Decree implementing the Feedstuffs Act

Strana 5522 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 356 VYHLASKA Castka 116 ze dne 16. zan 2008, kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsich pfedpisu Ministerstvo zernedelstvi stanovi podle § 3 odst. 9, § 4 odst. 9, § 5 odst. 9, § 6 odst. 4, § 7 odst. 6, § 13 a § 21a odst. 9 zakona c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 214/2007 Sb., (dale jen "zakon"): CAST PRVNI OBECNA USTANOVENI § 1 (1) Tato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvi") a upravuje podrobnosti a po iadavky pro vyrobu, dovoz, pouzivani, oznacovani a uvadeni do obehu krmiv, dopliikovych latek a pre mixu. (2) Tato vyhlaska byla oznamena v souladu se smernici Evropskeho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. cervna 1998 0 postupu poskytovani informaef v oblasti technickych norem a predpisu a pravidel pro sluzby inforrnacni spolecnosti, ve zneni smernice 98/ /48/ES. §2 Vymezenf pojmu V teto vyhlasce se rozurni a) mineralnfrn krmivem dopliikove krmivo slozene prevazne z mineralii, ktere obsahuje vice nez 40 % popela, b) melasovym krmivem doplrikove krmivo, ktere ob sahuje nejmene 14 % veskerych cukru vyjadre 1) <":1. 16 smernice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 0 doplrikovych Litk<ich v krmivech, ve znenf smernice Rady 96/511ES. Smernice Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 0 obehu krrnnych smesi, ve znenf smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2002/2/ES. Smernice Rady 82/4711EHS ze dne 30. ccrvna 1982 0 urcitych produktech pouzfvanych ve vyzive zvifat, v platnern zneni. Smernice Komise 82/475/EHS ze dne 23. ccrvna 1982, kterou se stanovi skupiny krrnnych surovin, kterc mohou byt pouzity k oznacovani krrnnych smesf pro domaci zvfrata, v platnern zneni. Rozhodnuti Komise 85/382/EHS ze dne 10. cervence 1985, kteryrn se zakazuje pouzivat v krmivech bilkoviny z kvasnic rodu "Candida" kultivovanych na n-alkanech. Smernice Komise 86/174/EHS ze dne 9. dubna 1986, kterou se stanovi metoda vypoctu obsahu energie u krrnnych smesf pro drubez. Smernice Rady 96/25/ES ze dne 29. dubna 1996 0 obehu a uzitf krrnnych surovin, kterou se menf smernice 70/524/EHS, 74/63/EHS, 82/4711EHS a 93/74/EHS a zrusuje smernice 77/101/EHS, v platnern zneni. Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. kvetna 2002 0 nezadoucich latk<ich v krmivech, v platnern znenl. Rozhodnuti Komise 2004/217/ES ze dne 1. brczna 2004, kteryrn se pi'ijfma seznam surovin, jejichZ obeh nebo pouziti ve vyzive zvfrat jsou zakaz.iny. Smernice Rady 87/153/EHS ze dne 16. (mora 1987, kterou se stanovi hlavni zasady pro vyhodnocovani doplrikovych Iatek ve vyzive zvirat, ve znenf smernice Komise 2001/79/ES. Smernice Rady 83/228/EHS ze dne 18. dubna 1983, kterou se stanovi hlavni zasady pro vyhodnocovani urCitych produktu pouzfvanych ve vyzive zvii'at. Smernice Rady 93/74/EHS ze dne 13. zai'l1993 0 krmivech urcenych ke zvlastnim ucelum vyzivy. Smernice Komise 2005/6/ES ze dne 26. ledna 2005 0 zmene smernice 711250/EHS, pokud jde 0 uvadeni a interpretaci vysledku analyz podle smernice 2002/32/ES. Smernice Komise 2008/76/ES ze dne 25. ccrvcncc 2008, kterou se menf pfiloha I smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 2002/32/ES 0 nezadoucich latk<ich v krmivech. Smernice Komise 2008/4/ES ze dne 9. ledna 2008, kterou se menf smernice 94/39/ES, pokud jde 0 krmiva urcena pro snizenf rizika horecky pi'i poporodnim ulehnuti. Smernice Komise 2008/38/ES ze dne 5. brczna 2008, kterou se stanovi seznam urcenych uzitf krmiv pro zvlastnf ticely vyzivy. Smernice Komise 2008/82/ES ze dne 30. cervence 2008, kterou se menf smernice 2008/38/ES, pokud jde 0 krmiva urcena pro podporu Icdvinove funkce v pfipade chronicke Icdvinove nedostatccnosti. Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5523 nych jako sachar6za, a k jehoz vyrobe byla krorne jinych krrnnych surovin pouzita i melasa, c) mlecnou krmnou smesi smes podavana v suchem stavu nebo po zredeni prislusnym rnnozstvim te kutiny, ktera je urcena ke krmeni mlad'at jako do plnek anebo nahrazka postkolostralniho mleka nebo ke krrneni telat ve vykrmu, d) homogenitou vlastnost, ktera vyjadfuje stejnorode rozptyleni jednotlivych slozek v premixu nebo krmivu obecne, e) vyteznostf ucinnost separace stanovovane latky ze slozite matrice, f) nejistotou mereni parametr pridruzeny k vysledku mefeni, ktery charakterizuje rozptyleni hodnot, ktere mohou byt duvodne prisuzovany k merene velicine. CAST DRUHA KONTAMINANTY § 3 Zakazane latky a produkty [K § 3 odst. 9 pism. a) zakona] Seznam latek a produktu, jejichz obeh nebo pou ziti ve vyzive zvfrat jsou zakazany, je uveden v priloze c. 1. Timto nejsou dotcena ustanoveni grfmo pouzitel nych predpisu Evropskych spolecenstvi ), ktera stanovi podmfnky pro vyrobu a pouziti produktu zivocisneho puvodu, jejichz krrneni neni zakazano. § 4 Nezadouci latky a produkty, skladistni skudci [K § 3 odst. 9 pism. b) a c) zakona] (1) Seznam nezadoucich latek a produktu, vcetne maximalnich lirnitu jejich obsahU prfpustnych v pro duktech ke krrneni, je uveden v prfloze c. 2. (2) Obsah nezadoucich latek v produktech ke krrneni je povazovan za vyhovujici, pokud vysledek analyzy (x) neprekroci maxirnalni limity obsahu uve dene v priloze c. 2. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analyzovana koncen trace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analy ticka metoda tyto iidaje poskytuje. (3) Vyteznost se stanovi analyzou certifikovaneho referencniho materialu se znamyrn obsahem stanovo vane latky nebo znamyrn prfdavkem stanovovane latky do matricoveho slepeho vzorku a zpetnyrn stanovenim jeho obsahu. (4) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 ne jistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery od povida hladine spolehlivosti 95 %. (5) Pokud v pifloze c. 2 nejsou uvedeny maxi malni limity obsahu nezadouci latky v dopliikovych krmivech, nesmi v nich obsah pifslusne nezadouci latky, s prihlednutfm k podilu doplrikovych krmiv v denni krrnne davce, prekrocit maximalni limit stano veny v pifloze c. 2 pro kompletnf krmivo. (6) Seznam skladistnich skudcu s vyobrazenfm je uveden v pifloze c. 3. § 5 Radioaktivni kontaminace krmiv [K § 3 odst. 9 pism. e) zakona] Maximalni limity radioaktivni kontaminace krmiv, urcenych k pifrnemu krrneni zvirar, vyjadrene souctem hmotnosti aktivit cesia 134 a cesia 137 cini u a) kompletnich krmiv pro prasata 1 250 Bq.kg", b) kompletnich krmiv pro drubez, jehiiata a telata 2 500 Bq.kg-1 a c) ostatnich kompletnich krmiv 5 000 Bq.kg-1 . CAST TRETI PRODUKTY KE KRMENI HLAVA I KRMNE SUROVINY A URCITA PROTEINOVA KRMIVA §6 Seznam krrnnych surovin [K § 3 odst. 9 pism. f) zakona] Seznam krrnnych surovin, jejich popis, zpusob iipravy a zavazne deklarovane jakostnf znaky jsou uve deny v prfloze c. 4. 2) N arizeni Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 999/2001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanoveni pravidel pro prevenci, tlumeni a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnern znenf. NaHzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1774/2002 ze dne 3. Hjna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl. Strana 5524 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 § 7 Pozadavky na krrnne suroviny [K § 3 odst. 9 pisrn. f) zakona] (1) Krrnne suroviny mohou obsahovat chernicke necistoty, pochazejici z vyrobniho postupu, a pornocne technicke latky") pouze v takovem rnnozstvi, jake umoziiuje spravna vyrobni praxe"), pokud v prfloze c. 4 casti BaD neni uveden maxirnalni obsah pro danou krmnou surovinu. Hodnoty uvedene v odstavefch 2 az 4 a podle prflohy c. 4 casti B az D ve sloupcich 3 a 4, popf. 5, se vztahujf na hmotnost krrnne suroviny v da nern stavu. (2) Botanicka cistota nesmi byt niHf nez 95 %, pokud neni v prfloze c. 4 casti B, C nebo D uvedena jina hodnota. (3) Za botanicke necistoty se povazujf a) prirozene neskodne necistoty, zejmena slama, jejf iilomky, plevy, semena jinych pestovanych druhu nebo plevelu, b) neskodna olejnata semena anebo olejnate plody nebo jejich zbytky pochazejici z predchoziho zpracovani, jejichz obsah neprekroci 0,5 %. (4) Pokud v prfloze c. 4 neni uvedeno jinak, de klaruje se u krmnych surovin vzdy a) vlhkost, ktera prekracuje hodnotu 14,0 %; na za dost odberatele se deklaruje vlhkost i v prfpadech, pokud neprekracuje hodnotu 14,0 %, b) 0 bsah popela nerozpustneho v kyseline chlorovo dikove, ktery prekracuje hodnotu 2,2 % v susine. § 8 Podminky pouziti krrnnych surovin a urcitych proteinovych krmiv [K § 3 odst. 9 pisrn. f) zakona] (1) Krrnne suroviny, ktere nejsou uvedeny v pfi loze c. 4 casti B, lze uvadet do obehu, pouzivat pro vyrobu krrnnych smesi a ke krrneni jen za predpokladu, ze a) patri ke skupinam krrnnych surovin uvedenych v prfloze c. 4 casti C, nebo b) jsou uvedeny v pruoze c. 4 casti D, c) jsou oznaceny jinymi nazvy, nez jsou nazvy krmnych surovin uvedene v pruoze c. 4 casti B tak, aby neuvedly kupujfciho v omyl ohledne iden tity produktu, ktery je mu nabfzen; nazev je uva den v souladu s kriterii uvedenyrni v prfloze c. 4, casti A, I. odst. 1 a d) jsou u nich deklarovany jakostnf znaky podle pfi lohy c. 4 casti C sloupce 3 nebo podle prflohy c. 4 casti D sloupce 4 a odpovidajf pozadavkum stano venyrn v § 7. (2) Krrnne suroviny uvedene v prfloze c. 4 casti B skupinach 9. a 10., priloze c. 4 casti C skupinach 15. a 16. a dikalciumfostat a trikalciumfosfat zivocisneho puvodu nesmeji byt vzajernne smichavany ve skupinach ani mezi skupinami. Ostatni krrnne suroviny, pokud spliiujf pozadavky stanovene v § 7, smeji byt pri uva deni do obehu srnichavany v ruznern porneru za pred pokladu, ze se vzdy uvede procentualni zastoupeni jed notlivych krrnnych surovin. (3) Jako denaturacni latky nebo pojiva pri vyrobe jinych krrnnych surovin mohou byt pouzity jen krrnne suroviny uvedene v prfloze c. 4 casti B, C nebo D, krorne krrnnych surovin uvedenych v pifloze c. 4 cas ti B skupinach 9. a 10., casti C skupinach 15. a 16. a dikalciumfosfatu a trikalciumfosfatu zivocisneho pu vodu. Podfl krrnnych surovin pouzitych jako pojive latky nesmi presahnout 3 % z celkove hmotnosti vy robku, do ktereho byly pouzity. §9 Jakostni znaky krrnnych surovin a urcitych pro teinovych krmiv jsou povazovany za vyhovujici, pokud se lisf od deklarovaneho slozeni ve smeru snizeni jejich kvality pouze v toleranci uvedene v prfloze c. 5. § 10 Urcita proteinova krmiva [K § 3 odst. 9 pism. d) zakona] (1) Seznam urcitych proteinovych krmiv povole nych pro vyrobu, uvadeni do obehu a ke krrneni zvirat je uveden v priloze c. 6. (2) Urcita proteinova krmiva nebo produkty, ktere je obsahujf, mohou byt zpracovavany a uvadeny do obehu, pokud jsou uvedeny v prfloze c. 6 a spliiujf poiadavky stanovene v teto prfloze. 3) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1831/2003 ze dne 22. zai'l2003 0 dopliikovych latkach pouZlvanych ve vyzive zvfrat. 4) Napi'lklad pflloha I cast B nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv. Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5525 HLAVA II KOMPLETNI A DOPLNKOVA KRMIVA § 11 Pozadavky na kompletni a dopliikova krmiva [K § 3 odst. 9 pism. g) zakona] (1) Za kompletnf nebo doplrikova krmiva se rov nez povazujf a) melasova krmiva, b) mlecne krrnne smesi, c) mineralni krmiva, d) dietni krmiva. (2) K vyrobe kompletnich nebo dopliikovych krmiv mohou byt pouzity a) krrnne suroviny uvedene v priloze c. 4 nebo jejich smesi, b) urcita proteinova krmiva uvedena v priloze c. 6, c) dopliikove latky uvedene v pifloze c. 11 nebo v pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spo lecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych 1.1 tek"), d) premixy odpovidajici pozadavkum stanovenyrn v § 14 az 16 a v pifmo pouzitelnern predpisu Evropskych spolecenstvi"), e) u kompletnich a dopliikovych krmiv pro dornaci zvirata take jine krrnne produkty, ktere se uvedou v oznaceni v souladu s § 20 odst. 10 az 12. (3) Jakostnf znaky kompletnich a doplrikovych krmiv jsou povazovany za vyhovujici, pokud se dekla rovane jakostnf znaky uvedene v prfloze c. 7 cas ti A nebo v prfloze c. 8 casti A neodchylujf a) u krmiv pro hospodarska zvirata 0 vice, nez je tolerance uvedena v pifloze c. 7 casti B, b) u krmiv pro dornaci zvfrata 0 vice, nez je tolerance uvedena v pifloze c. 8 casti B. (4) Nenf-li na urcity znak uvedena tolerance v pfi loze c. 7 casti B nebo pifloze c. 8 casti B, znaky se nehodnoti, (5) Obsah dopliikovych latek v kompletnich a do plrikovych krmivech je povazovan za vyhovujici, po kud vysledek analyzy (x) neprekracuje deklarovanou hodnotu 0 vice, nez je tolerance obsahu ucinne latky uvedena v prfloze c. 11 casti C bodu I. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analy zovana koncentrace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analyticka metoda tyto iidaje poskytuje. Vytez nost se stanovi postupem podle § 4 odst. 3. (6) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 ne jistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery od povida hladine spolehlivosti 95 %. § 12 Pozadavky na vlhkost, obsah popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove a zeleza [K § 3 odst. 9 pism. g) zakona] (1) Vlhkost se deklaruje u kompletnich a dopliiko vych krmiv, pokud prekroci a) 5 % u mineralnich krmiv, ktera neobsahujf krrnne suroviny organickeho puvodu, b) 10 % u mineralnich krmiv, ktera obsahujf krrnne suroviny organickeho puvodu, c) 7 % u mlecnych krrnnych smesi ci jinych kom pletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 40 % mlecnych vyrobku, d) 14 % u ostatnich kompletnich a dopliikovych krmiv. (2) Vlhkost rmize byt deklarovana i pokud nepre kroci vyse stanovene hodnoty. (3) Obsah popela nerozpustneho v kyseline chlo rovodikove u kompletnich a doplrikovych krmiv nesmi prekrocit 2,2 % v susine a v pnpade krmiv obsahujfefch prevazne vedlejsi vyrobky z ryze 3,3 % v susine. Ob sah 2,2 % v susine rnuze byt prekrocen za podmfnky, ze je deklarovan jako procentualni podil z krmiva, a to v pnpade a) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf povolena mineralni pojiva, b) mineralnich krmiv, c) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 50 % cukrovkovych nzku nebo cukro varskych vylouzenych nzku, d) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 15 % rybi moucky, urcenych pro ryby ve [armovem chovu. 5) Napriklad narizeni Komise (ES) c. 2148/2004 ze dne 16. prosince 2004 0 trvalem a docasnem povolenf nekterych do pliikovych Litek a 0 povolenf novych pouzitf jiz povolene dopliikove latky v krmivech, nai'lzenf Komise (ES) c. 358/2005 ze dne 2. brezna 2005 0 casove neomezenem povolenf nekterych dopliikovych latek a povolenf novych pouzitf dopliikovych latek, ktere jsou jiz povoleny v krmivech, nai'lzenf Komise (ES) c. 492/2006 ze dne 27. brezna 2006 0 docasnem a trvalem povolenf nekterych dopliikovych latek v krmivech. Strana 5526 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 (4) Obsah zeleza v mlecnych krrnnych srnesich pro telata 0 zive hmotnosti do 70 kg vcetne rnusi byt nejrnene 30 mg na kilogram kompletniho krmiva o vlhkosti 12 %. §13 Zvlastnf ucely vflivy [K § 3 odst. 9 pism. h) zakona] Zvlastni iicely vyzivy, jejich hlavnf nutricni cha rakteristiky, urceni, doporucena doba pouzivani a po vinne iidaje v oznaceni vcetne deklarace a pouziti jsou uvedeny v pifloze c. 10. HLAVA III DOPLNXOVE LATKY § 14 Pozadavky na dopliikove latky [K § 3 odst. 9 pism. i) zakona] Seznam a iicel uziti povolenych doplrikovych latek je uveden v pifrno pouzitelnych predpisech Evrop skych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek"), a v priloze c. 11 casti B, pokud tyto doplrikove latky nejsou povoleny pifmo pouzitelnyrni predpisy Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast do plrikovych latek"). § 15 Zpusob uzitf doplrikovych latek [K § 3 odst. 9 pism. i) zakona] (1) K vyrobe premixu se pouzivaji jen doplrikove latky povolene podle pifmo pouzitelnych predpisu Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast do plrikovych latek"), nebo dopliikove latky uvedene v pif loze c. 11. (2) Jako nosice se pouzivaji krmne suroviny, ktere neovlivnf negativne jakost a stabilitu prernixu a do drzeni jakostnich znaku kompletnich a dopliikovych krmiv, do kterych jsou premixy doplrikovych latek za pracovany. (3) Dopliikove latky urcene pro vyzivu zvirat mo hou byt pouzity v souladu s povolenfm dopliikove latky jen jako soucast krmiva nebo ve vode. § 16 (1) Dopliikova latka nebo jejf obsah v krmivech nebo premixech je povazovan za vyhovujfef, pokud vy sledek analyzy (x) neprekracuje deklarovanou hodnotu o vice, nez je tolerance obsahu ucinne latky uvedena v priloze c. 11 casti C bodu I. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analyzovana koncentrace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analyticka metoda tyto iidaje poskytuje. Vyteznost se stanovi postupem podle § 4 odst. 3. (2) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 ne jistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery od povida hladine spolehlivosti 95 %. CAST CTVRTA OZNACOVANI KRMIV (K § 13 zakona) § 17 Oznacovani krrnnych surovin (1) V oznaceni krmnych surovin se uvadi a) slova "krmna surovina", nebo b) u srnesi krrnnych surovin podle § 8 odst. 2 slova "smes krrnnych surovin" s nazvy pouzitych krrnnych surovin, c) nazev krrnne suroviny uvedeny v pifloze c. 4 cas ti B, C nebo D sloupci 2; v pnpade, ze nazev krrnne suroviny obsahuje slovo nebo nekolik slov v zavorce, lze tato slova vynechat; nazvy krmnych surovin uvedenych v pifloze c. 4 casti C rnusi byt v souladu s § 8 odst. 1 pisrn. c), d) u krrnnych surovin uvedenych v priloze c. 4 cas ti B hodnoty zavazne deklarovanych jakostnich znaku uvedenych v prfloze c. 4 casti B sloupci 4; zavazne deklarovane hodnoty se vztahujf k hmot nosti krrnne suroviny, pokud neni stanoveno ji nak, e) u krrnnych surovin neuvedenych v pifloze c. 4 casti B hodnoty zavazne deklarovanych jakostnich znaku uvedenych v priloze c. 4 casti C sloupci 3 nebo prfloze c. 4 casti D sloupci 5; zavazne dekla rovane hodnoty se vztahujf k hmotnosti krrnne suroviny, pokud neni stanoveno jinak, f) hodnoty deklarovane podle § 7 odst. 4, g) v pnpade, ze byly pouzity krrnne suroviny jako denaturacni latky, slova "denaturacnf latka" a druh a rnnozstvi krrnne suroviny pouzite jako denatu racnf latka, h) v pnpade, ze byly pouzity krmne suroviny jako pojivo, slovo "pojivo" a druh krmne suroviny pouzite jako pojivo, i) mnozstvf krmne suroviny vyjadrene v jednotkach hmotnosti nebo objemu, j) jmeno, popnpade jmena a pnjmenf, popnpade ob Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 1 2008 Strana 5527 chodni firma provozovatele, adresa nebo sidlo provozu, schvalovaef identitikacni nebo registracni cislo provozu, popifpade cislo provozu schvale neho v souladu s pifmo pouzitelnym predpisem Evropskych spolecenstvf"), referencni cislo partie, poprfpade dalsi iidaje, ktere zajistuji vysledovani puvodu krmne suroviny, k) jmeno, popifpade jmena a prijmenf, popifpade ob chodni firma, adresa mista trvaleho pobytu, sidlo, poprfpade jina adresa urcena pro dorucovani v rnis te pobytu nebo v miste podnikani, osoby odpo vedne za iidaje v oznaceni v ceskern jazyce, usa zene na iizemi Evropskych spolecenstvi, pokud je odlisna od provozovatele uvedeneho v pfsmeni j). (2) Oddelene od udaju uvedenych v odstavci 1 mohou byt v oznaceni krrnnych surovin uvedeny dalsi objektivni nebo meritelne iidaje, ktere lze oduvodnit a ktere nemohou spotrebitele uvest v omyl. (3) U krrnnych surovin s hrnotnosti 10 kg nebo niHf, urcenych pro konecneho spotrebitele, mohou byt iidaje uvedene v zakone a odstavefch 1 a 2 predany kupujicimu vhodnym zpusobern pri prodeji. (4) Pokud je partie krrnne suroviny pri obehu roz delena, musi byt iidaje uvedene v odstavci 1 spolu s od kazem na puvodni partii znovu uvedeny na obalu, na dobe nebo na nich upevnene etikete, nebo u nebalenych krrnnych surovin v pruvodnim liste kazde oddelene casti partie. (5) Pokud se zmeni slozeni krrnne suroviny v pru behu obehu, iidaje stanovene v odstavci 1 upravi pfi slusnym zpusobern osoba odpovedna za nove uvadene iidaje v oznaceni, (6) V oznacenf krmnych surovin se nemusf za dale uvedenych podmfnek uvadet tyto udaje: a) vlhkost, podiI popela nerozpustneho v kyseline chlorovodfkove a hodnoty zavazne deklarovanych jakostnfeh znaku uvedenych v prfloze C. 4 casti B sloupci 4, v prfloze C. 4 casti C sloupci 3 nebo prfloze C. 4 casti D sloupci 5 v pripade, ze 1. kupujfef pred kazdou transakef pfsemne po tvrdf, ze tuto informaci nepoiaduje, 2. jsou krrnne suroviny zivocisneho nebo rostlin neho puvodu uvadene do obehu cerstve nebo konzervovane, popifpade podrobene jednodu che fyzikalnf iiprave, v rnnozstvi 10 kg vcetne nebo nizsim, urceny pro dornaci zvirata a jsou dodavany konecnernu spotrebiteli prostrednic tvim prodavajiciho, ktery je usazen v torntez clenskem state; timto neni dotceno naifzeni Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 17741 120026 ) , b) uvedene v odstavci 1 v pripade, ze se jedna 0 pro dukty rostlinneho nebo zivocisneho puvodu v pri rozenem stavu, cerstve nebo konzervovane, ktere byly pripadne podrobeny jednoduche [yzikalni uprave, ktere neobsahujf zadne dopliikove latky s vyjimkou konzervacnich latek, jsou zernedelcem jako vyrobcem dodavany chovateli jako uzivateli, pricemz oba jsou usazeni v torntez clenskem state; timto neni dotceno nafizeni Evropskeho parla mentu a Rady (ES) C. 1774/20026 ) , c) uvedene v odstavci 1 pism. d) az f) a iidaje 0 rnnoz stvi (hmotnost, objem, pocet kusu), pokud jsou uvadeny do obehu vedlejsi produkty rostlinneho nebo zivocisneho puvodu s vlhkostf vyssf nez 50 %, vznikajfef pri prumyslovern zpracovani, (7) Touto vyhlaskou nejsou dotceny pozadavky na oznacovani krmnych surovin stanovene pfimo pou zitelnyrni predpisy Evropskych spolecenstvi v oblasti nakladani s vedlejsimi produkty zivocisneho puvodu/). (8) V oznaceni rnnozstvi krrnnych surovin rnuze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho pred pisu"). § 18 Oznacovanf krmnych surovin ze tretfeh zemf V pripade, ze je poprve uvadena do obehu krmna surovina ze tretf zeme a nejsou k dispozici poiadovane analyticke udaje 0 obsahu vlhkosti, obsahu popela ne rozpustneho v kyseline chlorovodfkove a hodnotach zavazne deklarovanych jakostnfeh znaku podle prflohy c. 4 casti B sloupce 4, casti C sloupce 3 nebo prflohy c. 4 casti D sloupce 5, poskytne osoba odpovedna za udaje 6) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu. 7) N ai'lzenfEvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanovenf pravidel pro prevenci, tlumenf a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl. Nai'lzenf Komise (ES) c. 129212005 ze dne 5. srpna 2005, kterym se menf pflloha IV nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001, pokud jde 0 vyzivu zvffat. 8) Zakon c. 505/1990 Sb., 0 metrologii, ve znenf pozdejsfch predpisu. Strana 5528 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 v oznaceni v ceskem jazyce, usazena na iizemi Evrop skych spolecenstvi, podle § 17 odst. 1 pism. k) pred bezne iidaje 0 slozeni krrnne suroviny a a) Ustrednf kontrolni a zkusebni iistav zemedelsky (dale jen "ustav") bude v predstihu inforrnovan o dodavce krrnne suroviny, b) iidaje 0 slozeni krrnne suroviny budou v pruvod nim dokumentu doplneny 0 nasledujfci iidaj uve deny tucnyrn pismern: "predbezne iidaje po tvrzene .... (jmeno a adresa laboratore poverene analyzou) vztahujfef se k (reterencni cislo analyzovaneho vzorku) pfed (datum)", c) konecne iidaje 0 slozeni krrnne suroviny budou dodany kupujicimu a iistavu do deseti pracovnich dnu od data dodani krrnne suroviny do Evrop skych spolecenstvi, § 19 Oznacovani urcitych proteinovych krmiv (1) V oznaceni urcitych proteinovych krmiv se uvadi vsechny iidaje stanovene v prfloze c. 6. (2) Pro oznacovani urcitych proteinovych krmiv se pouziji obdobne § 17 odst. 2 az 5. (3) V oznaceni rnnozstvi urcitych proteinovych krmiv rmize bt,t uveden symbol "e" podle jineho prav niho predpisu ). § 20 Oznacovani kompletnich a dopliikovych krmiv (1) V oznaceni kompletnich a doplrikovych krmiv krorne dietnich krmiv se uvadi a) slova "kompletnf krrnna smes" nebo "dopliikova krrnna smes" nebo "mineralnf krmivo" nebo "me lasove krmivo" nebo "kompletnf mlecna krrnna smes" nebo "dopliikova mlecna krrnna smes", b) druh nebo kategorie zvirat, pro ktere je kornpletni a dopliikove krmivo urceno, c) krmny navod, v nemz je uveden ucel, pro ktery je krmivo urceno, d) u vsech krmiv krome krmiv pro domaef zvfrata, s vyjimkou psu a kocek, veSkere obsazene krmne suroviny, ktere se uvedou podle jejich nazvu uve denych v pruoze c. 4 casti B, C nebo D, e) deklarovane jakostnf znaky uvedene v § 12, f) deklarovane jakostnf znaky uvedene v pruohach c. 7 a 8 casti A sloupefch 2 a 3, g) jmeno, poprfpade jmena a prfjmenf, poprfpade ob chodnf firma, adresa mfsta trvaleho pobytu, sfdlo, poprfpade jina adresa urcena pro dorucovanf, v miste pobytu nebo v rniste podnikani, osoby od povedne za iidaje v oznaceni v ceskem jazyce, usa zene na iizemi Evropskych spolecenstvi, h) rnnozstvi vyjadrene v jednotkach hmotnosti nebo objemu, i) doba minimalni trvanlivosti 1. u krmiv mikrobiologicky snadno podlehajfcich zkaze slovy "Spotrebovat do .... " s uvedenim data (den, mesic, rok), 2. u ostatnich krmiv slovy "Minimalnf trvanlivost do .... " s uvedenfm data (mesic, rok), j) cislo partie, k) schvalovaef identifikacni nebo registracni cislo provozu, 1) u krmiv pro jina nez dornaci zvfrata se obsazene krrnne suroviny uvadi v sestupnern poradi v hmot nostnich procentech jejich zastoupeni v krmivu; pro posouzeni procentickeho obsahu krrnnych su rovin platf tolerance ± 15 % relativnich od dekla rovane hodnoty. (2) V prfpade krrnnych smesi vyrabenych a pouzi vanych v ramci provozu jednoho prvovyrobce se v oznaceni uvedou pouze iidaje stanovene v odstavci 1 pism. a) az c) a datum vyroby. (3) U krrnnych smesi uvadenych do obehu v kon tejnerech nebo podobnych dopravnich prostredcfch nebo podle ustanoveni § 12 zakona se iidaje uvedene v odstavefch 1, 9 a 10 az 12 uvedou v pruvodnim listu. U malych rnnozstvi krmiv urcenych konecnernu uziva teli postaci, kdyz kupujfef bude 0 techto iidajfch infor rnovan vhodnym zpusobern v miste prodeje. (4) Udaje podle odstavcu 1 a 2 se uvadi na rniste vyrnezenem pro toto oznaceni, Krome techto udaju rnuze byt na tomto rniste uvedeno pouze a) identitikacni oznaceni nebo ochranna znarnka oso by odpovedne za iidaje v oznaceni v ceskem ja zyce, usazene na iizemi Evropskych spolecenstvi, b) jmeno, popifpade jmena a prfjmenf, adresa mista trvaleho pobytu nebo obchodnf firma nebo nazev a adresa nebo registrovane sfdlo provozovatele, nenf-li odpovedny za udaje v oznacenf, c) zeme produkce nebo vyroby, d) cena vyrobku, e) obchodnf nazev nebo ochranna znamka vyrobku, f) udaje 0 fyzikalnich vlastnostech nebo 0 zvlastnf technologicke uprave, ktere bylo kompletnf nebo dopliikove krmivo podrobeno, g) deklarovane jakostnf znaky uvedene v § 12, h) deklarovane jakostnf znaky uvedene v pruohach C. 7 a 8 casti A sloupefch 1, 2 a 4, Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5529 i) datum vyroby, ktere se vyjadri slovy "Vyrobe no ... (dnii nebo mesicu nebo roku) pred uvede nyrn datem minimalni trvanlivosti"; iidaj 0 datu vyroby se doplnf odkazem na misto, kde je mini malni trvanlivost uvedena. (5) V pripade krrnnych smesi slozenych nejvyse ze tri krrnnych surovin se iidaje stanovene v odstavci 1 pism. b) a c) nevyzaduji, pokud jsou jednotlive krrnne suroviny zretelne uvedeny v nazvu krmne smesi. (6) U krrnnych smesi slozenych z celych zrn se iidaje stanovene v odstavci 1 pism. e) a f) nevyzaduji, avsak mohou byt poskytnuty. (7) U krmiv pro dornaci zvirata krorne psu a kocek mohou byt v oznaceni misto slov "kompletnf krrnna smes" nebo "dopliikova krrnna smes" uvedena slova "krmna smes". V takovem pripade se v deklaraci uve dou povinne a nepovinne jakostnf znaky stanovene pro kornpletni krmivo. (8) Doba minimalni trvanlivosti, rnnozstvi, rete rencni cfslo partie a schvalovaci identitikacni nebo re gistracnf cislo provozu mohou byt vyznaceny mimo misto vyrnezene pro iidaje stanovene v odstavcich 1, 4, 9 a 11; v tomto pripade rnusi byt uveden odkaz na misto, kde jsou tyto iidaje uvedeny. (9) U krrnnych smesi pro dornaci zvirata se ob sazene krrnne suroviny nebo urcita proteinova krmiva uvadi a) vyctem krrnnych surovin s udanim jejich rnnoz stvi, nebo b) v sestupnern poradi jejich hmotnostniho podflu v krmivu. (10) U krrnnych smesi pro dornaci zvfrata rnuze byt nazev krmnych surovin nahrazen nazvem skupin krrnnych surovin, do kterych nalezf, a ktere jsou uve deny v prfloze c. 4 casti E. V oznaceni nelze kombino vat pouzivani nazvu skupin s nazvy krrnnych surovin, s vyjimkou krrnnych surovin, ktere nepatri do zadne z definovanych skupin, nazev teto suroviny se uvede mezi nazvy skupin krmnych surovin v sestupnem po radf podle hmotnostnfho podflu v krmivu. (11) U krmnych smesf pro domac1 zvfrata se ve zvlastnf deklaraci muze upozornit na pritomnost nebo snfzeny podfl jedne nebo vice krmnych surovin, ktere jsou dulezite z hlediska vlastnostf krmiva. Jejf mini malnf nebo maximalnf obsah se vyjadri v hmotnostnich procentech a zretelne se uvede bud vedle deklarace upozoriiujfc1 na krmnou surovinu ci krmne suroviny, nebo v seznamu krmnych surovin, pricemz se uvede nazev suroviny ci surovin a jejf hrnotnostni procento ci jejich hmotnostni procenta vedle odpovfdajici kate gorie krrnnych surovin. (12) V oznaceni kompletnich a dopliikovych krmiv mohou byt uvedeny take dalsi iidaje, jestlize jsou uvedeny vyrazne oddelene od vsech udaju uvedenych podle odstavcu 1, 4 az 11, a a) nedeklarujf jine jakostnf znaky, nez jsou uvedeny v odstavci 1, nebo iidaje deklarovane podle C1. 5 odst. 2 smernice 93/74/EHS9) , neuvadeji uzivatele v omyl tim, ze by poukazovaly na ucinky nebo vlastnosti, ktere krmiva nemaji, nebo vyvolavaly dojern, ze krmiva maji zvlastni vlastnosti, i kdyz tyto vlastnosti maji vsechna podobna krmiva, b) netvrdi, ze krmivo je prevenci proti chorobe, zmir riuje ji nebo lecf, c) vztahujf se k objektivnfrn nebo meritelnym uda jum, ktere mohou byt prokazany. (13) V oznaceni krmiv, do kterych byly pridany dopliikove litky, rmize byt pripojeno registracni cislo dopliikove latky nebo obchodni oznaceni, Dale se uvadi podle prflohy c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisu Evropskych ~olecenstvf, ktere upravujf ob last dopliikovych latek ), pri obsahu a) stimulatoru rustu nebo kokcidiostatik nebo histo monostatik, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky uvedene v pifloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych pred pisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek"), 2. obsah ucinne latky, 3. schvalovaci identitikacni cislo provozu a 4. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby, b) antioxidantu, 1. u krmiv pro domac1 zvfrata slova "s antioxidan tern" s pripojenfm specifickeho oznacenf do pliikove latky podle pfsmene a) bodu 1, 2. u krmnych smesf pro hospodarska zvfrata spe cificke oznacenf dopliikove latky podle pfsme ne a) bodu 1, c) barviv vcetne pigmentu za predpokladu, ze jsou pouzfvana ke zbarvenf krmiv nebo zivocisnych produktu, 1. u krmiv pro domac1 zvfrata slova "barvivo" nebo "obarveno" s pnpojenfm specifickeho 9) Smernice Rady 93/74/EHS ze dne 13. zai'11993 0 krmivech urcenych ke zvlastnfm ucelum vyzivy. Strana 5530 Sbfrka zakonu c. 356 I 2008 Castka 116 oznaceni doplrikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. u krrnnych smesi pro hospodarska zvirata spe cificke oznaceni dopliikove larky podle pisme ne a) bodu 1, d) vitaminu E, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pis mene a) bodu 1, 2. obsah alfatokoferolu, 3. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby, e) vitaminu A a D, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pis mene a) bodu 1, 2. obsah ucinne latky, 3. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby, f) medi, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pis mene a) bodu 1, 2. obsah vyjadreny jako Cu, g) konzervantu, 1. u krmiv pro dornaci zvfrata slova "konzervacnf latka" nebo "konzervovano s" s pripojenim specitickeho oznaceni dopliikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. u krrnnych smesi pro hospodarska zvirata spe cificke oznaceni dopliikove latky podle povo lenf, h) enzyrnu, 1. speciticke oznaceni aktivni slozky nebo slozek podle jejf nebo jejich enzyrnove aktivity uve dene v prfloze c. 11 nebo pifrno pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), 2. jednotky aktivity (U/kg nebo U/I), 3. identitikacni cislo podle IUB, 4. registracni cislo dopliikove latky, 5. pripadne iidaje 0 zvlastnich vlastnostech vyply vajfefch z vyrobniho postupu a 6. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby, i) mikroorganizrnu, 1. identifikace kmene (krnenu) uvedena v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek5) , 2. cislo kmene (krnenu), 3. pocet jednotek tvorfcfch kolonii (CFU/kg), 4. registracni cislo doplrikove latky, 5. pnpadne iidaje 0 zvlastnich vlastnostech vyply vajfefch z vyrobniho postupu a 6. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby. (14) Pokud jsou jejich obsahy stanovitelne ured nimi rnetodami ' ) nebo jinyrni validovanyrni meto dami'"), mohou byt uvedeny take a) druhy pouzitych stopovych prvku krorne medi podle specitickeho oznaceni uvedeneho v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evrop skych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliiko vych latek"), a obsah jednotlivych prvku, b) druhy pouzitych vitaminu krorne vitaminu A, D a E, provitaminu a chemicky pfesne definovanych latek se srovnatelnyrn iicinkem podle specitickeho oznaceni uvedeneho v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), obsah ucinne latky a datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby. (15) Pokud je stanoveno podle odstavcu 13 a 14 uvedeni obsahu dopliikovych latek, pak se iidaj 0 tomto obsahu vztahuje na podil dopliikovych latek pridanych do krmiva. (16) Udaje uvedene v odstavefch 13 a 14 se uvadeji v bezprostredni blizkosti udaju uvedenych podle od stavcu 1, 4, 7 a 9. (17) Krmivo obsahujfef nekolik dopliikovych 1.1 tek, pro ktere je to v pifloze c. 11 nebo pfimo pouzi telnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), stanoveno, se rnuze pro vsechny obsazene dopliikove latky oznacit pouze jednim iidajem 0 datu minimalni trvanlivosti nebo 0 datu ukonceni zarucni doby; pfitom se uvede datum, ktere prochazi jako prvni, 10) Vyhlaska c. 124/2001 Sb., kterou se stanovi pOZadavky na odber vzorku a principy metod laboratornfho zkousenf krmiv, dopliikovych latek a premixu a zpusob uchovavanf vzorku, ve znenf pozdejsfch predpisu. 11) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 0 urednfch kontrolach za ucelem overovanf dodrZovanf pravnfch predpisu 0 krmivech a potravinach a ustanovenf 0 zdravf zvfrat a dobrych zivotnfch podmfnkach zvfrat. Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 I 2008 Strana 5531 (18) U krmiv pro dornaci zvirata obsahujfefch do plrikove latky, uvadenych do obehu v obalech 0 hmot nosti 10 kg nebo nizsf a obsahujfefch barviva, konzer vanty nebo latky s antioxidacnimi iicinky postaci uvest na obalu slova "barvivo" nebo "pribarveno s", "kon zervovano s" nebo "s antioxidantern", za nimz nasle dujf slova "dopliikove latky ES" za podmfnky, ze a) obal, nadoba nebo etiketa jsou opatreny referenc nim cfslem, podle nejz rnuze byt krmivo identifi kovano, a b) vyrobce na zadost uvede speciticke oznaceni podle odstavce 14 pism. a) bodu 1 nebo nazev pouzitych dopliikovych latek. (19) Touto vyhlaskou nejsou dotceny pozadavky na oznacovani kompletnich a doplrikovych krmiv sta novene pfimo pouzitelnyrni predpisy Evropskych spo lecenstvi v oblasti nakladani s vedlejsimi produkty zi vocisneho puvodu"). (20) V oznaceni rnnozstvi kompletnich a dopliiko vych krmiv rnuze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho predpisu"). (21) Pokud je v oznaceni kompletnich nebo do plrikovych krmiv pro drubez deklarovana energie, sta novi se vypoctem podle rovnice uvedene v priloze c. 9. Energie deklarovana v krrnnych smesich pro drubez je povazovana za vyhovujfci, pokud se zjistene hod noty neodchylujf od deklarovanych hodnot 0 vice nez 0,4 MJ/kg. § 21 Oznacovani dietnfch krmiv (1) Pro oznacovani dietnfch krmiv platf obdobne pozadavky pro oznacovani kompletnich a doplrikovych krmiv uvedene v § 20. (2) V oznaceni dietnfch krmiv se uvede slovo "dietnf" pred slova uvedena podle § 20 odst. 1 pism. a). (3) V souladu s udaji uvedenyrni v prfloze c. 10 casti B se v oznaceni dietnfch krmiv dale uvadf a) presne urcene pouziti, tj. zvlastni iicel vyzivy, b) deklarace podle prflohy c. 10 casti B sloupce 4, c) hlavnf nutricnf charakteristiky krmiva, d) doporucena doba pouzfvanf krmiva. (4) Jine udaje nez udaje stanovene v odstavefch 2 a 3 se uvadf oddelene. (5) V oznaceni nebo v krrnnem navodu se uvede "Ned pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko odbornfka na vyzivu zvfrat'(12), pokud neni v priloze c. 10 casti B sloupci 6 u urcitych ucelu vyzivy uvedeno v oznaceni upozorneni "Ned pouzitim (nebo pred pro dlouzenim doby pouzivanf) se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho lekare". (6) V oznaceni rmize byt uvedeno upozorneni na urcity patologicky stay zvirete, kterernu rna byt krmivo podano, pokud tento stay odpovfda iicelu pouziti uve denernu v prfloze c. 10 casti B sloupci 1. (7) Ustanoveni § 20 odst. 11 platf u dietnfch krmiv i pro jina nez dornaci zvirata. (8) V oznaceni dietnfch krmiv rmize byt dale uve den jeden nebo vice jakostnich znaku, ktere jsou pro krmivo charakteristicke, nebo rmize byt poukazano na jejich niHf obsah. Jakostnf znaky se uvadejf v hmotnost nfch procentech. (9) Bez ohledu na ustanoveni § 20 odst. 10 se u dietnfch krmiv mohou krrnne suroviny uvadet ve forme skupin sdruzujfcich vice krrnnych surovin, do konce i v pripadech, kdy je pozadovana deklarace urci tych krrnnych surovin podle jejich zvlastniho nazvu, aby se prokazaly nutricni charakteristiky krmiva. (10) V oznaceni rnnozstvi dietnich krmiv muze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho pred . 8) plSU . CAST pATA PRiLOHY K ZADOSTEM § 22 Podrobnosti obsahu pfiloh k zadostem 0 schvaleni nebo registraci provozu (K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) K zadosti 0 schvaleni provozu pro vyrobu nebo uvadeni do obehu produktu ke krrneni pripoji samostatne pro kazdy provoz a) vyrobce prflohy uvedene v § 4 odst. 4 pism. a) az c), e) az g) a j) az 1) zakona, b) distributor pruohy uvedene v § 4 odst. 4 pfsm. a) a j) az m ) zakona, c) dodavatel pruohy uvedene v § 4 odst. 4 pfsm. a) 12) Smernice Rady 93/74/EHS ze dne 13. zai'11993 0 krmivech urcenych ke zvlastnfm ucelum vyzivy. Smernice Komise 94/39/ES ze dne 25. cervence 1994, kterou se stanovf seznam urcenych uzitf krmiv pro zvlastnf ucely vyzivy. Strana 5532 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 a j) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 4 odst. 4 pismo b) zakona, d) dovozce piflohy uvedene v § 4 odst. 4 pismo h) az m) zakona, pokud provadi baleni take v § 4 odst. 4 pismo b) zakona. (2) K zadosti 0 registraci provozu pro vyrobu nebo uvadeni do obehu produktu ke krrneni pripoji samostatne pro kazdy provoz a) vyrobce, krorne prvovyrobce a osob provozujicich pojizdnou vyrobnu krmiv, piflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) az c), e) az g) a j) az 1) zakona, b) osoba provozujici pojizdnou vyrobnu krmiv, krorne prvovyrobce, prilohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) az c) a j) az 1) zakona, c) distributor prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a), k) a 1) zakona, d) dodavatel, mimo dopravce, prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) a j) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 5 odst. 4 pismo b) zakona, e) dopravce prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo j) a 1) zakona, f) dovozce piflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo h) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 5 odst. 4 pismo b) zakona, g) prvovyrobce, ktery vyrabi krrnne smesi, prilohu uvedenou v § 5 odst. 4 pismo a) zakona. (3) Pokud zadatel 0 schvaleni provozu vykonava rovnez cinnosti podlehajici registraci, pripoji rovnez prflohy pod1e odstavce 2. § 23 Udaje 0 krmivu (K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) Zadatel 0 schvaleni nebo registraci provozu pro vyrobu v prfloze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) u krrnnych surovin, doplrikovych latek nebo urci tych proteinovych krmiv skupiny a druhy, pfi padne jejich obchodni nazvy, b) u krrnnych smesi druhy zvirat, pro ktere jsou urceny; ternito zvifaty jsou 1. hospodarska zvirata, 2. hospodarska zvfrata krorne prezvykavcu, 3. prezvykavci, 4. domaef zvirata, 5. masozrava kozeSinova zvirata, 6. ryby, c) udaje 0 pouziti krmnych surovin zivocisneho pu vodu, d) metodu zkouseni novych krmnych surovin, pokud neni uvedena ve zvlastnim pravnim predpisu '"). (2) Zadatel 0 schvaleni nebo registraci provozu pro uvadeni produktu ke krrneni do obehu v priloze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) u krrnnych surovin skupiny odpovfdajici nazvum kapito1 uvedenych v pifloze c. 4 casti A odstavci 2, skupiny uvedene v casti C nebo nazvy uvedene v casti D, b) u dopliikovych latek kategorie a [unkcni skupiny, c) u urcitych proteinovych krmiv skupiny, d) u krrnnych smesi druhy zvirat, pro ktere jsou urceny; ternito zviraty jsou zvirata uvedena v od stavci 1 pismo b), e) druhy krmnych surovin zivocisneho puvodu, po pnpade iidaje 0 jejich pouziti v kompletnich a do plrikovych krmivech, f) metodu zkouseni novych krmnych surovin, pokud neni uvedena v jinem pravnim predpisu?"). (3) Dovozce v prfloze tykajici se udaju 0 krmivu krorne udaju uvedenych v odstavci 2 uvede druhy do vazenych produktu ke krrneni, u prernixu a krrnnych smesi take jejich slozeni a uziti, pnpadne obchodni na zev. (4) Provozovatel na iirovni prvovyroby, ktery vy rabi krmne srnesi s pouzitim dopliikovych krmiv v pfi loze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) druhy zvirat, pro ktere jsou urceny, b) iidaje 0 pouziti krrnnych surovin zivocisneho pu vodu. § 24 Overeni homogenity doplrikovych latek v krmivech nebo premixech (K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) Homogenitu prokazuje provozovatel iistavu dok1adem, ktery obsahuje a) nazev a adresu provozu, b) typ michaciho zarizeni, vyrobni cislo a rok vy roby, c) nazev vyrobce michaciho zafizeni, d) dobu michani a pocet otacek mfehacmo elementu, e) doklad 0 homogenite pri10zeny vyrobcem mfeha cmo zanzeni jako soucast technicke dokumentace nebo proh1aseni provozovatele, ze prokaza1 uCin nost mfehacmo zanzeni, pokud jde 0 homogen nost13 ) . 