Decree on management plans, identification and registration of areas protected according to the Act on the Protection of Nature and the Landscape

Strana 946 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 60 VYHLASKA Castka 18 ze dne 11. unora 2008 o planech pece, oznacovani a evidenci uzemi chranenych podle zakona c. 114/1992 Sb., o ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich predpisu, a 0 zrnene vyhlasky c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji nektera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich pfedpisu, (vyhlaska 0 planech pece, oznacovani a evidenci chranenych uzerni) Ministerstvo zivotnlno prostfedf stanovi podle § 38 odst. 7, § 39 odst. 2, § 40 odst. 4, § 42 odst. 2 a5,§45eodst. 7a§47odst. 3 zakona c. 114/1992Sb., o ochrane pHrody a krajiny, ve zneni zakona c. 218/ /2004 Sb., zakona c. 100/2004 Sb., zakona c. 387/ /2005 Sb., zakona c. 444/2005 Sb., zakona c. 222/ /2006 Sb., zakona c. 186/2006 Sb. a zakona c. 267/ /2006 Sb., (dale jen "zakon''): CAST PRVNI pLANy PECE, OZNACOVANI A EVIDENCE UZEMICHRANENYCHPODLEZAKONA C. 114/1992 SB., 0 OCHRANE PRIRODY A KRAJINY, VE ZNENI POZDEJSICH PREDPISU HLAVA I OBSAH PLANVX$CE 0 JEI?N9TLI\~E , KATEGORIE ZVLASTE CHRANENYCH UZEMI A POSTUP JEJICH ZPRACOVANI (IZ § 38 odst. 7 zakona) § 1 (1) Plany pece 0 zvlaste chranena uzemi a jejich ochranna pasma (dale jen "plany pece") obsahuji a) zakladni udajc 0 zvlaste chranenem uzemi uvedene v pHloze c. 1 k teto vyhlasce, b) charakteristiku zvlaste chraneneho uzemi a jeho ochranneho pasma (dale jen "chranene uzerni") zamefenou na jeho pHrodni pornerj; c) popis ekosysternu nebo jejich slozek tvoHdch pfedrnet ochrany a jejich hodnoceni z hlediska cflu ochrany chraneneho uzemi, d) vYcet a popis znarnych cinitelu ohrozujfcich pred met ochrany, e) zhodnoceni dosavadni pece 0 pfedrnet ochrany, f) zasady pece 0 ekosysterny a jejich slozky tvoHd pfedrnet ochrany chraneneho uzemi, vcetne reSeni stfetu plynoudch z odlisnych naroku jednotlivvch slozek ekosysternu na potrebnou peCi z hlediska priorit chraneneho uzemi a cflu ochrany chrane neho uzemi, g) vymezeni ploch s odlisnymi zpusoby pece 0 ekosy sterny a jejich slozky vychazejid z cflu ochrany chraneneho uzemi, h) zasady hospodafskeho, rekreacnfho, sportovnfho ci jineho vyuzivani chraneneho uzemi, pokud je nebo by mohlo bYi chranene uzemi k ternto cinnostem vyuzfvano a pokud by pfitom hrozilo poskozeni pfedrnetu ochrany chraneneho uzemi, i) pfehled potreb zamereni, oznaceni a technickeho vybaveni chraneneho uzemi v terenu, j) pfehled potreb sledovani stavu ekosysternu a jejich slozek s ohledem na dle ochrany chraneneho uzemi, k) urceni obdobi jejich platnosti. (2) Plany pece 0 chranene krajinne oblasti dale obsahuji a) popis hodnot krajinneho razu a jeho charakteristic kych prvku na uzemi chranene krajinne oblasti, b) vyhodnoceni dosavadni pece 0 krajinu a krajinny raz na uzemi chranene krajinne oblasti, c) navrh opatreni na zachovani nebo zlepseni stavu krajiny a krajinneho prostfedf chranene krajinne oblasti z hlediska krajinneho razu, (3) Plany pece 0 narodni pHrodni rezervace, pfi rodni rezervace, narodni pHrodni parnatky a pHrodni pamatky a jejich ochranna pasma dale obsahuji vYcet, popis a lokalizaci opatreni, vcetne navrhu preventivnich opatreni a predbezneho orientacnfho vyCisleni ocekava nych financnich nakladu vydavanych z verejnych roz poctu na realizaci praktickych opatfeni. (4) Plany pece dale mohou obsahovat navrhy na vedecko-vyzkumne, vzdelavaci, vychovne a osvetove vyuzitf chraneneho uzerni. (5) Plany pece rovnez obsahuji mapove pHlohy. Zakladni mapovou piflohou planu pece je mapa dflcich ploch, ktera obsahuje prostorove rozdeleni uzemi na Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 947 dilCi plochy. Dflci plochy se vymezuji na zaklade od lisnosti pHrodnich podminek anebo odlisnosti zpusobu pece, Jako dilCi plochy na lesnich pozemdch lze vyuzit i platne jednotky prostoroveho rozdeleni lesa, pokud je organ ochrany pHrody rna k dispozici. Zavaznym vJ chozim mapovym podkladem pro mapove ptilohy planu pece je katastralni mapa, Statni mapa 1 : 5 000 odvozena") nebo lesnicka mapa obrysova''). Plany pece mohou obsahovat i dalsi ptilohy, ve kterych se uvadeji podrobnosti k jednotlivym kapitolam planu pece, pHpadne doplriujfci udajc a dokumenty souvisejid s peCi 0 uzerni. § 2 (1) Obsahem planu pece 0 narodni parky, narodni pifrodni rezervace a pifrodni rezervace je rovnez hod noceni pfirozenosti lesnich porostu provedene podle zasad a postupem uvedenymi v pifloze c. 2 k teto vy hlasce, Vysledky tohoto hodnoceni pro jednotlive lesni porosty se uvedou v pisemne podobe jako soucast jejich popisu a v podobe graficke jako zakres barevne od lisenych stupriu pfirozenosti do mapy dflcich ploch, lesni porosty ponechane sarnovolnernu vyvoji se v po pisu a mapach oznaci odlisne od ostatnich. Zpusob oznaceni lesnich porostu v mapach je uveden v ptiloze c. 2 k teto vyhlasce, (2) Plany pece 0 narodni parky, narodni pifrodni rezervace a pifrodni rezervace dale obsahuji tabulkove prehledy planovanvch obnovnich a vychovnych tezeb3) umistenych v lesnich porostech zafazenych do prvnich zan narodnich parku, narodnich pHrodnich rezervad a pHrodnich rezervad, vcetne slovnfho popisu jejich plosneho rozsahu, intenzity a cile, ktery rna byt jejich provedenim dosazen, a vcetne zakresu jejich umisteni do mapy dilcich ploch, nebo udaj, ze se v techto lesnich porostech zadne tezby neumist'uji, a zpusob a pod minky zalesneni. (3) Plany pece 0 chranene krajinne oblasti dale obsahuji tabulkove jiehledy planovanych obnovnich a vJchovnych tezeb ) umistenych v lesnich porostech zarazenych do prvnich zan chranenych krajinnych ob lasti, vcetne slovniho popisu jejich plosneho rozsahu, intenzity a cile, ktery rna b:jTt jejich provedenim dosazen, a vcetne zakresu jejich umisteni do mapy dilcich ploch, nebo udaje 0 dobe obmytni adobe obnovni pro jed notlive hospodaiske soubory, v kterych jsou zarazeny lesni porosty v prvnich zanach chranenych krajinnych oblasti obhospodaiovane hospodaiskym zpusobem pa secnym, pokud se zaroven nejedna 0 lesni porosty v na rodnich pHrodnich rezervadch nebo pHrodnich rezer vadch anebo 0 lesy ochranne, nebo udaj, ze se v techto lesnich porostech zadne tezby neumist'uji, a zpusob a podminky zalesneni. § 3 (1) Organ ochrany pHrody pHslusny k zapsteni zpracovani planu pece zahaji zpracovani navrhu planu pece nejrnene jeden rok, u narodnich parku a chrane nych krajinnvch oblasti nejrnene dva roky, pied ukon cenim platnosti dosavadniho planu pece tak, aby ozna meni 0 moznosti seznamit se s navrhem planu pece bylo vydano nejrnene pill roku, u narodnich parku a chranenych krajinnvch oblasti nejrnene jeden rok, pied ukoncenfm platnosti dosavadniho planu pece, Po ukonceni projednani navrhu planu pece organ ochrany pHrody upravi navrh planu pece v souladu s vypofada nim ptipominek uvedenym v protokolu, kterym plan pece schvali. (2) U nove vyhlasovanych chranenych uzemi za jisti organ ochrany pHrody zpracovani navrhu planu pece pied vydanfrn oznameni navrhu podle § 40 odst. 2 zakona tak, aby oznameni 0 moznosti seznamit se s na vrhem planu pece bylo vydano v tentYz den jako ozna meni navrhu podle § 40 odst. 2 zakona, Po ukonceni projednani navrhu planu pece organ ochrany pHrody upravi navrh planu pece v souladu s vypofadanim pfi pominek uvedenym v protokolu, kterym plan pece schvali s platnosti od data ucinnosti pravnfho pfedpisu, kterym bylo nove chranene uzemi vyhlaseno. (3) V pHpade, ze je potreba jiz schvaleny plan pece zrnenit, projedna organ ochrany pHrody navrze nou zmenu stejnym postupem jako navrh planu pece, Po ukonceni projednani zmeny planu pece organ ochra ny pHrody upravi platny plan pece v souladu s vypora danim ptipominek ke zmene planu pece uvedenym v protokolu, kterym zmenu planu pece schvaIi. HLAVA II OBSAH A NALEZITOSTI NAVRHU NA VYHLAsENI ZVLAsTE CHRANENEHO UZEMI, OCHRANNEHO pASMA ZVUSTE CHRANENEHO UZEMI NEBO Z6N OCHRANY PRIRODY (K § 40 odst. 4 zakona) § 4 (1) Navrh na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi obsahuje 1) Nai'izeni vlady c. 430/2006 Sb., 0 stanoveni geodetickych referencnich systemu a statnich map0vYch del zavaznych na uzemi statu a zasadach jejich pouzivani. 2) § 5 vyhlasky c. 84/1996 Sb., 0 lesnim hospodarskem planovani. 3) § 8odst. 12 vyhlasky c. 84/1996 Sb. Strana 948 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 a) nazev zvlaste chraneneho uzemi, ktery u nove na vrhovanych zvlaste chranenych uzemi nesmi bYi totozny s jiz existujidm nazvem jineho zvlaste chraneneho uzemi zapsaneho v ustrednim se znamu oehrany pHrody; to se netyka jiz existujideh zvlaste chranenych uzemi, b) urceni pfedmetu oehrany a jeho popis, e) uvedeni cilu oehrany zvlaste chraneneho uzemi, d) navrh kategorie ochrany zvlaste chraneneho uzemi, e) navrh bliZsich podminek ochrany, f) pfehled katastralnich uzemi a pareelnieh Cisel po zemku dotcenych navrhovanou narodni pHrodni rezervad, pifrodni rezervad, narodni pifrodni pa matkou nebo pHrodni parnatkou, platny k datu oznameni navrhu, nebo pfehled katastralnich uzemi dotcenych navrhovanym narodnim parkem nebo chranenou krajinnou oblasti, g) orientacni vymeru zvlaste chraneneho uzemi, h) oduvodneni navrhu na vyhlaseni zvlaste chrane neho uzemi, vcetne uvedeni pHrodnieh zdroju") ve zvlaste chranenem uzerni. (2) Navrh na vyhlaseni ochranneho pasma zvlaste chraneneho uzemi obsahuje a) nazev a kategorii oehrany zvlaste chraneneho uzemi, pro ktere se ochranne pasrno vyhlasuje, b) navrh vymezeni cinnosti a zasahu, ktere jsou va zany na pfedchozf souhlas organu oehrany pHrody, ve vyhlasovanem ochrannem pasmu, pokud jsou navrhovany, e) pfehled katastralnich uzemi a pareelnieh Cisel po zemku dotcenych navrhovanym oehrannym pas mem narodni pHrodni rezervaee, pHrodni rezer vaee, narodni pHrodni pamatky nebo pHrodni pa matky, platny k datu oznameni navrhu, nebo pre hled katastralnieh uzemi dotcenyeh navrhovanym