Decree amending the Decree on foodstuffs intended for particular nutritional uses

Strana 2018 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008 157 Castka 49 VYHLASKA ze dne 24. dubna 2008, kterou se rneni vyhlaska c. 5412004 Sb., 0 potravinach urcenych pro zvlastni vflivu a 0 zpusobu jejich pouziti, ve zneni pozdejsich predpisu Ministerstvo zdravotnictvi stanovi podle § 19 odst. 1 pism. a) a i) zakona c. 110/1997 Sb., 0 potravi nach a tabakovych vyrobcfch a 0 zrnene a doplneni nekterych souvisejfefeh zakonu, ve zneni zakona c. 316/2004 Sb.: Cl. I Vyhlaska c. 54/2004 Sb., 0 potravinach urcenych pro zvlastni vyzivu a 0 zpusobu jejieh pouziti, ve zneni vyhlasky c. 402/2006 Sb. a vyhlasky c. 473/2006 Sb., se rneni takto: 1. V § 1 odstavee 1 vcetne poznamek pod carou c. 1, 1a a 1b zni: ,,(1) Tato vyhlaska") zapracovava pifslusne pred pisy Evropskych spolecenstvr'") a upravuje v navaznosti na Rrimo pouzitelne predpisy Evropskych spolecen stvi b) druhy potravin pro zvlastni vyzivu, pozadavky na zdravotnf nezavadnost potravin urcenych pro zvlastni vyzivu, jejieh slozeni, oznacovani a podmfnky a zpusob jejieh pouziti, 1) Je vydana na zaklade a v mezich zakona, jehoz obsah umoz iiuje zapracovat pi'lslusne predpisy Evropskych spolecenstvi vyhlaskou. 10) Smernice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. kvetna 1989 0 sbli zovanf pravnich predpisu clenskych statU tykajfcich se po travin urcenych pro zvlastnf vyzivu. Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizovanf pravnich predpisu clenskych statu tyka jfcfch se potravin urcenych pro zvlastn! vyzivu. Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. ccrvna 1999, kterou se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizovanf pravnich predpisu clenskych statu tyka jfcfch se potravin urcenych pro zvlastn! vyzivu. Smernice Komise 2001/15/ES ze dne 15. (mora 2001 0 lat kach, ktere mohou byt pro zvlastnf vyzivove ucely pi'ida vany do potravin pro zvlastnf vyzivu. Smernice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se menf smernice 2001/15/ES za ucelem zafazenf urCitych latek do pi'1lohy. Smernice Komise 2006/34/ES ze dne 21. brezna 2006, kte rou se menf pi'1loha smernice 2001/15/ES, pokud jde 0 za fazenf urCitych latek. Smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. brezna 2000 0 sblizovanf pravnkh predpisu clen skych statU tykajfclch se oznacovanf potravin, jejich ob chodnf upravy a souvisejfcl reklamy. Smernice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. ccrvna 1992 0 po catecnf a pokracovaci koj enecke vyzive urcene pro vyvoz do tfetich zerni, Smernice Komise 1996/8/ES ze dne 26. unora 1996 0 potra vinach pro nfzkoenergetickou vyzivu ke snizovani hmot nosti. Smernice Komise 1999/21/ES ze dne 25. brczna 1999 0 diet nich potravinach pro zvlastnflekarske ucely. Smernice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchy lujici se od smernice 2001/15/ES k odkladu aplikace zakazu obchodovani s urcityrni produkty. Smernice Komise 2007/26/ES ze dne 7. kvetna 2007, kterou se menf smernice 2004/6/ES s cilern prodlouzit obdobi jejich pouziti. Smernice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilnych a ostatnich pfikrmech pro kojence a male deti. Smernice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o pocatecn! a pokracovaci kojenecke vyzive a 0 zmene srner nice 1999/21/ES. Smernice Komise 2007/29/ES ze dne 30. kvetna 2007, kte rou se menf smernice 96/8/ES, pokud jde 0 oznacovani, reklamu a obchodni upravu potravin pro nfzkoenergetickou vyzivu ke snizovani hmotnosti. 1b) Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 vyzivovych a zdravotnich tvrze nich pfi oznacovanf potravin. Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 pridavanf vitarninu a mincralnich Iatek a nekterych dalsich latek do potravin. Narfzenf Komise (ES) c. 1609/2006 ze dne 27. i'ljna 2006, kteryrn se na obdobi dvou let povoluje uvcdeni na trh po catecnf kojenecke vyzivy na bazi hydrolyzatu syrovatko vych bilkovin ziskanych z bflkovin kravskeho mleka. Narfzenf Komise (ES) c. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 0 mikrohiologickych kriteriich pro potraviny. Narfzenf Komise (ES) c. 1441/2007 ze dne 5. prosince 2007, kteryrn se menf nanzenf Komise (ES) c. 2073/2005 0 mikro biologickych kriteriich pro potraviny.". 2. V § 1 odst. 4 se slova "Potravnf dopliiky" na hrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky s nutricnfm nebo fyziologiekym ucinkem upravene primo pouzitelnym predpisem Evropskyeh spolecen stvf 0 vitamineeh, mineralnfch latkaeh a dalSfch lat kaeh1C) (dale jen "vitaminy, mineralnf latky a dalSf latky")" . Poznamka pod carou C. 1e znf: "lc) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 pi'idavanf vitaminu a mineralnkh latek a nekterych dalskh latek do potravin.". C.1stka 49 Sbfrka zakonu e. 157 / 2008 Strana 2019 3. V § 2 se zrusuje pismeno j) a dosavadnf pisme no k) se oznacuje jako pismeno j). 4. V § 4 odst. 1 pisrnena c) a d) zneji; "c) pocatecni kojeneckou vyzivou potraviny urcene pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni do sesti mesicu veku kojence, ktere odpovidajf vyzivovym pozadavkum teto skupiny kojencu, d) pokracovaci kojeneckou vyzivou potraviny urcene pro zvlastni vyzivu kojencu starsich sesti rnesicu, ktere vytvafeji zakladni tekuty podiI postupne se rozsirujici smisene stravy kojencu.". 