Decree on the detection of emissions from stationary sources and the implementation of some other provisions of the Air Protection Act

Strana 2854 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 205 VYHLASKA Castka 60 ze dne 23. cervna 2009 o zjist'ovanf ernisi ze stacionarnich zdroju a 0 provedeni nekterych dalsfch ustanoveni zakona 0 ochrane ovzdusi Ministerstvo zivotniho prostredi stanovi podle § 55 odst. 2 zakona c. 86/2002 Sb., 0 ochrane ovzdusf a 0 zrnene nekterych dalsich zakonu (zakon 0 ochrane ovzdusi), ve zneni zakona c. 92/2004 Sb., zakona c. 695/2004 Sb., zakona c. 385/2005 Sb., zakona c. 212/2006 Sb., zakona c. 180/2007 Sb., zakona c. 25/ /2008 Sb. a zakona c. 483/2008 Sb., (dale jen "zakon") k provedenf § 5 odst. 12, § 9 odst. 10, § 11 odst. 4, § 15 odst. 22 a § 17 odst. 11 zakona: § 1 Predmet iipravy (1) Touto vyhlaskou se stanovi a) obecne emisni limity znecistujicich latek a jejich stanovenych skupin, b) rozsah a zpusob mereni ernisi znecistujicich latek u stacionarnich zdroju znecistovani ovzdusf (dale jen "zdroje") a jejich vyhodnocovani, c) zjistovani rnnozstvi znecistujicich latek vypoctern, postup vypoctu a emisni faktory, d) mereni ucinnosti spalovani u malych spalovaefch zdroju vcetne rnnozstvi a rozsahu vypoustenych latek, e) pripustna tmavost koure a zpusob jejiho zjisto vani, f) podmfnky a pozadavky pro vydani rozhodnuti o autorizaci podle zakona a seznam metod a po stupu, u kterych je podle § 15 odst. 3 pism. f) za kona vyzadovana akreditace, g) nalezitosti zadosti 0 povolenf a zavazne stanovisko podle § 17 zakona, h) nalezitosti, forma a postup vedeni provozni evi dence zdroju a zpracovani souhrnne provozni evi dence zdroju a jejiho ohlasovani, i) nalezitosti, forma a postup zpracovani provozniho radu, j) nalezitosti, forma a postup pri hlaseni havarii na zdrojich. (2) Tato vyhlaska byla oznamena v souladu se smernici Evropskeho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. cervna 1998 0 postupu pri poskytovanf infor maef v oblasti technickych norem a predpisu a pravidel pro sluzby informacni spolecnosti, ve zneni smernice 98/48/ES. §2 Zakladni pojmy Pro iicely teto vyhlasky se rozurni a) hmotnostnim tokern podfl hmotnosti znecistujici latky nebo stanovene skupiny latek odvadenych ze zdroje do ovzdusf a casu, po ktery je tato latka nebo skupina latek odvadena, vyjadreny v hmot nostnich jednotkach za jednotku casu, b) rnernou vyrobni ernisi podfl hmotnosti znecistujici latky nebo stanovene skupiny latek odvadenych ze zdroje do ovzdusf a vztazne veliciny; vztaznou velicinou je naprfklad hmotnost spaleneho paliva, rnnozstvi tepla privedeneho palivem, hmotnost vstupni suroviny, rnnozstvi nebo hmotnost jedno tek produkce na jednotlivem merenem zdroji, pfi padne u ustaleneho provozu casovy iisek, c) emisnim faktorem merna vyrobni emise typicka pro urcitou skupinu zdroju. § 3 Obecne ernisni limity znecistujfcich latek a jejich stanovenych skupin Obecne emisni limity pro vybrane znecistujici latky a jejich stanovene skupiny jsou uvedeny v prfloze c. 1 k teto vyhlasce. §4 Rozsah a zpusob rnereni ernisi znecistujfcich latek u zdroju vcetne jejich vyhodnoceni (1) Mefenim se zjistujf emise znecistujicich latek nebo jejich stanovenych skupin, pro nez rna dany zdroj stanoveny emisni limity, a dale v prfpadech stanove nych v § 12. (2) Mefeni ernisi znecistujfcich latek se provadi v rniste pfed vyiistenim odpadniho plynu do ovzdusf nebo na jinem miste, jestlize je v nern slozeni odpad niho plynu stejne jako ve vyustenf nebo je presne defi novano obsahem srovnavaef slozky, nejcasteji kysliku tak, aby vysledky merenf byly porovnatelne s hodno Castka 60 Sbfrka zakonu e. 205 / 2009 Strana 2855 tami ernisnfch limitu. Hodnota ernisniho limitu se vzta huje ke kazdernu vyduchu zdroje. (3) ad mereni ernisi znecistujfcich latek lze upus tit a emise zjistovat vypoctem v pripadech, kdy a) nelze dostupnyrni technickyrni prostredky zarucit, ze mereni odrazf sku teeny stay znecistovani ovzdusi, nebo b) zdroj je provozovan jako zalozni a neni v kalendar nim roce provozovan vice nez 300 hodin; toto ustanoveni se nevztahuje na jednorazove mereni ernisi znecistujicich latek podle § 5 odst. 2 pism. a) a na spalovaci zdroje 0 jmenovitern tepelnem pfi konu 50 MW a vyssim, na spalovny odpadu a na zarizeni schvalena pro spoluspalovani odpadu. (4) U zdroju se neprovadi mereni ernisi a) tuhych znecistujfcich latek, jde-li 0 zdroj spalujfef vyluene zernni plyn nebo zkapalneny zernni plyn, vodik, propan a butan ei jejich srnesi a bioplyn; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vys sfm, b) tuhych znecistujicich latek, jde-li 0 zdroj do jme noviteho tepelneho vykonu 5 MW spalujfef vy hradne nizkosirna kapalna paliva, zejmena lehky topny olej, naftu nebo zkapalnene ropne plyny, pokud tmavost koure zjistovana po dobu mereni ernisi ostatnich znecistujicich latek neprekroci stu pen 1 Bacharachovy stupnice, c) oxidu sirieiteho, jde-li 0 zdroj spalujfef plynne nebo kapalne palivo, pokud dodavatel paliva za rucuje staly obsah siry v palivu na takove iirovni, aby pri spalovani nebyl prekrocen emisni limit; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vys sfrn. V techto pripadech se pro zjistenf emisf tuhych zneeis tujfefch latek a oxidu sirieiteho pouzije hodnot emis nfeh faktoru uvedenych v pruoze e. 2 k teto vyhlasce. § 5 ]ednorazove merenf emisf znecist'ujfefch latek (1) ]ednorazove merenf emisf zneeistujfefch latek (dale jen "jednorazove merenf") se provadf manualnfmi metodami se samostatnyrni odbery dilcfch vzorku, nebo pifstroji konstruovanyrni pro kontinualni mefeni; v ramci jednorazoveho mereni se za jednotlive mereni povazuje odber dilcfho vzorku a jeho vyhodnocenf. (2) jednorazove mereni se u zvlaste velkych, vel kych a strednich zdroju provadi tak, aby byly stano veny emise kazdeho zdroje a) po uvedeni zdroje do zkusebniho nebo trvaleho provozu, b) po kazde zamene paliva nebo suroviny, pokud tato zrnena neni schvalena v provoznim radu, c) po kazdem vyznamnem a trvalem zasahu do kon strukce nebo vybavenf zdroje, ktery by mohl vest ke zmene emisi, a to nejpozdeji do tri mesicu od vzniku nektere ze skutecnosti uvedenych pod pisrneny a) az c) nebo ve lhute stanovene organem ochrany ovzdusf v povolenf podle § 17 zakona nebo podle zakona 0 integrovane '1)prevenCl . (3) jednorazove mereni se dale provadi, pokud neni stanoveno organern ochrany ovzdusf v povolenf podle jineho pravniho predpisu1) odlisne, a) u zvlaste velkych zdroju dvakrat za kalendami rok, ne drive nez po uplynutf tri mesicu od data predchoziho jednorazoveho mefeni, pokud provo zovatel nema povinnost merit kontinualne nebo pokud tato povinnost neni stanovena jinym prav nim predpisem'') jinak, b) u velkych zdroju jedenkrat za kalendami rok, ne drive nez po uplynutf sesti mesfcu od data pred choziho jednorazoveho rnereni, pokud provozo vatel nerna povinnost merit kontinualne, nebo po kud neni stanoveno jinym pravnim predpisem'') jinak, c) u strednfch zdroju jednou za tri kalendarnf roky, ne drive nez po uplynutf osmnacti mesfeu od data predchozmo jednorazoveho merenf, a to u spalova efch zdroju 0 jmenovitem tepelnem vykonu rov nem nebo vyssfm nez 1 MW a dale u zdroju, u kte rych se doddovanf emisnfeh limitu dosahuje upra you technologickeho rizenf vyrobnmo procesu nebo pouzitfm zarizenf k eistenf odpadnmo plynu, d) u strednfeh zdroju nespadajfefch pod pfsmeno c) 1) Zakon c. 7612002 Sb., 0 integrovane prevenci a omezovanf zneCistenf, 0 integrovanem registru zneCisrovanf a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 integrovane prevenci), ve znenf pozdejsfch predpisu. 2) N ai'lzenf vIady c. 35412002 Sb., kterym se stanovf emisnfIimity a daIsf podmfnky pro spaIovanf odpadu, ve znenf nai'lzenf vIady c. 20612006 Sb. VyhIaska c. 35512002 Sb., kterou se stanovf emisnfIimity a daIsf podmfnky provozovanf ostatnfch stacionarnfch zdroju zneCisrovanf ovzdusf emitujfc1ch tekave organicke Iatky z procesu apIikujfc1ch organicka rozpoustedIa a ze skIadovanf a distribuce benzinu, ve znenf vyhIasky c. 50912005 Sb. Strana 2856 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 jednou za pet kalendamich let, ne drive nez po uplynutf tficeti mesfcu od data predchoziho jedno razoveho mereni, (4) Pro jednorazove mereni lze pouzit pouze tech mericich metod, ktere urnozni stanovit koncentrace znecistujicich latek alespoii v intervalu od 10 % do 200 % ernisniho lirnitu. § 6 Provedeni jednorazoveho rnereni (1) Pfi jednorazovern mereni manualnimi meto dami se provadi a) nejmene tri jednotliva mereni u zdroju s nernen nyrni provoznfmi podmfnkami, b) nejmene sest jednotlivych mereni u zdroju s pro menlivyrni provoznfmi podmfnkami, nebo c) technickyrni podmfnkami provozu a ernisnimi koncentracemi znecistujfcfch latek urceny pocet jednotlivych na sebe navazujfefch mereni u zdroju s periodickyrn, prerusovanym, sarzovitym zpuso bern vyroby tak, aby mereni postihlo cely casovy interval cyklu nebo sade; doba odberu dflcich, na sebe navazujfefch vzorku se prizpusobi ocekava nyrn koncentracim v souladu s technickyrni po stupy pro jednorazove mereni a poiadavkl teto vyhlasky, urcenyrni technickyrni normami ) pro jednorazove mereni a podmfnkami stanovenyrni v rozhodnutich organu ochrany ovzdusi, (2) Minimalni doba jednorazoveho mereni podle § 5 odst. 2, s vyjimkou zdroju uvedenych v odstav cich 4 a 7, je a) sest hodin u zvlaste velkych, velkych a strednich zdroju pri jmenovitem vykonu zdroje, nebo b) u zdroju s periodickym, prerusovanym nebo sar iovitym zpusobem vyroby stanovena tak, ie se jednorazove merenf provadf po celou dobu trvanf jednoho nebo vice cyklu nebo sadf pri jmenovi tern vykonu zdroje; trva-li jeden cyklus nebo sade mene nei 4 hodiny vcetne, zahrnuje jednorazove merenf nejmene merenf trech cyklu nebo sadf, pokud je tato merenf moine provest behem jed noho dne; trva-li jeden cyklus nebo sade dele nei 4 hodiny nebo nenf-li moine provest merenf trech cyklu nebo sadf behem jednoho dne, meri se emise pouze po dobu trvanf jednoho cyklu nebo sade. Pokud nelze u zdroje dosahnout z technickych duvodu jmenoviteho vykonu, provede se jednorazove mereni pri maximalnim dosazitelnem vykonu zdroje. (3) Minimalni doba jednorazoveho mereni podle § 5 odst. 3, s vyjimkou zdroju uvedenych v odstav cich 4 a 7, je a) sest hodin u strednich zdroju pri obvyklych pro voznich podminkach tohoto zdroje, kteryrni se ro zumi vykon za nepretrziteho vyuziti zdroje s do sazenim produkce, ktera je z hlediska ekonornic kych a obchodnich podmfnek provozovatele v ob dobi od posledniho autorizovaneho mereni prumerna a obvykla, b) sest hodin u zvlaste velkych a velkych zdroju s ne mennyrni provoznfmi podmfnkami pri obvyklern provoznim vykonu zdroje, c) dvanact hodin u zvlast velkych a velkych zdroju s prornenlivymi provoznfmi podmfnkami pri ob vyklem provoznim vykonu tohoto zdroje, nebo d) u zdroju s periodickyrn, prerusovanym nebo sar zovitym zpusobern vyroby stanovena tak, ie se jednorazove mereni provadi po celou dobu trvani jednoho nebo vice cyklu nebo sadf pri obvyklern provoznim vykonu zdroje; trva-li jeden cyklus nebo sade rnene nez 4 hodiny vcetne, zahrnuje jednorazove mereni nejmene mereni trech cyklu nebo sadf, pokud je tato mereni moine provest behem jednoho dne; trva-li jeden cyklus nebo sade dele nez 4 hodiny nebo nenf-li moine pro vest mereni trech cyklu nebo sadf, behem jednoho dne, meri se emise pouze po dobu trvani jednoho cyklu nebo sarze. (4) U spalovaefch zdroju 0 jmenovitem tepelnem vykonu do 5 MW vcetne spalujfefch vyhradne lehky topny olej, zernni plyn, zkapalneny zernni plyn nebo zkapalnene ropne plyny lze hmotnostni koncentrace oxidu uhelnateho a oxidu dusfku zjistovat take poten ciometricky primym merenfm pristroji s elektrochemic kymi clanky. (5) Pri jednorazovem merenf pristroji s elektro chemickymi clanky podle odstavce 4 se provadf nej mene a) tri jednotliva merenf, kaide v trvanf minimalne 15 minut nepretdite s periodou ukladanf merene hodnoty rovnou nebo kratsf nei 30 sekund u zdroje s nemennymi provoznfmi podmfnkami, provedena v Casovem intervalu minimalne 45 mi nut, b) sest jednotlivych merenf, kaide v trvanf minimalne 15 minut nepretdite s periodou ukladanf merene 3) § 4a odst. 1, 2 a 3 zakona c. 22/1997 Sb., 0 technickych pOZadavclchna vyrobky a 0 zmene a doplnenf nekterych zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2857 hodnoty rovnou nebo kratsi nez 30 sekund u zdroje s promennyrni provoznfmi podmfnka mi, provedenych v casovem intervalu minimalne 90 rninut. (6) Pri jednorazovern mereni za pouziti prfstroju pro kontinualni mereni se mereni provadi za podmfnek uvedenych v odstavefch 2 a 3. (7) N a zdrojfeh vybavenych latkovym filtrem pro ornezovani znecistovani ovzdusf s vystupni koncentraci tuhych znecistujicich latek niHf nez 50 mg.rn:' za pro voznich stavovych podmfnek a s ernisnim limitem sta novenyrn pro tuhe znecistujici