Strategic plan for the Common Agricultural Policy of the Czech Republic for the period 2023–2027

CS 1 CS CCI 2023CZ06AFSP001 Název v angličtině CAP Strategic Plan for the period 2023-2027 Název v národním jazyce nebo v národních jazycích CS - Strategický plán SZP na období 2023-2027 Verze 1.3 První rok 2023 Poslední rok 2027 Způsobilý od 1.1.2023 Způsobilý do Číslo rozhodnutí Komise C(2022)8338 Datum rozhodnutí Komise 24.11.2022 Dotčený fond nebo dotčené fondy EZZF, EZFRV Datum vytvoření zprávy 25/11/2022 14:26 CS 2 CS Obsah 1 Strategické prohlášení ............................................................................................................................... 33 2 Posouzení potřeb a intervenční strategie, včetně cílového plánu a kontextových ukazatelů.................... 36 2.1 Vyhodnocení potřeb a intervenční strategie ...................................................................................... 36 2.1.SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii ............................................................................................ 54 2.1.SO1.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 54 2.1.SO1.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 54 2.1.SO1.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 54 2.1.SO1.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 55 2.1.SO1.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 55 2.1.SO1.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 56 2.1.SO1.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 56 2.1.SO1.4 Intervenční logika ........................................................................................................... 56 2.1.SO1.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli ...................................................................... 59 2.1.SO1.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ........................................................................... 59 2.1.SO1.9 Odůvodnění finančního přídělu ...................................................................................... 60 2.1.SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci ..................................................................................................................... 61 2.1.SO2.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 61 2.1.SO2.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 61 2.1.SO2.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 62 2.1.SO2.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 63 2.1.SO2.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 64 2.1.SO2.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 65 2.1.SO2.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 66 2.1.SO2.4 Intervenční logika ........................................................................................................... 66 2.1.SO2.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli ...................................................................... 70 2.1.SO2.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ........................................................................... 70 2.1.SO2.9 Odůvodnění finančního přídělu ...................................................................................... 71 2.1.SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci.......................................................... 72 2.1.SO3.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 72 2.1.SO3.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 72 2.1.SO3.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 72 2.1.SO3.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 72 2.1.SO3.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 73 2.1.SO3.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 73 2.1.SO3.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 73 2.1.SO3.4 Intervenční logika ........................................................................................................... 74 2.1.SO3.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli ...................................................................... 77 2.1.SO3.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ........................................................................... 77 2.1.SO3.9 Odůvodnění finančního přídělu ...................................................................................... 78 2.1.SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku ............................................................................................................................................. 79 2.1.SO4.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 79 2.1.SO4.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 79 2.1.SO4.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 79 2.1.SO4.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 81 CS 3 CS 2.1.SO4.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 82 2.1.SO4.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 83 2.1.SO4.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 83 2.1.SO4.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. ....................................................................................... 83 2.1.SO4.4 Intervenční logika ........................................................................................................... 84 2.1.SO4.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli ...................................................................... 86 2.1.SO4.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) ............... 87 2.1.SO4.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ........................................................................... 87 2.1.SO4.9 Odůvodnění finančního přídělu ...................................................................................... 87 2.1.SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách .................................... 88 2.1.SO5.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 88 2.1.SO5.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 88 2.1.SO5.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 88 2.1.SO5.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 89 2.1.SO5.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 90 2.1.SO5.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 91 2.1.SO5.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 91 2.1.SO5.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. ....................................................................................... 91 2.1.SO5.4 Intervenční logika ........................................................................................................... 92 2.1.SO5.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli ...................................................................... 94 2.1.SO5.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) ............... 94 2.1.SO5.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ........................................................................... 94 2.1.SO5.9 Odůvodnění finančního přídělu ...................................................................................... 95 2.1.SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny ............................................................................................. 96 2.1.SO6.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................... 96 2.1.SO6.1.1 Silné stránky ............................................................................................................ 96 2.1.SO6.1.2 Slabé stránky ............................................................................................................ 96 2.1.SO6.1.3 Příležitosti ................................................................................................................ 97 2.1.SO6.1.4 Hrozby ..................................................................................................................... 98 2.1.SO6.1.5 Další připomínky ..................................................................................................... 98 2.1.SO6.2 Identifikace potřeb .......................................................................................................... 98 2.1.SO6.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. ....................................................................................... 99 2.1.SO6.4 Intervenční logika ......................................................................................................... 100 2.1.SO6.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli .................................................................... 102 2.1.SO6.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) ............. 102 2.1.SO6.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ......................................................................... 102 2.1.SO6.9 Odůvodnění finančního přídělu .................................................................................... 103 2.1.SO7 Získávat a podporovat mladé zemědělce a další nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech ..................................................................................... 104 2.1.SO7.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................. 104 2.1.SO7.1.1 Silné stránky .......................................................................................................... 104 2.1.SO7.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................... 104 2.1.SO7.1.3 Příležitosti .............................................................................................................. 104 2.1.SO7.1.4 Hrozby ................................................................................................................... 104 CS 4 CS 2.1.SO7.1.5 Další připomínky ................................................................................................... 104 2.1.SO7.2 Identifikace potřeb ........................................................................................................ 105 2.1.SO7.4 Intervenční logika ......................................................................................................... 105 2.1.SO7.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli .................................................................... 106 2.1.SO7.6 Plánujete příspěvek SZP do programu Erasmus? ......................................................... 106 2.1.SO7.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ......................................................................... 106 2.1.SO7.9 Odůvodnění finančního přídělu .................................................................................... 107 2.1.SO8 Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně zapojování žen do zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů .................................................................................................... 108 2.1.SO8.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................. 108 2.1.SO8.1.1 Silné stránky .......................................................................................................... 108 2.1.SO8.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................... 108 2.1.SO8.1.3 Příležitosti .............................................................................................................. 108 2.1.SO8.1.4 Hrozby ................................................................................................................... 109 2.1.SO8.1.5 Další připomínky ................................................................................................... 109 2.1.SO8.2 Identifikace potřeb ........................................................................................................ 109 2.1.SO8.4 Intervenční logika ......................................................................................................... 109 2.1.SO8.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli .................................................................... 110 2.1.SO8.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ......................................................................... 110 2.1.SO8.9 Odůvodnění finančního přídělu .................................................................................... 110 2.1.SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci................................................................................................................... 111 2.1.SO9.1 Shrnutí analýzy SWOT ................................................................................................. 111 2.1.SO9.1.1 Silné stránky .......................................................................................................... 111 2.1.SO9.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................... 112 2.1.SO9.1.3 Příležitosti .............................................................................................................. 114 2.1.SO9.1.4 Hrozby ................................................................................................................... 114 2.1.SO9.1.5 Další připomínky ................................................................................................... 115 2.1.SO9.2 Identifikace potřeb ........................................................................................................ 115 2.1.SO9.4 Intervenční logika ......................................................................................................... 116 2.1.SO9.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli .................................................................... 117 2.1.SO9.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ......................................................................... 118 2.1.SO9.9 Odůvodnění finančního přídělu .................................................................................... 118 2.1.XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi ................................................................................................................................................... 119 2.1.XCO.1 Shrnutí analýzy SWOT................................................................................................ 119 2.1.XCO.1.1 Silné stránky ......................................................................................................... 119 2.1.XCO.1.2 Slabé stránky ........................................................................................................ 119 2.1.XCO.1.3 Příležitosti ............................................................................................................. 120 2.1.XCO.1.4 Hrozby .................................................................................................................. 121 2.1.XCO.1.5 Další připomínky .................................................................................................. 121 2.1.XCO.2 Identifikace potřeb ....................................................................................................... 121 2.1.XCO.4 Intervenční logika ........................................................................................................ 121 2.1.XCO.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli .................................................................... 123 2.1.XCO.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků ....................................................................... 123 2.1.XCO.9 Odůvodnění finančního přídělu ................................................................................... 123 2.2 Kontextové ukazatele a další hodnoty použité pro výpočet cílů ...................................................... 124 CS 5 CS 2.3 Cílový plán ....................................................................................................................................... 125 2.3.1 Rekapitulační tabulka ................................................................................................................ 125 2.3.2 Plánované intervence a výstupy s přímou a významnou vazbou na ukazatele výsledků ......... 134 2.3.3 Soulad s cíli Unie pro rok 2030 stanoveným ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a přínos k těmto cílům ............................... 134 3. Konzistentnost strategie a doplňkovost ................................................................................................. 135 3.1 Přehled environmentální a klimatické architektury ......................................................................... 135 3.1.1 Popis celkového přispění podmíněnosti k plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) .......................................................................... 135 3.1.2 Přehled komplementarity příslušných základních podmínek podle čl. 31 odst. 5 a čl. 70 odst. 3, podmíněnosti a různých intervencí zaměřených na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu ...... 139 3.1.3 Vysvětlení, jak zvýšit celkový příspěvek, jak je uvedeno v článku 105................................... 145 3.1.4 Vysvětlení, jakým způsobem přispívá struktura strategického plánu SZP z hlediska environmentální a klimatické tématiky k plnění již zavedených dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních nástrojích uvedených v příloze XI nebo z nich vycházejících ............ 151 3.1.5 V příslušných případech příspěvek SZP na projekty LIFE ...................................................... 157 3.2 Přehled strategie generační obměny ................................................................................................ 157 3.2.1 V příslušných případech příspěvek SZP na projekty programu Erasmus................................. 157 3.3 Vysvětlení, jak jsou intervence v rámci podpory vázaného příjmu uvedené v hlavě III kapitole II oddílu 3 pododdílu 1 v souladu s rámcovou směrnicí o vodě – 2000/60/ES ......................................... 158 3.4 Přehled, pokud jde o cíl spravedlivějšího rozdělování a účinnějšího a účelnějšího zacílení podpory příjmů ..................................................................................................................................................... 158 3.5 Přehled odvětvových intervencí ....................................................................................................... 158 3.5.1 Ovoce a zelenina ....................................................................................................................... 158 3.5.2 Včelařské produkty ................................................................................................................... 161 3.5.3 Víno........................................................................................................................................... 166 3.5.4 Chmel ........................................................................................................................................ 167 3.5.5 Olivový olej a stolní olivy......................................................................................................... 167 3.5.6 Hovězí a telecí maso ................................................................................................................. 168 3.5.7 Mléko a mléčné výrobky .......................................................................................................... 168 3.5.8 Ovce a kozy............................................................................................................................... 169 3.5.9 Bílkovinné plodiny.................................................................................................................... 170 3.5.10 Cukrová řepa ........................................................................................................................... 171 3.5.11 Ostatní odvětví ........................................................................................................................ 172 3.6 Přehled intervencí, které přispívají k zajištění uceleného a integrovaného přístupu k řízení rizik, v příslušných případech ............................................................................................................................ 174 3.7 Interakce mezi vnitrostátními a regionálními intervencemi ............................................................ 175 3.7.1 V příslušných případech popište vzájemné působení mezi vnitrostátními a regionálními intervencemi, včetně rozdělení finančních přídělů na intervenci a na fond ...................................... 175 3.7.2 V příslušných případech, kdy jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, uveďte, jak intervenční strategie případně zajišťuje soudržnost a soulad těchto prvků s prvky strategického plánu SZP stanovenými na vnitrostátní úrovni............................................................ 175 3.8 Přehled, jakým způsobem strategický plán SZP přispívá k cíli zlepšení dobrých životních podmínek zvířat a snížení antimikrobiální rezistence stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. i), včetně základních podmínek a komplementarity ................................................................................................................ 175 3.9 Zjednodušení a snížení administrativní zátěže ................................................................................ 176 3.10 Podmíněnost ................................................................................................................................... 