5. § 5 vcetne nadpisu a poznamek pod carou e. 1d, 1e, 2, 3 a 3a zni: ,,§ 5 Pozadavky na slozeni potravin pro pocatecni a pokracovaci kojeneckou vyzivu a vyzivu rnalych detf (1) Pocatecni kojenecka vyziva se vyrabi ze zdroju bflkovin uvedenych v bode 2 prflohy e. 1 k teto vy hlasce a take z dalsich slozek, jejichz vhodnost pro zvlastni vyzivu kojencu byla prokazana obecne uzna vanyrni vedeckyrni poznatky. (2) Pokracovaci kojenecka vyziva se vyrabi ze zdroju bflkovin uvedenych v bode 2 piflohy e. 2 k teto vyhlasce a take z dalsich slozek, jejichz vhodnost pro zvlastni vyzivu kojencu starsich sesti mesicu byla pro kazana obecne uznavanyrni vedeckyrni poznatky. (3) Slozeni pocatecni kojenecke vyzivy a pokraco vaci kojenecke vyzivy rnusi byt takove, aby pfiprava vyzadovala pouze pridani vody vhodne pro kojence1d) . (4) Poiadavky na a) slozenf poe.1teenf kojenecke vyzivy jsou upraveny v prfloze e. 1 k teto vyhl.1sce s ohledem na speci fikace uvedene v tabulce e. 1 pnlohy e. 6 k teto vyhl.1sce nebo v prfloze e. 14 k teto vyhl.1sce, b) slozenf pokraeovaef kojenecke vyzivy jsou upra veny v prfloze e. 2 k teto vyhl.1sce s ohledem na specifikace uvedene v tabulce e. 1 prflohy e. 6 k teto vyhl.1sce, c) pouzitf vitaminu, miner.1lnfeh l.1tek a dalSfeh larek jsou upraveny v prfloze e. 3 k teto vyhl.1sce, d) obsah nezbytnych a podmfnene nezbytnych ami nokyselin v materskem mlece jsou upraveny v ta bulce e. 1 pnlohy e. 6 k teto vyhl.1sce, e) obsah, zdroj a zpracov.1nf biIkovin pro poe.1teenf kojeneckou vyzivu vyrobenou z hydrolyzovanych biIkovin jsou upraveny v prfloze e. 14 k teto vy hl.1sce. (5) Poiadavky na eistotu l.1tekuvedenych v pnloze e. 3 k teto vyhlasce stanovi zvlastni pravni predpis o zdravotnich pozadavcich na identitu a cistotu pifdat nych latek.'"). (6) Pocatecni a pokracovaci kojenecka vyziva a vy zrva malych detf nesmi obsahovat zadnou latku v tako vern rnnozstvi, aby ohrozila zdravi kojencu nebo rna lych deti, zejmena a) rnusi obsahovat pouze pifdatne l.1tky podle zvlast niho pravniho predpisu, kterym se stanovi druhy a podmfnky pouziti pndatnych a pornocnych 1.1 tek2) , b) rnusi spliiovat mikrobiologicke pozadavky stano vene pifmo pouzitelnyrn predpisem Evropskych spolecenstvi 0 mikrobiologickych kriterifch pro potraviny'), c) nesmi obsahovat rezidua pesticidu") v rnnozstvi prekracujicfm rnnozstvi 0,01 mg/kg vyrobku, jak je nabizen ke spotrebe, nebo po obnove podle po kynu vyrobce, pro kazdy jednotlivy pesticid, d) pro vyrobu pocatecni a pokracovaci kojenecke vy zivy a vyzivy pro male deti se nesmi pouzivat ze medelske produkty osetrene pesticidy, ktere jsou upraveny v prfloze e. 11. Pritorn za zemedelsky produkt neosetreny ternito pesticidy se povazuje produkt, v nemz 1. obsah rezidui pesticidu upravenych v tabulce e. 1 prflohy e. 11 neprekroci hranici 0,003 mg/ /kg, ktera je povazovana za mez stanovitelnosti pri stanoveni obecne prijatelnyrni normalizova nyrni metodami zkouseni, 2. obsah rezidui pesticidu uvedenych v tabulce e. 2 prilohy e. 11 neprekroci hranici 0,003 mg/kg, ktera je povazovana za mez stanovitelnosti pri stanovenf obecne pnjatelnymi normalizova nymi metodami zkousenf, e) musf byt doddeny zvl.1stnf maxim.1lnf limity rezi duf pesticidu nebo metabolitu pesticidu pro poe.1 teenf a kojeneckou vyzivu a vyzivu pro male deti, ktere jsou uvedeny v pnloze e. 12 k teto vyhl.1sce. (7) Obsah reziduf pesticidu a zvl.1stnf maxim.1lnf limity stanovene v odstavci 6 pfsm. d) a e) se vztahujf na potraviny, ktere jsou ureene ke spotrebe nebo pri pravene k pouzitf podle n.1vodu vYrobce. 1d) Napi'lklad vyhlaska c. 27512004 Sb., 0 pOZadavclchna jakost a zdravotnf nezavadnost balenych vod a zpusobu jejich upravy, ve znenf vyhlasky c. 40412006 Sb. 1e) Napi'lklad vyhlaska c. 5412002 Sb., kterou se stanovf zdra votnf pOZadavky na identitu a Cistotu pi'ldatnych latek, ve znenf pozdejsfch predpisu; zakon c. 79/1997 Sb., 0 16Civech a 0 zmene a doplnenf nekterych souvisejfclch zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. Strana 2020 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008 Castka 49 2) Vyhlaska c. 412008 Sb., kterou se stanovi druhy a podminky pouziti pifdatnych Iatek a extrakcnfch rozpoustedel pfi vy robe potravin. 3) Narfzenf Komise (ES) c. 207312005, nanzenf Komise (ES) c. 144112007. 3a) Vyhlaska c. 38112007 Sb., 0 stanoveni maximalnich limiru rezidui pesticidu v potravinach a surovinach.". 6. § 6 vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 4 zni: ,,§ 6 Oznacovani potravin pro pocatecni a pokracovaci kojeneckou vflivu a vflivu rnalych detf (1) V nazvu potraviny pro pocatecni nebo pokra covaci kojeneckou vyzivu rnusi byt uvedena slova a) "pocatecnf mlecna kojenecka vyziva", jde- li 0 po catecnf kojeneckou vyzivu vyrobenou vyhradne z bilkovin kravskeho mleka, b) "pokracovacf mlecna kojenecka vyziva", jde-li o pokracovaci kojeneckou vyzivu vyrobenou vy hradne z bflkovin kravskeho mleka, c) "pocatecnf kojenecka vyziva", jde-li 0 ostatni po catecnf kojeneckou vyzivu, d) "pokracovacf kojenecka vyziva", jde-li 0 ostatni pokracovaci kojeneckou vyzivu. (2) Krome udaju uvedenych v zakone a v § 3 se na obalu potraviny pro pocatecni a pokracovaci kojenec kou vyzivu uvede a) u pocatecni kojenecke vyzivy informace, ze potra vina je vhodna pro vyzivu kojencu od narozeni, nemohou-li byt kojeni, b) u pokracovaci kojenecke vyzivy informace, ze po travina je vhodna pouze pro vyzivu kojencu star sfeh sesti rnesicu, dale informace, ze by potravina mela tvorit pouze cast smfSene stravy a nema se pouzfvat jako nahrada materskeho mleka behem prvnfeh sesti mesfeu zivota, a ze rozhodnutf 0 za hajenf podavanf prikrmu, vcetne jakekoliv vyjimky z pravidla veku sesti mesfeu by melo byt prijfmano pouze na zaklade doporucenf lekare nebo osoby kvalifikovane v oblasti vyzivy, farmacie nebo pece o matku a dfte, v zavislosti na individualnfm rustu a vfyojovych potrebach konkretnmo kojence, c) u pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy vy uzitelna energeticka hodnota vyjadrena v kJ i kcal a cfselne vyjadreny obsah bflkovin, tuku a sacha ridu ve 100 ml potraviny pripravene k pouzitf po dIe navodu vyrobce, d) u pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy cfselne vyjadrena prumerna hodnota obsahu jednotlivych vitaminu a mineralnfeh latek podle priloh c. 1 a 2, a kde je to vhodne, i prumerna hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny pripravene k pouziti podle navodu vy robce, e) u pocatecni a pokracovaci kojenecke vyzivy navod na vhodnou pifpravu, skladovani a zachazeni s vy robkem