oehrannym pasmem narodmno parku nebo ehra nene krajinne oblasti, d) orientacni vYmeru navrhovaneho oehranneho pas rna zvlaste ehraneneho uzemi, e) oduvodneni navrhu na vyhlaseni oehranneho pas rna zvlaste ehraneneho uzemi. (3) Navrh na vyhlaseni zan narodmno parku Ci ehranene krajinne oblasti obsahuje a) popis pHrodnieh hodnot anebo jinyeh vYznamnyeh eharakteristik zan oemany pHrody vymezenyeh v jednotlivYeh lokalitaeh, 4) § 7 z:ikona C. 17/1992 Sb., 0 zivotnim prosti'edi. b) oduvodneni navrhu na vymezeni zan oehrany pfi rody v jednotlivvch Iokalitach, (4) Navrh na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi nebo zan narodniho parku Ci chranene krajinne oblasti rna tyto nalezitosti: a) dokumentaee navrhovaneho zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochranneho pasma, jejiz obsah je uveden v odstavdeh 1 az 3, b) kopie katastralni mapy s podrobnym zakresem hra nie zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochranneho pasma; ma-li tvofit soucast zvlaste chraneneho uzemi podpovrchove dulni dilo, ktere svym prurnetem pfesahuje hraniee zvlaste chrane neho uzemi vyrnezene na povrehu, je nalezitosti navrhu rovnez plan tohoto podpovrchoveho dul nfho dila zorientovany v souradnicich jednotne tri gonometrieke site katastralni"), e) kopie Zakladni mapy Ceske republiky') vhodneho mefitka s orientacnim zakresem hranie zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochran neho pasrna. (5) Navrhy podle odstavcu 1 a 2, vcetne jejieh oznameni, se slouci v pHpade, ze vyhlasovani zvlaste chraneneho uzemi probfha soucasne s vyhlasovanfrn jeho ochranneho pas rna. (6) Navrh musi bYi vyhotoven v listinne podobe a zarovefi i v elektronicke podobe ulozene na technic kern nosici dat v obecne prevoditelnech forrnatech po Citac0vYeh souboru stanovenych v pifloze C. 3 k teto vyhlaSce. HLAVA III PODROBNOSTI 0 VEDENI USTREDNIHO SEZNAMU OCHRANY PRIRODY (K § 42 odst. 2 zakona) § 5 (1) Ustredni seznam oehrany pHrody (dale jen "ustredni seznam'j zamnuje soupis, popis, geometrieke a polohove urceni, pravni a odbornou dokumentaci zvlaste ehranenyeh uzemi vcetne jejieh oemannyeh pa sem, ptacich oblasti, evropsky vYznamnyeh lokalit, pa matnyeh stromu vcetne jejieh oehrannyeh pasem a dale smluvne ehranenyeh uzemi a smluvne ehranenyeh pa Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 949 matnych strornu zHzenych podle § 39 zakona, nacha zejidch se na uzemi Ceske republiky. (2) Jednotliva zvlaste chranena uzemi, ptaci ob lasti, evropsky vyznarnne lokality, parnatne stromy, srnluvne chranena uzemi a srnluvne chranene parnatne stromy tvofi objekty ustrednfho seznamu. Jednotlive objekty ustrednfho seznamu jsou pro potreby evidence a identifikace oznaceny jednoznacnym a nezamenitel nym evidencnfm Cislem, pro evidenci a identifikaci pa matnych strornu a srnluvne chranenych pamatnych strornu se pouziva samostatna Ciselna rada evidencnfch Cisel. (3) Ustredni seznam je tvoren Sbirkou listin ustrednfho seznamu (dale jen "sbirka listin"), ve ktere jsou v listinne podobe ulozeny dokumenty vztahujid se k objektum ustrednfho seznamu, a Registrem objcktu ustrednfho seznamu (dale jen "registr objcktu"), ve ktc rem jsou v elektronicke podobe ulozeny vybrane udajc o objektech ustfedniho seznamu. (4) Ustredni seznam vede Agentura ochrany pfi rodya krajiny Ceske republiky se sidlem v Praze (dale jen "provozovatel ustrednfho seznamu''). Sbirka listin § 6 (1) Sbirka listin je sarnostatne a nezavisle vedeny soubor dokumentu, ktery tvoif slozky trvale udrzovane provozovatelem ustfednfho seznamu, pticemz kazda slozka odpovfda jednomu objektu ustfednfho seznamu. (2) Do slozek objcktu ustfednfho seznamu se ve sbirce listin zafazuji a) pravni predpisy, kterymi byla vyhlasena zvlaste chranena uzemi nebo jejich ochranna pasrna, ktc rymi byly zHzeny ptaci oblasti, kterymi byly do na rodniho seznamu zarazeny evropsky vyznarnne 10 kality, a pravni predpisj; ktere tyto pravni pfedpisy meni Ci rusf, b) pravni pfedpisy, kterymi byly vymezeny z6ny ochrany pHrody narodnich parku nebo chranenych krajinnvch oblasti, a pravni pfedpisy, ktere tyto pravni pfedpisy meni Ci rusi, c) pravornocna rozhodnuti, kterymi byly vyhlaseny pamatne stromy Ci jejich vyhlaseni zmeneno, nebo kterymi bylo jejich vyhlaseni zruseno, d) smlouvy, na zaklade kterych byla uzemi prohlasena za chranena nebo stromy za pamatne (§ 39 za kona) , e) naHzeni spray narodnich parku 0 navstevnich ra dech narodnich parku, f) usneseni vlady a pravomocna rozhodnuti 0 vYjim kach ze zakladnich podminek ochrany zvlaste chra nenych uzemi a pamatnych strornu, g) pravornocna rozhodnuti a zavazna stanoviska po dIe § 21, 22, 30, 31 a § 34 odst. 2 zakona, h) pravni pfedpisy a pravornocna rozhodnuti 0 orne zeni nebo zakazu vstupu z duvodu ochrany pfi rody, i) schvalene plany pece a jejich zrneny, j) dokumenty obsahujid udajc 0 vymezeni a poloze objektu ustrednfho seznamu, napHklad zaznarny podrobneho mefeni zmen"), vyhotovene za ucelem zjisteni polohy hranic zvlaste chraneneho uzemi, a geometricke plany, k) odborne mapove podklady vztahujid se k objektum ustrednfho seznamu, 1) inventarizacni pruzkurny a dalsi odborna doku mentace vztahujid se k objektum ustfednfho se znamu, m) fotodokumentace vztahujid se k objektum ustred nfho seznamu, n) dokumentace opatreni a zasahu provedenvch podle planu pece a jejich vysledku, 0) dalsi dokumenty souvisejid s vyhlasenim, zmenou nebo se zrusenim objcktu ustfednfho seznamu nebo souvisejid se zajistenim jejich ochrany nebo pece 0 ne, (3) Slozky s dokumenty 0 zrusenych objektech ustfednfho seznamu se ve sbirce listin udrzuji trvale. § 7 Predavani dokumentu do sbirky listin ustfedniho seznamu (1) Pravni predpisy, pravornocna rozhodnuti, smlouvy a plany pece, uvedene v § 6 odst. 2 pismo a) az i), predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustfednfho seznamu do 30 dnu ode dne platnosti prav nfho pfedpisu Ci smlouvy nebo ode dne nabyti pravni moci rozhodnuti nebo ode dne schvaleni planu pece Ci jeho zmeny. Provozovatel ustrednfho seznamu ulozf dokumenty do sbirky listin do 15 dnu ode dne jejich obdrzeni. (2) Dokumentaci objektu ustredmno seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 pismo j) predavaji organy ochra ny pHrody provozovateli ustredmno seznamu do 30 dnu ode dne jejiho prevzeti. Ostatni dokumentaci objektu ustredmno seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 pismo k) az 0) predavaji organy ochrany pHrody pro vozovateli ustredmno seznamu do 30 dnu ode dne je jiho prevzeti, je-li to mozne z hlediska charakteru do kumentace, jejiho obsahu a rozsahu. Provozovatel Strana 950 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 ustfednfho seznamu ulozi prevzate dokumenty do sbirky listin do 30 dnu ode dne jejich obdrzeni. (3) Dokumenty uvedene v § 6 odst. 2 predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustrednfho se znamu k ulozeni do sbirky listin v listinne podobe v ori ginate nebo v podobe reprografickych kopii listin ove renych podle zvlastnich pravnich predpisu6) . To se ne tYka lravnich pfedpisu uverejnerrych ve Sbirce za konu"), ve Vestnfku pravnich predpisu kraje~ nebo Sbirce pravnich pfedpisu hlavnfho mesta Prahy ), ktere lze pfedat do ustrednfho seznamu i v podobe vytisku pifslusne castky Sbirky zakonu, Vestnfku pravnich pfedpisu kraje nebo Sbirky pravnich pfedpisu hlavnfho mesta Prahy. Zaroven se vsechny dokumenty predavaji tez v elektronicke podobe ulozene na technickem nosici dat v obecne prevoditelnych formatech pocitacovych souboru stanovenych v pifloze C. 3 k teto vyhlasce, Registr objektu § 8 (1) Registr objcktu je sarnostatne a nezavisle ve dena databaze, kterou tvori polozky trvale udrzovane provozovatelem ustfednfho seznamu, pticemz kazda polozka odpovida jednomu objektu ustrednfho se znamu. Registr objcktu obsahuje udajc 0 objektech ustfednfho seznamu uvedene v pifloze C. 4 k teto vy hlasce, Podkladem pro zapis udaju do registru objcktu jsou dokumenty ulozene ve sbirce listin. Zapis udaju do registru objcktu provede provozovatel ustrednfho se znamu do 30 dnu ode dne ulozeni dokurnentu ve sbirce listin. (2) Udaje ulozene v registru objcktu jsou vefejne prfstupne a provozovatel ustrednfho seznamu je zverej riuje zpusobem umozfiujicfm dalkovY pHstup, pokud jiny pravni pfedpis nestanovi jinak 1C) . (3) Polozky s udaji 0 zrusenych objektech ustred runo seznamu se v registru objektu udduji trvale. Zapis norych objektu do ustredniho seznamu § 9 (1) Podkladem pro zapis objektu do ustredruno seznamu je soubor dokumentu uvedeny v § 10. Soubor dokumentu zasle organ ochrany pHrody, ktery ochranu vyhlasil, provozovateli ustrednfho seznamu do 30 dnu ode dne platnosti pravnfho dokumentu, kterym se ochrana vyhlasuje, U narodnich parku, chranenych kra jinnvch oblasti, ptacich oblasti a evropsky vyznarnnych lokalit zasila soubor dokumentu Ministerstvo zrvotnfho prostiedi (dale jen "ministerstvo''). (2) Provozovatel ustrednfho seznamu pfideli ob jektum ustrednfho seznamu do 15 dnu ode dne doru ceni uplneho souboru dokumentu (§ 10) evidencni Cis lo. Prideleni evidencnfho Cisla novernu objektu dolozi provozovatel ustfednfho seznamu pisemnym zazna mem, jehoz original ulozi do slozky objektu ve sbirce listin. Zaroven tuto skutecnost oznami organu ochrany pHrody, ktery objekt vyhlasil; u narodnich parku, chra nenych krajinnvch oblasti, ptacich oblasti a evropsky vyznamnych lokalit ministerstvu. Ode dne pfideleni evi dencnfho Cisla je objekt zapsan v ustrednim seznamu. § 10 (1) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu narodnich prirodnich rezervad, pfi rodnich rezervad, narodnich pHrodnich parnatek a pfi rodnich parnatek, vcetne jejich ochrannych pasem tvori a) pravni pfedpis, kterym se narodni pHrodni rezer vace, pHrodni rezervace, narodni pHrodni parnatka nebo pHrodni parnatka, vcetne jejich ochranneho pasma vyhlasuje, b) kopie katastralni mapy s vyznacenfrn hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho ochranneho pasrna, c) seznamy souradnic jednotne trigonometricke site katastralni') vrcholu uzavrenych geometrickych obrazcu s pHmymi stranami, kterymi jsou na po vrchu stanoveny hranice zvlaste chraneneho uzemi a jeho vyhlaseneho ochranneho pasma, s hodno tami souradnic, uvedenymi s presnosti alespon na cele metry, d) seznam katastralnich uzemi a parcelnich Cisel po zemku dotcenych ochranou podle stavu katastru nemovitosti platneho k datu platnosti pravruno 6) Zakon c. 21/2006 Sb., 0 overovani shody opisu nebo kopie s listinou a 0 overovani pravosti podpisu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 overovaru), ve zneru zakona c. 165/2006 Sb. Zakon c. 358/1992 Sb., 0 notarich a jejich cinnosti (notarsky rad), ve zneru pozdejsich predpisu. 