177 3.10.1 Hlavní problém: Změna klimatu (její zmírňování a přizpůsobování se jí. ............................. 177 3.10.1.1 DZES 1: Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše ........................................................................................................... 177 3.10.1.1.1 Souhrn závazků zemědělského podniku (např. systém předchozího povolení a povinnost přeměny) ................................................................................................................... 177 3.10.1.1.2 Územní rozsah (vnitrostátní, regionální, na úrovni zemědělských podniků, skupina podniků) ..................................................................................................................................... 178 3.10.1.1.3 Hodnota referenčního poměru (včetně metody výpočtu) ......................................... 178 CS 6 CS 3.10.1.1.4.Typ dotčených zemědělců (všichni zemědělci, kteří mají trvalé travní porosty) ..... 178 3.10.1.1.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 178 3.10.1.2 DZES 2: Ochrana mokřadů a rašelinišť ........................................................................... 179 3.10.1.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 179 3.10.1.2.2 Rok uplatnění DZES ................................................................................................. 179 3.10.1.2.3 Územní rozsah a vymezená oblast ............................................................................ 179 3.10.1.2.4 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 179 3.10.1.2.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 179 3.10.1.3 DZES 3: Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin ............................................................................................................................................. 179 3.10.1.3.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 179 3.10.1.3.2 Územní rozsah .......................................................................................................... 180 3.10.1.3.3 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 180 3.10.1.3.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 180 3.10.2 Hlavní problém: Voda............................................................................................................. 180 3.10.2.1 DZES 4: Zřízení ochranných pásem podél vodních toků ................................................ 180 3.10.2.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 180 3.10.2.1.2 Minimální šířka ochranných pásů (v m) ................................................................... 180 3.10.2.1.3 Územní rozsah, včetně vymezení vodních toků ....................................................... 180 3.10.2.1.4 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 180 3.10.2.1.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 180 3.10.3 Hlavní problém: půda (ochrana a kvalita) .............................................................................. 181 3.10.3.1 DZES 5: Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu ................................................................................................................ 181 3.10.3.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 181 3.10.3.1.2 Územní rozsah (včetně erozí ohrožených oblastí a sklonu svahu) ........................... 181 3.10.3.1.3 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 181 3.10.3.1.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 181 3.10.3.2 DZES 6: Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějším období (v nejcitlivějších obdobích) ................................................................................................................ 183 3.10.3.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku (včetně příslušného období) .................... 183 3.10.3.2.2 Územní rozsah .......................................................................................................... 184 3.10.3.2.3 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 184 3.10.3.2.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 184 3.10.3.3 DZES 7: Střídání plodin na orné půdě kromě plodin pěstovaných pod vodou ............... 185 3.10.3.3.1 Shrnutí postupu v zemědělském podniku pro střídání rostlin ................................... 185 3.10.3.3.2 Shrnutí postupu zemědělského podniku pro diverzifikaci plodin ............................. 186 3.10.3.3.3 Územní rozsah .......................................................................................................... 186 3.10.3.3.4 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 186 3.10.3.3.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES (zejména pokud členský stát zvolil diverzifikaci plodin) ............................................... 186 3.10.4 Hlavní problém: Biologická rozmanitost a krajina (ochrana a kvalita) .................................. 187 3.10.4.1 DZES 8: Minimální podíl orné půdy věnovaný neprodukčním plochám a prvkům a na celé zemědělské ploše, zachování krajinných prvků a zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků .............................................................................................................. 187 3.10.4.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 187 3.10.4.1.2 Územní působnost (platí pro normu „minimální podíl“) .......................................... 188 3.10.4.1.3 Typ dotčených zemědělců (platí pro normu „minimální podíl“) .............................. 188 3.10.4.1.4 Vysvětlení příspěvku k hlavnímu cíli praxe/standardu ............................................. 189 CS 7 CS 3.10.4.2 DZES 9: Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách náležejících do sítě Natura 2000................................................................................................................................................ 190 3.10.4.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku ................................................................. 190 3.10.4.2.2 Územní rozsah .......................................................................................................... 190 3.10.4.2.3 Typ dotčených zemědělců......................................................................................... 190 3.10.4.2.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES.......................................................................................................................................... 190 3.10.5 Další DZES (pokud je to relevantní) ...................................................................................... 190 4. Prvky společné pro několik intervencí ................................................................................................... 191 4.1 Definice a minimální požadavky ..................................................................................................... 191 4.1.1 Zemědělská činnost ................................................................................................................... 191 4.1.1.1 Definice produkce .............................................................................................................. 191 4.1.1.2 Definice údržby zemědělské plochy .................................................................................. 191 4.1.1.2.1 Orná půda .................................................................................................................... 191 4.1.1.2.2 Trvalé plodiny ............................................................................................................. 192 4.1.1.2.3 Trvalé louky a pastviny ............................................................................................... 193 4.1.2 Zemědělská plocha.................................................................................................................... 193 4.1.2.1 Prvky agrolesnických systémů, pokud jsou založeny a/nebo udržovány na zemědělské ploše ............................................................................................................................................... 193 4.1.2.1.1 Orná půda .................................................................................................................... 193 4.1.2.1.2 Trvalé plodiny ............................................................................................................. 193 4.1.2.1.3 Trvalé louky a pastviny ............................................................................................... 193 4.1.2.2 Orná půda ........................................................................................................................... 193 4.1.2.2.1 Další připomínky k definici orné půdy ....................................................................... 193 4.1.2.3 Trvalé plodiny .................................................................................................................... 194 4.1.2.3.1 Definice školek ........................................................................................................... 194 4.1.2.3.2 Definice rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích ........... 194 4.1.2.3.3 Další připomínky k definici trvalých plodin ............................................................... 195 4.1.2.4 Trvalé louky a pastviny ...................................................................................................... 196 4.1.2.4.1 Definice trav a jiných zelených pícnin........................................................................ 196 4.1.2.4.2 Rozhodnutí použít kritérium „orby“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu .................................................................................................................................................... 196 4.1.2.4.3 Rozhodnutí použít kritérium „obdělávání“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu........................................................................................................................................ 196 4.1.2.4.4 Rozhodnutí o použití kritéria „opětovné osévání různými druhy trav“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu a jeho popis v případě kladné odpovědi.......................... 196 4.1.2.4.5 Rozhodnutí o zařazení dalších druhů, jako jsou stromy a/nebo keře, které produkují krmivo pro zvířata, za předpokladu, že trávy a jiné zelené pícniny zůstanou převažujícími druhy. .................................................................................................................................................... 196 4.1.2.4.6 Rozhodnutí o zařazení dalších druhů, jako jsou keře a/nebo stromy, které by mohly být spásány a/nebo které produkují krmivo pro zvířata, tam, kde trávy a jiné zelené pícniny tradičně nepřevažují nebo se na pastvinách nevyskytují ......................................................................... 196 4.1.2.4.7 Další připomínky k definici trvalého travního porostu ............................................... 197 4.1.2.5 Další připomínky k definici zemědělské plochy obecně ................................................... 197 4.1.3 Způsobilý hektar ....................................................................................................................... 197 4.1.3.1 Kritéria, jak stanovit převahu zemědělské činnosti v případě, že je půda využívána rovněž k nezemědělské činnosti ................................................................................................................... 197 4.1.3.2 Kritéria, která zajišťují, že zemědělec má k dispozici půdu .............................................. 197 4.1.3.3 Období, během něhož musí plocha splňovat definici „způsobilého hektaru“ ................... 198 4.1.3.4 Rozhodnutí zahrnout plochy využívané k zemědělské činnosti pouze každý druhý rok .. 198 4.1.3.5 Rozhodnutí o začlenění dalších krajinných prvků (těch, které nejsou chráněny v rámci DZES) za předpokladu, že nejsou převažující a vzhledem k rozloze, kterou zaujímají, výrazně nebrání výkonu zemědělské činnosti. ............................................................................................ 198 CS 8 CS 4.1.3.6 Rozhodnutí, pokud jde o trvalé travní porosty s rozptýlenými nezpůsobilými prvky, použít pro určení plochy považované za způsobilou pevné redukční koeficienty .................................... 198 4.1.3.7 Rozhodnutí zachovat způsobilost dříve způsobilých ploch, pokud již nesplňují definici „způsobilého hektaru“ podle čl. 4 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o SPR v důsledku využívání vnitrostátních režimů, jejichž podmínky jsou v souladu s intervencemi, na které se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 63 odst. 2 horizontálního nařízení (EU), který umožňuje produkci produktů neuvedených v příloze 1 prostřednictvím paludikultury a který přispívá k cílům nařízení SPR v oblasti životního prostředí a klimatu..................................................................... 198 4.1.4 Aktivní zemědělec .................................................................................................................... 198 4.1.4.1 Kritéria pro určení osob s minimální úrovní zemědělské činnosti .................................... 198 4.1.4.2 Rozhodnutí použít negativní seznam nezemědělských činností jako doplňkový nástroj .. 199 4.1.4.3 Rozhodnutí o stanovení částky přímých plateb, která nesmí být vyšší než 5 000 EUR a v rámci níž se zemědělci v každém případě považují za „aktivní zemědělce“ ................................. 199 4.1.5 Mladý zemědělec ...................................................................................................................... 199 4.1.5.1 Maximální věková hranice ................................................................................................. 199 4.1.5.2 Podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“ ...................................... 199 4.1.5.3 Vhodná odborná příprava a/nebo dovednosti, které jsou požadovány .............................. 199 4.1.5.4 Další připomínky k definici mladého zemědělce............................................................... 200 4.1.6 Nový zemědělec ........................................................................................................................ 200 4.1.6.1 Podmínky, za nichž lze poprvé být „vedoucím hospodářství“ .......................................... 200 4.1.6.2 Vhodná odborná příprava a dovednosti, které jsou požadovány ....................................... 200 4.1.7 Minimální požadavky na získání přímých plateb ..................................................................... 200 4.1.7.1 Práh .................................................................................................................................... 200 4.1.7.2 Vysvětlení .......................................................................................................................... 200 4.1.8 Další definice použité v plánu SZP ........................................................................................... 201 4.2 Prvek týkající se přímých plateb ...................................................................................................... 206 4.2.2 Snížení přímých plateb ............................................................................................................. 206 4.2.2.1 Popis snížení a/nebo omezení přímých plateb ................................................................... 206 4.2.2.2 Odečtení nákladů práce ...................................................................................................... 206 4.2.2.3 Odhadovaný výsledek snížení přímých plateb a stropu pro jednotlivé roky ..................... 207 4.2.3 Uplatňování na úrovni členů právnických osob nebo skupin / na úrovni skupiny přidružených právnických osob (článek 110) .......................................................................................................... 207 4.2.4 Příspěvek k nástrojům řízení rizik ............................................................................................ 208 4.3 Technická pomoc ............................................................................................................................. 208 4.3.1 Cíle ............................................................................................................................................ 208 4.3.2 Rozsah a orientační plánování činností..................................................................................... 208 4.3.3 Příjemci ..................................................................................................................................... 209 4.3.4 Sazba ......................................................................................................................................... 209 4.4 Síť SZP ............................................................................................................................................. 209 4.4.1 Souhrnný přehled a cíle národní sítě SZP, včetně činností na podporu evropského inovačního partnerství (EIP) a znalostních toků v rámci zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) ............................................................................................................................................................ 209 4.4.2 Struktura, řízení a fungování vnitrostátní sítě SZP ................................................................... 210 4.5 Přehled koordinace, vymezení a doplňkovost fondu EZFRV a jiných fondů Unie působících ve venkovských oblastech .......................................................................................................................... 211 4.6 Finanční nástroje .............................................................................................................................. 217 4.6.1 popis finančního nástroje .......................................................................................................... 217 4.7 Společné prvky pro intervence ve formě rozvoje venkova .............................................................. 217 4.7.1 Seznam nezpůsobilých investic ................................................................................................ 217 4.7.2 Definice venkovské oblasti a aplikovatelnost ........................................................................... 218 4.7.3 Další prvky společné pro odvětvové intervence, intervence pro rozvoj venkova nebo společné pro odvětvové intervence i intervence pro rozvoj venkova ............................................................... 218 4.7.4 Sazby příspěvku platné pro intervence pro rozvoj venkova ..................................................... 220 5. Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii ................. 222 5.1 Intervence ve formě přímých plateb ................................................................................................ 229 CS 9 CS BISS(21) - Základní podpora příjmu pro udržitelnost ....................................................................... 229 01.21 - Základní podpora příjmu pro udržitelnost ......................................................................... 229 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 229 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 229 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 229 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 229 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 229 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 230 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 230 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 230 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 230 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 232 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 232 02.28 - Platba pro malé zemědělce ................................................................................................ 233 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 233 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 233 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 233 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 233 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 233 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 234 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 234 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 234 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 234 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 236 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 236 CRISS(29) - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost ......................................... 237 03.29 - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost .............................................. 237 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 237 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 237 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 237 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 237 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 237 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 238 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 238 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 238 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 239 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 240 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 240 CIS-YF(30) - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce ...................................................... 