a upozorneni na dulezitost spravne pfi pravy a skladovani pro zdravf kojence. (3) U pocatecni a pokracovaci kojenecke vyzivy rnuze oznaceni uvadet cfselny iidaj 0 prumernern rnnozstvi zivin ve 100 ml potraviny pripravene k pouziti podle navodu vyrobce, ktere uvadi priloha c. 3, pokud jiz tento iidaje neni uveden podle odstavce 2 pism. d). (4) U pokracovaci kojenecke vyzivy rmize ozna ceni krorne cfselnych udaju 0 rnnozstvi vitaminu a mi neralnich latek obsahovat take vyjadreni procentniho podflu referencni hodnoty podle tabulky c. 2 prflohy c. 5 ve 100 ml vyrobku pripraveneho k pouziti podle navodu vyrobce. (5) Na obalu potravin pro pocatecni kojeneckou vyzivu lze uvest pouze vyzivova a zdravotnf tvrzeni vztazena k slozkam potravin uvedenym v prfloze c. 4 k teto vyhlasce za podmfnek tam stanovenych. Pod mfnky pro uvedeni vyzivoveho nebo zdravotniho tvrzeni u pokracovaci kojenecke vyzivy a vyzivy pro male deti stanovi pifmo pouzitelny predpis Evropskych spolecenstvi 0 vyzivovych a zdravotnich tvrzenich pri oznacovani potravin"). (6) Soucasti oznaceni pocatecni koj enecke vyzivy je upozorneni, ktere se uvede slovy "Dulezite upozor nenf" nebo slovy stejneho vyznamu a doplnenim textu vyj adrujfemo a) prednost kojeni pred vyrobky kojenecke vyzivy, b) doporuceni, aby vyrobek byl uzfvan jen na za klade doporuceni lekare nebo osoby kvalifikovane v oblasti vyzivy, farmacie nebo pece 0 matku a dfte. (7) Na obalu potravin pro pocitecnf kojeneckou vyzivu nesmf byt uvedeny obrazky kojencu ani jine obrazky nebo tvrzenf, ktere by idealizovalo vyrobek; pripoustf se vsak graficka znazornenf pro vhodnou identifikaci vyrobku a znazornenf zpusobu pripravy. (8) Na obalu potravin pro pocitecnf kojeneckou vyzivu nebo pokracovaef kojeneckou vyzivu nesmf byt uvedeny pojmy "humanizovanf', "maternizovanf', "upravenf' nebo jim podobne pojmy. (9) Oznacenf potraviny pro pocatecnf kojeneckou vyzivu nebo pokracovaef kojeneckou vyzivu musf byt provedeno srozumitelne tak, aby bylo vylouceno riziko zameny pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy. Castka 49 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008 Strana 2021 (10) Oznaceni pocatecni kojenecke VYZIVY nebo pokracovaci kojenecke vyzivy rnusi byt navrzeno tak, aby byly zajisteny nezbytne informace 0 vhodnem pouziti vyrobku, pncemz tyto informace nesmi odra zovat od kojeni, 4) Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 vyzivovych a zdravotnich tvrze nich pfi oznacovani potravin.". 7. V § 7 odst. 3 se za slova "Potraviny pro" vkla dajf slova "obilnou a". 8. V § 8 odst. 1 pism. b) se slova "potravnfeh do pliiku a slozek" nahrazujf slovy "vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek". 9. V § 8 odst. 3 pisrnena a) a b) zneji; "a) rnusi obsahovat pouze pifdatne latky stanovene vyhlaskou, kterou se stanovi druhy a podmfnky pouziti pridatnych latek a extrakcnich rozpouste del pri vyrobe potravirr'), b) rnusi spliiovat mikrobiologicke pozadavky stano vene pifmo pouzitelnyrn predpisem Evropskych spolecenstvi 0 mikrobiologickych kriterifch pro potraviny")," . 10. V § 8 odst. 3 pisrn. d) bodu 1 se slova "spodnf mez stanovitelnosti" nahrazujf slovy "mez stanovitel nosti pri stanoveni obecne prijatelnyrni normalizova nyrni metodami". 11. V § 9 odstavec 2 zni: ,,(2) Na obalu obilnych a ostatnich prikrmu lze dale uvest pouze a) cfselne vyjadrene prumerne rnnozstvi vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek uvedenych v pfi loze C. 9 ve 100 g nebo 100 ml potraviny, jak je prodavana, a je-li to vhodne, ve stanovenem rnnoz stvi potraviny pripravene k pouziti podle navodu vyrobce, pokud se na tento iidaj nevztahuje od stavec 1 pism. d), b) ciselne iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach uvedenych v tabulce c. 1 prflohy c. 5 vyjadrenych jako procentni podiI tam uvedenych referencnfch hodnot ve 100 g nebo 100 ml potraviny, jak je prodavana, a je-li to vhodne, ve stanovenem mnoz stvf potraviny pripravene k pouzitf podle navodu vyrobce, pokud mnozstvf pritomnych latek pred stavuje nejmene 15 % jejich referencnf hodnoty, c) vyzivove nebo zdravotnf tvrzenf za podmfnek sta novenych primo pouzitelnym predpisem Evrop skych spolecenstvf 0 vyzivovych a zdravotnfeh tvrzenfeh pri oznacovanf potravin4).". 12. V § 11 odst. 3 se slova "Potravnf dopliiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky". 13. V § 12 odst. 2 pismeno b) vcetne poznamky pod carou c. 5 znf: "b) 0 prumernern rnnozstvi jednotlivych vitaminu a mineralnich latek, pro ktere jsou stanoveny po zadavky v pifloze c. 15 k teto vyhlasce, ve 100 g nebo 100 ml potraviny urcene k pouziti podle na vodu vyrobce, nebo v rnnozstvi teto potraviny, ktera nahrazuje jeden pokrm. U potravin uprave nych v § 10 odst. 1 pisrn. b) se dale uvedou v pro centech iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach a jejich doporucenych dennich davkach"), 5) Vyhlaska c. 450/2004 Sb., 0 oznacovani vyzivove hodnoty potravin.". 14. V § 12 odstavec 4 zni: ,,(4) Oznacovani potraviny pro redukcni dietu ne smi obsahovat iidaj 0 rychlosti nebo mire iibytku hmotnosti v dusledku jejfho pouzfvani,". 15. V § 14 odst. 3 se slova "Potravnf dopliiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky". 16. V § 16 odstavec 2 zni: ,,(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou urceny pro osoby s vrozenou, geneticky podminenou poruchou metabolismu fenylalaninu.". 17. V § 17 pismeno b) znf: "b) 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popifpade na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),". 18. V § 18 odst. 2 pisrn. a) se slova "hodnota glia dinu ve finalnf potravine neni vyssf nez 1 mg/100 g susiny dale oznaceny jako "prirozene bezlepkove po traviny" " nahrazujf slovy "a u kterych obsah lepku cini nejvyse 20 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spotrebe, nebo". 