latky se provadi tri jed notliva mereni koncentrace tuhych znecistujfcich latek. Doba odberu dflcfeh, na sebe navazujfefch vzorku se prizpusobi ocekavanyrn koncentraefm, v souladu s po iadavky teto vyhlasky, urcenyrni technickyrni nor rnarni") pro jednorazove mereni a podmfnkami stano venyrni v rozhodnutich organu ochrany ovzdusi, mini malne vsak v trvani nepretrzite 30 minut pro kazde jednotlive dflcf rnefeni. (8) Ustanoveni odstavcu 1 az 7 se nepouziji, po kud jiny pravni predpis") stanovi odlisne. § 7 Vyhodnoceni jednorazoveho rnereni (1) Vysledky jednorazoveho mereni se zpracujf tak, aby je bylo rnozno porovnat s ernisnimi limity. Emisni limit se povazuje za dodrzeny, pokud prurner jednotlivych mereni koncentrace znecistujici latky za cele jednorazove mereni vypocitany podle odstavcu 3 az 5 je rnensi nebo roven hodnote ernisniho limitu a soucasne kazda hodnota koncentrace znecistujici latky zjistena jednotlivym merenfm je mensf nez 120 % emisnmo limitu. Obdobne se hodnotf doddenf emisnfho limitu, je-li vyjadren jinou meritelnou velici nou nez koncentraef znecistujfef latky. (2) U jednorazoveho merenf provadeneho prf stroji pro kontinualnf merenf se emisnf limit povazuje za doddeny, je-li aritmeticky prumer tricetiminuto vych strednfeh hodnot vypocteny podle odstavce 5 mensf nebo roven hodnote emisnmo limitu a soucasne kazda tricetiminutova strednf hodnota zjistene koncen trace znecistujfef latky je mensf nez 120 % emisnmo limitu. (3) Vyhodnocenf jednorazoveho merenf obsahuje udaj 0 hmotnostnf koncentraci znecistujfef latky, jejfm hmotnostnfm toku a merne vyrobnf emisi a podmfnky jejich platnosti pro jednotlive merene zarfzenf nebo technologicky proces. Je-li hodnota merne vyrobnf emise soucasne stanovena u zdroje jako emisnf limit, je jejf prfpadne prekrocenf prokazane na zaklade vy sledku jednorazoveho mereni povazovano za prekro ceni ernisniho limitu. (4) jednorazove mereni manualnimi metodami se vyhodnotf jako stredni hodnota vazenym prumerern, podle doby odberu jednotlivych vzorku, za cele mereni z vysledku jednotlivych mereni, (5) jednorazove mereni pristroji pro kontinualni mereni se vyhodnotf jako stredni hodnoty za kazdych 30 minut mereni vyjadrene po prepocru na stanovene podmfnky a jako aritmeticky prumer techto hodnot za cele rnefeni, (6) jednorazove mereni ernisi oxidu uhelnateho nebo oxidu dusiku provedene pifstroji s elektrochernic kymi clanky na spalovaefm zdroji 0 jmenovitem vy konu niHfm nez 5 MW vcetne spalujfefm vyhradne lehky topny olej, zernni plyn, zkapalneny zemni plyn nebo zkapalnene ropne plyny se vyhodnotf jako stredni hodnoty za kazdych 15 minut mereni pri provozu ho raku kotle vyjadrene po prepoctu na stanovene pod mfnky a jako aritmeticky prurner techto hodnot za cele mereni, (7) Soucinem rnerne vyrobni emise a poctu jedno tek vztazne veliciny, nebo soucinem hmotnostniho toku znecistujici latky a doby provozu zdroje v pru behu kalendamiho roku se vypocte rocni emise znecis tujici latky do ovzdusi, (8) Ustanoveni odstavcu 1 az 8 se nepouziji, po kud jiny pravni predpis") stanovi odlisne. § 8 Kontinualni rnereni (1) Kontinualni mereni se provadi u zvlaste vel kych a velkych zdroju v tech prfpadech, kdy se do ddenf emisnmo limitu dosahuje upravou technologic keho rfzenf vyrobnmo procesu nebo pouzitfm zarfzenf k cistenf odpadnmo plynu a u nichz je prekracovan hmotnostnf tok vybranych zneCistujfefch latek podle odstavce 2. (2) U zdroju uvedenych v odstavci 1 se kontinual nfm merenfm zjistuje doddovanf emisnmo limitu pou ze te znecistujfef litky, jejfz rocnf hmotnostnf tok pre kracuje pri projektovanem vykonu zdroje a pri hmot nostnf koncentraci znecistujfef latky odpovfdajfef emis nfmu limitu hodnoty a) 200 t tuhych znecistujfefch latek, b) 1000 t oxidu siriciteho, c) 4 t chloru a jeho plynnych anorganickych slouce nin chloru vyjadrenych jako chIor, d) 10 t tekavych organickych latek vyjadrenych jako celkovy organicky uhlik, Strana 2858 Sbfrka zakonu e. 205 / 2009 Castka 60 e) 200 t oxidu dusiku vyjadrenych jako oxid dusicity, f) 1 t sulfanu, g) 2 t plynnych anorganickych sloucenin fluoru vy jadrenych jako fluor, nebo h) 50 t oxidu uhelnateho. (3) U zvlaste velkych spalovaefch zdroju 0 jmeno vitem tepelnem prikonu 100 MW a vyssim se zjistujf kontinualnfrn rnefenim emise tuhych znecistujicich 1.1 tek, oxidu siriciteho, oxidu dusiku vyjadreneho jako oxid dusicity a oxidu uhelnateho, a to bez ohledu na ustanoveni odstavcu 1 a 2. (4) Metody mereni a technicke pozadavky pro kontinualni mereni upravujf urcene technicke normy'}, Technicke pozadavky vztahujfef se k pouzite metode rnusi spliiovat i pifstroje pro mereni stavovych, srovna vaefch a vztaznych velicin. V prfpade, ze technicke normy neobsahujf metodu mereni nebo technicke po iadavky pro kontinualni mefeni, rmize organ ochrany ovzdusf pri stanoveni podmfnek v povolenf ke stavbe zdroje stanovit jine metody a technicke pozadavky pro kontinualni mereni, (5) Pro kontinualni mereni se pouziva pifstroj, ktery je schopen stanovit hmotnostni koncentrace zne Cistujfefch latek alespoii v intervalu od 10 % do 250 % ernisniho limitu nebo od 10 % do 250 % koncentrace garantovane vyrobcem technologickeho zarizeni na snizovani ernisi. (6) Spravnost udaju kontinualniho mereni overuje jednorazovym rnefenim autorizovana osoba podle § 15 odst. 1 pism. a) zakona nejmene jednou za rok a dale pri kazdem vyznamnern zasahu do ernisniho mericfho systernu nebo technologickeho procesu nebo vy znamne zrnene zpracovavanych surovin nebo spalova neho paliva, a to do 3 mesicu od vzniku nektere z uve denych zmen. Prfpustna tolerance pro overenf sprav nosti udaju kontinualnfho merenf je 10 % z hodnoty emisnfho limitu merene zneeistujfef latky, pokud jiny pravnf predpis nebo organ ochrany ovzdusf nestanovf jinak. Nejmene jednou za tri roky je provedena kali brace emisnmo mericmo systemu. (7) Ustanovenf odstavcu 1 a 2 se nepouzijf pro jmenovite ureene zdroje podle § 12 a rovnez v prfpade, ze je jinym pravnfm predpisem2) povinnost kontinual nmo merenf upravena odchylne. § 9 Vyhodnocenf kontinualnfho rnerenf (1) Pri vyhodnocovanf kontinualnmo merenf se pouzije tento postup a) z hodnot namerenych v intervalech ne kratsfeh nez 1 minuta se vypoete 30minutova strednf hodnota koncentrace pifslusne znecistujici latky pri sta novenych stavovych a vztaznych podminkach; za 30minutovou stredni hodnotu se povazuje aritme ticky prumer minutovych strednfch hodnot zazna menanych po dobu nejmene 20 minut ze sledova neho 30minutoveho intervalu, b) 30minutove stredni hodnoty se roztridi do nej rnene 20 tifd, na ktere je rozdelen interval od nuly do dvojnasobku ernisniho limitu, a to pocinaje prvnim dnem kalendamfho roku nebo prvnim dnem zahajeni provozu; zvlast se zaznamena pre kroceni 1,2nasobku a dvojnasobku ernisniho li mitu, c) z 30minutovych strednfch hodnot se vypocte pru merna denni stredni hodnota koncentrace zneci stujfef latky a prekroceni ernisniho limitu se zazna rnena. (2) Hodnoty namerene a vypoctene podle od stavce 1 jsou kdykoliv pristupne prfslusnym organum ochrany ovzdusi, vystupy z nich se zpracovavajf denne. V poslednf den kalendamiho roku se zpracuje souhrn ny vystup za kalendami rok, ktery je uchovan v listinne podobe jako vystupni tisteny produkt. Denni vystupy se ukladaji na elektronicky nosic a jsou vytisteny v pfi padech, kdy dokumentuji prekroceni hodnot podle od stavce 3 pism. b) a c). (3) Pri pouziti kontinualniho mereni se emisni li mit povazuje za dodrzeny, jestlize jsou v prubehu ka lendarniho roku soucasne splneny tyto podmfnky a) rocni prurner dennich strednfch hodnot je niHf nez hodnota ernisniho limitu, b) 95 % vsech tricetiminutovych strednfch hodnot je niHf nez 120 % hodnoty ernisniho limitu, c) vsechny 30minutove stredni hodnoty jsou niHf nez dvojnasobek hodnoty emisnmo limitu, d) pro zvlaste velke spalovaef zdroje zadna z mesfe nfeh strednfeh hodnot nepresahne emisnf limit a pro oxid sirieity a tuhe zneeistujfef latky 97 % a pro oxidy dusfku 95 % vsech 48hodinovych strednfeh hodnot nepresahne 110 % emisnmo li mitu; 48hodinovou strednf hodnotou se rozumf aritmeticky prumer dvou platnych po sobe jdou efch dennfeh strednfeh hodnot; pro vypoeet 48ho dinove strednf hodnoty se pouzijf dennf strednf hodnoty poefnaje 1.lednem a konee 31. prosincem kalendarnfho roku, prieemz pro vypoeet 48hodi nove strednf hodnoty muze byt kazdy ze dnu v roce pouzit pouze jednou; osamocene dennf pru mery v prubehu roku se pro vypoeet 48hodinove strednf hodnoty neseftajf. (4) Pri hodnocenf doddenf emisnfho limitu se ne prihlizf k vypadkum kontinualnmo merenf, neprekroef Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 I 2009 Strana 2859 Ii 5 % celkove provozni doby zdroje v kalendamfrn roce; toto ustanoveni se nevztahuje na spalovaci zdroje o jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssim, na spalovny odpadu ana zafizeni schvalena pro spoluspa lovani odpadu. Pfi hodnoceni dodrzeni ernisniho limi tu spalovaciho zdroje 0 jmenovitem tepelnem prfkonu 100 MW a vyssim se neprihlizf k vypadkum kontinual niho mefeni, neprekroci-li tyto vypadky 10 dni v kalen damim roce, pricemz neplatnym dnem z hlediska me reni se rozurni den, ve kterem jsou vice nez 3 prumerne hodinove hodnoty z duvodu poruchy nebo iidrzby systernu kontinualniho mereni neplatne. (5) Do hodnot rozhodnych pro posouzeni do drzeni ernisniho limitu se nezahrnujf iidaje zjistene v dobe uvadeni zdroje do provozu, v dobe jeho od stavovani z provozu nebo pri odstraiiovani jeho poru chy, poprfpade havarie. Delka pripustne doby trvani techto stavu rnusi byt uvedena v provoznim radu. Za uvadeni zdroje do provozu a jeho odstavovani z pro vozu se nepovazuji zahajovani a ukoncovani cyklu u zdroju s periodickyrn, prerusovanym nebo sadovi tyrn zpusobem vyroby. (6) Pri vyhodnocovani kontinualniho mereni pru toku (objernoveho toku) odpadnfho plynu a) z hodnot narnerenych v intervalech ne kratsich nez 1 minuta se vypocte 30minutova stredni hodnota objernoveho toku odpadniho plynu pri stano venych stavovych a vztaznych podminkach; za 30minutovou stredni hodnotu se povazuje aritme ticky prurner minutovych strednfch hodnot zazna menanych po dobu nejmene 20 minut ze sledova neho 30minutoveho intervalu a b) z 30minutovych strednfch hodnot objernoveho toku odpadniho plynu a denni doby provozu zdroje se vypocte celkovy objem odpadniho plynu pri stanovenych stavovych a vztaznych podmfn kach vypusteneho do ovzdusf za den. (7) Rocnf emise znecistujfef latky nebo stanovene skupiny znecistujfefch latek se na zaklade vysledku kontinualnmo merenf stanovf jako soucet soucinu vyslednych hodnot podle odstavce 1 pfsm. c) a od stavce 6 pfsm. b). (8) Vyhodnocenf kontinualnmo merenf se pro vede odlisne od postupu podle odstavcu 1 az 7, pokud tak stanovf jiny pravnf predpis2) . § 10 Zjist'ovanf mnozstvf znecist'ujfefch latek vypoctem Emise se stanovujf vypoctem v prfpadech uvede nych v § 4 odst. 3 a v prfpadech, kdy vypocet poskytuje presnejsf udaje, zejmena pokud vypocet zahrnuje i fugi tivnf emise, a to a) bilanef technologickeho procesu jako rozdfl mezi hrnotnosti znecistujici latky do procesu vstupujicf a hrnotnosti znecistujici latky z procesu vystupu jici jinyrni cestami nez ernisi do ovzdusf a obsaze nou ve vyrobku se zohlednenim jejf chernicke a fy zikalni zrneny v procesu v pozadovanem casovem iiseku, nebo b) jako soucin ernisniho faktoru uvedeneho pro od povidajici skupinu zdroju v priloze c. 2 k teto vy hlasce nebo v jinem pravnim predpisu") a poctu jednotek pifslusne vztazne veliCiny na zdroji v po zadovanem casovem iiseku. § 11 Mefen] ernisi azbestu (1) Mefenim jsou sledovana azbestova vlakna o delce vetsf nez 5 pm, prumeru rnensim nez 3 pm a porneru delky vlakna k prumeru vlakna vyssim nez 3 : 1. (2) Odber vzorku pro stanoveni poctu vlaken az bestu se provadi z proudici vzdusiny prosavanim izo kineticky odebrane vzdusiny pres filtracni material. V ostatnich prfpadech se sledujf depozice azbestu. (3) Stanoveni vlaken azbestu v odebranych vzor cich se provadi metodou opticke mikroskopie pro po cet vlaken vyssf nez 3.105.m-3 a metodou elektronove mikroskopie pro pocet vlaken niHf nez 3.105.m-3 . § 12 Mefen] ernisi znecistujicich Iatek u jmenovite urcenych zdroju (1) jmenovite urcene zdroje jsou a) spalovaci zdroje, jejichz celkovy jmenovity tepelny prfkon je 50 MW a vyssf, spalujfef tuhe nebo ka paIne palivo; pro potreby merenf emisf znecistujf efch latek podle tohoto ustanovenf jsou jimi pouze jednotlive kotle, b) spekaef pasy aglomerace pro prazenf nebo slino vanf kovovych rud vcetne sirnfkove rudy s projek tovanou vyrobnf kapacitou nad 150 t aglomeratu denne pro zelezne rudy nebo koncentrat a nad 30 t aglomeratu denne pro prazenf rud medi, olova nebo zinku nebo jakekoli zpracovanf rud zlata a rtuti, c) nfstejove pece s intenzifikaef kyslikem, kyslikove konvertory nebo elektricke obloukove pece, pro vyrobu oceli s