241 04.30 - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce ............................................................. 241 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 241 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 241 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 241 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 241 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 241 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 242 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 242 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 243 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 244 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 245 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 245 Eco-scheme(31) - Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat ............. 247 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba......................................... 247 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 247 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 247 CS 10 CS 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 247 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 247 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 248 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 273 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 277 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 277 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 277 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 279 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 279 06.31 - Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství ............................................ 281 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 281 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 281 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 281 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 281 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 281 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 283 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 284 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 284 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 284 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 286 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 286 CIS(32) - Podpora příjmu vázaná na produkci .................................................................................. 287 07.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci chmele ...................................................................... 287 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 287 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 287 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 287 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 287 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 287 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 288 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 288 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 288 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 289 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 291 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 291 08.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny .................................................................... 292 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 292 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 292 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 292 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 292 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 292 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 293 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 293 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 294 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 295 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 297 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 297 09.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce ........................................................................ 299 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 299 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 299 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 299 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 299 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 299 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 300 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 300 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 301 CS 11 CS 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 303 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 304 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 304 10.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci mléka ....................................................................... 306 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 306 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 306 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 306 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 306 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 306 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 307 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 307 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 307 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 309 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 310 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 310 11.32 - Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz ....................................................................... 311 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 311 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 311 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 311 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 311 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 311 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 312 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 312 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 312 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 314 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 315 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 315 12.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy ............................................................ 316 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 316 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 316 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 316 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 316 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 316 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 317 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 317 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 317 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 319 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 320 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 320 13.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa ......................................................... 321 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 321 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 321 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 321 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 321 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 321 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 322 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 322 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 322 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 324 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 325 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 325 14.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin ................................................. 326 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 326 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 326 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 326 CS 12 CS 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 326 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 326 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 327 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 327 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 327 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 329 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 330 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 330 15.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor ................................................ 332 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 332 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 332 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 332 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 332 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 332 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 333 7 Rozsah a částky podpory ........................................................................................................ 333 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence ............................................................ 333 9 Soulad s dohodou WTO .......................................................................................................... 335 11 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 336 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 336 5.2 Odvětvové intervence ...................................................................................................................... 337 Ovoce a zelenina ................................................................................................................................ 337 Plánované jednotkové částky – definice ................................................................................ 338 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ................................................ 338 INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření................................................................................... 339 64.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum ....................................... 339 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 339 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 339 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 339 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 340 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 340 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 342 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 342 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 343 ADVI1(47(1)(b)) - – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci ............................................................................................................................... 344 68.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Poradenství a technická pomoc .................... 344 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 344 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 344 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 344 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 344 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 345 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 345 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 346 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 346 TRAINCO(47(1)(c)) - – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu ............................................................................................................................. 347 76.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení ............................. 347 CS 13 CS 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 347 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 347 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 347 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 348 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 348 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 349 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 349 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 349 ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce .................................................... 350 67.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Ekologická nebo integrovaná produkce ..... 350 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 350 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 350 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 350 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 350 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 350 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 352 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 352 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 352 TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů ......................................................................................................................................... 353 66.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce ............................................. 353 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 353 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 353 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 353 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 353 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 353 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 354 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 354 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 354 PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů ............................................................................ 356 69.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Propagace a zvyšování spotřeby produktů .... 356 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 356 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 356 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 356 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 356 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 356 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 357 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 358 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 358 QUAL(47(1)(g)) - – zavádění systémů sledování a certifikace .................................................... 359 65.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce (režimy jakosti) ................. 359 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 359 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 359 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 359 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 359 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 359 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 360 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 360 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 360 TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům........................................................................... 361 74.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace ........................................ 361 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 361 CS 14 CS 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 361 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 361 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 361 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 361 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 362 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 362 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 362 CLIMA(47(1)(i)) - – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ... 364 75.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu ............................ 364 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 364 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 364 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 364 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 364 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 365 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 366 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 366 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 366 WITHD(47(2)(f)) - – stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení ................................................. 367 71.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu 367 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 367 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 367 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 367 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 367 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 367 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 368 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 369 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 369 GREEN(47(2)(g)) - – zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů ...................................................... 370 72.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň ... 370 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 370 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 370 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 370 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 370 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 370 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 371 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 372 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 372 NOHAR(47(2)(h)) - – nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou .................................... 373 77.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení ......... 373 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 373 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 373 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 373 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 373 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 373 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 374 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 374 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 375 HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení CS 15 CS chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům ........................................................................................................................................... 376 70.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce ..................................................................................................................................... 376 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 376 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 376 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 376 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 376 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 376 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 377 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 377 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 377 COACH(47(2)(j)) - – poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům................................................................. 379 78.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení 379 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 379 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 379 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 379 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 379 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 379 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 380 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 381 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 381 COMM(47(2)(l)) - – komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů ..................................................................................................................................... 382 73.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň .................................................................................................................................................... 382 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 382 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 382 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 382 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 382 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 382 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 383 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 383 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 383 Včelařské produkty ............................................................................................................................ 384 ADVIBEES(55(1)(a)) - – poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace .......................... 384 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace ........ 384 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 384 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 384 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 384 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 384 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 384 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 386 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 387 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 387 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 388 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 388 INVAPI(55(1)(b)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření ....... 