7) Zakon c. 309/1999 Sb., 0 Sbirce zakonu a 0 Sbirce mezinarodnich smluv; ve zneni pozdejsich predpisu. 8) § 8 zakona c. 129/2000 Sb., 0 krajich, ve zneni pozdejsich predpisu. 9) § 45 zakona c. 131/2000 Sb., 0 hlavrum meste Praze, ve zneni pozdejsich predpisu. 1~ Naptiklad § 8 odst. 2 pismo b) zakona c. 123/1998 Sb., 0 pravu na informace 0 zivotnirn prosti'edi, ve zneni pozdejsich predpisu a zakon c. 412/2005 Sb., 0 ochrane utajovanych informaci a 0 bezpecnostni zpusobilosti, ve zneru pozdejsich predpisu. Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 951 pfedpisu, kterym se zvlaste chranene uzemi nebo jeho ochranne pasrno vyhlasuje, e) hodnota orientacni vYmery zvlaste chraneneho uzemi a jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna uve dena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, f) je-Ii soucasti narodni pifrodni rezervace, pifrodni rezervace, narodni pHrodni pamatky nebo pifrodni pamatky podpovrchove dulni dilo, ktere svym pru metem pfesahuje hranice tohoto zvlaste chrane neho uzemi vyrnezene na povrchu, je soucasti sou boru dokumentu rovnez plan tohoto podpovrcho veho dulnfho dila usazeny v souradnicfch jednotne trigonometricke site katastralni"), vcetne vektorizo vanych obrysu hranic podpovrchoveho dulnfho dila, g) vektorizovane obrysy hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho ochranneho pasrna, zaznarne nane v obecne prevoditelnech vektorovych forma tech pocftacovych souboru stanovenych v ptiloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc Za kladni haze geografickych dati \ h) schvaleny plan pece, i) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych 10 kalit, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji se zvlaste chranenym uzernim nebo jeho ochrannym pas memo Dokumentaci uvedenou pod pismenem b) az e) lze nahradit zaznarnem podrobneho mereni zmens) vyho tovenym za ucelem zjisteni polohy a prubchu hranic narodni pifrodni rezervace, pifrodni rezervace, narodni pifrodni parnatky nebo pHrodni pamatky, vcetne jejich vyhlaseneho ochranneho pas rna. (2) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu narodnich parku a chranenych krajin nych oblasti, vcetne jejich ochrannych pasern, tvori a) pravni pfedpis, kterym se narodni park nebo chra nena krajinna oblast vcetne jejich ochranneho pas rna vyhlasuje, b) podrobny slovni popis prubehu hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna umoznujid jednoznacnou a ne zamenitelnou identifikaci prubehu jejich hranic v te renu, c) kopie katastraIni mapy s vyznacenim hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna, d) orientacni vYmera zvlaste chraneneho uzemi a jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna uvedena v hekta rech s pfesnosti na 0,01 ha, e) vektorizovane obrysy hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna, zaznarnenane v obecne pfevoditelnych vekto rovych formatech pocitacovych souboru stanove nych v pifloze c. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geogra fickych dati \ f) schvaleny plan pece, g) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznarnnych 10 kalit, ktere se plne nebo zcasti prekrJvaji se zvlaste chranenym uzernim nebo jeho ochrannym pas memo (3) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu zan narodnich parku a chranenych krajinnvch oblasti, tvori a) pravni pfedpis, kterym se zany ochrany pHrody narodnfho parku nebo chranene krajinne oblasti vyhlasuji, b) kopie katastralni mapy s vyznacenim hranic zan ochrany pHrody zvlaste chraneneho uzemi, c) orientacni vymera zan ochrany pHrody zvlaste chraneneho uzemi uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic zan ochrany pHrody zvlaste chraneneho uzemi zaznarnenane v obecne prevoditelnych vektorovych forrnatech pocftaco vych souboru stanovenych v pifloze c. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geografickych datil). (4) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu ptacfch oblasti, tvori a) pravni predpis, kterym se ptaci oblast zfizuje, b) podrobny slovni popis prubchu hranic ptaci oblasti umoznujfci jednoznacnou a nezarnenitelnou iden tifikaci polohy hranic v terenu, c) kopie katastralni mapy s vyznacenim hranic ptaCi oblasti, d) orientacni vYmera ptaCi oblasti uvedena v hektarech s presnosti na 0,01 ha, e) vektorizovane obrysy hranic ptaCi oblasti zazname nane v obecne prevoditelnych vektorovYch forma tech poCitacovYch souboru stanovenych v ptiloze c. 3 k teto vyhlake, vytvorene na podklade katas traIni mapy a Zakladni haze geografickych dati \ f) prehled zvlaste chranenych uzemi a evropsky vY 11) Vyhlaska c. 31/1995 Sb., kterou se provadi zakon c. 200/1994 Sb., 0 zememetictvi a 0 zmene a doplneni nekterych zakonu souvisejicich s jeho zavedenim, ve zneni pozdejsich predpisu. Strana 952 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 znamnych lokalit, ktere se plne nebo zcasti piekry vaji s ptaci oblasti. (5) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu evropsky vyznarnnych lokalit, tvoH a) pravni pfedpis, kterym byla evropsky vyznarnna lokalita zarazena do narodnfho seznamu, b) kopie katastralni mapy s vyznacenim hranic evrop sky vyznarnne lokality, c) orientacni vyrnera zvlaste chraneneho uzemi a jeho ochranneho pas rna uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic evropsky vyznarnne lokality zaznarnenane v obecne pfevoditelnych vektorovych forrnatech pocitacovych souboru sta novenych v pifloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geo grafickych datil), e) pfehled zvlaste chranenych uzemi a ptacich oblasti, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji s evropsky vY znamnou lokalitou. (6) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu srnluvne chranenych uzemi, tvori a) smlouva, kterou se zfizuje srnluvne chranene uzemi, b) kopie katastralni mapy s vyznacenfrn hranic srnluvne chraneneho uzemi, c) orientacni vyrnera srnluvne chraneneho uzemi uve dena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic srnluvne chraneneho uzemi zaznamenane v obecne prevoditelnych vek torovych forrnatech pocftacovych souboru stano venych v prfloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geogra fickych datil), e) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych 10 kalit, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji se srnluvne chranenyrn uzemim. (7) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu parnatnych strornu a srnluvne chrane nych pamatnvch strornu, tvofi a) pravornocne rozhodnuti 0 vyhlasenf parnatneho stromu nebo smlouva 0 prohlaseni stromu za smluvne chraneny pamatny strom, b) kopie katastraIni mapy s vyznacenim polohy pa matneho stromu a jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna nebo smluvne chraneneho pamatneho stromu, c) souradnice jednotne trigonometricke site katastral ni urcujid polohu pamatneho stromu nebo smluvne chraneneho pamatneho stromu, d) pfehled zvlaste chranenych uzemi a jejich ochran nych pas em, ptacich oblasti a evropsky vyznarn nych lokalit, na jejichZ uzemi se pamatny strom nachazi, nebo pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych lokalit, na jejichZ uzemi se srnluvne chraneny pamatny strom nachazi. HLAVAIV ZPUSOB OZNACENI ZVLAsTE CHRANENYCH UZEMI, PTACICH OBLASTI, SMLUVNE CHRANENYCH UZEMI A PAMATNYCH STROMU (K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zakona) § 11 Zpusob oznaceni zvhiste chranenych uzerni, ptacich oblasti, smluvne chranenych uzerni a pamatnych stromu v terenu (1) K oznaceni a) narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, narodnich pHrodnich rezervad a narodnich pifrod nich parnatek se pouziva tabuli s velkym statnim znakem Ceske republiky a tabuli s uvedenim kate gorie zvlaste chraneneho uzemi a nazvem pifslus neho zvlaste chraneneho uzemi, b) pHrodnich rezervad a pHrodnich parnatek se pou ziva tabuli s malym statnim znakem Ceske repu bliky a tabuli s uvedenim kategorie zvlaste chrane neho uzemi, c) prvnich zan narodnich parku se pouziva tabuli s textem ,,1. zona narodnfho parku", d) ptacich oblasti se pouzfva tabuli s textem "ptaCi oblast" a nazvem pifslusneho uzemi, e) srnluvne chranenych uzemi se pouzfva tabuli s tex tern "smluvne chranene uzemi", f) parnatnych strornu se pouzfva tabuli s malym stat nim znakem Ceske republiky a tabuli s textem "pa matny strom" nebo "pamatne stromy", g) srnluvne chranenych parnatnych strornu se pouziva tabuli s textem "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy", h) hranic narodnich pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich pamatek, pHrodnich rezervad, pHrod nich pamatek a 1. zany narodnich parku se pouziva pruhoveho znaceni. Zavazne vzory oznaceni zvlaste chranenych uzemi, pta cich oblasti, smluvne chranenych uzemi a pamatnych stromu v terenu, vcetne stanoveni zavaznych rozmeru tabuli, jejich materiaIu, odstinu barev, typu a rozmeru Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 953 pisma a zpusobu jejich vYroby podle pismen a) az g), jsou uvedeny v pifloze c. 5 k teto vyhlasce, (2) Oznaceni hranic zvlaste chranenych uzemi, ptacfch oblasti a srnluvne chranenych uzemi tabulemi se umist'uje na pristupove komunikace a jina vhodna mista na hranidch techto uzemi tak, aby tim nebylo omezeno