13) Pi'lloha II Zai'lzenf a vybavenf bod 3. pfsm. b) nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv. Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5533 (2) Zpusob overeni homogenity zvereJll1 iistav zpusobem umoziiujicim dalkovy pfistup. § 25 Osvedceni 0 odborne zpusobilosti (K § 6 odst. 4 zakona) Osvedceni 0 odborne zpusobilosti vydava iistav k a) vyrobe a uvadeni do obehu doplrikovych latek ia dateli s dokoncenyrn vysokoskolskym vzdelanfrn biologickeho zamereni (chemie, biologie, biotech nologie, farmacie, lekarstvf, veterinamiho lekarstvi, potravinarstvi nebo zernedelstvf) s vyjimkou baka larskych studijnich programu a s odbornou praxi ve vyrobe nebo pouzivani dopliikovych latek v mi nimalni delce dvou let, b) vyrobe prernixu, urcitych proteinovych krmiv, kompletnich a doplrikovych krmiv s pouzitim do plrikovych latek nebo s pouzitim premixu a zpra covani urcitych proteinovych krmiv 1. zadateli s dokoncenyrn vysokoskolskym stu diem zernedelstvi nebo veterinamiho lekarstvi s vyjimkou bakalarskych studijnich programu, nebo 2. zadateli s dokoncenyrn vysokoskolskym stu diem biologickeho zamereni a s odbornou praxi ve vyrobe nebo uvadeni do obehu prernixu nebo kompletnich a dopliikovych krmiv s pou zitfm doplrikovych latek nebo s pouzitim pre rnixu v minimalni delce dvou let, c) vyrobe krmiv s pouzitim dopliikovych latek nebo prernixu a zpracovani urcitych proteinovych krmiv zadateli s rnaturitni zkouskou na stredni od borne skole zernedelskeho nebo veterinamiho nebo potravinarskeho smeru a odbornou praxi ve vyrobe krmiv s pouzitim dopliikovych latek nebo prernixu a zpracovani urcitych proteinovych krmiv v minimalni delce dvou let, d) uvadeni do obehu prernixu, urcitych proteinovych krmiv, zrnin nebo olejnin s obsahem geneticky moditikovanych organismu zadateli se strednfm vzdelanim s maturitni zkouskou. CAST SESTA POZADAVKY NA PROVOZY (K § 7 odst. 6 zakona) § 26 Pojfzdna vyrobna krmiv Casovy plan vyroby krmiv obsahuje predpokla dane obdobf provozu, datum, hodinu a misto vyroby, druhy vyrabenych krmiv a registracni znacku vozidla pojizdne vyrobny krmiv. § 27 Kontrola rizik u prvovyrobcu (1) V provozech na iirovni prvovyroby se provo zovatel zameruje zejmena na kontrolu a) tyzikalnfho nebezpeci, zejmena cizfch teles v pro duktech, napriklad znecistujfcich produktu rost linneho puvodu, kusy dreva, kovu, b) biologickeho nebezpeci, kterym jsou 1. patogennf mikrofl6ry (napriklad ze zemmy, vody, salmonela), 2. mykotoxiny produkovane plfsnerni (aflatoxiny, fumonisiny), 3. zivocisnf skudci (napriklad riziko zavleceni na kazy hmyzem a volne zijfefmi ptaky a hlo davci), c) chernickeho nebezpeci, kterym jsou 1. tezke kovy (napriklad arzen, kadmium, olovo, rtut), 2. zakazane latky a produkty uvedene v prfloze c. 1 a nezadouci latky a produkty uvedene v pfi loze c. 2, 3. nespravna pouzivani dopliikovych latek v krmi vech. (2) Ustanovenim odstavce 1 nejsou dotceny poza davky vyplyvajici z jinych pravnich predpisu14) a pifmo pouzitelnych predpisu Evropskgch spolecenstvi 0 bez pecnosti potravinoveho retezce 5). 14) Zakon c. 156/1998 Sb., 0 hnojivech, pomocnych pudnich latkach, pomocnych rostlinnych pfipravcich a substratech a 0 agro chcmickem zkouseni zernedelskych pud (zakon 0 hnojivech), ve znenf pozdejsfch predpisu. Zakon c. 166/1999 Sb., 0 veterinarnf peCia 0 zmene nekterych souvisejfcfch zakonu (veterinarni zakon), ve znenf pozdejsfch predpisu. Zakon c. 32612004 Sb., 0 rostlinolckafske peCi a 0 zmene nekterych souvisejfdch zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. 15) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 18312005 ze dne 12.ledna 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv. N ai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanovenf pravidel pro prevenci, tlumenf a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho Parlamentu a Rady (ES) c. 17812002, kterym se stanovf obecne zasady a pOZadavky potravinove legislativy, kterym se zi'izuje Evropsky urad pro bezpecnost potravin a kterym se stanovf postupy tykajfd se bezpecnosti potravin. Strana 5534 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 CAST SEDMA BIOLOGICKE ZKOUSENI (K § 21a odst. 9 zakona) § 28 (1) Biologicke zkouseni krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany anebo upraveny pomoci novych technologickych postupu nebo ktere nernaji do sud charakter krmiva, se provadi v soubezne opako vanych srovnavacich pokusech a postupuje se podle prfloh c. 12 az 18. (2) Zkouseni dopliikovych latek se provadi podle nafizeni Komise (ES) c. 429/2008 16 ) . V prr~ade pouziti clanku 4 nafizeni Komise (ES) c. 429/2008 6) se postu puje podle § 29 odst. 2, § 30 odst. 2, prflohy c. 12 bo du 3., prflohy c. 14, piflohy c. 16 casti I a prilohy c. 18. (3) Udaje 0 vysledcich biologickeho zkouseni se evidujf pro kazdy opakovany pokus samostatne. (4) Soucasti biologickeho zkouseni je analyticke overeni slozeni pouzitych doplrikovych latek, prernixu, urcitych proteinovych krmiv, krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny pomoci novych technologickych postupu nebo ktere nernaji do sud charakter krmiva. Vysledky analytickeho ove reni rnusi dostatecne vyjadrovat obsah zivin, obsah do plrikovych latek a zdravotnf nezavadnost. (5) Zkouseni urcitych proteinovych krmiv se pro vadi podle piflohy c. 16 casti II, zkouseni bezpecnosti krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny pornoci novych technologickych po stupu nebo ktere nernaji dosud charakter krmiva a u nichz je predpoklad zvysenych rizik, se provadi podle prilohy c. 16 casti I a je soucasti biologickeho zkouseni. § 29 (1) U zakladnfho biologickeho zkousenf se evidujf a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky pro vadela, a jmeno, poprrpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf, b) druh zkouseneho krmiva, obsazene dopliikove latky nebo premixu, jejich slozenf a jakostnf znaky stanovene analyzou, referencnf cfslo pouzite partie, kvalitativnf a kvantitativnf slozenf dennf krmne davky, c) druh, plemeno, starr a pohlavf zvfrat a jejich ozna ceni, d) pocet pokusnych a kontrolnich skupin zvirat, po cet zvirat v kazde skupine a pocet soubezne opa kovanych srovnavacich pokusu, e) zdravotnf stay zvirat, podmfnky krrneni a chovu vcetne prrpadnych zrnen, f) datum zahajeni a ukonceni zkousky, g) misto konani zkousky, h) vysledky a v danem prrpade statisticke vyhodno ceni prukaznosti vysledku, nepriznive iicinky a jine zrneny vznikle v prubehu zkousky. (2) U zkouseni konzervacni ucinnosti se evidujf a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky pro vadela, a jmeno, popifpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf, b) druh zkousene konzervacni larky, jejf slozeni a koncentrace, c) zpusob davkovani konzervacni latky, d) druh krmiva pouziteho pro konzervaci, zpusob jeho iipravy, slozeni a jakost krmiva stanovena na pocatku zkousky fyzikalnfm, chernickym a ji nyrn zkousenirn, e) misto konani, datum zahajeni a ukonceni zkousky, f) zejmena sledovane ukazatele v prubehu zkousky jako teplota, ztraty hmotnosti behem konzervace, g) slozeni a jakost krmiva stanovena po ukonceni zkousky fyzikalnfm, chernickym a jinyrn zkou senfm, h) pripadne nepifznive iicinky a jine zrneny vznikle v prubehu zkousky, i) vysledky dalsiho zkouseni, pokud bylo prova deno. (3) U zkouseni jakosti zivocisnych produktu se evidujf a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky pro vadela, jmeno, poprrpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf a mfsto provedenf, b) druhy odebranych vzorku zivocisnych produktu, c) pocet zvfrat, od kterych byly odebrany vzorky, kategorie a starr zvfrat, zpusob krmenf, jakost zkouseneho krmiva, dopliikove latky nebo pre m1XU, d) datum odberu vzorku a zpusob uchovanf vzorku do data zahajenf zkousky, 16) Nai'lzenf Komise (ES) c. 42912008 ze dne 25. dubna 2008 0 provadedch pravidlech k nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 183112003, pokud jde 0 vypracovanf a podavanf zadostl a vyhodnocovanf a povolovanf dopliikovych latek. Castka 116 Sbfrka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5535 e) vysledky zkousek. (4) U zkouseni bezpecnosti se evidujf a) nazev a sidlo pravnicke osoby, ktera zkousky pro vadela, jmeno, popifpade jmena a prfjmenf osoby odpovedne za provedenf a misto provedenf, b) druh zkousky a zpusob provedenf zkousky, c) druh a pocet zvirat, na nichz byla zkouska pro vedena, pocet opakovani, d) datum zahajeni a ukonceni zkousky, e) vysledky zkousek a statisticka prukaznost vy sledku, f) vysledky sledovani zdravotniho stavu zvfrat a zdra votni nezavadnosti zivocisnych produktu. (5) Vsechny provedene zkousky se dokladaji jed notlive. § 30 (1) Souhrnna dokumentace biologickeho zkou seni, urcitych proteinovych krmiv, krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny po mod novych technologickych postupu nebo ktere ne maji do sud charakter krmiva, se zpracovava zpiisobern uvedenym v pifloze c. 17. (2) Souhrnna dokumentace zkouseni dopliiko vych latek se dopliiuje monografif podle prflohy c. 18. CAST OSMA PRECHODNA USTANOVENI § 31 (1) Krmiva, dopliikove latky a premixy oznacene podle dosavadnfeh pravnfch predpisu mohou byt uva deny do obehu nejdele do 31. prosince 2009. (2) § 28 odst. 2 veta druha, § 29 odst. 2, § 30 odst. 2, prfloha c. 12 bod 3., priloha c. 14 a prfloha c. 18 pozbyvajf platnosti dnem 31. kvetna 2009. CAST DEVATA ZRUSOVACI USTANOVENI § 32 Zrusuje se: 1. Vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/ 12000 Sb. 2. Vyhlaska c. 343/2001 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb. 3. Vyhlaska c. 472/2001 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni vyhlasky c. 343/ /2001 Sb. 4. Vyhlaska c. 169/2002 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch pred pisu. 5. Vyhlaska c. 544/2002 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb. 6. Vyhlaska c. 284/2003 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisii. 7. Vyhlaska c. 434/2003 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisii. 8. Vyhlaska c. 184/2004 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu. 9. Vyhlaska c. 77/2005 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu. 10. Vyhlaska c. 84/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu. 11. Vyhlaska c. 278/2007 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch pred pisu. CAST DESATA UCINNOST § 33 Tato vyhlaska nabyva ucinnosti patnactym dnem ode dne jejfho vyhlaseni. Ministr: Mgr. Gandalovic v. r. Strana 5536 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pfiloha c. 1 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. ZAKAZANELATKYAPRODUKTY (1) Vykaly, moe a obsah zazivacfho traktu , ziskany vyprazdnenim nebo oddelenim, bez ohledu na zpusob zpracovani nebo prlmiseni. (2) Kuze osetrene tftslovinami ajejich odpady. (3) Semena a jiny rostlinny rozmnozovaci material, ktery byl s ohledem na urceny zpusob pouziti (rozmnozovani) osctren po sklizni pifpravky na ochranu rostlin, a dale vedlejsi produkty, ziskane z techto materialu. (4) Drevo osetrene ochrannymi pftpravky' a vedlejsi produkty, ziskane z osetreneho dreva, vcctne pilin. (5) Veskery odpad ziskany z ruznych fazi upravy mestskych a prumyslovych odpadnich vod a splasku podle clanku 2 smernice Rady 91/271/EHS2\ bez ohledu na dalst zpracovanl techto odpadu, a take bez ohledu na puvod odpadnich vod. Pojem "odpadnf voda" se nevztahuje na termin "provoznf voda", kterou je mozne pouzit ve vyzive zvitat, pokud je: 1. ze samostatnych potrubi instalovanych v potravinarskem nebo krmivarskem prumyslu, 2. nezavadna a cista", 3. obsahuje jen zbytky krmiv a potravin, 4. prosta cisticich prostredku, desinfekcnich nebo jinych latek, ktere nebyly povoleny pro pouziti v krmivech. (6) Pevne komunalni odpady4), j ako napr. odpady z domacnosti. (7) Obaly a jejich casti z pouzitych produktu zemedelskeho a potravinarskcho prumyslu, (8) Kvasnice rodu Candida, vyrobene na n-alkanech, 1) Priloha k zakonu c. 120/2002 Sb., 0 podminkach uvadeni biocidnich pfipravku a ucinnych latek na trh a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu. 2) Zakon c. 274/2001 Sb., 0 vodovodech a kanalizacich pro verejnou potrebu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 vodovodech a kanalizacich), ve zneni pozdejsich predpisu. Narizeni vlady c. 61/2003 Sb., 0 ukazatelich a hodnotach pfipustneho znecisteni povrchovych vod a odpadnich vod, nalezitostech povoleni k vypousteni odpadnich vod do vod povrchovych a do kanalizaci a 0 citlivych oblastech, ve zneni pozdejsich predpisu. Vyhlaska c. 428/2001 Sb., kterou se provadi zakon c. 27412001 Sb. , 0 vodovodech a kanalizacich pro verejnou potrebu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 vodovodech a kanalizacich), ve zneni pozdej sich predpisu. 3) Zakon c. 258/2000 Sb., 0 ochrane verejneho zdravi a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdej sich predpisu. Vyhlaska c. 30712002 Sb., 0 radiacni ochrane, ve zneni vyhlasky c. 49912005 Sb. 4) Pevnym komunalnim odpadem se nerozumi kuchynsky odpad definovany narizenim c. 1774/2002. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5537 Pfiloha c. 2 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. NEZADouci LATKY A PRODUKTY Maximalui limity obsahu nezadoucfch latek v produktech ke krmeni Nezadouci latky Produkty ke krmeni Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 4 2 12 42) 10 15 20 152) 32 Krmne suroviny s vyjimkou: travnt moucky, vojteskove a jetelove moucky, susenych cukrovarskych i'izku a susenych melasovych cukrovarskych rizku palmojadrovych expeleru fosfatu a vapenatych morskych ras uhlicitanu vapenateho oxidu horecnateho krmiv ziskanych ze zpracovani ryb nebo jinych morskych zivocichu moucky z morskych ras a krmnych 40 2 ) s 1!~~y i!! ~!~~~!1:.Y~ ~ ~ !~?5~~~~t~~ ~~~ Kompletni krmiva 2 s vyjimkou kompletnich krmiv pro ryby a kompletnich krmiv pro kozesinova zvirata Dopliikova krmiva 4 s vyjimkou: mineralntch krmiv 1 1. Arsen!' 102.0Iovo 3 ) Krmne suroviny s vyjimkou picnin'" 305) fosfatu a vapenatych morskych ras 15 uhlicitanu vapenateho 20 kvasnic 5 Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 100 skupiny slouceniny stopovych prvku s vyjimkou oxidu zinecnateho oxidu manganateho, uhlicitanu zeleznateho, uhlicitanu med'nateho ----------------5) Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 30 skupiny pojiva a protispekave latky s vyjimkou Strana 5538 Nezadouci latky Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Produkty ke krmeni Castka 116 Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 500 3000 30 50 100 350 250 350 0,1 0,5 0,2 3. Fluor6) 4. Rtut' klinoptilolitu sopecneho puvodu 60)) ----------------3) Premixy 200 - .- Dopliikova krmiva 10 s vyjimkou mineralnich krmiv 15 Kornpletni krmiva 5 Krmne suroviny 150 s vyjimkou krmiv zivocisneho puvodu s vyjimkou morskych korysu jako je morsky kril fosfmu 2000 uhlicitanu vapenateho 350 oxidu horecnateho 600 vapenatych morskych ras 1000 .: y~~~!!\~!!!l! (~ ? ~ ~1 ~g9 Q~~ Dopliikova krmiva 500 s obsahem fosforu-; 4% s obsahem fosforu > 4% 125 na 1 % fosforu Kompletni krmiva 150 s vyjimkou kompletnich krmiv pro skot, ovce a kozy v laktaci ostatni kompletnich krmiv pro prasata kompletnich krmiv pro drubez kompletnich krmiv pro kufata kompletnich krmiv pro ryby Krmne suroviny s vyjimkou krmiv ze zpracovani ryb nebo jinych morskych zivocichu .: ~ ~E~!!~!!~ y:~p-~~~!~h9 9l? Kompletni krmiva 0,1 s vyjimkou kompletnich krmiv pro psy a kocky . Dopliikova krmiva s vyjimkou dopliikovych krmiv pro psy a kocky 5. Dusitany Rybi moucka 60 (vyjadreno jako NaN02) Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5539 Nezadouci latky Produkty ke krmeni Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 Kompletni krmiva s vyjimkou: 15 (vyjadreno jako NaN02) 2 2 0,5 kompletnich krmiv pro dornaci zvifata mimo ptaky a akvarijni rybky ~~~~~ ~~~9~!!1Y ~9 s ~I i~!1 ~~~ Pf!Y~~ ~ L ~~~~~ ~~~9~!!1Y ~jY <?~ (s 1J~ ~~ J?f!y~~~ ~ Krmne suroviny rnineralniho puvod 2 s vyjimkou fosfani 10 Dopliikove latky, ktere patti funkcni 10 skupiny slouceniny stopovych prvku s vyjimkou oxidu med'nateho, oxidu manganateho, oxidu zinecnateho a ~~~~!1 ~ ~~1J~~~~!~!!9 ~<?~9!!)T q~~t~ Dopliikove latky, ktere patti funkcni 2 skupiny poj iva a protispekave latky ~~!~~~~i~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~~ ~~~~ ~ ~.~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ Mineralni krmiva 5 s obsahem fosforu < 7 % s obsahem fosforu ~ 7 % 0,75 na 1 % fosforu, ? ~~~i}n~~} ~? Dopliikova krmiva 0,5 s vyjimkou dopliikovych krmiv pro dornaci zvirata Kornpletni krmiva pro skot, ovce a 1 kozy a krmiva pro ryby s vyjimkou kompletnich krmiv pro dornaci zvifata kompletnich krmiv pro telata, jehiiata a kuzlata a ostatnich kompletnich krmiv 6. Kadmium" 0,005 7. Aflatoxin B 1 y~~ ~~ ~~ ~~~~~ ~~~9 '!!!1Y ~,g~ Kornpletni krmiva pro skot, ovce a kozy 0,02 s vyjimkou: kompletnich krmiv pro zvifata chovana pro mleko .: l{g~.Q!~!~~~~ ~~~jy .l?~~ ~.~A~!~ ~j~ ~!\~!~ ~,g ~ Kompletni krmiva pro prasata a drubez, 0,02 ~ yyj) tnl<: ~~~l~~y~ ~ ~~!~~! Ostatni kompletni krmiva 0,01 Strana 5540 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Max. obsah v mg/kg Nezadouci latky Produkty ke krmeni (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 Doplrikova krmiva pro skot, ovce a kozy 0,02 s vyj imkou dopliikovych krmiv pro zvirata chovana na mleko, telata a jehiiata Doplrikova krmiva pro prasata a drubez 0,02 ~ ~yj} 1!!l<:g~ ~l~~y~ ~ ~~!~~! Ostatni doplnkova krmiva 0,005 8. Kyselina kyanovodikova Krmne suroviny 50 s vyjimkou: lneneho semene 250 Inenych pokrutin 350 produktu manioku a mandlovych 100 .Q9}~!"~~(~ Kompletni krmiva 50 s vyjimkou: kompletnich krmiv pro kutata 10 9. Gossypol volny Krmne suroviny 20 s vyjimkou: bavlnikovych semen 5000 bavlnikovych pokrutin a bavlnikove 1200 ~9~~~ Kompletni krmiva 20 s vyjimkou: kompletnich krmiv pro skot, ovce a 500 kozy kompletnich krmiv pro drubez (krome 100 nosnic) a telata kompletnich krmiv pro kraliky a 60 prasata (krome selat) 10. Theobromin Kornpletni krmiva 300 s vyjimkou: kompletnich krmiv pro dospely skot 700 11. Horcicny olej tekavy Krmne suroviny 100 s vyjimkou: repkovych pokrutin 4000 (vyjadteno jako ~ny!!~9~hi<?!<.Y~n~!) Kompletni krmiva 150 (vyjadreno jako s vyjimkou: allylisothiokyanat) kompletnich krmiv pro skot, ovce a 1 000 (vyjadteno jako kozy (s vyjimkou mlad'at) allylisothiokyanat) kompletnich krmiv pro drubez a 500 (vyjadreno jako prasata (s vyjimkou selat) allylisothiokyanat) 12. Vinylthiooxazolidon Kompletni krmiva pro drubez 1 000 s vyjimkou: Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5541 Max. obsah v mg/kg Nezadouci latky Produkty ke krmeni (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 kompletnich krmiv pro nosnice 500 13. Namel - Claviceps Vsechna krmiva obsahujici nemlete 1 000 purpurea obiloviny 14. Semena plevelu a Vsechna krmiva 300O nemlete a nedrcene plody, obsahujici alkaloidy, glykosidy nebo jine jedovate latky, samotne nebo v kombinaci, vcetne: D~t-;;;-~-t;~~~~i~~-(L~) ----- ------------------------------1 000 15. Skocec obecny (Ricinus Vsechna krmiva 10 (vyjadreno jako communis L.) ricinove slupky) 16. Rostliny r. Crotalaria Vsechna krmiva 100 17. Aldrin (jednotlive nebo Vsechna krmiva °01g), v kombinaci, vyj adreno s vyjimkou: j ~~9 ~~~!~ ~in2 8J 18. Dieldrin - tuku a oleju 0,1 krmiv pro ryby 002 8 ), 19. Campechlor (toxafen) Ryby, jini vodni zivocichove, jejich 0,02 souhrn ukazatelu produkty a vedlej sf produkty kongencru CHB 26,50 a s vyjimkou 629) ~- -~y-~!~g !l!~l/~--5 ------------------------------ , Krmiva pro ryby ) 0,05 20. Chlordan (suma cis- Vsechna krmiva 0,02 a trans-izorneru s vyjimkou : a oxychlordanu, - tuku a oleju 0,05 vyjadrena jako chlordan) 21. DDT (suma DDT-, Vsechna krmiva 0,05 DDD- (nebo TDE-) s vyjimkou : a izomeru DDE, - tuku a oleju 0,5 vyj adrena j ako DDT) 22. Endosulfan (suma alfa- Vsechna krmiva 0,1 a beta-izomeru s vyjimkou : a endosulfan sulfatu - kukufice a kukuricnych produktu 0,2 vyj adrena j ako vzniklych jejim zpracovanim endosulfan) - kompletnich krmiv pro ryby 0,005 olejnatych semen a produktu 0,5 vzniklych jejich zpracovanim, s vyjimkou suroveho rostlinneho oleje 1,0 23. Endrin (suma endrinu a Vsechna krmiva 0,01 delta-ketoendrinu, s vyjimkou : Strana 5542 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Nezadouci latky Produkty ke krmeni Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 vyjadrena jako endrin) 24. Heptachlor (suma heptachloru a heptachlorepoxidu, vyj adrena j ako heptachlor) 25. Hexachlorbenzen (HCB) tuku a oleju Vsechna krmiva s vyjimkou : tuku a oleju Vsechna krmiva s vyjimkou : tuku a oleju 0,05 0,01 0,2 0,01 0,2 . 0,01 26. Hexachlorcyklohexan (HCH)26-.-1 -Aifa~i~-o~ery- ----- ------ - -V~e-ch-~a ki~i~a----------- ---- --- -- --------- -- - --- --- ---- --0 -62- ---- , s vyjimkou : -~- -!~~~- ~ ,q!~j~ 26.2 Beta-izomery Vsechny krmne suroviny s vyjimkou: tuku a oleju 0,1 V~e-ch-~y h~~~- s~~si---- ------- -- ---- ----- -- - ------ ---- --0,-61-- ---- s vyjimkou: krmnych smest pro skot urceny 0,005 26.:fGama~;~omery------ --- -- \i~-~r~~-~;~l~~~-- ------------------------------------ ---iJ,i------ s vyjimkou : tuku a oleju 2,0 6,0 ng WHO-PCDD/F TEQ/kg11), 12) 2,25 ng WHO-PCDD/F TEQ/kg11), 12) bilkovinnych hydrolyzatu z ryb obsahujlcich vice nez 20 % tuku Krmne suroviny rostlinneho puvodu 0,75 ng WHO-PCDD/F TEQ/k 11),12) ---------------~ Krmne suroviny rnineralniho puvodu 1,0 ng WHO-PCDD/F TEQ/kg11), 12) .- 2,0 ng WHO-PCDD/F a vajecneho tuku TEQ/kg11), 12) ji~"ipi~d~kty-~~-sii~h~~~~ik~~h-~~fi~t--- -O~i5-~g-WHO=P-CDD-IF= vcctne mleka a mlecnych vyrobku a TEQ/kg 11 ), 12) vajec a vajecnych vyrobku Ryby-,-ji~f-~-od~f-fi~~ii-ch-o~-~:JeJi-ch---------i~2-5-~g-WHO=P-CD-D-IF= produkty a vedlejsi produkty TEQ/kg 11 ), 12) s vyjimkou rybiho tuku 27a. Dioxiny (suma polychlorovanych dibenzo-p-dioxinu (PCDD) a polychlorovanych dibenzofuranu (PCDF) vyjadrena v ekvivalentech toxicity Svetove zdravotnicke organizace (WHO) za pouziti WHO-TEF (faktoru ekvivalentni toxicity, 1997) 10). Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5543 Max. obsah v mg/kg Nezadouci latky Produkty ke krmeni (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 Dopliikove latky, kaolinit, siran vapenaty 0,75 ng WHO-PCDD/F bezvody, vermikulit, natrolit-fonolit, TEQ/kg 11), 12) synteticke hlinitany vapenite a klinoptilolit sedimentamiho puvodu patricl k funkcni skupine pojiv a protispekavych latek Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 1,0 ng WHO-PCDD/F ~l<:~p}nY ~J ~~ ~~n~l} ~~9.p~Y2~h P~l<: ~ TEQ/kg 11), 12) Premixy 1,0 ng WHO-PCDD/F TEQ/k 11),12) ---------------~ Krmne smesi s vyjimkou krmiv pro 0,75 ng WHO-PCDD/F kozesinova zvirata a s vyj imkou TEQ/kg 11), 12) krmiv pro ryby a pro dornaci zvifata 2,25 ng WHO-PCDD/F TEQ/kg11), 12) 27b. Suma dioxinu a PCB Krmne suroviny rostlinneho puvodu 1,25 ng WHO s dioxinovym efektem s vyjimkou PCDD/F-PCB (suma polychlorovanych TEQ/kgll) dibenzo-p-dioxinu - rostlinnych oleju ajejich vedlejsi 1,5 ngWHO (PCDD), produktu PCDD/F-PCB polychlorovanych ~~S2!}sg ~l! dibenzofuranu (PCDF) a Krmne suroviny rnineralniho puvodu 1,5 ng WHO polychlorovanych PCDD/F-PCB bifenylu (PCB) I~Q~l<:g ~ ~ vyjadrena -z-i~o-8i~~§-t~k-~iet~-~ -~i~i~~ho -t"iik~-it- ---- 3,0 ngWHO v ekvivalentech toxicity vajecneho tuku PCDD/F-PCB Svetove zdravotnicke I~S2!}sg l l! organizace (WHO) za line produkty ze suchozemskych zvirat 1,25 ng WHO pouziti WHO-TEF vcctne mleka a mlecnych vyrobku a PCDD/F-PCB (faktoru ekvivalentni ~~j ~~ ~ ~~j~ ~l}2~h ~~~~~l<: ~ ~~S2!}sg ~l! toxicity, 1997)) 11). Ryby, jini vodni zivocichove, jejich 4,5 ngWHO produkty a vedlejsi produkty" PCDD/F-PCB s vyjimkou TEQ/kgll) rybiho tuku 24,0 ng WHO PCDD/F-PCB TEQ/kgll) bilkovinnych hydrolyzatu z ryb 11,0 ng WHO obsahujici vice nez 20 % tuku PCDD/F-PCB ~~S2!}sg ~l! Dopliikove latky, ktere patti do 1,5 ngWHO funkcnich skupin pojiva a protispekave PCDD/F-PCB ) ~!l<:x I~S2!}sg l l! Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 1,5 ngWHO skupiny slouceniny stopovych prvku PCDD/F-PCB TEQ/kgll) Strana 5544 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Max. obsah v mg/kg Nezadouci latky Produkty ke krmeni (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 Premixy 1,5 ng WHO PCDD/F-PCB I~QI~g l l! Krmne smesi 1,5 ngWHO s vyjimkou krmiv pro kozesinova zvirata PCDD/F-PCB as vyjimkou TEQ/kg11) krmiv pro ryby a domaci zvirata 7,0 ngWHO PCDD/F-PCB TEQ/kg11) 30. Bukvice neloupane - Vsechna krmiva Semena a plody Fagus silvatica L. rostlinnych druhu, 32. Mowrah, Bassia, uvedenych ve sloupci Madhuka - Madhuca 1 a produkty jejich longifolia (L.) Macbr. zpracovani nesmej f byt (= Bassia longifolia L. v krmivu obsazeny = Illiped malabrorum v kvantitativne Eng!.) stanovitelnem Madhuca indica Gmelin rnnozstvi (= Bassia latifolia Roxb.) = Illipe latifolia (Roscb.) F. Mueller) 33. Ker Jathropa curcas L. 34. Kroton - Croton tiglium L. 35. Indicka hneda horcice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. integrifolia (West.) Thell. 36. Sareptska horeice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. Juncea 37. Cinska horeice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. juncea var. lutea Batalin 38. Cerna horcice Brassica nigra (L.) Koch 39. Etiopska horcice Brassica carinata A. Braun Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5545 3) 7) 1) 2) 8) 9) Vztazeno k celkovemu arsenu. Na zadost organu odborneho dozoru musi vyrobce prokazat, ze obsah anorganickeho arsenu je nizsi nez 2 ppm. Tato analyza je zvlaste dulezita u morskych fas druhu Hizikia fusifonne. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni olova. Extrakce se provadi kyselinou dusicnou (5 % w/w) po dobu 30 minut za varu. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Picniny zahmuji napf. seno, silaz, travni porost atd. Obsahy se prezkoumaji k 31. prosinci 2008 s cilem snizit maximalni limity. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni fluoru. Extrakce se provadi kyselinou chlorovodikovou 1 N po dobu 20 minut pfi laboratomi teplote. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni kadmia. Extrakce se provadi kyselinou dusicnou (5 % w/w) po dobu 30 minut za varu. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Maximalni obsah aldrinu a dieldrinu, jednotlive nebo v kombinaci, vyjadreny jako dieldrin. System cislovani podle Parlara, s predcislim ,CHB' nebo .Parlar': CHB 26: 2-endo,3-exo,5-endo, 6-exo, 8,8,l0,l0-oktochlorboman, CHB 50: 2-endo,3-exo,5-endo, 6-exo, 8,8,9,l0,l0-nonachlorboman, CHB 62: 2,2,5,5,8,9,9,1 0,1O-nonachlorboman. 10) WHO-TEF k posuzovani rizik pro lidske zdravi na zaklade zaveru zasedani Svetove zdravotnicke organizace ve Stockholmu, Svedsko, ve dnech 15.-18. cervna 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775). 11) Pfi vypoctu homi hranice koncentrace se vychazi z predpokladu, ze vsechny hodnoty ruznych kongeneru pod mezi kvantifikace se rovnaji mezi kvantifikace. 12) Jednotlive maximalni hodnoty pro dioxiny (PCDDIF) zustanou docasne platne. Produkty urcene ke krmeni zvifat uvedene v bode 27a musi behem uvedeneho obdobi spliiovat maximalni hodnoty pro dioxiny a maximalni hodnoty pro sumu dioxinu a PCB s dioxinovym efektem. 13) Na cerstve ryby pfimo dovezene a pouzivane bez pfedchoziho zpracovani k vyrobe krmiv pro kozesinova zvirata se maximalni hodnoty nevztahuji, pticemz na cerstve ryby pouzivane k pfimemu krmeni domacich zvifat, zvifat v zoo a cirkuse se vztahuji hodnoty 4,0 ng WHO-PCDDIF TEQ/kg produktu a 8,0 ng WHO-PCDDIF-PCB-TEQ/kg produktu. 4) 5) 6) Strana 5546 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 SKLADISTNI SKUDCI Castka 116 Pfiloha c. 3 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. I. Seznam skudcu: (1) roztoci (Acarina): roztoc moucny (Acarus siro), roztoc nicivy (Lepidoglyphus destructor); (2) svabi (Blattaria): rus dornaci (Blattella germanica); (3) pisivky (Psocoptera): pisivka tLiposcelis corrodens); (4) brouci (Coleoptera): ccrvotoc spiznl (Stegobium paniceum), ccrvotoc tabakovy (Lasioderma serricorne, delka 2,2-3,2 mm), kornatec skladistni (Tenebroides mauritanicusi, korovnlk obilni (Rhyzopertha dominica, delka 2-3 mm), kozojed obecny (Dermestes lardarius, delka 7-9 mm), kozojed (Trogoderma granarium, delka 2-4 mm), Iesak skladistni (Oryzaephilus surinamensis, delka 2,5-3,5 mm), Iesak moucny (Cryptolestesferrugineus, delka 1,6-2,2 mm), pilous cerny (Sitophilus granarius), pilous ryzovy (Sitophilus oryzae), potemnik hnedy tTribolium castaneum), potemnik skladistni tTribolium confusum), potemnik moucny (Tenebrio molitor), vrtavec zhoubny (Ptinusfur), zrnokaz fazolovy (Acanthoscelides obtectus, 2,3-3,4 mm), zrnokaz hrachovy (Bruchus pisorum, delka 4-5 mm); (5) motyli (Lepidoptera) mol obilny (Nemapogon granella, rozpeti kffdell0-14 mm, delka housenky 7-10 mm), mol satni (Tineola bisselliella, rozpeti krldel I 0-15 mm, delka housenky 8-10 mm), zavljec moucny (Ephestia kuehniella, rozpeti khdel 20-27 mm, delka housenky 16-19 mm), zavljec paprikovy (Plodia interpunctella, rozpeti kffde116-20 mm, delka housenky 10-13 mm), zavljec skladistni (Ephestia elutella, rozpeti kfidcl l S-l S mm, delka housenky 10-12 mm); (6) blanokndlt (Hymenoptera): mravenec faraon (Monomorium pharaonis, delka 2 mm). Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5547 II. Roztoc dravy (Cheyletus eruditus) muze byt pouzit pro biologicke hubeni roztoce moucneho nebo roztoce niciveho. III. Vyobrazeni skladistnich skudcu a roztoce draveho: roztoc moucny (Acarus siro) delka 0,2-0,5 mm roztoc nicivy (Lepidoglyphus destructor) delka 0,3-0,7 mm roztoc dravy (Cheyletus eruditus) delka 0,4-0,6 mm rus domaci (Blattella germanica) delka 10-15 mm Pisivka (Liposcelis corrodens) delka 0,75-1,2 mm Strana 5548 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 cervotoc spizni (Stegobium paniceum) delka 2,2 - 3,7 mm komatec skladistni (Tenebroides mauritanicus) delka 5 - 11mm cervotoc tabakovy (Lasioderma serricorne) delka 2,2-3,2 mm korovnik obilni (Rhyzopertha dominica) d61ka2-3 mm Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5549 kozojed obecny (Dermestes lardarius) delka 7-9 mm lesak skladistni (Oryzaephilus surinamensis) delka 2,5-3,5 mm kozojed (Trogoderma granarium) delka 2-4 mm lesak moucny (Cryptolestes ferrugineus) delka 1,6-2,2 mm Strana 5550 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 pilous cemy (Sitophilus granarius) delka 3 - 4,5 mm potemnik hnedy (Tribolium castaneum) 2,8 -4,2 mm pilous ryzovy (Sitophilus oryzae) delka 2,5 - 4 mm potemnik skladistni (Tribolium confusum) 2,9-4,4mm Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5551 potemnik moucny (Tenebrio molitor) delka 13,5 -18,5 mm zmokaz fazolovy (Acanthoscelides obtectus) delka 2,3-3,4 mm vrtavec zhoubny (Ptinus fur) delka 2 - 4,3 mm zmokaz hrachovy (Bruch us pisorum) delka 4-5 mm Strana 5552 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 mol obilny (Nemapogon granella) rozpeti kfidel 10-14 mm, delka housenky 7-10 mm mol satni (Tineola bisselliella) rozpeti kfidel 10-15 mm, delka housenky 8-10 mm Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5553 zavijec moucny (Ephestia kuehniella) rozpeti kfide120-27 mm, delka housenky 16-19 mm zavijec paprikovy (Plodia interpunctella) rozpeti kfidell6-20 mm, delka housenky 10-13 mm Strana 5554 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 zavijec skladistni (Ephestia elutella) rozpeti kfidel15-18 mm, delka housenky 10-12 mm mravenec faraon (Monomorium pharaonis) delka Z mm Vysvetlivka: Vyobrazenijsou prcvzata z: Bartos 1. a Werner P.H. (1979): Ochrana proti skladistnim skudcum a chorobam. SZN, Praha. Hill D.S. (1997): The Economic Importance of Insects. Chapman & Hall, London. Robinson W.H. (1996): Urban Entomology: Insect and Mite Pests in the Human Environment. Chapman & Hall, London. Zagu1jaev A.K. (1981): Tineidae. In: Opredelite1 nasekomykh evropeyskoy chasti SSSR. Tom IV. Nauka, Moskva. Castka 116 I. Vyklad Sbirka zakonu c. 356 / 2008 KRMNE SUROVINY CastA Obecna ustanoveni Strana 5555 Pfiloha c. 4 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. (1) Krmne suroviny jsou v casti B rozdeleny a pojmenovany podle techto kriterii: a) puvod vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, naprtklad rostlinny, zivocisny, mineralni, b) pouzita cast vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, napriklad cela rostlina, semeno, bulva, hliza, kosti, c) zpusob upravy, naprtklad Ioupani, extrakce, tepelna uprava, nebo vysledny vedlejsi vyrobek, naprtklad vlocky, otruby, dteii, tuk, d) stupen zralosti nebo jakost vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, napriklad "nfzky obsah glukosinolatu", .vysoky obsah tuku", "nfzk)' obsah cukru". (2) Seznam uvedeny v casti B je clenen na 12 kapitol: 1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 2. Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 3. Semena luskovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 4. Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 5. Ostatni semena a plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 6. Picniny a objemna krmiva, 7. Ostatni rostliny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 8. Mlecne vyrobky, 9. Vyrobky ze suchozemskych zvfrat, 10. Ryby a ostatni morsti zivocichove, vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 11. Mineralni latky, 12. Varia. II. Deflnovaui pojmu technologicke upravy krmnych surovin Nize uvadene pojmy popisuji hlavni technologicke postupy vyroby krmnych surovin uvedenych v casti B, CaD teto ptilohy. Maji-li krmne suroviny v nazvu pojem z tohoto vykladu, must technologicky postup pouzity ph jejich vyrobe odpovidat uvedene definici. Strana 5556 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 , hkz 0 b iiIPUSO upravy rmnyc surovm Postup Definice Obecny nazev 1 2 3 4 1. koncentrace zvysovani obsahu urcitych slozek koncentrat odstranovanim vodv nebo j invch latek 2. Ioupani/ uplne nebo castecne odstranovani obalovych loupany, castecne vylusteni, cast! zrn, semen, plodu, orechu a jinych surovin Ioupany/vylustcny, odslupkovani odslupkovany 3. susent snizovani obsahu vody umele nebo ptirozene suseny (pfirozene/umele) 4. extrakce odstranovani tuku nebo oleje organickyrn extrahovany (u surovin rozpoustedlem, nebo cukru ci jinych ve vode s tukem nebo olejem), rozpustnych latek vodnym roztokem; pfi pouziti melasa, pulpa, fizky organickeho rozpoustedla rnusi byt vyslcdny (u surovin s cukrem nebo vyrobek technicky cisty od organickeho j inyrni vodorozpustnymi rozpoustedla slozkami) 5. extruze lisovani, mackani spojene s protlacovanim extrudovany rnaterialu za pusobeni vysokeho tlaku (viz take predzelatinizace) 6. vlockovani uprava vlhkcho, tepelne osetreneho materialu vlocky na valcich 7. mleti mouky fyzikalni proces u zm, kteryrn se zmensuje mouky, otruby, separat velikost castic s cilem separace jednotlivych (middlings), coz je smes frakci (mouk, otrub, krupicnvch otrub) mouky, otrub a klicku 8. zahfatl Iada tepelnych uprav provadenych za toastovany, vareny, specifickych podminek, ovlivfiuje vyzivnou tepelne upraveny hodnotu nebo strukturu krmnych surovin 9. hydrogenace premena nenasycenych glyceridu v nasycene ztuzeny, castecne ztuzeny (v olejich a tucich) 10. hydrolyza premena chemickych slozek na jednodussi hydrolyzovany vhodnym zpusobem pomoci vody, enzymu, kyselin nebo louhu 11. Iisovani ostrariovani tuku, oleju nebo st'av z plodu ci expelery/pokrutiny jinych rostlinnych rnaterialu mechanickyrn (olejnaty, tucny material), zpusobem (snekove nebo jine lisy) s moznym vylisky, fizky, pulpa nizkvrn zahtatim (ovoce,cukrovka) 12. granulovani specialni tvarovani protlacovanim otvory granule, granulovany, (peletovani) pelety, peletovany 13. predzelatinizace premena skrobu pro dosazeni jeho zretelne predzelatinizovany, (expandovani) bobtnatelnosti ve studene vode expandovany 14. rafinace fyzikalni nebo chemickc odstranovani necistot rafinovany, castecne z cukru, tuku, oleju a jinych prirodnich materialu rafinovany 15. strouhani za mechanicka uprava zvlhcenych castic jader a klicky, skrob, lepek vlhka (mokre zm, bez nebo s pridanim oxidu siriciteho, za (gluten) mleti) ucelem ziskani skrobu 16. srotovani mcchanicke zmenseni velikosti castic zma nebo srot, srotovany, drceny (drceni) j inych surovin 17. odcukrent chemicke nebo fyzikalni oddelenl mono- nebo odcukrcny, castecne disacharidu z melasy nebo jinych materialu odcukreny obsahujicich cukr Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 CastB Zakladui seznam krmnych surovin Strana 5557 1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Zavazne cislo suroviny Popis deklarovane j akostni znaky 1 2 3 4 1.01 Q~~~ ~~~t zrna druhu Avena sativa L. variet----------,--- 1.02 Ovesne vyrobek ziskany naparenim a rnackanim Ioupaneho skrob . ----------- yJ~~~y ~Y..~~2 P!jRl)~ tnyj~ ~~!Y .Q9 ~!! ~Y..~~nt~~ ~J~P ~~ 1.03 Ovesne otruby vedlejsi vyrobek ziskany ph mleti Ioupanych vlaknina (separat) precistenych ovsu na ovesnou krupici a mouku. Obsahuje hlavne ovesne otruby a maly podil . ----------- ~J! ~9 ~P~~~~ 1.04 Ovesne slupky vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovani vlaknina a otruby prccistcneho a Ioupaneho ovsa na ovesne krupice. . -- -------------------- 9.~~ '!~..t!j~ pX~y ~~n~ ~~~ ~J!~ ~I 1!R~.Y ~ 9~!~~J: 1.05 !~ ~~~J! ~~~ ~~J! '! ~~~~~ /ff!!4~l!!!! ~l!!gq!:~ ~ . --------- . -- 1.06 Jecne omelky vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovani vlaknina (separat) precisteneho, Ioupaneho jecmene pro vyrobu . ----------- -------------------- j~~~y~~ ~~1!R~~, ~~l).Q!~2 ~~~<!J!~y ~ mouk 1.07 Jecny lepek vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe jecneho skrobu, dusikate latky ktery je upraven susenim, Obsahuje pfevazne lepek skrob . -- .Q9 ~ ~p '!~~.~A ~ ~~~~~ 1.08 Ryze vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe obrusovane skrob zlomkova nebo Iestene ryze druhu Oryza sativa L. Obsahuje . ----------- -------------------- .Q~~~~~J!~}~~~J~~~~9 ~}5~~ ~9 ~~~~J!~ 1.09 Ryzove otruby vedlejsi vyrobek ziskany po prvem obrusovant Vlaknina (hnede) Ioupane ryze, Obsahuje pfevazne castice ,--- -------------------- '!l~~~<!~9~~ Y..~~!Y.Y ~ ~J! ~9 ~P~~~ ~ ~l} ~~ 1.10 Ryzove otruby vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane vlaknina (bile) ryze, Obsahuje pfevazne castice aleuronove vrstvy, ,------------ ~J! ~9 ~P~~~~ ,! ~J!~~~ 1.11 Ryzove otruby vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane vlaknina s uhlicitanem ryze, Obsahuje pfevazne castice aleuronove vrstvy, uhlicitan vapenatym endospermu, klicky a ruzna mnozstvi uhlicitanu vapenaty ,-----,------- -------------------- ~~.Q~~~!~ ~~ ~~~~~~j!~J 9 (tp ~~~ ~~~ ~~}~1!~~y ~J!J 1.12 Krmna mouka vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane, vlaknina z predvarene prcdvarcne ryze, Obsahuje prevazne stftbrite uhlicitan ryze obalove castice, castice aleuronove vrstvy, vapenaty endosperm, klicky a ruzny podil uhlicitanu vapenateho z obrusovani Strana 5558 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Popis Zavazne Nazev deklarovane cislo j akostni znaky 1 2 3 4 1.13 Krmna ryzova vyrobek ziskany mletim krmne ryze obsahujici skrob mouka zelena khdova nebo nezrala zrna nebo mletim ------------------- ~ ~~~~ !9 ~~~~~}j~~2)~!~}~~j ~ ~!~t ~ 1)~ ~~ ~~~~l))!~ 1.14 Expelery vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje Iisovanim dusikate latky z ryzovych ryzovych klickil s ulpelym osemenim a tuk klfckli ~~~~~r~!!!!~~ vlaknina ------------------- 1.15 Ryzove vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje extrakci dusikate latky klfcky ryzovych klickil s ulpelym osemenim a extrahovane ~~~~~r~!!!!~~ ------------- ------------------- 1.16 ~X~~~X ~~! ~~ !~~~~~~~ ~ i~~X }j~<?~YJ~9 ~ skrob------------- 1.17 Proso sete zrna druhu Panicum miliaceum L. Zito-set~-------- ------------------------------------------------------------------- ---------------------1.18 zrna druhu Secale cereale L. v----------- - --1)- ------------------------------------------------------------------- 1.19 Zitna mouka vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany skrob (separat) prosevanim z prccistcncho zita, Obsahuje prevazne castice endospermu s jemnymi casticemi oplodi, Zit~~-h~~~ 9 ~~!!1:~~f ~ '!l ~~~~~<?~~ Y-~~~~J.: 1.20 vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany skrob mouka prosevanim z prccistcncho zita, Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz je Zit~~-oiiiiby 9 cJ~~!