389 56.55 - Sektor včelařství - investice do hmotného a nehmotného majetku ............................... 389 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 389 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 389 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 389 CS 16 CS 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 389 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 389 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 390 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 391 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 391 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 392 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 392 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze .............. 393 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 393 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 393 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 393 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 393 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 393 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 394 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 395 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 395 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 396 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 396 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev ..................................................... 397 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 397 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 397 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 397 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 397 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 397 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 398 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 399 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 399 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 400 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 400 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce .................................. 401 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 401 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 401 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 401 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 401 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 401 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 402 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 403 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 403 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 404 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 404 ACTLAB(55(1)(c)) - – opatření na podporu laboratoří pro analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesu produktivity a látek potenciálně toxických pro včely ...................................... 405 61.55 - Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů ........................... 405 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 405 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 405 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 405 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 405 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 405 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 406 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 407 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 407 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 408 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 408 Víno.................................................................................................................................................... 409 RESTRVINEY(58(1)(a)) - – restrukturalizace a přeměna vinic .................................................. 409 CS 17 CS 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína - restrukturalizace ............................................ 409 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 409 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 409 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 409 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 409 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 409 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 411 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 411 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 411 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 412 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 412 INVWINE(58(1)(b)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku ve vinařských systémech, s výjimkou operací souvisejících s typem intervence podle písmene a), zpracovatelských zařízení a vinařské infrastruktury, jakož i marketingových struktur a nástrojů ............................................. 414 63.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína .............................. 414 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 414 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 414 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 414 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 414 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 414 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 415 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 415 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 415 9 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................. 416 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ........................................... 416 Vejce .................................................................................................................................................. 417 Plánované jednotkové částky – definice ................................................................................ 418 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ................................................ 418 INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření................................................................................... 419 79.47 - Intervence v sektoru vajec - investice a výzkum ........................................................... 419 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 419 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 419 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 419 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 419 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 420 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 421 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 421 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 422 ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce .................................................... 423 84.47 - Intervence v sektoru vajec - ekologická nebo integrovaná produkce ............................ 423 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 423 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 423 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 423 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 423 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 423 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 424 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 424 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 424 TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů ......................................................................................................................................... 426 82.47 - Intervence v sektoru vajec - zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování .................................................................................................................................................... 426 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 426 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 426 CS 18 CS 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 426 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 426 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 426 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 427 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 427 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 427 PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů ............................................................................ 428 85.47 - Intervence v sektoru vajec - propagace a zvyšování spotřeby produktů (marketing zaměřený na propagaci značek jakosti) ..................................................................................... 428 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 428 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 428 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 428 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 428 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 428 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 429 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 429 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 429 QUAL(47(1)(g)) - – zavádění systémů sledování a certifikace .................................................... 430 80.47 - Intervence v sektoru vajec - kvalita produkce ............................................................... 430 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 430 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 430 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 430 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 430 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 430 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 431 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 431 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 431 TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům........................................................................... 432 81.47 - Intervence v sektoru vajec - sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů .................................................................................................................................................... 432 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 432 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 432 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 432 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 432 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 432 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 433 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 433 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 433 CLIMA(47(1)(i)) - – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ... 434 86.47 - Intervence v sektoru vajec - environmentální opatření ................................................. 434 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 434 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 434 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 434 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 434 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 434 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 435 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 435 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 435 HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům ........................................................................................................................................... 436 CS 19 CS 83.47 - Intervence v sektoru vajec - prevence krizí a řízení rizik ............................................. 436 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 436 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 436 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 436 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 436 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 436 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 437 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 437 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 437 Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI ................................................................ 438 brambory ............................................................................................................................................ 438 Plánované jednotkové částky – definice ................................................................................ 439 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ................................................ 439 INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření................................................................................... 440 95.47 - Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv ................ 440 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 440 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 440 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 440 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 440 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 440 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 442 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 442 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 442 TRAINCO(47(1)(c)) - – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu ............................................................................................................................. 443 96.47 - Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení ............... 443 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 443 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 443 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 443 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 443 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 443 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 444 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 445 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 445 TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů ......................................................................................................................................... 446 94.47 - Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů ................................................................................................................... 446 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 446 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 446 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 446 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 446 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 446 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 447 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 448 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 448 HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům ........................................................................................................................................... 449 97.47 - Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce ....................................... 449 CS 20 CS 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 449 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 449 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 449 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 449 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 449 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 450 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 450 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 450 okrasné rostliny .................................................................................................................................. 451 Plánované jednotkové částky – definice ................................................................................ 452 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem ................................................ 452 INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření................................................................................... 453 87.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum ........................................ 453 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 453 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 453 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 453 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 453 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 454 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 454 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 455 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 455 ADVI1(47(1)(b)) - – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci ............................................................................................................................... 456 92.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - poradenství .................................................... 456 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 456 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 456 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 456 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 456 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 456 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 457 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 457 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 457 ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce .................................................... 458 91.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu ....................................................................................................................................... 458 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 458 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 458 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 458 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 458 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 458 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 459 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 459 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 459 TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů ......................................................................................................................................... 461 89.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - odbyt produkce (soustředění nabídky) ......... 461 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 461 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 461 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 461 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 461 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 461 CS 21 CS 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 462 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 462 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 462 PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů ............................................................................ 463 93.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - propagace a zvyšování spotřeby produktů ... 463 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 463 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 463 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 463 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 463 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 463 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 464 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 464 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 464 TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům........................................................................... 465 88.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin- kvalita produkce (zvyšování obchodní hodnoty a jakosti)........................................................................................................................................ 465 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 465 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 465 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 465 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 465 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 465 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 466 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 466 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 466 HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům ........................................................................................................................................... 467 90.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik ........................... 467 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ............................................................... 467 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ................................. 467 3 Potřeby, které intervence řeší .............................................................................................. 