19. V § 18 odst. 2 pismena b) a c) zneji; "b) potraviny, ktere obsahujf slozky z psenice, nebo ostatnich druhu z rodu Tritium jako spalda (Triti cum spelta L.), kamut (Tritium polonicum L.) nebo tvrda psenice, jecmene, zit a, ovsa a z jejich hybrid nfeh odrud a u kterych obsah lepku cinf nejvyse 100 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spo trebe, nebo c) potraviny, ktere obsahujf slozky nebo smes slozek uvedenych v pfsmenech a) a b) a u kterych obsah lepku cinf nejvyse 100 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spotrebe.". Strana 2022 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008 Castka 49 20. V § 18 odstavec 3 znf: ,,(3) Potraviny bezlepkove jsou urceny pro osoby s vrozenou, geneticky podrnfnenou intoleranci prola mimi psenice, jecmene, zita a ovsa.". 21. V § 19 odstavec 1 znf: ,,(1) Potraviny se mohou oznacit jako "bez1ep kove" nebo "bez 1epku" pouze, pokud sp1iiujf poza davky uvedene v § 18 odst. 2.". 22. V § 19 odst. 2 pismeno b) zni: "b) 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce"),". 23. V § 19 odstavec 3 znf: ,,(3) Potraviny se mohou oznacit jako "prirozene bezlepkove" pouze, pokud sp1iiujf pozadavky uvedene v § 18 odst. 2 pism. a).". 24. V § 23 pisrneno b) zni: "b) 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),". 25. V § 25 pismeno b) znf: "b) 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1 tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),". 26. Cast 11 se zrusuje. 27. V § 29 se slova "Potravnf dop1iiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni 1atky a dalsi latky". 28. V § 30 pismeno d) znf: "d) iidaj 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce"),". 29. Prilohy c. 1 ai 6 znejf: "PHloha C. 1 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Zakladui slozeni pocatecnl kojenecke vyzivy pfipravene podle pokynu vyrobce (hodnoty stanovene v teto piflozc se vztahuji ke konecnemu vyrobku pripravenemu k pouziti, ktery je prodavan jako takovy nebo pripravcny podle pokynu vyrobce) KRITERIUM Minimum Maximum Poznamka Vhodnost slozek se prokazuje systematickym prezkoumavanirn dostupnych udaju tykajicich se ocekavanych vyhod a uvah 0 bezpecnosti, a v pripadc nutnosti rovnez pomoci odpovidajicich 250 kJ/iOO ml 295 kJ/iOO ml studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi 1. Energie (60 kcal/IOOml) (70 kcal/IOO ml) odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii. Vhodnost dalsich slozek urcenych pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni musi byt prokazana obecne uznavanymi vedeckyrni poznatky. 2. Bilkoviny Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25 2.1 Pocatecni kojenecka 0,45 g/lOO kJ 0,7 g/IOO kJ Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka vyziva vyrobena (1,8 g/IOO kcal) (3 g/IOO kcal) vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou z bilkovin kravskeho mleka aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine uvedene v ptilozc c. 6 tabulce c. 1. Pfi vypoctu se mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, rovnez se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu nepfesahuje hodnotu 2. Pokud je vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovidajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3. CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '-.D C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N VJ 2.1.1 Pocatecni kojenecka 0,45/100 kJ 0,5 g/ 100 kJ U pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z bilkovin kravskeho vyziva vyrobena z bilkovin (1,8 g/100 kcal) (2,0 g/100 kcal) mleka s obsahem bilkovin v rozmezi mezi minimalni hodnotou kravskeho mleka a 0,5 g/100 kJ (2 g/100 kcal) se vhodnost pocatecni kojenecke vyzivy pro zvlastni vyzivu kojencu prokazuje prostrcdnictvim odpovidajicich studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, 2.2 Pocatecni kojenecka 0,45 g/lOO kJ 0,7 g/100 kJ Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka vyziva vyrobena (1,8 g/100 kcal) (3 g/100 kcal) vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou z hydrolyzovanych bilkovin aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko ve smyslu pfilohy c. 6 tabulky c. 1). Pti vypoctu se mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. Pokudje vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovtdajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/100 kJ (1,2 mg/100 kcal). C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N ...j::;.. C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 2.2.1 Pocatecni kojenecka 0,45 g/lOO kJ 0,56 g/IOO kJ U pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych vyziva vyrobena (1,8 g/IOO kcal) (2,25 g/IOO kcal) bilkovin s obsahem bilkovin v rozmezi mezi minimalni z hydrolyzovanych bilkovin hodnotou a 0,56 g/IOO kJ (2,25 g/IOO kcal) se vhodnost pocatecni kojenecke vyzivy pro zvlastni vyzivu kojencu prokazuje prostrednictvirn odpovidajictch studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii a musi byt v souladu s odpovidajicirni specifikacemi uvedenyrni v priloze c. 14 teto vyhlasky, 2.3 Pocatecni kojenecka 0,56 g/lOO kJ 0,7 g/IOO kJ Pfi vyrobe teto pocatecni kojenecke vyzivy se pouzivaji pouze vyziva vyrobena z izolatu 2,25 g/IOO kcal) (3 g/IOO kcal) izolaty bilkovin ze s6ji. sojovych bilkovin, Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka samotnych nebo ve smesi vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou s bilkovinami kravskeho aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake mleka je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko ve smyslu pfilohy c. 6 tabulky 1). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. Pokudje vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovtdajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/IOO kJ (1,2 g/IOO kcal). 2.4 Ve vsech pripadech mohou byt aminokyseliny do pocatecni kojenecke vyzivy pridavany vyhradne pro zlcpseni vyzivove hodnoty bilkovin a pouze v mnozstvi nezbytncm k tomuto ucelu. 