~1)~ 1)~ tn~~~ ~n~~~r~!!!!~ P:~~ '?- ~!~~~ 1.21 vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany vlaknina prosevanim z prccistcncho zita, Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz cii~k-~b~-~~~ ~ y!~ ~~~~! '!l)~l)~ ~~~~}n~ ~ l)~<?~J?~!!!!~ 1.22 zrna druhu Sorghum bicolor L. Moench s. 1. .- .- 1.23 Psenice zrna druhu Triticum aestivum L., Triticum durum ------------------- !?~~!~ ~j}~t~~ ~l!]!!y ~~~ 1.24 Psenicna vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany skrob mouka' prosevanim z prccistcnc psenice nebo Ioupanych (separat) zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice endospermu s jemnymi casticemi oplodi, osemeni a ------------------- ~J~~t~l)~y ~ ~!~~~y 1.25 Psenicna vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany vlaknina krmna mouka prosevanim z prccistcnc psenice nebo Ioupanych zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz je odstraneno mene endospermu nez z otrub Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5559 1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Pofadove Popis Zavazne Nazev deklarovane cislo .i akostni znaky 1 2 3 4 1.26 Psenicne vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany vlaknina otruby" prosevanim z precistene psenice nebo Ioupanych zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz byla ------------------- 5?~~!~~~~~~ y ~!~!J!~ ~J! ~9 ~P~~l)J~ 1.27 Psenicne vedlejsi vyrobek z vyroby mouky. Obsahuje dusikate latky klfcky pfevazne psenicne klicky, mackane nebo v jine tuk forme, na nichz mohou jestc ulpivat castice ------------------- ~~~9 ~P ~~~~, ~P}5~~} ~ ~~~ ~~~~ 1.28 Psenicny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe psenicneho dusikate latky lepek skrobu, ktery je upraven susenim, Obsahuje ------------------- J?~~ ~~~!1 ~} ~p ~~ P5! ~~1?~~~~} ~~9~~ 1.29 Psenicny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe psenicneho dusikate latky lepek krmny skrobu a psenicneho lepku. Obsahuje otruby, skrob z nichz mohou byt castccnc odstraneny klicky, a lepek, k nimz muze byt v malem rrmozstvi pridana zlomkova psenice vznikla pri cistenf zrna a male ------------------- tn~<?~ ~~! ~~y!~* ~<? ~J~~<?!~~~ ~ ~~~~~ 1.30 Psenicny technicky cisty psenicny skrob skrob skrob ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.31 Predzelatin- psenicny skrob tepelne upraveny expandovanim skrob izovany tak, aby byl dokonale zmazovately (expandovany) psenicny skrob I- . - 1.32 Psenice zrna psenice spaldy Triticum spelta L., Triticum spalda dioccum Schrank, Triticum monococcum ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.33 Triticale zrna hybridu Triticum X Secale ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.34 Kukurice zrna druhu Zea mays L. ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.35 Kukuricna vedlejsi vyrobek z vyroby krupic a mouky vlaknina krmna z kukurice. Obsahuje prevazne castice oplodi, mouka' osemeni a aleuronove vrstvy, z nichz je odstraneno (~~ P~! ~!l tn~n~ ~ ~~<?~Q~!~l) ~~~ !-:- <?!~l) ~ 1.36 Kukuricne vedlejsi vyrobek z vyroby krupic a mouky vlaknina otruby z kukurice. Obsahuje prevazne castice oplodi a osemeni, pfipadne ulomky kukuricnych klfcku ------------------- ~ tn~!~l)J p <?~fJ ~l)J ~n~ <?~Q~!~l) 1.37 Expelery vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe oleje dusikate latky z kukuricnych Iisovanlm kukuticnych klickr; zpracovanych tuk klfcku suchou nebo mokrou cestou, na nichz mohou jeste ulpivat castice endospermu a osemeni Strana 5560 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Popis Zavazne Nazev deklarovane cislo .iakostni znaky 1 2 3 4 1.38 Kukuricne vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe oleje extrakci dusikate latky klfcky kukuricnych klickil zpracovanych suchou nebo extrahovane mokrou cestou, na nichz mohou jestc ulpivat .. ----------- ------------------- ~ ~~!!~~ ~1J~~ sJ?~ ~tn~ ,!5?~~tn~ ~! 1.39 Kukuticny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe kukuficneho dusikate latky lepek krmny skrobu mokrou cestou. Obsahuje otruby a lepek, skrob k nimz mohou byt pridany az do obsahu 15 % tuk, je-li obsah hmotnostnich zbytky zlomku kukutice vznikle pri vyss! nez 4,5 % tfideni nebo zbytky vyluhu pouzivanych pro vyrobu alkoholu nebo jinych skrobnatych derivatu, Vyrobek muze take obsahovat zbytky po extrakci oleje z kukuricnych klfcku ziskanych mokrou cestou ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.40 Kukuticny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe kukuficneho dusikate latky lepek skrobu, ktery je upraven susenim, Obsahuje . -- ------------------- pX~y ~~!!~ !~Q~~J?~ ~~p.~~?:.~! ~~!~~ ~ 1.41 Kukuticny kukuricny skrob technicky cisty skrob skrob . -- ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.42 Predzelatin- kukuricny skrob tepelne upraveny expandovanim skrob izovany tak, aby byl dokonale zmazovately (expandovany) kukuficny skrob . -- ------------------- ------------------------------------------------------------------ 1.43 Sladovy kvet vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe sladu, dusikate latky .. ----------- ------------------- 9 ~~ '!~~j ~~! pf~ '!~~!1 ~ ~~~~1J~ ~ !!~~l~~~!!~h~ ~~j!! 1.44 Pivovarske vedlejsi vyrobek z vyroby piva, ziskany susenim dusikate latky mlato suscne zbytku sladu, pfipadne nesladovanych obilovin a . -- ------------------- j !1JX~h ~~!5~~ 1J?:.tx~h ~X~~~!<:~ 1.45 Lihovarske vedlejsi vyrobek z vyroby alkoholu upraveny dusikate latky vypalky suscnim. Obsahuje pevne castice fermentovanych susenc" obilovin .. ----------- ------------------- -- . ----------- . ---------------- . ----------- . ---------------- .- 1.46 Lihovarske vedlejsi vyrobek z vyroby alkoholu, upraveny dusikate latky vypalkr suscnim. Obsahuje pevne castice fermentovanych tmave" obilovin, do kterych byl pridan vypalkovy sirup nebo zahusteny vycerpany rmut 1) Vyrobky obsahujici vice nez 40 % skrobu mohou byt oznaceny "s vyssim obsahem skrobu". 2) Byl-li vyrobek jemne mlety, muze byt pri oznaceni pridano slovo ,jemny" k nazvu, nebo nazev muze byt nahrazen jinym vhodnym nazvem. 3) Nazev muze byt doplnen druhem obili. 4) Nazev muze byt nahrazen slovy "susena zma a vypalky z destilace". 2. Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Castka 116 Poradove cislo Nazev Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Popis Strana 5561 Zavazne deklarovane .i akostni znaky 1 234 2.01 Podzemnicove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky castccnc castccnc Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. tuk Ioupane - podzemnice olejne, a jinych variet Arachis vlaknina ~~1?~} ~~y (J! ej~~~~L9 ~~~~ yJ ~~~!J!~J~ ~ y ~ ~~jp:~t 2.02 Podzernnicovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc castccnc Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. vlaknina Ioupany - podzemnice olejne, a jinych variet Arachis extrahovany (nejvyssf obsah vlakniny 16 % v susine) srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.03 Podzemnicove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky Ioupane Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. - tuk ~~1?~} ~~Y p~~ ~~~J!j~ ~ 9}~j~~ ~j!~y~ ~ y '!~!~! A~~~~ i~ ~l~~J!!p:~ 2.04 Podzernnicovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky Ioupany Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. - vlaknina extrahovany podzemnice olejne, a jinych variet Arachis srot 2.-05- ----- --- -Repko~i--- --- -se~eiio-fe-pky-B~-;;~i~~-~~p-~~-L~-ssp-.- ofeife~a---- ---- ---- --- ----- ---- semeno-' (Metzg.) Sinsk., indicke Brassica napus L. var. Glauca (Roxb.) O.E.Schulz a repky Brassica napa ssp. oleifera (Metzg.) Sinsk., (botanicka cistota nejmene 94 %) 2.-06--------- -Repko~-~------ -~~dle~f~i~~-;~bek~-~~ioby-ofej~-~iska~~-fi~-~~~i{f~-- d~-sik~ti-f~tky expelery!' semen repky (botanicka cistota nejmene 94 %) tuk vlaknina 2.-oi-------- -Repko~~------ -~~dleJ-~i~~-;~bek~-~~ioby-ofej~-~iska~~-e~t~~k~i---- d~-sik~ti-f~tky extrahovany semen repky srot" (botanicka cistota nejmene 94 %) 2.-08--------- -Repko~-~------ -~~dleJ-~i~~-;~bek~isk-a~~-f~iip{l~f~~-e~e~-fepky----- ~i~k~iiia -~!~~~;{--------- ------------------------------------------------------------------ 2.09 Saflorovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc castccnc Ioupanych semen safloru Carthamus vlaknina Ioupany tinctorius L extrahovany srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.10 Kokosove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery susenych jader (endospermu) a vncjsf slupky tuk (9~~1~2 J?!9 ~f! ~9 ~~~9 ~~ ~~}P:1;{ ~9 C29~ -'?~ C2!(£!~~ ~ ~l~~J!!p:~ 2.11 Kokosovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany susenych jader (endospermu) a vncjsf slupky srot (obalu) plodu kokosove palmy 2. Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Strana 5562 Poradove cislo Nazev Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Popis Castka 116 Zavazne deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 ------------------------ -------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2.12 Palmojadrove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery jader palmy Elaeis guineensis Jacq., Corozo oleifera tuk (HBK) L.H.Bailey (Elaeis melanococca auct.), ze vlaknina J~!~!X~h ~XI ~ p!~y ~~~ ~ ~~!~~~~ ~~ !Y ~~~? ~9.~~P ~~ 2.13 Palmojadrovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany jader palmy, ze kterych byla prevazne odstranena vlaknina ~!~~ ~~~~ ~ ~l<:g~~.Q!\~ 2.14 Sojove boby sojove boby Glycine max L. Merr, upravcne toastovane vhodnym zahtatim (aktivita ureazy nejvyse 0,4 mg ~g ~ !!"!.~~:2 2.15 Sojovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany sojovych bobu upravenych vhodnyrn zahrevem vlaknina, je-li srot (aktivita ureazy nejvyse 0,4 mg N/g x min.) vyss! nez 8 % !~-~~!~ '!~~~ ---- ------------------------------------------------------------------- 2.16 Sojovy, vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky Ioupany Ioupanych sojovych bobu upravenych vhodnyrn extrahovany zahrevem (aktivita ureazy nejvyse 0,5 mg N/g x srot min.vlaknina nejvyse 8 % v susine) !~-~~!~ '!~~~ ---- ------------------------------------------------------------------- 2.17 Sojoproteino vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany dusikate latky vy koncentrat z Ioupanych odtucnenych sojovych bobu a nasledne upraveny dalst extrakci za ucelem snizeni g~ ~~h~ ~9.~p ~~~~y ~~ ~~~ ~~~~~~~y~ ~ ~!~ ~~~ 2.18 Rostlinny olej ziskany extrakci nebo Iisovanim z rostlin vlhkost, je-li 9.1 ~j~) ~y~ ~~ ~~~ ~ ~ 2.19 Sojove vedlejsi vyrobek ziskany Ioupanim sojovych bobu vlaknina ~!~P!sy 2.20 Bavlnikove semena bavlniku Gossypium ssp. ze kterych byla dusikate latky semeno odstranena vlakna (delintrace) tuk vlaknina ------------------ ------------------------------------------------------------------- 2.21 Bavlnikovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc bavlnikovych semen upravenych delintrovanlm a vlaknina Ioupany castecnym Ioupanim (vlaknina nejvyse 22,5 % extrahovany v susine) srot ------------------ ------------------------------------------------------------------- 2.22 Bavlnikove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery bavlnikovych semen tuk ~p ~~Y ~!1.Y~ ~ ~ ~F ~!~9 '!~~!!1..1 ~1 ~!\~!!1 ~ 2.23 Nigerove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery semen nigeru Guizotia abyssinica (Lf) Casso (podil tuk J?9J?~J '! ~~ t:.<?~ 1?~~~l}~~9. ,! ~~L!1 ~j yX~~ ~, 4 ~} ~l ~!\~!~,! 2.24 Slunecnicove semena slunecnice Helianthus annuus L. semeno Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5563 Pofadove cislo 1 Nazev 2 Popis 3 Zavazne deklarovane j akostni znaky 4 dusikate latkyvedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci slunecnicovych semen 2.25 Slunecnicovy extrahovany srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.26 Slunecnicovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc castccnc Ioupanych slunecnicovych semen vlaknina Ioupany (vlaknina nejvyse 27,5 % v susine) extrahovany srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.27 Lnene semena lnu Linum usitatissimum L. (botanicka ~~~~!1 <? ~!~!9 t '! 1].~ttn~~~ ~} ~J 2.28 Lnene vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery Inenych semen (botanicka cistota nejmene 93 %) tuk vlaknina ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.29 Lneny vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany Inenych semen (botanicka cistota nejmene 93 %) srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.30 Olivovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany lisovanych oliv Olea europea L. pfevazne vlaknina ~~~~ ~~~y ~~y~ ~ ~~~!U~~~ ~ 2.31 Sezamove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery semen sezamu Sesamum indicum L. (obsah popela tuk 1].~ ~<?~J?~~!!1~~~ .Y,!!~J ~~iY2~~ ~ ~) ~l~~1].~~~ 2.32 Kakaovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc susenych, prazenych a castccnc Ioupanych vlaknina Ioupany kakaovych bobu Theobroma cacao L. extrahovany srot ------------------ ------------------------------------------------------------------ 2.33 Kakaove slupky susenych a prazenych kakaovych bobu vlaknina slupky Theobroma cacao L. 1) Nazev lze doplnit 0 slova "nizky obsah glukosinolatu". 2) V oznaceni musi byt doplnen druh rostliny. Strana 5564 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 3. Semena luskovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis cislo Zavazne deklarovane .akostni znak 1 2 3 4 3.12 ~ .g} C;i ~~~~ ~~~~~~ ~9 ~~I i~y ~!~ t:~ c}!.~t:~~'7!l..'!! ~. 3.02 Guarova vedlejsi vyrobek ziskany odstranenim slizovych dusikate latky mouka latek extrakci ze semen Cyanopsis tetragonoloba extrahovana Taub. ------------------ ~ .g~ J;: ~!L ~~~~~~ ~9 s ~I i~y}~'~~lf~ ~!yH~C}}::: 3.04 Hrachor semena rostliny Lathyrus sativus L. vhodnyrn sety!' zpusobem tepelne upravena ~~.~Q~~~~~~~~~~ ~~~~~~~~~ ~ ~ ~~ ~ ~ ~~~!ii~~~~~9~~~(i~y~f~~~~q~~~~~~~~~~:9~·~M~~{~~~~~~~~~~~~~~. ~~~ ~~~ ~••~ ~~~ ~.~~~~ ~~~~.~ 3.06 Sladka lupina semena rostliny Lupinus ssp. s nizkym obsahem ~~~~~h ~~~~~ 3.07 Boby semena rostliny Phaseolus nebo Vigna ssp. toastovane vhodnyrn zpusobem tepelne upravena k odstraneni ~<?~i ~~~ ~ l~~~i~~ ~ . Q? :t!~~ ~~y ~~~~~~ ~9 ~~I i~yJ~!~~tn ~~R· 3.09 Hrachova vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe hrachove dusikate latky krmna mouky. Obsahuje prevazne casti kotyledonu a maly vlaknina mouka podil castic slupek (~~R~!~t) 3.10 Hrachove vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe hrachove vlaknina otruby mouky. Obsahuje prevazny podil slupek ziskanych J?!j ~j~~~1].! ~ !9 l!P ~~f)~~~~~~ 3.11 Bob koiisky semena rostliny Vicia faba L. ssp. faba var. equina Pers. a var. minuta Mansf. semena rostliny Vicia Monanthos Desf.Vikev monantha ------------------ ------------------------------------------------------------------ 3.13 Vikve semena rostliny Vicia sativa L. var. sativa a dalsich variet 1) Nazev musi byt doplnen zpusobem tepelne upravy. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5565 4. Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Pofadove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane .i akostni znaky 1 2 3 4 4.01 Cukrovkove vedlejsi vyrobek ph vyrobe cukru ziskany veskere cukry rfzky suscne vyslazenim a ususcnim rfzku cukrovky Beta vyj adrene j ako vulgaris L. ssp. vulgaris, var. altissima Doell. sachar6sa, je-li (podil popela nerozpustneho v HCI nejvyse 4,5 % jejich obsah v susine) vyss! nez 10,5 % obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li jeho obsah vyss! nez 3,5 % v susine ,--- ------------------ ------------------------------------------------------------------ 4.02 Melasa repna vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe cukru, veskere cukry obsahujici zbytky sirupu z vyroby a rafinace cukru vyj adrene j ako z cukrovky sachar6sa vlhkost, je-li ------------------ ------------------------------------------------------------------ ~y~-~~-~~~ -~~- -~ 4.03 Cukrovkove vedlejsi vyrobek ph vyrobe cukru ziskany veskere cukry flzky vyslazenirn, ususenim a melasovanim i'izku vyj adrene j ako melasove cukrovky (nerozpustny podil popela v HCI sachar6sa nejvyse 4,5 % v susine) obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li jeho obsah vyss! nez 3,5 % v susine ,--- ------------------ ------------------------------------------------------------------ 4.04 Vypalky vedlejsi vyrobek ziskany fermentaci repne dusikate latky cukrovkove melasy ph vyrobe lihu, kvasnic, kyseliny citronove vlhkost, je-li ,------------ ~j!1].X~h ~~g~~(~l<:2~h) ~!~~ ~y~ ~ ~ n~~ ~? ~ 4.05 Cukr cukr ziskany z cukrovky sachar6sa (repny)!' . ------------------- 4.06 Bataty korenove hlizy rostliny Ipomoea batatas (L.) Poir, skrob (sladke bez ohledu na zpusob upravy , brambory) -------------------------- --- --Ly 4.07 Maniok koreny rostliny Manihot esculenta Crantz, bez skrob ohledu na zpusob upravy (podil popela obsah popela nerozpustneho v HCI nejvyse 4,5 % v susine) nerozpustneho v HCI vyss! nez ,------------ ------------------ ------------------------------------------------------------------ ?., ~ ~ ~ ~l) s) ~~ 4.08 Maniokovy skrob ziskany z korenu manioku, tepelne upraveny skrob skrob expandovanim tak, aby byl dokonale zmazovately expandovany" Strana 5566 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 4. Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Pofadove Nazev Popis cislo Zavazne deklarovane .akostni znak 123 4 4.09 Bramborova vedlejsi vyrobek ph vyrobe skrobu z hliz brambor gr~lt (~ c!!1~Y) (~5~!~~~ tn ~l:l~~~~~~ tn I: J 4.10 Bramborovy technicky cist)' bramborovy skrob skrob skrob ------------------ 4.11 Bramborova suseny vedlejsi vyrobek ph vyrobe skrobu ziskany dusikate latky bilkovina po separaci skrobu, obsahujici prevazne bilkovinne skrob vlaknina 4.12 Bramborove vyrobek vznikly upravou parenych brambor, vlocky Ioupanych nebo neloupanych a susenych na valcove susarne ,------------ ------------------ 4.13 Koncentro- vedlejsi vyrobek ph vyrobe bramboroveho skrobu, dusikate latky vane plodove ze ktereho byly castccnc odstraneny dusikate latky popel vody z a voda brambor ------------------ 4.14 Predzelatin- vyrobek obsahujici bramborovy skrob, tepelne skrob izovany upraveny expandovanim tak, aby byl dokonale (expandovany) zmazovately bramborovy skrob 1) Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "sachar6sa". 2) Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "Tapioka". 3) Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "Tapiokory skrob". Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5567 5. Ostatni semena a plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane jakostnl znaky 1 2 3 4 5.01 Lusky vyrobek ziskany srotovanim susenych plodu vlaknina z rohovniku (lusku) stromu rohovniku Ceratonia seliqua L., . ---- ------------------- ~ ~i ~~ ~ ~~l~ ~ 4~!~~~~n~ ~~~~ ~~ 5.02 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe st'avy vlaknina drene z citrusovych plodu Citrus ssp. Lisovanim z citrusu 1- 5.03 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim ph vyrobe vlaknina drene ovocnych st'av z malvic a peckovic z ovoce!' . ------- ------------------- --------------- . -------------------------------------------- 5.04 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim ph vyrobe vlaknina drene st'avy z rajskych jablek rostliny Solanum z rajskych lycopersicum Karst. j~~l ~l<: 5.05 Jadra vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje vlaknina, je-li z hroznoveho extrakci j ader hroznoveho vina obsah vyssi nez vina 45% extrahovana ------------------- ------------------------------------------------------------- 5.06 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe alkoholu vlaknina, je-li drene z hroznoveho vina suseny ihned po extrakci a obsah vyssi nez z hroznoveho ze ktereho byly temei' odstraneny stopky 25% . ---- y}~~2 ~~ ~~~~ ~j~ 4~~ 5.07 Jadra vedlejsi vyrobek ziskany z vylisku hroznoveho tuk z hroznoveho vina obsahujici vlaknina, je-li vina j adra, ktera nej sou odtucnena obsah vyssi nez 45% 1) Do nazvu muze byt doplnen nazev druhu ovoce. 6. Picniny a objemna krmiva Strana 5568 Pofadove cislo Nazev Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Popis Castka 116 Zavazne deklarovane .iakostni znaky 1 234 6.01 Vojteskova vyrobek ziskany susenim a srotovanim dusikate latky moucka' mladych rostlin vojtesky (Medicago sativa L. a vlaknina Medicago var. Martyn). obsah popela Muze obsahovat do 20 % mladych rostlin jetele nerozpustneho nebo jinych picnin susenych a srotovanych v HCI, je-li obsah ~~~ ~~? ~~ ? ~9j!~ s)~~~ ~~~~! !1 ~~ ~ , ~ ~ 6.02 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim st'avy z dusikate latky Y5?j!~~J~Y.. ~9j!~~)~~, ~P! '!~ ~!1X ~~ ~~~f tn 6.03 Vojteskovy vyrobek ziskany umelym susenim vojteskove dusikate latky proteinovy st'avy, ktera byla za ucelem vysrazeni proteinu beta-karoten koncentrat odstredena a zahrata ,----- ------------------------------------------------------------ --------, 6.04 Jetelova vyrobek ziskany susenim a srotovanim dusikate latky moucka' mladych rostlinjetele Trifolium ssp. Muze vlaknina obsahovat do 20 % mladych rostlin vojtesky obsah popela nebo jinych picnin susenych a srotovanych nerozpustneho soucasne s jetelem v HCI, je-li obsah vyss! nez % v susine ------------------------------------------------------------ 6.05 Travni vyrobek ziskany susenim a srotovanim dusikate latky moucka1), 2) mladych porostu picnin vlaknina obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li obsah vyss! nez % v susine ------------------------------------------------------------ - . 6.06 Slama z vedlejsi produkt ze sklizne zrna obilovin obilovirr" ,----- ------------------------------------------------------------ --------, 6.07 Slama vyrobek ziskany vhodnyrn osetrenim slamy z sodik, ph pouziti z obilovin obilovin hydroxidu sodneho osetrcna" 1) Nazev moucka muze byt nahrazen nazvem "granule", zpusob suseni muze byt pripojen k nazvu. 2) Druh picniny muze byt pridan k nazvu. 3) Druh obiloviny musi byt doplnen do nazvu. 4) Nazev musi byt doplnen zpusobem provedeneho chemickeho osetreni. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5569 7. Ostatni rostliny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis Cislo Zavazne deklarovane .akostni znak 1 2 3 4 vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe nebo rafinaci cukru z cukrove trtiny Saccharum officinarum L, obsahujici zbytky sirupu Melasa trtinova 7.02 7.01 veskere cukry vyj adrene j ako sachar6sa vlhkost, je-li vyss! nez 30 % Vypalky vedlejsi vyrobek ziskany fermentaci trtinove dusikate latky trtinove melasy ph vyrobe lihu, kvasnic, kyseliny vlhkost, je-li vyss! ~!!~9 ~9 '!~ ~ jj~y~~ ~~g~l)!~ Igr ~~ }~t ~l<: l)~ ~ ~~ ~ 7.03 Cukr cukr ziskany extrakci z cukrove trtiny sachar6sa !~~l)~~Y~~ 7.04 Moucka vyrobek ziskany suscnim a srotovanim morskych popel z chaluh chaluh, zejmena hnedych, ktere mohou byt upraveny promytim za ucelem snizcnt obsahujodu 1) Nazev muze byt nahrazen nazvem "sachar6sa". Strana 5570 8. Mlecne vyrobky Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pofadove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 8.01 Susene vedlejsi vyrobek ze zpracovani mleka po dusikate latky mleko oddeleni vetsiny tuku vlhkost, je-li vyss! odtucnene nez 5 % ------------------- ------------------------------------------------------------ 8.02 Susene vedlejsi vyrobek ziskany suscnim tekuteho dusikate latky podmasli podilu, ktery zbyva po vyrobe masla tuk lakt6sa vlhkost, je-li vyss! nez 6% ------------------- ------------------------------------------------------------ 8.03 Susena vedlejsi vyrobek ziskany susenim tekuteho dusikate latky syrovatka podilu, ktery zbyva po vyrobe syru, tvarohu a lakt6sa kaseinu nebo ph podobnych vyrobnich popel postupech vlhkost, je-li vyss! nez 8 % ------------------- ------------------------------------------------------------ 8.04 Susena vyrobek ziskany susenim syrovatky, z niz byla dusikate latky syrovatka, castccnc odstranena lakt6sa castccnc lakt6sa vlhkost, je-li vyss! odcukfena nez 8 % ------------------- J?~p~l 8.05 Albumin vyrobek ziskany extrakci bilkovinnych slozek dusikate latky mlecny mleka nebo syrovatky chemickym nebo vlhkost, je-li vyss! (p-~~~~-~)- ----- -- f~~!!\~!J!}~ J?9 ~~1!Q~~ ,! 1!P ~~Y-~!1:-Y ~~~~~!1J? nez 8 %---------------- 8.06 Kasein vyrobek ziskany z odtucneneho mleka nebo dusikate latky (prasek) podmasli vysrazenim bilkovinne slozky vlhkost, je-li vyss! s pouzitim kyselin nebo syridla, upraveny nez 10 % susenim ------------------- ------------------------------------------------------------ 8.07 Lakt6sa cukr oddeleny z mleka nebo syrovatky lakt6sa (prasek) purifikaci a ususeny vlhkost, je-li vyss! nez 5 % Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5571 9. Vyrobky ze suchozemskych zvirat Poradove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane jakostnl znaky 1 2 3 4 9.01 Masova vyrobek ziskany varenim, suscnim a dusikate latky moucka' srotovanim celych nebo cast! teplokrevnych tuk suchozemskych zvitat, ze ktereho muze byt popel cast tuku odstranena extrakci nebo Iisovanim. vlhkost, je-li vyssl Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, nez 8 % rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazfvaclho traktu (dusikate latky nejmene 50 % v susine, . -- ------------------- ~~JJ~9 ~X X<?~K~~}).~j ~x~~ ~ ~) 9.02 Masokostni vyrobek ziskany varenim, susenim dusikate latky moucka' a srotovanim celych nebo cast! teplokrevnych tuk suchozemskych zvitat, ze ktereho muze byt popel cast tuku odstranena extrakci nebo Iisovanim. vlhkost, je-li vyssl Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, nez 8 % rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazfvaclho traktu .. ----------- ------------------- ------------------------------------------------------------- 9.03 Kostnf vyrobek ziskany varenim, susenim a jemnym dusikate latky moucka srotovanim kosti teplokrevnych popel suchozemskych zvitat, ze ktereho byla vlhkost, je-li vyssl prevazna cast tuku odstranena extrakci nebo nez 8 % Iisovanim. Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazlvaciho traktu .. S~~ai~~ 9.04 vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovanl loje, dusikate latky sadla a jinych tuku zivocisneho puvodu tuk extrakci nebo fyzikalnim zpusobem vlhkost, je-li vyssl nez 8% .. ----------- ------------------- ------------------------------------------------------------- 9.05 Drubezi vyrobek ziskany varenim, suscnim a dusikate latky moucka srotovanim odpadu z drubezlch jatek. Vyrobek tuk must byt v podstate prosty perf popel obsah popela nerozpustneho v Hel, je-li vyss! nez 3,3 % vlhkost, je-li vyssl nez 8 % Strana 5572 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 9. Vyrobky ze suchozemskych zvirat Poradove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 9.06 Perova vyrobek ziskany hydrolyzou, susenim a dusikate latky moucka, srotovanim drubezlho perf obsah popela hydrolyzova- nerozpustneho na v Hel vyss! nez 3,4 % vlhkost, je-li vyss! nez 8 % ------------------- ------------------------------------------------------------- 9.07 Krevni vyrobek ziskany susenim krve jatecnych dusikate latky moucka teplokrevnych zvftat, vlhkost, je-li vyss! y R~ 4~!~~~ J?~~~~t ~ i~f ~~ Q~~~~ ~~ nez 8 % zi~o2i~ii~------ --------------------------9.08 vyrobek slozeny z tuku teplokrevnych vlhkost, je-li vyss! tuk2) suchozemskych zvirat nez 1 % 1) Vyrobky obsahujici vice nez 13 % tuku v susinc musi byt oznaceny v nazvu slovy "vysoky obsah tuku". 2) Nazev muze byt doplnen presnejsim udajem podle puvodu tuku nebo zpusobu jeho ziskani (luj, sadlo, kostni tuk, atd.). Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5573 10. Ryby a ostatni morsti zivocichove, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane jakostnl znaky 1 2 3 4 10.01 Rybf vyrobek ziskany zpracovanim celych nebo cast! dusikate latky moucka' ryb, ktery je castccnc zbaven tuku. Do vyrobku tuk muze byt znovu pridan zahusteny rybi vyvar popel, je-li vyss! nez 20 % vlhkost, je-li vyssl nez 8 % ------------------ ------------------------------------------------------------- 10.02 Rybi vyvar vyrobek ziskany ph vyrobe rybi moucky, ktery dusikate latky zahusteny byl stabilizovan okyselenim nebo susenim tuk vlhkost, je-li vyssl nez 5 % ------------------- ------------------------------------------------------------- 10.03 Rybf tuk tuk ziskany z ryb nebo jejich cast! vlhkost, je-li vyss! nez 1 % ------------------ ------------------------------------------------------------- 10.04 Rybf tuk tuk ziskany z ryb nebo jejich casti, upraveny jodove cislo rafinovany rafinaci a hydrogenaci vlhkost, je-li vyssl ztuzeny nez 1 % 1) Vyrobky obsahujici vice nez 75 % dusikatych latek v susine mohou byt v nazvu oznaceny slovy "vysokY obsah bilkovin". Strana 5574 11. Mineralni latky Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pofadove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 11.01 Uhlicitan vyrobek ziskany drcenim zdroju uhlicitanu vapnik vapenaty" vapenateho, napr. vapencovych hornin, obsah popela skorapek listric nebo skeblt, nebo vysrazenim nerozpustneho z kyselych roztoku v HCI, ------------------ ------------------------------------------------------------- j ~ -Ji yy~~} ~~~ ? ~ 11.02 Uhlicitan vyrobek ziskany drcenim prtrodni smesi vapnik horecnato- uhlicitanu vapenateho a horecnateho horctk ~~g~~~!t ------------------------------------------------------------- 11.03 Morske rasy vyrobek ptirodniho puvodu, ziskany drcenim vapnik zvapenatele nebo granulovanim zvapenatelych ras obsah popela (Maerl) nerozpustneho v HCI, ------------------ ------------------------------------------------------------- j ~ -Ji yy~~} ~~~ ? ~ 11.04 Oxid technicky cist-y oxid horecnaty (MgO) horctk h5?!~~~~!Y ------------------------------------------------------------- 11.05 Siran technicky cist-y siran horecnaty (MgS04 . 7 horctk h9!~~~~!Y ~ ~~2 sfra---------------- 11.06 Hydrogen- vyrobek ziskany vysrazenim vapnik fosforecnan hydrogenfosforecnanu vapenateho celkovy fosfor vapenaty mohohydratu z kosti nebo anorganickych monohydrat" zdroju fosforu (dikalcium- (CaHP04 . x H2O) fosfat /z odtucnenych ~9?~D ------------------------------------------------------------- 11.07 Dihydrogen a vyrobek ziskany chemickou cestou obsahujici vapnik hydrogen- stejne dily dihydrogen a hydrogenfosforccnanu celkovy fosfor fosforecnan vapenateho vapenaty, (CaHP04 - Ca(H2P04)2 . H2O) monohydrat (mono dikalcium [~~f~~) 11.08 Prfrodnf vyrobek ziskany z prirodnich fosfani po jejich vapnik fosfat drceni, precistenf a vhodne defluorizaci celkovy fosfor defluorizo ~~~Y------------ ------------------------------------------------------------- 11.09 Kostnf vyrobek ziskany vyklizenim, sterilizaci a vapnik moucka drcenlm kosti, celkovy fosfor vyklizena ktery j e odtucnen extrakci Castka 116 11. Mineralni latky Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5575 Poradove Nazev Popis Zavazne cislo deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 11.10 Dihydrogenf technicky cisty dihydrogenfosforccnan vapnik osforecnan vapenaty celkovy fosfor vapenaty, (Ca(H2P04)2 . XH20) (mono )5~}~)~~f9?K~t} ------------------------------------------------------------- 11.11 Fosforecnan technicky cisty fosforecnan horecnato- vapnik horecnato- vapenaty celkovy fosfor ~~p~~~t;{ horctk ------------------------------------------------------------- 11.12 Dihydrogen- technicky cisty dihydrogenfosforccnan amonny dusik fosforecnan (NH4H2P04) celkovy fosfor -~~~~~~--------------------------------------------------------------------- 11.13 Chlorid technicky cist-y chlorid sodny nebo vyrobek sodik sodny!' ziskany drcenim prtrodnich zdroju chloridu ------------------- ~~~~~hg {p.~~~~~~} ~~!1!~~~~ ~~~ ~ !1!~~~~~ ~~l} 11.14 Propionat technicky cisty propionat horecnaty horcik tL~~~~~~~ ------------------------------------------------------------- 11.15 Hydrogenfos technicky cisty hydrogenfosforecnan horecnaty celkovy fosfor forecnan (dibasicky) horctk tL~~~~~~~ (MgtI)~9 Ll .: ~Ji~Q) 11.16 Fosforecnan vyrobek je slozen z fosforecnanu sodno- vapnik sodno- vapenato-horecnateho celkovy fosfor vapenato- sodik tL~~~~~~~ horctk--------------- ------------------------------------------------------------- 11.17 Dihydrogenf technicky cisty dihydrogenfosforccnan sodny celkovy fosfor osforecnan monohydrat sodik sodny, (NaH2P04. H2O) 1- }})~~~~y~~~t ------------------------------------------------------------- 11.18 Hydrogen- technicky cist-y hydrogenuhlicitan sodny sodik uhlicitan (NaHC03) sodny 1) Puvod zdroje obsahujiciho chlorid sodny muze byt uveden pridanim k nazvu nebo muze nahradit nazev. 2) Postup zpracovani muze byt uveden V nazvu. Strana 5576 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 12. Varia Pofadove cislo Nazev Popis Zavazne deklarovane .iakostni znaky 1 2 3 4 vyrobek nebo vedlejsi vyrobek ziskany ph skrob vyrobe chleba vcctne jemneho peciva, susenek veskere cukry nebo testovin vyjadrene jako sachar6sa 12.01 Vyrobky a vedlejsi vyrobky z pekarskych a testovino YJ ~ ~ YY~9 ~~~ 12.02 Vyrobky a vyrobek nebo vedlejsi vyrobek ziskany ph veskere cukry vedlejsi vyrobe cukrovinek vcctne vyjadrene jako vyrobky cokolady sachar6sa z vyroby cukrovinek' ------------------------------------------------------------ 12.03 Vyrobky a vyrobek a vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe skrob vedlejsi cukratskych vyrobku, kolacr; nebo zmrzliny veskere cukry vyrobky vyjadrene jako z cukrar- sachar6sa skych vyrob tuk a vyroby ~~~~!!~Y~ ~----- ------------------------------------------------------------ 12.04 Mastne vedlejsi vyrobek ziskany ph deacifikaci oleju a tuk kyseliny tuku neurceneho rostlinneho nebo zivocisneho vlhkost, je-li vyss! ~*~9 4~ l?9~9 ~~ ~y cJ~~~j~* ~~~ <? ~ ~~!!l~~t l)~~ ! ~ 12.05 Soli vyrobek ziskany saponifikaci mastnych kyselin tuk mastnych pomoci hydroxidu vapenateho, sodneho nebo vapnik nebo sodlk kyselirr" draselneho nebo draslik 1) Nazev musi byt upraven nebo doplnen uvedenim postupu jakym byla krmna surovina ziskana. 2) Nazev muze byt doplnen uvedenim soli. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Cast C Ostatni krmne surovinv'! Strana 5577 Poradove cislo 1 Krrnna surovina 2 Zavazne deklarovane jakostni znaky 3 1. Zrna obilovin 2. Vyrobky a vedlejsi vyrobky z obilovin dusikate latky, je-li obsah vyssi nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % vlaknina skrob, je-li obsah vyss! nez 20 % ? . Q!~j~~!~ ~~1J?~ ~!l-, 9-1 ~iJ!~~~ pl~~J: ~ 4. Vyrobky a vedlejsi vyrobky dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % z olejnatych tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % ~~~~~ ~~ ~9 .Q!~ 4fl: y"l ~!\~!~ ,! 5. Semena luskovin ,-------------------------------,----------------- 6. Vyrobky a vedlejsi vyrobky ze semen dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % luskovin vlaknina 7..' :t!!!~~ ,!)~~~~~y ~ 8. Vyrobky a vedlejsi vyroby ze hliz a vlaknina kofenu skrob obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li ~¥~ ~f ~~~ ~:? ~~ 9. line vyrobky a vedlejsi vlaknina, je-li obsah vyss! nez 1,5 % vyrobky z prumysloveho zpracovani veskere cukry jako sachar6sa cukrovky obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li vyss! nez 3,5 % ,-------------------------------,----------------- 10. Ostatni semena a plody, jejich vyrobky dusikate latky a vedlejsi vyrobky tuk, je-li obsah vyss! nez 10 % vlaknina 11. Picniny a objemna krmiva dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10% vlaknina 12. Ostatni rostliny, jejich vyrobky a dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % ~~~!~j ~f ~Y! ~ ~ ~~ y"l ~!<: ~!~ ,! 13. Vyrobky a vedlejsi vyrobky z vlaknina, je-li obsah vyss! nez 15 % J?!S!~J:~!9 ~~ ~~ ~P! ,!~~~~l}j ~~~~~~~ ~f!!l}X ve~~~!~ ~l!~ry ~yj ~~r~l}~ j~ko sachar6sa 14. Mlecne vyrobky a vedlejsi vyrobky dusikate latky lakt6sa, je-li obsah vyss! nez 10 % Y..I ~~~~~2j~~!L~~~~Lp. ~~ ? ~ 15. Vyrobky ze suchozemskych zvifat dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % y"1 ~~9~ t2 j~~!! ~J:~~! p. ~~ ? ~ 16. Ryby a ostatni morsti zivocichove, dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % vlhkost, je-li vyss! nez 8 % Strana 5578 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Poradove Krrnna surovina Zavazne deklarovane jakostni znaky cislo 1 2 3 17. MA~~! ~ll)Ll~!~ ~~~9~!~ 2U ~~! ~!~~~~!~~!~t}s)T , 18. Varia dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % vlaknina tuk, je-li obsah vyss! nez 10 % veskere cukry vyjadtene j ako sachar6sa, je-li obsah vyss! nez 10 % skrob, je-li obsah vyss! nez 30 % 1) Krmne suroviny neuvedene v casti B. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5579 CastD Krmne suroviny s omezenym pOUZI im Pore Nazev Popis Podminky Zavazne deklarovane jakostni c. pouzit! znaky 1 2 3 4 5 1. Glycerol vedlejsi vyrobek zdroj energie cistota min. 80 % z vyroby vznikly ph vyrobe obsah methanolu max. 0,5 %1) biopaliv biopaliv z repkoveho obsah popela max. 8 % oleje netekave organicke latky max. 1,5 % maximalni dermi limit 1,5 g/kg five hmotnosti 1) Maximalni obsah 0,5 % methanolu musi byt dodrzen i ve smesich obsahujicich glycerol z vyroby biopaliv. Strana 5580 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 CastE Sku ro ozuacovaui krmn ' ch smesi ro domaci zvlfata 2 Zahrnuie vsechny masite casti porazenych teplokrevnych suchozemskych zvifat v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, dale veskere vyrobky a vedlejsi vyrobky, vznikle ph zpracovani tel nebo casti ~~! ~~pJ~~!~~~t~~ ~~~h9 ~~~~~~h ~Y}K~!:- 2. Mleko a mlecne vyrobky veskere mlecne vyrobky v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky ~!~~~~~ pK( ~P!~~9 '!~J?! }J~!~~~.: 3. Vejce a vyrobky z vajec veskere vajecne vyrobky v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky ~j~j !~h ~P-~~~5~Y-~!1:.f . 4~ Q!~j~ ~ ~~~y ~ ~~!\~~~ ~)~9 ~!~!1:.~ ~ ~9 ~~1)~!1 ~ 5?!~j~ ,! ~l!!\Y~ 5. Kvasnice veskere druhy kvasnic, pokud byly devitalizovany ~ ~~~~ ~!1Y: 6. Ryby a vedlejsi vyrobky z ryb ryby nebo casti ryb v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky z jejich ~P-~~~<?:y'~~f . 7. Obiloviny veskere druhy obilovin bez ohledu na jejich zpracovanl !1 ~~~ ~~~9~!\Y <?~~~h~j}~f ~ ~~~~~!Y ~!1 49 ~P~~1J?: 8. Zeleniny veskere druhy zelenin a Iustenin v cerstvem stavu nebo ~h9 4!1:.Y~ ~PS!~~~~ 1J? ~ ~!1 ~~~9 '!~~~.: 9. Vedlejsi vyrobky rostlinneho vedlejsi vyrobky ze zpracovanl rostlinnych produktu, l)S!Y ~~l! ~~j tn~~~ 9 ~g9~!!1-, ~ ~l~!1:.(J?2 ) l!~!~ J?!!1 ~ ~!~j~~!y ~~ ~ ~!1J~J?~ 10. Bilkovinne extrakty rostlinneho veskere vyrobky rostlinneho puvodu, u nichz byla puvodu bilkovinna slozka vhodnyrn zpusobem koncentrovana na nejmene 50 % dusikatych latek v susine, ktere mohou mit zrnenenou tex!~~l! (~!!!-!~!!-!~~} J ! ~ M(J?~! ~l1Jj !~!!\Y ~ ~~!\~~~ ~J?~~g~1J!~ ~~ !~t~y :y.~~~ J?~ P-~9 :y'y~i ,!!-! ~Y}!~~· veskere cukru, veskere druhy ovoce v cerstvem stavu nebo vhodnym ~P-~~ <? ~~!1:.1 ~9~~~~~Y ,!!1 ~· J 4~ Q~~ ~~Y ~ ~~!\~~~ p-l <?~y ~ ~ ~~ ~~~.Q~~:- 15. Semena veskere druhy semen v celem stavu nebo drcene, i-6~ -Ras-y---------------------------------------~e~kei~- fasy- ~-8e~s-t~~~ -sta~~- i{eb-o-~ho-d~§~ ~pfisobe~ konzervovane, 17. Mekkysi a korysi veskere druhy mekkysu, korysu, lastur (musli) v cerstvem stavu nebo vhodnyrn zpusobem konzervovane a vedlejsi vyrobky vznikle ph jejich ~P-~~~<?:Y.~~L J ~~ t!!1:.1Y~ ~ ~~!\~~~ ~~l!hy h!1JX~!-! '!~ :Y.~~ ~~ :Y.Y:Y.9j~~J~h ~~~~iJ ~~.: 19. Pekarske vyrobky veskere druhy chleba, kolacu, susenek a testovin, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5581 Pfiloha c. 5 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Tolerance pro jakostni znaky krmnych surovin a urcitych proteinovych krmiv (1) U dusikatych latek a) 2 jednotky u deklarovanych obsahu 20 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10% az 20 %, c) 1 jednotka u deklarovanych obsahu nizsich nez 10 %; (2) u veskerych cukru, u redukujicich cukru, sacharosy, laktosy a glukosy (dextrosy) a) 2 jednotky u deklarovanych obsahu 20 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 20 %, c) 0,5 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (3) u skrobu a inulinu a) 3 jednotky u deklarovanych obsahu 30 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 30 %, c) 1 jednotka u deklarovanych obsahu nizsich nez 10 %; (4) u oleju a tuku a) 1,8 jednotky u deklarovanych obsahu 15 % nebo vyssfch, b) 12 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 15 %, c) 0,6 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (5) u vlakniny a) 2,1 jednotky u deklarovanych obsahu 14 % nebo vyssfch, b) 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 6 % az 14 %, c) 0,9 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 6 %; (6) u vlhkosti a popela a) 1 jednotka u deklarovanych obsahu 10 % nebo vyssfch, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, c) 0,5 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (7) u celkoveho fosforu, sodiku, uhlicitanu vapenateho, vapniku, horciku, cisla kyselosti a u latek nerozpustnych v petroleteru a) 1,5 jednotky u deklarovanych obsahu 15 % nebo vysslch, poprtpade u deklarovanych hodnot 15 nebo vyssfch, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 2 % az 15 %, poprtpade u deklarovanych hodnot 2 az 15, c) 0,2 jednotky u deklarovanych obsahu nizsfch nez 2 %, poprlpade u deklarovanych hodnot nizsich nez 2; (8) u popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove a u chloridu vyjadrenych jako NaCI a) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu 3 % nebo vysslch, b) 0,3 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 3 %; (9) u karotenu, vitaminu A a xantofylu 30 % deklarovaneho obsahu; (10) u methioninu, lysinu a volnych dusikatych bazi 20 % deklarovaneho obsahu. URCITA PROTEINOVA KRMIVA Pifloha C. 6 k vyhlasce c. 35612008 Sb. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 N Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni identifikace (pflpadna hospod. vyrobku mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 1. Proteinove produkty z mikroorganismu nasledujlcich skupin: 1.1 Bakterie 1.1.1 Bakterie 1.1.1.1 Proteinovy Methylophilus metanol - dusikate - prasata Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: kultivovane na produkt vznikly methylotropus, latky - telata - nazev vyrobku metanolu fermentaci kmen NCIB 10.515 min. 68 % - drubez - dusikate latky Methylophilus - reflexni - ryby -popel methylotrophus na cislo -tuk metanolu min. 50 -vlhkost navod k pouziti oznameni .ricvdcchovat" registracni nebo schvalovaci identifikacni cislo Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: rnnozstvi vyrobku v krmne smesi C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 7° 1.1.2 Bakterie 1.1.2.1 Proteinovy Methylococcus prtrodni plyn dusikate - prasata ve Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: kultivovane na produkt vznikly capsulatus (Bath) (prumerne: latky: vykrmu -oznaceni: .Proteinovy produkt vznikly prtrodnim fermentaci NCIMB kmen 91 % metan min. 65 % mezi 25 a fermentaci organismu ziskanych plynu organismu 11132 5 % etan 60 kg z prirodniho plynu: Methylococcus ziskanych Alcaligenes 2 % propan - telata od sapsulatus (Bath), Alcaligenes z prirodniho acidovorans 0,5 % izobutan 80 kg acidovorans, Bacillus brevis a Bacillus plynu: NCIMB kmen 0,5 % n-butan - lososi firm us" Methylococcus 12387 1 % ostatni rlusikate latky capsulatus (Bath), Bacillus brevis slozky), popel tuk Alcaligenes NCIMB kmen cpavek, rnineralni vlhkost acidovorans, 13288 soli - navod k pouziti Bacillus brevis a Bacillus firmus - rnaximalni davkovani Bacillus firmus, a NCIMB kmen - 8 % prasata ve vykrmu naslednou 13280 - 8 % telata inaktivaci - 19 % lososi (sladka voda) 33 % lososi (morska voda) oznameni .rievdechovat" jegistracni nebo schvalovaci identifikacni cislo Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: oznaceni: .Proteinovy produkt vznikly bakterialni fermentaci na pfirodnim plynu" rnnozstvi vyrobku v krmne smesi n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 V.l Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 1.2 Kvasnice 1.2.1. Kvasnice Vsechny kvasnice Saccharomyces melasa, vsechny kultivovane - ziskavane z cerevisiae lihovarnicke druhy na substratcch mikroorganismu Saccharomyces vypalky, zvirat zivocisneho a substrata carlsbergiensis produkty z obili a nebo uvedenych ve Kluyveromyces skrobu, rostlinneho sloupcich 3 a 4 lactis ovocne st'avy, puvodu Kluyveromyces syrovatka, fragilis kyselina mlecna, hydrolysaty .- -- - .- -- --- - .- -- ----- - .- ~<??~J!~J?~~h ~!~~~~ -------- ----- ----- -- --- - .- - - - .- --- jejichz buiiky Candida melasa, obsah susiny vykrm byly devitalizo- guilliermondii lihovarnicke min. 16 % prasat vany vypalky, produkty z obili a skrobu, ovocne st'avy, syrovatka, kyselina mlecna, hydrolysaty rostlinnych vlaken 1.2.1.1. Kvasnice kultiv. na substratech ziv. puvodu C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni identifikace (pflpadna hospod. vyrobku mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 1.2.1.2. Vitex Kluyveromyces hydrolyzaty dusikate vsechny Kvasnice kultiv. fragilis z vlakniny rostlin latky druhy na substratech min. 44 % zvirat rost. puvodu 1.2.2. Kvasnice kultiv. na jinych substratech" 1.3 Rasy 1.4 Nizsi houby 1.4.1. 1.4.1.1. dusikata slozka ruzne zdroje dusik prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: Vedlejsf Mycelium, vlhky Penicilium sacharidu ajejich vyjadteny prasata - oznaceni: "Silazovane mycelium po produkty vedlej sf produkt chrysogenum hydrolyzaty j ako dusikate vyrobe penicilinu" z vyroby vyroby penicilinu, ATCC 48271 latky: - dusik vyjadreny jako dusikate latky antibiotik silazovany min. 7 % -popel fermentaci pomoci -vlhkost Lactobacillus - druh nebo kategorie zvifat brevis, plantarum, - registracni nebo schvalovaci sake, collenoid a identifikacni clslo Streptococcus Udaje na etikete nebo obalu krmnych lactis po smesi: inaktivaci oznaceni: "Silazovane mycelium po penicilinu a vyrobe penicilinu" tepelne osetreny n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 V1 Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 2. Dusfkate slouceniny nebtlkovine povahy 2.1 2.2 Amonne soli 2.2.1 Mlecnan CH3CHOHCOO- syrovatka dusik prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: amonny, NH4 vyjadreny v od pocatku - oznaceni: "mlecnan amonny vyrabeny dusikatych prezvyko- z fermentace" fermentaci Iatkach: vani - obsah dusiku vyjadfeny v dusikatych prostrednictvim min. 44 % latkach Lactobacillus - popel bulgaricus - vlhkost druh nebo kategorie zvifat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : oznaceni: .rnlecnan amonny z fermentace" rnnozstvi vyrobku v krmne smesi rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyjadfene v dusikatych latkach (v % z cclkoveho obsahu dusikatych latek) v navodu k pouziti rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi byt vzhledem k druhu a kategorii zvitat v denni krmne davce prekroceno C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 2.2.2 Oetan CH3COONH4 - oetan prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: amonny, amonny: od pocatku - oznaceni: "oetan amonny" vodny roztok min. 55 % prezvyko- - obsah dusiku vani - obsah vlhkosti druh nebo kategorie zvirat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : oznaceni: "oetan amonny" mnozstvi vyrobku v krmne srnesi mnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyjadrene v dusikatych Iatkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek) v navodu k pouziti mnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi byt vzhledem k druhu a kategorii zvfrat v dennl krmne davce prekroceno n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 '..J Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 2.2.3 Siran (NH4)2S04 - siran prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: amonny ve amonny: od pocatku - oznaceni: .Stran amonny" vodnem roztoku min. 35 % prezvyko- - obsah dusiku vani - obsah vlhkosti druh zvfrat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : oznaceni: .Stran amonny" mnozstvi vyrobku v krmne srnesi mnozstvi nebilkovinneho dusiku vyjadrene v dusikatych Iatkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek v navodu k pouziti mnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesrni byt vzhledem k druhu a kategorii zvfrat v dennl krmne davce prekroceno v krmnych davkach mladych prezvykavcu nesmi davkovani v dermi davce prekrocit 0,5 % C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Oznaceni Popis fyziologicky Zivinovy Druh a skupiny Nazev vyrobku ucinne latky nebo substrat Slozenf kategorie Jina ustanoveni vyrobku identifikace (pflpadna hospod. mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 51) 6 71) 2.3 Vedlejsi 2.3.1 Tekute, Amonne soli a jine sachar6za, dusik prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: produkty koncentrovane dusikate melasa, skrobove vyjadreny v od pocatku - dusik vyjadfeny v dusikatych latkach vyroby vedlej sf produkty slouceniny produkty a jejich dusikatych prezvyko- - popel aminokyselin vyroby kyseliny hydrolyzaty Iatkach: vani - vlhkost fermentaci Lsglutamove min. 48 % - druh nebo kategorie zvifat fermentaci vlhkost: - registracni nebo schvalovaci pomoci max. 28 % identifikacnl cislo Coryne bacterium Udaje na etikete nebo obalu krmnych melassecola smesi: .. ----------- .. ---------- .- -- - .- -- --- - .- -- ----- - .- - --- - ---- ---- - --- - - --- -- ----------------- ----------------- - oznaceni: .vcdlejsi produkt z vyroby 2.3.2 Tekute Amonne soli a jine sachar6za, dusik prezvykavci kyseliny L-glutamove" pro vyrobek koncentrovane dusikate melasa, skrobove vyjadreny v od pocatku 2.3.1, .vcdlejsi produkt z vyroby L vedlej sf produkty slouceniny produkty a jejich dusikatych prezvyko Lysinu" pro vyrobek 2.3.2 vyroby L-Iysinu hydrolyzaty Iatkach: vani rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, monohydro- min. 45 % vyjadfene v dusikatych latkach (v % chloridu z cclkoveho obsahu dusikatych latek) fermentaci - v navodu k pouziti rnnozstvi pomoci nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi Brevibacterium byt vzhledem k druhu a kategorii lactofermentum zvifat v denni krmne davce prekroceno 1) Hodnoty se vztahuji na puvodni susinu. 2) line substraty, nez je uvedeno v bode 1.2.1. n< ~'V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~' ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 00 ...0 Strana 5590 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 KOMPLETNI A DOPLNKOVA KRMIVA CastA Ceistka 116 Priloha C. 7 k vyhlasce c. 35612008 Sb. Deklarovane jakostnl znaky u kompletnich a dopljikovych krmiv pro hospodafska zvifata Druh Deklarovane jakostni Druh nebo kategorie zvifat krmiva znaky Povinna deklarace Nepovinna deklarace 1 2 3 4 Kompletni ~~ s}J~~~~J~~~x vsechna zvirata-- --- - ---- --- - ---- --- - ---- ---- - - - - - - .. - - - - - - - .. - - - - .-- - - - - - .. - - - - - - - .. - krmiva tuk vsechna zvirata - .-- - - - - - .. - - - - - - - .. - - - - - - - .. - - - - - - - - -- --- - ---- --- - ---- --- - ---- ---- - - - - - - .. - - - - - - - .. - - - - .-- - - - - - .. - - - - - - - .. - vlaknina vsechna zvirata -- - -- --- .. - - -- --- .. - - -- --- .. - --- -- -- -- --- ----- --- ----- --- ----- ---- - - - - - - .. - - - - - - - .-- - - - - - - - - - - .. - - - - - - - .. pope vsechna zvirata lysin prasata vsechna zvirata ~ ~yj~!1.1 ~9 ~ P ~~~~t methionin drubez vsechna zvirata ~ ~yj ~!1.1~9 ~ ~ ~~~~~ ~ cys vsechna zvirata threonin vsechna zvirata ~D~p~~ph~~ vsechna zvirata-- - - --- --- - - --- --- - - --- --- - metaholizovatelna ,.... ~~*~~~, R~~~ '!~~~ p~~~~y~~~~! skrob vsechna zvirata veskery cukr jako vsechna zvirata sachar6za VC;~kC;lY cukr a skrob vsechna zvirata ~~R1J!~ vsechna zvirata - - -- - --- - - -- - --- -- --- --- - - --- sodfk vsechna zvirata - - --- - --- - - --- --- -- --- --- - - --- horcik vsechna zvirata draslik vsechna zvirata fosfor ryby s vyjimkou vsechna zvirata okrasnych ryb s vyjimkou okrasnych ryb Dopliikova ~lJ?}~~~~ J~~~x vsechna zvirata-- - - ------ - - --- --- -- --- --- ---- rnineralni vlaknina vsechna zvirata krmiva tuk vsechna zvirata lysin vsechna zvirata methionin vsechna zvirata - - - -- - --- - - -- - --- -- --- --- - - --- ~y~~j~--------------------------- vsechna zvirata- - --- - --- - - --- --- -- --- --- - - --- threonin vsechna zvirata tryptophan vsechna zvirata - - - - - -,;- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---- --- - ---- --- ----- --- - vapnuc vsechna zvirata fosfor vsechna zvirata sodfk vsechna zvirata - - ---- --- ----- --- ----- --- ----- horcik prezvykavci vsechna zvifata ~ ~yj !!1.1~9 ~ p ~~~~y~~~~S! draslik vsechna zvirata Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5591 Druh krmiva 1 Deklarovane jakostni znaky 2 Druh nebo kategorie zvifat Povinna deklarace Nepovinna deklarace 3 4 vsechna zvirata vsechna zvirata vsechna zvirata dusikate lat~x vlaknina veskery cukr j ako sachar6za r~.Q~1 vsechna zvirata tuk vsechna zvirata var.J.1fk vsechna zvirata fosfor vsechna zvirata sodfk vsechna zvirata draslik vsechna zvirata horcik ~ 0,5 % prezvykavci vsechna zvirata s ~yj~mk9 1! pK~~~y kavcu horcik < 0,5 % vsechna zvirata Dopliikova melasova krmiva vsechna zvirata vsechna zvirata .4l) s} k~~~J~~~x y~ ~~hJ.1 '! ~Y}K'!!~ ~~r.nfk ~ 5 % vsechna zvirata ~~r.nfk < 5 % fosfor ~ 2 % vsechna zvirata fosfor < 2 % vsechna zvirata horcik ~ 0,5 % prezvykavci vsechna zvirata ~ ~Yj~!1).~9 1! P ~~~~y~~~~S! horcik ~ 2, ~ % vsechna zvirata sodfk vsechna zvirata draslik vsechna zvirata metaholizovatelna energie drub~~, r.~~sat~~ J?~~~~y!<:avc! lysin prasata vsechna zvirata ~ ~yj !!1).~9 1! P ~'!~~t methionin drubez vsechna zvirata s ~yj imkou drubeze ~y~~in vsechna zvirata threonin vsechna zvirata t!Xp!~p~an vsechna zvirata skrob vsechna zvirata veskery cukr j ako vsechna zvirata sachar6za veskery cukr a skrob Ostatni doplnkova krmiva Strana 5592 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 CastB Tolerance pro jakostni znaky u kompletnich a dopljikovych krmiv pro hospodarska zvifata Castka 116 (1) Je-li zjisteny obsah nizsf nez obsah deklarovany a) u dusikatych latek 2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 20 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 20 %, 1 jednotka pro deklarovane obsahy nizsf nez 10 % u veskereho cukru; b) u skrobu a veskereho cukru se skrobem; 2,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 25 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 25 %, 1 jednotka pro deklarovane obsahy nizsf nez 10 % c) u oleju a tuku; 1,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajlci se nebo vyss! nez 15 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovaneho obsahu v rozmezi 8 % az 15 %, 0,8 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 8 %; d) u sodiku, drasliku a hotclku 1,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 15 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 7,5 % az 15 %, 0,75 jednotky pro deklarovane obsahy v rozmezi 5 % az 7,5 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 0,7 % az 5 %, 0,1 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 0,7 %; e) u celkoveho fosforu a vapniku 1,2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 16 %, 7,5 % deklarovaneho obsahu u prohlasenych obsahu v rozmezi 12 % az 16 %, 0,9 jednotky pro deklarovane obsahy v rozmezi 6 % az 12 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 1 % az 6 %, 0,15 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 1 %; f) u methioninu, lyzinu a threoninu 15 % deklarovaneho obsahu; g) u cystinu a tryptofanu 20 % deklarovaneho obsahu. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5593 (2) Je-li zjisteny obsah vyssi nez obsah deklarovany a) u vlhkosti 1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, 0,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 5 %; b) u popela 1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, 0,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 5 %; c) u vlakniny 1,8 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 12 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 6 % az 12 %, 0,9 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 6 %; d) u popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove 1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 4 % az 10 %, 0,4 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 4 %. (3) Je-li zjistcna odchylka opacna nez odpovtdajici odchylka uvedena v odstavcich 1 a 2 a) u dusikatych latek, oleju a tuku, veskereho cukru, skrobu dvojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavci 1, b) u celkoveho fosforu, vapniku, drasliku, hotciku, sodiku, popela, vlakniny trojnasobna pripustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavcich 1 a 2. Strana 5594 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pfiloha c. 8 k vyhlasce c. 356/2008 Sh. CastA Deklarovane .akostni znak u kom letnich a do liikov' ch krmiv ro domaci zvifata Druh Deklarovane krmiva j akostni znaky 1 2 Druh nebo kate orie zvtfat Povinna deklarace Nepovinna deklarace 3 4 psi, kocky vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata s vyjimkou okrasnych ryb popel domaci zvirata ~ ~Yjitn~<?~.Q~S! ~ ~~~~~ tuk psi, kocky domaci zvirata ~ ~)jimkou J?~S! ~ ~~~~~ vlaknina psi, kocky domaci zvirata ~ ~Yjitn~<?~.Q~S! ~ ~~~~~ psi, kocky domaci zvirata ~ ~yjitn!\<?!!J?~S! ~ ~ q~~~ vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata methionin ~x~!ig threonin !~YJ?!9J?h~g skrob veskery cukr j ako sachar6za cukr a skrob vapnik horctk draslik fosfor Kompletni dusikate latky krmiva dusikate vsechna domaci zvifata vlaknina vsechna domaci zvifata gQQ~L vsechna domaci zvifata tuk vsechna domaci zvifata !y~il) vsechna domaci zvifata methionin vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata threonin vsechna domaci zvifata !~yp!~ph~g vsechna domaci zvifata ~~gl)j~ vsechna dornaci zvirata fosfor vsechna dornaci zvirata sodik vsechna dornaci zvirata horctk vsechna domaci zvifata draslik vsechna domaci zvifata Doplnkova rnineralni krmiva Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5595 Druh krmiva 1 Deklarovane jakostni znaky Povinna deklarace 2 3 ovinna deklarace 4 Doplnkova melasova krmiva Ql}~Jk~J~J~t~Y. vsechna dornaci zvirata vlaknina vsechna dornaci zvirata "'To.<'\ Iro...-.' cukr vsechna dornaci zvirata vsechna dornaci zvirata tuk vsechna domaci zvirata ~~P}:}J~ vsechna domaci zvirata fosfor vsechna domaci zvirata sodik vsechna domaci zvirata draslik vsechna domaci zvirata h9t~~~ ~ Q~? r~ ~§ ~<;h~ '! eJ~IB~~! ~yJ! '!!~ horctk < 0,5 % vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata dusikate latky psi, kocky ostatni domaci zvifata ~ ~)j~~!\9! !J2~~ ~ l<: q~~l<: vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata threonin vsechna domaci zvirata !~y.p!~ph~~ vsechna domaci zvirata skrob vsechna domaci zvirata veskery cukr j ako vsechna domaci zvirata sachar6za veskery cukr a skrob Ostatni dopliikova krmiva Strana 5596 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 CastB Castka 116 Tolerance pro jakostni znaky u kompletnich a doplrikovych krmiv pro domaci zvifata (1) Je-li zjisteny obsah nizsf nez obsah deklarovany a) u dusikatych Iatek 3,2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 20 %, 16 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 12,5 % az 20 %, 2 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 12,5 %; b) u oleju a tuku 2,5 jednotky deklarovaneho obsahu. (2) Je-li zjisteny obsah vyssi nez obsah deklarovany a) u vlhkosti 3 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 40 %, 7,5 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 20 % az 40 %, 1,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 20 %; b) u popela 1,5 jednotky deklarovaneho obsahu; c) u vlakniny 1 jednotka deklarovaneho obsahu. (3) Je-li zjistena odchylka opacna nez odpovtdajici odchylka uvedena v odstavcich 1 a 2 a) u dusikatych Iatek dvojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tuto Iatku v odstavci 1 a); b) u oleju a tuku stejna pripustna odchylka jako v odstavci 1 b); c) u popela, vlakniny trojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavci 2 b) a 2 c). Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5597 Pfiloha c. 9 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Yypocet energie u kompletnich a dophikovych krmiv Metabolizovatelna energie (MEd) u krmnych smest pro drubez se vypocita z obsahu dusikatych latek (N 6,25), tuku, skrobu a cukru po hydrolyze, vyjadreneho jako sacharosa. MEd se vyjadruje v MJ/kg se zaokrouhlenim najedno desetinne misto. MEd = NL . 0,01551 + tuk . 0,03431 + skrob . 0,01669 + cukr . 0,01301 kde: NL - ve zkousenem krmivu v g/kg tuk - ve zkousenem krmivu v g/kg skrob - ve zkousenem krmivu v g/kg cukr - ve zkousenem krmivu v g/kg Strana 5598 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 ZVLASTNI (YCELY VYZIVY CastA Obecna ustanoveni Castka 116 Pifloha c. 10k vyhlasce c. 356/2008 Sb. (1) Pokud u tehoz ucelu vyzivy je ve sloupei 2 casti B vice skupin nutricnich eharakteristik od sebe oddeleno slovy "a/nebo", rna vyrobce moznost pouzit jednu nebo obe skupiny hlavnich eharakteristik, aby byl dosazen ucel vyzivy definovany ve sloupei 1. Deklaraee v oznaceni odpovldajlci kazde z moznosti jsou uvedeny ve sloupei 4. (2) Pokud je ve sloupei 2 nebo sloupei 4 casti B uvedena skupina dopliikovych latek, must byt pouzite dopliikove latky povoleny narizentm Evropskeho parlamentu a Rady c. 183112003, 0 dopliikovych latkach pouzivanych ve vyzive zvitat, jak to odpovida specifikovane hlavni eharakteristiee. (3) Pokud je (jsou) ve sloupei 4 casti B pozadovanty) zdroj(e) komponentutu) nebo jakostnich znaku, je vyrobce povinen uvest presnou deklaraei jakostntho znaku (napr. specificky nazev komponentutu), druh zvirat nebo cast zvlrete) umoziiujici vyhodnotit soulad krmiva s odpovidajicimi hlavnimi nutricnimi eharakteristikami. (4) Pokud je ve sloupei 4 casti B pozadovana deklaraee latky, rovnez povolene jako doplnkova latka, u nfz je uveden udaj "eelkem", must deklarovany obsah odpovidat bud' mnozstvi prirozene se vyskytujicimu, pokud nebylo nie pridano, nebo odchylne od natizeni Evropskeho parlamentu a Rady c. 183112003, 0 doplnkovych latkach pouzivanych ve vyzive zvitat, celkovemu mnozstvi latky prirozene se vyskytujicimu a mnozstvi pridanemu jako doplnkova Iatka, (5) Deklaraee jakostnich znaku pozadovane ve sloupei 4 casti B obsahujici udaj "byl(y)-li ptidanty)" jsou povinne, pokud byl pridan komponent nebo dopliikova latka nebo pokud bylo jejieh rrmozstvi zvyseno za tim ucelem, aby bylo rnozne docilit zvlastnfho ucelu vyzivy. (6) Deklaraee jakostnich znaku a doplnkovych latek, ktere majf byt uvedeny v souladu se sloupeem 4 casti B, must byt kvantitativni, (7) Doporucena doba pouzivani uvedena ve sloupei 5 casti B zahrnuje obdobi, behem nehoz by melo byt za normalnich okolnosti dosazeno ucelu vyzivy, Vyrobci mohou v ramci stanovenych mezi uvadet prcsncjs! dobu pouzivani. (8) Pokud rna krmivo spliiovat vice zvlastnich ucehl vyzivy, must byt u kazdeho takoveho ucelu dodrzena vsechna ustanoveni uvedena v casti B. (9) V prtpade dopliikovych krmiv urcenych pro zvlastnl ucely vyzivy must byt v pokyneeh pro pouzivani obsazenych v oznaceni uvedeno doporuceni 0 vyvazene denni krmne davce. CASTB Seznam urcenych uziti Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl Jina ustanoveni 1 2 3 4 5 6 Podpora Iedvinove Nizky obsah Psi a kocky - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do 6 Na 0 balu, nadobe nebo etikete funkce v prtpade fosforu a snizeny - Vapnfk mesfcu 2 ) must byt uvedeno: chronicke obsah bilkovin, Fosfor .Prcd pouzitim nebo pred Iedvinove avsak vysoke prodlouzenim doby pouzivani nedostatecnosti1) jakosti Draslik se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Sodik Iekare." Obsah esencialnich V navodu k pouziti must byt mastnych kyselin (byly-li pridany) uvedeno: .Voda musi byt vzdy nebo k dispozici." Snizena absorpce Dospele kocky - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do 6 Na 0 balu, nadobe nebo etikete fosforu formou mesfcu 2 ) must byt uvedeno: Vapnfk pridant uhlicitanu Fosfor .Prcd pouzitim nebo pred Ianthaniteho prodlouzenim doby pouzivani oktahydratu - Draslik se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Sodik Iekare." Uhlicitan lanthanity V navodu k pouziti must byt oktahydrat uvedeno: Obsah esencialnich .Voda musi byt vzdy mastnych kyselin k dispozici." (byly-li pridany) n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 V1 ...0 ...0 Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Rozpusteni Schopnost Psi - Zdroj(e) bilkovin 5 az 12 tydnu V navodu k pouziti must byt struvitovych okyselovat moe, - Vapnfk uvedeno: .Voda must byt karnemr ' nizky obsah hoteiku - Fosfor vzdy k dispozici." a snizeny obsah Sodik Na 0 balu, nadobe nebo etikete bilkovin, avsak must byt uvedeno: vysoke j akosti - Horcfk Draslik .Prcd pouzitim se doporucuje Chloridy vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare." Stra Latky okyselujici moe Schopnost Kooky - Vapnfk - okyselovat moe - Fosfor a nlzky obsah - Sodik hotclku Horcfk Draslik Chloridy Stra Celkovy taurin Latky okyselujici moe C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Omezeni Schopnost Psi a kocky - Vapnfk Do 6 mesicu Na 0 balu, nadobe nebo etikete opakovane tvorby okyselovat moe - Fosfor must byt uvedeno: struvitovych a snizeny obsah - Sodik .Prcd pouzitim se doporucuje karnemr ' hotclku Horcfk vyzadat si stanovisko Draslik veterinamiho Iekare." Chloridy Stra Latky okyselujici moe Omezeni tvorby Nizky obsah Psi a kocky Zdroj(e) bilkovin Do 6 mesicu, ph Na 0 balu, nadobe nebo etikete uratovych karnenu purinu, nizky obsah nevratne poruse must byt uvedeno: metabolismu bilkovin, avsak kyseliny rnocove .Prcd pouzitim se doporucuje vysoke j akosti celozivotne vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare." n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a....... Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Omezeni tvorby Nizky obsah Psi a kocky - Fosfor Do 6 mesicu Na 0 balu, nadobe nebo etikete st'avelanovych vapniku, nizky - Vapnik must byt uvedeno: karnenu obsah vitaminu D - Sodik .Prcd pouzitim se doporucuje a schopnost - Horcfk vyzadat si stanovisko alkalizovat moe Draslik veterinamiho Iekare." Chloridy Sira Celkovy vitamin D Hydroxyprolin Latky alkalizujici moe Omezeni tvorby Nizky obsah Psi a kocky - Cclkove sirne Od pocatku do 1 Na 0 balu, nadobe nebo etikete cystinovych bilkovin, ptimereny aminokyseliny roku must byt uvedeno: karnenu obsah sirnych - Sodik aminokyselin - Draslik .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani a schopnost - Chloridy se doporucuje vyzadat si alkalizovat moe - Sira stanovisko veterinarniho Latky alkalizujici moe Iekare." Omezeni Vybranyie) zdroj(e) Psi a kocky - Zdroj(e) bilkovin 3 az 8 tydnu: intolerance bilkovin - Obsah esencialnich pokud prtznaky urcitych mastnych kyselin intolerance zmizi, komponentu (byly-li pridany) muze se krmivo C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 a zivin'" a/nebo - Zdroj(e) uhlohydratu pouzivat Obsah esencialnich neomezene Vybranyte) mastnych kyselin zdroj(e) (byly-li pridany) uhlohydratu Omezeni akutnich Zvysena hladina Psi a kocky - Vysoce stravitelne 1 az 2 tydny Na 0 balu, nadobe nebo etikete strevnich elektrolytu a vysoce latky vcctne jejich must byt uvedeno: prtpadne upravy resorpcnich stravitelne latky Sodik .Behcm obdobl akutniho onemocneni prujmu a nasledne Draslik rekonvalescence." Zdroj(e) sliznatych - .Prcd pouzitim se latek (byly-li pridany) doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare." Kompenzace Vysoce stravitelne Psi a kocky Vysoce stravitelne latky 3 az 12 tydnu, ph Na 0 balu, nadobe nebo etikete maldigesce" latky a nizky obsah vcctne jejich pfipadne chronicke must byt uvedeno: tuku upravy pankreaticke .Prcd pouzitim se doporucuje nedostatecnosti vyzadat si stanovisko celozivotne veterinamiho Iekare." Podpora srdecni Nizky obsah sodiku Psi a kocky - Sodik Od pocatku do 6 Na 0 balu, nadobe nebo etikete funkce v prtpade a zvyseny pomer Draslik mesicu must byt uvedeno: chronicke srdecni drasliku a sodiku .Prcd pouzitim nebo pred nedostatecnosti - Horcfk prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a V.l Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 stanovisko veterinarniho Iekare." Regulace zdroju Nizka hladina Psi a kocky - Zdroj(e) uhlohydratu Od pocatku do 6 Na 0 balu, nadobe nebo etikete glukosy (Diabetes rychle rozpustnych Prtpadna uprava mesicu must byt uvedeno: mellitus) uhlohydratu uhlohydratu .Prcd pouzitim nebo pred Skrob prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si Celkove cukry stanovisko veterinarniho Fruktosa (byla-li Iekare." pridana) Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany) Zdroj(e) mastnych kyselin s kratkyrn a strednlm retezcem (byly-li pridany) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Podpora jaterni Vysoce jakostni Psi - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do 6 N a obalu, nadobe nebo etikete funkce v prtpade bilkoviny, Obsah esencialnich mesicu must byt uvedeno: chronicke jaterni primetcny obsah mastnych kyselin .Prcd pouzitim nebo pred nedostatecnosti bilkovin, vysoky prodlouzenim doby pouzivani obsah esencialnich - Vysoce stravitelne mastnych kyselin a uhlohydraty vcctne se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho vysoce jejich pripadne upravy lekare." stravitelnych - Sodik uhlohydratu V navodu k pouziti musi byt Celkova med' uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici." - --- - - .- - - ---- ---- ---- - --- -- ----- - -- ----- .- --- ---- --- .- - ---------- .- - ---------------- -- -- -- - --- - -- -- . --- - ---- -- - - .. -- - --- -- --- - .. --- --- -- --- - .- -- ----- Vysoce jakostni Kooky - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do 6 N a obalu, nadobe nebo etikete bilkoviny, Obsah esencialnich mesicu must byt uvedeno: primetcny obsah mastnych kyselin .Prcd pouzitim nebo pred bilkovin a vysoky prodlouzenim doby pouzivani obsah esencialnich - Sodik mastnych kyselin se doporucuje vyzadat si Celkova med' stanovisko veterinarniho lekare." V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici" n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a V1 Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Regulace Nizky obsah tuku Psi a kocky - Obsah esencialnich Od pocatku do 2 N a obalu, nadobe nebo etikete metabolismu lipidu a vysoky obsah mastnych kyselin mesicu must byt uvedeno: v prtpade esencialnich Obsah n-3 mastnych .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivanihyperlipidemie mastnych kyselin kyselin (byly-li se doporucuje vyzadat si pridany) stanovisko veterinarniho lekare." Sntzeni medi Nizky obsah medi Psi Celkova med' Od pocatku do 6 N a obalu, nadobe nebo etikete v jatrech mesicu must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare." Sntzeni nadmerne Nizka koncentrace Psi a kocky - Energeticka hodnota Do dosazenl cilove V navodu k pouziti musi byt telesne vahy energie telesne vahy doporucen vhodny dennl prfjem Nutrient obnova, Vysoka koncentrace Psi a kocky - Vysoce stravitelne Dokud neni V prtpade krmiv zvlaste regenerace6) energie, vysoke komponenty vcctne dosazeno uplne urcenych pro podavani koncentrace jejich pripadne upravy obnovy intubaci must byt na obalu, esencialnich zivin - Energeticka hodnota nadobe nebo etikete uvedeno: a vysoce stravitelne Obsah n-3 a .Podavat pod veterinarnimkomponenty n-6 mastnych kyselin dozorem." (byly-li pridany) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Podpora funkce Vysoky obsah Psi a kocky Obsah esencialnich Do 2 mesicu N a obalu, nadobe nebo etikete kuze v prtpade esencialnich mastnych kyselin must byt uvedeno: dermat6zy mastnych kyselin .Prcd pouzitim se doporucujea mimoradne ztraty srsti vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare." Sntzeni rizika Nizky obsah Dojnice - Vapnik 1 az 4 tydny pred V navodu k pouziti musi byt horecky ph vapniku - Fosfor otelenim uvedeno: poporodnlm - Horcfk .Prestat zkrmovat po oteleni." ulehnuti - --- - --- ----- - --- - ------ alnebo Vapnik Fosfor Nizky pomer Sodik kationu a aniontu Draslik Chloridy Sira - --- - - .- - - ---- ---- ---- - - .- - -- .- - ---------- .- - -- .- - ----------- -- -- -- - --- - .- -- . --- - ---- .- - - .. -- - --- -- --- - .. --- - .- -- --- - .- -- ----- nebo Obsah syntetickeho 2 tydny pred V navodu k pouziti musi byt otelenim Vysoky obsah kremicitanu sodno- uvedeno: zeolitu (syntetickeho hliniteho .Jvlnozstvi krmiva musi byt kremicitanu sodno- omezeno, aby bylo zajisteno, ze hliniteho) nedojde k prekroceni denniho ptijmu 500 g kremicitanu sodno-hliniteho pro jedno zvire .Prestat zkrmovat po oteleni." n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a '..J Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 nebo Dojnice Celkovy obsah vapniku, Od pocatku N a obalu, nadobe nebo etikete Vysoky obsah zdroje a odpovidajici prvnich znamek must byt uveden navod k pouziti, tj. pocet podani a vapniku ve forme rnnozstvi vapniku porodu do 2 dnu po doba pred a po oteleni, a vysoce vyuzitelnych porodu slova: vapenatych soli .Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko odbornfka na vyzivu." Sntzeni rizika ph Latky, ktere jsou Dojnice a bahnice - Latky, ktere jsou 3 az 6 tydnu po ketozach7) 8) glukogennim glukogennim zdrojem otclenr''energie zdrojem energie Pr0cEan-l, 2-diol (byI-Ii Poslednich 6 tydnu ph an jako prekursor pred a prvni 3 glukosy) tydny po Glycerol (byl-Ii pridan obahneni10) jako prekursor glukosy) Sntzeni rizika Vysoky obsah Prezvykavci - Skrob 3 az 10 tydnu V navodu k pouziti musi byt tetanii horciku, snadno v prubehu obdobl upozorneni na vyrovnani Celkove cukry dermi krmne davky vzhledem (hypomagnesemii) dostupne rychleho rustu k zarazeni vlakniny a snadno uhlohydraty, - Horcik travnich porostu dostupnych zdroju energie. primetcny obsah - Sodik V prtpade krmiv pro ovce bilkovin a nizky Draslik must byt na obalu, nadobe obsah drasliku - nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro kojici bahnice." C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Sntzeni rizika Nizky obsah snadno Prezvykavci - Skrob Maximalne V navodu k pouziti musi byt acid6z fermentovatelnych Celkove cukry 2 mesfce ll) upozorneni na vyrovnani dcnni uhlohydratu krmne davky vzhledem a vysoka pufrovaci k zarazeni vlakniny a snadno kapacita fermentovatelnych uhlohydratu. V pff-'bade krmiv pro dojnice rnusi yt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro dojnice s vysokou uzitkovosti." V pripade krmiv pro skot ve vykrmu musi byt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro intenzivni vykrm.... " 12) Stabilizace vody Prevazne Telata - Zdroj(e) uhlohydratu 1 az 7 dnt (1 az 3 N a obalu, nadobe nebo etikete a elektrolyticke elektrolyty a snadno Selata Sodik dny ph vylucnem must byt uvedeno: bilance vstrebatelne Draslik zkrmovani) "V pripade rizika uhlohydraty Jehiiata zazivacich potizi (prujem), Chloridy v jejich prubehu nebo ph Kuzlata rekonvalescenci." Hrfbata - .Pred pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho lekare." n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' a ...0 Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Sntzeni rizika Nizky obsah Prezvykavci - Vapnfk Do 6 tydnu N a obalu, nadobe nebo etikete vzniku mocovych fosforu a hofciku, Fosfor must byt uvedeno: kamenku schopnost "Zvlaste pro intenzivne okyselovat moe - Sodik vykrmovana mlada zvfrata." Horcfk V navodu k pouziti musi byt Draslik uvedeno: Chloridy "Voda must byt vzdy Stra k dispozici." Latky okyselujici moe Snizent stresovych - Vysoky obsah Prasata Horcfk 1 az 7 dnl Je nutne upresnit situace, kdy reakci horeiku je vhodne krmivo pouzit - - .- - - .- - - ---- ---- ---- - --- .--- .- - - ----- .- - - .- - - a/nebo - Vysoce stravitelnc Vysoce komponenty vcetne stravitelne jejich phpadne upravy komponenty - Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0'....... a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Stabilizace - N izka pufrovaci Selata - Vysoce stravitelnc 2 az 4 tydny N a obalu, nadobe nebo etikete fyziologicke kapacita komponenty vcetne must byt uvedeno: vyuzitelnosti a vysoce jejich phpadne upravy "V prtpade rizika zazivacich stravitelne - Pufrovaci kapacita potizi, v jejich prubehu nebo komponenty Zdroj(e) ph rekonvalescenci." adstringentnich latek (byly-li pfidany) Zdroj(e) sliznatych latek (byly-li pridany) - --- - - .- - - ---- ---- ---- - - .- -- ----- - -- ----- .- --- - -- . --- .- - ---------- .- - -- .- - Vysoce Prasata - Vysoce stravitelnc stravitelne komponenty vcetne komponenty jejich phpadne upravy Zdroj(e) adstringentnich latek (byly-li pfidany) Zdroj(e) sliznatych latek (byly-li pridany) Sntzeni rizika Komponenty Prasnice Komponenty stirnulujici 10 az 14 dnl pred vzniku zacpy stimulujici sttevni sttevni pruchodnost a 10 az 14 dnl po pruchodnost opraseni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ....... ....... Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Sntzeni rizika Nizky obsah Nosnice - Energeticka hodnota Do 12 tydnu vzniku syndromu energie a vysoky (vypoctena podle ztucnent j ater podiI metody ES) metabolizovatelne Procento energie z Iipidu metabolizovatelne s vysokym obsahem energie z lipidu polynenasycenych mastnych kyselin - Obsah polynenasyccnych mastnych kyselin Kompenzace Nizky obsah Drubez, - Procento nasycenych Behem prvnich 2 malabsorpce nasycenych s vyj imkou hus mastnych kyselin tydnu po vylihnuti mastnych kyselin a holubu v porneru k celkovym a vysoky obsah mastnym kyselinam vitaminu Celkovy vitamin A rozpustnych v tucich Celkovy vitamin D Celkovy vitamin E Celkovy vitamin K C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0'....... N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Kompenzace - Vysoce Koiioviti 13) - Zdroj(e) vysoce ad pocatku do Je nutne upfesnit, kdy je chronicke precaekalne stravitelnych scsti mesicu vhodne krmivo pouzit, zpusob, nedostatecne stravitelne uhlohydratu, bilkovin jakym rna byt zkrmovano, a funkce tenkeho uhlohydraty, a tuku, vcetne jejich kdy je nutne podavat v prubehu streva bilkoviny a tuky pripadne upravy dne nekolik malych davek. Na obalu, nadobe nebo etikete rnusi byt uvedeno: .Pred pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekate." Kompenzace - Vysoce Koiioviti - Zdroj(e) vlakniny ad pocatku do Je nutne upresnit situace, chronickeho stravitelna Obsah n-3 mastnych scsti mesicu ve kterych je vhodne krmivo pouzit a zpusob, jakym rna onemocneni vlaknina kyselin (byly-li byt zkrmovano. traveni v tlustem streve pridany) N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare." n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ....... V.l Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Omezeni - Vysoce Koiioviti - Horcik Dva az ctyfi tydny Je nutne upresnit situace, stresovych reakci stravitelne Vysoce stravitelne ve kterych je vhodne krmivo komponenty komponenty vcctne pouzit, jejich pripadne upravy Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany) Kompenzace ztraty - Prevazne Koiioviti - Vapnik Jeden az tfi dny Je nutne upresnit situace, kdy elektrolytu elektrolyty Sodik je vhodne krmivo pouzit, v ptipadech a snadno Pokud krmivo predstavujc silneho poceni vstrebatelne - Horcik v dennl krmne davce uhlohydraty - Draslik vyznamny podil, je treba Chloridy uvest, jakym zpusobem lze zabranit riziku nahlych zmen Glukosa v povaze krmiva. V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici." C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0'....... ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Deklarace Doporucena doba Jina ustanoveni vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat pouzivanl 1 2 3 4 5 6 Nutrient obnova, - Vysoka Koiioviti - Vysoce stravitelne Dokud neni Je nutne upfesnit situace, kdy je regenerace koncentrace komponenty vcctne dosazeno uplne vhodne krmivo pouzit. esencialnich jejich pripadne upravy obnovy V pripade krmiv zvlastc zivin a vysoce Obsah n-3 a n-6 urcenych pro podavani intubaci stravitelne mastnych kyselin rnusi byt na obalu, nadobe nebo komponenty (byly-li pridany) etikete uvedeno: .Podavat pod veterinamim dohledem" Podpora j aternt - Nizky obsah Koiioviti - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do Je nutne upresnit zpusob, funkce v prtpade vysoce j akostni a vlakniny scsti mesicu j akyrn rna byt zkrmovano chronicke jaterni bilkoviny - Vysoce stravitelne vcctne udaje, kdy je nutne nedostatecnosti a vysoce uhlohydraty vcctne podavat v prubehu dne stravitelnych jejich pripadne upravy nekolik malych davek, uhlohydratu - Methionin N a obalu, nadobe nebo etikete Cholin must byt uvedeno: Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li .Prcd pouzitim nebo pred pridany) prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare." n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ....... V1 Zvlastni oeel Hlavni nutrient Druh nebo Doporucena doba vyzivy charakteristiky kategorie zvtfat Deklarace pouzivanl Jina ustanoveni 1 2 3 4 5 6 Podpora Iedvinove - Nizky obsah Koiioviti - Zdroj(e) bilkovin Od pocatku do N a obalu, nadobe nebo etikete funkce v prtpade vysoce j akostni - Vapnfk scsti mesicu must byt uvedeno: chronicke bilkoviny Fosfor .Prcd pouzitim nebo pred Iedvinove a nizky obsah prodlouzenim doby pouzivani nedostatecnosti fosforu Draslik se doporucuje vyzadat si Horcfk stanovisko veterinarniho lekare." Sodik V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici." 1) Vyrobce muze rovnez doporucit, je-li to vhodne, pouziti produktu pri docasne ledvinove nedostatecnosti 2) Pokudje krmivo doporuceno pro docasnou ledvinovou nedostatecnost, musi byt doporucena doba pouzivani dva az ctyfi tydny. 3) V pripade krmiv pro kooky muze byt zvlastni ucel vyzivy doplnen 0 udaj "onemocneni dolniho mocoveho ustroji kocek" nebo "koCici urologicky syndrom (FUS)". 4) V pripade krmiv pro zvlastni intolerance mohou byt slova "urCitYchkomponentu a zivin" nahrazena odkazem na danou intoleranci. 5) Vyrobce muze doplnit zvlastni ucel vyzivy udajem "exokrinni pankreaticka nedostatecnost". 6) V pripade krmiv pro kooky muze vyrobce doplnit zvlastni ucel vyzivy udajem "KoCici jaterni lipid6za". 7) Vyraz "ket6za" muze byt nahrazen vyrazem "acetonemie". 8) Vyrobce muze rovnez doporucit pouziti pro zotaveni se z ket6zy. 9) V pripade krmiv pro dojnice. 10) V pripade krmiv pro bahnice. 11) V pripade krmiv pro dojnice: "maximaIne dva mesice od zacatku laktace". 12) Je nutne uvest kategorii prezvykavcu, ktere se to tyka. 13) V pripade krmiv specialne pripravenych tak, aby splriovala podminky pro velmi stara zvirata (snadneji vstrebatelne komponenty), se u druhu nebo kategorie zvirat musi doplnit udaj "pro stara zvifata." C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0'....