467 4 Ukazatel(e) výsledků .......................................................................................................... 467 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence .................................... 467 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .............................................................. 468 7 Další informace specifické pro typ intervence .................................................................... 468 8 Soulad s dohodou WTO ...................................................................................................... 468 5.3 Intervence ve formě rozvoje venkova .............................................................................................. 469 ENVCLIM(70) - Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření ........................................................................................................................................ 469 16.70 - AEKO Zatravňování orné půdy ......................................................................................... 469 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 469 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 469 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 469 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 469 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 470 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 471 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 472 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 473 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 473 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 474 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 474 CS 22 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 475 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 478 17.70 - AEKO Meziplodiny ........................................................................................................... 482 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 482 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 482 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 482 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 482 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 482 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 484 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 485 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 486 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 486 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 486 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 486 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 488 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 488 18.70 - AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů ............................................................. 490 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 490 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 490 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 490 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 490 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 490 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 497 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 498 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 500 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 500 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 501 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 501 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 502 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 508 19.70 - AEKO Krajinotvorné sady ................................................................................................ 513 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 513 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 513 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 513 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 513 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 513 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 514 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 515 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 516 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 516 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 516 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 516 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 517 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 517 20.70 - AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě ........................................................................ 518 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 518 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 518 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 518 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 518 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 518 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 522 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 524 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 524 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 525 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 525 CS 23 CS 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 525 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 526 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 527 21.70 - AEKO Integrovaná produkce ............................................................................................ 530 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 530 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 530 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 530 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 530 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 530 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 535 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 537 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 538 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 538 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 539 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 539 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 541 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 542 22.70 - AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě ............................................ 545 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 545 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 545 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 545 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 545 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 545 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 548 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 549 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 550 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 550 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 550 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 550 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 551 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 551 23.70 - Ekologické zemědělství ..................................................................................................... 552 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 552 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 552 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 552 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 552 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 552 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 556 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 557 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 558 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 558 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 559 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 559 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 560 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 564 25.70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost .................................................. 568 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 568 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 568 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 568 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 568 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 568 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 569 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 569 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 570 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 570 CS 24 CS 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 571 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 571 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 572 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 573 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém ................................................................................ 576 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 576 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 576 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 576 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 576 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 577 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 577 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 578 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 578 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 579 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 579 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 579 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 580 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 580 27.70 - Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací ........................................................ 581 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 581 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 581 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 581 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 581 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 581 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 583 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 585 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 586 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 587 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 587 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 587 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 588 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 588 28.70 - Dobré životní podmínky zvířat .......................................................................................... 590 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 590 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 590 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 590 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 590 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 590 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 594 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 598 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 599 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 599 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 599 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 599 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 601 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 602 29.70 - Lesnicko-environmentální platby - Biodiverzita ............................................................... 605 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 605 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 605 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 605 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 605 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 605 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 607 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 608 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 608 CS 25 CS 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 609 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 609 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 609 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 610 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 611 30.70 - Lesnicko-environmentální platby - Genofond ................................................................... 614 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 614 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 614 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 614 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 614 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 614 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 615 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 616 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 617 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 617 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 617 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 618 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 619 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 619 ANC(71) - Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti .................................. 621 31.71 - Oblasti s přírodními a jinými omezeními .......................................................................... 621 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 621 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 621 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 621 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 621 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 621 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 623 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 623 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 625 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 625 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 625 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 626 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 627 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 627 ASD(72) - Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků ............................................................................................................................................................ 629 32.72 - Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě .......................................................................... 629 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 629 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 629 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 629 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 629 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 629 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 630 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 631 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 631 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 632 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 632 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 632 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 633 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 633 INVEST(73-74) - Investice, včetně investic do zavlažování............................................................. 635 33.73 - Investice do zemědělských podniků .................................................................................. 635 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 635 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 635 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 635 CS 26 CS 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 635 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 635 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 636 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 636 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 637 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 637 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 637 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 637 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 639 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 639 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů .............................................................. 641 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 641 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 641 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 641 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 641 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 641 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 642 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 642 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 643 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 643 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 643 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 644 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 645 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 645 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství ................................................................ 647 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 647 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 647 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 647 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 647 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 647 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 649 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 649 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 650 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 650 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 650 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 651 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 652 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 652 36.73 - Investice do lesnické infrastruktury ................................................................................... 654 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 654 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 654 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 654 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 654 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 654 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 655 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 656 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 656 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 656 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 656 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 657 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 658 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 658 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 ......................................................................... 660 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 660 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 660 CS 27 CS 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 660 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 660 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 660 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 664 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 664 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 664 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 664 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 664 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 665 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 666 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 666 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch ............................................................................. 668 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 668 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 668 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 668 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 668 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 668 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 669 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 669 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 669 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 670 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 670 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 670 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 671 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 671 39.73 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin................................................. 673 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 673 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 673 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 673 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 673 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 673 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 674 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 674 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 674 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 674 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 675 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 675 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 676 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 676 40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích ................................................................................... 