3. Taurin (pfidany) 2,9 mg/IOO kJ (12 mg/IOO kcal) 4. Cholin 1,7 mg/lOO kJ 12 mg/lOO kJ CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '-.D C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N U1 (7 mg/IOO kcal) (50 mg/IOO kcal) 5. Tuky 1,05 g/lOO kJ 1,4 g/IOO kJ (4,4 g/IOO kcal) (6,0 g/IOO kcal) 5.1 Je zakazano pouziti techto latek: sezamovy olej, bavlnikovy olej. jcdnotlive nebo 5.2 Kyselina laurova dohromady: a kyselina myristova 20 % z celkoveho obsahu tuku 5.3 Obsah trans-izomeru mastnych kyselin nesmi byt vetSi nez 3 % celkoveho obsahu tuku, 5.4 Obsah kyseliny erukove nesmi bvt vetSi nez 1 % celkoveho obsahu tuku, 5.5 Kyselina linolova 70 mg/IOO kJ 285 mg/IOO kJ (ve forme glyceridu = linoleanu) (300 mg/IOO kcal) (1200 mg/IOO kcal) 5.6 Obsah kyseliny u-linolenove musi byt nejmene 12 mg/IOO kJ (50 mg/IOO kcal). Pomer kvselinv linolove ke kvseline u-linolenove musi bvt neimene 5 a nejvice 15. 5.7 Mohou se pridavat polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (20 a 22 atomu uhliku). V tomto pnpade nesmi byt jejich obsah v celkovem obsahu tuku vetSi nez: 1 % pro n-3 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem a 2 % pro n-6 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (1 % pro kyselinu arachidonovou (20:4 n-6)). Obsah kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3). Obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah n-6 polynenasycenych mastnych kyselin s dlouhym fetezcem. 6. Fosfolipidy 2 gil 7. Inositol 1 mg/IOO kJ 10 mg/lOO kJ (4 mg/IOO kcal) (40 mg/IOO kcal) C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N 0' C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 8. Sacharidy 2,2 g/iOO kJ 3,4 g/iOO kJ Smcji byt pouzity pouze tyto sacharidy: (9 g/iOO kcal) (14 g/iOO kcal) -lakt6za, malt6za, sachar6za, gluk6za, maltodextriny, glukozovy sirup nebo suseny glukozovy sirup, pfedvareny skrob - prirozene bezlepkovy, zelirujicl skrob - prirozene bezlepkovy, 8.1 Laktoza 1,1 g/iOO kJ - Toto ustanoveni se nevztahuje na pocatecni kojeneckou vyzivu, (4,5 g/iOO kcal) - ve ktere izolaty sojovych bilkovin predstavuji vice nez 50 % z celkoveho obsahu bilkovin, 8.2 Sacharoza (pfidana) 20 % celkoveho Sachar6zuje mozne pridavat pouze do pocatecni kojenecke obsahu sacharidu vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin, 8.3 Glukeza (pfidana) 0,5 g/iOO kJ Gluk6zu je mozne pridavat pouze do pocatecni kojenecke (2 g/iOO kcal) vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin, 8.4 Pfedvareny a/nebo - 2 g/iOO ml a 30 % zeiirujici skrob z celkoveho obsahu sacharidu 9. Fruktooligosacharidy 0,8 g/iOO ml Ostatni kombinace a maximalni hodnoty fruktooligosacharidu a galaktooligosacharidy v kombinaci 90 % a galaktooligosacharidu je mozne pouzivat v souladu s § 5 odst. oligogalaktosyI- I teto vyhlasky. lakt6zy a 10 % oligofruktosyl sachar6zy 0 vysoke molekularni hmotnosti CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N '-J 10. Minenilni latky 10.1 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z na 100 kJ na 100 kcal bilkovin kravskeho mleka nebo z hydrolyzovanych bilkovin Miueralni latka Jednotka Minimum Maximum Minimum Maximum Sodik (mg) 5 14 20 60 Draslik (mg) 15 38 60 160 Chlorid (mg) 12 38 50 160 Vapnik (mg) 12 33 50 140 Fosfor (mg) 6 22 25 90 Horcik (mg) 1,2 3,6 5 15 Zelezo (mg) 0,07 0,3 0,3 1,3 Zinek (mg) 0,12 0,36 0,5 1,5 Med' (~g) 8,4 25 35 100 Jod (ue) 2,5 12 10 50 Selen (ue) 0,25 2,2 1 9 Mangan (Ug) 0,25 25 1 100 Fluorid (ue) - 25 - 100 Pomer vapniku k fosforu nesmi byt mensi nez 1,°ani vetSi nez 2,0. 10.2 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin, samotnych nebo ve smesi s bilkovinami kravskeho mleka Plat! vsechny pozadavky bodu 10.1, s vyjimkou pozadavku na zelezo a fosfor, ktere jsou tyto: Zelezo (mg) 0,12 0,5 0,45 2 Fosfor (mg) 7,5 25 30 100 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N 00 C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 11. Vitaminy Na 100 kJ Na 100 kcal Vitamin Jednotka Minimum Maximum Minimum Maximum Vitamin A (Jlg-RE)(*) 14 43 60 180 Vitamin D (Jig)(**) 0,25 0,65 1 2,5 Thiamin (Jlg) 14 72 60 300 Riboflavin (Jig) 19 95 80 400 Niacin (Jlg)(***) 72 375 300 1 500 Kyselina pantothenova (Jig) 95 475 400 2000 Vitamin B6 (Jlg) 9 42 35 175 Biotin (Jig) 0,4 1,8 1,5 7,5 Kyselina listova (Jlg) 2,5 12 10 50 Vitamin Bl2 (Jig) 0,025 0,12 0,1 0,5 Vitamin C (mg) 2,5 7,5 10 30 Vitamin K (Jig) 1 6 4 25 Vitamin E (mg u-TE)(****) o5/ (*****) 1,2 o5/ (******) 5, g , g N . , v (*******) 12. Nukleotidy ejvyse (mg/l00 kJ) (mg/l00 kcal) cytidin 5'-monofosforecnan 0,60 2,50 uridin 5'-monofosforecnan 0,42 1,75 adenosin 5'-monofosforecnan 0,36 1,50 guanosin 5'-monofosforecnan 0,12 0,50 inosin 5'-monofosforecnan 0,24 1,00 (*) RE = vcskery trans-retinol-ekvivalent. (**) Ve forme cholekalciferolu, jehoz 10Jlg = 400 IV vitaminu D. CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o N '0.0 (***) Preformovany niacin. (****) a- TE = d-n-tokoferol-ekvivalent (*****) polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina linolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/lOO vyuzitelnych kJ (******) polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina Iinolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/lOO vyuzitelnych kcal (*******) celkova koncentrace nukleotidu nesmi byt vetSi nez 1,2 mg/lOO kJ (5 mg/lOO kcal) (********) 0,5 mg a- TE/l g kyseliny linolove (18:2 n-6) 0,75 mg a-TEll g kyseliny o-linolenove (18:3 n-3) 1,0 mg a- TE/l g kyseliny arachidonove (20:4 n-6) 1,25 mg a- TE/l g kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) 1,5 mg a- TE/l g kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3) Priloha C. 2 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Zakladni slozeni pokraeovaci kojenecke vyzivy pfipravene podle pokynu vyrobce (hodnoty stanovene v teto piflozc se vztahuji ke konecnemu vyrobku pripravenemu k pouziti, ktery je prodavan jako takovy nebo pripravcny podle pokynu vyrobce) Kriterium Minimum Maximum Poznamka 1. Energie 250 kJ/lOO ml 295 kJ/lOO ml Vhodnost slozek se