projektovanou vyrobnf kapacitou nad 2,5 t/hod, d) slevarny zeleznych kovu s projektovanou vyrobnf kapacitou nad 20 tiden, Strana 2860 Sbfrka zakonu c. 205 I 2009 Castka 60 e) vyroba nebo taveni nezeleznych kovu s projekto vanou vyrobni kapacitou nad 20 t/den, f) vyroba cementarskeho slinku v rotacnich peefch s projektovanou vyrobni kapacitou nad 500 t/den. (2) U jmenovite urcenych zdroju podle odstavce 1 se zjistujf jednorazovym rnefenim a) emise kadmia a jeho sloucenin vyjadrenych jako kadmium, rtuti a jejfeh sloucenin vyjadrenych jako rtut, olova a jeho sloucenin vyjadrenych jako olovo, arsenu a jeho sloucenin vyjadrenych jako arsen, b) emise polychlorovanych dibenzodioxinu a poly chlorovanych dibenzofuranu v rozsahu podle pfi lohy c. 1 k teto vyhlasce; rnnozstvi se stanovi jako soucet ekvivalentnich rnnozstvi toxickych konge neru vypoctenych jako soucin stanovene koncen trace individualniho toxickeho kongeneru a pfi slusneho koeficientu ekvivalentu toxicity podle prflohy c. 1 k teto vyhlasce, c) emise polychlorovanych bifenylu, a to individualni kongenery v rozsahu prflohy c. 1 k teto vyhlasce; emise se vyjadri jako celkova hmotnost uvedenych kongeneru, d) emise polycyklickych arornatickych uhlovodikii, a to benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol (1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. (3) U zdroju pro vyrobu vapna, cementu a zpraco vani magnezitu se provadi kontinualni mereni nebo jed norazove mefeni, aniz by tim bylo dotceno ustanoveni odstavce 1 pisrn. f) a odstavce 2, takto a) pri vypalu vapna, cernentarskeho slinku a magne zitu se zjistujf kontinualnim mefenim emise tu hych znecistujicich latek, oxidu dusiku prepocte ne na oxid dusicity a oxidu siriciteho u kazde z techto larek, pokud hmotnostnf tok emise zne cistujfef latky vypocteny z emisnmo limitu pri ma ximalnfm projektovanem vykonu zdroje prekra cuje 15 kg/hod, b) u sachtovych peef s vnitrnfm topenfm se zjistujf emise tuhych znecistujfefch latek, oxidu dusfku prepoctene na oxid dusicity a oxidu siriciteho jed norazovym merenfm tak, aby byly zfskany hod noty hmotnostnfeh toku emisf odpovfdajfef celemu zavazeefmu cyklu, c) u mleefch zarizenf a chladicu pri vyrobe vapna, cementu a zpracovanf magnezitu se zjistuje konti nualnfm merenfm emise tuhych znecistujfefch latek, pokud hmotnostnf tok emise prekracuje 15 kg/hod. (4) Jednorazove merenf podle odstavcu 2 a 3 se provadf pri obvyklem provoznfm vykonu zdroje pri prvnfm uvedenf tohoto zdroje do provozu a dale jed nou za 3 kalendami roky nebo po kazde zamene paliva, suroviny nebo druhu odpadu nad ramec schvaleneho provozniho radu nebo po kazdem vyznamnem a trva lem zasahu do konstrukce nebo vybavenf zdroje, a to do 6 mesfcu od vzniku jedne z vyse uvedenych skutec nosti. §13 Mefen] ucinnosti spalovani, rnnozstvi vypoustenych latek a kontrola spalinovych cest u rnalych spalovaefch zdroju (1) Ucinnost spalovani pro iicely teto vyhlasky se vypocte z kominove ztraty, pricemz ostatni kotlove ztraty se nezapocitavaji. Tato ztrata je vyhodnocovana sottwarovym vybavenfm mericfho systernu z namere nych velicin, kteryrni jsou obsah kyslfku, teplota spalin a teplota spalovaciho vzduchu merenych analyzatorem s elektrochernickyrni clanky. Pfi mereni techto velicin, vcetne mereni rnnozstvi vypousteneho oxidu uhelna teho, rnusi byt provedena nejmene 3 dflcf mefeni, pri cernz interval mezi dilcimi rnefenimi nesmi byt kratsi nez 10 rninut. (2) Mefeni velicin se provadi za techto podrninek a) mereni je rnozno zahajit teprve v okamziku, kdy je spalovaci zdroj v ustalenem provoznim stavu, po dIe provozniho predpisu vyrobce nebo pri vystup ni teplote vody teplovodniho spalovaciho zdroje 80 ± 5°C, a vstupnf teplote vody 60 ± 5°C; u tu hych paliv se mereni provadi nejdifve 30 minut po prilozeni paliva, b) u spalovaefch zdroju s atmosferickymi horaky a prerusovaci tahu musi byt merief misto umisteno v prime casti kourovodu ve vzdalenosti rovnajici se maximalne dvema prumerlim kourovodu me rene od hrdla spalovacmo zdroje, pripadne muze byt merenf velicin provedeno pred prerusovacem tahu, c) u spalovaefch zdroju kategorie "C" dIe CSN EN 483 se merenf velicin nutnych pro vypocet ucin nosti mereneho spalovaefho zdroje provadf origi nalnfmi meriefmi otvory. Nejsou-li merief otvory k dispozici, je mozno merenf velicin provadet v ustf odvodu spalin a sanf spalovacmo vzduchu. (3) Kontrola stavu spalinovych cest se provadf po dIe CSN 734201. § 14 PHpustna tmavost koure Pripustna tmavost koure a metody zjistovanf tma vosti koure jsou uvedeny v pruoze c. 3 k teto vyhlasce. Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2861 § 15 Rozsah znalosti, ktere jsou pfedpokladem pro vydani rozhodnuti 0 autorizaci (1) Rozsah znalosti podle § 15 odst. 9 a 10 zakona podmiiiujfefch vydani autorizace Ministerstvem zivot niho prostredi se prokazuje a) predlozenim dokladu 0 vzdelani a dolozenfrn delky praxe zadatele 0 autorizaci nebo jeho odpo vedneho zastupce, ktery bude autorizovanou cin nost vykonavat, v cinnosti, ktera je predmetern za dosti 0 autorizaci, b) zkouskou pred zkusebni kornisi zfizenou Minis terstvem zivotniho prostredi overujici zejmena znalosti pravnich predpisu upravujfefch ochranu ovzdusf a c) dokladem 0 akreditaci metody nebo postupu, po kud je akreditace metody nebo postupu vyzado varia. (2) Termin zkousky podle odstavce 1 pism. b), rozsah pozadovanych znalosti a jednotny zkusebni rad rnusi byt zadatelum oznamen pisernne nejmene 14 dni predem. V den konani zkousky oznarni komise ustne zadateli vysledek zkousky. (3) V prrpade ulozeni rozdilove zkousky jako kornpenzacniho opatreni osobe opravnene k uznani odborne kvalifikace podle zakona 0 uznavani odborne kvalifikace") se pouziji ustanoveni 0 zkousce podle od stavce 1 pism. b) obdobne. (4) V prrpade zadosti 0 prodlouzeni platnosti au torizace podle § 15 odst. 12 zakona se znalosti proka zuji namisto zkousky podle odstavce 1 pism. b) pred lozenim a) nejmene trr protokolu 0 autorizovanern mereni vy dane autorizovanou osobou v obdobf od vydani stavajicf autorizace, b) nejmene dvou rozptylovych studif vydanych auto rizovanou osobou v obdobf od vydani stavajfef autorizace, nebo c) nejmene dvou odbornych posudku vydanych au torizovanou osobou v obdobf od vydanf stavajfef autorizace. § 16 Akreditovane metody a postupy pro ucely rnerenf znecistujicich latek Metody a postupy odberu a stanoveni znecistuji cich latek a doplrikovych velicin, pro nez je vyzado vano osvedceni 0 akreditaci podle § 15 odst. 3 pism. f) zakona, jsou uvedeny v priloze c. 4 k teto vyhlasce. § 17 N alezitosti zadosti 0 povoleni a zavazne stanovisko (1) :ladost 0 povolenf a zavazne stanovisko podle § 17 zakona obsahuje a) jmeno, prrjmenf a adresu, v prrpade pravnicke oso by nazev, pravni formu a sidlo zadatele, podpis osoby k tomu opravnene v souladu s vypisem z ob chodniho rejstifku (statutarni zastupce), popifpade poverene k jednani na zaklade plne moci vystavene statutarnim zastupcem, a dale IC, bylo-li pride leno, b) iidaje 0 dosavadnfeh rozhodnutich pifslusnych spravnich organu podle zakona a podle jinych pravnfch predpisu, ktere souvisi s predrnetem za dosti, c) projektovou dokumentaci nebo jinou obdobnou dokumentaci, kterou je zadatel povinen predlozit v ramci stavebniho nebo jineho rrzenf podle jinych pravnfch predpisu"), jez souvisi s predmetern za dosti, d) popis zdroje, vyrobku nebo materialu, ktery je predmetern zadosti, vcetne uvedeni identifikacniho cfsla provozovny, kde je zdroj umisten, pod kte ryrn je provozovna vedena v registru ernisi a zdroju znecistovani, pokud bylo prideleno, e) vyjadreni obce, na jejimz katastralnim iizemi bude zdroj umisten, obec pro potreby sveho vyjadreni obdrzi od zadatele iidaje dle predchozfch pis men a) az d) v listinne a elektronicke podobe. (2) :ladost 0 zavazne stanovisko podle § 17 odst. 1 pism. b) a povolenf podle § 17 odst. 1 pism. c) a d) a odst. 2 pfsm. c) nebo f) zakona u spalovny odpadu nebo zarrzenf pro spoluspalovanf odpadu dale obsahuje a) udaje dokladajfef, ze spalovna odpadu nebo zarr zenf pro spoluspalovanf odpadu jsou navdeny, vybaveny a budou provozovany pro stanovene ka 4) Zakon c. 18/2004 Sb., 0 uznavanf odborne kvalifikace a jine zpusobilosti statnkh pi'lslusnfku clenskych statU Evropske unie a nekterych pi'lslusnfku jinych statU a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 uznavanf odborne kvalifikace), ve znenf pozdejskh predpisu. 5) Zakon c. 183/2006 Sb., 0 uzemnfm planovanf a stavebnfm radu (stavebnf zakon), ve znenf pozdejskh predpisu. Zakon c. 44/1988 Sb., 0 ochrane a vyuzitf nerostneho bohatstvf (hornf zakon), ve znenf pozdejskh predpisu. Strana 2862 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 tegorie odpadu zpusobern, ktery spliiuje poza davky jineho pravniho predpisu") a teto vyhlasky, b) iidaje 0 vyuziti tepla vznikajfciho pri procesech spalovani nebo spoluspalovani, c) iidaje 0 minimalizaci odpadu vznikajfefch pri pro vozu spalovny odpadu nebo zafizeni pro spolu spalovani odpadu co do rnnozstvi a skodlivosti, a kde je to vhodne, 0 jejich recyklaci, d) postup odstraneni odpadu vznikajfefch pri pro vozu spalovny, ktere nelze recyklovat a nelze za branit jejich vzniku ani snizit jejich rnnozstvi v sou ladu s jinyrn pravnim predpisern"), e) vyjadreni vodopravniho uradu k odpadnfm vodam z cistenf odpadnfeh plynu, pokud budou vznikar), f) kategorie a druhy odpadu podle jineho pravniho predpisu"), ktere budou spalovany, g) celkovou jmenovitou provozni kapacitu spalovny odpadu nebo zafizeni pro spoluspalovani odpadu a h) specifikaci postupu vzorkovani a mereni stanove nych pro kontinualni i jednorazova mereni ernisi vsech relevantnich latek znecistujfcich ovzdusf a vodu a zpusobu registrace, vyhodnocenf a pre zentace mereni umozriujici overeni splneni stano venych ernisnfch lirnitu. (3) Dalsi nalezitosti zadosti 0 zavazne stanovisko a zadosti 0 povolenf jsou uvedeny v prfloze c. 5 k teto vyhlasce. § 18 Provoznf evidence (1) Provozovatele zvlaste velkych, velkych a stred nich zdroju vedou prubezne evidenci 0 provozu zdroju, a to vcetne dokladu urnozriujicfch prokazat spravnost techto udaju. V provozni evidenci se zazna menavaji stale a promenne iidaje podle prflohy c. 6 k teto vyhlasce. Provozni evidence je pro prfpady kon troly pifslusnym organem ochrany ovzdusf stale k dis pozici v rniste provozu zdroje. (2) Provozovatele zvlaste velkych, velkych a stred nfeh zdroju zpracovavajf souhrnnou provoznf evidenci a predavajf ji za uplynuly kalendarnf rok prfslusnym organum ochrany ovzdusf prostrednictvfrn integrova neho systemu plneni ohlasovacich povinnostf v oblasti zivotniho prostredi"). Seznam udaju souhrnne provoz ni evidence je uveden v bodech 1. az 5. prflohy c. 7 k teto vyhlasce. § 19 Provoznfrad Provozovatele zdroju podle § 11 odst. 2 zakona zpracovavajf provozni rad v rozsahu uvedenem v pfi loze c. 8 k teto vyhlasce. § 20 Postup pH hlasenf havarie zdroje (1) Hlaseni provozovatele 0 havarii bezprostredne po jejim zjisteni, nejdele vsak do 24 hodin, predane Ceske inspekci zivotniho prostredi obsahuje a) nazev zafizeni a urceni mista a casu vzniku, a po kud je to znamo, i predpokladanou dobu trvani havarie, b) druh ernisi znecistujicich latek a jejich pravdepo dobne rnnozstvi a c) opatreni prijata z hlediska ochrany ovzdusi, (2) Do 14 dmi po nahlaseni havarie podle od stavce 1 provozovatele vypracujf a Ceske inspekci zi votniho prostredi predaji zpravu, ktera vedle souhrnu vsech dostupnych podkladu pro stanoveni rnnozstvi uniklych znecistujicich latek do ovzdusf obsahuje a) nazev zarizeni, u nehoz doslo k havarii, b) casove iidaje 0 vzniku adobe trvani havarie, c) druh a rnnozstvi ernisi znecistujfcich latek po dobu havarie, d) prfcinu havarie, e) prijata konkretni opatreni k zamezeni vzniku dal sfeh pripadu havarii, f) casovy iidaj 0 hlaseni havarie Ceske inspekci zivot niho prostredi. (3) Provozovatel poskytuje na vyzadanf Ceske in spekce zivotniho prostredi dopliiujfef iidaje, ktere sou visejf se vznikem, prubehem, zmahanfm a s dusledky havarie. 6) Zakon c. 185/2001 Sb., 0 odpadech a 0 zmene nekterych dalsfch zakonu (zakon 0 odpadech), ve znenf pozdejsfch predpisu. 7) Zakon c. 254/2001 Sb., 0 vodach a 0 zmene nekterych zakonu (vodnf zakon), ve znenf pozdejsfch predpisu. 8) Vyhlaska c. 381/2001 Sb., kterou se stanovf Katalog odpadu, Seznam nebezpecnych odpadu a seznamy odpadu a statUpro ucely vyvozu, dovozu a tranzitu odpadu a postup pE udelovanf souhlasu k v,Yvozu, dovozu a tranzitu odpadu (Katalog odpadu), ve znenf pozdejsfch predpisu. 