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~' ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~'V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 DOPLNKOVE LATKY CastA Obecna ustanoveni Strana 5617 Pifloha c. 11 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. (1) Mikroorganismy se pro ucely teto vyhlasky rozumi mikroorganismy tvofici kolonie. Aktivita mikroorganismu je pocet mikroorganismu tvorlcich kolonie vyjadreny v jednotkach CFU. Pocet jednotek CFU udava pocet aktivnich zarodku mikrobialniho kmene v 1 g vyrobku (CFU/g). (2) Aktivita enzymu je vyjadrena v jednotkach enzymaticke aktivity na 1 g vyrobku (U/g). Jedna jednotka enzymaticke aktivity je mnozstvi enzymu, ktere za definovanych podminek katalyzuje za jednu minutu premenu jednoho mikromolu substratu, (3) Ncjnizsi a nejvyss! obsah doplnkovych latek stanoveny prtlozc se vztahuje na kompletni krmivo 0 vlhkosti 12 %, pokud neni stanoveno jinak. (4) Seznam povolenych dopliikovych latek je uveden v Registru Spolecenstvi pro dopliikove latky podle natizeni Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 1831/2003. (http://ec.europa.eu/food/food/animalnutrition/feedadditives/registeradditives en.htm) Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis kategorie zvtfat stari min. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 Konzervanty 1) E200 Kyselina sorbova C6Hg02 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 201 Natrium-sorbat C6H702Na vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E202 Kalium-sorbat C6H702K vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E203 Kalcium-sorbat C12H1404Ca vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 214 Etylester kyseliny C9H1OO3 domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho hydroxybenzoove omezeni etyl -l-hydroxybenzoat E 215 Sodna sul etylesteru kys. C9H903Na domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho hydroxybenzoove omezeni E 216 Propylester kyseliny C lOH1203 domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho hydroxybenzoove omezeni E 217 Sodna sul propylesteru CloHl103Na domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kys.hydroxybenzoove omezeni E 218 Metylester kyseliny CgHg03 domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho hydroxybenzoove omezeni E 219 Sodna sul metylesteru kys. CgH703Na domaci zvirata - - - pro vsechna krmiva bez casoveho hydroxybenzoove omezeni s CastB donliikovvch latek C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0'....... 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis kategorie zvtfat stari min. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E222 Hydrogcnsiricitan sodny NaHS03 psi, kooky - - samotny pro vsechna krmiva bez casoveho nebo mimo neupravene omezeni s E 223: maso aryby500 vyjadreno iako S02 E223 Disiricitan sodny Na2S20S psi, kooky - - samotny pro vsechna krmiva bez casoveho nebo s E 222 mimo neupravene omezeni 500 maso a rybyvyjadreno iako S02 E237 Mravencan sodny CH02Na vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E238 Mravencan vapenaty C2H204Ca vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E240 Formaldehyd CH20 prasata 6 mesicu - - jen do odstredeneho bez casoveho mleka: rnaximalni omezeni - --- - - --- - ---- ---- - --- - - -- - . ---------- .. --- . ---- ---------------- <]J?~~~ ~ Q9 ~g!~K ostatni druhy nebo - - - pouze do silaz! kategorie zvifat E250 Dusitan sodny NaN02 psi, kooky - - 100 jen do krmiv bez casoveho s vlhkosti minimalne omezeni 20% E260 Kyselina octova C2H402 vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 261 Octan draselny C2H302K vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E262 Dvojoctan sodny C4H704Na vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ....... '-0 Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis kategorie zvtfat stari min. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E263 Oetan vapenaty C4H604Ca vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E270 Kyselina rnlecna C3H603 vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E280 Kyselina propionova C3H602 vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 281 Propionan sodny C3Hs02Na vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E282 Propionan vapenaty C6HlOO 4Ca vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E283 Propionan draselny C3Hs02K vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E284 Propionan amonny C3H9OsN vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 285 Kyselina metylpropionova C4Hg02 prczvykavci na - 1 000 4 000 pro vsechna krmiva bez casoveho pocatku prezvvkovanl omezeni E295 Mravencan amonny CHS02N vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E296 Kyselina jablecna C4H6OS vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho (L- nebo DL-) kategorie zvifat omezeni E297 Kyselina fumarova C4H404 vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 325 Mlecnan sodny C3Hs03Na vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 326 Mlecnan draselny C3Hs03K vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 327 Mlecnan vapenaty C6HlOO 6Ca vscchny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' <, N a a 00 w c.n m C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny konzervantu jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis kategorie zvtfat stari min. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E 330 Kyselina citronova C6Hg07 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 331 Citrany sodne - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 332 Citrany draselne - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 333 Citrany vapenate - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 334 Kyselina vinna C4H606 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 335 L-vinany sodne - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat omezeni E 336 L-vinany draselne - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E 337 L-vinan sodno-draselny C4H406K~a.4 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho H2O kategorie zvifat omezeni E 338 Kyselina ortofosforecna H3P04 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat omezeni E490 Propan-l,2-diol C3Hg02 pSI - - 53000 pro vsechna krmiva bez casoveho omezeni E 507 Kyselina chlorovodlkova HCL vsechny druhy nebo - - - pouze do silaz! bez casoveho kategorie zvirat omezeni E 513 Kyselina sirova H2SO4 vsechny druhy nebo - - - pouze do silaz! bez casoveho kategorie zvifat omezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N ....... Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 Antioxidanty 1) E 300 Kyselina Lsaskorhova C6Hs06 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 301 Lvaskorbat sodny C6H706Na vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 302 Lvaskorbat vapenaty (C6H706)2Ca.2H20 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 303 5,6-di-o-acetyl- ClOH12Os vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho Lvaskorbova kyselina kategorie zvirat ornezeni E 304 Kyselina 6- C22H3707 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho palmitoyl-Lvaskorbova kategorie zvirat ornezeni E 306 Alfa-tokoferol - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho bohaty na extrakty kategorie zvirat ornezeni priroz, puvodu E 307 Synteticky C29Hso02 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho alfatokoferol kategorie zvirat ornezeni E 308 Synteticky C2sH4S02 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho gamatokoferol kategorie zvirat ornezeni E 309 Synteticky C27H4602 vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho deltatokoferol kategorie zvirat ornezeni E 310 Propylgalat ClOH12Os vsechny druhy nebo - - 100: pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat samotny ornezeni nebo s E 311 a/nebo E 312 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kom pletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E 311 Oktyl-gallat C1sH22OS vsechny druhy nebo - - 100: pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat samotny ornezeni nebo s E 310 a/nebo E 312 E 312 Dodecylgalat C19H300S vsechny druhy nebo - - 100: pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat samotny ornezeni nebo s E 310 a/nebo E 311 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny antioxidantujsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N V.l Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kom pletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 Emulgatory, stabilizatory, zahust'ujlcl a zelirujici latky E 322 Lecitiny - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E400 Kyselina alginova - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 401 Alginat sodny - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E402 Alginat draselny - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E403 Alginat amonny - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni mimo akvarijni rybky E404 Alginat vapenaty - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E405 1,2-propandiol-alginat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho (propylenglykol alginat) kategorie zvirat ornezeni E406 Agar-agar - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E407 Carageen - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 410 Moucka ze - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho svatojanskeho chleba kategorie zvirat ornezeni E 411 Moucka ze semen - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho tamarysku kategorie zvirat ornezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E 412 Guarova guma - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 413 Tragacant - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni E 414 Arabska guma - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho (acacia) kategorie zvirat ornezeni E 415 Xanthangum - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 418 Gellanova guma polytetrasacharid psi, kocky - - - j en do krmiv s bez casoveho obsahujici vlhkosti nejmene ornezeni gluk6zu, 20% glukuronovou kyselinu a ramn6zu (2: 1:1), produkovany Pseudomonas eledea (ATCC 31 466) E420 Sorbit - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E 421 D-mannitol - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvfrat ornezeni E422 Glycerin - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N V1 Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E432 Polyoxyetylen-Cn)- - vsechny druhy nebo - - 5000 jen v mlecnych KS bez casoveho sorbitanmonolaurat kategorie zvirat (samotny ci ornezeni E433 Polyoxyetylen-Cn)- - vsechny druhy nebo - - s ostatnimi jen v mlecnych KS bez casoveho sorbitanmonoolcat kategorie zvirat polyoxy- ornezeni E434 Polyoxyetylen-Cn)- - vsechny druhy nebo - - etylen- jen v mlecnych KS bez casoveho sorbitanmonopalmitat kategorie zvirat sorbitany) ornezeni E 435 Polyoxyetylen-Cn)- - vsechny druhy nebo - - jen v mlecnych KS bez casoveho sorbitanmonostcarat kategorie zvirat ornezeni E436 Polyoxyetylen-Cn)- - vsechny druhy nebo - - jen v mlecnych KS bez casoveho sorbitantristearat kategorie zvirat ornezeni E440 Pektiny - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E450 Penta-trifosforecnan - psi, kocky - - 5000 pro vsechna krmiva bez casoveho b (i) sodny ornezeni E460 Celulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho mikrokrystalicka kategorie zvirat ornezeni E460 Celulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ii) praskova kategorie zvirat ornezeni E 461 Metylcelulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni E462 Etylcelulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E463 Hydroxypropylcelulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E464 Hydroxypropylmetyl- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho celulosa kategorie zvirat ornezeni E465 Etylmetylcelulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E466 Karboxymetyl-celulosa - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho (sodna sul karboxy- kategorie zvirat ornezeni metyleteru celulosy) E470 Na-, K- nebo Ca- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho soli jedlych mastnych kategorie zvirat ornezeni kys. samotne nebo ve smesich, odvozene z jedlych tuku nebo z destilovanych jedlych mastnvch kyselin E 471 Mono- a diglyceridy - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho mastnych kyselin kategorie zvirat ornezeni E472 Mono- a diglyceridy - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho jedlych mastnych kategorie zvirat ornezeni kyselin esterifikovanych kys. octovou, vinnou, citronovou, mlecnou nebo mono- a di acetylvinnou E473 Estery sacharosy - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho a jedlych mastnych kategorie zvirat ornezeni kyselin n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N '..J Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E474 Cukrglyceridy - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho srnes estern sacharosy kategorie zvirat ornezeni a mono- a diglyceridu jedlych mastnych kys. E475 Polyglycerol-estery - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho nepolymerizova-nych kategorie zvirat ornezeni jedlych mastnych kyselin E477 Monoestery - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho propylenglykolu kategorie zvirat ornezeni a jedlych mastnych kyselin, samostatne nebo ve smesich s diestery E480 Kyselina stearoyl-2- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho mlecna kategorie zvirat ornezeni E 481 Na- sul kys. stearoyl-2- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho mlecne kategorie zvirat ornezeni E482 Ca- sul kys. stearoyl-2- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho mlecne kategorie zvirat ornezeni E483 Stearoyltartrat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E484 Polyetylenglykol- - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho glycerylricinoleat kategorie zvirat ornezeni E486 Dextrany - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E487 Ester polyetylenglykolu - telata - - 6 000 jen v mlecnych KS bez casoveho a mastnych kyselin ze ornezeni sojoveho oleje E488 Ester polyetylen- - telata - - 5 000 jen v mlecnych KS bez casoveho glycerinu a mastnych ornezeni kyselin z loje E489 Polyglyceroleter a - telata - - 5 000 jen v mlecnych KS bez casoveho alkoholy vznikle ornezeni redukci kys. palrnitove a olejove E490 Propan-l,2-diol - ~9i~ ~~~ - - 12 000 pro vsechna krmiva bez casoveho ----------------- vykrm skotu, telata, - - 36 000 ornezeni prasata, jehiiata, kuzlata a drubez E 491 Sorbitan-monostearat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E492 Sorbitan-tristearat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni E493 Sorbitan-monolaurat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvifat ornezeni E494 Sorbitan-monooleat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E495 Sorbitan-monopalmitat - vsechny druhy nebo - - - pro vsechna krmiva bez casoveho kategorie zvirat ornezeni E496 Poly-etylenglykol - vsechny druhy nebo - - 300 pro vsechna krmiva bez casoveho 6 000 kategorie zvirat ornezeni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' N ...0 Dopliikova latka Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina ustanoveni Konec C.ED kompletniho krmiva obdobi popis kategorie zvifat stari min. max. povolenimax. I 2 3 4 5 6 7 8 E497 Polymery z polyoxy- - vsechny druhy nebo - - 50 pro vsechna krmiva bez casoveho propylenu kategorie zvirat ornezeni polyoxyetylenu (m.v. 6 800 - 9 000) E498 Neuplne polyglycerol- - pSI - - - pro vsechna krmiva bez casoveho estery polykonden- ornezeni zovanych mastnych kyselin z ricinoveho oleje E499 Cassiagum - psi, kocky - - 17600 jen pro krmiva bez casoveho s vlhkosti min. 20 % ornezeni 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny antioxidantu, emulgatoru, stabilizatoru, zahust'ujicich a zelirujicich Iatek jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kom pletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat stari min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Pojiva, protispekave latky a koagulanty 1) E 330 Kyselina citronova C6Hs07 vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho nebo kategorie krmiva omezeni zvifat E470 Sodne, draselne a ClsH3S02Na vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho vapenate stearaty ClsH3S02K nebo kategorie krmiva omezeni C36H7004Ca zvifat dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg2) E 516 Sfran vapenaty, CaS04.2 H2O vsechny druhy - - 30000 pro vsechna bez casoveho dihydrat dioxin maximalne nebo kategorie krmiva omezeni 500 pg WHO- zvifat PCDD/F-TEQ/kg E Kyselina kremicita, - vsechny druhy pro vsechna bez casoveho dioxin maximalne - 551a vysrazena a susena 500 pg WHO nebo kategorie krmiva omezeni PCDD/F-TEQ/kg zvifat E Oxid kremicity, - vsechny druhy pro vsechna bez casoveho dioxin maximalne - 551b koloidni 500 pg WHO nebo kategorie krmiva omezeni PCDD/F-TEQ/kg zvifat E Kremelina (cistene - vsechny druhy pro vsechna bez casoveho dioxin maximalne - 551c diatomicke pudy) 500 pg WHO nebo kategorie krmiva omezeni PCDD/F-TEQ/kg zvifat n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l ....... Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kom pletnlho krmiva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat stari min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 552 Krernicitan vapenaty, - vsechny druhy pro vsechna bez casoveho dioxin maximalne - synteticky 500 pg WHO nebo kategorie krmiva omezeni PCDD/F-TEQ/kg zvifat E 554 Krernicitan - vsechny druhy pro vsechna bez casoveho- - sodnohlinity, synteticky dioxin maximalne nebo kategorie krmiva omezeni 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg zvifat E 558 Bentonit a - vsechny druhy - - 20000 pro vsechnakrmiva bez casoveho montmorilonit dioxin maximalne nebo kategorie miseni s omezeni 500 pg WHO- zvifat antikokcidiky, PCDD/F-TEQ/kg stimulatory rustu, chemoterapeutiky, antibiotiky a ostat.lecebnymi latkami, s vyjimkou monensinatu sodneho, lasalocidu sodneho, narasinu, flavofosfolipolu, salinomycinatu sodneho a robenidinu je zakazano v oznaceni uvest specificky nazev dopliikove latky C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat staff min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 559 Kaoliniticke jily, proste prirozena smes vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho azbestu hlinotvornych nebo kategorie krmiva omezeni rnaterialu s obsahem zvifat komplexu vodu obsahujicich kremicitanu hliniku, jejichz hlavni slozkou je kaolinit, min. 65 % dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg E 560 Steatit, obsahujici prirozene smesi vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho chlorit (prirozene steatitu a chloritu bez nebo kategorie krmiva omezeni smesi) azbestu s min. cistotou zvifat smest 85 % E 561 Vermikulit priroz.horccnato- vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho hlinito-zeleznaty nebo kategorie krmiva omezeni silikat, zarem zvifat expandovany, azbestu prosty fluor max. 0,3 g/kg dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l V.l Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletnfho krmiva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat stari min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 562 Sepiolit priroz,usazenina vsechny druhy - - 20 000 pro vsechna bez casoveho kremicitanu Mg nebo kategorie krmiva omezeni obsahujici min. 60 % zvifat sepiolitu a max. 30 % montmoriionitu, azbestu prosty E 563 Sepioliticky jn vodu obsahujici vsechny druhy - - 20 000 pro vsechna bez casoveho kremicitan Mg nebo kategorie krmiva omezeni obsahujici min. 40 % zvifat sepiolitu a 25 % illitu, azbestu prosty E 565 Lignosulfaty - vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho dioxin maximalne nebo kategorie krmiva omezeni 500 pg WHO- zvifat PCDD/F-TEQ/kg E 566 Natrolit fonolit prirozena smes vsechny druhy - - 25 000 pro vsechna bez casoveho hlinitych kremicitanu, nebo kategorie krmiva omezeni alkalickych zemin zvifat a hydroxyktemicitanu AI, natrolitu (43 46,5 %) a zivce dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chemicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat stari min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 598 Hlinitovapenate Smes hlinito- drubez, - - 20 000 pro vsechna bez casoveho slouceniny, synteticke vapenatych sloucenin kralici, krmiva omezeni obsahujicich mezi R~~~ '!~'! ""'.... .., ........................... ........... "" ...... OIl .................... .................. ..... .., ..... .., 35%a51%Ah03 dojnice, - - 8 000 vykrm skotu, molybden max. telata, 20 mg/kg jehiiata, kuzlata dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg E 599 Perlit prtrodni silikat sodiku vsechny druhy - - - pro vsechna bez casoveho a hliniku (Na2Si03 nebo kategorie krmiva omezeni a Ah(Si03)3) zarem zvifat expandovany, azbestu prosty dioxin maximalne 500 pg WHO PCDD/F-TEQ/kg n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 1) 2) DaISi dopliikove latky ze skupiny pojiv, protispekavych latek a koagulantu jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. Obsah dioxinuje suma polychlorovanych dibenzoparadioxinu (PCDDs) a polychlorovanych dibenzofuranu (PCDFs) vyjadrena v jednotkach toxickeho ekvivalentu Svetove zdravotnicke organizace (WHO), definovaneho jako faktor toxicke ekvivalence Svetove zdravotnicke organizace (WHO TEFs). Obsah musi byt vyjadreu jako horni hranice, tj.vypocten jako soucet vsech hodnot ruznych kongeneru. Kongenery pod limitem detekce se pocitaji jako rovne tomuto limitu. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l V1 Cislo Obsah v mg/kg Konec Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi(nebo bez casoveho omezeni" popis kategorie zvtfat stari min. 1 max. povolenic.ED) 4 5 6 7 81 2 3 Radionuklidni pojiva'! 1. Radioaktivni pojiva cesia (u/Cs a U4Cs) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l 0' 1) Doplfikove latky ze skupiny radionuklidnich pojiv jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kategorie kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis stari zvifat min. max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Regulatory kyselosti 1) E 170 Uhlicitan vapenaty - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E296 Kyselina - psi, kocky - - - - bez casoveho D, Ljablecna omezeni NH 4-dihydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho fosforecnan omezeni Nl-Ia-hydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho fosforecnan omezeni E 339 (i) Na-dihydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho fosforecnan omezeni E 339 Na-hydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) fosforecnan omezeni E 339 Na-orto-fosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (iii) omezeni E 340 (i) K-dihydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho fosforecnan omezeni E 340 K-hydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) fosforecnan omezeni E 340 K-orto- fosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (iii) omezeni E341 (i) Ca-tetrahydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho fosforecnan omezeni E 341 Ca-hydrogen-orto- - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) fosforecnan omezeni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l '..J Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kategorie kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis stari zvifat min. max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 350 (i) Jablecnan sodny - psi, kocky - - - - bez casoveho (L- nebo DL-) omezeni E 450a Dihydrogen-difosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (i) sodny omezeni E 450a Na-difosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (iii) ornezeni E 450a K-difosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (iv) ornezeni E450b Na-trifosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (i) omezeni E450b K-trifosforecnan - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) ornezeni E 500 (i) Uhlicitan sodny - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E 500 Hydrogenuhlicitan - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) sodny omezeni E 500 Podvojny hydrogen- - psi, kocky - - - - bez casoveho (iii) uhlicitan sodny a uhlicitan omezeni sodny E 501 Hydrogen-uhlicitan draselny - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) omezeni E 503 (i) Uhlicitan amonny - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E 503 Hydrogenuhlicitan amonny - psi, kocky - - - - bez casoveho (ii) omezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chernicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec C.ED Dopliikova latka kategorie kompletnfho krmiva Jina ustanoveni obdobi vzorec, popis stari zvifat min. max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 E 507 Kyselina chlorovodikova - psi, kocky - - - - bez casoveho ornezeni E 510 Chlorid amonny - psi, kocky - - - - bez casoveho ornezeni E 513 Kyselina sirova - psi, kocky - - - - bez casoveho ornezeni E 524 Hydroxid sodny - psi, kocky - - - - bez casoveho ornezeni E 525 Hydroxid draselny - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E 526 Hydroxid vapenaty - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E 529 Oxid vapenaty - psi, kocky - - - - bez casoveho omezeni E 540 Difosforecnan vapenaty - psi, kocky - - - - bez casoveho ornezeni 1) Doplfikove latky ze skupiny regulatoru kyselosti j sou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V.l '-0 Obsab v mg/kg Konec Chemicky vzorec, Drub nebo Max. kom pletniho krmiva Jina ustanoveni obdobiC.ED Dopliikova latka popis kategorie zvtfat stari min. I max. povoleni 4 5 6 7 81 2 3 Silaznf dopljikove latky 1) 1) Silazni doplnkove latky jsou povoleny na zaklade clanku 10 Nafizeni (ES) 1831/2003. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 Barviva vcetne pigment" 1) 1. Karotenoidy a xantofyly E 161g Kantaxantin C4oHs202 drubez - - 25 ve smesi s jinymi bez casoveho krome nosnic karotenoidy a xantofyly omezeni----- .. ----------- .. ---- ---------- ---------------- nosmce - - 8 nesrni celkova koncentrace srnesi v kompletnim krmivu pX~~~<?~}~ ~ Q !1) g~~ g losos, - - 25 pouziti povoleno od staff pstruh 6 mesicu ve smesi s astaxantinem nesrni celkova koncentrace srnesi v kompletnim krmivu - .- - - --- - . --- - .. -- - -- ---------- ---------------- ------------- pX~~~<?~}~J Q.Q tng/~g psi, kocky a - - - okrasne rybky n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. ....... Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 2. Jina barviva E 102 Tartrazin C16H9N409S2Na3 okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 110 Zlut' FCF C16HlON207S2Na2 okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 124 Ponceau4R C2oHIIN201OS3Na, okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 127 Erytrosin C2oH6I40sNa2.H20 okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 131 Patentni modr V Ca- sul kys.5- vsechny druhy a - - - povoleno pouze do krmiv bez casoveho hydroxy-4,4-bis- kategorie zvifat pochazej icich: omezeni (dietylamino)- mimo psy a kocky - z odpadu krmiv trifenyl-karbinol- - z denaturovanych 2,4-disulfonove obilovin nebo maniokove moucky z j inych zakladnich surovin denaturovanych pomoci techto latek nebo obarvenych v prubehu technicke pfipravy k zajisten! nezbytnc identifikace - --- - - --- - ---- ---- - -- ---------- ---------------- ------------- ~~~~~ \j r..~ ~1 psi a kocky - - - E 132 Indigotin C16HgN2OgS2Na2 okrasne rybky - - - - bez casoveho (synonymum omezeni indigocarmine) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 E 141 Med'nate komplexy - okrasne rybky - - - - bez casoveho chlorofylu omezeni E 142 Lisaminova zeleii Na- sul kyseliny vsechny druhy a - - - povoleno pouze do bez casoveho 4,4-bis- kategorie zvifat krmiv pochazejicich: omezeni (dimetylamino)di- mimo psy, kocky - z odpadu potravin, fenylmetylen-2- a okrasne rybky - z denaturovanych naftol-3,6- obilovin disulfonove nebo maniokove moucky z j inych zakladnich surovm denaturovanych pomoci techto latek - - nebo obarvenych v prubehu technicke pripravy k zajisten! nezbytne identifikace - --- - - --- - ---- ---- - -- ---------- ---------------- ------------- ~~~~ ~ Y~~9 ~~ - - --- - ---- -- -- - --- psi, kocky a - - - - bez casoveho okrasne rybky omezeni E 153 Aktivni uhli C okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 16Gb Bixin C2sH3004 okrasne rybky - - - - bez casoveho omezeni E 172 Oxid zelezity Fe203 okrasne rybky - - - - bez casoveho cerveny omezeni n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. V.l Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 3. Barviva povolena pro barveni potravirr" 3. Barviva - vsechny druhy - - - povoleno pouze bez casoveho povolena pro nebo kategorie do zivocisnych krmiv omezeni barveni potravin zvirat Svyjimkou v produktech j ina nez patentni psu a kocek vyrobenych z: modrV, lisaminova - odpadnich produktu zeleii BS a krmiv nebo kantaxantin - latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem ~trg~y pSI - - - - bez casoveho omezeni - --- - - --- - ---- ---- - -- ---------- ---------------- ------------- -,--- -- - -- -- -- -,--- -- - -- -- -- -,-- - -- - - --- - ---- -- -- - --- kocky - - - - bez casoveho omezeni C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 3.1 Kantaxantin vsechny kategorie - - - povoleno pouze bez casoveho povoleny pro zvirat krome do zivocisnych krmiv omezeni barveni drubeze, v produktech potravin lososa, pstruha, vyrobenych z: psu a kocek - odpadnich produktu krmiv nebo latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem - - - - -- - - - - - - - - - - - - - - - -- ---------- ---------------- ~t~<?~y Q~! -------------------- - - - ----------- ---------------- ------------- .--- -- - - - - - -- .--- -- - - - - - -- .-- - kocky - - - n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. V1 Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 drubez krome - - 25 povoleno pouze bez casoveho nosmc, do zivocisnych krmiv omezeni losos, pstruh v produktech vyrobenych z: odpadnich produktu krmiv nebo latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem vyroby C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Dopliikova latka Chernicky vzorec, Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Konec obdobi C.ED kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni popis kategorie zvifat stari min. I povoleni max. I 2 3 4 5 6 7 8 nosmce - - 8 povoleno pouze bez casoveho do zivocisnych krmiv omezeni v produktech vyrobenych z: odpadnich produktu krmiv nebo latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pripravy k zajisten! nezbytne identifikace behem vyroby 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny barviv a pigmentu j sou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. 2) Vyhlaska c. 53/2002 Sb., kterou se stanovi chemicke pozadavky na zdravotni nezavadnost jednotlivych druhu potravin a potravinovych surovin, podminky pouziti latek pfidatnych, pomocnych a potravnich dopliiku ve zneni pozdej sich predpisu. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. '..J Chemicky Druh nebo Max. Obsah v mg/kg Jina Konec C.EU Dopliikova latka kom pletniho krmiva obdobi vzorec, popis kategorie zvifat stari ustanoveni min. max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Zchutiiovadla 1) 1. Vsechny pfirodnl produkty a - Vsechny druhy a - - - bez casoveho odpovldajicl synteticke produkty kategorie zvifat omezeni 2. Umele latky: E 954 I Sacharin C7HsN03S selata 4 mesice - 150 - bez casoveho omezeni E 954 II Sacharin vapenata sul (C7H4N03S)2Ca selata 4 mesice - 150 - bez casoveho omezeni E 954 III Sacharin sodna sul C7H4NNa03 S selata 4 mesice - 150 - bez casoveho omezeni E 959 Neohesperidindihydro- C28H3601S selata 4 mesice - 35 - bez casoveho-- -- -- - -- -- -- -,--- -- --- ------------- -- .- --- .- ---- chalcon PSI - - 35 omezeni- - .-- - - .-- - telata, ovce - - 30 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny zchutiiovadel j sou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chernicky Druhy nebo Max. obsah v rng/kg Konec C.EHS Dopliikova latka vzorec, Max. stari korn pletnfho krrniva Jina ustanoveni obdobi popis kategorie zvtfat nebo denni davky povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Vitarniny, provitarniny a chernick v deflnovane latky s obdobnymi ucinky 1) Betain (pnpravek ci - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho cista substance) kategorie zvifat omezeni Beta-karoten - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek betakarotenu) kategorie zvifat omezeni Biotin (pripravek ci - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho cista substance D+ kategorie zvifat omezeni biotinu) Cholinchlorid - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance) Inositol (cista - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho substance) kategorie zvifat omezeni Kyselina p- - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho aminobenzoova kategorie zvifat omezeni (cista substance) Kyselina Iistova - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance) Kyselina nikotinova - vsechny druhy nebo - 50 000 pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance) L-karnitin (jako - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho trimetyamin kys. amino- kategorie zvifat omezeni 4-hydroxy-3-maselne) n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' ...j:::.. ...0 Chernicky D h b Max. obsah v mg/kg Konec C. EHS Dopliikova latka vzorec, k t ru ~ ne ,~ t Max. stari kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi . a egone zvira b d ' d' k I ' POPlS ne 0 enm av ~y povo em 1 2 3 4 5 6 7 8 Niacinamid - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance) Pantothenan vapenaty - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (prlpravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance D- nebo DL pantothenanu Ca) Taurin - dornaci zvirata - - pro vsechna krmiva bez casoveho omezeni E 672 Vitamin A - vykrm telat - 25 000 1, 2 1 mj./kg bez casoveho ---------------1-:,---------- 2 (jako vitamin A- vykrm kurat - 13 500 ' jen v mlecnych omezeni pnpravky) vykrm kachen - krmnych smesich vykrm jehiiat - 3 pro vsechna krmiva vykrm skotu - mimo krmiv pro vykrm prasat - mlada zvifata YJ~~ ~! ~! -: ostatnf druhy nebo - - pro vsechna krmiva kategorie zvifat Vitamin Bl - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ptipravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance thiamin hydrochloridu nebo thiaminmononitratu) Vitamin B2 - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ptipravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance riboflavinu) C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Chernicky D h b Max. obsah v mg/kg Konec C. EHS Dopliikova latka vzorec, k t ru ~ ne ,~ t Max. stari kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi . a egone zvira b d ' d' k I ' POPlS ne 0 enm av ~y povo em 1 2 3 4 5 6 7 8 Vitamin B6 - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ptipravek ci cista kategorie zvifat omezeni substance pyridoxol hvdrochloridu) Vitamin B12 - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ptipravek vitaminu B12) kategorie zvifat omezeni Vitamin C - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho (ptipravky vitaminu C ci kategorie zvifat omezeni glykozid kys. askorbove ci cista substance kys. L(+)-askorbove ci fosforecnan kys. askorbove) Na- a K- sul kyseliny - ryby - - pro vsechna krmiva bez casoveho sulfonaskorbove omezeni E 670 Vitamin D2 - prasata - 2 000 1 1 mj./kg bez casoveho (pripravck) selata, telata - 10 000 1, 2 soucasne podavani omezeni skot~-o~ce,-------------- --------------- ------------4-o-6oT - - - - - - - - - - - vit. D3 je nepnpustne Iichokopytnici 2 jen v mlecnych o-stai~-{di~hy-i-i"ebo---- ----- --------- - --- ---------i-o-6oT - - - - - - - - - -- krmnych smesich kategorie zvifat mimo drubez a ryby n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 ....... Chernicky D h b Max. obsah v mg/kg Konec C. EHS Dopliikova latka vzorec, k t ru ~ ne ,~ t Max. stari kompletniho krmiva Jina ustanoveni obdobi . a egone zvira b d ' d' k I ' POPlS ne 0 enm av ~y povo em 1 2 3 4 5 6 7 8 E 671 Vitamin D3 - prasata - 2 000 1 1 mj./kg bez casoveho - --- - - --- - -- -- - --- - --- - -- - - - -- - -- -- - - -- - -- - --- -- -- - -- --1- 2-- -- -- -- (pripravck) selata, telata 10 000 ' soucasne podavani omezeni skot~-o~ce,-------------- --------------- ------------4-a-OaT----------- vit. Dj je nepnpustne Iichokopytnici 2 jen v mlecnych ~-§hiti-k~iat~-h-ciiY---- ----- --------- - --- ---------S-aOaT - - - - - - - - - -- krmnych smesich ~-it~i~-{ di~b~i--------- --------------- --------- -- j -00aT ----- -- ~-it~i~-{ di~hy- ii~bo---------------------------- -- -2-a-OaT ----- -- kategorie zvifat-iyby--------------------------------------------- -- j -a-OaT ----- -- Vitamin E - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho jako pripravky kategorie zvifat omezeni vitaminu E Vitamin Kl - vsechny druhy nebo - - pro vsechna krmiva bez casoveho vitamin K3 kategorie zvifat omezeni (jako pripravek sulfitu menadiondimetylpyrimi dinu nebo ptipravek ci cista substance sodne soli menadionu nebo pripravek sulfitu menadionniacinamidu) 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny vitaminu, provitaminu a chemicky definovanych latek s obdobnymi ucinky jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' c. Prvek Dopliikova latka Chemicky vzorec a Maximalni obsah Jina ustanoveni Konec ED popis prvku v mg/kg obdobi kom pletniho krmiva povoleni o vlhkosti 12 0/0 1 2 3 4 5 6 7 Stopove prvky 1) E7 Molybden - Mo Heptamolybdenan (NH4)6Mo7024.4H2O 2,5 (celkem) - bez casoveho hexa-amonny omezeni tetrahydrat Molybdenan sodny Na2Mo04.2H2O 2,5 (celkem) - bez casoveho dihydrat omezeni E8 Selen - Se Selenicitan sodny Na2Se03 0,5 (celkem) - bez casoveho omezeni Selenan sodny Na2Se04 0,5 (celkem) - bez casoveho omezeni 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny stopovych prvku jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~'V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~' ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 V.l Popis fyziologicky Zivinovy Druh a Cislo ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 Aminokyseliny, jejich soli a analogy 1) Aminokyseliny vyrobene hydrolyzou - - - proteinu na ne= se nevztahuje Smernice 8214711EHS a clanek 10 naiizeni 1831120031ES, pokudide 0 ieiich notifikaci 3.1.1. DL-Methionin, CH 3S(CH2)2- - DL-methionin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH2)COOH min. 98 % zvifat - oznaceni: .Dl.vmethionin" obsah DL-methioninu obsah vlhkosti druh a kategorie zvfrat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.1.2. N-Hydroxymethyl- [CH 3S(CH)2 DL-methionin: prezvykavci od Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: DL-methionin, CH(NH-CH 2 OH)- min. 67 % pocatku - oznaceni: "N-hydroxymethyl-DL vapenaty, dihydrat, formaldehyd: prezvykovant methionin, vapenaty, dihydrat" technicky cisty COO]2Ca·2H20 max. 14 % - obsah DL-methioninu vapnik: - obsah vlhkosti min. 9 % - druh a kategorie zvirat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.1.3. Zink-methionin, [CH 3S(CH)2 - DL-methionin: prezvykavci od Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH2)COO]2Zn min. 80 % pocatku - oznaceni: .Zink-methionin" zinek: prezvykovant - obsah DL-methioninu max. 18,5 % - obsah vlhkosti druh a kategorie zvirat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 ...j:::.. C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Cislo Popis fyziologicky Zivinovy Druh a ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 3.1.4. DL-methionin, [CH 3S(CH)2 - DL-methionin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: sodna sul, CH(NH2)COO]Na min. 40,0 % zvifat - oznaceni: .Dl.emethionin, koncentrovany sodfk: sodna sul, koncentrovany roztok" roztok technicky min. 6,2 % obsah DL-methioninu cist-y obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.1.5. DL-methionin, CH 3S(CH2)2- - DL-methionin: dojnice Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cist-y, CH(NH2)COOH min. 65 % - oznaceni: .Dl.emethionin, technicky chraneny kopolymer cist-y, chraneny kopolymerem kopolymerem vinylpyridin/ vinylpyridin/styren" vinylpyridin/ styren: obsah DL-methioninu obsah vlhkosti styren max. 3 % - kategorie zvirat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.1.6. Hydroxyanalog CH 3S(CH2)2- - celkove vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: methioninu CH(OH)COOH kyseliny: zvifat oznaceni: .Hydroxyanalog methioninu" min. 85 % s vyjimkou - obsah monomeru kyseliny a celkovych monomer prezvykavcu kyselin kyseliny: obsah vlhkosti druh zvirat min. 65 % -,reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: oznaceni: .Hydroxyanalog methioninu" obsah monomeru kyseliny i celkovych kyselin obsah vyrobku v krmne smesi n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 V1 Popis fyziologicky Zivinovy Druh a Cislo ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 3.1.7. Vapenata sul [CH -S-(CH ) - - monomer vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku:3 2 2 hydroxyanalogu CH(OH)-COO]2Ca kyseliny: zvifat - oznaceni: .Vapenata sul methioninu min. 83 % s vyjimkou hydroxyanalogu methioninu" vapnik: prezvykavcu - obsah monomeru kyseliny min. 12 % - obsah vlhkosti druh zvirat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: oznaceni: .Vapenata sul hydroxyanalogu methioninu" obsah monomeru obsah vyrobku v krmne smesi 3.1.8. Isopropylester CH3-S-(CH2)2- - Monomemi dojnice Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: hydroxyanalogu CH(OH) - estery: - oznaceni: .Jsopropylestcr 2-hydroxy-4 methioninu COO-CH-(CH3)2 min. 90 % methylthiobutanove kyseliny" vlhkost: - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. max. 1 % Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: analog methioninu: Isopropylester 2 hydroxy-4-methyIthiobutanove kyseliny procenticky podil analogu methioninu v krmne smesi C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Popis fyziologicky Zivinovy Druh a Cislo ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 3.2.1. L-Lysin, NH 2(CH)4 L-Iysin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH 2)COOH min. 98 % zvifat - oznaceni: .Lvlysin" obsah L-Iysinu obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.2.2. L-Iysin, NH 2(CH)4 sachar6za, L-Iysin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: koncentrovany CH(NH 2)COOH melasa, min. 60 % zvifat - oznaceni: .Lvlysin, koncentrovany roztok (baze) skrobove roztok (baze)" produkty - obsah L-Iysinu ajejich - obsah vlhkosti hydrolyzaty - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.2.3. L-Iysin, NH 2(CH)4 CH(NH 2 ) - - L-Iysin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: monohydrochlorid, COOH·HCL min. 78 % zvifat - oznaceni: .Lvlysin, monohydrochlorid" technicky cisty - obsah L-Iysinu obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.2.4 L-Iysin, NH 2(CH)4 CH(NH 2 ) - sachar6za, L-Iysin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: monohydrochlorid, COOH·HCL melasa, min. 22,4 % zvifat - oznaceni: .Lvlysin. monohydrochlorid, koncentrovany skrobove koncentrovany roztok" roztok produkty - obsah L-Iysinu ajejich - obsah vlhkosti hydrolyzaty - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 '..J Popis fyziologicky Zivinovy Druh a Cislo ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 3.2.5. L-lysin, sulfat, [NH2(CH2)4 cukerny L-lysin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: ziskany CH(NH2)COOH]2" SIrup, min. 40 % zvifat - oznaceni: .Lvlysin, sulfat a jeho fermentaci pomoci melasa, vedlejsi produkty z fermentace" Corynebacterium H2SO4 obili, - obsah L-lysinu skrobove glutamicum produktya obsah vlhkosti jejich - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. hydrolyzaty 3.2.6. L-lysin fosfat [NH2(CH2)4 sachar6za, L-lysin: drubez Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: a jeho vedlejsi CH(NH 2)COOH " amoniak min. 35 % prasata - oznaceni: .Lvlysin fosfat ajeho vedlejsi produkty z a extrakt z fosfor: produkty z fermentace" fermentace pomoci H 3 P0 4 ryb min. 4,3 % - obsah L-lysinu Brevibacterium - obsah vlhkosti lactofermentum - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. NRRL B-11470 3.2.7. 