prokazuje systcmatickym (60 kcal/lOOml) (70 kca1/l00 ml) prezkoumavanirn dostupnych udaju tykajicich se ocekavanych vyhod a uvah 0 bezpccnosti, a v pripade nutnosti rovnez pomoci odpovidajicich studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii. Vhodnost dalsich slozek urcenych pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni musi byt prokazana obecne uznavanymi vedeckyrni poznatky. C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ o C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '-.D 2. Bilkoviny Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25 2.1 Pokracovaci vyziva 0,45 g/lOO kJ 0,8 g/lOO kJ Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva vyrobena z bilkovin (1,8 g/lOO kcal) (3,5 g/lOO kcal) obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou kravskeho mleka aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko vymezene v piflozc c. 6 tabulce c.I teto vyhlasky). Pti vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. 2.2 Pokracovaci vyziva 0,56 g/lOO kJ 0,8 g/lOO kJ Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva vyrobena (2,25 g/lOO kcal) (3,5 g/lOO kcal) obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou z hydrolyzovanych aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, bilkovin jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko vymezene v piflozc c. 6 tabulce c. 1 teto vyhlasky). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. 2.3 Pokracovaci vyziva 0,56 g/lOO kJ 0,8 g/lOO kJ Pti vyrobe teto vyzivy se pouzivaji pouze izolaty sojovych vyrobena z izolatu (2,25 g/lOO kcal) (3,5 g/lOO kcal) bilkovin, sojovych bilkovin, Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva samotnych nebo ve obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou smesi s bilkovinami aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, kravskeho mleka jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko uvedene v ptiloze c. 6 tabulce c. 1 teto vyhlasky). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ ........ tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu nepfesahuje hodnotu 2. 2.4 Ve vsech ptipadcch mohou byt aminokyseliny do pokracovaci kojenecke vyzivy pridavany vyhradne pro zlcpseni vyzivove hodnoty bilkovin a pouze v mnozstvi nezbytncm k tomuto ucelu. 3. Taurin (pfidany) 2,9 mg/IOO kJ (12 mg/IOO kcal) 4. Tuky 0,96 g/IOO kJ 1,4 g/IOO kJ (4,0 g/IOO kcal) (6,0 g/IOO kcal) 4.1 Je zakazano pouziti techto latek: sezamovy olej, bavlnikovv olei. 4.2 Kyselina laurova - jcdnotlive nebo a kyselina myristova dohromady: 20 % z celkoveho obsahu tuku 4.3 Obsah trans-izomeru mastnych kyselin nesmi byt vetSinez 3 % celkoveho obsahu tuku, 4.4 Obsah kyseliny erukove nesmi byt vetSinez 1 % celkoveho obsahu tuku, 4.5 Kyselina linolova 70 mg/IOO kJ 285 mg/IOO kJ (ve forme glyceridu = (300 mg/lOO kcal) (1 200 mg/IOO kcal linoleanu) 4.6 Obsah kyseliny u-linolenove musi byt nejmene 12 mg/IOO kJ (50 mg/IOO kcal). Pomer kyseliny linolove ke kyseline u-Iinolenove musi byt nejmene 5 a nejvice 15. 4.7 Mohou se pridavat polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (20 a 22 atomu uhliku), V takovem pripade nesmi bytjejich obsah v celkovem obsahu tuku vetSinez: 1 % pro n-3 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem a 2 % pro n-6 polynenasvcene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ N C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 (1 % pro kyselinu arachidonovou (20:4 n-6)). Obsah kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3). Obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah n-6 polyncnasycenych mastnych kyselin s dlouhym fetezcem. CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 5. Fosfolipidy 6. Sacharidy 6.1 Lakt6za 6.2 Sachar6za, frukt6za, med 6.3 Gluk6za (pfidana) 7. Fruktooligosacharidy a galaktooligosacharidy 8. Mineralni latky 2,2 g/lOO kJ (9 g/100 kcal) 1,1 g/lOO kJ 4,5 g/100 kcal 2 gil 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) jcdnotlive nebo dohromady: 20 % z celkoveho obsahu sacharidu 0,5 g/100 kJ (2 g/100 kcal) 0,8 g/100 ml v kombinaci 90 % oligogalaktosy1 lakt6zy a 10 % oligofruktosyl sachar6zy 0 vysoke molekularni hmotnosti Je zakazano pouzit slozky obsahujici lepek. Toto ustanoveni se nevztahuje na pokracovaci kojeneckou vyzivu, ve ktere izolaty sojovych bilkovin predstavuji vice nez 50 % z celkoveho obsahu bilkovin, Med musi byt osetren tak, aby byly zniceny spory Clostridium botulinum. Gluk6zu je mozne pridavat pouze do pokracovaci kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin, Ostatni kombinace a maximalni hodnoty fruktooligosacharidu a galaktooligosacharidu je mozne pouzivat v souladu s § 5 odst. 2 teto vyhlasky. C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 8.1 Pokracovaci vyziva vyrobena z bilkovin kravskeho mleka nebo z hydrolyzovanych bilkovin na 100 kJ na 100 kcal C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ VJ Miueralni latka Jednotka Minimum Maximum Minimum Maximum Sodik (mg) 5 14 20 60 Draslik (mg) 15 38 60 160 Chlorid (mg) 12 38 50 160 Vapnik (mg) 12 33 50 140 Fosfor (mg) 6 22 25 90 Horcik (mg) 1,2 3,6 5 15 Zelezo (mg) 0,14 0,5 0,6 2 Zinek (mg) 0,12 0,36 0,5 1,5 Med' (ug) 8,4 25 35 100 Jod (ug) 2,5 12 10 50 Selen (ug) 0,25 2,2 1 9 Mangan (ug) 0,25 25 1 100 Fluorid (ug) - 25 - 100 Pomer vapniku k fosforu nesmi byt mensi nez 1,°ani vetSi nez 2,0. 