uzivanf dotcenych nemovitosti. (3) Pruhove oznaceni hranic podle odstavce 1 pismo h) se umist'uje na hranicni sloupky, ktere nesou dva cervene pruhy 5 cm siroke, oddelene 5 cm sirokou mezerou. Horni pruh probfha po celem obvodu sloupku, dolni pouze po takove casti obvodu, ktera odpovida vyseku uzemi nechraneneho, Sloupky se umist'uji zejrnena na orientacne vyznarnne Iornove body hranice zvlaste chraneneho uzemi nebo 1. zany narodnfho parku. Obdobne oznaceni se provadi na hranicnich stromech, pHpadne na jinych vhodnych hra nicnich objektech. Pruhove oznaceni hranic se v terenu umist'uje tak, aby odstup mezi jednotlivymi znackami neprekrocil vzdalenost, ph ktere by jedna znacka od druhe nebyla ph dennim svetle zfetelne viditelna, U zvlaste chranenych uzemi linioveho charakteru se tento zpusob znaceni pouzije pfimerene podle mistnich podminek. Pokud je zvlaste chranene uzemi tvoreno pouze budovou nebo jeji casti, nebo podpovrchovym dulnim dilem, pruhove oznaceni hranic podle od stavce 1 pismo h) se nepouzije. (4) Oznaceni pamatnvch strornu nebo srnluvne chranenych parnatnych strornu, jejich skupin a strorno radi se umist'uje tak, aby nezpusobilo poskozeni stromu. § 12 Zpusob oznaceni zvhiSte chranenych uzemi, smluvne chranenych uzerni a pamatnych stromu v mapovych podkladech (1) V kopiich Zakladni mapy Ceske republiky 1: 10000,1 : 25 000 a 1 : 50 000, ktere bylyvyhotoveny jako soucast navrhu na vyhlaseni, soucast souboru do kumentu slouziciho k zapisu objektu do ustredmno se znamu, jako pHloha pravmno predpisu nebo smlouvy, pHloha planu pece, pHloha rozhodnuti nebo jako pH loha jineho dokumentu zpracovaneho organem ochrany pHrody, se vyznacuji a) hranice narodnich parku a chranenych krajinnych oblasti plnou 2 mm silnou brou cervene barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim na zvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochran neho pasma stejne silnou prerusovanou carou cer vene barvy, b) hranice narodnich pHrodnich rezervad, pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich pamatek a pHrod nich pamatek plnou 1 mm silnou brou cervene barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvede nim nazvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochranneho pas rna stejne silnou prerusovanou ca rou cervene barvy, c) hranice zan narodnich parku a chranenych krajin nych oblasti plnou 0,5 mm silnou carou cervene barvy, s uvedenim stupne ochrany Hmskou cfslici uvnitr segmentu zany; pro pfehlednost mohou byt jednotlive stupne ochrany zan zvyrazneny odlisnou srafou stejne barvy, d) hranice srnluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou carou fialove barvy vedenou po jejich vnej sfrn obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne slov "smluvne chranene uzerni", e) parnatne stromy plnym krouzkem cervene barvy, pHpadne skupinou krouzku 0 prurneru 3 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "pamatny strom" nebo "pamatne stromy", f) srnluvne chranene parnatne stromy plnym krouz kern fialove barvy, pHpadne skupinou krouzku o prurneru 3 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy". (2) V kopiich Statni mapy 1 : 5 000 - odvozene a katastralni mapy, ktere byly vyhotoveny jako soucast navrhu na vyhlaseni, soucast souboru dokumentu slou ziciho k zapisu objektu do ustrednfho seznamu, jako pifloha pravnfho pfedpisu nebo smlouvy, pifloha planu pece, pifloha rozhodnuti nebo jako pifloha jineho do kumentu zpracovaneho organem ochrany pHrody, se vyznacuji a) hranice narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, narodnich pHrodnich rezervad, pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich parnatek, pifrod nich parnatek a srnluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou carou cerne barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochranneho pas rna stejne silnou prerusovanou carou cerne barvy, b) hranice zan narodnich parku a chranenych krajin nych oblasti plnou 0,5 mm silnou brou cerne barvy s uvedenim stupne ochrany Hmskou Cislid uvnitr segmentu zany; pro prehlednost mohou byt jednotlive stupne ochrany zan zvYrazneny odlisnou srafou stejne barvy, c) hranice smluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou brou cerne barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne slov "smluvne chranene uzemi", d) pamatne stromy plnym rovnostrannym trojuhelni kern cerne barvy, pHpadne skupinou rovnostran nych trojuhelmKu s vrcholem smerujidm vzhuru o strane delky 5 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "pamatny strom" nebo "pamatne stromy", Strana 954 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 e) srnluvne chranene parnatne stromy plnym rovno strannym trojuhelnfkem cerne barvy, pHpadne sku pinou rovnostrannych trojuhelnfku s vrcholem smeiujicfm vzhuru 0 strane deIky 5 mm, s uvede nim jejich nazvu vcetne slov "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy". (3) V kopiich katastralni mapy, ktere byly vyhoto veny jako soucast souboru dokumentu slouzicfho k za pisu objektu do ustfednfho seznamu anebo jako pifloha pravnfho pfedpisu, se vyznacuji Iornove body hranic zvlaste chranenych uzemi a jejich ochrannych pasem krouzkem 0 prurneru 2 mm uprostred s teckou stejne barvy jako je hranice uzemi, s uvedenim jedinecneho identifikacnfho Cisla bodu. §13 Pfechodna ustanoveni (1) Projednavani a schvalovani planu pece zpra covanych podle dosavadnich pravnich predpisu a ozna menych podle § 38 odst. 3 zakona pfed ucinnosti teto vyhlasky bude dokonceno podle dosavadnich pravnich pfedpisu, aniz by obsah techto planu pece byl uvaden do souladu s touto vyhlaskou, (2) Projednavani navrhu na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi, ochranneho pasma zvlaste chrane neho uzemi nebo zan ochrany pHrody zpracovanvch podle dosavadnich pravnich pfedpisu oznamenych po dle § 40 odst. 2 zakona pfed ucinnosti teto vyhlasky bude dokonceno podle dosavadnich pravnfch pfedpisu, aniz by obsah techto navrhu byl uvaden do souladu s touto vyhlaskou, (3) Tabule oznacujfci zvlaste chranena uzemi a pa marne stromy podle dosavadnich pravnich pfedpisu a umistene v terenu zustavaji v platnosti. (4) Evidencni Cisla existujidch objcktu zapsanych v ustrednfm seznamu pred ucinnosti teto vyhlasky zu stavaji v platnosti. Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 955 Pfiloha C. 1 k vyhlasce c. 60/2008 Sb. Zakladni udaje 0 zvlaste chranenych uzemich Zakladni udaje 0 zvhiSte chranenych uzemich jsou: evidencni cislo (Uvede se evidencni Cislo,pod kterym je uzemi evidovano v ustiednim seznamu ochrany prirody (§ 42 zakona c. 114/1992 Sb., ve zneni pozdejsich piedpisu). U nove vyhlasenych uzemi se evidencni Cislo neuvadi, protoze v dobe schvaleni planu pece jeste neni prideleno.) kategorie oehrany nazev druh pravniho pfedpisu, kterym bylo uzemi vyhlaseno nazev organu, ktery predpis vydal cislo predpisu datum platnosti a datum ucinnosti predpisu pfekryv s uzemne-spravnimi jednotkami: kraj: okres: obee s rozsifenou pusobnosti: obee: katastralni uzemi: pfekryv s jinymi chranenymi uzemimi: narodni park: chranena krajinna oblast: jiny typ chraneneho uzemi: (Piilozi se zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR vhodneho meiitka.) pfekryv se soustavou Natura 2000: ptaci oblast: evropsky vyznamna lokalita: (Piilozi se zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR vhodneho meiitka.) vymezeni uzemi ajeho ochranneho pasma ajejieh vymera (Pro narodni piirodni rezervace, piirodni rezervace, narodni piirodni pamatky, piirodni pamatky a jejich ochranna pasma se uvede uplny piehled dotcenych pozemkii podle jednotlivych katastralnich uzemi a piilozi zakres hranic uzemi do kopie katastralni mapy. Pro narodni parky, chranene krajinne oblasti a jejich ochranna pasma se uvede uplny piehled dotcenych katastralnich uzemi a piilozi zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR 1 : 10000. Udaje se uvadi podle aktualniho stavu katastru nemovitosti.) managementova kategorie meN (Uvadi se iimska cislice oznacujici managementovou kategorie IUCN a jeji nazev podle "Zasad pro kategorizaci chranenych uzemi na zaklade managementu" (edice Planeta 2001): Ia - piisna rezervace - vedecka Ib - piisna rezervace - ochrana piivodni piirody II - narodni park III - piirodni pamatka IV - iizena rezervace V - chranena krajina.) predmet oehrany (Uvede se vycet ekosystemu, spolecenstev, zivych anebo nezivych slozek ekosystemu, piipadne krajinnych typic nebo jinych objektii tvoiicich v danem uzemi piedmet ochrany.) eil oehrany (Uvede se cil ochrany uzemi, a to pro cele uzemi nebo jeho casti. Cile ochrany nemohou byt v rozporu s vyse uvedenou managementovou kategorii IUCN. Pit formulaci cile ochrany u uzemi, kde piedmetem ochrany je ekosystem se vychazi z nasledujicich zakladnich cili; ochrany zvlaste chranenych uzemi ve vztahu k ekosystemiim, kterymi jsou: • omezeni Cipozastaveni vyvojovych procesu v ekosystemech, ktere vedle piirody vyznamne formoval svou cinnosti i clovek, tak, aby bylo zachovano vyvojove stadium ekosystemu potiebne pro udrzeni dobreho stavu piedmetu ochrany chraneneho uzemi nebo • zamezeni nebo zmirneni nepiiznivych vlivu pusobicich na samovolne vyvojove procesy v piirozenych ekosystemech, tvoiicich piedmet ochrany chraneneho uzemi. Pit formulaci cili; ochrany u uzemi, kde jsou i jine piedmety ochrany se cile ochrany vuCi nim formuluji tak, aby bylo zaruceno alespoh udrzeni dochovaneho stavu techto piedmetii ochrany.) Strana 956 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Pffloha C. 2 k vyhlasce c. 60/2008 Sb. TERMINOLOGIE: Zasady hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu a) stupeii pfirozenosti Stupeii pfirozenosti je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vyjadrenim miry ovlivneni lesniho ekosystemu clovekem, a to jak primym lesnickyrn obhospodarovanim tak neprimo pusobicimi antropickymi vlivy. Stupne pfirozenosti lesnich porostu j sou: • les puvodni, nebo-li prales - clovekem temef neovlivneny