3.2.7. Smes: NH 2(CH)4 - L-lysin + dojnice Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: a) technicky CH(NH 2)COOH " DL-methionin: - oznaceni: .Smes L-lysinu cisteho L-lysin- min. 50 % monohydrochloridu a DL-methioninu monohydrochloridu HCl (z toho DL- chranena kopolymerem a methionin: vinylpyridin/styren" b) technicky CH 3S(CH2)2 min. 15 %) - obsah L-lysinu cisteho DL- kopolymer - obsah DL-methioninu methioninu CH(NH2)COOH vinylpyridin/ - obsah vlhkosti chranena styren: - kategorie zvirat kopolymerem max. 3 % - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. viny1pyridin/styren C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 00 C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Popis fyziologicky Zivinovy Druh a Cislo ucinne latky nebo substrat kategorie ES Dopliikova latka identifikace (pfipadna Slozenf hospodarskych Jina ustanoveni mikroorganismu specifikace) zvlfat 1 2 3 4 5 6 7 3.3.1. L- threonin, CH 3CH(OH) L-threonin: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH 2)-COOH min. 98 % zvifat - oznaceni: .Lvthreonin" obsah L-threoninu obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.4.1. L-tryptofan, (C gHSNH)-CH2 - L-tryptofan: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH 2)COOH min. 98 % zvifat - oznaceni: .Lstryptofan" obsah L-tryptofanu obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 3.4.2. DL-tryptofan, (C gHSNH)-CH2 - DL-tryptofan: vsechny druhy Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cisty CH(NH 2)COOH min. 98 % zvifat - oznaceni: .Dl.stryptofan" obsah DL-tryptofanu obsah vlhkosti reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny aminokyselin,jejich soli a analogu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' V1 ...0 Popis fyziologicky Zivinovy Druh Cislo Dopliikova latka ucinne latky nebo substrat Slozenf a kategorie Jina ustanoveni ES identifikace (prtpadna mikroorganismu specifikace) hospod. zvtfat 1 2 3 4 5 6 7 Mocovina a jeji derivaty 1) 2.1.1 Mocovina, COCNH2)2 - Mocovina: prezvykavci od Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: technicky cista min. 97 % pocatku - oznaceni: .rnocovina'', "biuret", "fosfat prezvykovant mocoviny", .Jsobutyldiendimocovina" podle vyrobku 2.1.2 Biuret, technicky COCNH2)2NH - Biuret: - obsah dusiku. U vyrobku 2.1.3. krome cisty min. 97 % toho i obsah fosforu druh a kategorie zvifat reg. nebo schvalovaci identifikacni c. 2.1.3 Fosfat mocoviny, COCNH2)2H3P0 4 - dusik: Udaje na etikete nebo obalu krmnych technicky cist)' min. 16,5 % smesi : fosfor: - oznaceni: .rnocovina'', "biuret", "fosfat min. 18 % mocoviny", .Jsobutyldiendimocovina" podle vyrobku mnozstvi vyrobku v krmne smesi mnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyj adrene v dusikatych latkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek) 2.1.4 Isobutylidendi- (CH3)2-(CH)2- - dusik: - v navodu k pouziti mnozstvi mocovina, (NHCONH2)2 min. 30 % nebilkovinneho dusiku, ktere nesrni byt technicky cista Isobutyraldehy vzhledem k druhu a kategorii zvifat d: v dermi krmne davce prekroceno min.35 % 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny mocoviny a jejich derivatu mohou byt povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' 0' a C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' Reg. c. Druh nebo Obsah v mg/kg Konec Dopliikova latka Slozeni, chern. Maxim. kompletniho krmiva dopliikove (obchodni nazev) vzorec, popis kategorie stari Jina ustanoveni obdobi latky zvlfat min. max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Kokcidiostatika a histomonostatika 1) E 764 Halofuginon DL-trans-7-bromo-6- vykrm kufat - 2 3 ochranna Ihuta: bez hydrobromid chloro-3-(3-(3 - . -- . -- - . -- nejmene 5 dnu casovehokruty 12 tydnu hydroxy-2-piperidyl) omezeni acetonyl) quinazolin 4-(3H)-I-hydrobromid 1) DaISi dopliikove latky ze skupiny kokcidiostatikjsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' 0'....... C.EU Dopliikova latka Chemicky Druh nebo Max. Obsah v CFU/kg Jina ustanoveni Konec vzorec, popis kategorie stari kompletniho krmiva obdobi zvifat min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Mikroorganizmy'! 1) Doplfikove latky ze skupiny mikroorganizmu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' 0' N C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C.EU Dopliikova latka Chemicky Druh nebo Max. Obsah v CFU/kg Jina ustanoveni Konec vzorec, popis kategorie stari kompletniho krmiva obdobi zvifat min. I max. povoleni 1 2 3 4 5 6 7 8 Enzymy'! 1) Doplfikove latky ze skupiny enzymu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. n< ~, V"J rt ~ ~ ....... ....... 0' C/) V ::;' ~ ~ N ~, ~ o ~ ~o 0< w c.n m <, N a a 00 C/) rt '"1 ~ ~ ~ V1 0' 0' V.l Strana 5664 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Cast C Hodnoceni doplrikovych latek I. Tolerance obsahu ucinne latky zahrnujlci technologicke chyby: Castka 116 a) u obsahu do 0,5 jednotek (mg, g, 1 000 J.1g, 1 000 m. j., 105 CFU) tolerance 40 %, b) u obsahu 0,5 az 1 jednotka tolerance 0,2 jednotky, c) u obsahu 1,0 az 50 jednotek tolerance 20 %, d) u obsahu 50,0 az 100 jednotek tolerance 10 jednotek, e) u obsahu 100,0 az 500 jednotek tolerance 10 %, f) u obsahu 500,0 az 1 000 jednotek tolerance 50 jednotek, g) u obsahu nad 1 000 jednotek tolerance 5 %. II. Postup hodnoceni (1) Z vysledku zkousky se pomoci nejistoty merent vypocitajt dolni (DA) a homi (HA) mez rozsahu vysledku, Z deklarovane hodnoty se pomoci tolerance uvedene v casti B vypocttaji dolni (DT) a horni (HT) mez rozsahu tolerance deklarovane hodnoty. (2) V pripade, ze nalezeny obsah Iezi pod deklarovanou hodnotou, povazuji se udaje zkousenych hodnot za vyhovujici, kdyz horni mez rozsahu vysledku (HA) je vetSf nebo rovna dolnt mezi rozsahu tolerance (DT). HA~DT (3) V prtpade, ze nalezeny obsah lezf nad deklarovanou hodnotou, povazuji se udaje zkousenych hodnot za jestc vyhovujici, kdyz horni mez rozsahu tolerance (HT) je vets! nebo rovna dolni mezi rozsahu vysledku (DA). HT:::;DA Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 BIOLOGICKE ZKOUSENI Strana 5665 Pifloha c. 12 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. 1. Vyklad pojmu 1.1. zakladni biologicke zkouseni je zkousenl krmiv formou biologicke testace, bilancni zkousky nebo krmne zkousky, 1.2. zkouseni jakosti zivocisnych produktu je stanoveni jejich rozhodujicich jakostnich znaku a vlastnosti pro dalst zpracovani a prodej, 1.3. zkouseni bezpecnosti uziti krmiva je soubor zkousek a testu, jejichz vysledky rozhoduji 0 vlivu krmiva na zdravi zvfrat a lidi ana zivotni prostredt (dale jen "zkouseni bezpecnosti''), 1.4. kontrolni skupina zvfrat je soubor zvifat vybranych na zaklade stanovenych kriterii pro provadeni zakladniho biologickeho zkouseni, 1.5. pokusna skupina zvfrat je soubor zvirat vybranych na zaklade stanovenych kriterii, jimz je podavano zkousene krmivo nebo dopliikova latka, 1.6. cilova zvirata jsou hospodarska zvitata, jejichz produkty jsou urceny k prime konzumaci nebo k zpracovani na potravinarske vyrobky (dale jen "zivocisnc produkty"), 1.7. Iaboratornt zvirata jsou zvirata, ktera jsou pouzivana ph zkousenl bezpecnosti a v bilancni zkousce; ph manipulaci s nimi jsou vytvareny podminky a navozovany procesy, ktere v prirozcnych podminkach neexistuji, 1.8. konzervacni latky jsou Iatky pridavane ke krmivu za ucelem ovlivneni fermentacnlho procesu u statkovych objemnych krmiv nebo prubehu skladovani krmiv, 1.9. ferrnentacni proces je proces vyvolany za ucelem uchovani statkovych objemnych krmiv, 1.10 produkcni ucinnost krmiva je komplexni ucinek krmiva u zvirat chovanych za standardnich podminek; vyjadruje se mnozstvim krmiva spotrebovaneho na jednotku produkce. 1.11 zkousenim ucinnosti dopliikovych latek urcenych ke konzervaci krmiv je zkouseni konzervacnich ucinkr; dopliikove latky na prubeh konzervace a kvalitu krmiva (dale jen "zkouseni konzervacni ucinnosti''), 1.12 monografie je souhrn vysledku biologickeho zkouseni doplnkovych latek zpracovany podle stanovenych kriteril a dopliiujici souhrnnou dokumentaci, Strana 5666 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 2. Zakladni biologicke zkouseni 2.1. Zakladnim biologickym zkousenim se zjist'uje vliv krmiva na rust zvfrat, na produkci a kvalitu zivocisneho vyrobku, na produkcni ucinnost krmiva, na stravitelnost zivin a vliv dalsiho pripadneho specifickeho ucinku na zhodnoceni krmiva apod. Provadi se u krmiv a dalsich Iatek neovliviiujicich primo produkcni ucinnost krmiv formou biologicke testace, bilancni zkousky nebo krmne zkousky, 2.2. Biologicka testace a krmna zkouska se provadi formou srovnavacich pokusu pokusne skupiny prlslusneho druhu a kategorie zvirat ve srovnani s kontrolni skupinou zvirat stejneho druhu a kategorie a na stanovenem minimalnim poctu zvifat v pokusnych a kontrolnich skupinach, jejichz vyrovnanost byla statisticky overena. 2.3. Bilancni zkouska se provadi na cilovych nebo Iaboratornich zvfratech za podminek stanovenych jinym pravnim predpisem' . 2.4. Metody a technicke parametry na provadeni zakladniho biologickeho zkouseni pro jednotlive druhy a kategorie zvlrat jsou uvedeny v prflozc c. 13. 3. Zkouseui jakosti zivocisnych produktu 4.1. Zkousenim jakosti zivocisnych produktu se zjistujf vlastnosti produktu, zejmena masa, vajec nebo mleka pokusnych skupin zvitat, ktera byla krmena zkousenym krmivem, dopliikovou latkou nebo premixem. 4.2. Zkouseni jakosti zivocisnych produktu Je soucasti zakladniho biologickeho zkouseni a zkouseni konzervacni ucinnosti. 4.3. Zivocisne produkty ziskane od zvirat pokusnych skupin se srovnavaji s vlastnostmi zivocisnych produktu kontrolnich skupin zvitat, ktera nebyla krmena zkousenym krmivem, dopliikovou latkou nebo premixem. 4.4. Metody zkouseni jakosti zivocisnych produktu jsou uvedeny v prilozc c. 15. 4. Zkousenf bezpecnosti 5.1. Zkousenim bezpecnosti je vylouceni moznych rizik pro cloveka, ktera mohou vzniknout spotrebou potravin zivocisneho puvodu obsahujicich pripadna rezidua z krmiva, dopliikove latky nebo premixu a vylouceni moznych rizik kontaminace zivotnlho prostredl pripadnym vylucovanim techto rezidui zviraty. 5.2. Zkouseni bezpecnosti zahmuje soubor zkousek uvedenych v ptiloze c. 16. Pouziti jednotlivych zkousek must odpovidat druhu a vlastnostem zkouseneho krmiva, dopliikove latky a premixu, druhu zvifete a zivocisneho produktu urceneho k Iidske vyzive a moznosti tvorby rezidui, ktera mohou ohrozit zdravi lidl, zvifat a zivotnt prostredi. 5.3. Zkouseni bezpecnosti se provadi na cilovych a Iaboratomich zviratech za podminek stanovenych jinym pravnim predpisem'. 1) § 15 az 18 zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvifat proti tyrani, ve zneni pozdejsich predpisu. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5667 5. Zkousenl konzervacnf ucinnosti 3.1. Zkouseni konzervacni ucinnosti se provadi na druhu krmiva, pro ktere je konzervacni latka urcena, v kontrolni a pokusne zkousce, zalozene na stejnem druhu krmiva bez pouziti konzervacni latky nebo s pouzitim konzervacni latky se znamym ucinkem ve stejnem obdobl a za stejnych podminek. 3.2. Ucinnost zkousene konzervacni latky se vyjadruje porovnamm kvality konzervovaneho a kontrolniho krmiva ovcrenc prislusnymi analytickymi metodami a dale, je-li to nezbytne, provedenim zakladniho biologickeho zkouseni konzervovaneho a kontrolniho krmiva na zvfratech a dalsimi zkouskami podle druhu a charakteru konzervacni latky. 3.3. Metody a technicke parametry na provadeni zkouseni konzervacni ucinnosti jsou uvedeny v prilozc c. 14. Strana 5668 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pifloha c. 13 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. 1. Biologicka testace Zakladni biologicke zkouseui krmiv 1.1. Zpusob provedeni 1.1.1. Biologicka testace je soubor minimalne peti soubezne opakovanych skupinovych srovnavacich nebo tff periodicko-skupinovych srovnavacich pokusu, Pokusy se usporadajt tak, aby se vyloucil vliv vsech faktoru na sledovanou odezvu s vyjimkou faktoru sameho. 1.1.2. Skupinovy srovnavaci pokus se provadi se dvema nebo vice skupinami zvfrat. 1.1.3. Periodicko-skupinovy srovnavaci pokus se provadi se dvema skupinami zvfrat, pricemz se zkousene krmivo strida ve skupinach tak, aby kazda skupina zvifat byla vzdy minimalne jednou jako kontrolni a jednou jako pokusna, 1.1.4. Opakovani skupinovych a periodicko-skupinovych srovnavacich pokusu, s vyjimkou biologicke testace na rybach a nosnicich, se umist'uji na vice pracovistich, minimalne vsak na tfech, 1.2 Zaj istenf krmiv Krmne smesi a krmne davky se u kontrolni a pokusne skupiny zvirat lisf pouze ve zkousenem krmivu. Veskera krmiva, vcctne vsech pouzitych krmnych surovin, dopliikovych latek a premixu, se predcm ovetuji analyticky. 1.3. Vyber zvirat 1.3.1. Minimalni pocet zvirat v kazde skupine skupinoveho srovnavaciho pokusuje: u selat - 20 ks, u skotu, prasat, ovci - 10 ks, u drubeze - odchov, vykrm - 100 ks, u nosnic chovnych, hus, kachen, krut - 25 ks, u nosnic uzitkovych - 60 ks, u kraliku - 40 ks, u ryb: pludek - 1000 ks, vykrm - 200 ks, generacni ryby - 50 ks. 1.3.2. Pozadovany pomer pohlavi v kontrolnich a pokusnych skupinach, pokud neni stanoveno jinak, je vzdy totozny. 1.3.3. Zvitata v kontrolnich a pokusnych skupinach jsou stejne plemenne prtslusnosti nebo typu krizeni, vyrovnaneho start a zive hmotnosti, v dobrem zdravotnim stavu a kondici. Selata a prasata se odcervuji, Zarazovant zvirat do skupinoveho srovnavaciho pokusu probiha jednorazove s vyjimkou prasnic, kde je moznost etapoveho vyberu. 1.3.4. Zvitata vybrana do kontrolnich a pokusnych skupin se oznacuji individualne, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5669 1.3.5. Provadi se statisticke ovefeni vyrovnanosti zivych hmotnosti ph vyberu. Maxirnalni hodnoty variacniho koeficientu zivych hmotnosti, ktery se vypocte jako podil smerodatne odchylky k prumeru vyjadreny v procentech, jsou nasledujlci: odchov a vykrm telat a vykrm kraliku - 15, odchov a vykrm skotu - 8, jehiiata, selata, prasata - 10, u ostatnich zvirat se neoverujl. Dale se statisticky overuje nevyznamnost rozdilu prumernych zivych hmotnosti nebo mnozstvi mleka (v kg FCM) mezi skupinami. 1.3.6. Do pokusu na dojnicich se vybiraji dojnice na 2. a dalsi laktaci, s vyrovnanou uzitkovosti v prcdchozi laktaci, s vyrovnanou zivou hmotnosti a plemennou prtslusnosti. V prtpade skupinovych srovnavacich pokusu se rozdelenl dojnic do skupin provadi metodou analogickych dvojic tak, aby zarazeni do dvojic spliiovalo hlavni kriteria vyrovnanosti, tj. dojivost a dobu po oteleni. 1.3.7. Skupinove srovnavaci pokusy na prasnicich se provadeji v analogickych dvojicich a vyhodnocuji se skupinove, Ve dvojicich jsou zastoupeny prasnice na 2. az 4. vrhu, s vyrovnanou uzitkovosti v predchozim vrhu, zapustene plemeniky stejne plemenne prislusnosti. 1.4. Pracoviste a ustajovaci prostory 1.4.1. Zvirata kontrolnich a pokusnych skupin se umist'uji v jednom ustajovacim prostoru, ve shodnych mikroklimatickych a technologickych podminkach. 1.4.2. Pracoviste a ustajovaci prostory, rovnez podminky ustajeni, zejmena prostor, vlhkost, koncentrace nezadoucich cinitelu (amoniak, sirovodik apod.), plocha na 1 kus, odpovidajt platnemu standardu a zoohygienickym pozadavkum pro urcity druh a kategorii zvitat. 1.4.3. Prubezne se sleduje a zaznamenava teplota, vlhkost, obsah amoniaku a obsah sirovodiku v ustajovacim prostoru. 1.5. Technika krmeni 1.5.1. Zkousene krmivo se zkrmuje podle navrzeneho krmneho navodu, 1.5.2. Pokud neni krmny navod predlozcn, krmi se podle krmnych navodu pro krmiva podobncho slozeni, ucinku a charakteristiky. 1.6. Sledovane ukazatele Hlavni sledovane ukazatele biologicke testace jsou uzitkove vlastnosti zvftat, zejmena prfrustky zive hmotnosti, dojivost, snaska, spotreba krmiv a zivin a jine. Dale se sleduje reakce zvirat na podavana krmiva, prfjem krmiva, zdravotni stav zvtrat. Vyzaduje-li to charakter zkouseneho krmiva, dopliiuje se sledovani metabolickeho profilu zvitat, kontroluje se obsah cizorodych latek v zivocisnych pro duktech, biologickych tekutinach, tkanich a vykalech, Strana 5670 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 1.6.1. Ziva hmotnost se zjist'uje vazenim na vahach, na kterych lze zvazit dany druh a kategorii zvirat s pozadovanou rninimalni presnosti: pro rybi pludek 1 g, pro ryby a drubez 109, pro selata 0,1 kg, pro ostatni kategorie 1 kg. Vazeni se provadi vzdy ve stejnem casovem obdobi, a to pred podanim krmiva, navazene hodnoty se bezprostredne uvedou do prvotni evidence 0 pokusu. Prumerny dermi ptirustek zive hmotnosti jednoho kusu se vypocte z rozdilu hmotnosti za dane obdohi delenim poctem dni v obdobi. 1.6.2. Z biologicke testace se vyrazujt pouze zvifata nemocna a zakrsla, Dojde-li k hromadnemu zavaznemu onemocnent zvitat, nebo klesne-li ve skupinovem srovnavacim pokusu z jakehokoliv duvodu pocet zvirat pod 70 % puvodniho stavu, pokus se nehodnoti, Pokud by doslo k vylouceni vice nez 20 % skupinovych srovnavacich pokusu, biologickou testaci nelze hodnotit. 1.6.3. Hmotnost nadojeneho mleka se zjistuje individualnim vazenim vecerniho a ranniho nadoje vzdy v prislusnych sledovanych obdobich. Ph kazdem vazeni mleka se provadi individualni odber vzorku podle prflohy c. 15 bod 2.1. teto vyhlasky, 1.6.4. Snaska vajec se sleduje vzdy jednou denne ve stejnou dobu rucnim sberem individualne pro kazdou klec. V kazde skupine se eviduje: individualni snaska podle klcci, pocet vajec snesenych za skupinu, hmotnost vajec zjistena za skupinu, pocet vyrazenych vajec vcctne specifikace duvodu vyrazcni, prumerna snaska na nosnici, intenzita snasky v %. 1.6.5. Spotreba krmiva se eviduje oddelene pro kazdou skupinu. Z celkove spotreby srnest za skupinu po odectu spotreby na uhynula nebo vyrazena zvirata se vypocte: prumerna celkova spotreba krmiva na 1 kus ve skupine za obdobi, prumerna spotreba krmiva na jednotku produkce, tj. na 1 kg ptirustku zive hmotnosti, na 1 kg FCM, na 100 vajec apod.. 1.7. Kontrola zdravotniho stavu zvifat Veskere klinicke projevy zdravotnlho stavu zvitat, zejmena malatnost, zhorseny phjem krmiva, prujmy, odlisne chovani sledovane adspekci, se uvedou do prvotni evidence skupinoveho srovnavaclho pokusu a v dilcf zprave z tohoto pokusu. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5671 U uhynulych nebo nutne odporazenych zvfrat se vyzada provedeni pitvy. V oduvodnenych prlpadech, kde pricina uhynu zjevne nesouvisi se zkousenym krmivem neni nutne odborne veterinami vysetreni, 1.8. Evidence 1.8.1. Prvotni evidence vsech sledovanych ukazatelu je podkladem pro zpracovani dilcf zpravy z kazdeho skupinoveho srovnavaciho pokusu. 1.8.2. Vysledky dilcich zprav se zpracuji do souhrnne dokumentace biologicke testace. Prukaznost rozdllu zjistenych souhrnnych vysledku se overuje statisticky s uvedenim pouzite metody. 2. Bilaneni zkouska 2.1. Bilancni zkouskou se zjistuje stravitelnost zivin a energie krmiva nebo vliv krmiva na stravitelnost zivin krmne smesi a na bilanci zivin. 2.2. Stravitelnost zivin se stanovuje jako bilance zivin a energie traviciho traktu, morena ve standardnich podminkach. Stravitelnost se vyjadruje v procentech. 2.3. Minimalni pocty zvifat v bilancni zkousce ph podilu zkouseneho krmiva v davce: nad 50% - 3 kusy analogickych zvitat nebo skupin zvfrat s vyjimkou kurat, 25 - 50%, u kufat 25 - 100% - 6 ks analogickych zvirat nebo skupin zvfrat, pod 25 % - 8 kusu analogickych zvirat nebo skupin zvtrat. 2.4. Vyber zvirat se ridf pozadavky uvedenymi v bode 1.3 teto prtlohy. 2.5. Zvirata se ustajuji v jednom ustajovacim prostoru. Umistuji se bud' v bilancnich klecich nebo v bilancnich stanich tak, aby bylo umozneno presne davkovani krmiv, zjist'ovant jejich zbytku a bezeztratovy sber vykalu a moce. Mikroklimaticke podminky odpovidajt fyziologickym narokum zvirat. 2.6. Zkousi-li se krmivo urcene jako krmna surovina do krmnych smesr a stanovuje-li se jeho vliv na stravitelnost zivin krmne smesi, pouzije se jako kontrolni krmivo rovnez krmna smes, Krmne davky pro bilancni zkousku zajistuji zachovnou potrebu zivin, mineralnich latek a vitaminu, hladina jejich obsahu nesmi prekrocit 1,5 nasobek zachovne potreby. 2.7. Krmna davka se pro bilancni zkousku stanovi tak, aby ph zkrmovani byly zbytky krmiva rninimalni, Krmi se 2 x denne, minirnalni interval mezi krmenim je 7 hodin. 2.8. Veskera krmiva vcctne vsech pouzitych krmnych surovin se predem ovetuji analyticky. Strana 5672 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 2.9. Minimalni doba trvani bilancni zkousky je 5 dnl u monogastrickych zvirat a minimalne 7 dnl u ptezvykavcu. Bezprostredne po umisteni zvirat do bilancnich kleci nebo na bilancni stani must probehnout navykove obdobl v delce podle druhu zvitat 7 14 dnl a pote pnpravne obdobl minimalne 6 dni, Tato obdobl se nezapocltavaji do vyhodnoceni bilancni zkousky, 2.10. V prubehu bilancni zkousky se u jednotlivych zvirat presne podchycuje prfjem a zbytky krmiv, rrmozstvi vykalu a moce, u skopcu pouze vykalu, Odebrana moe se konzervuje vhodnou konzervacni prisadou nebo se zchlazuje, vykaly se bud' konzervuji nebo zmrazuji, Suseni vykalu se provadi Iyofilizaci, Pokud neni k dispozici Iyofilizator, vykaly se pred stanovenim dusiku nesusi, 2.11. Kontrola zive hmotnosti zvirat se provadi na pocatku a na konci bilancni zkousky, vzdy ve stejnou dobu, a to pred podanim krmiva. 2.12. Evidence se vede u kazde bilancni zkousky samostatne, 2.13. Vysledky bilancnich zkousek se zpracovavaji do souhrnne dokumentace biologickeho zkouseni. Rozdily stanovenych koeficientu stravitelnosti, mezi kontrolnim a zkousenym krmivem, se ovetuji statisticky. Metody statistickeho ovefeni se uvedou do dokumentace. 2.14. Z bilancnich zkousek se vyrazujt zvfrata, u kterych byly zjisteny klinicky zjevne poruchy zdravi a zvitata, u nichz cinily zbytky krmiva vice nez 5% susiny, nebo u nichz koeficient stravitelnosti jednotlivych zivin presahuje hodnotu dvojnasobku smerodatne odchylky od prumeru ostatnich zjistenych hodnot koeficientu stravitelnosti krmiva. 3. Krrnna zkouska 3.1. Krmne zkousky se provadeji na druhu a kategorii zvitat, pro ktere je zkousene krmivo urceno, minimalne ve trech dilcich skupinovych srovnavacich pokusech. 3.2. Krmne zkousky se provadeji vzdy ve dvou skupinach zvfrat, kontrolni a pokusne. Zajisten! krmiv je shodne s bodem 1.2. teto prilohy. 3.3. Minimalni pocet zvirat ve skupine jednoho skupinoveho srovnavaciho pokusu je u krmne zkousky: u kutat, housat, kachiiat, krut'at - 25 ks, u dospele drubeze, kraliku, selat, prasat, ovci, koz - 10 ks, u telat, ostatniho skotu, koni - 3 ks. Pocty zvirat jinych druhu se stanovuji analogicky. 3.4. Do skupinoveho srovnavaciho pokusu pro krmnou zkousku se vybiraji zvirata podle kriteril uvedenych v bodech 1.3.2. az 1.3.7., ustajuji se a krmi podle zasad Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5673 uvedenych v bode 1.4. a 1.5. teto prtlohy. 3.5. Doba trvani skupinoveho srovnavaciho pokusu krmne zkousky Je minimalne: ph zkousce chutnosti 2 tydny, vcctne pripravneho obdobi, ph zkousce prtjmu 3 tydny, ph zkousce dietetickych vlastnosti krmiva 4 tydny, ph jinych krmnych zkouskach (napr. ph reklamaci, prosle dobe pouzitelnosti apod.) se postupuje podle krmneho navodu krmiva nebo podle krmneho navodu pro krmiva podobneho slozeni, ucinku a charakteristiky. 3.6. Ph zkousce chutnosti krmiva se hodnoti predevsim rychlost prijmu krmiv za urcity casovy usek, Dale se sleduje ziva hmotnost zvitat na pocatku a na konci zkousky a reakce zvfrat na podavana krmiva. Ph zkousce prtjmu krmiva se hodnoti dynamika prtjmu kontrolniho a zkouseneho krmiva ve vztahu k pfijate susine. 3.7. Ph zkouskach dietetickych vlastnosti krmiva se hodnoti: hmotnost zvirat na pocatku a na konci sledovaneho obdobi, ptirustek zive hmotnosti za sledovane obdobi, pfijem a celkova spotreba krmiv, reakce zvifat na zkousene krmivo, zdravotni stav zvirat sledovany adspekci, veterinarni vysetteni nutne odporazenych a uhynulych zvirat, chemicke ptipadne mikrobiologicke vysetrenl vykalu zvitat. 3.8. Pro hodnoceni ostatnich krmnych zkousek plati pravidla stanovena pro hodnoceni biologicke testace v bode 1.6. teto prtlohy. 3.9. Evidence se vede u kazdeho skupinoveho srovnavacfho pokusu krmne zkousky samostatne, Vysledky se zpracovavaji do souhrnne dokumentace biologickeho zkouseni. Strana 5674 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Pifloha c. 14 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. 1. Zkousenf konzervacul ucinnosti 1.1. Kontrolni a pokusna zkouska konzervacni ucinnosti se zakladaji soucasne. 1.2. Ph zahajeni konzervacnich zkousek se krmiva, na kterych se zkouska provadi a konzervacni latky, overuji analyticky. 1.3. Pro kontrolni a pokusnou zkousku konzervacni ucinnosti u statkovych objemnych krmiv se pouziva stejne krmivo, tj. shodny druh, shodne vegetacni stadium, shodna mechanicka uprava (delka rezanky, ulozeni, dusani, zatizeni, uzavreni atd.). 1.4. Aplikace zkousene konzervacni latky se provadi podle navodu, uvedeneho zadatelem 0 registraci. Davkuje se rovnomeme. 1.5. Krmivo, pouzite ke konzervacni zkousce, se vazi, 1.6. Doba zakladani kontrolni a pokusne konzervacni zkousky u statkovych objemnych krmiv trva nejvyse 24 hodin. 1.7. Konzcrvacni zkousky, s vyjimkou konzervacnich zkousek u statkovych objemnych krmiv, se zakladaji na dobu, ktera je stanovena jako rnaximalni doba ucinnosti zkousene konzervacni Iatky, 1.8. V prubehu kontrolni a pokusne konzervacni zkousky a v posledni den zkousky se krmiva ovetuji analyticky. 1.9. V prubehu konzervacni zkousky se sleduje a zaznamenava teplota, podle povahy zkousene konzervacni latky i vlhkost vnejslho prostrcdi. V prubehu konzervacni zkousky objemnych krmiv se sleduje a zaznamenava pH. 1.10. V prubehu konzervacni zkousky u objemnych statkovych krmiv se zjist'ujf ztraty vznikle odtokem silaznich st'av, 1.11. Po skonceni konzervacni zkousky u objemnych statkovych krmiv se stanovi analyticky obsah zivin, pH a obsah kyselin, vzniklych fermentacnim procesem. Krmivo se hodnoti senzoricky. 1.12. 0 prubehu konzervacnich zkousek se vede evidence. Veskere dilcf vysledky se zpracovavaji do souhrnne dokumentace 0 zkouseni konzervacni ucinnosti. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5675 Pifloha c. 15 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Zkouseni jakosti zivocisnych produktu 1. Zkousenf jakosti masa 1.1. Senzoricke hodnoceni jakosti masa Podstata senzorickeho hodnoceni spociva v subjektivnim posouzeni vzhledu, vune, ehuti, st'avnatosti, krehkosti, jemnosti eventualne dalsich vlastnosti zkousenych vzorku masa, ziskanych od zvifat kontrolnich a pokusnych skupin. 1.1.1. Odborne znalecke posouzeni provadi nejmene 5 posuzovatelu, z toho 3 stall, otestovani jako zpusobili, a dva dalsl, Za optimalni se povazuje hodnoceni 5 vzorku, Vzorky j sou anonymni. 1.1.2. Vzorky se doporucuje odebirat z mist, odkud se odeblra i vzorek k fyzikalne chemickernu zkouseni, a to v ciste svalovine a v mnozstvi.- u skotu mezi 9. a 12. zebrem - rostenka (500-700 g) u prasat od posledniho zebra kaudalnim smercm - pecene (400-600 g) u ovci hfbetni partie (400-600 g) u telat mezi 9. a 12. zebrem - pecene (400-600 g) u drubeze prsni a stehenni svalovina (cely kus) u ryb cele kusy (nejmene 500 g). Ph senzorickem hodnoceni lze dIe potreby pouzit i jine svaly, tukovou tkaii, dalsi casti jatecneho zvirete nebo jeho organy, napr. jatra a jine, 1.1.3. K baleni vzorku se pouzivaji obaly, ktere zajistf puvodni vlastnosti vzorku, 1.1.4. Vzorky se skladuji ph teplote masa v rozmezi 1 - 3 stupiiu C; pokud neni dodrzena doporucena doba pro senzoricke hodnoceni od porazeni zvlrete, uvedena v bode 1.1.5., vzorky se zamrazuji a uchovavaji ph teplote nizsf nez - 18 stupiiu C nejdele do 2 mesicu. 1.1.5. Doporucena doba pro senzoricke hodnoceni od porazeni zvfrete:- u hoveziho masa 6. - 8. den, u veproveho masa 3. - 6. den, u teleciho 4. - 6. den, u skopoveho 3. - 7. den, u drubeziho 3. - 7. den. 1.1.6. Senzoricke hodnoceni syroveho masa Provadi se posuzovani: barvy a vzhledu, zastoupeni mezisvaloveho tuku - mramorovani, vlaknitosti, Strana 5676 textury - konzistenee, Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 sehopnosti masa vazat vlastni st'avu, paehu. Vysledek se vyjadruje bud' slovne nebo bodovym hodnocenim. Obvykle se boduje celkova jakost. Doporucuje se uziti 5 bodoveho systemu. 1.1.7. Senzoricke hodnoceni masa tepelne upraveneho Hodnoti se zakladni kriteria: vunc, ehut', st'avnatost, krehkost ajemnost. Posuzuje se bodovym systemem a slovne. 1.1.7.1. Tepelna uprava masa dusenim v uzavrenem 0 balu Zkousene vzorky masa se dust v uzavrenych masovych sklenicich v prostrcdi pary po stanovenou dobu. Bodove hodnoceni pak slouzi ke vzajemnemu porovnani vzorku a ke statistickemu zpracovani. Celkove vyhodnoceni stanovi, zda se jedna 0 maso bez zavad nebo 0 maso s odehylkami. Nedilnou soucasti hodnoceni je protokol, ktery se priklada k celkovemu hodnoceni posuzovanych vzorku, 1.1.7.2. Hodnoceni uvolnene st'avy (vyvaru) U vyvaru se posuzuje barva a cirost, vunc, ehut', eventualne podil tuku ve vyvaru. 1.1.7.3. Tepelna uprava masa varenim Zkousene vzorky se vafi ve vode bez prtsad po stanovenou dobu. 1.1.7.4. Tepelna uprava masa peeenim Vzorky zkousene svaloviny se pecou ve sklenenych nadobach z varneho skla v elektricke troube ph stanovene teplote adobe. 1.1.7.5. Uprava masa grilovanim Vzorky masa se griluji na grilovacim automatu ph stanovene teplote adobe. 1.1.7.6. Zkouska skvarentm Vzorek tukove tkane se rozkraji na kousky 0 hrane 2 em a skvaff se ph stanovene teplote az do uvolneni tuku. 1.1.7.7. Stanoveni ztrat masa varenim Rozdil mezi hrnotnosti syroveho a vareneho masa slouzi k vypoctu ztrat varenim. Vyjadruje se v proeenteeh. 1.1.7.8. Stanoveni ztrat masa grilovanim Rozdil mezi hmotnosti syroveho a grilovaneho masa slouzi k vypoctu ztrat grilovanim, Vyjadruje se v proeenteeh. 1.2. Chemicke hodnoceni jakosti masa Odber vzorku je stejny jako v bode 1.1.2. teto prtlohy. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5677 1.2.1. Stanoveni obsahu vody Vzorek se susi s piskem ph 100 - 105 stupiiu C do konstantni hmotnosti, obsah vody se vyjadruje v procentech. Rozdil mezi soubeznymi stanovenimi nepresahuje 0,3%. 1.2.2. Stanoveni celkoveho dusiku metodou podle KjeldahlaDusfk bilkovin se prevede rnineralizaci na amoniak, ktery se stanovi destilaci titracne, Obsah dusikatych latek se vypocte nasobenim koeficientem 6,25. 1.2.3. Stanoveni tuku primou extrakci Tuk po odstraneni obsahu vody susenim se extrahuje rozpoustedlem, ktere se odparl a tuk se zvazi, 1.2.4. Stanoveni obsahu popela - mineralii Spalovanim zhomogenizovaneho vzorku ph teplote max. 600 stupiiu C do bile az bilo sede barvy pope1e. 1.2.5. Stanoveni hydroxyprolinu Stanovi se po hydrolyze bilkovin na zaklade barevne reakce jeho oxidacniho produktu p-dimethylaminobenzaldehydem. 1.2.6. Stanoveni tryptofanu Spociva v alkalicke hydrolyze vzorku hydroxidem barnatym a v kolorimetrickem stanoveni, 1.2.7. Stanoveni obsahu vazivovych bilkovin vypoctem (x) x = a . f [gil 00 g] a = obsah hydroxyprolinu v gil 00 g f = 8,877 - prepocitavacl faktor svalove bilkoviny = bilkoviny celkem - vazivove bilkoviny, 1.2.8. Stanoveni nutrient hodnoty masa - vypoctem NP (%) = nutrient hodnota masa je procentualni podil energie cistych, plne hodnotnych bilkovin z hodnoty celkove energie masa. 123,3 *(1,43 - x) * (B *17) 2,34-x (B*17)+(T*38) NP = x = log hodnoty obsahu hydroxyprolinu/g ve 100g celkovych bilkovin masa (g na 16 g N) B = obsah bilkovin v mase (%) T = obsahu tuku v mase (%). 1.2.9. Stanoveni obsahu cholesterolu Stanovi se spektrofotometricky po reakci s kyselinou sulfosalicylovou a anhydridem kyseliny octove v prostredt kyseliny strove. Strana 5678 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 1.3. Tcchnologicke hodnoceni masa 1.3.1. Stanoveni schopnosti masa vazat pridanou vodou. Zjist'uje se schopnost zhomogenizovaneho masa udrzet si v ptItomnosti soli pridanou vodu i po tepelnem zpracovani. 1.3.2. Stanoveni pH masa Obvykle se stanovuje u hovezfho a veproveho masa jeho pHlhod 1 hodinu po porazce a pH24hod 24 hodin po porazce. N a zaklade posouzeni techto dvou hodnot se definuje vyskyt specifickych vad masa. 1.4. Stanoveni inhibicnich latek v mase Provadi se mikrobiologicke stanoveni rezidui inhibicnich latek. 1.5. Jatecne hodnoceni cilovych zvifat Provadi se minimalne u 6 ks z kontrolni i pokusne skupiny (pomer pohlavi 1 1), u kterych se ziva hmotnost nejvice priblizuje prumeru skupiny (+/- 5 %). U ryb se hodnoti 10 ks ryb z kazde skupiny. Posuzuje se stupen zmasilosti a protucneni, popf. stupen nezadouclho pretucneni. Posuzuje se zrakem (hmatem). Dale se zjistuje: hmotnost pri odberu, tj. celkova hmotnost zvifete zj istcna vazenim, cista hmotnost, tj. hmotnost pri odberu snizcna 0 srazku na nakrmenost nebo zvysena 0 prirazku na Iacnost, hmotnost j atccne opracovaneho tela, tj. hmotnost zjistena vazenim v tepelnem stavu po ukonceni porazky nejpozdeji do 30 min., vyteznost, tj. % podil hmotnosti jatecne opracovaneho tela k cistc hmotnosti. 1.5.1. Jatecne hodnoceni skotu a ovci Do jatccne opracovaneho tela se pocita hmotnost 2 pulek nebo 4 ctvrti bez kuze, bez hlavy oddelene od trupu pred 1. krcnim obratlem, bez noh oddelenych v dolnim kloubu zapestnim nebo zanartnim, bez organu dutiny hrudni, bfisnf a panevni, vynatych s prirostlym tukem, bez pohlavnich organu, bez ledvin, ledvinoveho a panevniho loje. 1.5.2. Jatecne hodnoceni prasat Do jatecne opracovaneho tela se pocita hmotnost 2 pulek s hlavou bez mozku a michy, vcctne kruponu a kruponoveho sadla, s Iedvinovym sadlem (plstnim), bez ledvin a ostatnich organu dutiny hrudni, bfisn! a panevni, vyiiatych s prirostlym tukem 1.5.3. Jatecne hodnoceni drubeze Pri jatecnem rozboru se sleduje a vyhodnocuje: Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5679 ziva hmotnost zvirat po 12 hodinovem Iacneni, hmotnost vykuchane drubeze (cisty trup bez drubku, ale s kuzf krku), hmotnost prsni svaloviny, hmotnost stehenni svaloviny, hmotnost jater, hmotnost hodnotnych casti, hmotnost prazdneho zaludku, jater a srdce. Vyteznost je % podil hmotnosti vykuchane drubeze vcctne hmotnosti hodnotnych cast! z hmotnosti pred zabitim, 1.5.4. Jatecne hodnoceni kraliku Ph bourani se oddeli hlava a za poslednim zebrem prednt cast, ktera obsahuje krk, zebra s brisnirni svaly a prednt nohy. Hmotnost zadnl casti je soucet hmotnosti hrbetu a stehen. Jatecna vyteznost se vypocte j ako podil souctu hmotnosti j atecneho trupu s hlavou, srdce, jater, ledvin s Iedvinovym tukem k zive hmotnosti. 1.5.5. Stanoveni stolni hodnoty ryb Stolni hodnotaje soubor smyslove posuzovanych vlastnosti a vyteznosti. Hmotnost ryby je hmotnost mokre ryby po okapani prebytecne vody. Hmotnost masa je hmotnost ryby bez cast! tela, ktere se nezapocltavaji do vyteznosti a predstavuje u kapra cele telo bez hlavy, vnitrnich organu, ploutvi a supin, vcctne jiker nebo mlici, u pstruhu cele telo bez vnitrntch organu. Vyteznost se stanovi jako % podil hmotnosti masa z hmotnosti ryby. 2. Zkousenf mleka 2.1. Odber vzorku mleka pro potreby zkouseni Dojnice zarazene do srovnavaciho biologickeho zkouseni se doji individualne, Vzorky se odebirajt ihned po provedenem nadoji od kazde dojnice samostatne. Po prornichani se zajisti odber urciteho reprezentativniho rnnozstvi mleka, ktere rna veskere vlastnosti celku. Vzorky urcene k chemickemu rozboru se ulozi tak, aby byla uchovana jejich nezmenena jakost az do doby potrebnc k provedeni rozboru. 2.2. Smyslove vlastnosti mleka Stanovuji se senzorickym hodnocenim, a to: barva, konzistence a vzhled, Strana 5680 chut' a vune, Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 2.3. Fyzikalni a chemicke jakostni znaky mleka stanoveni obsahu tuku acidobutyrometrickou metodou, stanoveni susiny mleka jako podil po vysuseni ph teplote 105 stupiiu C +/- 2 stupne C, stanoveni tukuproste susiny vypoctem z obsahu susiny mleka a obsahu tuku v mlece, stanoveni specificke hmotnosti mleka mlecnym hustomerem, stanoveni titracni kyselosti dIe Soxhlet-Henckela, stanoveni obsahu celkoveho dusiku dIe Kjeldahla, stanoveni bilkovin na zaklade celkoveho dusiku dIe Kjeldahla vynasobenim konvencnim faktorem pro mlecne bilkoviny 6,38, stanoveni mlecneho cukru (lakt6zy) polarimetricky, stanoveni cisla kyselosti rnlecneho tuku neutralizaci KOH volnych mastnych kyselin, stanoveni jodoveho cisla jako procentoveho mnozstvi j6du, vazaneho zkousenou latkou. Slouzi pro zjistenf nenasycenych mastnych kyselin a jakosti rnlecneho tuku, stanoveni kysaci schopnosti mleka s pouzitim jogurtove kultury, stanoveni poctu somatickych bunek v 1 ml mleka, stanoveni celkoveho poctu mikroorganismu (CPH) v 1 ml mleka v tisicich, stanoveni inhibicnich latek, 2.4. Dopliikove jakostni znaky mleka mikrobiologicke jakostni znaky, obsah volnych mastnych kyselin u rnlecneho tuku, obsah nutricne vyznamnych slozek, mechanicke necistoty. 3. Zkouseni vaj ec Odber vzorku se provadi namatkovym vyberem reprezentativniho poctu kusu vajec z kazde skupiny. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5681 Jakost konzumnich vajec se zjist'uje smyslove, fyzikalne, chemicky a mikrobiologicky. Veskere kvantitativni vlastnosti se statisticky vyhodnocuji. 3.1. Zjist'ovani smyslovych vlastnosti vajec Zjist'uje se cistota, neporusenost a tvar skorapky, povrchovy pach a vunc, velikost a nepohyblivost vzduchove bubliny, pruhlednost a tuhost bilku, viditelnost a nepohyblivost zloutku, vyvoj zarodku, vzhled bilku, vzhled zloutku, vune a chut' obsahu po rozbiti, zjistcnf chuti vajecneho obsahu po uvareni. 3.2. Zjist'ovani fyzikalnich vlastnosti vajec 3.2.1. Hmotnost vajec se zjist'uje vazenim jednotlivych kusu 3.2.2. Index tvaru vajec je dan rozmery ve smeru os 3.2.3. Pevnost skorapky se zjistuje pusobenim zesilujicfho tlaku na cele vejce nebo upravenou skorapku. 3.2.4. Tlousfka skorapky se men za konstantnich podminek na presne zvolenych mistech, ostrem a tupem konci vejce. 3.2.5. Barva zloutku je intenzita zbarveni zloutku a posuzuje se podle 15 stupnoveho barevneho vejife, 3.2.6. Index tuheho bilku je dan pomerem plochy, kterou zaujlma bilek po vytluceni na podlozku kjeho vysce. Plochaje charakterizovana prumerem delky a sfrky. 