678 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 678 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 678 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 678 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 678 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 678 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 679 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 679 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 679 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 680 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 680 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 680 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 681 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 681 41.73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu ............................................................. 683 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 683 CS 28 CS 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 683 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 683 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 683 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 683 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 685 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 685 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 685 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 685 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 686 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 686 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 687 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 687 42.73 - Založení agrolesnického systému ...................................................................................... 689 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 689 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 689 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 689 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 689 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 689 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 691 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 691 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 691 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 691 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 692 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 692 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 693 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 693 43.73 - Neproduktivní investice v lesích ....................................................................................... 694 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 694 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 694 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 694 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 694 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 694 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 695 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 695 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 695 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 695 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 696 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 696 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 697 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 697 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin .................................................................................. 699 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 699 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 699 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 699 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 699 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 699 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 700 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 700 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 701 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 701 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 701 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 701 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 702 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 702 45.73 - Investice do nezemědělských činností ............................................................................... 704 CS 29 CS 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 704 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 704 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 704 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 704 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 704 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 705 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 705 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 705 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 706 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 706 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 706 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 707 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 707 46.73 - Pozemkové úpravy ............................................................................................................ 709 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 709 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 709 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 709 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 709 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 709 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 710 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 710 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 711 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 711 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 711 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 711 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 712 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 712 INSTAL(75) - Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově .............................................................................................................................................. 714 49.75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce ............................................................................... 714 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 714 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 714 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 714 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 714 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 714 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 715 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 715 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 716 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 716 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 716 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 716 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 718 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 718 COOP(77) - Spolupráce ..................................................................................................................... 720 51.77 - Inovace při zpracování zemědělských produktů ............................................................... 720 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 720 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 720 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 720 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 720 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 720 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 721 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 721 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 722 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 722 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 722 CS 30 CS 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 722 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 723 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 723 52.77 - LEADER ........................................................................................................................... 725 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 725 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 725 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 725 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 725 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 725 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 726 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 726 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 727 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 727 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 730 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 730 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 732 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 732 53.77 - Podpora operačních skupin a projektů EIP........................................................................ 733 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 733 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 733 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 733 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 733 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 733 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 735 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 735 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 735 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 736 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 736 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 736 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 737 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 737 KNOW(78) - Výměna znalostí a šíření a informací .......................................................................... 739 54.78 - Podpora poradenství .......................................................................................................... 739 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 739 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 739 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 739 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 739 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 739 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 741 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 741 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 742 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 742 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 742 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 742 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 743 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 744 55.78 - Podpora vzdělávání............................................................................................................ 747 1 Územní působnost a případně regionální rozměr ................................................................... 747 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle ..................................... 747 3 Potřeby, které intervence řeší .................................................................................................. 747 4 Ukazatel(e) výsledků .............................................................................................................. 747 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence ........................................ 747 6 Identifikace příslušných základních prvků ............................................................................. 749 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu .................................................................. 749 8 Informace týkající se posuzování státní podpory .................................................................... 749 CS 31 CS 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence .......................................................... 749 10 Soulad s dohodou WTO ........................................................................................................ 749 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci ........................................................................... 750 12 Plánované jednotkové částky – definice ............................................................................... 751 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy .................................................. 751 6 Finanční plán ........................................................................................................................................... 754 6.1 Přehledová tabulka ........................................................................................................................... 754 6.2 Podrobné finanční informace a rozdělení na jednotlivé intervence a plánování výstupů ................ 757 6.2.1 Přímé platby .............................................................................................................................. 757 6.2.2 Odvětvové ................................................................................................................................. 761 6.2.3 Rozvoj venkova ........................................................................................................................ 764 7. Správní a koordinační struktura ............................................................................................................. 802 7.1 Určení řídicích a koordinačních orgánů + kontrolních subjektů ..................................................... 802 7.2 Popis struktury sledování a vykazování ........................................................................................... 808 7.3 Informace o kontrolním systému a sankcích ................................................................................... 809 7.3.1 IACS – Integrovaný administrativní a kontrolní systém .......................................................... 809 7.3.1.1 Všechny prvky systému IACS stanovené v horizontálním nařízení jsou zavedeny a fungují od 1. ledna 2023. ............................................................................................................................ 809 7.3.1.1.1 Systém identifikace zemědělských pozemků (LPIS) ...................................................... 809 7.3.1.1.2 Geoprostorový (GSA) a aplikační systém založený na zvířatech (GSA) ....................... 810 7.3.1.1.3 Používáte systém automatických žádostí (ve smyslu čl. 65 odst. 4 písm. f) horizontálního nařízení)?........................................................................................................................................ 810 7.3.1.1.4 Systém monitorování oblasti (AMS) .............................................................................. 810 7.3.1.1.6 Systém pro identifikaci a registraci platebních nároků, je-li použitelný ........................ 811 7.3.1.1.7 Systém identifikace a registrace zvířat ve smyslu čl. 65 odst. 4 písm. c) [čl. 66 odst. 1 písm. g) horizontálního nařízení] ................................................................................................... 811 7.3.2 Jiné než IACS ........................................................................................................................... 811 7.3.2.1 Stručný popis systému sankcí za jiné intervence než v systému IACS v souladu se zásadami účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku ............................................................... 811 7.3.2.2 Stručný popis kontrolního systému pro jiné systémy než IACS (kontrolní metody, křížové kontroly, trvalost investic a související kontroly ex post atd.) ...................................................... 812 7.3.2.3 Pravidla pro zadávání veřejných zakázek? ........................................................................ 814 7.4 Podmíněnost ..................................................................................................................................... 814 7.4.1 Systém kontroly pro podmíněnost ............................................................................................ 814 7.4.1.1 Popis systému kontroly pro podmíněnost .......................................................................... 814 7.4.1.2 Druhy kontrol ..................................................................................................................... 816 7.4.2 Systém sankcí pro podmíněnost................................................................................................ 818 7.4.2.1 Popis systému sankcí pro podmíněnost ............................................................................. 818 7.4.2.2 Definice a použití „opakování“ (výpočet a zahrnuté časové rozpětí): ............................... 818 7.4.2.3 Definice a použití „záměrnosti“ ......................................................................................... 819 7.4.3 Uvedení použití zjednodušeného kontrolního systému pro malé zemědělce ........................... 819 7.4.4 Příslušné kontrolní subjekty odpovědné za kontroly postupů podmíněnosti, povinné požadavky na hospodaření ................................................................................................................................... 820 7.5 Sociální podmíněnost ....................................................................................................................... 822 7.5.1 Popis systému kontroly pro sociální podmíněnost.................................................................... 822 7.5.2 Popis systému sankcí pro sociální podmíněnost ....................................................................... 822 8. Modernizace: systém AKIS a digitalizace ............................................................................................. 823 8.1 Systém AKIS ................................................................................................................................... 823 8.1 Celkové plánované organizační nastavení systému AKIS........................................................... 823 8.2 Popis, jak budou v rámci systému AKIS vzájemně spolupracovat poradenské služby, výzkumné sítě a sítě SZP (čl. 114 písm. a) bod ii)) ............................................................................................. 826 8.3 Popis organizace všech zemědělských poradců podle požadavků uvedených v čl. 15 odst. 2, čl. 15 odst. 3 a čl. 15 odst. 4 ............................................................................................................... 828 8.4 Popis, jak je poskytována podpora inovací podle čl. 114 písm. a) bodu ii)................................. 829 8.5 Strategie digitalizace (čl. 114 písm. b)) ....................................................................................... 830 CS 32 CS Přílohy ........................................................................................................................................................ 832 Příloha I o hodnocení ex ante a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES ............................................................................................................................. 832 1. Shrnutí procesu a výsledků hodnocení ex ante .............................................................................. 832 2. Doporučení hodnocení ex ante a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a způsob jejich řešení ............................................................................................................................ 834 3. Zpráva o hodnocení ex ante ........................................................................................................... 864 4. Zpráva o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí ....................................................... 864 Příloha II o analýze SWOT .................................................................................................................... 864 Příloha III o konzultacích s partnery ...................................................................................................... 864 Příloha IV o zvláštní podpoře pro bavlnu (v příslušných případech) .................................................... 864 Příloha V o doplňkovém vnitrostátním financování poskytovaném v rámci strategického plánu SZP 865 Příloha VI o přechodné vnitrostátní podpoře (v příslušných případech) ............................................... 866 a) roční odvětvový finanční rámec pro každé odvětví, pro které je poskytována přechodná vnitrostátní podpora ........................................................................................................................... 866 b) v relevantních případech maximální jednotková míra podpory pro každý rok daného období .... 866 c) v relevantních případech informace o referenčním období pozměněném v souladu s čl. 147 odst. 2 druhým pododstavcem ....................................................................................................................... 