstne prfslusnemu organu ve terinarnf spravy. § llb Kriteria pro povolenf zvysene hustoty osazenf, ktera prekracuje hustotu 39 kg/m2, a to maximalne o 3 kg/m2 (1) Kriteria pro povolenf zvysene hustoty osaze nf, ktera ~rekracuje hustotu 39 kg/m2, a to maximalne o 3 kg/m , jsou nasledujfcf: a) sledovanf daneho hospodarstvf provadene prfslus nym organem ochrany zvffat behem poslednfch 2 let neodhalilo zadne nedostatky, pokud jde o po zadavky stanovene pravnfmi predpisy upravujf cfmi ochranu a chov kufat chovanych na maso6), b) sledovanf vlastnfkem nebo drzitelem hospodarstvf se provadf za pouzitf prfrucek osvedcenych rfdi cfch postupu, ktere obsahujf pokyny k dodrzenf pravnfch predpisu upravujfcfch ochranu a chov kufat chovanych na maso6), c) u nejmene sedmi po sobe nasledujfcfch kontrolo vanych hejn v hale byla kumulativnf dennf umrtnost nizsf nez 1 % + 0,06 % vynasobeno ve kem porazeneho hejna vycfslenym ve dnech. (2) Pokud prfslusny organ ochrany zvffat nepro vadel behem poslednfch dvou let v danem hospodarstvf sledovanf, musf byt provedeno alespoii jedno sledovanf s cflem overit, zda byl splnen pozadavek podle od stavce 1 pfsmene a). (3) Odchylne od odstavce 1 pfsm. c) muze pn slusny organ rozhodnout o zvysenf hustoty osazenf, poskytl-li vlastnfk ci drzitel dostatecne vysvetlenf k vy jimecne povaze vyssf kumulativnf dennf mfry umrtnosti nebo prokazal-li, ze nenf V jeho moznostech ovlivnit jejf prfciny. § llc Kurz odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso pro zfskanf osvedcenf o zpusobilosti k peci o kufata chovana na maso (1) Kurz odborne prfpravy k peci o kufata cho vana na maso pro zfskanf osvedcenf o zpusobilosti k peci o kufata chovana na maso organizuje strednf nebo vysoka skola s akreditovanym studijnfm progra mem v oblasti veterinarstvf nebo chovatelstvf nebo pravnicka osoba, ktera se zabyva chovem kufat chova nych na maso nebo sdruzuje osoby, ktere chovajf ku fata chovana na maso (dale jen ,,skolicf pracoviste"). Skolicf pracoviste musf mft V predmetu cinnosti vzde lavanf a dale musf mft odborne a technicke predpoklady pro zajistenf teoreticke vyuky. Seznam skolicfch praco vist zverejiiuje Ministerstvo zemedelstvf zpusobem umoziiujfcfm dalkovy prfstup. (2) Kurz odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso se uskuteciiuje v rozsahu 6 vyuko vych hodin teoreticke vyuky. Delka vyukove hodiny je 45 minut. (3) Obsahem kurzu odborne prfpravy k peci o ku fata chovana na maso jsou aspekty pohody a ochrany kufat chovanych na maso, zejmena a) pravnf predpisy upravujfcf ochranu a chov kufat chovanych na maso6), b) fyziologicke vlastnosti, zejmena potreby krmenf a pitf, chovanf zvffat a pojem stresu, c) prakticke aspekty setrneho zachazenf s kufaty chovanymi na maso a jejich chytanf, nakladanf a prepravy, d) rozpoznanf zdraveho kurete chovaneho na maso a jeho onemocnenf, poskytovanf prvnf pomoci ku fatum chovanym na maso, e) pece O kufata chovana na maso V mimoradnych situacfch, utracenf a porazka V mimoradnych situa cfch, f) preventivnf opatrenf pro biologickou bezpecnost. (4) Lektor V kurzu odborne prfpravy k peci O ku fata chovana na maso musf mft a prokazat a) odbornou praxi V oblasti ochrany zvffat a pece o jejich pohodu v organech ochrany zvffat uvede nych v § 19 odst. 1 pfsm. a) nebo b) zakona mini malne po dobu 3 let, nebo b) minimalne 5 let praxe v chovu kufat chovanych na maso a ze se prokazatelne seznamil s metodami chovu kufat chovanych na maso a s podmfnkami jejich ochrany, nebo c) vysokoskolske vzdelanf zemedelskeho nebo vete rinarnfho smeru nebo minimalne 5 let praxe ve Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7533 funkci ucitele chovatelskych nebo veterinarnfch predmetu. (5) Na zaver kurzu odborne prfpravy k peci o ku fata chovana na maso se k overenf zfskanych odbor nych znalostf provadf