3.2.7. Haughovy jednotky vyjadtuji jakost vejce na zaklade vztahu mezi vyskou tuheho bilku a hmotnosti vejce. Vypoctou se dIe vzorce: 100 log V - 32 3 * (30H°,37 -100) HJ = ' +1,9 100 kde V je vyska bilku v mm a H hmotnost vejce v g. 3.2.8. Index zloutku a zplosteni je dan pomerem plochy, kterou zaujlma zloutek po vytluceni na podlozku k jeho vysce. Plocha je charakterizovana prumerem delky a sfrky. Strana 5682 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Cast I. Castka 116 Pifloha c. 16 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Biologicke zkouseui urcitych proteinovych krmiv Biologicke zkouseni urcitych proteinovych krmiv zahrnuje provcdcni zkousek uvedenych v teto prtloze. Zpracovana dokumentace 0 vysledcich techto zkousek must obsahovat presne udaje, ktere must byt v predepsanem poradi dIe teto ptilohy ocislovany, a musi k nim byt prilozen souhrn. Neuvedeni nektere zkousky je nutno zduvodnit. Publikace, na nez je odkazovano, je nutno dolozit v predkladanc dokumentaci. Ustav si muze dodatecne vyzadat dalst podklady. v teto prtlozc se pojem produkt vztahuje na jakykoli proteinovy produkt ve stavu, v jakem by mel byt pouzit jako samostatna surovina nebo jako soucast krmiva. Kazda zmcna vyrobniho postupu produktu nebo kazda zmena jako pouziti podleha ohlaseni, na jehoz zaklade muze ustav pozadovat predlozeni podkladu, ktere umozni nove posouzeni, 1. Udaje 0 pouzitem mikroorganismu 1.1. Taxonomie, puvod, morfologie, biologicke vlastnosti, v danem pripadc geneticke zmeny 1.2. Neskodnost, pripadna stalest mimo kultivacni medium a pripadne ucinky na zivotni prostredt 1.3. Stalest a stupen cistoty kultivovanych kmenu mikroorganismu. Metody pouzitelne k overcnt techto znaku, 2. Kultivacni media a vyrobni postup 2.1. Slozeni substrata, pridavanych latek atd. 2.2. Postupy vyroby, susent a cistenf. Postup devitalisace mikroorganismu. Metody pouzitelnc k overcnt stalosti slozent krmiva vyrobencho kultivaci mikroorganismu a ke stanoveni prtpadnych chemickych, fyzikalnich nebo biologickych necistot v prubehu vyroby 2.3. Technicky postup upravy pro pouziti. Castka 116 3. Znaky produktu Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5683 3.1. Fyzikalnt a fyzikalne-chemicke vlastnosti: makro- a mikroskopicka morfologie, velikost castic, hustota, specificka hmotnost, vazba vody, rozpustnost, elektrostaticke vlastnosti atd. 3.2. Chemicke slozeni a znaky 3.2.1. Vlhkost, obsah dusikatych latek, tuku, vlakniny, popela, veskerych cukru jako sacharosa. Kolisant rozpeti obsahu, 3.2.2. Obsah celkoveho dusiku, bilkovin, nukleovych kyselin, amoniakalnlho dusiku, aminoveho dusiku, nitratu a nitritu, Kvalitativni a kvantitativni slozeni aminokyselin celkem a volnych aminokyselin a rovnez purinovych a pyrimidinovych bazi, 3.2.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni tuku (mastne kyseliny, nezmydelnitelne latky, pigmenty rozpustne v tuku, fosfolipidy). 3.2.4. Slozeni obsazenych cukru 3.2.5. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu rnineralnich slozek, 3.2.6. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu vitaminu. 3.2.7. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu specielnich slozek: doplnkove latky, zbytky substrata a zred'ovacich prostredku, jine pnpadne skodlive zbytky latkove premeny substratu, kultivacniho media, vyrobniho postupu. 3.3. Mikrobiologicka kontaminace vyrobku 3.4. Chovani a stabilita produktu ve smesi s jinymi krmivy ph skladovani, 4. Uprava a podminky pro pouziti 4.1. Navrzeny nazev produktu pro uvadeni do obehu 4.2. Uprava produktu navrhovana pro uvadeni do obehu 4.3. Predpokladane uziti produktu ve vyzive zvirat. Navrzene koncentrace v komplctni krrnne smesi a navrzene mnozstvi krmiva v dennt krrnne davce pro uvazovane druhy a kategorie zvitat. 5. Kontrolni metody Kvalitativni a kvantitativni analyticke metody ke kontrole produktu v kompletnich krmnych smesich a premixech. Strana 5684 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Popis techto metod must byt doplnen nasledujicimi udaji: zvlastnost, citlivost, hranice dukazu, rozpeti chyby a prlpadne interference s jinymi latkami. Vzorky vyrobku v ruznych predpokladanych upravach must byt k dispozici. 6. Overeni vyzivafsko-fyziologickych vlastnosti vyrobku 6.1. Urceni hodnoty bilkoviny 6.1.1. Chemicke, biochemicke a mikrobiologicke zkousky, 6.1.2. Zkousky produktu na laboratornlch zvfratech ve srovnani s kontrolni bilkovinou. 6.2. Zkousky produktu provedene na druzich a kategoriich zvfrat, pro nez je urcen jako krmivo. Na kazdem druhu a kategorii zvftat, u nehoz je predpoklad uziti produktu, must byt provedeny nasledujici zkousky ve srovnani s kontrolni skupinou, ktera je krmena obvyklym krmivem s ekvivalentnim podilem dusikatych latek bilkovinne povahy - u prezvykavcu ekvivalentnim podilem celkoveho dusiku za naprosto stejnych podminek vyzivarsko-fyziologicke srovnatelnosti. 6.2.1. Stanoveni hodnoty bilkovin a hodnoty energie pfidavaneho produktu v krmne davce v navrzenych podminkach pouziti a v ruznych fyziologickych obdobich zvifat (napr. rust, brezost, snaska). 6.2.2. Stanoveni vlivu produktu na rust (pttrustky), produkcni ucinnost, zdravotni stav, prtpadne uhyny v navrzenych podminkach uzitl, 6.2.3. Stanoveni optimalniho podilu produktu v krmne davce. 6.2.4. Overent pusobcni produktu za navrzenych podminek uziti na technologicke, organolepticke a ostatni kvalitativni vlastnosti zivocisnych produktu. 6.3. Pokusne podminky pro zkouseni produktu na pouzitelnost u predpokladanych druhu a kategorii zvitat. Provedene pokusy je nutno zevrubne popsat s uvedenim nasledujicich podrobnosti. 6.3.1. Druh, plemeno, staff a pohlavi zvirat a oznaceni, 6.3.2. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin; pocet zvfrat v kazde skupine (tento pocet must byt dostatecny pro statisticke vyhodnoceni ph pouziti vhodnych statistickych parametru) . 6.3.3. Procenticky podil produktu v krmne davce, kvalitativni a kvantitativni slozeni krrnne davky a jcji analyza, 6.3.4. Misto pokusu, fyziologicky a zdravotni stav zvirat a podminky chovu podle obecne provadenc praxe. 6.3.5. Presna doba trvani pokusu a datum zkousek, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5685 6.3.6. Vedlejsi ucinky v prubehu pokusu a casove oznacent jejich projevu. 7. Overeni biologickych vlivu pouziti produktu ve vyzive zvfrat 7.1. Overent na kategoriich zvirat, ktera prichazcji v uvahu pro uziti krmiva. Na kazdern druhu a kategorii zvttat, u nehoz je prcdpoklad uziti krmiva, se provadejl dale uvedene zkousky ve srovnani s kontrolni skupinou, ktera je krmena obvyklym krmivem s ekvivalentnim podilem dusikatych latek bilkovinne povahy, u prezvykavcu ekvivalentnim podilem celkoveho dusiku, za naprosto stejnych srovnatelnych vyzivafskych a fyziologickych podminek. 7.1.1. Stanoveni nejvyssfho mozneho podilu produktu v dermi krmne davce bez projevu vedlejsich ucinku, 7.1.2. Stanoveni moznych ucinkr; produktu na plodnost a provedeni generacnich pokusu, pokud je pro jejich provedeni duvod, 7.1.3. Stanoveni ucinku v navrzenych praktickych podminkach pouziti na mikroorganismy traviciho traktu , vliv na prltomnost pathogennich mikroorganismu v travicim traktu. 7.1.4. Stanoveni moznych rezidui produktu (substratu, kultivacniho media, rozpoustedel, kontaminantu) za navrzenych podminek uziti v zivocisnych produktech. 7.1. 5. Stanoveni moznych rezidui produktu (substratu, kultivacniho media, rozpoustedel, kontaminantu) za navrzenych podminek uziti v exkrementech. 7.2. Overent produktu na laboratornlch zvfratech 7.2.1. Chovani produktu v organismu, sledovani metabolismu, tj. (absorpce, akumulace, biologicka premena, vylucovani atd.). 7.2.2. Overeni mozne mutagenity vyvolane kontaminanty (zejmena mykotoxiny a bakteriemi) nebo rezidui produktu (substratu, kultivacniho media, rozpoustedla), vcctne pokusu in vitro s aktivaci vymeny latkove. 7.2.3. Toxikologicke zkousky.Dale uvedene zkousky produktu se provadeji ve srovnani s kontrolnimi skupinami, kterym jsou podavana obvykla krmiva s ekvivalentnimi podily dusikatych latek bilkovinne povahy za naprosto stejnych a srovnatelnych vyzivatskych a fyziologickych podminek. Zjistene toxicke ucinky must byt prozkoumany, aby byla zduvodnena jejich pricina a prubeh, a aby se zejmena zjistilo, zda pochazeji z vyzivarsko-Iyziologicke nevyvazcnosti nebo predavkovant zkouseneho produktu. 7.2.3.1. Zkouska kratkodobe toxicity (minimalne 90 dnij.Vseobecne se tyto zkousky provadeji na dvou druzich zvitat, z nichz jeden jsou hlodavci. Produkt se podava v dennl davce v minimalne dvou ruznych hladinach, Tyto se voli tak, aby alespoii jedna davka se uvadela jako bez ucinku a jedna jako skodlive se projevujici, Skupiny zvfrat jsou slozeny z urceneho poctu zvirat kazdeho pohlavi, Vzdy je zastoupena kontrolni skupina zvitat. V urcenych intervalech se zaznamenavaji vsechny rozhodujici biologicke udaje, zejmena rustova krivka zvitat, spotreba krmiva, hematologicka Strana 5686 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 vysetreni, rozbory moce, biochemicke parametry, uhyny, hmotnost organu, symptomy patologickych ucinku, histologicke zmeny nejdulezitejsich organu a tkani, Vysledky se zevrubne dolozi a vyhodnoti statisticky. 7.2.3.2. Zkousky dlouhodobe toxicity produktu.Vseobecne se tyto zkousky provadeji na dvou druzich zvitat, z nichz jeden jsou hlodavci. Produkt se podava v denni davce minimalne ve dvou ruznych hladinach, Pokusne obdobl je minimalne dva roky u potkanu a nejmene 80 tydnu u mysi, Skupiny zvlrat jsou slozeny z urceneho poctu zvirat kazdeho pohlavl. Vzdy je zastoupena kontrolni skupina zvtrat. V prubehu zkousek na urceni dlouhodobe toxicity v urcenych casovych intervalech a rovnez na konci zkousky na zvifatech, ktera prezila, se provadeji biologicke zkousky na stanoveni kratkodobe toxicity prednostne na male "satelitni'' skupine zvirat (tj. oddelena, na hlavni skupine zavisla skupina) viz 7.2.3.1). 7.2.3.3. Zkouseni karcinogenity krmiva.U zkousek na karcinogenitu se stanovi casovy meznik prvnich priznaku u pokusnych zvitat, histologicke typy nadoru a jejich cctnost. Ucinky na cetnost nadoru a nebo cetnost na vyvoj onemocneni, ktere by mohly byt vyvolany zkousenym produktem, se vyhodnoti proti kontrolni skupine zvfrat podle bodu 7.2.3. Vysledky je treba zevrubne dolozit a vyhodnotit statisticky. 7.2.4. Specialni zkousky produktu v generacnich pokusech.Generacni pokusy se vztahuji minimalne na dye generace zvifat v prime linii spojeny se zkouskami na embryotoxicitu vcetne teratogenity. Zvlastni pozornost se venuje plodnosti a vrhum a jejich vyvoji po narozeni, Lze predlozit jinou metodu, ktera je vedecky dolozena a dava meritelne vysledky (napr. Relais-toxicita). 7.2.5. Pokusne podminky pro zkousenl produktu na Iaboratornlch zvfratech se popisuji s uvedenim nasledujicich podrobnosti. 7.2.5 .1. Druh, plemeno a pohlavi zvtrat. 7.2.5.2. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin, pocet zvifat v kazde skupine (dostatecny pocet pro statisticke vyhodnoceni ph pouziti vhodnych statistickych parametru), 7.2.5.3. Procenticky podil krmiva v krmne davce, kvalitativni a kvantitativni slozeni krmne davky a jeji analyza, 7.2.5.4. Podminky chovu v prubehu cele doby trvani zkousek, 7.2.5.5. Presna doba trvani zkousek a datum zkousek, 7.2.5.6. Prtciny a procenta uhynu v jednotlivych skupinach zvifat, 7.2.5.7. Klinicke symptomy a patologicke zmeny v prubehu zkousek a casovy meznfk jejich projevu. 7.3. Overent ve vztahu k zivotntmu prostredi - podle druhu zbytku produktu (substrat, kultivacni medium, rozpoustedla, kontaminanty) ve vykalech krmenych zvirat se pozaduji udaje 0 pretrvani techto rezidui v hnoji, pude a vode, a 0 jejich ucincich na pudni biologii, rostlinna spolecenstva a zivot ve vode. 8. Specialni ucelova vysetrenl Podle druhu a podminek pouziti produktu se pozaduji udaje 0 alergii, zanetech kuze, drazdeni ocnich sliznic, dychacich nebo travicich cest a za ucelem stanoveni moznych rizik ph zachazenl s produktem a pro zajisten! preventivnich opatreni, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Biologicke zkouseni dopljikovych latek Cast II. A Strana 5687 Biologicke zkouseui dopljikovych latek jinych nez mikroorganizmy a enzymy Biologicke zkousenl dopliikovych latek jinych nez mikroorganizmu a enzymu se fidi postupy uvedenymi v casti I.A. Mohou byt pozadovany vsechny dale uvadene zkousky a testy a je-li nutno i dalst informace. Provedene zkousky j sou podkladem pro zpracovani dokumentace (tzv . dossier) o latkach a pfipravcich, u kterych je nutno zadat 0 povoleni jejich pouziti jakozto dopliikovych latek do krmiv nebo 0 nove uziti povolene dopliikove latky. V teto casti prflohy se termin "dopliikova latka" tyka ucinnych chemicky definovanych latek nebo prlpravku obsahujicich ucinne latky ve stavu, v jakem budou zapracovany do premixu a krmiv. Dokumentace must umoznit vyhodnoceni dopliikovych latek na zaklade soucasneho stavu znalosti, ktere jsou predpokladem, ze jejich povoleni bude odpovidat stanovenym zasadam. Pokud se dokumentace tyka dopliikove latky pochazejlci nebo obsahujici geneticky modifikovane organismy ve smyslu zakona c. 78/2004 Sb., 0 nakladani s geneticky modifikovanymi organismy a genetickymi produkty, ve zneni pozdejsich predpisu, must byt v dokumentaci uvedeny vedle inforrnaci pozadovanych v teto prtlozc tez informace pozadovane nartzenim Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 1831/2003. Dokument must obsahovat podrobne zpravy 0 vsech provedenych zkouskach, predlozene v poradl a podle cislovani uvedeneho v teto prlloze. Musi obsahovat odkazy a kopie vsech zverejuenych vedeckych udaju, tykajicich se hodnoceni dopliikove Iatky, Musi byt dodana elektronicka verze dokumentace. Zavercm zkousek je objasnit, zda je uziti dopliikove latky bezpecne: a) vzhledem k cilovym druhum zvfrat v koncentracich navrhovanych v krmivech; b) vuci osobam, ktere mohou byt vystaveny dopliikove latce vdechnutim, jinym kontaktem sliznic, ocf nebo kuze ph manipulaci s dopliikovou Iatkou jako takovou nebo zapracovanou do premixu nebo krmiv; c) vuci spotrebitelum, ktcrt jcdi potraviny ziskane ze zvitat, jimz byla doplnkova Iatka podana a ktera by mohla obsahovat rezidua dopliikove latky nebo jeji metabolity; bezpecnost pouziti bude obecne zajistena tak, ze se stanovi rnaximalni limity rezidui (MLR) a ochranne lhuty; d) vuci zvtratum a lidem, vzhledem k selekci a rozsfrent genu rezistentnich vuci antimikrobialnim latkam; e) vuci zivotnlmu prostredi, s ohledem na nebezpeci vyplyvajici z dopliikove latky samotne, nebo z jejich produktu primo anebo vylucovanych zvitaty. Strana 5688 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 v zasade musi byt provedeny zkousky, ktere stanovi identitu, podminky uziti, fyzikalne chemicke vlastnosti, metody stanoveni a ucinnosti dopliikove latky, jejiho metabolismu a rczidui, fyziologicke a toxikologicke ucinky na cilovy druh. Je-li dopliikova latka urcena pro kategorii zvifat nalezejiclch k urcitemu druhu, musi byt zkousky tykajici se ucinnosti a rezidui vypracovany na teto cilovc kategorii. Zkousky nezbytnc pro posouzeni rizika pro Iidske zdravi a pro zivotnt prostredi budou v zasade zaviset na povaze dopliikove latky a okolnostechjejiho uziti. V tomto ohledu neni stanoveno zadne striktni pravidlo. V pripade potreby mohou byt pozadovany dodatecne informace. Nebudou-li do dokumentace dodany jakekoliv v pokynech stanovene udaje, must to byt oduvodneno. Zejmena zkousky tykajici se mutagenity, karcinogenity a reprodukcni toxicity je rnozne opomenout pouze v prtpade, ze chemicke slozeni, prakticke vysledky nebo jine podklady oduvodnene vylouci tyto ucinky, Musi byt vypracovany odborne znalecke posudky 0 kvalite, ucinnosti a bezpecnosti dopliikove latky. Autori techto posudku must mit odbornou zpusobilost na zaklade vysokoskolskeho vzdelani ziskaneho studiem v akreditovanem studijnim programu v ptislusne oblasti studia, must byt uznavanymi odborniky v dotycne oblasti a nesmeji byt osobne zainteresovani na vedeni pokusu zaclenenych do dokumentace. Posudky must obsahovat kriticke zhodnoceni dokumentace, kterou dodal zadatel; pouhy souhrn fakt neni dostacujici. Urceni fyzikalne chernickych, toxikologickych a ekotoxikologickych vlastnosti se uskutecni pomoci urednich metod nebo aktualizovanych metod, uznanych mezinarodnimi vedeckymi institucemi. Uzit! jinych metod musi byt oduvodneno. Kazda dokumentace must obsahovat patficny souhrn zkousek a navrh prtlohy a muze obsahovat monografii. Dokumentace tykajici se antibiotik, kokcidiostatik a lecebnych substanci a rustovych stimulatoru must byt doplnena monografii v souladu s prtlohou c. 18 teto vyhlasky a must umoznit, aby dotycna doplnkova latka mohla byt identifikovana a charakterizovana, Identifikacni zaznam must byt predlozen pro vsechny dopliikove latky. U dopliikovych latek urcenych vyhradne do krmiv pro domaci zvirata neni vzdy nutne tyto dopliikove latky podrobovat vycerpavajiclmu poctu pokusu na chronickou toxicitu, mutagenitu, reprodukcni toxicitu a karcinogenitu, tak jako se pozaduje pro dopliikove latky urcene ke krmeni hospodarskych zvitat, jejichz produkty jsou urcene k Iidske spotrebe. Zkousky rezidui obsazenych v domacich zvfratech nejsou pozadovany. Zkouska metabolismu doplrikovych latek u cilovych zvirat urcenych k produkci potravin a u laboratornich druhu uzivanych pro testovani toxicity se provadi podle zvlastnich pravnich predpisu) aje nezbytna z toho duvodu, aby: a) se zajistilo, ze existuji adekvatni udaje 0 toxicite vychozi dopliikove latky a jakehokoliv metabolitu produkovaneho u ciloveho druhu, jimz by mohl byt spotrebitcl vystaven. Za tim ucelem je dulezite srovnani metabolismu doplrikove latky u ciloveho druhu a u laboratornich druhu zvifat pouzitych pro testovani toxicity; b) se identifikoval a kvantifikoval vhodny marker rezidui pouzitelny pro stanoveni Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5689 MLR pro znaceni rezidui a delky doby ochrannych Ihut u finalniho produktu. 1. Souhrn udaju Souhrn must byt usporadan v poradi podle prtlohy a obsahovat vsechny slozky ve stejnem poradi jako pnloha s odkazem na prtslusne stranky v dokumentaci. 2. Identita, vlastnosti a podminky uziti dopliikove Iatky; kontrolni metody 2.1. Identita 2.1.1. N avrhovany chraneny nazev 2.1.2. Typ podle jejiho hlavniho ucinku, Pokud mozno je vhodne dodat informace o zpusobu pusobeni, Jakekoliv jine aktivni latky se must specifikovat. 2.1.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni (aktivni latka, jine slozky, necistoty.variabilita jednotlivych sarzf). Je-li aktivni latka smest aktivnich slozek, z nichz kazda je jasne definovatelna, hlavni slozky must byt popsany oddelene s uvedenim jejich pomeru ve smesi. 2.1.4. Fyzikalnt stay, rozdelenl podle velikosti castic, forma castic, hustota, objemova hustota; pro kapaliny: viskozita, povrchove napeti. 2.1.5. Zpusob vyroby, vcctne jakehokoliv pripadneho zvlastnlho zpracovani. 2.2. Vlastnosti aktivnf(ch) latky (latek) 2.2.1. Genericky nazev, chemicky nazev podle nazvoslovi IUPAC (Mezinarodni svaz pro cistou a aplikovanou chemii), jine genericke mezinarodnt nazvy a zkratky. Clslo CAS (Chemical abstracts service number). 2.2.2. Strukturalni vzorec, rnolekulami vzorec a rnolekularni hmotnost Pro aktivni latky z fermentacnlch vyrob: rnikrobialni puvod (nazev a misto sbirky kultur, uznavane jako mezinarodnt depositum prednostne v Evropske unii, kde je kmen ulozen, cislo ulozeni a veskere morfologicke, fyziologicke, geneticke a molekularnl vlastnosti dulezite pro jeho identifikaci). U geneticky modifikovanych kmenu must byt uvedeny informace 0 geneticke modifikaci. 2.2.3. Cistota Identifikace a kvalifikace pnpadnych chemickych a mikrobialnich necistot a toxickych latek, potvrzeni neexistence produkce organismu. 2.2.4. Dulezite vlastnosti Fyzikalnt vlastnosti chemicky definovanych latek: konstanta rozkladu, pKa, elektrostaticke vlastnosti, bod tani, bod varu, hustota, tlak pary, rozpustnost ve vode a organickych rozpoustedlech, Kow a Koc, hmotove a absorpcni spektrum, udaje NMR, Strana 5690 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 prtpadne izomery a jakakoliv jine dulezite vlastnosti 2.2.5. Zpusob vyroby, cistici procesy, uzita media a u vyrobku z fermentace variabilita jednotlivych sarzf. 2.3. Vlastnosti dopliikove latky: fyzikalne chemicke a tcchnologicke vlastnosti 2.3.1. Stabilita kazde formy dopliikove latky ph vystaveni vlivu vnejsich podminek jako je svetlo, teplota, pH, vlhkost, kyslik a obalove materialy, Predpokladana trvanlivost dopliikove latky v obchodovatelne forme. 2.3.2. Stabilita kazde formy dopliikove latky ph pnprave a skladovani premixu a krmiv zejmena stabilita za predpokladanych podminek vyroby nebo skladovani (vlhkost, teplota, tlak, strih, doba a obalovy material). Mozne zhorseni jakosti nebo rozklad vyrobku, Predpokladana trvanlivost dopliikove Iatky, 2.3.3. line patricne fyzikalne chemicke nebo technologicke viastnosti pro vytvareni a zachovani homogennich smest v premixech a krmivech, protiprasne a elektrostaticke vlastnosti, rozpustnost v kapalinach, 2.3.4. Neslucitelnost nebo interakce k nimz by mohlo dojit ve styku s krmivy, nosici, jinymi povolenymi dopliikovymi Iatkami nebo lecebnymi substancemi. 2.4. Podrninky uziti dopliikove Iatky, 2.4.1. Ma-li doplnkova latka technologicky a zootechnicky vyznamne ucinky, must spliiovat pozadavky jak pro technologicke, tak i zootechnicke hledisko. Pozadavky tykajici se kazde dopliikove latky musi byt oznaceny a oduvodneny, 2.4.2. Navrhovane technologicke uziti ph vyrobe krmiva nebo pripadne krmnych surovm, 2.4.3. Navrhovany zpusob pouziti ve vyzive zvirat (naptiklad: druhy nebo kategorie zvfrat, vekove skupiny, produkcni stadium zvfrat, typ krmiva a kontraindikace). 2.4.4. Navrhovany zpusob a hladina zapracovani do premixu a krmiv nebo poprtpade do krmnych surovin a mnozstvi, vyjadrene jako podil doplnkove latky a chemicky definovanych latek pro premixy krmiva, nebo prtpadne krmne suroviny s navrhovanym davkovanim do konecneho krmiva a navrhovanou dobu podani a v prtpade potreby delka ochranne Ihuty, 2.4.5. Je nutno uvadet udaje tykajici se jineho znameho uziti aktivni latky napr. v potravinach, hurnanni nebo veterinami medicine, v zemedelstvi a v prumyslu, 2.4.6. Seznam udaju 0 bezpecnosti materialu a v prtpade potreby i opatreni navrhovana pro predchazent profesnim rizikum a ochranne prostredky ph vyrobe, manipulaci, uziti a disponovani s materialem. 2.5. Kontrolni metody 2.5.1 Popis metod pouzitych pro urceni kriterii vyjmenovanych v bodech 2.1.3., 2.1.4., Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5691 2.2.3., 2.3.1., 2.3.2., 2.3.3. a 2.3.4. 2.5.2. Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod urcenych k rutinni kontrole aktivni latky v premixech a krmivech. Tyto metody must byt validovany kruhovym testem zahmujicim minimalne ctyfi Iaboratorc nebo must byt validovany na miste podle mezinarodnich sladenych pokynu pro interni validaci metod analyzy podle techto parametru: pouzitelnost, selektivnost, kalibrace, spravnost, presnost, rozsah, limity detekce, meritelny limit citlivosti, mohutnost a proveditelnost. Je potreba podat dukaz, ze tyto vlastnosti se skutecne posuzovaly (2.5.4.). 2.5.3. Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod ke stanoveni znacenych rezidui aktivni latky v tkanich cilovych zvitat a zivocisnych produktech. 2.5.4. Metody uvedene v bodech 2.5.2. a 2.5.3. must byt doplneny 0 informace tykajici se pouzite metody odberu vzorku, procenticke vysledky, specificnost, spravnost, pfesnost, hranice detekce, hranice kvantifikace a pouzity postup validace. Musi byt k dispozici referencni standardy aktivni latky, nebo znacenych rezidui, stejne jako informace 0 optimalnich skladovacich podminkach techto referencnich standardu, Pri navrhovani metod se musi brat v uvahu skutecnost, ze jejich limity rnnozstvi must byt nizsf nez MLR. Dale se musi pocitat s tim, zda je tato metoda vhodna pro rutinni analyzu, 3. Zkousky tykajici se ucinnosti dopliikove latky 3.1. Tyto studie se tykaji tcchnologickych doplrikovych latek, jako antioxidantu, konzervacnich latek, pojiv, stabilizatoru, emulgatoru, zelirovacich latek, latek na rcgulovani pH atd., ktere jsou urceny ke zlepseni nebo stahilizovani vlastnosti premixu a krmiv, avsak nemaji prime biologicke ucinky na zivocisnou produkci. Vsechny pozadovane vlivy nebo ucinky musi byt podlozeny vedeckymi udaji, Ucinnost dopliikove latky must byt prokazana pomoci vhodnych kriterii, uvedenych v metodach uznanych za ptijatelne, za predpokladanych podminek uziti ve srovnani s vhodnyrni kontrolnimi krmivy. Tyto vyzkumy musi byt koncipovany a provadeny takovym zpusobem, aby je bylo mozno statisticky vyhodnocovat. Musi byt predlozcny uplne informace 0 aktivnich latkach, prtpravcich, premixech a testovanych krmivech, referencni cislo sarze, podrobne zpracovani a testovaci podminky. U kazdeho pokusu se must popsat prlznive i nepttznive ucinky, a to jak v rovine technologicke, tak i biologicke. 3.2. Zkousky 0 ucincich na zvlratech Zkousky tykajici se zootechnickych dopliikovych latek must byt provedeny na cilovych druzich /kategoriich zvfrat, jimz je doplnkova latka urcena, ve srovnani s negativnimi kontrolnimi skupinami (to znamena skupinami, ktere neprijimaji antibiotika ani stimulatory rustu ani zadne jine lecebne latky) a pnpadne se skupinami zvfrat, ktera ptijimaji krmiva obsahujici dopliikove latky povolene, jejichz ucinnost je znama a jez jsou uzivany v doporucenych davkach (pozitivni kontrola). Zvirata must byt zdrava a prednostne pochazet z homogenni skupiny. Strana 5692 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 Zkousky must umoznit posouzeni ucinnosti dopliikove latky v souladu se zemedelskou praxi. Pokud mozno by se mely pouzit podobne vzory protokolu pro vsechny pokusy, aby pak udaje mohly byt overeny celistve a souhrnne (pokud to testy vyzaduji) pro statisticke posouzeni. Nedoporucuje se zadny jednotny vzor, jista pruznost je pritom ponechana pro vedecky nazor na vzor a provadeni studii, Pouzity experimentalni protokol musi byt oduvodnen vzhledem k predpokladanemu pouziti dopliikove latky a musi zahrnovat uvahu 0 odpovtdajici statisticke prukaznosti, 3.2.1. U kokcidiostatik a jinych lecebnych latek. Musi se predevsim upozornit na existenci zvlastnich ucinkr; (naprfklad kontrolovane druhy, dotycne stadium nebo dotycna stadia vyvojoveho zivotntm cyklu), a zejmena na profylakticke vlastnosti naprtklad na patologicke jevy, umrtnost, pocet oocyst, pocet Iezi, Musi se sdelit informace tykajici se vlivu na produkcni ucinnost a na ptirustek zive hmotnosti. Pozadovane udaje 0 ucinnosti se tykaji tff etap na pokusech s cilovymi zviraty: a) kontrolovane pokusy v klecich (jednotlive a smisene infekce); b) kontrolovane pokusy pri volnem ustajeni (simulovane podminky uziti); c) kontrolovane pokusy v terenu (skutecne podminky uziti) Soucasne a v pripade potreby se must v ramci pokusu tykajicich se produkcni ucinnosti zapisovat dopliiujici udaje, aby bylo mozno posoudit vzajemne pusobeni rustu a konverze krmiva, nebo ucinky na oplodnenost a lihnuti vajec (plemenna drubez), 3.2.2. U jinych zootechnickych dopliikovych latek Musi se dodat informace 0 ucincich na pfijem krmiva, telesnou hmotnost, produkcni ucinnost (prednostne v susine), jakost a vyteznost produktu a jakykoliv jiny parametr, ktery rna kladny ucinek na zvlre, zivotni prostredi, vyrobce nebo spotrebitele. Prlpadne by studie mely zahrnovat udaj 0 vztahu davky a reakci na ni. 3.2.3. Experimentalni podminky Pokusy se must provadet minimalne na dvou ruznych rnistech. Musi byt vypracovany dye samostatne zpravy, v nichz se presne uvedou vysledky kontrol a kazdeho experimentalnlho zakroku. Protokol 0 pokusu must byt vypracovan pcclive a must obsahovat nize popsane zakladni udaje : 3.2.3.1. Stade nebo hejno: misto a pocet, podminky krmeni a chovu, zpusob krmeni; u vodnlch druhu: velikost a pocet nadrzi nebo kleci na farmach a kvalita vody. 3.2.3.2. Zvlrata: druh (u vodnlch druhu urcenych k lidske spotrebe se uvede jmeno obecne a po nem v uvozovkach latinske jmeno nebo nazev dIe Linne-a), plemeno, vek, pohlavi, zpusob oznaceni, fyziologicke stadium a celkovy zdravotni stav, 3.2.3.3. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin, pocet zvirat v kazde skupine, Pocet zvirat pouzitych pro pokusy must umoznit statistickou analyzu, Must se uvest pouzite statisticke hodnotici metody. U kazde kategorie zvitat, u ktere se maji projevit ucinky, must byt provedeny nejmene tri nezavisle srovnavaci pokusy na hladine pravdepodobnosti p < 0,05 u kazde sledovane kategorie zvifat, aby bylo videt predpokladany ucinek, V pripade prezvykavcu lze prijmout nizsf hladinu Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5693 pravdepodobnosti p < 0,10. Ve zprave must byt zahrnuta vsechna zvitata nebo experimentalni celky, s nimiz se pokusy provadely. Pripady, ktere neni mozne zaradit z duvodu nedostatku nebo ztraty udaju, must byt uvedeny ve zprave a jejich pritomnost ve skupinach zvirat must byt hodnocena. 3.2.3.4. Diety: popis vyroby a kvantitativni slozeni diety (diet) s uvedenim pouzitych slozek, prislusnych zivin (analyzovane hodnoty) a energeticke hodnoty. Udaje 0 ptijmu krmiva. 3.2.3.5. Koncentrace aktivni latky (a v danem prtpade latek) pouzitych pro srovnavaci ucely v krmivech must byt stanovena kontrolni analyzou podle ptislusne uznane metody. Referencni clsla sarzf. 3.2.3.6. Data a presna doba trvani pokusu. Data a povaha provcdenych zkousek, 3.2.3.7. Studie 0 urceni davky: ucelem techto studii je vysvetlit duvody vedouci k vyberu davky nebo stupnici davkovani, ktera vykazuje optimalni ucinek, Urceni davky se zaklada na kontrole (bez antibiotik, stirnulatoru rustu nebo jinych lecebnych latek) a na minimalne tfech nenulovych urovnich u cilovych zvirat. 3.2.3.8. Okamzik a vyskyt jakehokoliv nezadouclho ucinku pokusu u jedincu nebo skupin must byt zaznamenan vcctne veskerych podrobnosti 0 programu pozorovanl pouzitem ph zkousce, 3.2.3.9. Vsechny dopliikove latky zkousene za podminek v terennich podminkach must mit dobre vedecke zaznamy zamerene na bezpecnost pro uzivatele, spotrebitele, zvtre a zivotni prostredi. Neuspokojuje-li doplnkova latka pozadavky tykajici se bezpecnosti spotrebitele, pak jakakoli provadena studie must byt koncipovana tak, aby zabranila vstupu zivocisnych produktu vzeslych z pokusnych zvfrat do lidskeho potravniho rctezcc. 3.3. Studie 0 jakosti produktu zivocisneho puvodu Produkty zivocisneho puvodu must byt prezkouseny z hlediska jejich organoleptickych, nutricnich, hygienickych a tcchnologickych vlastnosti, 3.4. Studie 0 ucincich na vlastnosti zivocisnych odpadu Je-li doplnkova Iatka urcena k tomu, aby zmenila nektere vlastnosti zivocisnych odpadu (naprfklad dusik, fosfor, zapach, objem) pozaduji se studie dernonstrujici tyto vlastnosti. 4. Zkousky tykajici se bezpecnosti uziti dopliikove latky Zkousky uvedene v tomto oddilu jsou urceny k vyhodnoceni bezpecnosti uziti doplnkove latky pro cilove druhy, jakehokoliv rizika souvisejiciho se selekci, nebo prenosem rezistence vue! antibiotikum a se zvysujlci se persistenci a mnozenim enteropatogenu, rizik pro spotrebitele, ktera by mohla byt zpusobena konzumaci potravin obsahujlcich rezidua dopliikove latky nebo jejich metabolitu, rizik ph vdechnuti, jineho kontaktu sliznic, ocf nebo kuze u osob zabyvajicich se Strana 5694 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 manipulaci s dopliikovou latkou v puvodnim stavu nebo zapracovane do premixu nebo krmiv, rizik z nezadoucich ucinku na zivotni prostredl z dopliikove latky jako takove nebo produktu odvozenych z dopliikove latky phmo, nebo vyloucenych zviraty. Je treba vzit v uvahu zname inkompatibility, nebo interakce mezi dopliikovou latkou a veterinarnimi lecivy, anebo slozkami diety urcene pro dany druh. Tyto zkousky se budou obvykle pozadovat jako celek pro kazdou dopliikovou latku, pokud neni uvedena zvlastni vyjimka nebo zrnena. Pro navrh na rozsfrent povoleneho uziti pro druh, ktery je z fyziologickeho a metabolickeho hlediska blizky druhu, pro ktery jiz bylo uziti dopliikove latky povoleno, se obvykle souhlasi s mene obsahlou zadosti. Takovy soubor redukovanych udaju must ukazat bezpecnost pro novy druh a absenci vyraznych rozdilu v zakladnim metabolismu a rezidui v pozivatelnych tkanich, N avrzena MLR a ochranna Ihuta pro dany druh must byt oduvodneny, Pro posouzeni rizik pro spotrebitele a nasledne urceni MLR a ochranne Ihuty, je treba dodat tyto informace: chemickou strukturu aktivni Iatky, metabolismus u navrhovanych cilovych druhu, skladbu rezidui u techto cilovych druhu, zkousku 0 odbouravani rezidui z tkani, udaje 0 biologickych ucincich aktivni latky a jejich rnetabolitu. Znalost biologicke vyuzitelnosti rezidui (vazanych a volnych) muze byt take uzitecna, zejmena pokud dochazl k tvorbe mnoha metabolitu a zadny marker rezidui neni dolozen (viz 4.1.3.3.) Dale se pozaduje znalost slozeni a fyzikalne chemicke a biologicke vlastnosti hlavnich vyloucenych produktu pochazejicich z dopliikove latky pro stanoveni rozsahu zkousek nezbytnych k posouzeni rizik nezadoucich ucinku na zivotni prostredi nebo jejich pretrvavani v zivotntm prostredi (viz odstavec 4.5.). 4. 1. Zkousky na cilovych druzich zvifat 4.1.1. Testy tolerance na cilovych druzich/ kategoriich zvirat Ucelem je urcit limit bezpecnosti (tj. hranici mezi maximalni navrhovanou davkou v krmivech a minimalni davkou zpusobujlci nezadouci ucinky), Limit bezpecnosti jednoho faktoru nejmene z deseti se vsak povazuje za dostatccny, aby se jiz nezadaly dopliiujici testy. Takovy test tolerance must byt proveden u cilovych druhu /kategorii zvfrat, prednostne po cele produkcni obdobi, i kdyz normalne je prijatelny test trvajici jeden mesic. To vyzaduje minimalne posouzeni klinickych prfznaku a jinych parametru pro stanoveni ucinkr; na zdravi cilovych zvfrat. Musi byt zarazena negativni kontrolni skupina (bez antibiotik, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5695 rustovych stimulatoru nebo jinych lecebnych latek). Mohou byt take pozadovany dodatecne parametry podle toxikologickeho profilu. Jakykoliv nezadouci ucinek odhaleny behem pokusu na stanoveni ucinnosti se must uvest take v tomto oddilu.Pokud je produkt urcen k pouziti na zvifatech, ktera by mohla byt pouzita k chovu , must byt studie provadeny takovym zpusobem, aby se zjistilo pfipadne zhorseni rozmnozovaci funkce samce nebo samice nebo skodlive ucinky na potomstvo, zpusobene podavanim zkousene dopliikove latky. 4.1.2. Mikrobiologicka bezpecnost dopliikove latky 4.1.2.1. Vsechny zkousky must byt provadeny s nejvyss! navrhovanou davkou, 4.1.2.2. Vykazuje-li aktivni latka antirnikrobialni aktivitu pri koncentraci, ve ktere je obsazena v krmivu, must byt urcena minirnalni inhibicni koncentrace - MIK (minimum inhibitory concentration - MIC) vue! vhodnym patogennim i nepatogennim, endogennlm i exogennim bakteriim v souladu se standardizovanymi postupy. 4.1.2.3. Testy urcujici schopnost dopliikove latky zpusobit krlzovou rezistenci na odpovtdajlci antibiotika, selektovat rezistentni bakterialni kmeny za provoznich podminek uziti u cilovych druhu, a pokud tomu tak je, provest studie genetickych rnechanismu pro prenos rezistentnich genu. 4.1.2.4. Testy urcujici ucinnost dopliikove latky na urcity pocet oportunnich patogenu pritomnych v zazivacim traktu (naprfklad enterobakterie, enterokoky a klostridie), pomnozovani nebo vylucovani odpovldajicich zoonotickych mikroorganismu, naprtklad Salmonella spp., Campylobacter spp. 4.1.2.5. V pfipadech, ze aktivni Iatka vykazuje antimikrobialnt aktivitu, must byt provedeny provozni zkousky monitorovani rezistence bakterii na dopliikovou latku. 4.1.3. Zkousky metabolismu a rezidui 4.1.3.1. Ucelem zkousek je stanoveni metabolickych cest aktivni latky, jako zakladu pro jeji toxikologicke vyhodnoceni, identifikace rezidui a stanoveni jejich kinetiky v pozivatelnych tkanich a produktech (mleko, vejce), identifikace vyloucenych Iatek, jako prvni pozadavek pro posouzeni jejich dopadu na zivotni prostredi. V urcitych pfipadech, naprfklad u doplnkovych latek ziskanych fermentaci se muze ukazat, ze je nutne tyto zkousky rozsfrit na jine, behem fermentace pridanc nebo odvozene Iatky, Zjisten! prukazne toxicity vzhledem k toxicite aktivni slozky nebo aktivnich slozek dopliikove latky by tuto okolnost vysvetlila, Strana 5696 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 4.1.3.2. Farmakokinetika Navrh a experimentalni schema zkousek must vzit v uvahu specifika cilove populace z hlediska anatomie, fyziologie (vek, druh, pohlavi), zootechnicke kategorie i zivotnlho prostredi. Je-li treba, musi byt prihlednuto k vlivu na strevni mikrofloru a na mikrofloru, predzaludku, enterohepaticky cyklus a cinnost slepeho streva. Testovane davkovani must byt davkovani, s jakym se pocita pro uziti a pripadne, je-li to oduvodneno, nasobek teto davky, Aktivni Iatka (vcetne znaccne latky) musi byt zapracovana do krmiva, krome pripadu, kdy je oduvodneno, ze se tak nestane. Pozaduji se tyto studie: metabolicka bilance a kinetika v plazme/krvi po podani jedine davky, aby se mohla posoudit rychlost a rozsah absorpce, distribuce a vylucovani (moe, vykaly, zlue, vydechovany vzduch, mleko nebo vejce), identifikace majoritnich metabolitu (>10%) v exkrementech, krome pripadu, kdy se zda, ze rninoritni metabolit « 10%) by mohl byt toxikologicky vyznamny, rozlozenl znaceneho materialu v tkanich a produktech po podani jedine davky zviratum, ktera jiz jsou ve vyrovnanem stavu, jehoz bylo dosazeno neznaccnou dopliikovou latkou. Zkousky uvedene v bodech 4.1.3.1 a 4.1.3.2. must obsahovat i metody s pouzitim izotopu nebo jine odpovidajlci metody. 4.1.3.3. Zkousky rezidui identifikace takovych rezidui (puvodni sloucenina, metabolity, produkty rozpadu, vazana rezidua", ktera prcdstavuji vice nez 10% vsech rezidui (krome toho, kdy by mohl byt rninoritni metabolit toxikologicky vyznamny) v pozivatelnych tkanich a produktech (mleko, vejce) za metabolicke rovnovahy, tj. po podani nasobku davek znaccne Iatky; porner znaceneho rezidua ke vsem reziduim, kineticka studie rezidui v tkanich (vcetne mleka a v danem pripade vajec) behem obdobl jejich vylucovani po dosazenl stabilniho stavu a za pouziti nejvyssf navrhovane davky profilujici do metabolizmu, identifikace cilove tkane3) a znaceneho rezidua, vylucovaci zkouska znaceneho rezidua z cilovych tkani (vcctne mleka a v danem pripade vajec) po vysazeni dopliikove latky, ktere nasleduje po jeho opakovanem podavani, v souladu s navrhovanymi podminkami uziti a ktere stact k docilent stabilniho stavu, aby bylo mozno stanovit ochrannou Ihutu na zaklade stanoveneho maximalnfho limitu rezidui MLR, ochranna lhuta pro dopliikovou laku nesmi byt kratst nez doba nutna pro to, aby koncentrace znaceneho rezidua stanovena v cilove tkani klesla pod hodnotu MLR (95 % hranice spolehlivosti). Body mereni, casove urcene, vybrane vhodnyrn zpusobem ve vazbe na fazi vylucovani aktivni latky a jejich metabolitu, a minimalne etyfi zvifata na kazdy bod podle druhu (velikost, geneticka variabilita) musi byt povazovany za pozadovane minimum". 4.2. Zkousky na Iaboratomich zviratech Tyto zkousky must byt provadeny Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5697 s aktivni latkou za pouziti mczinarodne uznavanych standardnich pokusnych metod, jak jsou popsany v pokynech GEeD pro mctodologicke ukazatele a v souladu se zasadami spravne Iaboratorni praxe. Mohou byt nezbytne i dopliiujici zkousky 0 zvlastnich metabolitech, produkovanych u cilovych druhu, pokud se tyto nevytvotily v testu Iahoratornich druhu ve vyznamnem rozsahu. Stejne tak, pokud jde 0 udaje u cloveka, se kterymi se must pocitat, je treba rozhodnout, ktere dopliiujici zkousky se provedou. 4.2.1. Akutni toxicita Akutni oralnl toxicita musi byt provedena nejmene na dvou druzich savcu. Jeden Iaboratorni druh muze byt v pripade potreby nahrazen cilovym druhem. Nebude nutne oznacovat presne LD50 ; priblizne urceni rninimalni smrtelne davky obvykle staci, Aby se snlzil pocet testovanych zvirat a jejich utrpeni, nesmi rnaxirnalni davkovani prekrocit 2 000 mg/kg zive hmotnosti a doporucuje se pouziti nahradnich metod (limitni test, metoda fixni davky, metoda tfidy akutni toxicity). Nebezpecl pro pracovniky must byt posuzovano v serii zkousek, v nichz se produkt (aktivni latka a nosic ve forme, v nfz bude uvedena do obehu) pouzije, Zkousky drazdivosti pokozky se must take provest a pokud jsou jejich vysledky pozitivni, je treba posoudit drazdivost sliznic (naprfklad oci). Take se must posoudit alergicke ucinky - kozni senzibilizace. Zkousky akutni toxicity pri vdechnuti se must provadet, jestlize produkt muze tvotit prach nebo lze vdechovatjeho vypary. 4.2.2. Zkousky genotoxicity, vcctne mutagenity Za ucelem identifikace aktivnich latek a prlpadne jejich metabolitu a produktu degradace, ktere maji mutagenni a genotoxicke vlastnosti, must byt provedena vyberova kombinace nejmene tfi ruznych testu na genotoxicitu. Testovany soubor must obvykle obsahovat testy v prokaryotickem i eukaryotickem systemu, vcctne systemu testu in vitro a in vivo na savcich. V prtpade potreby se testy must provadet bez i s metabolickou aktivaci u savcu.Je treba uvest duvody, ktere vedly k vyberu testu vzhledem k jejich spolehlivosti pro posouzeni genotoxickych ucinkr; na ruzna geneticka zakonceni na urovni genu, chromozomu a genomu. Mohou se uvadet dopliiujici testy podle ziskanych vysledku a na zaklade celeho toxikologickeho profilu latky a uziti, k nemuz je urcena, Pokusy se must provadet v souladu se schvalenymi a v soucasnosti validovanymi postupy. Pokud je pokus zameren na kostni dreii, je pripade negativniho vysledku nutny dukaz 0 tom, ze buiiky byly vystaveny pusobeni testovane Iatky, 4.2.3. Zkousky subchronicke oralni toxicity (90 dnt) Doba testu must byt minimalne 90 dni. U dopliikovych latek urcenych k pouziti u zivocisnych druhu, z nichz se vyrabeji potraviny, must se zkousky provadet na dvou zivocisnych druzich, z cehoz jeden nesmi patrit k radu hlodavcu, ale muze byt cilovym druhem. U doplnkovych latek urcenych pro pouziti u zvfrat, ktera nejsou urcena k Iidske spotrcbe, stact zkousky na cilovem druhu: aktivni Iatka must byt podavana oralne minimalne ve tfech urovnich jako doplnek podavani kontrolni skupine, aby se ziskala odpoved' na davku.Maximalni davka musi za normalnich okolnosti odhalit prftomnost skodlivych ucinku. Nejnizsf uroven davkovanf nemusf vykazat zadnou znamku toxicity. 4.2.4. Zkousky chronicke oralnf toxicity (vcetne zkousek karcinogenity). Zkousky karcerogenity nemusf byt nezbytne, pokud aktivnf latka a jejf metabolity: davajf stale negativnf vysledky ve vhodne serii testu na genotoxicitu, Strana 5698 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 nejsou strukturalne propojeny se znamymi kancerogeny a nevyvolavaji zadny ucinek ukazujlci na prlpadnou (pre)neoplazii ph zkouskach chronicke toxicity. 