les, kde dtevinna skladba i prostorova struktura odpovidaji stanovistnim pomerum, tzn. potencialni prirozene vegetaci. Za puvodni les lze oznacit i porosty, ktere byly v minulosti ovlivneny clovekern, ovsem zasah nemel vliv na vyboceni z prirozene vyvojove trajektorie a stopy takoveho zasahu jiz davno nejsou patrne - napf. toulava tezba jednotlivych stromu pfed vice nez 100 lety, odvoz odumrelych stromu z okraju porostu pied vice nez 50 lety apod. Termin prales lze ztotoznit s oznacenim les puvodni. Tyto porosty j sou v soucasnosti ponechany samovolnemu vyvoji. • les pffrodni - les vznikly piirodnirni procesy, avsak clovekem v minulosti ovliviiovany (zejmena toulavou tezbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo siji). Jeho dtevinna skladba i prostorova a vekova struktura pfevazne odpovidaji stanovistnim pomerum, pomistne se mohou odchylovat, napf. vlivem samovolneho vyvoje, ktery probehl v pozrnenenych podminkach (napf. po vykluceni lesa ve stredoveku a naslednern dlouhodobem ponechani plochy nefizene sukcesi lesa, uzemi pod dlouhodobyrn vlivem vyssich stavu zvefe apod.). Tyto porosty jsou v soucasnosti ponechany samovolnemu vyvoji. • les pfirode blizky - les, jehoz dtevinna skladba odpovida pfevazne pomerum stanovistnim, avsak prostorova struktura je jednodussi nez v puvodnim lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem cloveka a jejich stav mohl byt docilen i vedomou cinnosti clovekem. Dlouhodobe dochazelo k usmeniovani jejich vyvoje a stopy tohoto usmeniovani jsou dosud patrne (odvoz odumreleho dfivi, tezba dfivi, vychovne zasahy apod.), v soucasnosti vsak v nich zamerne obhospodarovani neprobiha. V soucasnosti mohou byt tyto porosty ponechany samovolnemu vyvoji anebo v nich probihaji ucelove zasahy vedouci k obnove pfirozene drevinne skladby a prostorove struktury. • les pfirozeny - souhrnne oznaceni pro lesni porosty zarazene do stupiiu pfirozenosti les puvodni (prales), les pfirodni ales pfirode blizky, • les kulturni - les, jehoz dfevinna skladba odpovida pfevazne pomerum stanovistnim, ale jeho prostorova struktura je srovnatelna nebo jednodussi nez v lese pfirode blizkem. Tyto porosty vznikaly a vznikaji pod vlivem cloveka a jejich stav byl docilen vedomou cinnosti cloveka. Jedna se 0 porosty obhospodarovaneho lesa, v kterych jsou provadeny obvykle hospodarske cinnosti jako napriklad pestebni prace, vychova, pripadne obnova porostu. • les nepuvodni - les, jehoz dfevinna skladba pfevazne neodpovida pomerum stanovistnim. Tyto porosty vznikaly a vznikaji pod vlivem cloveka a jejich stav byl docilen cinnosti cloveka. Jedna se 0 porosty obhospodarovaneho lesa, v kterych jsou provadeny obvykle hospodarske cinnosti jako napriklad pestebni prace, vychova pripadne obnova porostu. Castka 18 b) pfirozeny vyvoj Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 957 Pfirozeny vYvoj je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu neruseny vYvoj pfirozenych lesu s vyloucenim soucasnych pfimych (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu, zasahu proti skodlivym cinitelum vcetne provadeni nahodilych tezeb) i neprimych lidskych vlivu (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni atd.). Zejmena nepfime lidske vlivy pusobi OOes na lesy v ruzne podobe a intenzite prakticky vsude a je obtizne je pro tyto ucely jakkoliv klasifikovat. Pfirozeny vYvoj lesa j e v soucasnych podminkach prakticky nedosazitelny stav. Zejmena nepfime lidske vlivy pusobi OOes na lesy v nizne podobe a intenzite prakticky vsude aje obtizne je pro tyto ucely jakkoliv klasifikovat. Napf. nelze nazvat prirozenym vyvojem stav, kdy dynamika vyvoje lesa (byt' se jedna napf. 0 "priroOOi" les) je vyrazne narusena nadmernymi stavy sparkate zvere (dusledkem cinnosti cloveka), jez prakticky blokuji prirozenou obnovu lesa. c) samovolny vyvoj Samovolny vYvoj je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu oznaceni vyvoje lesa s vyloucenim pfimych lidskych zasahu (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu, zasahu proti skodlivym cinitelum vcetne provadeni nahodilych tezeb]. Ten shmuje ve svem obsahu jednak spontanni pusobeni pfirodnich sil v ramci vztahu jednotlivych slozek ekosystemu lesa, ale zaroveii i ovlivneni porostu clovekem v minulosti (napf. obhospodarovani) i nepfime ovlivneni vyvoje porostu v soucasnosti (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni]. d) ponechani samovolnemu vyvoji Ponechani samovolnemu vyvoji je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu stav vznikly umyslnym i neumyslnym trvalym vyloucenim pfimych lidskych zasahu (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu a nahodilych tezeb) do lesnich porostu a jejich vystaveni spontannimu pusobeni pfirodnich sil v ramci vztahu jednotlivych slozek ekosystemu lesa. Tento stav nevylucuje prime ovlivneni porostu clovekem v minulosti (napr. obhospodarovani) i nepfime ovlivneni vyvoje porostu v soucasnosti (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni]. e) stanovistne puvodni / stanovistne nepiivodni dfevina Stanovistne puvodni drevina je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako dfevina, ktera je na danem stanovisti soucasti prirozene druhove skladby. Pfirozena druhova skladba je takova skladba, ktera je utvarena podle abiotickych ekologickych podminek lokality (stanoviste) bez vlivu cloveka a odpovida stavu lesniho ekosystemu na danem stanovisti, pro ktery se pouziva souhrnne oznaceni klimax. f) minulost Minulost je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako casove obdobi predchazejici OOi, v nemz je provadeno hodnoceni porostu. g) soucasnost Soucasnost je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako okamzik hodnoceni porostu zahmujici tez nejblizsi nasledujici obdobi, pro ktere je stanoven konkretni plan zasahu pro hodnoceny porost (tzn. zpravidla obdobi platnosti planu pece a souvisejiciho lesniho hospodarskeho planu nebo lesni hospodarske osnovy). g) holina Holinaje pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu podle teto vyhlasky lesni pozemek nebo jeho cast bez lesniho porostu 0 vYmere vetSi nez 0,02 ha. Strana 958 POSTUP HODNOCENl: Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Vyber dilCi plochy a jeji vymera: dilci plochu tvofi soubor lesnich porostu, jejichz vlastnosti rozhodne pro hodnoceni pfirozenosti jsou homogenni, dilci plocha tedy miize byt tvofena i vice jednotkami prostoroveho rozdeleni lesa, do dilci plochy mohou byt arondovany i plochy s odlisnymi vlastnostmi, jejich podil na celkove vymefe dilci plochy vsak nesmi pfekrocit 10%, rozloha jedne plochy s odlisnymi vlastnostmi nesmi pfekrocit 5% vymery dilci plochy a nesmi byt vetSi nez 1ha, vymera dilci plochy, na ktere se provadi hodnoceni pfirozenosti by nemela byt mensi nez 1ha. Urceni stupne pfirozenosti: pro jednu dilci plochu se tabulka vyplni tak, ze se v kazdem fadku vyhodnoti kriterium, ktere je zde uvedeno a je-li v dan em pripade spravna odpoved' "Ano", zaskrtne se bile policko s touto odpovedi; nelze-li odpovedet "Ano", zadne policko se v danem fadku nezaskrtava a vysvetleni se uvede na konci tabulky v poznamce, pfi hodnoceni se vychazi ze skutecnosti, ze neni mozno postihnout vsechny slozky ekosystemu a jejich funkce a vazby, ale v pripade lesu je vzdy hlavni determinantou stavu i ostatnich slozek ekosystemu drevinne patro, po zaskrtnuti pfislusnych policek v jednotlivych fadcich, zjistime, v kterych sloupcich se nachazeji zaskrtnuta policka, pro zafazeni dilci plochy do prislusneho stupne pfirozenosti plati zasada, ze tato plocha musi spliiovat vsechna kriteria pro dany stupeii prirozenosti, ani zaporna odchylka u jen jednoho kriteria neni duvodem pro zarazeni do vyssiho stupne pfirozenosti, je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne prirozenosti" policko ve sloupci "E", tomuto vysledku odpovida hodnoceni pfislusne dilci plochy jako .Jes nepuvodni", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci D a zadne ve sloupci E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zarazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "D", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes kultumi", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci C a zadne ve sloupcich D a E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "C", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes prirode blizky", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci B a zadne ve sloupcich C aZ E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "B", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes pfirodni", jsou-li zaskrtnuta pouze policka ve sloupci A a zadne ve sloupcich B aZ E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zarazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "A", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes puvodni", v fadku oznacenem j ako .Poznamka" uvede hodnotitel komentaf ke kriteriim pouzitym pfi hodnoceni konkretni plochy, zejmena tech, kde nebylo mozno odpovedet "Ano" anebo podrobneji specifikovat pfipadne arondace dilci plochy. Podobny poznamkovy aparat k jednotlivym kriteriimje uveden za tabulkou. Castka 18 Tabulka Sbirka zakonu c. 60 / 2008 HODNOCENI PRIROZENOSTI LESNICH POROSTU: Strana 959 Nazev lokality (uzemi): Dilci plocha: Vymera dilci plochy: Zpusob ovlivneni vyvoje dilci plochy v minulosti a v soucasnosti Kriteria hodnoceni - jednotlive hodnocene zpusoby ovlivneni vyvoje porostu v minulosti a v soucasnosti A puvodni A - Prime ovlivneni vyvoje porostu formou lesnickvch opatfeni B pfirodni c pfirode blizky D kultumi E nepuvodni Al Zadmi tezba v minulosti i soucasnosti anebo pouze toulava tezba pred vice nez 100 lety A2 Pouze tezba toulava v minulych 100letech A3 Mytni tezba pred vice nez 100 lety s naslednou sekundami nehzenou sukcesi A4 Zamerne obnovni zasahy na mene nez V. plochy v minulosti A5 Zamerne obnovni zasahy na vice nez V. plochy v minulosti A6 Mytni tezba umyslna a vkladani obnovnich