zkouska formou pfsemneho tes tu. Test pripravuje Ministerstvo zemedelstvf. Pfsemny test vyhodnocuje zkusebnf komise tak, ze kazdou spravnou odpoved hodnotf jednfm bodem. Pro uspesne slozenf zkousky je treba dosazenf nejmene 80 procent z celkoveho poctu bodu. Vysledek zkousky se hodnotf uspel nebo neuspel. (6) Hodnocenf zkousky provadf trfclenna zku sebnf komise slozena z lektoru a zamestnance Minister stva zemedelstvf. Predsedou zkusebnf komise je vzdy zamestnanec Ministerstva zemedelstvf. (7) O prubehu kurzu odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso a o prubehu a vysledku zkousky vyhotovf skolicf pracoviste protokol, ve kte rem uvede datum a mfsto konanf kurzu a zkousky, jmeno, poprfpade jmena, a prfjmenf lektoru, jmeno, poprfpade jmena, a prfjmenf clenu zkusebnf komise, identifikacnf udaje ucastnfku odborneho kurzu a vy sledky jejich hodnocenf. Protokol podepisujf vsichni clenove zkusebnf komise a zastupce skolicfho pracovis te. (8) Ucastnfkovi kurzu odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso, ktery u zkousky uspel, vyda Ministerstvo zemedelstvf osvedcenf o zpusobilosti k peci o kufata chovana na maso, ktere potvrzuje ab solvovanf kurzu. Vzor osvedcenf o zpusobilosti k peci o kufata chovana na maso je uveden v prfloze c. 4 teto vyhlasky. (9) Ucastnfk kurzu odborne prfpravy k peci o ku fata chovana na maso, ktery u zkousky neuspel, muze pozadat o jejf opakovanf nejpozdeji do 3 mesfcu ode dne neuspesneho pokusu zkousku slozit. Ucastnfk kurzu odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso muze opakovat zkousku, aniz by pred nf znovu absolvoval kurz, pouze jednou, a to nejdrfve 1 mesfc po neuspesnem pokusu zkousku slozit. Opakovana zkouska probfha stejnym zpusobem jako prvnf zkouska. (10) Ucastnfk kurzu odborne prfpravy k peci o ku fata chovana na maso, ktery u zkousky neuspel a nepo zadal o jejf opakovanf nejpozdeji do 3 mesfcu ode dne, kdy mu bylo oznameno, ze u zkousky neuspel, absol vuje pred dalsf zkouskou znovu kurz odborne prfpravy k peci o kufata chovana na maso. 6) Zakon c. 246/1992 Sb., na ochranu zvffat proti tyranf, ve znenf pozdejskh predpisu. Vyhlaska c. 136/2004 Sb., kterou se stanovf podrobnosti oznacovanf zvffat a jejich evidence a evidence hospodarstvf a osob stanovenych plemenarskym zakonem, ve znenf poz dejskh predpisu. Smernice Rady 2007/43/ES ze dne 28. cervna 2007 o mini malnkh pravidlech pro ochranu kufat chovanych na maso.". 42. V § 14 se odstavec 3 zrusuje. Dosavadnf odstavce 4 az 12 se oznacujf jako odstavce 3 az 11. 43. V § 14 se odstavec 7 zrusuje. Dosavadnf odstavce 8 az 11 se oznacujf jako odstavce 7 az 10. 44. Prfloha se zrusuje. 45. Prflohy c. 1 az 4 znejf: Strana 7534 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 ,,Priloha c. 1 k vyhlasce c. 208/2004 Sb. Daisi pozadavky na prostory pro ustajeni skotu 1. Kravy - minimalni rozmery vazneho stani Ziva hmotnost Sii'ka stani Delka kratkeho Delka sti'edniho Delka dlouheho V kg V mm stani V mm stani V mm stani V mm 2. Minimalni rozmery pri volnem ustajeni skotu Kategorie Box (kotec) - Sii'ka pohybovych Rozmery boxovych lozi Rozmery plocha leharny chodeb vmm kombiboxu v m2/ kus nebo vmm vmm ····---· ··-·-···--···- ··-··-·· ···---·-··-··--··-·· ziva hmotnost jedno- obou- delka sii'ka delka sii'ka smeme smeme jedna protilehle fada fady Kravy 5,00 I kus 2300 2050 1100 1750 1100 Porodni kotec 9,00 I kus 850 1600 pro volne teleni Jalovice 0,90 I 100 kg 850 1600 z.hm. 1900 1700 800 Vykrm byku 0,90 I 100 kg az az az stlane z.hm. 1100 2100 2300 2050 1100 Vykrm byku 0,45 I 100 kg 2) 2) I) I) I) celorostove z.hm. Poznamka: JJ Podle hmotnosti od 200 kg. 2J Pohybova chodba musi byt minimalne stejne sirokajako vstupni a vystupni otvor ze staje. Pfi poctu hospodatskych zvifat vice nez 25 kusu ve skupine je nutno rozmery zvetsit minimalne o 30 %. Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7535 Prfloha c. 2 k vyhlasce c. 208/2004 Sb. Daisi pozadavky na prostory pro ustajeni prasat 1. Svetla sifka pfehanecich ulicek pro prasata Kategorie Minimalni sirka ulicky V mm Prasnice a prasnicky 800 .... ·-·-·- -··-·-·· Dochov selat - ustajeni v kotcich 650 Dochov selat - ustajeni ve vicepodlaznich bateriich kleci 800 Vykrm prasat 650 ·····-····--- ····---·-· Kanci 950 Poznamka: Svetlou sii'kou se rozumi rozmer mezi okraji pi'esahujicich dih'.1 hrazeni do ulicky (sloupky, koryta). 2. Rozmery prulezu pro prasata Minimalni rozmer V mm Sitka 600 Vyska 900 Strana 7536 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 Prfloha c. 3 k vyhlasce c. 208/2004 Sb. Daisi pozadavky na prostory pro ustajeni koni 1. Minimalni rozmery stani pro kone Hulkova vyska Ustajeni Krmne misto kone v kohoutku pri volnem ustaieni ·-···-····-·-· vm delka vm sirka V m vyska prepazky delka vm sirka vm vm (bez prip. mrize) < 0,85 1,50 1,00 0,80 1,40 0,50 .... 0,86 az 1,01 1,80 1, 15 0,9 5 ... .. ......... -...... , ...... . ,.. ,., 1,75 0,50 1,08 azl,30 2,15 1,40 1,15 2,10 0,55 · 1,3 1 az.),40 2,35 1,50 1,25 · 2,30 0,60 1,41 az 1,48 2,45 1,60 t}Q . .. 2,40 0,65 1,49 az 1,60 2,65 1,75 1,4Q 2,60 0,70 1,61 az 1,10 2,85 1,85 1,50 2,75 0,75 ,, , ,., ..... ,. .. ,,,., . ., ..... , . > 1,71 3,00 2,00 1,60 2,90 0,80 2. Minimalni prostor v boxu pro kone Hulkova vyska Individualni ustajeni Box pro hlibata kone v kohoutku a bo~p i:9J:<.lisnu s hlibetem2) vm plocha1> v m2-- nejkratsi strana v m plocha vm2 nejkratsi strana v m < 0,85 3,00 1,50 3,50 1,60 o,86 az 1,01 4,00 1,60 4,50 1,90 1,08 az 1,30 5,00 1,90 6,50 2,30 1,31 az 1,40 6,00 2,10 7,50 2,50 1,41 az 1,48 7,00 2,20 8,50 2,60 1,49 az 1,60 8,00 2,35 10,00 2,80 1,61 az 1,10 9,00 2,50 11,00 3,00 > 1,71 10,00 ; 2,70 ! 13,00 ! 3,20 Poznamky: JJ Pfi kratkodobem ustajeni smi byt plocha zmensena na 85 % z udanych rozment 2J Klisna s htibetem mohou byt drzeni v tomto spolecnem prostoru do sesti mesici'.1 stafi htibete. Pote museji byt ustajeni v prostoru, ktery odpovida ustajeni ve skupine. Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7537 3. Minimalni prostor pro jednoho kone pri chovu ve skupine Skupinovy box Hala k odpocinku 1l plocha v m2 - plocha v m2 Dospeli kone nad 24 mesicu 100 % plochy pro dospeleho 80 % plochy pro dospeleho kone podle bodu 2 kone podle bodu 2 ·-· Mladi kone 13 az 24 mesicu 75 % plochy podle 60 % plochy podle pfedpokladane velik:osti pfedpokladane velikosti ·-········-··· dospeleho kone podle bodu 2 49~p~!~pg~9ne pod!~P941:1} Mladi kone 6 az 12 mesicu 50 % plochy podle 40 % plochy podle pfedpokladane velik:osti pfedpokladane velik:osti dospeleho kone podle bodu 2 dospeleho kone podle bodu 2 Poznamky: IJ Znamena prostor dostupny pro ulehnuti. Zai'izeni ke krmeni nesmeji byt zapocitana do prostoru k ulehnuti. Pokud kone maji moznost volneho pohybu v hale a jsou zde krmeni , plati stejne podminky o prostoru jako v pripade skupinoveho boxu. Strana 7538 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Castka 147 Prfloha c. 4 k vyhlasce c. 208/2004 Sb. Vzor osvedceni o zpusobilosti k peci o kufata chovana na maso CESKA REPUBLIKA Ministerstvo zemedelstvi vydava Osvedceni o zpusobilosti k peci o kurata chovana na maso podle § 12d odst. 7 zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvirat proti tyrani, ve zneni pozdejsich predpisu Evidencni cislo osvedceni Titul, jmeno, popripade jmena, a ptijmeni Datum a misto narozeni Nazev a adresa skoliciho pracoviste Datum uspesneho slozeni zkousky Podpis zamestnance Ministerstva zemedelstvi a otisk uredniho razitka Ministerstva zemedelstvi". Castka 147 Sbfrka zakonu c. 464 / 2009 Strana 7539 CL II Ocinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. ledna 2010. Ministr: Ing. Sebesta v. r.