866 d) stručný popis komplementarity přechodné vnitrostátní podpory s intervencemi strategického plánu SZP ..................................................................................................................................................... 866 Další příloha: Soulad s cíli Unie pro rok 2030 a příspěvek k nim ......................................................... 866 Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030 snížit ztráty živin o 50 % a zároveň zajistit, aby se nezhoršila úrodnost půdy ................................................................................................................... 866 Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030, kterým je 10 % zemědělské plochy v rámci krajinných prvků s vysokou rozmanitostí. ........................................................................................................... 869 Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030, kterým je 25 % zemědělské plochy v rámci ekologického zemědělství .................................................................................................................. 871 Vnitrostátní příspěvek k cílům EU do roku 2030, kterými jsou 50% snížení celkového používání a rizika chemických pesticidů a používání nebezpečnějších pesticidů ................................................ 871 Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030 snížit prodej antimikrobiálních látek pro obhospodařovaná zvířata a v akvakultuře o 50 % ............................................................................. 873 Vnitrostátní příspěvek k cíli EU 2025 zavést rychlý širokopásmový internet ve venkovských oblastech, aby bylo dosaženo cíle 100% přístupu ............................................................................. 875 DOKUMENTY .......................................................................................................................................... 876 CS 33 CS 1 Strategické prohlášení Strategický plán SZP v České republice je nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova ze zdrojů obou zemědělských fondů (EZZF a EZFRV) plně v souladu s obecnými i z nich vycházejícími specifickými cíli SZP. Hlavním záměrem je zajištění rozvoje celého sektoru při zachování původních směrů SZP, kterými je zejména stabilizace zemědělských příjmů a rozvoj konkurenceschopnosti a dostatečné zajištění bezpečných potravin za rozumné ceny pro spotřebitele. Ale zároveň také stále důležitější podpora reagující na změnu klimatu a směřující k udržitelnému zemědělství a lesnictví, k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji odolnému vůči klimatickým změnám a v neposlední řadě k rozvoji venkova. V souladu s těmito cíli a závazky Strategický plán SZP zohledňuje doporučení EK z roku 2020 související s cíli Zelené dohody pro Evropu, navazuje a využívá zkušeností z PRV 2014-22 zejména z doporučení plynoucích z provedených průběžných hodnocení. Strategický plán SZP vychází ze SWOT analýzy a v ní identifikovaných potřeb zemědělského, potravinářského i lesnického sektoru stejně jako z potřeb rozvoje venkova a zvyšování kvality životního prostředí. Identifikované potřeby byly zohledněny ve zvolených 92 intervencích. Přičemž od začátku příprav SP SZP bylo konzultována široká platforma zainteresovaných institucí a zástupců sektorů, aby bylo dosaženo takového řešení, které zaručí optimální rozvoj a podporu sektoru. Nejvíce finančních prostředků bude cíleno na podporu ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu přímá podpora základního příjmu funguje jako základní záchranná síť pro udržení zemědělců na území a pro zajištění bezpečnosti a pomáhá vybalancovat nestálost zemědělských trhů a příjmů zemědělců. Na redistributivní platbu, tedy platbu na první hektary, půjde 23 procent z celkového rozpočtu na přímé platby. Umožní to výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. Kromě této základní podpory se SP SZP zaměří na specifickou podporu k zajištění životaschopného příjmu ve znevýhodněných oblastech a v citlivých odvětvích, nezbytných pro sociální a územní rovnováhu (např. skot, ovoce a zelenina, chmel). Téměř třetina rozpočtu přímých plateb bude zaměřena na podporu ekoschémat - režimů pro klima a životní prostředí. Mezi základní principy celofaremního modelu ekoschémat patří dodržení požadavků a specifických podmínek hospodaření nad rámec povinných podmínek, které žadatel plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Problematika zachování biodiverzity, zabránění degradaci půd a vody, změna klimatu a další jsou oblasti, které tržním fungováním bez podpory z veřejných zdrojů nelze řešit. Navíc je ochrana životního prostředí celospolečenským veřejným zájmem. Strategie proto reaguje zejména na úbytek druhové početnosti rostlin i živočichů, špatný stav půd (vodní a větrné eroze, acidifikace, dehumifikace a utužení) a zdravotní stav lesů (špatná dřevinná skladba, biotické i abiotické kalamity). Nezbytné je rovněž zvýšit retenční schopnost krajiny a tím snížit škody způsobené povodněmi a zajistit dostatek vody v obdobích s nižšími srážkovými úhrny. Podpora v rámci plošných intervencí venkova přispívá k řešení zatížení vod smyvem živin, pesticidů a ornicí ze zemědělské půdy, redukuje dopady hospodaření z hlediska ochrany vod. Nezbytné je podpořit trendy přechodu (nejen udržování stávajícího stavu) na environmentálně šetrnější systémy hospodaření a využít zvyšujícího se zájmu o ekologické zemědělství a integrovanou produkci. Soubor agroenvironmentálních opatření a ekologické zemědělství napomohou řešit uvedené potřeby v oblasti životního prostředí. Plošné environmentální platby doplní i další investice zejména v oblasti snižování skleníkových plynů a amoniaku a realizace pozemkových úprav. Co se týká lesního hospodářství, je třeba zejména zlepšit zdravotní stav a odolnost lesních porostů. Jedná se o úpravu porostní skladby prostřednictvím ochrany zpevňujících dřevin, obnovu lesů po kalamitách a rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Ke stabilizaci lesních porostů přispěje i zajištění vodního režimu v lesích. Zachování stálých kultur (lesy, sady, vinice) posiluje stabilní schopnost ukládání uhlíku. Plánované investice přiblíží celkovou hustotu lesní dopravní sítě optimu a umožní lepší zpřístupnění lesních porostů pro efektivní hospodaření lesnických podniků, ale také z hlediska veřejného zájmu. Technologické investice v rámci lesního hospodářství, které posilují produkční i mimoprodukční funkce lesů, motivují k náhradě stávajících zařízení za technologie šetrnější vůči lesu a zlepšují odezvu lesního hospodářství na výskyt kalamit v lesích. Posílení konkurenceschopnosti zemědělských podniků se zaměřením na výzkum je další z hlavních prioritních oblastí, kam bude podpora směřovat. Nejpalčivějším problémem v této oblasti je potřeba zvýšení účinnosti výrobních faktorů, která bude řešena podporou investic v zemědělství a zpracování zemědělských produktů do strojů a technologií. CS 34 CS K řešení stimulace organizace producentů jsou navrženy intervence z EZZF v sektorech ovoce a zeleniny, brambor, okrasných rostlin a vajec. Dostatečná nabídka pracovních příležitostí a rozvoj podnikání je základním předpokladem pro udržení obyvatel na venkově a ekonomický rozvoj venkova. Podpora podnikatelských aktivit s důrazem na prvovýrobu a následné zpracování, zatraktivnění sektoru a motivace vstupu mladých a podpora stability výroby a příjmů pomocí diverzifikace. Tím dojde i ke stabilizaci pracovních míst na venkově a zpomalení odlivu obyvatel a zvyšování životní úrovně obyvatel na venkově. K začlenění více mladých lidí do zemědělství, a tím i udržení na venkově přispějí intervence podporující zahájení činnosti mladých zemědělců i doplňková podpora v rámci přímých plateb. Zkušenosti s implementací metody LEADER ukazují, že místní akční skupiny hrají v rozvoji venkova nezastupitelnou roli – na základě místní strategie se realizují projekty, které pomáhají řešit specifické problémy dané lokality lépe, než centrálně řízené programy. Podporou metody LEADER lze dosáhnout vyšší hospodárnosti s veřejnými zdroji – využije se lepšího zacílení intervence, přesnějšího posouzení potřebnosti projektu pro danou lokalitu a v neposlední řadě synergických efektů jednotlivých programů ESIF. Řešeno bude zlepšení podmínek chovaných zvířat. Jde především o zlepšení stájového prostředí chovaných zvířat jak u dojeného skotu a telat, tak v chovu prasat, zejména zavedením preventivních hygienických opatření, opatření ke zlepšení kvality života prasnic a opatření ke zmírnění stresu odstavených selat. Pro snížení používání antimikrobik v chovu prasat na základě podávání vakcín a eliminaci rizik jak pro zdraví zvířat, tak i konzumentů potravin pocházejících z těchto zvířat je preferována cesta aktivního budování imunity proti stanoveným bakteriálním a virovým původcům onemocnění zvířat pomocí vakcín. Omezení použití prostředků na ochranu rostlin a popřípadě jejich náhrada biologickými preparáty bude mít i pozitivní vliv na řadu živočišných druhů (převážně hmyz), který se na těchto plochách vyskytuje. Zajištění nezávadné pitné vody bez výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů pro všechny obyvatele ČR je řešeno nejenom v rámci integrované produkce, ale především intervencí cílenou přímo do ochranných pásem vodních zdrojů. Nedílnou součástí strategie je zajištění efektivního transferu znalostí, ať v podobě vzdělávacích akcí, poradenství či podporou EIP. CS 35 CS CS 36 CS 2 Posouzení potřeb a intervenční strategie, včetně cílového plánu a kontextových ukazatelů 2.1 Vyhodnocení potřeb a intervenční strategie Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO P1.01 Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření Vysoká Ano X P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano X P1.03 Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření Velmi vysoká Ano X P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně X P2.01 Zvyšovat účinnost výrobních faktorů Střední Ano X P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano X P2.03 Zvýšit efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu Střední Ano X P2.04 Posílit zavádění inovací v zemědělství a potravinářství a spoluprací s výzkumem a vývojem Střední Ano X P2.05 Zajistit ekonomickou udržitelnost a životaschopnost lesního hospodářství Velmi vysoká Ano X P2.06 Zajistit investiční rozvoj oborů souvisejících s lesním hospodářstvím Střední Ano X P2.07 Doplnit chybějící infrastrukturu lesních podniků Střední Ano X P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano X X P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano X P3.02 Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin Střední Částečně X X P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně X CS 37 CS Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano X P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano X X P4.03 Využít dostupný potenciál biomasy k efektivní výrobě energií z OZE Vysoká Částečně X P4.04 Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu Velmi vysoká Částečně X P4.05 Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů Střední Ano X P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano X P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano X P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano X P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano X P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano X P6.03 Posílit biologickou a genovou rozmanitost lesního ekosystému Střední Ano X P6.04 Neproduktivní investice v lesích Nízká Ano X P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano X P7.01 Získávání mladých zemědělců Střední Ano X P8.01 Zvýšení a stabilizace podnikatelských aktivit na venkově s ohledem na udržitelný rozvoj venkova Vysoká Ano X P8.02 Zlepšit úroveň vybavenosti venkova Střední Částečně X P8.03 Rozvoj vysokorychlostního širokopásmového internetu ve venkovských oblastech Vysoká Ne X P8.04 Podpořit aktivity CLLD/Posílení místního rozvoje přístupem zdola nahoru Vysoká Ano X P9.01 Zlepšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat Velmi vysoká Ano X P9.02 Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Velmi vysoká Ano X CS 38 CS Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO P9.03 Snížení rizik plynoucích z rezistence k antimikrobikům a jejich reziduí u zvířat Vysoká Ano X P9.04 Předcházení vzniku potravinového odpadu Vysoká Ne X PX.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS Střední Ano X P1.01 - Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření V ČR přetrvává příjmová disparita zemědělců v důsledku přírodního znevýhodnění. Cca 56,5 % rozlohy z.p. se nachází v přírodně znevýhodněných oblastech (ANC). Podniky zde hospodařící dosahují nižších příjmů než v lokalitách mimo ANC, a to o 16-20 %. Zemědělci v ANC vynakládají v průměru o 20 % více nákladů na jednotku produkce nežli ti mimo ANC. V ANC oblastech, zejména pak v těch horských, je vyšší podíl menších podniků rodinného typu. Zemědělské podniky v ANC oblastech zůstávají také stabilním zaměstnavatelem, úroveň AWU na 100 ha je srovnatelná s oblastmi mimo ANC. Je proto ve veřejném zájmu udržet zemědělské podnikání v ANC, zajistit obhospodařování zemědělských půd, snížit riziko jejich opouštění a udržet pracovní místa i v odlehlejších částech českého venkova. Potřeba zachování zemědělského hospodaření na cenných lokalitách v oblastech Natura 2000 a tzv. "nášlapných kamenů" vyplývá z toho, že oblasti s velmi cennými plochami z hlediska druhové různorodosti, jsou často hůře přístupné a vyžadují tak šetrné postupy hospodaření. Kvůli vysokým provozním nákladům a nízkému výnosu hrozí upuštění od hospodaření. P1.02 - Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Zemědělské podniky vykazují vysoký podíl (provozních) podpor na přidané hodnotě svých výrobků ve srovnání s většinou států EU. V takovém stavu by životaschopnost většiny podniků bez přímých podpor vedla k ohrožení příjmové úrovně a snížila by jejich čistou přidanou hodnotu v průměru o 77 % a mohla by ohrozit hospodaření na většině zemědělské půdy. Ve znevýhodněných regionech dokonce objem veřejných podpor, včetně plateb za veřejné statky, převyšuje objem (tržní) produkce. Čeští zemědělci také často obchodují nižší podíl produkce ve zpracovaném stavu ve srovnání s jinými státy EU. Základní podpora příjmu míří na část tohoto problému (doplňuje příjmy odpovídající částkou vázanou na ha) s tím, že současně vyžaduje plnění značného počtu podmínek v hospodaření, které současně s naplňováním potřebné příjmové úrovně přináší také redukci negativních efektů zemědělství. Vedle toho decouplované podpory stabilizačního mechanismu vytvářejí předpoklady pro rozvoj tržně orientované produkce, obnovu a nové investice, a to včetně výsadeb okrajových nebo jinak specifických kultur. V souhrnu na tuto potřebu reagují nejen jednotlivé kategorie přímých podpor podmíněné striktnějšími požadavky na ochranu půdy a vod, ale také podporované sdružování zemědělců, krátkých dodavatelských řetězců a zejména systém vzdělávacích a poradenských akcí. P1.03 - Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření CS 39 CS Přetrvává příjmová disparita mezi podniky mikro, malými, středními a velkými jako důsledek odlišných technologických, manažerských a tržních strategií. Mikropodniky dlouhodobě tvoří přibližně třetinu příjmů (ČPH/AWU) oproti středním a velkým. Kromě příjmové výhody současně podniky zahrnuté do holdingových skupin benefitují na lepším kapitálovém vybavení a z toho plynoucí podnikatelské výhody. Podniky s převahou ŽV vykazují obecně nižší příjmy z trhu, i přes vysokou dosavadní závislost na provozních podporách, také podniky specializující se na intenzivní chov přežvýkavců, částečně vepřové a drůbeží jsou příjmově znevýhodněné. Vysoká úroveň příjmů se projevuje v podnicích se zaměřením na polní výrobu, která je dána vysokými provozními podporami a příznivými tržními podmínkami. Podniky s produkcí vybraných (citlivých) komodit, které jsou náročné na pracovní sílu či mají jiné specifické požadavky, by bez dodatečných stimulů nebyly konkurenceschopné a nemohly by pokračovat ve svém zaměření. Dostupná data ukazují, že výměry nebo stavy zvířat zejména v odvětví pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy, chmele, škrobových brambor, bílkovinných plodin a chovu skotu, ovcí a koz dlouhodobě stagnují či klesají. Je proto nezbytné zlepšit a stabilizovat příjem podnikům, zabývajícím se pěstováním těchto plodin či chovem uvedených druhů zvířat. Ukazuje se, že některé sektory (ovoce/zelenina) jsou rychleji ovlivňovány klimatickou změnou a častějším výskytem klimatických extrémů. Bez vázaných přímých podpor by tyto sektory nebylo možné udržitelně rozvíjet a s velkou pravděpodobností by stagnovaly ještě výrazněji. P1.04 - Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Významnou hrozbou v oblasti zemědělského podnikání jsou tzv. těžko pojistitelná rizika. Mezi těžko pojistitelná rizika v ČR lze aktuálně zařadit sucho a jarní mráz pro ovoce. Ostatně, škody vyplývající z extrémů počasí a nákaz nevykazují v posledních 10 letech rostoucí trend. Nicméně, výše uvedená rizika (sucho, jarní mráz) zůstávají v podmínkách ČR nadále nepojistitelná a tudíž dopady často sanuje veřejný rozpočet. Systém řízení rizik je v současnosti řešen komplexně převážně z národních zdrojů podporou pojištění (pouze pojistitelná rizika) a ad-hoc kompenzacemi ztrát podniků v důsledku produkčních a cenových výkyvů. Také nákazový fond a podpory ozdravování polních a speciálních plodin jsou důležitým pilířem systému řízení rizik v zemědělství v ČR a efektem obou těchto programů je, že dopady rizik chorob rostlin a nákaz hospodářských zvířat jsou v ČR relativně nízké. P2.01 - Zvyšovat účinnost výrobních faktorů CS 40 CS Je třeba vyrovnat produktivitu práce a celkovou produktivitu faktorů v ČR s vyspělejšími zeměmi, a tím přispět ke zvýšení tržní orientace a snížení podílu provozních dotací vůči produkci, tj. ke snížení závislosti podniků na provozních dotacích. Zvýšení účinnosti výrobních faktorů je jedním ze základních předpokladů pro posílení životaschopnosti a konkurenceschopnosti podniků, zejména v odvětvích živočišné výroby a produkčních odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Je vhodné podporu cílit na projekty využívající inovativní prvky. Je rovněž třeba reagovat na akutní nedostatek pracovníků a nutnost jejich náhrady investicemi a využít potenciálu digitalizace a automatizace v redukci provozních nákladů při aplikaci principů precizního zemědělství. Je potřeba podpořit podniky dodávající na trh značkové výrobky s vyšší prodejností, které reagují na aktuální poptávku spotřebitelů na bio-produkci a produkci dosahované za lepších životních podmínek zvířat, které bude vyžadovat změnu v technologiích chovů. Dále je nutné podpořit vyšší zastoupení na trhu malých a středních podniků diverzifikujících výrobu, které, kromě pozitivního působení na „environmentální infrastrukturu krajiny“, zvyšují konkurenceschopnost zaměřením na sociální venkovskou kohezi prostřednictvím integračního zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatel i možnostmi aktivizace ve svých podnicích. České zemědělství stále dosahuje při komparaci s vyspělejšími zeměmi EU nižší produktivity práce, dosahující úrovně kolem 45 %, a celková produktivita faktorů dosahuje v posledních letech průměrného ročního tempa 0,67 %, což představuje průměrné tempo růstu napříč všemi zeměmi EU. Převažuje nižší tržní orientace a sílí závislost zemědělských podniků na veřejných transferech vzhledem k velmi vysokému podílu provozních dotací na produkci, dosahující 24 %, což představuje téměř dvojnásobnou úroveň ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Omezený přístup malých a zejména začínajících podniků k úvěrovým finančním zdrojům a vyšší náklady na tyto externí zdroje financování způsobuje nižší míru investiční aktivity. Investice chybí hlavně v subsektorech, které mají nejvyšší potenciál vytváření (udržení, resp. zmírnění poklesu) zaměstnanosti, stejně tak v subsektorech, které mají potenciál růstu. Stávající poradenství nepokrývá některé klíčové potřeby zemědělství, které navíc nejsou projeveny v poptávce zemědělců. P2.02 - Posílit diverzitu zemědělské produkce Podniky s produkcí vybraných (citlivých) komodit by bez uplatnění dodatečných stimulů nebyly konkurenceschopné. Zkušenosti ukazují, že výměry nebo stavy vybraných, zejména na pracovní sílu náročných odvětví v dlouhodobém horizontu klesají. Zejména sektory ovoce, zeleniny, brambor, chmele, chovu skotu, ovcí a koz a cukrové řepy se nacházejí v ekonomických obtížích a dlouhodobě stagnují či klesají. Čímž se mění struktura zemědělské produkce – dlouhodobě a stabilně se zvyšuje podíl hodnoty rostlinné výroby na úkor živočišné výroby, který dlouhodobě klesá z 50 % podílu na celkové zemědělské produkci na 35 % podíl. Komodity živočišné výroby a speciální rostlinné výroby (ovoce a zelenina) mají nízký podíl na celkové produkci. Vázané podpory na produkci v období let 2014–2020 byly specificky orientované na podporu konkurenceschopnosti specifických plodin a živočišné produkce, čímž se zpomalil pokles rozsahu těchto komodit. Pokles podílu živočišné výroby a speciální rostlinné výroby má negativní vliv na zaměstnanost na venkově. Měnící se struktura zemědělské produkce zároveň ovlivňuje některé environmentální aspekty: nízká úroveň organického uhlíku v půdě, eroze půdy, zvyšování podílu monokultur na půdě s negativním vlivem na biodiverzitu. Proto je potřeba podpořit sektory, které poskytují ekonomické, sociální a zejména environmentální benefity. P2.03 - Zvýšit efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu CS 41 CS Problémem českého potravinářství