9) Zakon c. 25/2008 Sb., 0 integrovanem registru zneCisrovanf zivotnfho prostredf a integrovanem systemu plnenf ohlasovadch povinnostf v oblasti zivotnfho prostredf a 0 zmene nekterych zakonu. Castka 60 Sbfrka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2863 § 21 Prechodna ustanoveni (1) Poiadavky na obsah provoznfho radu podle teto vyhlasky se vztahujf na zdroje, u nichz je provozni rad schvalovan az po nabytf ucinnosti teto vyhlasky. (2) Souhrnna provozni evidence podle teto vy hlasky se vykazuje poprve za rok 2009 v roce 2010. § 22 Zrusovaci ustanoveni Zrusuji se: 1. Vyhlaska Ministerstva zivotniho prostredi c. 356/ /2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistujfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypouste nych znecistujfcich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, pod mfnky autorizace osob, pozadavky na vedeni pro vozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a pod mfnky jejich uplatiiovani, 2. Vyhlaska c. 363/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 356/2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistu jfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypouste nych znecistujicich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, pod minky autorizace osob, pozadavky na vedeni pro vozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a pod minky jejich uplatiiovani, 3. Vyhlaska c. 570/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 356/2002 Sb., kterou se stanovi seznam znecistu jfcfch latek, obecne emisni limity, zpusob predavani zprav a inforrnaci, zjistovani rnnozstvi vypouste nych znecistujicich latek, tmavosti koure, pripustne miry obtezovani zapachern a intenzity pachu, pod minky autorizace osob, pozadavky na vedeni pro vozni evidence zdroju znecistovani ovzdusf a pod minky jejich uplatiiovani, § 23 Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti patnactym dnem ode dne jejfho vyhlaseni. Ministr: doc. RNDr. Miko, Ph.D. v. r. Strana 2864 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 Priloha C. 1 k vyhlasce c. 20512009 Sb. OBECNE EMISNi LIMITY PRO VYBRANE ZNECISTUJiCi LATKY A JEJICH STANOVENE SKUPINY I. Obecne emisni limity pro vybrane znecist'ujici latky a jejich stanovene skupiny platne do 31. prosince 2014 Obecne emisni limity uvedene v teto prilozc plat! pro koncentrace ve vlhkem plynu ph normalnich stavovych podminkach (tlaku 101,325 kPa a teplote O°C). Nize uvedene prvky resp. latky nesmi, a to i v pfipade phtomnosti vice prvku resp. latek teze skupiny, v prtpade prekrocent uvedenych hmotnostnich toku prekrocit jim stanovene hmotnostni koncentrace v odpadnim plynu. Hmotnostni Hmotnostni Nazev znecistujfci latky tok koncentrace (v g/h) (v mg/m3) 1. Tuhe znecistujfci latky 1.1 skupina s 2500 200 tuhe znecistujici latky > 2500 150 2. Prvky a jejich sloucenlny vyjadrene jako prislusny prvek 2.1 skupina rtut'; thalium; kadmium; berylium >1 0,2 2.2 skupina arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; sestirnocny chrom >10 2 2.3 skupina chrom (bez sestirnocneho chromu); olovo; zinek; rned: mangan; vanad; >50 5 Gin 3. Plynne anorqanicke slouceniny 3.1 skupina kyanidy >50 5 3.2 skupina stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) >10 2 3.3 skupina kyanovodik; sulfan; silne anorqanicke kyseliny (krorne HCI) vyjadfene jako H+; fluor a jeho anorqanicke slouceniny vyjadrene jako HF; brom a >100 10 jeho anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HBr; 3.4 skupina chlor a plynne anorqanicke slouceniny chloru (krorne chlorkyanu) >500 50 vyjad rene jako HCI 3.5 skupina amoniak a soli arnonne vyjadfene jako amoniak >500 50 Castka 60 3.6 skupina Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2865 oxidy siry vyjadfene jako oxid sificity 3.7 skupina oxidy dusiku vyjadfene jako oxid dusicity 3.8 skupina oxid uhelnaty 4. Orqanicke sloucenlny vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik 4.1. skupina 2-naftylamin; 4.2. skupina 1,2-dibromethan; buta-1 ,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; 2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen) 4.3. skupina N-nitrosodimethylamin ;1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylova (kyselina propenova); ethylakrylat, rnethylakrylat; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina rnravenci: 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlik; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderivaty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitroslouceniny: sulfidy (thioethery); 4.4. skupina 1,4-dichlorbenzen ; benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; 2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); rnethylacetat; rnethylrnethakrylat; kyselina octova: styren; toluen; vinylacetat; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan 4.5. skupina dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetat; ethylacetat; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4 methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2 pyrrolidon (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoove: alitaticke a arornaticke ethery, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 9 a nizsfrn; alifaticke aldehydy, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 8 a nizsirn: alkylalkoholy s poctern atornu uhliku v molekule 6 a nizsfrn; alkany s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizsim s vyjirnkou methanu; alkeny, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizslrn >20000 > 10000 >5000 >1 >50 >100 >2000 >3000 2500 500 800 0,2 5 20 100 150 Strana 2866 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 4.6. skupina Orqanicke latky vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik (TOC), pokud >0 50 pro ne nejsou stanoveny emisni limity uvedene ve skupine 4.1. az 4.5. 5. Orqanicke halogenovane slouceniny neuvedene v jine skupine 5.1 skupina orqanicke slouceniny fluoru vyjadfene jako F (s vyjirnkou requlovanych >100 10 latek a latek ovlivnujicich klirnaticky system Zeme) 5.2 skupina orqanicke slouceniny chloru vyjadfene jako CI; orqanicke slouceniny >100 10 bromu vyjadrene jako Br 6. Persistentni orqanicke latky (POPs) 6.1 skupina polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) ; polychlorovane dibenzofurany >0 0,1 ng (PCDF)1) TEQ/m 3 6.2 skupina Polycyklicke arornaticke uhlovodiky (PAH) >0 0,2 mg/m 3 6.3 skupina polychlorovane bifenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg/m 3 6.4 skupina hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen >0 0,2 rnq/rn" Poznamka: 1) Vycet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti III 2) Vycet PCB ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti IV II. Obecne emisni limity pro vybrane znecist'ujici latky a jejich stanovene skupiny platne od 1.1.2015 Obecne emisni limity uvedene v teto prilozc plat! pro koncentrace ve vlhkem plynu ph normalnich stavovych podminkach (tlaku 101,325 kPa a teplote O°C). Nize uvedene prvky resp. latky nesmi, a to i v prtpadc pritomnosti vice prvku resp. latek teze skupiny, v prtpade prekrocent uvedenych hmotnostnlch toku prekrocit jim stanovene hmotnostni koncentrace v odpadnim plynu. Hmotnostni Hmotnostni Nazev znecistujlci latky tok koncentrace (v g/h) (v mg/m3 ) 1. Tuhe znecistujfci latky 1.1 skupina s 500 150 tuhe znecistujici latky > 500 100 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2867 2. Prvky a jejich sloucenlny vyjadrene jako prislusny prvek 2.1 skupina rtut'; thalium; kadmium; berylium >1 0,2 2.2 skupina arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; sestirnocny chrom >5 1 2.3 skupina chrom (bez sestirnocneho chromu); olovo; zinek; rned: mangan; vanad; >25 5 Gin 3. Plynne anorqanicke slouceniny 3.1 skupina kyanidya kyanovodik >10 1 3.2 skupina stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen) >10 1 3.3 skupina silne anorqanicke kyseliny (krorne HCI) vyjadrene jako H+ >100 10 3.4 skupina fluor a jeho anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HF >20 2 3.5 skupina chlor; brom a jeho plynne anorqanicke slouceniny vyjadfene jako HBr; >50 5 sulfan 3.6 skupina plynne anorqanicke slouceniny chloru (krorne chloru a chlorkyanu) >200 30 vyjadfene jako HCI 3.7 skupina amoniak a soli arnonne vyjadfene jako amoniak >200 50 3.8 skupina oxidy siry vyjadfene jako oxid siricity >1800 600 3.9 skupina oxidy dusiku vyjadfene jako oxid dusicity >1800 500 3.10 skupina oxid uhelnaty >5000 800 4. Orqanicke sloucenlny vyjadrene jako celkovy orqanicky uhlik 4.1. skupina 2-naftylamin; N-nitrosodimethylamin >1 0,2 4.2. skupina 1,2-dibromethan; buta-1 ,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; >50 5 2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen) Strana 2868 4.3. skupina Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylova (kyselina propenova); ethylakrylat, rnethylakrylat; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina rnravenci: 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlik; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderivaty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitroslouceniny: sulfidy (thioethery); dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); 1,4-dichlorbenzen 4.4. skupina benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; 2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); rnethylacetat; rnethylrnethakrylat; kyselina octova: styren; toluen; vinylacetat; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan 4.5. skupina butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetat; ethylacetat; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4 methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2 pyrrolidon (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoove: alitaticke a arornaticke ethery, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 9 a nizsirn: alifaticke aldehydy, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 8 a nizsirn: alkylalkoholy s poctern atornu uhliku v molekule 6 a nizsfrn; alkany s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizsim s vyjirnkou methanu; alkeny, jrnenovite neuvedene v jine skupine, s poctern atornu uhliku v molekule 11 a nizslrn 4.6. skupina Orqanicke latky vyjadfene jako celkovy orqanicky uhlik (TOC), pokud pro ne nejsou stanoveny emisni limity uvedene ve skupine 4.1. az 4.5. 5. Orqanicke halogenovane slouceniny neuvedene v jine skupine 5.1 skupina orqanicke slouceniny fluoru vyjadfene jako F (s vyjirnkou requlovanych latek a latek ovlivnujicich klirnaticky system Zerne)" 5.2 skupina orqanicke slouceniny chloru vyjadfene jako CI; orqanicke slouceniny bromu vyjadfene jako Br 6. Persistentni orqanicke latky (POPs) 6.1 skupina >100 >2000 >3000 >0 >2 >100 20 100 150 50 5 10 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2869 polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) ; polychlorovane dibenzoturany >0 0,1 ng (PCDF) 1) TEQ/m 3 6.2 skupina Polycyklicke arornaticke uhlovodiky (PAH) >0 0,2 mg/m 3 6.3 skupina polychlorovane bitenyly (PCB) 2) >0 0,2 mg/m 3 6.4 skupina hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen >0 0,2 rnq/rn" Poznamka: 1) Vycet PCDD a PCCF ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti III 2) Vyce; PCB ajejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v casti IV III. Vycet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity Ke stanoveni souctove hodnoty se hmotnostni koncentrace dale uvedenych PCDD a PCDF pred scctcnim nasobi uvedenymi koeficienty ekvivalentu toxicity 2,3,7,8-TCDD: PCDD resp. PCDF Koeficient ekvivalentu toxicity 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1 1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01 oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001 2,3,7,8-tetrachlordibenzoturan (TCDF) 0,1 2,3,4,7,8-pentachlordibenzoturan (PeCDF) 0,5 1,2,3,7,8-pentachlordibenzoturan (PeCDF) 0,05 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzoturan (HxCDF) 0,1 1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzoturan (HpCDF) 0,01 1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzoturan (HpCDF) 0,01 oktachlordibenzoturan (OCDF) 0,001 Strana 2870 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 IV. Vycet polychlorovanych bifenylu a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity K6d UIPAC Vycet polychlorovanych bifenylu Koeficient ekvivalentu toxicity 77 3,3' ,4,4' -tetraCB 0,0005 126 3,3' ,4,4' ,5-pentaCB 0,1 169 3,3',4,4',5,5' -hexaCB 0,01 105 2,3,3' ,4,4' -pentaCB 0,0001 114 2,3,4,4' ,5-pentaCB 0,0005 118 2,3' ,4,4' ,5-pentaCB 0,0001 123 2' ,3,4,4' ,5-pentaCB 0,0001 156 2,3,3' ,4,4' ,5-hexaCB 0,0005 157 2,3,3',4,4',5' -hexaCB 0,0005 167 2,3',4,4',5,5' -hexaCB 0,00001 189 2,3,3' ,4,4' ,5,5' -heptaCB 0,0001 170 - di-ortho PCB 0,0001 180 - di-ortho PCB 0,00001 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 EMISNI FAKTORY Strana 2871 Priloha C. 2 k vyhlasce c. 20512009 Sb. 1. Stanoveni mnozstvi vypustene znecistujlci latky se provede vypoctem podle vztahu: Ez=Ef. M kde Ef je emisni faktor a M je mnozstvi jednotek, na ktere je emisni faktor vztazen (vztazna velicina emisniho faktoru - naprtklad hmotnost spaleneho paliva, hmotnost vstupni suroviny, hmotnost produkce, pocet jednotek produkce, a pod.). 