4.2.5. Zkousky reprodukcni toxicity vcctne teratogenity 4.2.5.1. Dvougeneracni zkouska reprodukcni toxicity zkousky na reprodukcni funkci must byt provadeny v rozsahu nejmene dvou filialnich generaci (F 1, F2) a mohou byt kombinovany se zkouskou teratogenity. Zkousena latka must byt podavana samcum a samicim ve vhodnou dobu pred parenim. V podavani se must pokracovat az do odstavu zvirat generace F2. Vsechny relevantni parametry tykajici se oplozeni, brezosti, porodu, materskeho chovani, kojeni, rustu a vyvoje potomstva generace F 1 od poceti do dospelosti a vyvoj potomstva generace F2 az do odstavu se must pcclive sledovat a zaznamenat. 4.2.5.2. Zkousky teratogenity Zkousky teranogenity zahrnuji embryotoxicitu a foetotoxicitu. Musi se provadet nejmene na dvou druzich. 4.2.6. Zkousky metabolismu a ukladani Musi byt provedeny zkousky absorpce, ukladani (rozlozeni) v telnich tekutinach a tkanich a ve vylucovacich cestach. Zkouska metabolismu zahrnujlci metabolickou bilanci a identifikaci hlavnich metabolitu v moci a vykalech se must provest na zviratech obou pohlavi a stejnych druhu, jake byly pouzity v toxikologickych zkouskach, Jedna davka znaccne molekuly (bod 4.1.3) se must podat v ustalenem stavu rovnovahy, jehoz bylo dosazeno s neznaccnou slouceninou v davce podobne nejvyssf urovni navrzene pro pouziti u ciloveho druhu. 4.2.7. Biologicka vyuzitelnost rezidui Ph posuzovani rizika pro spotrebitele, spojcneho s urcitymi rezidui obsazenymi v zivocisnych produktech, zejmena vazanymi rezidui, je treba brat v uvahu dodatecny faktor bezpecnosti zalozeny na urceni jejich biologicke vyuzitelnosti za pouziti vhodnych Iaboratomich zvirat a uznanych metod. 4.2.8. line specificke toxikologicke a farmakologicke zkousky Musi se provest dalsi zkousky poskytujici dopliiujici informace pouzitelne pro posouzenl bezpecnosti aktivni latky a jejich rezidui, pokud pro to existuje jakykoliv zavazny duvod, 4.2.9. Urceni koncentrace bez pozorovaneho ucinku (NOEL-KBPU) Vsechny vyse uvedene vysledky a veskere dulezite publikovane udaje (vcetne jakekoliv vhodne informace 0 ucincich aktivni latky na cloveka) a pripadne informace 0 uzce souvisejicich chemickych strukturach se musi brat v uvahu pro urcovani koncentrace bez pozorovaneho ucinku (NOEL-KBPU), vyjadrcne v mg/kg telesne hmotnosti na den. Musi byt vybrana nejnizst KBPU. KBPU, ktera se rna pouzit pro vypocet ptijatelne dermi davky (ADI) vsak must byt podle okolnosti vybrana na zaklade toxikologickych nebo farmakologickych ucinku, U nekterych dopliikovych latek, napriklad antibakterialnich latek, muze byt vhodncjsi urcovat ADI na zaklade ucinku na lidskou strevni mikrofl6ru. Neexistuji-li mezinarodnt prijatc a validovane metody pro popis strevni fl6ry, pak mohou byt vhodnejsi ucinky na vybrane a citlive bakterialni kmeny lidskeho streva. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5699 4.3. Vyhodnoceni bezpecnosti pro cloveka 4.3.1. Navrh prijatelne denni davky (ADI) pro dopliikovou latku V prtpade potreby by se mela navrhnout prijatelna dennl davka ADI.ADI (vyjadrena v mg doplrikove latky nebo materialu vztahujicimu se k dopliikove Iatce na osobu a den) se odvodi tak, ze se vydeli koncentrace bez pozorovatelneho ucinku (KBPU mg/kg telesne hmotnosti) vhodnym faktorem bezpecnosti a vynasobi prumernou hmotnosti Iidskeho tela, tj. 60 kg. Tato KBPU, vyjadrena v mg na kg telesne hmotnosti na den muze byt vybrana s pouzitim toxikologickych nebo farmakologickych vysledku. V nekterych pripadech muze byt ADI, stanovena na dopliikovych latkach s mikrobiologickymi vlastnostmi, vhodnejsi, Vyber bude zalezet na tom, ktera vlastnost je nejdulezitejsf z hlediska zdravotniho rizika pro spotrebitele. Faktor bezpecnosti uzitY pro stanoveni ADI jednotlive doplnkove latky must byt vybran s ohledem na nasledujici : na povahu biologickeho ucinku uziteho pro urceni KBPU, na dulezitost tohoto ucinku pro cloveka a reverzibilitu ucinku, na rozsah a kvalitu udaju pro urceni KBPU, na jakoukoliv informaci 0 ucinku nebo ucincich slozek rezidui, Obvykle se pouzije pro vypocet ADI faktor bezpecnosti nejmene 100 (to znamena faktor 10 pro umozneni potencialni mezidruhove variace a dalsi faktor 10 pro umoznent moznych rozdilu v reakci u ruznych Iidi. Pokud jsou pro aktivni latku k dispozici udaje pro lidi, muze se prijmout nizsf faktor bezpecnosti, 4.3.2. Navrh maximalnich limitu rezidui (MLR) pro dopliikovou latkul'ro vypocet MLR se predpoklada, ze prijem pozivatelnych tkani, mleka a vajec predstavuje jediny zdroj, jemuz je clovek potencialne vystaven. Pokud tomu tak neni, musi byt vzaty v uvahu jine zdroje. Rada takovych substanci se pouzivala j ako dopliikove latky v krmivech i pro j ine aplikace. V techto pripadcch by mely byt vypocitane MLR totozne. Mohou zde byt take prfklady, kdy se na zaklade prisnych vedeckych uvah vypocitavajt ruzne MLR pro kazde uziti jestlize zpusob, mnozstvi, cetnost davkovani a doba trvani podavani jsou dostatecne odlisne od tech, ktere jsou obvykle pouzivany pro dopliikovou latku v krmivech, a ze jsou zde dukazy ukazujici, ze kinetika, nebo metabolismus muze vyustit v odlisne profily rezidui, Pro tyto pripady se predem stanovilo, ze se pouziji ncjprisncjst MLR. Ke stanoveni MLR must byt definovana chemicka povaha materialu prlbuzneho lecive substanci, ktery je urcen k uziti pro upresnenl hladin rezidui ve tkanich, Tato latka se nazyva rezidualni marker. Tato slozka rezidua nemusi byt nutne dulezitym reziduem z toxikologickeho hlediska, avsak must byt vybrana jakozto vhodny ukazateI prcdstavujict vsechna vyznamna rezidua. Pomer rezidualnlho markeru a veskerych radioaktivnich rezidui ve vztahu k ADI (tj.pomer rezidualnfho markeru k veskerym Strana 5700 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 radioaktivnim rezidua, rezidualni marker k veskerym biologicky aktivnim reziduim) must byt stanoveny ve vsech casovych bodech behem zkousek 0 odbouravani, Zejmena je nutne tento pomer znat u casoveho bodu, ktery byl vybran pro urceni MLR. Analyticka metoda vhodna pro tento rezidualni marker must byt take k disposici, aby bylo zaruceno dodrzovani MLR. Pro stanoveni MLR (vyj adrenych v g/kg rezidualnlho markeru na kg pouzivatelne syrove tkane nebo produktu) na zaklade ADI, je treba pouzit nasledujict hodnoty dennt spotreby lidske stravy: Savci Ptaci Ryby Svaly 300 g 300 g 300 g* Jatra 100 g 100 g Ledviny 50 g 10 g Tuk 50 g** 90 g*** + mleko 1500 g + vejce 100 g * Svaly a kuze v prirozcnych pomerech ** U prasat 50 g tuku a kuze v prirozcnych pomerech *** Tuk a kuze v prirozenych pomerech Jednotlive MLR v ruznych tkanich must brat v uvahu kinetiku vylucovani rezidui v tkanich zivocisneho druhu zamysleneho pro uziti, Je pozadovana analyticka metoda vykazujici limit kvantifikace nizsf nez MLR (viz oddil II bod 2.5.3.). Jestlize by nejaka latka vytvarela reziduum v tkanich a produkte ch, must byt MLR navrzeny takovym zpusobem, aby celkove mnozstvi rezidua vyznamneho z toxikologickeho (nebo mikrobiologickeho) hlediska, pfijimaneho" kazdy den, bylo nizsf nez ADI (viz tabulka nahore). MLR smi byt stanoven az po zvazeni a zahrnuti vsech dalsich moznych zdroju rezdui, kterym je spotrebitel vystaven. U nekterych dopliikovych latek mohou byt rezidua pritomna pod hodnotami MLR v mlece, vejcich nebo rnase, mohou vsak narusit kvalitu potraviny pri jejim zvlastnim zpracovani, naprtklad uziti mleka pro vyrobu syra. U techto dopliikovych latek se muze jako doplnek stanoveni hodnot MLR uvest, ze se pocita s "rnaxirnalnim reziduem slucitelnym se zpracovanim (potravin)" . MLR nebude pozadovan za urcitych okolnosti, jakymi jsou: nulova biologicka vyuzitelnost rezidui a nulovy skodlivy ucinek na lidska streva, vcctne jejich mikrofl6ry, uplne odbourani na ziviny nebo na ncskodne latky u cilovych druhu, ADI "nespecifikovana'' z duvodu nizke toxicity pri pokusech na zvifatech, pripad, kdy je uziti zcela omezeno na krmiva pro domaci zvlrata, pripad, kdy je latka zaroveri povolena jako potravinarske aditivum; MLR neni Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5701 obvykle nutny, je-li rezidualni marker v zasade vychozi (matecni) latkou a nepredstavuje-Ii pouze nevyznamnou frakci ADI potravinarskcho aditiva. 4.3.3. Navrh ochranne Ihuty pro dopliikovou latku Ochranna Ihuta bude stanovena na zaklade MLR. Ochranna Ihuta zahrnuje dobu nasledujici po ukonceni podavani navrhovane formy dopliikove latky, ktera je nezbytna k tomu, aby hladiny rezidua klesly pod MLR (vyse spolehlivosti 95%). Pro stanoveni ochranne Ihuty je rnozne oznacit dilcf pozivatelnou tkaii, caste nazyvanou jako cilova tkari, ktera zastupuje vsechny ostatni, 4.4. Posouzeni bezpecnosti pro pracovniky Pracovnici mohou byt vystaveni pusobeni dopliikove latky hlavne ph vdechnuti nebo dotyku ph vyrobe, manipulaci nebo uziti dopliikove latky, naprtklad pracovnici v zemedelstvi jsou potencialne vystaveni ucinkum ph manipulaci nebo rnlchani dopliikove latky. Musi byt dodany dopliiujici informace 0 zpusobu zachazent s latkami. Tyto informace must obsahovat posouzeni moznych rizik pro pracovniky, Ziskana zkusenost ve vyrobni jednotce caste predstavuje dulezity zdroj inforrnaci pro posouzenl rizik pro pracovniky, ktera vyplyvaji z toho, ze pracovnici jsou vystaveni ucinkum dopliikove latky ze vzduchu a dotykem. Latky, jimz je zapotrebt venovat mimoradnou pozornost, jsou dopliikove latky, krmiva zpracovana s dopliikovymi latkami, nebo vykaly zvfrat ve forme sucheho prachu nebo ze kterych muze suchy prach vzniknout, a dopliikove latky pro krmiva, ktere mohou mit alergicky potencial. 4.4.1. Posouzeni toxikologickeho rizika pro bezpccnost pracovniku 4.4.1.1. Ucinky na dychaci ustroji Musi byt dolozeno, ze hladiny prachu ve vzduchu nepredstavuji riziko pro zdravi pracovniku. Proto je v pripade potreby nezbytne dolozit .inhalacni testy na Iaboratornich zvlratech, publikovane epidemiologicke udaje, nebo vlastni udaje zadatele 0 jeho vyrobnim zanzeni, nebo testy drazdivosti a testy na citlivost dychaciho ustroji. 4.4.1.2. Ucinky na oci a pokozku Musi byt predlozcny dukazy 0 tom, ze nejsou znamy pripady drazdivosti, nebo senzibilizace u Iidi, Tyto dukazy must byt doplneny vysledky validovanych testu na zvfratech tykajicich se drazdivosti pokozky a ocf a citlivosti zpusobene moznym pouzitim prtslusnc dopliikove latky. 4.4.1.3. Systemova toxicita Pro posouzeni ostatnich aspektu bezpecnosti pracovniku, must byt uzity udaje, ktere vznikly doplnenim pozadavku na bezpecnost (vcetne testu toxicity opakovanych davek, mutagenicity, kancerogenicity a reprodukcnich testu), Ph tom je nutno pripomenout, ze kontaminace pokozky, nebo vdechnuti dopliikove latky jsou nejcastejsf cesty exposice, jfz jsou pracovnici vystaveni. 4.4.2. Posouzeni exposice Musi byt predlozcny informace 0 tom, zda pouzivani dopliikove latky je schopno vyvolat vznik exposice vsemi cestami - vdechnutim, dotykem nebo pozitim. Tyto informace musi zahrnovat kvantitativni vyhodnoceni, ktere by se melo tykat typicke koncentrace ve vzduchu, kontaminace kuze nebo poziti. Pokud kvantitativni udaje nejsou k dispozici, must byt dodan dostatek informaci, ktery umozni adekvatnt posouzeni exposice. 4.4.3. Opatreni ke kontrole exposice Ph pouziti informaci z hodnoceni vysledku toxikologie a exposice must byt vypracovan zaver 0 rizicich pro zdravt uzivatelu (systemova toxicita, toxicita, drazdivost nebo citlivost), pokud jsou uplatiiovana opatrenl ke kontrole expozice primcrcna temto podmfnkam. Pokud je riziko nephjatelne, musf byt phjata bezpecnostnf opatfenf ke kontrole exposice nebo jejfho vylouceni. Prednostnfmi resenfmi je prepracovanf nebo modifikace vyrobnfch postupu uzitf, nebo disposic doplnkove latky. Pouzfvanf osobnfch ochrannych prostfedku musf Strana 5702 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 byt poslednim krokem k ochrane pred jakymkoliv pretrvavajicim rizikem pote, kdy uz byla zavedena kontrolni opatreni. 4.5. Posouzeni rizika pro zivotni prostrcdi Zohledneni dopadu doplnkovych latek v krmiveeh na zivotni prostredi je dulezite z toho duvodu, ze podavani techto dopliikovych latek obvykle trva dlouhou dobu (nebo cely zivot), mohou jim byt dotceny velke skupiny zvftat, mnohe dopliikove latky se malo vstrebavaji a proto jsou z velke miry vylucovany v nezmenenem stavu. V urcitych prtpadech vsak muze byt nutnost posouzeni dopadu na zivotni prostredt omezena. Neni namiste stanovovat prisna pravidla v techto obecnych pokyneeh. Aby se usnadnilo urcovani dopadu dopliikovych latek na zivotni prosttcdi, musi se prijmout postupne kroky (viz "strom rozhodovani"), kdy je mozne v prvni fazi jasne identifikovat dopliikove latky, ktere nevyzaduji dopliiujici testy. U ostatnich dopliikovych latek se pozaduje druha faze zkousek (faze II A), aby se ziskaly dopliiujici informaee, na jejichz zaklade muze byt rozhodnuto, ze bude nutne provest dalst zkousky (faze II B). 4.5.1. Posuzovani - faze I. Ucelem posuzovani ve fazi I. j e urcit, zda doplnkova latka nebo jeji metabolity muze nebo nemuze mit vyznamny dopad na zivotni prostredi, a to na zaklade udaju stanovenych jiz pro jine ucely. K fazi II se nemusi pristupovat, pokud se splni jedno ze dvou nasledujicich kriterii: a) chemicka povaha a biologicky vliv dopliikove latky i jeji uziti ukazuji, ze dopad bude zanedbatelny: to znamena, kdyz dopliikova latka, nebo jeji hlavni metabolit(y) (vice nez 20% vsech rezidui ve vykalech) jsou: fyziologicke/ptirodni latky (naprfklad vitarniny nebo mineralnt Iatka) , ktere nezmeni koneentraei v zivotntm prostredi, dokud zde neni pro to nejak)' zrejmy zavazny duvod (napriklad med'), dopliikove latky urcene pro domaci zvirata (s vyjimkou koni): b) nejhorsi predpokladana koneentraee v zivotnim prostredt (PKZP) je natolik nizka, aby byla brana v uvahu, Nejhorsi PKZP pro pudu by mela byt stanovena z hnoje, ktery byl zakladan v dobe rnaximalni exkreee hlavnich slozek rezidua (dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metabolitu), a byl rozmetan po pude. PKZP musi byt vyhodnoeena pro kazdou hlavni slozku rezidua v hnoji a pro kazdy prislusny oddil. U pozemntho oddilu hnoje se nepozaduje zadne dalst posuzovani, pokud PKZP neptekracuje 100 ug/kg pro sumu hlavnich slozek rezidua v hnoji, nebo pokud jsou tyto hlavni slozky v hnoji ryehle rozlozeny (cas rozpadu DT 50<30 dnt) (v pripade, ze jsou tyto udaje k disposiei) na prtrodni slozky nebo na koneentraee nizsf nez 100ug/kg, nebo jestlize je PKZP v pude (v hloubee 5 em) nizsf nez u/kg. Nejhorsi PKZP pro vodu muze byt stanovena bud'to primym vhozenim sypkeho krmiva nebo vykalu obsahujicich dopliikovou latku a jeji metabolity do vodnich nadrzi nebo z prusaku latek obsazenych ve vykalech nebo v pude do spodni vody. Je-li PKZP z hlediska kontaminaee vodnich nadrzi nebo spodni vody spolehlive urcena jako nizsf nez 0,1 mikrog na litr, pak posuzovani dopadu dopliikove latky na vodnl prostredl podle faze II.A neni nutne. Faze II posuzovani dopadu se bude obvykle pozadovat, pokud zadatel neni sehopen dokazat, ze navrhovana dopliikova latka spada do nektere z teehto vyjmut)'eh skupin, nebo pokud je dopliikova latka prfmo uvolnena do prostfedf (napffklad v akvakulture). Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5703 RIZIKO, JAKE PREDSTAVUJI DOPLNKOVE LATKY VKRMIVECH PRO ZIVOTNI PROSTREDI Strom rozhodovani FAzE I. Je doplrikova latka fyzioloqicka /pfirodni latka, jejiz bezpecnost je znarna (napfiklad vitaminy, nektere rnineraly) ? t~ANO ~STOP NE Jsou cilovyrni zviraty pouze dornaci zvijata ? t~ANO ~ STOP NE Dostava se doplrikova latka do prostredi (napfiklad chov ryb) ? t~ ANO ~ FAzE II NE Je doplrikova latka nebo jeji hlavni metabolity pfitornna v hnoji (>100 I-Ig/kg) ? t~ NE ~STOP ANO Je po rozrnetani hnoje rozpad rychly (OT 50<30 dni) ? t~ANO ~ STOP NE t PKZP ve spodni vode > 0,1 I-Ig/I nebo PKZP v pude > 10 I-Ig/kg t~ NE ~STOP ANO t , FAZE II 4.5.2. Posuzovani - faze II Faze II obsahuje dye casti: fazi II A a fazi II B. Musi byt posouzena moznost bioakumulace dopliikove 1atky , nebo jejich hlavnich metabolitu a jeji vliv na predpokladanou miru bezpccnosti. Bioakumulace se nepovazuje za potencialne vyznamnou, pokud je napriklad Kow (rozdelovaci koeficient) < 3. Prtslusne zkousky ve fazi II B budou obecne nutne, pokud neni mozne tuto miru bezpecnosti stanovit. Strana 5704 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 4.5.2.1. FAzE II A Ueelem posuzovani ve fazi II Aje identifikovat riziko pro zivotni prostredt tim, ze: se zpresni vypocet predpokladane koncentrace nebo predpokladanych koncentraci v zivotntm prostredi - PKZP, se urci pomer mezi exposici, hladinami dopliikove latky, nebo hlavnimi metabolity a kratkodobymi nezadoucimi ucinky na zastupne zivocisne nebo rostlinne druhy srovnatelne v dotycnem prostredi, se tyto vysledky uziji pro urceni hodnoty (hodnot) predpokladane (-nych) koncentrace(-cf) bez ucinku (PKBU). Doporucuje se nasledujlci postup pro urceni rizika: a) Pokud vypocet nebyl proveden ph fazi I, must byt presneji vypocitana PKZP pro kazde dane prostredi. Ph urcovani PKZP se must brat v uvahu: koncentrace dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metabolitu v hnoji nasledne po podani dopliikove latky zvtratum v navrhovane davce. Tento vypoeet must brat v uvahu objemy vykalu a miru davkovani, potencialni rozredent vyloucene dopliikove latky vazane na material obvykle osetrovany jako hnuj a ulozeny pred jeho rozmctanlm do pudy, absorpce/desorpce dopliikove latky a jejich metaholitu na pude, pretrvavanl rezidui v pude DT50 a DT90; sediment v pripade akvakultury, jine faktory, jako naprtklad fotolyza, hydrolyza, vyparovani, rozklad v pude nebo v systemech vodniho sedimentu, rozredent ph orbe atd. Nejvyssf hodnota PKZP ziskana z techto vypoctu pro kazde dane prosttedi must byt pouzita pro posuzovani rizika v urovni II A. Pokud se predpoklada zvysene pretrvanl v pude (D90 > jeden rok) ph koncentracich vyssich nez 109/kg pudy ph ustalenem stavu, muze byt nutne posouzeni v urovni faze II.B b) Nasledne musi byt urceny hladiny, ktere maji vazne kratkodobe nezadouci ucinky pro ruzne troficke hladiny v danem zivotnim prostredi (puda, voda). Tyto testy must byt v souladu s pokynem OECD6) nebo s analogickymi osvedcenymi pokyny. Zadoucf testy pro suchozemske prostredt zahrnuji: toxicitu pro dest'ovky (Ietalni davka 50 % LD50) fytotoxicitu (ucinna koncentrace 50 %, UK50 ) pro suchozemske rostliny, ucinky na pudni mikroorganismy (naptiklad: UK50 pro ucinky na metagenezi a vazbu duslku). Pro vodnl prostredi: ryby, studie LD50 96 hodin; Daphnia magna, studie LD50 za 48 hodin; rasy, studie UK50 a studie toxicity pro sedirnentacni organismy. c) Must byt urcena hodnota PKBU (predpokladana koncentrace bez ucinku) pro kazde dane prostredi. Ziska se tak, ze se vezme ncjnizst zjistitelna hodnota (tj. vysledek u nejcitlivejsiho druhu), kdy byl zpozorovan nezadouci ucinek ph vyse uvedenych testech na ekotoxicitu, a vydeli se faktorem bezpecnosti minimalne 100, v zavislosti na ukazateli a poctu uzitych testovanych druhu, Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5705 d) Vypocitane hodnoty PKZP a PKBU se must porovnat. Prijatelny porner mezi PKZP a PKBU bude zaviset na povaze vysledku testu pouziteho pro urceni PKBU. Bezne se bude pohybovat v rozmezi mezi 1 a 0,1. Pokud budou ziskany prukazne nizsf pomery, je malo pravdepodobne, ze budou nutne dalsi ekotoxicke testy, krome pripadu, ze se predpoklada bioakumulace. Na druhe strane vyss! pomery budou vyzadovat urcite testy ve fazi II B. 4.5.2.2. Faze II B (podrobnejsi toxikologicke zkousky) U dopliikovych latek, u nichz po posouzeni ve fazi II A zustavaji pochyby 0 vlivu na zivotni prostrcdi, je nutne provest podrobnejsi zkousky 0 jejich ucincich na biologicke druhy v danemi-ych) prostredi, kde zkousky faze II A naznacovaly rnozne problemy: V tomto pripade se pozaduji dalsi testy, aby se urcily chronicke a specifictcjst ucinky na vhodnych zivocisnych, rostlinnych a rnikrobialnich druzich, Je mozne, ze ph posuzovani ve fazi II A byla PKZP nadhodnocena. Aby se tato skutecnost prokazala muze byt nezbytne provest merent koncentraci prostrcdi a persistence dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metaholitu v provoznich podminkach.Vhodne dodatecne testy na ekotoxicitu jsou popsany v radc publikaci, zejmena v pokynech GEeD. Muze se stat, ze bude nutne brat v uvahu tri kategorie druhu v prostredi, zvlrata, rostliny a mikroorganismy. Pozaduje se peclivy vyber techto testu, aby bylo zajisteno, ze jsou vhodne pro situaci, v nfz muze byt dopliikova latka, nebo jcji hlavnl metabolity uvolnena a rozptylena do prostrcdi. Posouzeni dopadu na suchozemske prostredi muze zahrnovat: subletalnt zkousku ucinku na dest'ovky, dalsi zkousky vlivu na pudni mikrofl6ru, testy fytotoxicity na skalu rostlinnych druhu dulezitych z ekonomickeho hlediska, testy zamerene na bezobratle zivocichy na pastvinach, vcctne hmyzu a volne zijictch ptaku, Poznamka: samostatne posouzeni toxicity u savcu nernusi byt nutne, pokud je uplatneno ph testovani toxicity u savcu pro urceni ADI (viz 4.3.1.) Posouzeni dopadu na vodni prostredt muze zahrnovat: testovani chronicke toxicity na nejcitlivejsich vodnich organismech, uvedenych ve fazi II A, to znamena: testy v prvnich stadiich zivota ryb, reprodukcni test u dafnii, 72 hodinove testy na rasach a bioakurnulacni studii, pokud neni mozne stanovit adekvatni bezpecnou hranici mezi PKZP a PKBU, must byt stanovena ucinna omezujlci opatrenl, aby se zmirnil dopad na zivotni prostredi. 5. Vzor identifikacniho zaznamu 5.1. Identita dopliikove latky 5.1.1. Druh dopliikove latky Strana 5706 5.1.2. Fyzikalni stav Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 5.1.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni 5.1.4. Metoda analyzy dopliikove latky a rezidui 5.1.5. Rcgistracni cislo Spolecenstvi (cislo ES) 5.1.6. Baleni 5.2. Specifikace tykajici se aktivni latky 5.2.1. Genericky nazev, chemicky nazev, cislo CAS Genericky nazev Chemicky nazev (IUPAC) cislo CAS 5.2.2. Empiricky vzorec 5.3. Fyzikalne chemicke, technologicke a biologicke vlastnosti dopliikove latky 5.3.1. Stabilita dopliikove latky 5.3.2. Stabilita behem pripravy premixu a krmiv 5.3.3. Stabilita behem skladovani premixu a krmiv 5.3.4. line vlastnosti 5.4. Podrninky uziti 5.4.1. Druhy nebo kategorie zvfrat, rnaxirnalni staff, je-li stanoveno 5.4.2. Minimalni a maximalni obsah v krmivech 5.4.3. Kontraindikace, vzajemne pusobeni (interakce) 5.4.4. Varovna upozorneni 5.5. Osoba odpovedna za uvedeni do obehu 5.5.1. Jmeno a prijmeni 5.5.2. Adresa mista trvaleho pobytu 5.5.3. Rcgistracni cislo 5.6. Vyrobce Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5707 5.6.1. N azev nebo obchodni firma, sidlo a identifikacni cislo, jde-Ii 0 pravnickou osobu.obchodni firma, misto podnikani, identifikacni cislo, jde-Ii 0 fyzickou osobu, ktera je podnikatelem podle zvlastnfho zakona 5.6.2. Jmeno, poprtpade jmena , prijmeni a misto trvaleho pobytu jde -Ii 0 fyzickou osobu 5.6.3. Schvalovaci clslo nebo rcgistracni clslo pridclcne vyrobnirnu provozu nebo dodavateIi 5.6. Datum 6. Obnoveni povoleni dopliikovych latek, jejichz povoleni je vazano na osobu odpovednou zajejich uvedeni do obehu 6.1. Obecne Musi byt zpracovana aktualizovana dokumentace a monografie v souladu s nejnovejsimi pokyny a seznam uvadejici vsechny variace kazdeho druhu od jeho povoleni pro uvedeni do obehu nebo od posledniho obnoveni. Musi byt potvrzeno, ze monografie a dokumentace 0 bezpecnosti byly upraveny tak, aby zahrnovaly vsechny nove informace tykajici se dopliikove latky nebo ktere jsou po zmene techto pokynu naprfSte pozadovany. Musi byt dodana informace 0 stavu povoleni ve svete a 0 objemu prodeju, 6.2. Identita aktivni latky a dopliikove latky Must byt predlozen dukaz, ze doplnkova latka nebyla zmcnena nebo upravena ve slozeni, cistotc nebo aktivite ve srovnani s povolenou dopliikovou latkou. Jakakoliv zmcna vyrobniho postupu must byt oznamena, 6.3. Ucinnost Musi byt predlozen dukaz, ze dopliikova Iatka si uchovava pozadovanou ucinnost v podminkach beznych pro zivocisnou vyrobu v dobe podani zadosti 0 obnoveni povoleni, Tyto informace must zahrnovat vycet obccne ziskane zkusenosti s uzitim dopliikove latky a provadeny monitoring. 6.4. Mikrobiologie Zvlastni pozornost must byt venovana pripadnernu vyvoji rezistence na antimikrobialni latky ph dlouhodobem uzivani v praxi. Testy se must provadet v provoznich podminkach na farmach, kde se dopliikova latka uzivala pravidelne behem co mozna nejdelsi doby. Jako testovane organismy must byt zvoleny beznc strevni bakterie a vyber must zahrnovat prislusnc endogenni a exogenni grampositivni a gramncgativni organismy. Je-Ii z testu videt zmcna profilu rezistence v porovnani k pocatecnimu stavu, pak must byt na rezistentnich bakteriich testovana kfizova rezistence vuci odpovidajicim antibiotikum uzivanych ph leceni infekcnich nemoci u cloveka i u zvfrat. Nejdulezitejsi jsou antibiotika patrlci do stejne skupiny jako dopliikova latka, avsak test must zahrnovat i dalsf skupiny antibiotik. Musi byt uvedeny i vysledky prtslusnych rnonitorovacich programu. Strana 5708 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 6.5. Bezpecnost Musi byt predlozen dukaz, ze za soucasneho stavu znalosti dopliikova latka zustava bezpecna pro cilove druhy, spotrebitele, osoby s ni zachazejlci a zivotni prostredi za povolenych podminek uziti, Musi byt predlozena aktualizovana dokumentace 0 bezpecnosti za obdohi od povoleni dopliikove latky pro uvedeni do obehu nebo od posledniho obnoveni povoleni, a must v ni byt uvedeny tyto informace: zpravy 0 nezadoucich ucincich, vcctne neocekavanych (do te doby nezname ucinky, zavazne ucinky vseho druhu, zvyseny vyskyt znamych ucinku), u cilovych zvirat , osob s latkou zachazejicich a zivotnfho prostredi. Zprava 0 nezadoucim ucinku must obsahovat povahu ucinku, pocet ovlivnenych individui/organismu, vysledek, podminky uziti, posouzeni pttcin, zpravy 0 interakcich do te doby neznamych a kfizovc kontaminaci, udaje z monitorovani rezidui, kde je to treba, jakakoliv jina informace tykajici se bezpecnosti dopliikove latky Nebudou-li dodany zadne dalsf informace 0 nekterem z techto faktoru, must byt presne uvedeny duvody, proc tomu takje. 7. Novy zadatel zavisejici na prvnim povoleni dopliikove latky, ktere je vazano na osobu odpovednou za jeji uvedeni do obehu Ponevadz posouzeni na zaklade udaju dodanych pro prvotni povoleni muze byt povazovano za spolehlive, je nezbytne, aby dokumentace pripravcna pro ucely zadosti spliiovala pouze uvedene pozadavky, Pro tyto ucely lze dopliikovou latku povazovat za identickou, pokud kvalitativni a kvantitativni slozeni a cistota aktivnich i neaktivnich slozek je v zasade totozna, pfiprava je stejna a podminky uziti identicke, Pro tyto produkty obvykle nebude nezbytne opakovat zkousky farmakologicke, toxikologicke a ucinnosti a je mozne podat zkracenou zadost, Tato zadost must obsahovat expertni zpravy, Musi byt predlozeny uplne podklady dIe bodu 3 a monografie. Must byt uvedeny udaje ukazujlci, ze specificka rada Iyzikalnich a chemickych vlastnosti dopliikove latky se zasadne shoduji s vlastnostmi vyrabeneho produktu. Must byt potvrzeno, ze nove vedecke znalosti obsazene v dostupne literature tykajici se dopliikove latky nezmenily puvodni posouzeni ucinnosti od doby povoleni originalni dopliikove latky pro uvedeni do obehu, Zvlastni pozornost must byt venovana pripadnemu rOZVOJl rezistence na Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5709 antimikrobialni latky ph dlouhodobem uzivani aktivni latky v praxi. Testy se must provadet v provoznich podminkach na farmach, kde se aktivni latka uzivala pravidelne behem co mozna nejdelsi doby. Jako testovane organismy must byt zvoleny beznc strevni bakterie a vyber must zahrnovat prislusne endogenni a exogenni grampozitivni a gramnegativni organismy. Jestlize testy ukazuji na zmenu profilu rezistence v porovnani k pocatecnimu stavu, pak must byt na rezistentnich bakteriich testovana kfizova rezistence vuci odpovidajlcim antibiotikum uzivanym ph Ieceni infekcnich nemoci u cloveka i u zvitat. Nejdulezitejsf jsou antibiotika patrlci do stejne skupiny jako doplrikova latka, avsak test must zahrnovat i dalsi skupiny antibiotik. Musi byt podan dukaz, ze za soucasneho stavu vedeckych znalosti uvedenych v dostupne literature je dopliikova latka za schvalenych podminek i nadale bezpecna pro cilove druhy, spotrebitele, osoby s ni zachazejlci a zivotni prostredi. Ochranna Ihuta musi byt stanovena v souladu s max. limitem rezidui (MLR). 1) Vazana rezidua se rovnaji rezidualni frakci v tkani, ktera neni extrahovatelna fyzikalne chemickymi nebo biologickymi prostredky. Jsou vysledkem kova1entniho spojeni metabolitu slouceniny s bunecnymi makromo1eku1ami. 2) Cilova tkaii je pozivatelna tkan vybrana pro monitorovani vsech rezidui u ciloveho zvifete. 3) Pro stanoveni ochranne lhuty je minimalni navrhovany pocet zdravychm zvirat, z nichz budou odebrany vzorky pri kazde porazce nebo v casovem useku, tento: dojnice osm, vcetne zvirat v druhe a dalsich 1aktaci (ctyfi zvirata s vysokou uzitkovosti na pocatku 1aktace a ctyfi se slabou uzitkovosti v pos1edni fazi 1aktace), ostatni velka zvifata: ctyfi v jednom vzorku, drubez: sest v jednom vzorku, snaskova drubez: deset vajec v kazdem bodu mefeni, ryby: deset v jednom vzorku. 4) Navrhovany vypocet : [500g masa (slozeneho ze 300 g svalu, 100 gjater, 50 g 1edvin, 50 g tuku) nebo 500 g dnibeze (slozene ze 300 g svalu, 100 g jater, 10 g 1edvin, 90 g tuku) nebo 300 g ryb] + 1500 g mleka + 100 g vajec. 5) Pokyny GECD pro testovani chemikalii Strana 5710 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Cast II. B Biologicke zkouseni mikroorganizmua enzymu Castka 116 1. Pro mikroorganizmy a enzymy plati cast LA a nasledujici dopliiky a zmeny: Aktivni substanci muze byt pouze mikroorganizmus nebo enzymaticky preparat chemicky stanovitelny. 2. Identita, vlastnosti a podminky uziti dopliikove Iatky; kontrolni metody 2.1. Specifikace tykajici se aktivni substance U mikroorganizmu se uvede: nazev a taxonomicky popis podle mezinarodnfho nomenklatorickeho kodexu. K determinaci mohou byt pouzity j ine mezinarodne uznavane klasifikacni prirucky, napr. Bergey s Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study (Lodder a Kreger van Rijn, Ainsworth and Bisbyomegas Dictionary of the Fungi (Hawksworth, Sutton a Ainsworth), the Genus Aspergillus (Raper a Fennel); nazev a misto sbirek kultur schvalenych rnezinarodnim deposicnim organem v tomto oboru. U deponovaneho kmene se uvede sbirkove cislo, genove upravy a vsechny dulezite identifikacni znaky. Dale se uvede : puvod, prlslusne morfologicke a fyziologicke vlastnosti, vyvojova stadia, zavazne faktory tykajici se biologicke aktivity jako dopliikove latky a jine geneticke identifikacni udaje. Pocet jednotek tvoftcich kolonie (CFU) na 1 gram. U enzymu se uvede: oznaceni podle hlavnich enzymovych aktivit ve smyslu pozadavku IUB/IUPAC, European Inventory of Existing Commercial Substances (EINECS) a CAS Number; biologicky puvod (u rnikrobialniho puvodu: nazev a misto sbirky kultur schvalene mezinarodnim depozitnim organem, ve ktere je kmen pod ptislusnym cislem prechovavan, dale se uvedou genove upravy a vsechny dulezite identifikacni vlastnosti, a to vcctne genetickych udaju), aktivity tykajici se chemicky cistych modelovych substratu a dalsi Iyzikalni a chemicke vlastnosti. Ve vsech ptipadech must byt pripojcna kopie 0 ptijmu deponovaneho mikroorganizmu oznaceneho nazvem a taxonomickym popisem podle mezinarodnich nomenklatumich pravidel. 2.2. Dulezite vlastnosti U mikroorganizmu: zavazne identifikacni vlastnosti a predpokladane vyuziti, napriklad vegetativni nebo sporulujici forma, CFU na 1 gram. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5711 U enzymu: optimalni hodnoty pH, optimalni teplota (-y) a dalsi vhodne vlastnosti. 2.3. Stabilita U mikroorganizmu: pokles biologicke aktivity (napr. zivotnost). U enzymovych pfipravku: podrobnosti 0 prltomnosti neocekavanych reakcnich produktu vznikajiclch ph cnzymovych ci chemickych reakcich cnzymoveho prlpravku ph skladovani krmnych smesi, 2.4. Ostatni dulezite vlastnosti U mikroorganizmu a enzymu vyhodnoceni odolnosti k poklesu nebo ztrate biologicke ucinnosti v travicim traktu (in vivo) nebo za modelovych podminek (in vitro). 2.5. Navrzene davkovani v premixech a krmnych smesich se vyjadruje v: prislusnych jednotkach biologicke aktivity, napr. v CFU na gram produktu u mikroorganizmu nebo v jednotkach ucinnosti u enzymovych pfipravku. 2.6. Kontrolni metody U mikroorganizmu oficialni metody detekce, vyhodnocovani, identifikace a odpovidajlci trzni ukazatele. 3. Zkousky tykajici se ucinnosti dopliikove latky 3.1. U mikroorganizmu vznik kttzove kontaminace s mikroorganizmy pritomnymi v krmivu. 4. Zkousky tykajici se bezpecnosti uziti dopliikove latky Pro mikroorganizmy a enzymy nejsou zavazne testy: akutni toxicity, subchronicke toxicity (u enzymovych ptipravku mikrobialniho puvodu stact test peroralniho toxicity na hlodavcich v delce 90 dnu), chronicke toxicity a karcinogenity. 4.1. Utech organizmu, ktere jsou rezistentni vue! Ieccbnym antibiotikum nutno objasnit geneticky zaklad rezistence. 4.2. Pokud je aktivni substanci mikroorganizmus, Je nutno stanovit, je-li rezistentnl k antibiotikurn. 4.3. Pokud aktivni substanci (napr. enzymove pnpravky) vytvari mikroorganizmus, je nutno stanovit odpovidajlci pocet zivych mikroorganizmu. 4.4. U enzymovych pripravku, izolovanych z mikroorganizmu, se bezne pozaduji nasledujici testy: a) test genovych rnutaci bakterii, Strana 5712 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 b) test chromozomalnich aberact (prednostne in vitro). Pokud mozno, maji se toxikologicke testy uskuteciiovat s pouzitim sarze precisteneho finalnlho fermentacniho produktu, a to pred pridantm nosicu, redidel nebo j inych latek. Zavazne se uskuteciiuji v souladu se vsemi metodickymi postupy uznavanych mezinarodnich vedeckych ustavu. Ucinky latek bilkovinne povahy nebo aktivit enzymovych pripravku, slcdovane na bunecne urovni, zvlaste testy in vitro, lze vyhodnocovat modifikovanymi standardnimi metodami. Tyto odchylky lze prijmout tehdy, pokudjsou podlozeny odpovidajicimi argumenty. Ph testaci se maji objasnit nespecificke toxicke reakce a prokazat genotoxicke ucinky, Zobecnene specifikace a skupinovy test umoznuji v produktu stanovit spolehlive definovane a specificke toxiny i nezname toxicke slouceniny. Toxikologicka zprava must obsahovat vycerpavajici dokumentaci. Testy se provedou s materialem, jehoz charakteristiky, jako komercnfho pftpravku, jsou popsany v technologicke casti dokumentace. Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5713 Pifloha c. 17 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Souhrnna dokumentace biologickeho zkouseui Vysledky biologickeho zkouseni se predkladaji formou souhrnne dokumentace v cleneni: 1. Metodika a cile biologickeho pokusu 2. Podminky biologicke testace na cilovych pokusnych zvfratech nebo bilancni zkousky 2.1. Zivocisny druh, plemeno, linie, pohlavi, vek 2.2. Podrninky ustajeni, vyzivy a osctrovant zvfrat 2.3. Casove vymezeni pokusu, presna delka pokusu 2.4. Pocty pokusnych a kontrolnich skupin, presne pocty zvirat 2.5. Pocet opakovani pokusu 2.6. Charakteristika, slozeni, analyticke overent zkouseneho produktu, latky aj., vcctne slozeni, a analyticke overent slozek krmne davky 2.7. Pouzite kontrolni analyticke metody 2.8. Pouzite statisticke metody 3. Prehlcd vysledku 3.1. Vliv na uzitkove vlastnosti 3.1.1. Pffjem krmiva 3.1.2. Rustova krivka, prumerny denni prirustek 3.1.3. Konverze krmiva 3.1.4. Dojivost 3.1.5. Snaska 3.1.6. DaISf nutricne podmlnene vlivy 3.2. Bezpecnost uziti 3.2.1. Toxicita 3.2.2. Karcinogenita 3.2.3. Mutagenita 3.2.4. Genotoxicke ucinky 3.2.5. Teratogenita 3.3. Vlivy na zivotni prostredi Strana 5714 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 3.3.1. Biodegradace 3.3.2. Vlivy na suchozemske prostredi 3.3.3. Vlivy na vodni prostredt 3.3.4. Vlivy na vzdusne prostredi 3.3.5. Bezpecnost cloveka ph manipulaci 3.4. Biologicke nesnasenlivosti, kontraindikace 3.5. Konzervacni ucinnost 3.6. Kontrola zdravi pokusnych zvitat 3.7. Negativni ucinky, frekvence a prlciny uhynuti 3.8. Vysledky specialnich vysetrenl 4. Vlastnosti zivocisneho produktu 4.1. Biologicke, fyzikalni, chemicke, mikrobialni, smyslove, kulinarni a technologicke vlastnosti masa 4.2. Biologicke, fyzikalni, chemicke, mikrobialni, smyslove, kulinarni a technologicke vlastnosti mleka 4.3. Biologicke, fyzikalni, chemicke, rnikrobialni a technologicke vlastnosti vejce 5. Sumarizace a zobecnent vysledku, podminky pro pouziti, statisticke vyhodnoceni, poprtpade ekonomicka analyza 6. Vysledky biologickeho zkouseni podle ptilohy c. 16 casti I. (jen u biologickeho zkouseni urcitych proteinovych krmiv) 7. Monografie podle pfilohy c. 18 jen u biologickeho zkouseni doplrikovych latek Castka 116 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Strana 5715 Pifloha c. 18 k vyhlasce c. 356/2008 Sb. Monografie k souhrnne dokumentaci biologickeho zkouseui dophikovych latek Vzor monografie Monografie dopliikove latky obsahuje nasledujlci casti, ktere je nutno dolozit v tomto poradi: 1. 1. Identita dopliikove latky. 1.1.1 Navrhovany(e) 0 bchodni nazev (nazvy), 1.1.2 Typ dopliikove latky s ohledem na jeji hlavni funkce. Jakekoliv jine uziti aktivni latky must byt upresneno. 1.1.3 Kvalitativni a kvantitativni slozeni (aktivni latka, j ine komponenty, necistoty, variabilita jednotlivych sarzf). Je-li aktivni latka smest aktivnich slozek jednotlive chemicky definovatelnych, must byt kazda z nich popsana oddelene s uvedenim jejich porneru ve smesi. 1.1.4 Fyzikalni vlastnosti, rozdelent podle velikosti castic, forma castic, hustota, objemova hustota; u kapalin dale viskozita a povrchove napeti. 1.1.5 Vyrobni proces, vcctne zvlastnich vyrobnich postupu. 1.2 Specifikace aktivni latky 1.2.1 Druhovy nazev, chemicke oznaceni podle nomenklatury IUPAC, dalsf mezinarodnt druhove nazvy a zkratky. Clslo CAS (Chemical Abstract Service Number). 1.2.2 Strukturalni vzorec, empiricky vzorec a molekulova hmotnost. Kvalitativni a kvantitativni slozeni hlavnich komponentu, rnikrobialni puvod (nazev a misto sbirky kultury, kde je kmen ulozen), je-li aktivni latka produktem fermentace. 1.2.3 Cistota Kvalitativni a kvantitativni slozeni aktivnich latek a prtpadnych doprovodnych chernickych necistot a toxickych latek, potvrzeni neexistence tvorby organismu, 1.2.4 Dulezite vlastnosti Fyzikalnt vlastnosti chemicky definovanych latek: konstanta rozkladu, pKa, elektrostaticke vlastnosti, bod tani, bod varu, hustota, tlak par, rozpustnost ve vode a v organickych rozpoustedlech, Kow a Koc, hmotove a absorpcni spektrum, udaje NMR, prtpadne izomery a jakekoliv jine dulezite fyzikalni vlastnosti. 1.3 Fyzikalne-chemicke, technologicke a biologicke vlastnosti dopliikove latky. 1.3.1 Stabilita dopliikove latky ph pusobcni podminek vnejslho prostredi jako je svetlo, teplota, pH, vlhkost a kyslik, Navrhovana doba skladovani, 1.3.2 Stabilita ph vyrobe premixu a krmiv, zejmena stabilita za predpokladanych podminek vyroby (teplota, vlhkost, tlak/strih, doba). Prtpadne odvozene produkty nebo produkty rozkladu. 1.3.3 Stabilita behem skladovani premixu a krmiv vyrobenych za definovanych podminek. Navrhovana doba skladovani. 1.3.4 Jine dulezite fyzikalne-chemicke, technologicke nebo biologicke vlastnosti, zejmena schopnost se za priznivych podminek rozptylit a vytvaret a zachovavat Strana 5716 Sbirka zakonu c. 356 / 2008 Castka 116 homogenni smesi v premixech a krmivech, protiprasne a antistaticke vlastnosti, rozpustnost v kapalinach, 1.4 Metody kontroly 1.4.1 Popis metod pouzitych pro urceni kriteril uvedenych v bodech 2.1.3, 2.1.4, 2.2.3, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3 a 2.3.4 prilohy c. 17 casti I. A. 1.4.2 Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod pro stanoveni markeru rezidui aktivni latky v tkanich cilovych zvitat a v zivocisnych produktech. 1.4.3 Pokud byly uvedene metody zverejneny, stact uvest odkazy na prtslusnou literaturu a pripojit prislusne zvlastnl kopie publikaci. 1.4.4 Informace 0 optimalnich skladovacich podminkach pro referencni standardy. 1.5 Biologicke vlastnosti dopliikove latky. 1.5.1 Udaje 0 profylaktickych ucincich kokcidiostatik a jinych Iecebnych latek (napriklad nemocnost, umrtnost, pocet oocyst a vyskyt poskozeni). 1.5.2 U zootcchnickych dopliikovych latek jinych nez jsou uvedeny v bode 3.2.1 prflohy c. 17 casti I. A udaje 0 ucincich na pfijem krmiva, telesnou hmotnost, produkcni ucinnost, jakost a vyteznost produktu a jakykoliv jiny ukazate1 ptiznivy pro zvifc, zivotni prostredi, vyrobce nebo spotrebitele. 1.5.3 U tcchnologickych dopliikovych latek se uvedou odpovidajlci technologicke ucinky, 1.5.4 Nezadouci ucinky, kontraindikace nebo varovna upozorneni (cilove zvifc, spotrebitel, zivotni prostredi), vcctne vzajemneho biologickeho pusobeni, a jejich oduvodneni, Ptijatelna dermi davka (ADI) nebo maximalni limity rezidui (MLR) stanovene pro j ina pouziti aktivni latky musej f byt specifikovany, 1.6. Udaje 0 kvalitativnich a kvantitativnich reziduich v cilovych tkanich prlpadne zj istenych v produktech zivocisneho puvodu za podminek predpokladaneho uziti dopliikove latky. 1.7 Ptijatelna dermi davka (ADI), stanovene maxirnalni limity rezidui (MLR) a ochranna Ihuta must byt v prtpade potreby uvedeny. 1.8 line vlastnosti dulezite pro identifikaci dopliikove latky. 1.9 Podminky uzitl, 1.10 Datum.