prvku v soucasnosti A7 Nahodila tezba zivych (aktivnich) stromu v soucasnosti bez vzniku holinv A8 Nahodila tezba zivych (aktivnich) stromu v soucasnosti se vznikem holinv A9 Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opatreni na mene nez V. plochv v minulosti A 10 Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opatreni na vice nez V. plochy v minulosti All Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opafreni v soucasnosti A12 Zamerne vychovne zasahy na mene nez V. plochy v minulosti Al3 Zamerne vychovne zasahy na vice nez V. plochy v minulosti A14 Zamerne pestebni nebo vychovne zasahy v soucasnosti A15 Rekonstrukcni managementova opafreni v minulosti A16 Rekonstrukcni managementova opatreni v soucasnosti A17 Zasahy eliminujici sekundarni nezativni antropicke vlivv B - Odumrele drevo Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano B1 Odumrele drevo se nikdy Ano neodvazelo nebo pred vice nez 50lety Strana 960 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 B2 Odvoz odumreleho dreva v Ano minulych 50 letech B3 Castecne zpracovani odumreleho Ano dreva v soucasnosti B4 Zpracovani odumreleho dreva Ano v plnem rozsahu v soucasnosti C - Neprime ovlivneni vyvoje porostu pusobenim Cloveka CI Nejsou patrne znamky Ano negativniho vlivu sparkate zvere na lesni ekosystem anebo pouze vliv historicke pastvy dobytka na vyvoj struktury a textury porostu, ktery je jiz nepatrny a lze dovodit pouze teoreticke ovlivneni drevinne skladbv C2 Dlouhodobe vysoke stavy Ano sparkate zvefe v poslednich 50 letech, majici vliv na vyvoj struktury porostu (vyrazne snizeny pocet stromu v nekolika po sobe jdoucich tloustkovych tridach), v lesnich porostech v soucasnosti probiha prirozena obnova vsech hlavnich stanovistne puvodnich druhu drevin (~. drevin, ktere maji v potencialni prirozene skladbe zastoupeni vyssi nez 20%) C3 Dlouhodobe vysoke stavy Ano sparkate zvefe v poslednich 50 letech, majici vliv na vyvoj struktury porostu (vyrazne snizeny pocet stromu v nekolika po sobe jdoucich tloustkovych tridach), v lesnich porostech v soucasnosti vlivem sparkate zvefe neprobiha pfirozena obnova vsech hlavnich stanovistne puvodnich druhu drevin D - Soucasna dfevinna skladba v porovnani s potencialni pfirozenou dfevinnou skladbou pfitomnost vsech hlavnich Ano Dl stanovistne puvodnich druhu drevin, se zastoupenim reprodukce schopnvch iedincu D2 pfitomnost stanovistne Ano nepuvodnich drevin vtrousene do 10% v zastoupeni D3 pfitomnost stanovistne Ano nepuvodnich drevin od 10% do 50% v zastoupeni D4 pfitomnost stanovistne Ano nepuvodnich dfevin nad 50% v zastoupeni D5 prechodna pritomnost stanovistne Ano nepuvodnich drevin oznacovanych jako invazni neofyty, napfiklad akat, pajasan, veimutovka, dub cervenv) do 5% Castka 18 v zastoupeni D6 porosty geneticky nepuvodni (nepuvodni populace drevin atd.) Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Ano Strana 961 Stupne prirozenosti Zarazeni do stupne prirozenosti: Je (dilci plocha) ponechana samovolnemu vyvoji? (Anome) puvodni pfirodni pfirode blizkv kulturni ne-puvodni Pokud ano, od kdy (alespoii odhad)? Hodnoceni provedl: Poznamka: IDatum zpracovani: I Vysvetleni pouZiti jednotlivych kriterii v tabulce: • AI, A2 - Jedna se 0 poro sty, v kterych dosud nebyla provedena zadna tezba nebo pouze tezba toulava Toulavou tezbou je minena umyslna tezba charakteru jednotliveho vyberu stromu bez vzniku jakychkoliv obnovnich ploch, ktera byla provadena za ucelem napr. vyberu nekolika kvalitnich jedincu z uzemi v debe kdy nebyla jeste deklarovana jeho ochrana. Casova hranice 100 let pro toulavou tezbu je odvozena od skutecnosti, ze nejde-li 0 plosnou tezbu, nybrz 0 tezbu jednotlivych stromu, ktera se vybraneho uzemi dotkla jen okrajove, dochazi k zahlazeni stop po tezbe pomeme rychle. Neni zasadne narusena struktura a textura vybraneho porostu ani drevinna skladba ci jeho vekova diferenciace. I dreviny rostouci pomaleji a v zastinu, jsou schopny behem 100 let vyplnit uvolneny prostor. Ph vyhodnocovani techto kriterii se vychazi z dostupnych pisemnych udaju 0 tezbach nebo ze skutecneho stavu lesniho porostu v soucasnosti (naprfklad pfitomnost parezu nebo chybejici jedinci nejstarsich vekovych kategorii). • A3 - Mytni tezbou je zde minena tezba, ph ktere doslo pred vice nez l Ot) lety k vymyceni puvodniho porostu, ale plocha byla nasledne ponechana sekundarni sukcesi a jejimz vysledkem je samovolne vznikly lesni porost, jehoz drevinna skladba i prostorova a vekova struktura pfevazne odpovidaji stanovistnim pomerum (napt. po vykluceni casti lesu ve stredoveku a jejich ponechani dlouhodobe sekundarni sukcesi v okoli dnesnich zricenin hradu nebo zemedelska puda v nekterych oblastech v pohranici ponechana nmoho desitek let ladem a v soucasnosti porostla sekundamim lesem). • A4, A5 - Jedna se 0 hospodarska opatreni v minulosti, jejichz cilem byla obnova porostu, Pokud vsak doslo k obnove (i umele) s pomoci stanovistne odpovidajicich drevin a dnesni porost spliiuje ostatni kriteria, mliZe byt zarazen jako "pfirodni" nebo "pfirode blizky". Velikost V. obnovovane plochy je zvolena jako tolerancni hranice v prirodnim lese, ktery spliiuje vsechna dalsi kriteria pfirodniho lesa, ale uvnitf uzemi doslo k maloplosnemu soustredenemu zasahu, ktery okoli ovlivnil minimalne (napt. lokalni likvidace nasledku vetmeho polomu nebo castecne rozpracovani porostu maloplosnymi obnovnimi prvky). Do stupne "pnrode blizky' tak mohou spadat i dnesni (z hlediska hospodarskeho) prestarle pareziny, kde se jiz dostatecne dlouho neprovadeji standardni hospodarske zasahy, • A6 - Je to kontrolni pojistka proti pripadnemu zarazovani dnesnich obhospodarovanych porostu, kde se aktivne hospodari, mezi prirozene lesy. • A7, A8 - Nahodilou tezbou neni minena cilevedoma vychovna ani obnovni tezba ph standardnim obhospodarovani lesa, ale pouze tezba dosud zivych stromu z duvodu ochrany lesa (napf. tezba aktivnich kurovcovych stromu smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. I zakona c. 289/1995 Sb. Tento typ tezby rna obvykle charakter toulave tezby v soucasnosti (pokud se nejedna 0 jednorazovy masivni zasah), ph ktere nevznika holina. V takovem pripade lze les jeste hodnotit jako "pnrode blizky". A8 - je kontrolni pojistka ph zarazovani porostu, kde v soucasnosti dochazi ke vzniku holin a nelze ph splneni ostatnich kriterii vyberu jiz takove plochy hodnotit jako lesy prirozene, Tzv. nahodila tezba sterilnich sousi nebo vyvratu jakychkoliv drevin je zpracovanim odumreleho dreva - viz B3. • A9-11 - Velikost V. plochy je zvolena jako tolerancni hranice v pfirodnim lese, ktery spliiuje vsechna kriteria, ale uvnitf lizemi doslo k maloplosnemu sousfredenemu zasahu, ktery okoli ovlivnil minimalne. All - je kontrolni pojistka ph zafazovani porosru, kde se v soucasnosti aktivne provadi tato cinnost jako hospodafske opafreni, mezi pfirozene lesy. • A12-14 - Zamemymi vychovnymi zasahy je minena cilevedoma vychovna tezba v urcite casti uzemi, ktera mela za cil ,,zkvalitneni" porosru z hospodafskeho hlediska. RozliSovaci plocha V. velikosti rezervace je stejne jako u A2 a A8 tolerancni hranici pro pfirodni les ph ruznych zasazich. Al4 - Je opet kontrolni pojistka pro porosty, kde jsou i dnes provadeny zasahy s hospodafskym cilem. • A15-16 - Za rekonstrukcni managementova opafreni se v tomto smyslu povazuji zasahy za ucelem podpory ohrozenych druhu dfevin (napf. uvolneni vtrousenych jedli v plosnem narostu buku pro jeji zachranu), nebo Strana 962 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 vneseni chybejici dfeviny (napr. dfive clovekem vytezene, nebo hromadne odumrele napf. vlivem tracheomyk6z nebo likvidace skupin stanovistne nevhodnych drevin). U prirode blizkeho lesa (napr. pareziny nebo horske smrciny) je jako rekonstrukcni managementove opatreni vniman i tezebni zasah za ucelem strukturalni diferenciace porostu nebo napr. tezby sice stanovistne puvodni dreviny, ovsem zcela nevhodneho ekotypu - napr. chlumni smrk v horskych lesich v 8. lesnim vegetacnim stupni apod. Pfi hodnoceni je stale treba mit na pameti rozdil mezi managementovym opatrenim a hospodarskym zasahem, kde primarnim merttkem rozhodovani je hospodarsky vysledek. • Al7 - Za zasahy eliminujici sekundarni antropicke vlivy se nepovazuji rekonstrukcni opatfeni (viz. AI5-16), jejichz cilem je aktivni priblizeni porostu modelu puvodniho lesa, nybd pouze zasahy jejichz cilem je udrzeni relativne vyrovnaneho stavu ekosystemu (napr. oploceni cele rezervace ci skupin zmlazeni v rezervaci v oblasti s neumerne vysokymi stavy sparkate zvefe - nikoliv vsak selekce jedincu ve skupinach zmlazeni; dale likvidace invaznich neofytu, ktera je oduvodnitelna i v lesnich porostech jiz ponechanych samovolnemu vyvoji - napr. likvidace invazniho akatu nebo vejmutovky apod.). Tyto zasahy jsou, vzhledem k vnejsimu vlivu okoli, realizovany v rade lokalit ajsou akceptovatelne i v puvodnim lese. • BI, B2, B3 - Casova hranice 50 let pro odvoz odumreleho dreva respektuje vysledky vyzkumu prirozenych lesu, ktere dokazuji, ze rozklad odumrelych Iezicich stromu trva vice nez 50 let jen na vyjimecnych stanovistich (sucha, zpravidla xerotemmi stanoviste nebo naopak vysoke horske polohy a soucasne kmen bez doteku s pudnim povrchem). Je tedy pravdepodobne, ze byl-li porost vice nez 50 let usetren vyklizeni odumreleho dreva, jsou v nem dnes opet zastoupena vsechna rozkladova stadia odumreleho dreva Pfi posuzovani pritomnosti odumreleho dreva zejmena ve stupni "pnrode blizky" je treba vice tolerance - napr. pokud je odvazeno mrtve drevo z okraju porostu podel cest, kde vadi z hlediska dopravniho ci technologickeho beznemu obhospodarovani a uvnitf porostu mrtve dfevo zustava. Totez plati pro situaci, kdy je napr. provedena nahodila kurovcova tezba a napadene stromy (zejmena smrky) jsou vyvazeny, zatimco stare sterilni souse zustavaji na miste a s nimi odumfele drevo dalsich, zejmena listnatych druhu dfevin. • CI - Vliv pastvy dobytkaje zfetelny zejmena u porostu ve stfednich horskych a podhorskych polohach, kde doslo vlivem pastvy ke zjednoduseni porostni struktury a postupne i k ovlivneni drevinne skladby (zamena bukujedli ci smrkem nebo zamena dubu bukem v nizsich polohach apod.). Jedna se 0 formalni pfipomenuti jevu, ktery vnimame jako pfipustny ve vsech stupnich prirozenosti. • C2, C3 - Vliv vysokych stavu sparkate zvefe na prirozenou obnovu lesnich ekosystermi je jednim z nevyznamnejsich negativnich vlivu zpusobenych clovekem, proto je treba tento vliv vzdy zodpovedne vyhodnotit a zohlednit pfi hodnoceni prirozenosti. • DI - Potencialni prirozenou druhovou skladbu vyjadrenou zastoupenim hlavnich dfevin je do urcite miry nutno brat s toleranci s tim, ze za mezni hodnoty pro hodnoceni je povazovana ucast hlavnich drevin tj. drevin, ktere maji v potencialni pfirozene skladbe zastoupeni vyssi nez 20%, pficemz pomer zastoupeni hlavnich drevin neni pro hodnoceni rozhodujici (napr. zastoupeni jedle na stanovistich s jejim potencialnim vysokym podilem je v soucasnosti ve vetSine pripadu v jednotkach procent). Podstatna je schopnost, byt' i male populace, dalsi reprodukce. • D2 - Je tolerovana ucast stanovistne nepuvodnich drevin do 10% v zastoupeni, vyskytujicich se ve skupinkach, hlouccich ci jednotlive vtrousene. Tyto dreviny by mely byt predmetem rekonstrukcnich managementoyYch opatreni (napr. postupna redukce pnmesi smrku na stanovistich, kde v potencialni pnrozene skladbe chybi atd.). • D3 - Ie tolerovana ucast stanovistne nepuvodnich drevin v rozmezi od 10% do 50% v zastoupeni, vyskytujicich se ve skupinkach, hlouccich ci rovnomeme rozptYleny po porostu. Tyto dreviny mohou byt predmetem obhospodarovani. • D5 - Ie tolerovana ucast invaznich neofytu (napr. akat, pajasan, vejmutovka, dub cerveny) do 5% zastoupeni. Pntomnost invaznich neofym je vnimana jako docasna zalezitost a predpoklada se, ze jsou a budou predmetem permanentni likvidace. • D6 - Porosty geneticky nepuvodni (nepuvodni populace drevin atd.) - jednou ze zakladnich podminek pro oznaceni lesniho porostu jako les pnrozeny je jeho geneticka puvodnost - tzn. porosty u nichZ vime, ze do nich byly vnaseny dreviny prokazatelne ciziho puvodu (nevhodneho ekotypu) a tento puvodje zcela zrejmy i dnes a tyto dreviny plosne prevafuji, by nemely byt v techto stupnich pnrozenosti klasifikovany. Tam kde se jedna pouze 0 castjinak hodnotneho porostu musi byt tato castjasne graficky oddelena do samostatne dilci plochy. Tento problem se bude tYkat prevazne porostu se zastoupenim smrku. Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 963 Zpusob oznaceni lesnich porostu v mapach tvoficich pfflohu planii pece stupne pnrozenosti lesnich porostli Les puvodni (prales) Les pfirodni Les pfirode blizky Les kulturni Les nepuvodni barva v mape zelena hneda zluta modra cervena Porosty pone chane samovolnemu vyvoji se v mapach tvoricich prilohu plami pece oznacuji tmave zelenou carou silnou 2 mm nakreslenou po obvodujejich hranic. Strana 964 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Pffloha C. 3 k vyhlasce c. 60/2008 Sb. Standard, kterym se stanovi typy technickych nosieu dat a formatu a dalsich parametry pocitacovych souboru urcenych pro pfedavani dat do Ustredniho seznamu ochrany pHrody 1/ Typy technickych nosicu dat urcenych pro predavani dat Data v elektronicke podobe se do ustredniho seznamu predavaji na nasledujicich typech technickych nosicu dat: CD DVD (vsechny typy) vcetne jejich souboroveho systemu. Ministerstvo zivotniho prostredi rmize urcit dalsi mozne pfijimane technicke nosice dat, jejichz seznam zvefejni ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostredi. 2/ Formaty pocitacovych souboni urcenych pro pfedavani dat Textove dokumenty v elektronicke podobe se predavaji jako formaty: *.txt *.rtf *.doc *.odt Tabulkove prilohy a datove soubory (seznamy lomovych bodu atd.) v elektronicke podobe se predavaji jako textove formaty: *.txt *.rtf *.doc *.odt nebo jako formaty s databazovym usporadanim *.xls *.dbf Elektronicka obrazova data v rastrove podobe se predavajijako formaty: *,jpg *.tif *.pdf Geograficka data ve vektorizovane podobe se predavaji jako format: shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf) Pfedkladatel podani musi zachovat uvedene pfipony jmen souboni. Ministerstvo zivotnfho prostredi rmize urcit dalsi mozne prijimane formaty, jejichz seznam zvefejni ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostfedi. Soucasne rmize zvefejnit ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostredi jednotnou struktum a popis dat Ustredniho seznamu ochrany pfirody. 3/ Pozadavky na kodovani znaku narodniho prostredi Znaky ceskeho narodniho prostredi musi byt kodovany v souladu se Standardem ISVS pro narodni prostredi. Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 965 Pffloha C. 4 k vyhlasce c. 60/2008 Sb. Pfehled udaju vedenych v registru objektu 0 objektech ustfedniho seznamu Zvlaste chranena uzemi typ udaje obsah identifikacni udaie uzemi evidencni cislo, nazev, kategorie udaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni zvlaste kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, chraneneho uzemi a ieho ochranneho pasma datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu udaje 0 vymezeni, zmene nebo zruseni zan chranenych kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, krajinnych oblasti a narodnich parku (dale jen ,,(CHKO datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu aNP") predmet ochrany udaie 0 poloze uzemi pfekryv s jinym chranenym uzemim vvmera typ ochranneho pasma lnodle vvhlasovaciho predpisu cislo a nazev katastralnich uzemi, obec, okres, krai pfekryv s jinym zvlaste chranenych uzemim (dale jer "ZCHU"), ptaci oblasti (dale jen "PO") nebo evropsky lvvznamnou lokalitou (dale ien "EVL") s presnosti na 0,01 ha ochranne pasmo ze zakona ci vyhlasene zrizovacim ipfedpisem souradnice lomovych bodu (S-JTSK) hranic narodnich oznaceni obrazce, cislo bodu, pofadi bodu v obrazci, pfirodnich pamatek, pfirodnich rezervaci, narodnich souradnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni soufadnic, pfirodnich pamatek a pfirodnich pamatek (dale jen presnost "NPR, NPP PR a PP") ajejich vyhlasenych ochrannych pasem hranice NP, CHKO a jejich ochrannych pasem graficke znazorneni pnibehu hranice ZCHU, ochranneho pasma a zan ochrany pfirody cisla mapovych listu slovni popis pnibehu hranice jeho vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboni shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1: 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci souradnic (S-JTSK) lomovych bodu hranic Zakladni mapa CR (dale jen "ZM CR") 1:10000, Statui mapa odvozena (dale jen "SMO") 1:5000, katastralni mapa seznam parcel NPR, NPP PR, PP a jejich ochrannych druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, vymera pasem - platnv k datu vvhlaseni celkova, vvmera v ZCHU, druh pozemku udaje 0 navstevnich fadech (§ 19 zakona) na uzemi NP kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu udaje 0 pravnich predpisech a opatfenich obecne kdo vydal, druh predpisu (opatfeni), cislo predpisu povahy vydanych organy ochrany prirody vztahujicich (opatfeni), datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni se k ZCHU dokumentu udaje 0 vyjimkach ze zakladnich ochrannych podminek kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni ZCHU (§ 43 zakona) moci, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se vztahuji, predmet vyjimky udaje 0 spravnich rozhodnutich vydanych organy kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni ochrany pfirody vztahujicich se k ZCHU moci, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se vztahuji, predmet rozhodnuti plan pece a zmeny planu pece kdo schvalil, datum schvaleni, cislo jednaci, obdobi platnosti, autor Strana 966 Ptaci oblasti Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 ~VP udaie obsah identifikacni udaie PO evidencni cislo, nazev iUdaje 0 vymezeni, zmene nebo zruseni PO kdo vydal, druh pfedpisu, cislo pfedpisu, datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu IPtaci dmh pro jehoz ochranu byla oblast ochrany druhy ptaku podle smernice c. 79/409/EHS 0 ochrane IPtactvavymezena volne zijicich ptaku iUdaje 0 poloze PO cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, Iprekryv se ZCHU a EVL lvvmera s pfesnosti na 0,01 ha hranice PO slovni popis prubehu hranice graficke znazorneni prubehu hranic PO vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboru shapefile (*shp, *shx, *dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1 : 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci soufadnic (S-JTSK) lomovvch bodu hranic cisla mapovvch listu ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa Evropsky vyznamne lokality ~yp udaje obsah identifikacni udaie EVL evidencni cislo, nazev iUdaje 0 zafazeni, zmene nebo vypusteni EVL v kdo vydal, druh pfedpisu, cislo pfedpisu, datum vydani, narodnim seznamu datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu ItYP pftrodniho stanoviste nebo druh pro jehoz ochranu typy pffrodnich stanovisf a dmhy podle pffloh byla lokalita zarazena do narodniho seznamu smernice c. 92/43/EHS 0 ochrane pfirodnich stanovist', volne zijicich zivocichu a plane rostoucich rostlin iUdaje 0 poloze EVL cislo a nazev k~tastralniho uzemi, obec, okres, kraj, pfekryv se ZCHU a PO VymeraEVL s pfesnosti na 0,01 ha graficke znazorneni prubehu hranic EVL vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboru shapefile (*shp, *shx, *dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1 : 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci soufadnic (S-JTSK) lomovych bodu hranic cisla mapovych listu ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa Pamatne stromy ~VP udaie obsah identifikacni udaje parnatneho stromu evidencni cislo, nazev, jednotlivy strom, skupina stromu, stromofadi, pocet