2. Hodnoty ernisnich faktoru pro stanoveni rnnozstvi emisi vypoctem ph spalovani paliv. Druh Jmenovlty Org. Druh paliva topeniste tepelny vykon TZL S02 NOx co latky* Jednotka zdroje :::;0,2MW 1,0 xAp 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 pevny rost 0,2 -5 MW 1,9 pasovy rost jakykoliv 5,0 xAp 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40 s pohazovanirn pohyblivy rost vsechna tuha (presuvny, kg/t paliva mimo vratny aj.) a cerne uhli, kombinace jakykoliv 3,5 xAp 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40 spaleneho koks a drevo rest-ole], paliva rost + plyn qranulacni a kombinace jakykoliv 8,5 xAp 19,0 x Sp 6,0 0,5 0,14 rost-prasek prasek-plyn vytavne jakykoliv 5,5xAp 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14 cyklonove jakykoliv 1,5 xAp 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14 pevny rost <5MW 1,0 xAp 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 pasovy rost jakykoliv 5,0 xAp 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,42 s pohazovanirn pohyblivy rost (presuvny, vratny aj.) a jakykoliv 3,5 xAp 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,40 kg/t cerne uhli a kombinace spaleneho koks rest-ole], paliva rost-plyn qranulacni a kombinace jakykoliv 8,5 xAp 19,0 x Sp 9,0 0,5 0,14 rost-prasek prasek-plyn tavid jakykoliv 5,5 xAp 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14 cyklonove jakykoliv 1,5 xAp 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14 hnede uhli, :::;3MW 1,9 xAp 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 proplastek, kg/t lignit, hnedo pasovy rost spaleneho uhelne brikety >3MW 1,9 xAp 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,43 paliva cerne uhli pasovy rost :::;3MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t trldene a spaleneho Strana 2872 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 prachove, jina paliva tuha paliva >3MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,43 s 50kW 5,2 1,0 0,7 1,0 0,89 drevo jakekoliv > 50:::; 3000 4,5 1,0 0,7 1,0 0,89 kW >3MW 15,0 1,5 0,7 1,0 0,89 tezkya s 100 MW 2,91 20x S 10,0 0,53 0,29 stredni topny jakekoliv > 100 MW 1,06 20xS 13,4 0,42 0,20olej lehky topny jakekoliv jakykoliv 2,13 20xS 2,0 0,59 0,34 olej rnotorova nafta a jakekoliv jakykoliv 1,42 20xS 2,0 0,71 0,34 podobna paliva :::;3MW 0,45 0,02 x S 1,8 0,46 0,09 propan a jakekoliv (0,004) butan 0,02 x S >3MW 0,42 (0,004) 2,8 0,37 0,04 :::;3MW 302 2,OxS 1920 320 64 koksarensky (9500) [akekoliv plyn > 3 MW:::; 100 2,OxS MW 290 (9500) 3700 270 24 :::;3MW 302 2,OxS 1920 320 64 (6500) qeneratorovy jakekoliv > 3:::; 100 MW 290 2,OxS 3700 270 24 plyn (6500) > 100 MW 240 2,OxS 9600 270 8 (6500) :::;3MW 302 2,OxS 1920 320 (150) vysokopecn f 2,OxS kg/106 m3 jakekoliv > 3:::; 100 MW 290 3700 270 - spaleneho plyn (150) plynu > 100 MW 240 2,OxS 9600 270 (150) :::;0,2 MW 20 2,OxS 1300 320 64 (9,6) > 0,2:::; 5 MW 20 2,OxS 1300 320 64 (9,6) zemni plyn jakekoliv > 5:::; 50 MW 20 2,OxS 3300 270 24 (9,6) > 50 :::;100 MW 20 2,OxS 4200 270 24 (9,6) > 100 MW 20 2,OxS 5000 270 8 (9,6) Poznamky: * nemetanicke tekave organicke latky vyjadrene jako celkovy organicky uhlik Ap - obsah popela v puvodnim vzorku tuhych paliv (% hm.) Sp - obsah siry v puvodnim vzorku tuhych paliv (% hm.) S - obsah siry v puvodnim vzorku paliva pro kapalna paliva ( % hm.), propan-butan (g/kg), plynna paliva (mg/m') Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2873 3. Emisni faktory pro pouziti plynnych paliv v plynovych turbinach a pistovych spalovacich motorech (kg/103 . m") Poznamka. S - obsah siry v pahvu v mg/m Specifikace NOx SOx voe TZL eo Plynove turbiny 11 0,002 . 8 0,2 - 3,7 Plynove turbiny odvozene 25 0,002 . 8 7 - 7 Z leteckych rnotoru Pistove motory zazehove 60 0,002 . 8 30 0,05 15 Pistove motory dvojpalivove 40 0,002 . 8 30 0,1 15 j 4. Emisni faktory pro pouziti kapalnych paliv v plynovych turbtnach a pistovych spalovacich motorech (kg/t) Specifikace NOx SOx voe TZL eo Plynove turbiny 15 20.8 0,6 - 5 Plynove turiny odvozene 32 20.8 6 - 9 Z leteckych motoru Pistove motory zazehove 75 20.8 30 0,1 250 Pistove motory vznetove 50 20.8 6 1,0 15 Poznamka: S = obsah siry v palivu v % hmotnosti 5. Emisni faktory pro koksovani uhli Uvedene hodnoty jsou orientacni, pro vypocet poplatku jsou stanovovany emisni faktory pro jednotlive baterie a provozni sluzby hutnich a banskych koksoven. Znecist'ujici latka Er(g/t koksu) NOx 260 802 1100 1 )/ 3202) voe 1000 TZL 1000 eo 1200 Poznamky: 1) Plati ph otopu odsirenym koksarenskym plynem. 2) Plati ph otopu smesnym plynem. 6. Emisni faktory pro upravu rud v cerne metalurgii (spekaci pasy) Zneeist'ujicl latka Er(kg/t specence) NOx 0,5 802 2,0 voe 0,1 TZL 2,0 eo 50 Strana 2874 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 k7E' i fakrmsm a tory pro vvso opecm provozv Zneeist'ujicl latka Ef (kg/t suroveho zeleza) NOx 0,7 SOx 0,3 voe 0,2 TZL o.z" 1,02) CO 8,0 Poznamky: 1) Provozy bez liclho pole a s odprasenim Iiclho pole. 2) Provozy bez odpraseni liclho pole. 8. Emisni faktory zakladnich znecistujlcich latek pro ocelarny v g/t oceli Zneeist'ujicl latka Kyslikove konvertory Nistejove pece Elektricke obloukove pece NOx 50 3500 300 SOx 1,5 2000 1,5 voe 30 80 170 CO 5000 10000 2000 TZL1),2) 120 450 150 Poznamky: 1) Plati po odpraseni. 2) Uvedene hodnoty jsou orientacni - k dispozici jsou hodnoty emisnich faktoru konkretnich agregatu. 9. Emisni faktory zakladnich znecist'ujicich latek pro valcovny a slevarny Valcovny Slevarny (g/t tekuteho kovu) Znecist'ujici latka (g/t vyvalku) Studenovetrne Horkovstrne kuplovny kuplovny NOx 250 1)/ 4002) 70 350 S02 2100 1) 28002) 1400 TZL 10000 CO 70000 Poznamky: 1) Plati pro smesny plyn. 2) Plati pro koksarensky plyn 10. Emisnt faktory pro vapenky Znecist'ujici latka Ef (g/t vyrobku) NOx 200 S02 0 TZL 1500 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2875 II. Emisnt faktory pro cihelny (veskerv cihlarskv sortiment) Znecist'ujici latka Palivo Ef 1) TZL LTO, TTO, 1,5 ZP 20 S022) LTO, TTO 20,0. S ZP 2,0. S NOx LTO, TTO 10 ZP 3300 CO LTO, TTO 0,5 ZP 270 VOC LTO, TTO 0,4 ZP 48 Vysvetlivky: LTO - Iehky topny olej, TTO - tezky topny olej, ZP - zemni plyn, S - obsah siry udany pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP v mg/nr' Poznamky: 1) Emisni faktor pro LTO a TTO jsou udany v kg/t spaleneho oleje, Ef pro ZPjsou udany v kg/l 0 6 m' spaleneho plynu 2) V prtpade pouziti uhelneho prachu jako ostriva je treba pricist emisi S02 podle obsahu siry v pouzitem uhli s pouzitim Ef = 19,0 . Sp (S, = obsah siry v puvodnim vzorku paliva v % hmotnosti) Vypocet mnozstvi emisi fluoru z cihlarskych a keramickych vyrob: Mnozstvi ernisi fluoru z cihlarskych a keramickych vyrob zavisl na jeho obsahu ve vychozi surovine a na vypalovaci teplote. Pro stanoveni mnozstvi uvolneneho fluoru ze suroviny v zavislosti na vypalovaci teplote se pouzije vztah: A = (0,174 . t - 145) . 0,97 Kde A = podil uvolneneho fluoru v % t = nejvyssf teplota v °C (od 834°C vyse) 12. Emisnt faktory pro vyrobu keramiky a porcelanu Uplatni se pro a) tepelne procesy Ef stejne jako u cihelen, vcctne pouziti vypoctu ernisi fluoru, b) ostatni procesy Ef pro TZL se stanovi individualne podle vybaveni odlucovaci technikou, c) emisni faktor TZL pro upravy rnaterialu je 500 g/t upravcne suroviny pro zarizeni bez odlucovacu, v pripade, ze jsou instalovany se postupuje ve smyslu pismena b). 13. Emisni faktory pro vyroby anorganicke chemie Typ zdroje Znecist'ujicl latka Er(g/t vyrobku) Vyroba H2S0 4 - jednoducha absorpce SOx 10000 dvojita absorpce 2200 Vyroba siry (Clausuv proces) - bez odsifeni SOx 50000 s odsifenim 10000 14. Emisni faktory pro cerpaci stanice pohonnych hmot Pohonna hmota Ef(g VOC/m 3 ) Benzin 1400 Motorova nafta 20 Strana 2876 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 15. Emisnt faktory pro skladovani pohonnych hmot Pohonna hmota Typ zasobniku Ef (9 VOC/t prosazeni) Benzin 2000 Nafta s plovouci strechou 39,3 Petrolej 45,1 Ropa 380 Benzin autornobilovy s pevnou strechou 730 Nafta 200 16. Emisni faktory pro kamenolomy a zpracovanl kamene Pokud provozovatel kamenolomu nema stanovenu hodnotu merne vyrobni emise TZL merenim a vypoctem, pouziji se pro vypocet ernisi TZL emisni faktory (EF) v zavislosti na vlhkosti materialu a podle zpusobu odlucovanl prachu: Technologicky proces - zafizeni EF v g TZL/t zpracovaneho kameniva Suchy material Vlhky material 1) (1,5 - 4% hm.) bez Cyklony, text. bez Cyklony, text. odluc.r" mlzeni 3) filtry 4) odluc.r" mlzeni 3) filtry 4) Vrtaci prace 10 10 0,4 10 10 0,3 Nakladka a vykladka rubaniny a kameniva 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 Linka pro upravu kameniva: primarni drceni (PD) 150 34 4 10 4 2,5 primarni trtdent 140 13 3 8 3 2 presypy dopravniku za PD 100 10 3 5 3 2 sekundami drceni 222 97 8 13 5 5 sekundami tfideni a thdem za kazdyrn dalsim stupnem drceni 210 35 4 12 4 2,5 presypy dopravniku za kazdyrn dalsim stupnem drceni 150 15 3 8 3 2 terciaml a pripadny 4. stuperi drceni 930 205 15 56 28 10 Poznamky: 1) Pfi stanoveni emisniho faktoru v zavislosti na vlhkosti je vlhkost stanovena vysusenim materialu pfi 1050 C 2) Lorn bez jakehokoliv odlucovani, bez zakryti technologickych celku a dopravnich cest 3) Lorn s cyklony nebo mlzenim (resp. jinym rovnocennyrn zafizenim) na zakrytych technologickych celcich 3) Lorn se zakrytymi technologickymi celky a tkaninovymi nebo jinyrni rovnocennymi filtry Nezbytnou prtlohou vypoctu emise prachu pro kamenolom pomoci EF je technologicke schema celeho procesu tezby a upravy kameniva, s uvedenim vsech opatreni aplikovanych ke snizovanl emisi TZL u kazdeho jednotliveho technologickeho procesu - zafizeni (zajistenf vlhkosti zpracovavaneho materialu, zpusobu odlucovani TZL) Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2877 17. Ernisni faktory pro krematoria Zneeist'ujicl latka EtCg/zeh) eo 300 voe 30 NOx 800 802 50 TZL 350 er 15 F- 5 Strana 2878 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 PRIPUSTNA TMAYOST KOURE Castka 60 Priloha C. 3 k vyhlasce c. 20512009 Sb. I. Pfipustua tmavost koufe Nejvyssf pnpustna tmavost koure je opticka vlastnost koure vyvolana pohlcovanim svetla v koutove vlecce vystupujici z komina. Vyjadruje se ve stupnich podle Ringelmanna v kourove vlecce (stupeii 0 - 5). Tmavost koure lze rovnez vyjadrit ve stupnich Bacharacha (stupeii 0 - 9) nebo metenim opacity (udavane v %), ktera se meft v kourovodu. Nejvyse pnpustna tmavost koure vypousteneho ze spalovaciho procesu je obecne dana temito limity: a) Ph spalovani paliv nesmi byt odchazejicl kouf tmavsi nez 2. stupen ph merent a hodnoceni Ringelmannovou stupnici a zmercna hodnota opacity nesrni byt vets! nez 40 %. Po dobu roztapeni zarizeni ze studeneho stavu v trvani nejdele 30 minut, pokud pasport kotIe nestanovi jinak, muze tmavost koure dostoupit az do urovne stupne 3 Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity. b) Ph spalovani kapalnych paliv must byt proces veden tak, aby krome podminek stanovenych v predchozlm odstavci nebyla ph kontrole obsahu sazi merenim tmavosti skvrn na filtru z odsateho vzorku podle Bacharacha zjistena vyss! hodnota, nez odpovida stupni 4 Bacharachovy stupnice ph zadnern ze ttf po sobe provedcnych testu a stupni 3 alespoii u dvou ze ttf provedenych testu. Ph roztapeni zafizeni ze studeneho stavu se kontrola tmavosti koure Bacharachovym testem neprovadi, II. Zjist'ovani tmavosti koufe Tmavost koufe se zjist'uje mefenfm metodou podle Ringelmana a Bacharacha. A. Mereni tmavosti koufe metodou podle Ringelmanna 1. Metoda je zalozena na porovnani tmavosti kourove vlecky s odpovidajlcim stupnem Ringelmannovy stupnice lidskym zrakem. Tmavost zbarveni kourove vlecky phblizne odpovida koncentraci sazi, popilku a jinych castic. 2. Ringelmannova stupnice se sklada z peti ctvercovych poll, V kazdem poli je na bilem podklade pravouhla sit' cemych car 0 takove tloust'ce a hustote site, ze pole odpovida urcitemu procentu cerne barvy na bilem podklade. 3. Rozlisuje se stupen 0 az pet Ringelmannovych stupiiu a) stupen 0 tvoti ciste bile pole s definovanou odrazivosti svetla 80 %, b) stupen 1 odpovida 20 % cerne barvy na bilern podklade, c) stupen 2 odpovida 40 % cerne barvy na bilern podklade, d) stupen 3 odpovida 60 % cerne barvy na bilern podklade, e) stupen 4 odpovida 80 % cerne barvy na bilern podklade, f) stupen 5 odpovida 100 % cerne barvy na bilem podklade a slouzi pro overent optickych vlastnosti Ringelmannovy stupnice, cerna barva pouzita k tisku stupnice must mit odrazivost svetla 5 %. 4. Opticke vlastnosti Ringelmannovy stupnice pouzite k merent must byt garantovany vyrobcem. Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2879 5. Mercni tmavosti koute podle teto metody se provadi ze vzdalenosti 15°az 400 m od pozorovaneho kominu, Smer koufove vlecky vystupujici z komina rna byt pribliznc v pravem uhlu na smer pozorovani. Pozadl koutove vlecky rna tvorit rozptylene svetlo oblohy behem dne, pozorovani neni mozno provadet proti slunei ani proti zastavbe nebo okolnlmu terenu, Pozorovatel drzi ph merent Ringelmannovu stupniei ve volne natazcne pazi tak, ze sit' jednotlivych poll se slije do rozdilnych stupiiu sede barvy. Porovnanim stupniee s kourovou vleckou v miste vystupu koute z koruny kornina se urci stupen tmavosti koure. 6. Ph kazdem mefeni se provadi 30 odcctu v pravidelnych pulminutovych intervaleeh. Delka jednoho odectu cim 5 sekund. Mereni se vyhodnoti jako prumerna tmavost koure ze tticeti odectu, B. MereDi tmavosti koufe metodou podle Bacharacha 1. Metoda je zalozena na porovnani kruhove barevne skvrny ziskane prosatim predepsaneho mnozstvi kourovych plynu pres filtracni papir se standardnimi skvrnami Baeharaehovy stupniee. Tmavost zbarveni kourove vlecky priblizne odpovida koneentraei sazi, popilku a jinych castic. 2. Zarizent pro merent se skiada z odberove sondy 0 vnitrnim prumeru 6 mm s odehylkou max. 0,1 mm, filtracniho papiru, odsavaci pumpy 0 zdvihovem objemu 0,163 dm' s odehylkou max. 0,007 dnr' a Baeharaehovy stupniee. 3. Zdvihovy objem odsavaci pumpy a opticke vlastnosti Baeharaehovy stupniee pouzite k meteni must byt overeny. 4. Meteni tmavosti koure podle teto metody se provadi odberem kourovych plynu sondou z kourovodu. Do zarezu v pumpe se vlozi eisty filtracni papir a dotazenim se zajisti tesnost spoje. Odsavaci sonda se zasune do kourovodu kolmo ke smeru proudu spalin, co nejdale smercm ke stredu (umisteni sondy must byt takove, aby byl nasavan vzorek z hlavniho proudu spalin). Deseti uplnymi zdvihy pumpy se provede nasati predepsaneho vzorku spalin 1,63 dm' s odehylkou max. 0,071 dnr', Zdvihy pumpy se provadi volne, avsak tak, aby cely vzorek byl odebran v case kratsim nez tri minuty. Po provedeni odberu se uvolni a vyjme filtracni papir; vytvorena skvrna must byt kruhova 0 prumeru 6,0 mm s odehylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovna s tmavosti skvrn Baeharaehovy stupniee. 5. Ph kazdem merent se provadi 3 odbery v pravidelnych intervaleeh 5 minut. Mereni se hodnoti j ako tri samostatne odbery. Strana 2880 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 Priloha C. 4 k vyhlasce c. 20512009 Sb. Metodya postupy pro mefent emisi, u kterych je vyzadovano osvedeenf 0 akreditaci Cislo Nazev zkouskv Metoda stanoveni 1. Stanoveni rychlosti proudeni Mereni rychlosti proudeni a objemoveho toku a prutezu 2. Stanoveni vlhkosti plynu Kondenzacni metoda Adsorpcni metoda 3. Stanoveni koncentrace kysliku Paramagneticka resonance Elektrochemicky clanek (tuhy elcktrolyt) 4. Stanoveni hmotnostnl koncentrace plynnych Spektroskopie znecist'ujlcich latek automatizovanymi Chemiluminiscence analyzatory (oxid sificity, oxidy dusiku, oxid uhelnaty) 5. Stanoveni uhrnne hrnotnostni koncentrace Plamenoionizacnl detekce organickych latek vyjadrenych jako celkovy organicky uhlik automatizovanymi analyzatory 6. Stanoveni koncentrace organickych latek Plynova chromatografie 7. Stanoveni hmotnostni koncentrace tuhych Gravimetrie znecist'ujicich latek 8. Stanoveni koncentrace pachovych latek Dynamicka olfaktometrie dynamickou olfaktometril 9. Odber vzorku pro stanoveni tezkych kovu Izokineticky odber a absorpce do kapaliny 10. Odber vzorku pro stanoveni pers istentni ch Metoda filtracne-kondenzacni organickych latek Metoda zred'ovaci Metoda s chlazenou sondou Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2881 Priloha C. 5 k vyhlasce c. 20512009 Sb. NALEZITOSTI ZAnOSTI 0 POVOLENI A zAv AZNE STANOVISKO I. Nalezitosti zadosti 0 povoleni u zdroju, s vyjimkou spaloven odpadu a zaffzeui schvalovanych pro spoluspalovani odpadu Organ ochrany ovzdusl udelujici povoleni podle zakona vyzaduje k zadosti tyto podklady: 1.1. Specifikace katastralnich uzemi, na kterych bude investice realizovana (novy zdroj), nebo je jiz zbudovana (stavajici zdroj). 1.2. Soupis vsech zdroju znecist'ovani ovzdusi provozovanych zadatelem v miste zdroje, jenz je predmetem zadosti, vcctne specifikace vsech kominu, vyduchu nebo vypusti ze zarizeni pro zachycovani emisi. V prlpade novych zdroju tyto udaje dIe projektu. Podrobny technicky popis vsech zdroju znecisfovani ovzdusl u zdroju, ktere zadatel provozuje. Pro posouzeni technologie a zarizeni je nutno dodat minimalne nasledujici udaje: presne oznaceni zarizeni nazvem a typem, nazev a adresu vyrobce zarizenl, podrobny technicky popis zanzeni, technicke parametry zarizeni. 1.3. Vlastni projekt, vcctne jeho nazvu a identifikacniho oznaeeni, ktery je predmetem zadosti, pokud jde 0 novy zdroj. Materialy must obsahovat mimo jine udaje 0 presnem umistent stavby, investorovi, zpracovateli projektu a dalsi projektovou dokumentaci - zejmena technickou zpravu. Z materialu must byt zfejmy podrobny technicky popis celeho technologickeho zafizeni, procesu na nem problhajicich a technicke parametry - predevsim kapacita zanzeni, hmotnostni toky jednotlivych vstupnich i vystupnich materialu, spotreba energii, atd. 1.4. Pokud jde 0 stavajtci zdroj, platnou vykresovou a technickou dokumentaci staveb a technologii zdroju, provozni predpisy, technologicke predpisy a reglementy, a dalst materialy nezbytne k tomu aby byl zrejmy podrobny technicky popis celeho technologickeho zarizenl, procesu na nem probihajicich, a technicke parametry - predevsim kapacita zatizeni, hrnotnostni toky jednotlivych vstupnich i vystupnich materialu, spotreba energii. 1.5. Provozni fady stavajiciho zdroje (zdroju) zpracovane podle § 11 odst. 2 zakona, nebo jejich navrhy v prtpade novych zdroju, Dale rcgulacni rady u stavajicich zdroju, pokud jsou ze zakona zpracovany, 1.6. Informace k planovanym modernizacim stavajiclho zdroje. Uvest kvantifikaci snizeni ernisi stavajiclho zdroje. 1.7.Vyjadrenf, zda projekt investice noveho zdroje nebo dokumentace stavajiclho zdroje obsahuje podrobne technicke resent ochrany ovzdusi, V prtpade noveho zdroje popis dIe projektu, v prtpade stavajiciho zdroje predlozit podrobny popis stavajiciho technickeho resent. Doklad 0 tom, ze projekt investice (novy zdroj), nebo stav zarfzeni (stavajlci zdroj) zajist'uje odvod odpadnich plynu do vncjstho ovzdusl kontrolovanym zpusobem, dolozeny informacemi 0 technickem resent, poctech a vyskach vyduchu a kominu, instalovanych zahzenich pro zachycovani latek znecistujtcich ovzdusi, ktera must byt instalovana, aby bylo zajisteno splneni emisnich Iimitu, a dale 0 zahzenich pro zamezeni nekontrolovatelnemu uniku znccist'ujtcich Iatek do vncjstho ovzdusi (napr. podtlakem ci hermetizaci). U stavajicich zdroju uvest informace 0 stavajicich technickych a tcchnologickych podminkach ve stejnem rozsahu. Strana 2882 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 1.8. Informace 0 zajisten! zjist'ovani ernisi latek znecisfujlcich ovzdusi. Udaje 0 poctu a umisteni meficich mist pro kontinualni i jednorazova merent ernisi znecistujlcich latek a jejich hmotnostniho toku. 1.9. Doklad 0 tom, zda investice (novy zdroj) nebo existujici zaffzeni (stavajlci zdroj) je vedena jako nejlepsi dosazitelna technika (BAT) z hlediska ochrany ovzdusi a v jakem referencnim dokumentu, v pripade velkych a strcdnich zdroju porovnani s nejlepsimi znamymi technologiemi. 1.10. Specifikace vsech znecistujtcich latek nebo pachovych latek, ktere budou ph provozu investice prechazet do vnejslho ovzdusi, vcctne latek, ktere budou emitovany za prechodnych stavu (najizdeni, zastavovani operaci) nebo ph nahodnych jevech nebo havariich. U stavajicich zdroju uvest informace 0 stavajicich ernisich ve stejnem rozsahu. 1.11. Udaje 0 pouziti latek poskozujicich oz6novou vrstvu Zeme specifikovanych zakonem ph vystavbe nebo provozu investice (novy zdroj) nebo 0 skutecnem pouziti a nakladani s temito latkami za provozu stavajiclho zafizeni, Paklize latky jsou pouzivany, uvest uplny vycet druhu a mnozstvi techto latek, 1.12. Udaj 0 ochrane okoli investice (novy zdroj) nebo stavajiciho zdroje pred obtezovanim zapachem, Informace, zda v dusledku provozu zarizeni pachove latky vznikaji, pokud ana tak s uvedenim jejich specifikace a zpusobu, kterym budou zachycovany, 1.13. Typy a vyrobce ptidavnych zarfzeni u zdroju, ktera s nimi tvoti dilcf technologicke celky, pokud maji vliv na emise latek znecist'ujicich ovzdusi, 1.14. Ve vyse uvedenych podkladech must byt mimo jine uvedeno: a) Specifikace horaku pouzitych na zarizeni jednotlivych zdroju znecist'ovant ovzdusi, jejich typy, vyrobce, parametry, pouzite palivo, certifikaty, a rnefici protokoly 0 stanoveni ernisi provedenem na techto hotacich. b) Technicky popis a parametry spalovacich zartzeni procesnich ohrcvu, zejmena udaje 0 objemu a slozeni spalin vypoustenych do ovzdusi a podrobny popis teplotniho rezimu. c) Specifikaci spalovacich zdroju pouzivanych k zasohovani zatizeni energiemi. Jejich tepelne vykony (prfkony), vyrobce, nazvy a typy. d) Technicke popisy dalsich prtdavnych zatizeni, ktera jsou soucasti technologickeho celku, pokud maji vliv na emise latek znecistujlcich ovzdusi (zarlzent pro ulozeni kapalnych uhlovodiku, zarfzeni na spalovani prebytccnych plynu), e) Presnou specifikaci slozeni vstupnich ptirodnich i umelych surovin, paliv, odpadu, chemickych latek a pnpravku, tekavych organickych Iatek, regulovanych latek a provoznich naplni s nimiz je v provozu zarizeni nakladano s uvedenim zavaznych predpisu stanovujicich pozadavky na jejich vlastnosti a dokladu, ktere se na nc vztahuji podle jinych pravnich predpisu. Popis zpusobu zajistent jejich stabilnich vlastnosti a jejich kontroly zejmena s ohledem na moznosti vzniku nebezpecnych ernisi persistentnich organickych polutantu nebo tezk)'ch kovu, Uvest jejich celkove a merne spotreby ph provozu zafizeni na jmenovity a obvykly provozni vykon, Pro tekave organicke latky dolozit jejich podrobnou hrnotnostni bilanci z procesu aplikujicich organicka rozpoustedla podle vyhlasky c. 355/2002 Sb., v platnem zneni. f) V pripadc, ze je v provozu zatizeni nakladano s odpady (nevztahuje se na spalovani nebo spoluspalovani odpadu) a pusobi-li toto nakladani emise do ovzdusf, pak uvest podrobny popis vsech zpusobu nakladanf s nimi (od predanf odpadu do zarfzenf az po konecne nalozenf s vlastnfmi odpady a residui). Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2883 II. Podrobnosti k obsahu zadosti 0 povoleni a k podkladum povoleni vydavanym podle § 17 odst. 1 a 2 zakona pro spalovny odpadu a zafizenf schvalovana pro spoluspalovani odpadu Zadost obsahuje 1. Zakladni udaje 0 zadateli a charakteristiku spalovny nebo spoluspalovaciho zarfzenl, a to a) nazev, jmeno a prfjment statutarnlho zastupce zadatelc, adresu sidla a jeho vztah k zarizeni (projektant, vyrobce, investor, budouci provozovatel, prlpadne zmocnena osoba a kym), b) u zadosti 0 povoleni k uvedeni do provozu nebo k pokracovani provozu jmeno fyzicke osoby autorizovane pro dohled nad provozem spalovny nebo spoluspalovaciho zarizeni, c) misto (lokalita) stavby zarlzeni, d) predpokladany zpusob vyuzivani zarfzeni (napr. spalovna nebezpecneho odpadu, spalovna kornunalniho odpadu, spoluspalovaci zarizeni pro nebezpecny odpad), e) jmenovita kapacita, f) prcdpokladane provozni vyuziti spalovny nebo spoluspalovaciho zarlzeni; 2. Technicky popis zarizeni po jeho jednotlivych castech s uvedenim vyrobce zarlzeni, roku vyroby, materialoveho provedeni a jmenovite kapacity (rozsahu), a to zejmena a) Yah, zasobniku, zarizent pro upravu odpadu pred spalovanim - ttideni, smesovani, suseni, drceni a jine, b) spalovacich jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovaciho zafizeni po jednotlivych stupnich, c) zarizeni pro odvod tepla - vymeniku tepla, zafIzeni pro mareni tepla a jine., d) aparatu slouzicich ke snizovani emisi znecistujlcich latek a jejich ucinnosti, e) zarizeni pro odvod spalin do atmosfery - kominu, havarijnich kominu a jine., f) zarizeni pro kontinualni merent ernisi znccistujtcich latek a provoznich parametru, g) zarizeni slouzicich ke skladovani a k upravam odpadnich technologickych vod a odpadu po spaleni, h) vyjadteni vodopravnfho uradu k odpadnim vodam z cistenf odpadnich plynu; 3. Technologicky popis jednotlivych operaci, a to a) prtjmu odpadu - vazeni, vzorkovani, analyz odebranych vzorku, archivace a jine., b) skladovani odpadu v zasobnicich, zpusobu nakladani s odpadnimi plyny ze zasobnfku odpadu, c) upravy odpadu pred spalovanim - thdeni, smesovani, suseni, drcenl a jine., d) davkovani odpadu do peel nebo topenist' spalovny odpadu nebo spoluspalovaciho zarizenl, vcctne zpusobu stanoveni hmotnostnfho toku odpadu, hmotnostniho toku pomocnych a dalsich paliv, resp. zpracovavanych surovin a produktu, e) vlastniho spalovani - podminky spalovacich procesu v jednotlivych stupnich spalovani, rezimy spousteni a zastavovani provozu, mozne rnimoradne provozni podminky ajejich resent, f) zpusobu odstranovani popela, strusky a dalsich odpadu, g) postupu Cistenf