8.2 Pokracovaci vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin, samotnych nebo ve smesi s bilkovinami kravskeho mleka Plat! vsechny pozadavky bodu 8.1, s vyjimkou pozadavku na zelezo a fosfor, ktere jsou tyto Zelezo (mg) 0,22 0,65 0,9 2,5 Fosfor (mg) 7,5 25 30 100 9. Vitaminy Na 100 kJ Na 100 kcal Vitamin Jednotka Minimum Maximum Minimum Maximum Vitamin A (Jlg-RE)(*) 14 43 60 180 Vitamin D (Jlg)(**) 0,25 0,75 1 3 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ ...j::;.. C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 (*) (**) Thiamin (Jlg) 14 72 60 300 Riboflavin (Jig) 19 95 80 400 Niacin (Jlg)(***) 72 375 300 1 500 Kyselina pantothenova (Jig) 95 475 400 2000 Vitamin B6 (Jlg) 9 42 35 175 Biotin (Jig) 0,4 1,8 1,5 7,5 Kyselina listova (Jlg) 2,5 12 10 50 Vitamin B l 2 (Jig) 0,025 0,12 0,1 0,5 Vitamin C (mg) 2,5 7,5 10 30 Vitamin K (Jig) 1 6 4 25 Vitamin E (mg a- TE)(****) o5/ (*****) 1,2 o5/ (******) 5, g , g N . , v (*******) 10. Nukleotidy ejvvse (mg/100 kJ) (mg/100 kcal) cytidin 5'-monofosforecnan 0,60 2,50 uridin 5'-monofosforecnan 0,42 1,75 adenosin 5'-monofosforecnan 0,36 1,50 guanosin 5'-monofosforecnan 0,12 0,50 inosin 5'-monofosforecnan 0,24 1,00 RE = veskery trans-retinol-ekvivalent. Ve forme cholekalciferolu, jehoz 10Jlg = 400 IV vitaminu D. (***) Preformovany niacin. (****) a-TE = d-a-tokoferol-ekvivalent. (*****) polynenasyccnych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina Iinolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/100 vyuzitelnych kJ. (******) polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina linolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/100 vyuzitelnych kcal. (*******) Celkova koncentrace nukleotidu nesmi byt vetSi nez 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ U1 (********) 0,5 mg a-TEll g kyseliny linolove (18:2 n-6); 0,75 mg a-TEll g kyseliny alfa-linolenove (18:3 n-3); 1,0 mg a-TEll g kyseliny arachidonove (20:4 n-6); 1,25 mg a-TEll g kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3); 1,5 mg a-TEll g kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3). C/) rt '"1 ~ ::s ~ N o VJ 0' C/) o: ~ ~ N ~\ ~ o ::s ~o 0< ...Jl, en ~ <, N o o 00 CJ< ~\ V"l rt ~ ~ ...j::;.. '0.0 Ceistka 49 Tabulka c.l Vitaminy Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Vitaminy, miueralni latky a dals] latky Strana 2037 Priloha C. 3 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Vitamin Chernicky nazev vitaminu Vitamin A retinylacetat retinylpalmitat retinol Vitamin D vitamin D2 (ergokalciferol) vitamin D3 (cholekalciferol) Vitamin B1 thiamin hydrochlorid thiamin monodusicnan Vitamin B2 riboflavin riboflavin-5'-fosforecnan sodny Niacin nikotinamid kyselina nikotinova Vitamin B6 pyridoxin hydrochlorid pyridoxin-5'-fosforecnan Kyselina listova kyselina listova Kyselina pantothenova Dspantothenat vapenaty Dspantothcnat sodny dexpanthenol Vitamin Bl2 kyanokobalamin hydroxykobalamin Biotin D-biotin Vitamin C kyselina Lvaskorbova L-askorban sodnv L-askorban vapenatv kyselina 6-palmityl-Lsaskorbova (askorbylpalmitan) askorban draselny Vitamin E D-a-tokoferol DL-a-tokoferol Dsu-tokoferylacetat Dl.su-tokoferylacetat Vitamin K fylochinon (fytomenadion) Strana 2038 Tabulka c. 2 Minenilni latky Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Ceistka 49 Mineralni latka Povolene soli Vapnik (Ca) uhlicitan vapenaty chlorid vapenaty vapenate soli kyseliny citronove glukonan vapenaty glyccrolfosforccnan vapenaty mlecnan vapenaty vapenate soli kyseliny orthofosforecne hydroxid vapenatv Horcik (Mg) uhlicitan horecnatv chlorid horecnatv oxid horecnatv horccnate soli kyseliny orthofosforecne siran horecnatv glukonan horecnatv hydroxid horecnatv horccnate soli kyseliny citronove Zelezo (Fe) citronan zeleznarv glukonan zeleznatv mlecnan zeleznatv siran zeleznatv citronan zelezito-amonnv fumaran zeleznatv difosforecnan zelezitv (pvrofosforecnan zelezitv) bisglycinat zeleznaty Med' (Cu) citronan med'naty glukonan med'naty siran med'naty komplex med'-lysin uhlicitan med'naty lod (I) jodid draselny jodid sodnv jodicnan draselnv Zinek (Zn) octan zinecnatv chlorid zinecnatv mlecnan zinecnatv siran zinecnatv citronan zinecnatv glukonan zinecnaty oxid zinecnatv Mangan (Mn) uhlicitan manganatv chlorid manganatv citronan manganatv siran manganatv glukonan manganatv Ceistka 49 Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Strana 2039 Sodik (Na) hvdrogenuhlicitan sodnv chlorid sodnv citronan sodnv glukonan sodnv uhlicitan sodnv mlecnan sodnv sodne soli kvselinv orthofosforecne hvdroxid sodnv Draslik (K) hydrogcnuhlicitan draselny uhlicitan draselny chlorid draselny draselne soli kyseliny citronove glukonan draselny mlecnan draselny draselne soli kyseliny orthofosforecne hydroxid draselnv Selen (Se) selenan sodnv selenicitan sodnv Tabulka c. 3 Aminokyseliny a jine slouceniny dusiku L-cystin a hvdrochlorid L-cystinu L-histidin a hydrochlorid L-histidinu L-isoleucin a hydrochlorid L-isoleucinu L-Ieucin a hydrochlorid L-Ieucinu L-Iysin a hvdrochlorid L-Iysinu L-cystein a hydrochlorid L-cysteinu L-methionin L-fenylalanin L-threonin L-tryptofan L-tyrosin L-valin L-kamitin a hvdrochlorid L-kamitinu L-kamitin-L-tartarat taurin cytidin 5'-monofosforecnan ajeho sodna sul uridin 5'-monofosforecnan ajeho sodna sul adenosin S'-monofosforecnan ajeho sodna sul guanosin 5'-monofosforecnan a jeho sodna sul inosin S'-monofosforecnan ajeho sodna sul Strana 2040 Tabulka e. 4 .line nutrieni latky cholin chlorid cholinu citronan cholinu dvojvinan cholinu inositol Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Ceistka 49 Priloha C. 4 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Vyzivova a zdravotni tvrzeni plama pro pocatecnl kojeneckou vyzivu a podminky pro jejich pouziti Tabulka e.l Vyzivova tvrzeni Vyzivove tvrzeni vztazena k Podminky pro jejich pouziti Pouze obsahu lakt6zy Lakt6zaje jediny pritomny sacharid ncpritomnosti lakt6zy Obsah lakt6zy nepfesahuje 2,5 mg/IOO kJ (10 mg/IOO kcal). PrIdavku polynenasycenych mastnych Obsah kyseliny dokosahexaenove predstavuje kyselin s dlouhym fetezcem nebo nejmene 0,2 % celkoveho obsahu mastnych rovnocennemu vyzivovemu tvrzeni kyselin tykajiciho se pfidavku kyseliny dokosahexaenove Obsahu taurin Volitelne pridano v mnozstvi vhodnem Obsahu fruktooligosacharidu pro zamyslenc pouziti pro kojence a v souladu a galaktooligosacharidu s podminkami stanovenymi v ptilozc c. 1 Obsahu nukleotidu teto vyhlasky. Ceistka 49 Tabulka c. 2 Zdravotni tvrzeni Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Strana 2041 