stromu, druhova jmena ceska, druhova jmena - vedecka iUdaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni pamatneho kdo vydal, cislo jednaci, datum vydani, datum nabyti stromu Ipravni moci, zobrazeni dokumentu ItYP ochranneho pasma ochranne pasmo ze zakona Ci vyhlasene zrizovacim aktem graficke znazorneni vektorizovany bod, ktery se nachazi ve stredu kmene stromu a zakres tohoto bodu v mane [vYjimky z ochrany kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni mOCI, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se vztahuii, pfedmet vviimkv iUdaje 0 poloze pamatnem stromu cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, pfekryv se ZCHU soufadnice bodu udavajici polohu stromu cislo bodu, souradnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni souradnic, pfesnost cisla mapovych listu ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa seznam parcel platny k datu vyhlaseni dmh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, vymera, druh pozemku Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 967 Smluvne chranene pamatne stromy tvnudaie obsah identifikacni udaje pamatneho stromu evidencni cislo, nazev, jednotlivy strom, skupina strormi, stromoradi, pocet strormi, druhova jmena ceska, druhova jmena - vedecka udaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni pamatneho smluvni strany, datum uzavfeni smlouvy, datum stromu ucinnosti smlouvy, zobrazeni dokumentu graficke znazorneni vektorizovany bod, ktery se nachazi ve stredu kmene stromu a zakres tohoto bodu v mape udaje 0 poloze pamatnem stromu cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, lpfekrvv se ZCHU souradnice bodu udavajici polohu stromu cislo bodu, soufadnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni soufadnic, presnost cisla mapovvch listu ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa seznam parcel platny k datu vyhlaseni druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, vymera, druh pozemku Smluvne chranena uzemi tvn udaie identifikacni udaje smluvne chraneneho uzemi udaje 0 uzavfeni smlouvy a prohlaseni uzemi cbranene predmet ocbrany udaje 0 poloze 0 smluvne chraneneho uzemi vyrnera obsah evidencni cislo, nazev za smluvni strany, datum uzavfeni smlouvy, datum ucinnosti smlouvy, zobrazeni dokumentu podle uzavfene smlouvy cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj s presnosti na 0,01 ha graficke znazorneni prubehu branic chraneneho uzemi cisla mapovvch listu smluvne vektorizovane obrysy branic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboni shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1: 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci souradnic (S-JTSK) lomovvch bodu branic ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa seznam parcel platny k datu prohlaseni uzemi cbranene za druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, [vymera, druh pozemku Strana 968 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Pffloha C. 5 k vyhlasce c. 60/2008 Sb. Zavazne vzory oznaceni zvlaste ehranenych uzemi, ptaCich oblasti, pamatnych stromu smluvne chranenych uzemi a smluvne ehranenych pamatnych stromu 1. Specifikace vzhledu oznaceni, vcetne rozmeru a stanoveni uepotisknutelnych okraju Oznaceni se sklada ze dvou hlavnieh casti: z tabule se statnim znakem a tabule s kategorii a nazvem pfislusneho chraneneho uzemi. Neni dovoleno menit velikost pisma, nedodrzovat nepotisknutelne okraje a menit sifku tabule. Technicke udaje rozmeru tabuli s textem Sirka tabule je pevne dana: 300 mm Vyska tabule se meni v zavislosti na poctu fadkii kategorie a nazvu lokality. Jde 0 jedno a dvojradkove udaje, a deli se do sesti kategorii. Kazda kategorie rna pak danou vysku (viz tabulka): kategorie nazev vYska tabule pocet radku 1 0 80mm 2 0 90mm 1 I 105 mm 2 1 130mm 1 2 135 mm 2 2 160mm Nepotisknutelny okraj tabuli je stanoven na minimalne 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola. Tento okraj musi zustat bez potisku. Zaoblene rohy tabule jsou stanoveny na 3x3 mm. Technicke udaje rozmeru tabuli se statnim znakem Pokud neni stanoveno jinak, plati pro oznaceni se statnim znakem stejna pravidlajako pro oznace ni kategorii a nazvu zvlaste chranenych uzemi. Oznaceni se statnim znakem se deli na pouziti s tzv. malym statnim znakem a velkym statnim znakem. Rozmer tabule zustava u obou oznaceni stejny a nesmi se menit. Maly i velky statni znakj sou natisteny na samostatne tabuli, ktera maj ednotny rozmer 300 x 300 mm. Ma zaoblene rohy ve stejnem polomeru jako tabule s nazvy a kategoriemi lokalit (3x3 mm). Otvory pro upevneni tabule Otvor pro upevneni tabule na podlozku musi byt minimalne 1 em od krajii, velky v pnimeru od 2,5-4 mm. Otvor nesmi zasahovat do textu tabule. Castka 18 Vizmiln i podoba oznacen i Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 969 § v-, N .~- - - ~, , [min.T'S mm , , NARODNI , , , PRIRODNI PAMATKA Bozkovske dolomitove [eskyne Strana 970 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Pfiklady oznaceni Tabule 1 r. kategorie, bez nazvu. (Vyska 80 mm) PAMATNY STROM PRfRODNf REZERVACE Tabule 2 r. kategorie, bez nazvu. (Vyska 90 mm) PAMATNE STROMY PRfRODNf PAMATKA Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 971 Tabule 1 r. kategorie, 1 r. nazev. (Vyska 105 mm) PTACf OBLAST Doupovske hory Tabule 2 r. kategorie, 1 r. nazev. (Vyska 130 mm) NARODNf PRfRODNf REZERVACE Boubinsky prales CHRANENA KRAJINNA OBLAST Litovelske Pomoravf NARODNf PRfRODN f PAMATKA Mednfk Strana 972 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 Tabule 1 r. kategorie, 2 r. nazev. (Vyska 135 mm) PlACf OBLASl Ceskolipsko-Ookeske pfskovce a mokfady Tabule 2 r. kategorie, 2 r. nazev. (Vyska 160 mm) NARODNf PRfRODNf REZERVACE Krumlovsko rokytenske slepence NARODNf PRfRODNf PAMAlKA Bozkovske dolornltove [eskyne Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 973 2. Specifikace podkladu oznaeeni Tabuli s oznacenim bude tvofit piech ze slitiny kovu, vhodne tloust'ky, na nemz bude oznaceni naneseno technikou sitotisku nebo smaltu nebo nebo plastova deska, vhodne tloustky, na niz bude oznaceni naneseno technikou sitotisku. 3. Specifikace barevnosti oznaceni (tisk sito + smalt, CMYK, RGB, web) Tato pfiloha stanovuje jako zakladni orientacni vzomik fadu pfimych barev Pantone a to konkretne leskle tiskove barvy (coated = C). Skala CMYK, RGB a web jsou dopliikovymi udaji. Pantone 349 C CMYK: C99M34YI00K29 RGB: ROGl12B66 web: # 007042 Pantone WarmRed C CMYK: COM90Y85KO RGB: R255G882B50 web: # FF5832 Pantone Black C CMYK: COMOYOKIOO RGB: ROGOBO web: # 000000 Pantone White CMYK: COMOYOKO RGB: R255G255B255 web: # FFFFFF Pantone Yellow C CMYK: COMOYIOOKO RGB: R254G255B41 web: # FEFF29 Pantone 7455C CMYK: C90M80YOKO RGB: R70G78B173 web: # 464EAD Strana 974 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Castka 18 4. Specifikace fontu a jeho pouzfvani, vcetne stanoveni velikosti pisma Pro ucely oznaceni zvlaste chranenych uzemi tabulemi je zvoleno pismo Candara, ktere je ve for matu OpenType, s ceskou diakritikou. Rez pisma Pro ucely oznaceni je pouzivan fez BOLD, s mime rozsirenymi mezerami mezi jednotlivymi pis meny (prostrkani v tisicinach em: +20). Candara ABCCDEEEFGHIJKLMNOOPQRRSST UUUVWXYZZabc cdeeefghijklmno6 pqrrsstuuuVWXYYZZ0123456789/* + " ! @ # $ %A & ( ) { } [ ] ; : " ' < > ? , • " Velikost pisma a nevhodna manipulace s fontem Velikost pisma (v bodech) se stanovuje jednotne pro kazdy typ tabule, to pro kategorii i nazev, je zavazna a neni mozne ji menit. Zaroveii je zakazana jakakoliv deformace fontu (napf. zuzeni nebo rozsifeni, zmensovani, resp. zvetsovani mezer mezi pismeny. Zakazano je i pouziti kontury okolo jednotlivych pismen. Velikost KATEGORIE - tabule s nazvem: 60b, verzalky Velikost KATEGORIE - tabule bez nazvu: 63b, verzalky Velikost NAzvu UZEMi: 73b, minusky; nazvy s velkym zacatecnfm pismenem 5. Specifikace umisteni tabuli v terenu a) Poradi umisteni tabuli: Tabule se statnim znakem urcena k oznaceni zvlaste chraneneho uzemi nebo pamatneho stromu se v terenu umist'uje na tutez podlozku se sloupkem jako tabule s textem uvadejicim kategorii a nazev a je umist'ovana nejvys. Tabule s nazvem lokality (tabule s textem oznacujicim kategorii a nazev zvlaste chraneneho uze mi) se umist'uje vzdy pod tabuli se statnim znakem. V piipade, ze konkretni zvlaste chranene uzemi je zaroveii ptaci oblasti, umist'uje se pod tabuli s textem oznacujicim kategorii a nazev zvlaste chraneneho uzemi i tabule s textem oznacujicim ptaci oblast. Stejne jako tabuli oznacujici ptaci oblast lze umistit i tabuli oznacujici prvni zonu narodniho parku. Tabule oznacujici prvni zonu narodniho parku se umist'uje vzdy nejnize na spolecne podlozce. b) Umisteni tabuli na podlozku: Pro umisteni vsech tabuli plati, ze mezi tabulemi nesmi vzniknout mezera vetS! nez 10 mm. Castka 18 Sbirka zakonu c. 60 / 2008 Strana 975 CAST DRUHA § 14 Zmena vyhlasky c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji nektera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsfch pfedpisu Vyhlaska c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji ne ktera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pHrodya krajiny, ve zneni pozdejsich pfedpisu, ve zneni vyhlasky c. 105/1997 Sb., vyhlasky c. 200/1999 Sb., vyhlasky c. 85/2000 Sb., vyhlasky c. 190/2000 Sb., vy hlasky c. 116/2004 Sb., vyhlasky c. 381/2004 Sb., vy hlasky c. 573/2004 Sb., vyhlasky c. 574/2004 Sb., vy hlasky c. 452/2005 Sb., vyhlasky c. 175/2006 Sb., vy hlasky c. 425/2006 Sb., vyhlasky c. 96/2007 Sb. a vy hlasky c. 141/2007 Sb., se meni takto: 1. Ustanoveni § 10, 11, 12, 13 a § 16 odst. 4 se zrusuji. V § 16 se dosavadni odstavce 5 az 7 oznacuji jako od stavce 4 az 6. 2. V § 22 odst. 1 se za slova "cmanenych studij nich ploch" vklada carka a slova "chranenych pifrod nich vytvoru", 3. Pifloha c. I se zrusuje, CAST TRETI UCINNOST § 15 Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. brezna 2008. Ministr: RNDr. Bursik v. r.