spalin, Strana 2884 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 h) kontinualniho merent ernisi jednotlivych znecist'ujicich latek, zpusobu registrace, vyhodnoceni a prezentace merent umoznujiclch ovefeni splneni stanovenych emisnich limitu a zpetnych vazeb v tizcnt spalovaciho procesu a procesu cisteni spalin, i) merent a registrace provoznich velicin a zpetnych vazeb v tizcnt spalovaciho procesu a procesu cisteni spalin, j) zpusobu odvodu spalin do atmosfery, k) metod kontinualniho merent ernisi jednotlivych znecistujicich latek, provoznich velicin a zpetnych vazeb v fizeni spalovaciho procesu a procesu cisteni spalin, 1) merent znecistujicich latek jednorazovym merenim, m) stanoveni kvality odpadnich technologickych vod pred jejich upravou i po nl, n) zpusobu nakladani s odpadnimi vodami odsouhlaseneho vodopravnim uradem a s odpady po spaleni, 0) zpusobu stanoveni celkoveho organickeho uhliku v popelu a ve strusce; 4. Specifikaci vstupu a vystupu, a to a) spalovaneho odpadu vcctne uvedeni kodu odpadu (zatazcnt odpadu do skupin, uvedeni nebezpecnych vlastnosti, slozek a jejich obsahu v odpadu, ktere cinf odpad nebezpecnym, uvedeni konzistence odpadu, vlhkosti, minirnalni a maximalni vyhrevnosti a hmotnostnich mnozstvi jednotlivych druhu odpadu) a pomocnych paliv, b) dalsich paliv spalovanych s odpadem ve spoluspalovacim zarlzeni, c) pomocnych chemickych pripravku, napr. aditiv, sorbentu, reakcnlch komponent absorpcnich roztoku, d) ernisi znccist'ujicich latek, jejich koncentraci ajejich rozptylu v atmosfete, e) odpadnich vod - koncentraci a hmotnostnich toku znecistujicich latek pred a po jejich uprave, vyjadrent vodopravniho uradu, f) zbytku po spaleni, vcctne obsahu celkoveho organickeho uhliku v popelu a ve strusce; 5. Udaje 0 zpusobu vyuziti tepla vznikleho ph spalovani nebo spoluspalovani odpadu, tepelneho vykonu zarfzeni a podilu tepla vznikleho spalovanim odpadu v pripade spoluspalovani odpadu. Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2885 Priloha C. 6 k vyhlasce c. 20512009 Sb. SEZNAM UDAJU TVORicicH PROVOZNi EVIDENCI 1. Identifikace provozovatele a provozovny Stale udaje Udaje 0 provozovateli Identifikacni cislo provozovatele (lCO), bylo-li pridclcno, obchodni firma, sidlo a statutami zastupce nebo jmeno, prijmeni a adresa mista trvaleho pobytu. Udaje 0 provozovne Identifikacni cislo provozovny (lCP), bylo-li prideleno, nazev a skladba provozovny, pocet zdroju v provozovne, adresa provozovny, k6d uzemne technicke jednotky, odpovedna osoba. 2. Udaj e 0 technologickem provozu Stale udaje Poradove (prip. take evidencni) cislo kazdeho zdroje v ramci provozovny, nazev zdroje dIe provozniho radu nebo povoleni k provozu nebo technicke dokumentace, kategorie zdroje, nazev/oznacenl sektoru, vyrobce, rok vyroby a datum uvedeni do trvaleho provozu, zivotnost, smennost, denni, tydenni a rocnt rytmus, pocet odlucovacich zatizeni a jejich evidencni cisla, poradova (prtp. take evidencni) cisla kominu nebo vyduchu do nichz je zdroj zausten a uplatnene ernisni limity. a) Udaje 0 kazdem spalovacim zdroji, spalovne odpadu a procesnim ohfevu bez kontaktu s technologickou latkou Stale udaje Typ spalovaciho zdroje nebo zarizeni ke spalovani odpadu, jmenovity tepelny vykon a prfkon, projektovana kapacita spalovny odpadu, ucinnost spalovaciho zdroje podle vyrobce, druh topeniste. U spalovacich zdroju (prip. spaloven) vyrabejictch elektrinu take instalovany elektricky vykon, Promenne udaje Provozni hodiny (rok, meSIC, den), vyrobene teplo, vyuziti kapacity v %. U spalovacich zdroju (prip. spaloven) vyrabejicich elektrinu a dodavajicich teplo take mnozstvi vyrobene elektricke energie a mnozstvi dodaneho tepla. b) Udaje 0 kazdem zaftzeni procesnich ohfevu s kontaktem spalin s technologickou latkou Stale udaje Typ zarlzeni, jmenovity tepelny vykon, druh vyrobku, merna jednotka mnozstvi vyrobku, projektovana kapacita vyroby. Promenne udaje Provozni hodiny (rok, mesic, den), mnozstvi vyrobku, c) Udaje 0 kazdem ostatnim zdroji Stale udaje Typ zarizeni, nazev vyrobku, merna jednotka mnozstvi vyrobku, projektovana kapacita vyroby. Strana 2886 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 Promenne udaje Provozni hodiny (rok, mesic, den), mnozstvi vyrobku, 3. Udaje 0 palivech, surovinach nebo odpadech Promenne udaje Druh a spotreba paliv, suroviny, spalovaneho nebo spoluspalovaneho odpadu (den, mesic rok), vyhrevnost paliva, nebezpecne vlastnosti odpadu, 4. Udaje 0 zaffzeni k omezovani emisi Stale udaje Evidencni cislo a druh odlucovaciho zarizenl, odlucovaci stupeii, pocet jednotek, vyrobce, datum uvedeni do provozu, odlucovane znecist'ujici latky, garantovana ucinnost odlucovace. Promenne udaje Provozni doba (pokud je odlisna od provoznich hodin zdroje), provozni ucinnost, objemovy prutok odpadniho plynu odlucovacem. 5. Udaje 0 kominech a emisich Stale udaje Poradove, prtpadne take evidencni, cislo kominu nebo jineho vyduchu, vyska kominu od paty kominu a prevyseni usti kominu nebo jineho vyduchu nad okolnim terenem, svetlost v korune kominu, zemepisne souradnice, material a tepelne-izolacni vlastnosti kominu, casovy rezim vypousteni emisi, vypoustene znecistujlcl latky. Promenne udaje Prumema teplota a rychlost plynu protekajicich kominem nebo vyduchem ze zafizeni na odlucovani ernisi v miste meteni emisi, v pripade vypousteni ernisi chladici vezf obsah vodni pary ve skutecnych spalinach (vzdusine) v %, casovy rezim vypousteni ernisi z komina, vyduchu nebo vypusti a provozni hodiny komina (vyduchu nebo vypusti), provozni hodiny kominu nebo jineho vyduchu. 6. Udaje 0 mefeul nebo jinem zpusobu zjist'ovani mnozstvi emisi znccist'ujtclch latek Stale udaje Seznam znccist'ujtcich latek, pro ktere rna zdroj stanoveny emisni limity nebo ktere meff na zaklade § 12 nebo pro ktere jsou v Prtloze c. 2 stanoveny emisni faktory pro vypocet emisi a udaje, na ktere latky se vztahuje jednorazove ana ktere kontinualni merentemisi. Promenne udaje Namerena koncentrace znecistujlci latky ph referencnich podminkach, hmotnostni tok znecistujlci latky, vypoctena nebo odvozena merna vyrobni emise, emisni faktor pouzity pro vypocet rnnozstvi emisi, prlp. jiny zpusob vypoctu mnozstvi emisi, datum jednorazoveho rnefeni emisi, datum overcnt spravnosti udaju kontinualniho mereni, datum kalibrace systemu kontinualniho mereni, rocnt hmotnostni bilance tekavych organickych latek u zdroju nakladajicich s ternito Iatkami podle jineho predpisu'. Pozn.: 1) Vyhlaska c. 355/2002 Sb., v platnem zneni Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2887 Priloha C. 7 k vyhlasce c. 20512009 Sb. SEZNAM UDAJU SOUHRNNE PROVOZNi EVIDENCE ZDROJU ZNECISTOVANi ovznust 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Udaje 0 provozovateli Nazev provozovatele (obchodni firma nebo jmeno a pfijmeni): Identifikacnt cislo (IC)1): Adresa (ulice, cislo popisne/orientacni): Adresa (obec, mesto - rnestska cast): psc: 2. Udaje 0 provozovne Identifikacnt cislo provozovny (ICP)2): Uzemne technicka jednotka (UTJ)3): Nazev provozovny: Adresa (ulice, cislo popisne/orientacni): Adresa (obec, mesto - rnestska cast): PSC: Souhrnna provozni evidence za rok: Vysvetlivky: 1 Identifikacni cislo (IC) bylo-li pfideleno. Fyzicke osoby, nemajici IC, vyplni datum narozeni. 2 Identifikacni cislo provozovny (ICP) - oznaceni provozovny, ve ktere je provozovan jeden nebo vice zdroju znecist'ovani ovzdusi. ICP je pridelovano prostrednictvim integrovaneho systemu plneni ohlasovacich povinnosti v oblasti zivotniho prostredi. 3 Uzemne technickou jednotkou se rozumi jednotka, ktera je vymezena jako katastralni uzemi nebo jeho cast. Nazvy a kody UTJ jsou soucasti METIS, vedeneho CSU, ktery je garantem vedeni ciselniku uzemne technickych jednotek. 2. Souhrnna provozni evidence spalovacich zdroju a spaloven odpadu 1 Poradove cislo zdroje 2 Kategorie zdroje 3 Oznaceni sektoru 4 Nazev zdroje 5 Ucinnost (%) 6 Jmenovity tepelny vykon (MWt) 7 Instalovany elektricky vykon (MWe) Strana 2888 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 8 Jmenovity tepelny ptikon (MWt) 9 Projektovana kapacita spalovny odpadu (t/rok) 10 Druh topeniste 11 Provozni hodiny / rok 12 Vyuziti kapacity (%) 13 Celkova vyroba tepla (GJ / rok) 14 Kombinovana vyroba tepla a el. energie 15 Druh paliva nebo odpadu 16 Vyhtevnost paliva (kJ/kg, kJ/m3) 17 Spotreba paliva nebo odpadu 18 TZL 19 S02 Emise (t/rok) 20 NOx 21 CO 22 Emise dalsich znecist'ujicich latek (t/rok) Vysvetlivky a navod pro vyplneni jednotlivych sloupcu: Poradove cislo spalovaciho zdroje v ramci provozovny v rozsahu 001 - 099; spalovacim zdrojem se pro ucely souhrnne provozni evidence rozumi ve smyslu § 4 odst. 4 pismo b) bod 1 zakona kazdy jednotlivy kotel, spalovaci motor, atd. Spalovnou se rozumi zdroj definovany podle § 2 pismo d) a e) nafizeni vlady 354/2002 Sb. V pripade spalovaciho zdroje, ktery obsahuje vyhradne spalovaci zarizeni spalujici plynna paliva se jmenovitymi tepelnymi vykony do 0,5 MW, se nize uvedene udaje vypliiuji pro zdroj jako celek 2 Nejvyssi kategorie spalovaciho zdroje stanovena na zaklade scitani vykonu a pfikonu zdroju podle § 4 odst. 6 zakona, nebo kategorie spalovny odpadu: ZV - zvlaste velky zdroj, V - velky zdroj, S - stredni zdroj 3 Oznaceni sektoru v souladu s nomenklaturou pro reporting uvefejnenou ve Vestniku MZP 4 Nazev spalovaciho zdroje/zarizeni nebo spalovny dle provozniho radu nebo povoleni k provozu nebo technicke dokumentace 5 Vyplni se udaj 0 tepelne ucinnosti spalovaciho zdroje (pouze pro spalovaci zdroje 0 tepelnem pfikonu nad20 MW) 6 Vyplni se jmenovity tepelny vykon spalovaciho zdroje dlc technicke dokumentace spalovaciho zdroje 7 Vyplni se udaj 0 instalovanem elektrickem vykonu dle technicke dokumentace zdroje znecist'ovani 8 Vyplni se jmenovity tepelny prikon spalovaciho zdroje dlc technicke dokumentace - jen u kategorie zvlaste velkych spalovacich zdroju a u spalovacich zdroju vyrabejicich elektrickou energii 9 Vyplni se udaj 0 projektovane kapacite spalovny odpadu dlc technicke dokumentace 10 Vyplni se druh topeniste (napf. rostove, fluidni, plynovy hofak, atd.) dlc ciselniku uvedenem ve Vestniku MZP Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2889 11 Celkovy pocet hodin, po ktere byl zdroj znecist' ovani ve vykazovanem roce provozovan 12 Pocet provoznich hodin zdroje za rok po prepoctu na stupeii vyuziti instalovane kapacity 13 Vyplni se celkove mnozstvi vyrobeneho tepla ve vykazovanem roce 14 Uvede se, zda zdroj znecist'ovani je vyuzivan ke kombinovane vyrobe tepla a elektricke energie (ANO/NE) 15 Uvede se druh (druhy) spalovaneho paliva; u spaloven odpadu nebo u spalovacich zarizeni se spoluspalovanim odpadu se uvede rovnez jako samostatna polozka odpad (bez blizsiho urceni) 16 Uvede se hodnota rocni prumerne vyhrevnosti paliva podle udaju dodavatele paliva 17 Uvede se celkova spotreba paliva vyuzivaneho spalovacim zdrojem ve vykazovanem roce; v pnpade, ze je spalovan nebo spoluspalovan odpad nebo odpady, uvede se k udaji odpovidajicimu polozce odpadu celkove mnozstvi spalenych odpadu 18 Celkove mnozstvi tuhych znecist'ujicich latek vypustenych do ovzdusi za spalovaci zdroj a vykazovany kalendami rok 19 Celkove mnozstvi emisi oxidu sificiteho vypusteneho do ovzdusi za spalovaci zdroj a vykazovany kalendami rok 20 Celkove mnozstvi emisi oxidu dusiku vypustenych do ovzdusi za spalovaci zdroj a vykazovany kalendami rok 21 Celkove mnozstvi emisi oxidu uhelnateho vypusteneho do ovzdusi za spalovaci zdroj a vykazovany kalendami rok 22 Celkove mnozstvi emisi dalsich znecist'ujicich latek, ktere nejsou uvedeny ve sloupcich 18 az 21, vypustenych do ovzdusi za spalovaci zdroj a vykazovany kalendami rok, pro ktere rna spalovaci zdroj stanoveny emisni limity nebo je povinen emise techto znecistujicich latek zjist'ovat merenim v souladu s § 12 nebo jsou pro tyto znecist'ujici latky v Priloze c. 2 stanoveny emisni faktory pro vypocet mnozstvi emisi. 