Zdravotni tvrzeni Podminky pro jejich pouziti (vcetne tvrzeni 0 snizeni rizika onemocneni) vztazena k Snizeni rizika alergie na mlecne Na dukaz vlastnosti uvedenych v tvrzeni musi byt bilkoviny; v tomto zdravotnim k dispozici objektivni a vedecky overene poznatky. tvrzeni se mohou pouzit pojmy Pocatecni kojenecka vyziva musi vyhovovat ustanovenim odkazujici na snizeny obsah stanovenym v bodu 2.2 ptilohy c. 1 teto vyhlasky alcrgenu nebo na snizene a mnozstvi imunoreaktivnich bilkovin, zmerene obecne antigcnni vlastnosti. pfij atelnymi metodami, musi byt mensi nez 1 % latek obsahujicich dusik ptitomnych ve ryzive. Etiketa musi uvadet, ze vyrobek nesmi byt konzumovan kojenci, kteri jsou alergicti na intaktni bilkoviny, ze kterych je vyrobek vyroben, pokud obecne uznavane klinicke zkousky neprokazi pro tuto pocatecni kojeneckou vyzivu toleranci u vice nez 90 % kojencu precitlivelych na bilkoviny, ze kterych byl hydrolyzat vyroben (interval spolehlivosti 95 %). Oralne podavana pocatecni kojenecka vyziva nesmi u zvffat vyvolat precitlivelost na intaktni bilkoviny, ze kterych jc pocatecni kojenccka vyziva vyrobena. Priloha C. 5 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Referencni hodnoty vitamin" a miueralnlch latek pro oznacovaui vyzivove hodnoty Tabulka c. 1 Obilne a ostatni pfikrmy pro kojence a male deti Vitamin / mineralni Iatka jednotka Referencni hodnota pro oznacovani Vitamin A ~g 400 Vitamin D ~g 10 Vitamin C mg 25 thiamin mg 0,5 riboflavin mg 0,8 ekvivalenty niacinu mg 9 Vitamin B6 mg 0,7 Kyselina listova ~g 100 Vitamin B12 ~g 0,7 Vapnik mg 400 Zelezo mg 6 Zinek mg 4 j6d ~g 70 selen ~g 10 med' mg 0,4 Strana 2042 Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Ceistka 49 Tabulka c. 2: Pocatecni a pokracovaci kojenecka vyziva Vitamin/mineralni latka jednotka Referencni hodnota pro oznacovani Vitamin A ~g 400 Vitamin D ~g *) 7 Vitamin E mgTE 5 Vitamin K ~g 12 Vitamin C mg 45 Thiamin mg 0,5 Riboflavin mg 0,7 Niacin mg 7 Vitamin B6 mg 0,7 Kyselina listova ~g 125 Vitamin B12 ~g 0,8 Kyselina pantothenova mg 3 Biotin ~g 10 Vapnik mg 550 Fosfor mg 550 Draslik mg 1000 Sodik mg 400 Chlorid mg 500 Zelezo mg 8 Zinek mg 5 j6d ~g 80 selen ~g 20 Med' mg 0,5 Horcik mg 80 Mangan mg 1,2 *) tokoferolekvivalent Priloha C. 6 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Obsah aminokyselin v matefskem mlece Tabulka c.1 Obsah nezbytnych a podmfnene nezbytnych aminokyselin v matefskem mlece (vyjadrcne v mg/l00 kJ a v mg/lOOkcal) aminokyselina Na 100 kJ *) Na 100 kcal *) Cystin 9 38 Histidin 10 40 Isoleucin 22 90 Leucin 40 166 Lysin 27 113 Methionin 5 23 Fenylalanin 20 83 Threonin 18 77 Castka 49 Sbirka zakonu c. 157 I 2008 Strana 2043 88 32 76 8 18 21Valin IT~tofan *) 1 kJ 0,239 kcal Tabulka c. 2 Obsah aminokyselin v referencnl bilkovine kaseinu aminokyselina Mnozstvi g/iOOg bilkovin .. 3,7argmm Cystin 0,3 Histidin 2,9 Isoleucin 5,4 Leucin 9,5 Lysin 8,1 Methionin 2,8 Fenylalanin 5,2 Threonin 4,7 Tryptofan 1,6 Tyro sin 5,8 Valin 6,7" 30. V pfiloze c. 7 tabulce se v bodu 3. Tuky slova ,,- kyseliny linolove (ve forme glyceridu) musi byt nej mene 0,007 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvysc 0,285 gl 1100 k] (1,2 g/100 kcal)" nahrazuji slovy ,,- kyseliny Iinolove (ve forme glyceridu) musi byt nejmene 0,07 gl 1100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvysc 0,285 g/100 kJ (1,2 gl 1100 kcal)". 31. V pfiloze c. 7 tabulce v bodu 5. Vitaminy po lozka vitamin D zni: "Vitamin D3) B 0,25 ug (1 ug) 0,75 ug (3 ug)". 32. V pfiloze c. 9 casti 2. Aminokyseliny se za polozku "L-isoleucin a jeho hydrochloridy" vklada po lozka "L-Ieucin a jeho hydrochloridy". 33. V nadpisu pfilohy c. 13 se slova "Potravni do plfiky" nahrazuji slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky" a v poznamce") za tabulkou se slova ,,31. prosince 2006" nahrazuji slovy ,,31. prosince 2009". 34. Pfiloha c. 14 zni: Strana 2044 Sbirka zakonu c. 157 / 2008 Ceistka 49 "PHloha C. 14 k vyhlasce c. 5412004 Sb. Specifikace obsahu a zdroje bilkovin a zpracovani bilkovin pouzivanych pfi vyrobe pocatecni kojenecke vyzivy 0 obsahu bilkovin nizsim nez 0,56 g/lOO kj (2,25 g/lOO kcal) vyrobene z hydrolyzovanych syrovatkovych bilkovin ziskanych z bilkovin kravskeho mleka Kriterium 1. Obsah bilkovin Minimum 0,44 g/100 kJ (1,86 g/100 kcal) Maximum 0,7 g/100 kJ (3 g/lOO kcal) Poznamka Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25 zni: 2. Zdroj bilkovin Bilkoviny z demineralizovane sladke syrovatky ziskane z kravskeho mleka po enzymatickcm vysrazeni kaseinu pomoci chymozinu, ktere sestavaji z techto latek: a) 63 % izolatu syrovatkovych bilkovin bez kaseinovych glykomakropeptidu s minimalnim obsahem bilkovin v susinc 95 % a mene nez 70 % denaturaci bilkovin a 0 bsahem popela nejvysc 3 % a b) 37 % bilkovinneho koncentratu ze sladke syrovatky s minimalnim obsahem bilkovin v susine 87 % a mene nez 70 % denaturaci bilkovin a obsahem popela nejvysc 3,5 %. 3. Zpracovani bilkovin Dvoustupiiovy proces hydrolyzy s pouzitim pripravku z trypsinu, pricernz mezi temito dvema stupni hydrolyzy dochazi k tepelnemu osetreni (3-10 minut pti teplote 80 az 100°C).". 35. V pfiloze c. 16 tabulce c. 2 polozka vitamin D I"Mangan (gg) 0,25 25 1 100". Castka 49 Sbfrka zakonu c. 157 / 2008 Strana 2045 Cl. II Prechodna ustanoveni 1. Potraviny vyrobene nebo oznacene prede dnem nabyti ucinnosti teto vyhlasky, ktere nejsou v souladu s bodem 4, bodem 5, pokud jde 0 § 5 odst. 1 az 5, body 6, 21 a 22 as bodem 29, pokud jde 0 prflohu c. 1, se mohou uvadet do obehu nejdele do 31. prosince 2009. 2. Potraviny pro zvlastni lekarske iicely urcene pro kojence, ktere neodpovfdaji pozadavkum uprave nyrn v bodu 5, pokud jde 0 § 5 odst. 4 pismo a), b), d) a e), a v bodu 29, pokud jde 0 prflohu c. 1 body 2.1.1 a 2.2.1 a prflohu c. 2 bod 2, lze uvadet do obehu nejdele do 1. ledna 2012. Cl. III Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 15. kvetna 2008. Ministr: MUDr. julinek, MBA V. r.