3. Souhrnna provozni evidence ostatnich zdroju znecist'ovani ovzdusi 1 Poradove cislo zdroje 2 Kategorie zdroje 3 Oznaceni sektoru 4 Nazev zdroje 5 Druh paliva nebo odpadu 6 Vyhtevnost paliva v (kJ/kg, kJ/m3) 7 Spotreba paliva a odpadu (t, tis m') 8 dle § 3a) vyhlasky c. 355/02 9 Spotreba VOC (t) dle § 3b) vyhlasky c. 355/02 10 dle § 3c) vyhlasky c. 355/02 11 Druh vyrobku 12 Mnozstvi vyrobku (t) 13 TZL 14 S02 Emise (t/rok) 15 NO x 16 CO Strana 2890 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 17 VOC 18 NH3 19 Emise dalsich znecist'ujicich latek (t/rok) Vysvetlivky a navod pro vyplneni jednotlivych sloupcu: Poradove cislo ostatniho zdroje v ramci provozovny v rozsahu 101 - 999; ostatnim zdrojem se pro ucely vykazovani souhrnne provozni evidence rozumi souhrnne vsechny ostatni zdroje stejneho technologickeho charakteru a typu vyroby v dane provozovne (tj. se shodnym zarazenim do kategorii stanovenych v narizeni vlady c. 615/2006 Sb., a do cinnosti uvedenych v priloze c. 2 vyhlasky c. 355/2002 Sb.) 2 Kategorie ostatniho zdroje stanovena pod1e narizeni vlady c. 615/2006 Sb. nebo vyhlasky c. 355/2002 Sb.: V - velky zdroj, S - strcdni zdroj 3 Oznaceni sektoru v sou1adu nomenk1aturou pro reporting uvefejnenou ve Vestniku MZP 4 Nazev ostatniho zdroje pod1e narizeni vlady c. 615/2006 Sb. nebo vyhlasky c. 355/2002 Sb. 5 Uvede se druh (druhy) spalovaneho paliva; v pripade, ze je spoluspalovan odpad nebo odpady, uvede se jako samostatna polozka odpad (bez blizsiho urceni) 6 Uvede se hodnota rocni pnimerne vyhrevnosti paliva pod1e udaju dodavate1e paliva 7 Uvede se celkova spotreba paliva vyuzivaneho zdrojem znecist'ovani ve vykazovanem kalendamim roce; v pripade, ze je spalovan nebo spoluspalovan odpad nebo odpady, uvede se k udaji odpovidajicimu polozce odpadu celkove mnozstvi spalenych odpadu 8 - 10 Spotreba tekavych organickych latek pod1e kategorii pouzivanych tekavych organickych latek pod1e § 3 odst. a), b) a c) vyhlasky c. 355/2002 Sb. 11 Druh vyrobku u vybranych technologii dlc ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP 12 Mnozstvi vyrobku v jednotkach uverejnenych ve Vestniku MZP 13 Celkove mnozstvi emisi tuhych znecistujicich latek vypustenych do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany rok 14 Celkove mnozstvi emisi oxidu siriciteho vypusteneho do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany kalendami rok 15 Celkove mnozstvi emisi oxidu dusiku vypustenych do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany kalendami rok 16 Celkove mnozstvi emisi oxidu uhelnateho vypusteneho do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany kalendami rok 17 Celkove mnozstvi emisi tekavych organickych latek (VOC) za ostatni zdroj a vykazovany kalendami rok. Zdroje na nez se vztahuje vyhlaska c. 355/2002 Sb. zjisfuji celkove rocni emise tekavych organickych latek pod1e metodiky vypoctu rocni hmotnostni bi1ance rozpoustedel uvedene v priloze vyhlasky c. 355/2002 Sb. Zdroje na nez se vztahuje narizeni vlady c. 615/2006 Sb. zjist'uji celkove rocni emise tekavych organickych latek vypoctem z vysledku autorizovaneho meteni, vypoctem z mereneho celkoveho organickeho uhliku (TOC) nebo emisnich faktoru Ci merne vyrobni emise VOc. 18 Celkove mnozstvi emisi amoniaku vypusteneho do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany rok zjisteneho vypoctem z vysledku autorizovaneho mereni nebo emisnich faktoru Ci merne vyrobni emise amoniaku. 19 Celkove mnozstvi emisi dalsich znecistujicich latek, ktere nejsou uvedeny ve sloupcich 13 az 18, vypustenych do ovzdusi za ostatni zdroj a vykazovany kalendami rok, pro ktere rna zdroj stanoveny emisni limity nebo je povinen tyto emisni zjist'ovat merenim uvedenym v § 12 nebo jsou pro tyto emise v Priloze c. 2 stanoveny emisni faktory pro vypocet mnozstvi emisi. 4. Udaje 0 kominech nebo vydusfch zdroju znecist'ovani evzdusi Poradove cislo vyduchu (kominu) 2 Poradove cislo kazdeho jednotliveho zdroje zausteneho do komina (vyduchu) Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2891 3 Vyska kominu (vyduchu) (m) 4 Svetlost v korune kominu, prurez vyduchu (rn") 5 Zernepisne soufadnice X paty kominu nebo 6 vyduchu Y 7 Prurnerna rychlost plyrui v (m/s) 8 Prurnerna teplota plyrui COC) 9 Casovy rezirn vypousteni ernisi 10 Provozni hodiny komina / rok 11 Druh odlucovace 12 TZL 13 802 14 Emise (t/rok) NOx 15 CO 16 VOC 17 Emise dalsich znecist'ujicich latek (t/rok) Vysvetlivky a navod pro vyplneni jednotlivych sloupcu: 1 Poradove cislo kominu/vyduchu v ramci provozovny 2 Poradove cislo zdroje uvedeneho v polozce c. 1 Listu 2 nebo 3 3 Stavebni vyska kominu nebo pfevyseni vyduchu (kominu) nad okolnim terenem 4 Plocha prurezu usti kominu (vnitrni plocha v korune kominu), plocha pnirezu kominu 5,6 Zemepisna sifka a delka umisteni kominu/vyduchu zdroje uvedena v souradnicovem systemu WGS 84 (World Geodetic System) pouzivana bezne pfistroji GPS 7 Zjistena nebo odhadnuta prumerna rychlost vzdusiny v usti kominu/vyduchu 8 Zjistena nebo odhadnuta prumerna teplota vzdusiny v usti kominu/vyduchu 9 Casovy rezim charakterizujici denni, tydenni a rocni obdobi, v nemz dochazi k vypousteni podstatneho mnozstvi skodlivin z kominu/vyduchu dle schema uvefejnenem ve Vestniku MZP (1 = znecist'ujici latky jsou v danem casovem useku vypousteny; 0 = je vypousteno male mnozstvi znecist'ujicich latek nebo nejsou v danem casovem useku vubec vypousteny) 10 Provozni doba kominu/vyduchu (doba, po kterou dochazelo k vypousteni skodlivin ze zdroje do kominu/vyduchu) 11 Druh posledniho stupne odlucovaciho zafizeni, v nemz dochazi ke snizovani mnozstvi tuhych znecist'ujicich latek (dle ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP) Vpiipade, ie dochazi k vypousteni/uniku veskerych emisi ze zdroje uvedeneho v poloice c. 2 pouze jednim kominem/vyduchem, udaje v polozkach 12-17 se nevyplnuji 12 Celkove mnozstvi emisi tuhych znecist'ujicich latek vypustenych do ovzdusi za zdroj znecist'ovani ovzdusi a vykazovany rok vypustenych danym kominem/vyduchem 13 Celkove mnozstvi emisi oxidu siricitcho vypusteneho do ovzdusi za zdroj znecist'ovani ovzdusi a vykazovany kalendami rok vypustenych danym kominem/vyduchem Strana 2892 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Castka 60 14 Celkove mnozstvi emisi oxidu dusiku vypustenych do ovzdusi za zdroj znecist'ovani ovzdusi a vykazovany kalendami rok vypustenych danym kominem/vyduchem 15 Celkove mnozstvi emisi oxidu uhelnateho vypusteneho do ovzdusi za zdroj znecist' ovani ovzdusi a vykazovany kalendami rok vypustenych danym kominem/vyduchem 16 Celkove mnozstvi emisi tekavych organickych latek (VOC) za zdroj znecist'ovani ovzdusi a vykazovany kalendami rok vypustenych danym kominem/vyduchem 18 Celkove mnozstvi emisi dalsich znecist'ujicich latek vypustenych do ovzdusi za zdroj znecist'ovani ovzdusi a vykazovany kalendami rok vypustenych danym kominem/vyduchem, pro ktere rna zdroj stanoveny emisni limity, nebo je povinen tyto emise zjist'ovat merenim uvedenym v § 12 nebo jsou pro tyto emise v priloze c. 2 k teto vyhlasce stanoveny emisni faktory pro vypocet mnozstvi emisi, a ktere nejsou uvedene v polozkach c. 12 aZ 16 5. Udaje 0 autorizovanych merenich 1 Poradove cislo zdroje/zdroju 2 Datum mereni 3 hmotnostni koncentrace [mg/m'] 4 Emise TZL merna vyrobni emise 5 j ednotka merne vyrobni emise 6 hmotnostni koncentrace [mg/m'] 7 Emise S02 merna vyrobni emise 8 j ednotka merne vyrobni emise 9 hmotnostni koncentrace [mg/m'] 10 EmiseNOx merna vyrobni emise 11 jednotka merne vyrobni emise 12 hmotnostni koncentrace [mg/m'] 13 Emise CO merna vyrobni emise 14 jednotka merne vyrobni emise 15 hmotnostni koncentrace [mg/m'] 16 Emise VOC merna vyrobni emise 17 jednotka merne vyrobni emise 18 hmotnostni koncentrace 19 Emise dalsich jednotka hrnotnostni koncentrace znecistuj icich 20 latek merna vyrobni emise 21 jednotka merne vyrobni emise Vysvetlivky a navod pro vyplneni jednotlivych sloupcu: Poradove cislo zdroje uvedeneho v polozce c. 1 Listu 2 nebo 3 Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2893 2 Datum posledniho platneho autorizovaneho mereni 3 Hmotnostni koncentrace tuhych znecist'ujicich latek prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje v mg.m" 4 Podil hmotnosti tuhych znecist'ujicich latek a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje 5 Jednotka merne vyrobni emise dlc ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP 6 Hmotnostni koncentrace emisi oxidu siricitcho prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje v mg.m" 7 Podil hmotnosti emisi oxidu sificiteho a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje 8 Jednotka merne vyrobni emise dle ciselniku uvefejnenem ve Vestniku MZP 9 Hmotnostni koncentrace emisi oxidu dusiku prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje 3vmg.m 10 Podil hmotnosti emisi oxidu dusiku a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje 11 Jednotka merne vyrobni emise dlc ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP 12 Hmotnostni koncentrace emisi oxidu uhelnateho prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje v mg.m" 13 Podil hmotnosti emisi oxidu uhelnateho a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje 14 Jednotka merne vyrobni emise dlc ciselniku uverejneuem ve Vestniku MZP 15 Hmotnostni koncentrace emisi tekavych organickych latek prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje v mg.m" 16 Podil hmotnosti emisi tekavych organickych latek a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje 17 Jednotka merne vyrobni emise dle ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP 18 Hmotnostni koncentrace emisi dalsich znecist'ujicich latek prepoctena na podminky stanovene pro emisni limit zdroje v pravnim predpisu v mg.m" ,pfipadne v jinych jednotkach uvedenych v radce c. 19 19 Jednotka, ve ktere je stanoven emisni limit 20 Podil hmotnosti emisi dalsich znecist'ujicich latek a vztazne veliciny, ktera je stanovena pro emisni limit zdroje v pravnim predpisu 21 Jednotka merne vyrobni emise dlc ciselniku uverejnenem ve Vestniku MZP Strana 2894 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 OBSAH PROVOZNIHO RAnu Castka 60 Priloha C. 8 k vyhlasce c. 20512009 Sb. 1. Identifikace zdroje a provozovny, ve ktere je zdroj umisten, provozovatele, pripadne majitele. 2. Podrobny popis zdroje znecist'ovant s durazem na technicky popis instalovanych zafizeni nebo cast! zanzeni, ktera ph provozu znecistuj! nebo v pripade havarie nebo poruchy mohou znecist'ovat ovzdusi, a dale popis zarizeni slouzlcich k omezovani ernisi znecistujtcich latek a jejich funkce. Cislovant zdroje a jeho cast! je shodne s provozni evidenci zdroje a v jednoznacne navaznosti na platne provozni a technologicke predpisy provozovatele. 3. Vstupy do technologie - zpracovavane suroviny, paliva a odpady spalovane nebo spoluspalovane ve zdroji. 4. Popis technologickych operaci provadenych ve zdrojich se vstupnimi surovinami a s palivy, mechanismus reakci vcctne znamych vedlejsich reakci, zpusoby tizcnt a kontroly provadenych operaci (detailni podminky zpracovani surovin a podminky spalovani paliv, podminky provozu zatizeni slouzicich k omezovani ernisi znccist'ujtcich latek nebo dalsich operaci slouzicich k ornezovani ernisi znecisfujicich latekj." 5. Vystupy z technologie - produkty, energie, odpady, znecistujlci latky a jejich vlastnosti, mnozstvi a zpusob zachazenl s nimi, mista vystupu znccistujtcich latek z technologie do ovzdusi. 6. Popis zafizeni pro kontinualni merent emisi (pokud je instalovano) a popis mericfho mista, vcctne postupu sledovani provozu zdroje a stanoveni ernisi pro pripad vypadku kontinualniho meteni ernisi (napr. sledovanlm teploty, tlaku, obsahu kysliku, viskozity, pH, tmavosti koure). 7. Popis rnericiho mista pro jednorazove rnercnt. 8. Druh, odhadovane mnozstvi a vlastnosti znecistujlcich latek, u kterych muze dojit, v prtpade poruchy nebo havarie zdroje nebo jeho casti, k vyssim emisim nez ph obvyklem provozu. 9. Aktualni spojeni1) na pftslusny organ ochrany ovzdusi, zpusob podavani hlaseni 0 havarii nebo poruse organum ochrany ovzdusi a verejnosti, odpovedne osoby a zpusob intemiho predavant inforrnaci 0 poruchach a havariich. 10. Zpusob predchazent havariim a porucham; opatreni, ktera jsou nebo budou provozovatelem prijata ke zmirnent dusledku havarii a poruch a uvedeni postupu provozovatele ph zmahant havarii a odstraiiovani poruch vcctne rezimu omezovani nebo zastavovani provozu zdroje.l' 11. Terminy kontrol, revizi a udrzby zarizeni odlucovacu, pnpadne dalsich zarfzeni a technologii slouzicich k ochrane ovzdusi nebo pro ovzdusi rozhodujicich, Uvedeni zpusobu proskoleni obsluh a odpovednych osob. 2) 12. Definice poruch a havarii s dopadem na ovzdusi a jejich odstraiiovani, terminy odstraiiovani poruch pro konkretni technologii zdroje a podminky odstaveni zdroje z provozu." 13. Zpusob a cetnost sefizovani zarizeni ke spalovani paliv. 14. Vyjimccne situace - oduvodneni neplneni stanovenych emisnich limitu v pripadcch definovanych poruch, definovanych havarii, ph najizdenf technologii do provozu nebo Castka 60 Sbirka zakonu c. 205 / 2009 Strana 2895 ph odstavovani technologii z provozu po stanovenou dobu, ph sefizovani technologil. Uvedou se pracovni a kontrolni postupy pro zamezeni uniku znecistujlcich latek ph opravach, najizdenf nebo odstavovani zdroje." 15. Zpusob vedeni a kontroly udaju, zavaznych pro sledovani prijatcho planu snizeni emisi, planu zavedeni spravne zemedelske praxe, plneni emisniho stropu nebo planu utlumu provozovani spalovaciho zdroje. 16. Podpis provozovatele nebo jeho statntarniho zastupce. Poznamky: 1) Takto oznacene udaje mohou byt zpracovany spolecne pro vsechny zdroje jedine provozovny. 2) Pfipustny je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, ktera bude pozadovane udaje obsahovat.