je produkce výrobků s nižší přidanou hodnotou, což se projevuje i v ukazateli přidaná hodnota na pracovníka. Dlouhodobě je vykazována nízká produktivita pracovních sil vůči vyspělejším sousedním zemím. V produktivitě pracovních sil, vyjádřené pomocí přidané hodnoty na pracovníka, zaostává ČR za vyspělými sousedy Německem a Rakouskem (dlouhodobými členy EU), s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky je srovnatelná. Produktivita práce v ČR činí zhruba 21 tis. EUR na pracovníka, zatímco průměr EU představuje 43 tis. EUR. Pozitivním signálem je skutečnost, že produktivita pracovních sil se v čase zvyšuje, obdobný vývoj ale mají i okolní země. Nižší produktivitě pracovních sil odpovídá i nižší mzdová úroveň, která působí vedle snižování životní úrovně zaměstnanců na rostoucí rizika nedostatku pracovních sil. Nedostatek pracovních sil je výsledkem dlouhodobého poklesu zájmu o učňovské školství. Růst přidané hodnoty je potřeba založit na jakostních výrobcích a na inovacích. To může zajistit zaměření se na jedinečnou produkci při zacílení na konkrétní skupinu spotřebitelů. Dále je třeba reflektovat poptávku společnosti po komplexní odpovědné produkci, lokální produkci s vysokou přidanou hodnotou a zavádění ekologických inovací – procesní a výrobkové inovace vedoucí k ochraně vody, úspory energií, surovin a zamezení plýtvání potravinami v celém řetězci od výroby, zpracování až po spotřebu. Zároveň tím budou posíleny vazby městského, venkovského a zemědělského prostředí, a to reflektováním poptávky společnosti po místní kvalitní produkci. K naplnění potřeby je nezbytné stimulovat restrukturalizaci a technologickou a technickou vybavenost. To zároveň umožní i kompenzovat nedostatek pracovních sil díky automatizaci či robotizaci procesů. Investice do zpracovatelské výroby zároveň přispějí ke stabilizaci zemědělských podniků zajištěním finalizace produkce přímo na farmě. Dalším aspektem je i záporná celková bilance zahraničního obchodu. Nejvíce se vyváží i dováží ostatní potravinářské výrobky. Výrazně dovoz nad vývozem převažuje v masném průmyslu a u zpracovatelů ovoce a zeleniny, kde se bilance zhoršuje. Potravinářské podniky se potýkají, mimo výše uvedené faktory, i s tlaky obchodních řetězců zejména v oblasti cenové politiky a celkově tak dochází k nestabilnímu ekonomickému vývoji potravinářských podniků. Řešení problémů nízké produktivity a efektivnosti českého potravinářského průmyslu vyžaduje zvýšení investičních a inovačních aktivit podniků tak, aby se český potravinářský průmysl vyrovnal hlavním konkurentům ze sousedních zemí. P2.04 - Posílit zavádění inovací v zemědělství a potravinářství a spoluprací s výzkumem a vývojem CS 42 CS Potřeba navazuje na stávající nedostatečné provázání výsledků výzkumu do praxe i mezery v marketingových a organizačních inovacích. Inovační aktivity jsou kapitálově velmi náročné a vyžadují know-how jak firem, tak i výzkumných a vývojových institucí. Budování vlastních inovačních kapacit firem je velmi drahé, a proto se spolupráce s výzkumnými a vývojovými centry jeví jako efektivní řešení, které je třeba podpořit. Předávání výsledků výzkumu podnikům přispěje nejen ke zvýšení efektivity pracovní síly, ale je nezbytným předpokladem konkurenceschopnosti podniků. Zároveň investiční a inovační aktivity podniků mohou být i řešením nízké produktivity práce a celkové efektivnosti tak, aby se český potravinářský průmysl vyrovnal hlavním konkurentům ze sousedních zemí, zejména Německa a Polska. Inovační aktivita českých potravinářských podniků je stále relativně nízká a je nutné ji současně provázat i s marketingem. Problém českých potravinářských podniků je nízká provázanost mezi produktovými a procesními inovacemi a marketingovými inovacemi. Podle výsledků hodnocení inovační aktivity z dat Eurostatu o inovačních aktivitách podniků je podíl inovujících podniků v ČR (53,3 %) nižší než v Německu (55 %). Podniky v České republice se v rámci svých inovačních aktivit věnují intenzivněji technickým inovacím (produktovým a procesním). Netechnické inovace (marketingové a organizační inovace) jsou jen zřídka prováděny samostatně, většinou v návaznosti na produktové a procesní inovace. V České republice realizovalo 24,9 % potravinářských firem technické inovace v podobě současně zavedené produktové a procesní inovace, což je více než vykázaly podniky v Německu (6,8 %) a v Rakousku (20,2 %) nebo v ostatních zemích Visegrádské čtyřky. Produktovou inovaci (bez ohledu na ostatní typy inovací) realizovalo v ČR 35,7 % potravinářských podniků, což je opět nejvíce ze sledovaných zemí. Německo a Rakousko jsou naopak aktivnější v netechnických inovacích. Samostatnou marketingovou a/nebo organizační inovaci zavedlo v Německu 17,4 % firem a v Rakousku 11,9 %, zatímco v ČR jen 9,5 %. Produktové inovace jsou z více než 90 % zaměřeny na vývoj a zavedení nového výrobku, což odpovídá výrobnímu charakteru potravinářského průmyslu. V ČR je naopak významnou procesní inovací vývoj nových postupů v oblasti logistiky, dodávek a distribuce výrobků (40,7 %), čímž se liší od ostatních sledovaných zemí, kde výrazně dominují nové postupy zpracování surovin a výroby. ČR je specifická relativně malými výdaji na vlastní vnitropodnikový výzkum a vývoj, a naopak velkým podílem výdajů na pořízení strojů, zařízení a budov (91,7 % výdajů na inovace v potravinářském průmyslu ČR, v Německu jen 41,5 %). Produktové a procesní inovační aktivity potravinářských podniků jsou často založeny na spolupráci s externími výzkumnými a vývojovými kapacitami. V ČR je podíl spolupracujících inovujících potravinářských firem relativně vysoký (35,6 %). Nejčastěji spolupracují potravinářské podniky na inovacích s dodavateli zařízení, materiálu, součástí nebo softwaru (v ČR 27,9 %) a s vysokými školami (v ČR 10,5 % podniků). Právě spolupráci s vysokými školami hodnotí potravinářské podniky v ČR jako přínosnou. P2.05 - Zajistit ekonomickou udržitelnost a životaschopnost lesního hospodářství Zvyšující se provozní náklady základních úkonů lesnických prací, poznamenané v průběhu minulých let rozsáhlou kůrovcovou kalamitou (která nastala především v důsledku probíhající klimatické změny), spolu s doprovodnými výraznými výpadky na straně příjmů vlivem propadajících se cen dříví na trhu a klesajících odbytových možností v průběhu kalamity, i nadále po jejím odeznění stále ještě ohrožují ekonomickou podstatu lesních podniků. Kvůli velkorozměrovým kalamitním stavům, eskalovaným přímými projevy dlouhodobých vlivů klimatické změny, a značné ekonomické zátěží lesních podniků, pro které je obnova ztraceného lesního potenciálu často mimo jejich ekonomické možnosti, je ohrožena kontinuita hospodaření a zajištění funkcí lesa, a to i v období, které bezprostředně naváže po odeznění přímého projevu kalamitní situace. Takto zatížené podniky navíc nemají dostatečný kapitál v podobě finančních rezerv, který by jim umožnil investovat do techniky a technologií, které jsou k obnově tohoto potenciálu dostatečně efektivní. Z dotazníkového šetření, které u soukromých vlastníků lesů proběhlo v roce 2018, je zřejmé, že současná technická vybavenost těchto hospodařících subjektů je značně zastaralá a z pohledu dnešních nároků na ochranu přírody, ergonomii práce, ekonomickou výnosovost a pracovní efektivitu je již značně nevyhovující. Pořizovací cena této techniky je při výše uvedených ekonomických propadech podniků z nedávných let nad možnosti těchto subjektů. Proto je nutná plošná investiční obnova technické a technologické základny oboru, které kvůli výše uvedené situaci lesní podniky samy nemohou dosáhnout. P2.06 - Zajistit investiční rozvoj oborů souvisejících s lesním hospodářstvím CS 43 CS Základní vybavení lesních školek je výrazně za hranicí samé životnosti strojů a ostatní lesní podniky a OSVČ podnikající v lesích rovněž vlastní lesnickou techniku značného stáří, přičemž neschopnost obnovy těchto pracovních prostředků poukazuje na značné podfinancování sektoru. Průměrné stáří této techniky často mnohonásobně překračuje úroveň opotřebení (což má negativní vlivy nejen na efektivitu, ale i ergonomii a ekologii provozu a hospodaření v lese). Nedávné výrazné změny v sektoru lesního hospodářství vyvolané především rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, které z části ještě nyní samy o sobě, anebo prostřednictvím jejich následků, přetrvávají až dodnes, vyvolávají potřebu rozšířit technologickou vybavenost těchto subjektů především s důrazem na inovativní technologie, které pokryjí nový rozsah požadavků na plošnou obnovu lesního potenciálu, a to i s ohledem na zvyšování pěstebních nároků vyplývajících z vlivu měnícího se klimatu. Tyto inovativní technologie s sebou nesou i nutnost adekvátního investičního pokrytí, které si tyto subjekty v dlouhodobě podfinancovaném sektoru nemohou dovolit financovat z vlastních zdrojů. Probíhající klimatická změna ovlivňuje školkařský sektor zejména ve zvýšených nárocích na produkční plochu, závlahové technologie a změnu v poptávce sadebního materiálu zejména na krytokořenný sadební materiál nebo na větší škálu dřevin, což obojí vyžaduje větší technologickou vybavenost. Bez dostatečně efektivně fungujícího zázemí zdrojů sadebního materiálu nelze dostatečně obnovit rozsáhlou kalamitou ztracený potenciál lesních porostů a v přeneseném důsledku i střednědobě plnit funkce lesa na dotčených odlesněných lokalitách. Podobnou potřebu inovace svého vybavení mají i pilařské provozovny, zejména s ohledem větší orientace především menších a středních pil na vyšší přidanou hodnotu ze zpracování dřeva. Je nezbytné zajištění odbytu dříví vlastníků lesa v místě a udržení existence menších lokálních pil, jejichž konkurenceschopnost je odvislá od možností dalších investic do inovativních technologií. P2.07 - Doplnit chybějící infrastrukturu lesních podniků Vzhledem k nedávno proběhlé a ještě na mnoha místech doznívající kůrovcové kalamitě, jejíž dopady ještě znatelně ovlivní sektor na další léta do budoucnosti, je nutné aktuálně řešit a i v blízké době nadále počítat s vysokou degradací lesních cest kvůli vysokému zatížení bezprostředně způsobenému navýšením frekvence a hmotnosti odvozů dříví, proto je potřeba značný rozsah cest opravit či rekonstruovat. Drtivá většina vlastníků lesů není schopna tyto nákladově vysoce náročné investice pokrýt z vlastního rozpočtu, a přitom je kvalita a optimální hustota lesní cestní sítě pro efektivní obhospodařování lesů zcela zásadní. K důležitým doplněním celého kontextu patří i skutečnost, že většina lesních cest byla při projektování a výstavbě dimenzována na lehčí odvozní soupravy a menší tonáže na nápravu určených pro standardní plánovité obhospodařování, a nikoli dimenzím takto rozsáhlé kalamitní situace, jakým čelí při současném provozním zatížení při zajišťování odvozu dříví z rozsáhlých kalamitních těžeb. Tato skutečnost má zcela zásadní vliv na výrazné opotřebení lesních cest v současnosti. Další významnou problematikou během průběhu a doznívání kůrovcové kalamity je otázka kapacit ve skladování vytěženého dříví mimo les. Pro potřeby pokrytí meziročního nárůstu objemu těžeb o dvojnásobek je potřeba navýšit skladovací plochu alespoň o polovinu. Z hlediska zajištění fungování lesnických podniků je potřeba minimalizovat rizika spojená s dalším přesycením trhu s dřívím z důvodu poklesu cen, tak jak se to stalo během nedávných let v průběhu kůrovcové kalamity v ČR, a to zajištěním vhodného skladování dříví vzniklého nahodilou těžbou. P2.08 - Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů CS 44 CS Je třeba zlepšit zejména podmínky pro chov včel s důrazem na produkci medu, včetně včelích produktů a jejich uvádění na trh, trvalou udržitelnost chovu včel, včetně zajištění jejich odpovídajícího zdravotního stavu, s cílem zajistit dostatečný počet včelstev za účelem opylení zemědělských plodin a současně podpory biodiverzity krajiny. Současně je nutné zvýšit odbornou úroveň chovatelů včel i propagaci celého sektoru včelařství u široké občanské veřejnosti, podpořit zdravý životní styl ve společnosti, ke kterému med a včelí produkty významným způsobem přispívají. V rámci Evropské unie je přínos z chovu včel pro společnost vyčíslen částkou 22 miliard EUR ročně. Zároveň je podstatná skutečnost, že 84 % druhů rostlin a 76 % potravinové výroby je závislá na opylování včelami. Chov včel zásadním způsobem přispívá k zachování ekonomického přínosu pro společnost, zachování ekologické rovnováhy v krajině a ochraně biologické rozmanitosti. V současné době vlivem klimatické změny dochází k významnému úbytku včelí pastvy, jako důsledku odumírání stromů pod vlivem dřevokazného hmyzu a sucha (smrkové porosty a borovice lesní) v ČR. Tato zásadní přírodní změna má vliv na strukturu a stabilitu hospodářských lesů a přírodních ekosystémů. Nedostatek kvalitní včelí pastvy bude mít významný vliv na snížení imunity včel, zvýšení náchylnosti k nemocem a ohrožení chovů včel. P3.01 - Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků V odvětví ovoce a zeleniny fungují zavedené organizace producentů a je žádoucí i nadále spolupráci podpořit. Organizace prvovýrobců a odbytová sdružení v odvětví ovoce a zeleniny přispěly v minulých obdobích k lepší organizovanosti a spolupráci v odvětví a posílily pozici zemědělců vůči navazujícím článkům řetězce. Zvyšující se počet aktivních členů v období 2014–2018 (ze 179 na 189) v odvětví ovoce a zeleniny dokazuje rostoucí zájem prvovýrobců o členství v organizacích producentů. Během období 2014–2018 došlo u organizací producentů v ČR v odvětví ovoce a zeleniny k rychlejšímu nárůstu objemu produkce než u objemu produkce v ČR celkem. Bez fungujících organizací producentů lze jen stěží uvažovat o propojení zemědělských výrobců s maloobchodem. Je žádoucí v již fungujícím systému pokračovat a dále jej zdokonalovat. Doposud jsou v ČR evidovány organizace producentů dominantně v odvětví ovoce / zeleniny a mléka, zatímco v ostatních odvětvích se vyskytují ojediněle v počtu jednoho subjektu (vejce, vepřové maso, hovězí maso) nebo nejsou registrovány vůbec (ostatní odvětví). Rozšíření počtu odvětví s možností podpory činnosti organizací producentů je smysluplným opatřením k posilování koncentrace v oblasti prodeje zemědělských výrobků a vyvažování tržní síly na konci vertikály. Portfolio odvětví s možností podpory organizací producentů by mělo být rozšířeno zejména o odvětví, kde je potenciál spolupráce a efektivního využití operačních programů největší. P3.02 - Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin Postavení zemědělců v hodnotovém řetězci je dáno zejména strukturou vertikály, tedy jejím kvalitativním a kvantitativním charakterem. Maloobchod v ČR je silně koncentrován. Podle výsledků výzkumu společnosti GfK Czech byly v roce 2017 velkoformátové prodejny obchodních řetězců (hypermarket, supermarket, diskont) hlavním nákupním místem potravin v závislosti na sortimentu pro 70 až 90 % spotřebitelů (masa pro 72 %, uzenin pro 85 %, sýrů pro 87 %, pečiva pro 78 % a ovoce a zeleniny pro 90 % spotřebitelů). Podíly se za uplynulých pět let zvýšily u jednotlivých sortimentních skupin o 3 až 5 p. b. Průzkum nákupních zvyklostí z hlediska formátů prodejen z roku 2019 dominantní pozici maloobchodních řetězců potvrdil. Podmínky odběru převažující části zemědělských a potravinářských produktů na úrovni maloobchodu jsou určovány z pozice síly. Rozdíly ve vyjednávací síle mezi smluvními stranami v rámci potravinového řetězce mohou vyústit do zneužívání ekonomické síly a do uplatňování nekalých obchodních praktik, s dopady na dodavatelské články řetězce. Výzkum v ČR v několika významných odvětvích (mléko, vepřové maso, drůbeží maso) prokázal, že reakce ceny v navazujícím článku vertikály na cenu předchozího článku je větší v případě cenového růstu než v případě cenového poklesu. To znamená, že pokud odběratelům vzroste nákupní cena, zvyšují svou prodejní cenu více, než ji snižují v případě poklesu dodavatelské ceny. Podpora přímého prodeje zemědělských výrobků, zvýšení počtu prvovýrobců zapojených do KDŘ, produkce kvalitních potravin vede ke konkurenceschopnosti na trhu potravin, k snížení dominantního působení velkých obchodních formátů, zvýšení příjmů producentů a podpoře zaměstnanosti. P3.03 - Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti CS 45 CS Na trhu vzrůstá segment zákazníků zajímajících se o složení potravin, výrobní postupy, původ potravin a záruky kvality. Výzkum na reprezentativním vzorku spotřebitelů v ČR ukázal, že více než 50 % dotázaných spotřebitelů tvrdí, že má zájem o potraviny s nadstandardní kvalitou převyšující zákonem stanovené normy. Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo použitého výrobního procesu. Tato garance zlepšuje tržní příležitosti pro vybrané produkty a následně se projeví ve vyšším odbytu a vyšší ceně pro zemědělce či výrobce potravin. Cesta zvyšování kvality (vstupu do programů garance jakosti a původu) je vhodnou alternativou k běžné produkci. Vstup do programů kvality je však spojen s vyššími náklady, jež mohou producenty odrazovat. Potenciál pro rozvoj režimů jakosti existuje; dosud se podařilo dostat do povědomí spotřebitelů několik značek kvality (Klasa, Regionální potravina, Biopotravina). Je žádoucí dále posilovat budování systémových značek kvality vedené od prvovýrobce po maloobchod, které by podpořily specifické kvalitativní charakteristiky produktu a spotřebitele na tyto kvality upozornily. P4.01 - Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Nepříznivé trendy změny klimatu a vodní bilance půd + Negativní dopady zemědělského sucha způsobené narůstajícími průměrnými teplotami, častějšími epizodami sucha, častějšími přívalovými dešti, povodněmi, mrazy a teplými zimami bez sněhové pokrývky způsobují ztrátu rentability některých výrobních oblastí. Podpora zalesňování, případně i zatravňování usnadní přechod k jejich extenzívnímu využívání. Zalesnění také přispěje k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Suchem je ohroženo více jak 50 % ZP. Podporou bezorebných technologií, které zároveň snižují emise GHG a NH₃ z rostlinné výroby, dojde k omezení orby, a tím k zmírnění vysychání půd. Velké půdní bloky jsou rizikové z pohledu vodní eroze a dalších degradačních faktorů. Podporou agrolesnictví dojde k jejich narušení. Zároveň se zvýší infiltrační a retenční kapacita půd a zajistí se lepší vegetační pokryv. Častější výskyty období sucha a zvyšující se teploty způsobují šíření nových chorob, škůdců a plevelů. Podpora zavádění modelů predikce do praxe a rozhodovacích nástrojů integrované ochrany vůči novým chorobám, škůdcům a plevelům šířícím se v důsledku klimatické změny pomůže k adaptaci na nové podmínky. SWOT prokázala, že přenos znalostí mezi výzkumem a praxí není dostatečný, že nejsou využívány dostatečně některé metody individuálního poradenství pro řešení náročnějších problémů v praxi. Vzdělávání a poradenství v oblasti významu šlechtění a uplatňování nových odrůd vůči novým chorobám, škůdcům a plevelům, šířícím se v důsledku klimatické změny, usnadní adaptaci zemědělství na probíhající klimatickou změnu. Vzdělávání a přenos informací je v zemědělství a lesnictví zásadní pro posílení v současné době nedostatečného přenosu znalostí z výzkumu, a to zejména u nových poznatků. P4.02 - Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Vysoké dávky „N“, orba, nákladné technologie a jejich pomalé zavádění do praxe stojí za úbytkem organického uhlíku v půdě a stále vysokými emisemi CO₂, NOₓ, CH₄, NH₃ ze zemědělské půdy. Využitím možností precizního zemědělství a bezorebných technologií lze omezit orbu, přehnojování a snížit dávky průmyslového „N“ o 25 %. Tím bude docíleno snížení emisí GHG a posílena sekvestrace „C“ do půdy. Např. Agrolesnictví a zalesňování přispěje účinnějším pohlcováním GHG k snížení emisí a k sekvestraci „C“ do půdy. Dále SWOT prokázala, že přenos znalostí mezi výzkumem a praxí není dostatečný, že nejsou využívány dostatečně některé metody pro řešení náročnějších problémů v praxi, jako je přehnojování průmyslovými hnojivy. Podporou poradenství k precizní výživě průmyslovým „N“ se docílí snížení dávek průmyslového „N“, více se zapojí nové technologie, a tím dojde k snížení emisí CO₂, NOₓ, CH₄, NH₃ ze zemědělské půdy. Vzdělávání a přenos informací z výzkumu do praxe v zemědělství a lesnictví jsou v současné době nedostatečné. Ve vztahu k ochraně klimatu je nutné více podpořit informovanost o možnostech využívání půdoochranných technologií nebo změn managementu na půdě (zalesňování a zatravňování), které mají vliv na snižování emisí. Větší informovanost v praxi povede k většímu využívání nových metod a rychlejšímu zavádění technologií snižujících emise GHG a NH₃ v zemědělství a lesnictví. P4.03 - Využít dostupný potenciál biomasy k efektivní výrobě energií z OZE CS 46 CS V rámci zemědělské výroby je produkováno množství biomasy, která však není dostatečně využita, případně málo účinně využita. Zpracováním biomasy může dojít k zužitkování jinak nevyužitého odpadu, navíc zpracování místních zdrojů biomasy zároveň představuje formu diverzifikace zemědělské výroby, která je schopna zajistit významné dodatečné příjmy, případně podpořit zaměstnanost na venkově. Investičně nákladná výstavba či modernizace zařízení a periferií, horší účinnost starších zařízení, nízké roční využití (často chybějící využití pro teplo, absence systémů zásobování teplem) a zastaralost patří mezi hlavní příčiny stagnujícího nárůstu podílu biomasy na výrobě energie z OZE. Chybějící lokální odbytiště pro biomasu a nedostatečná podpora spolupráce více aktérů zase vedou k nízké produkci cíleně pěstované energetické biomasy s nízkým rizikem půdní eroze (energetické trávy, rychle rostoucí dřeviny – RRD) a k nevyužívání potenciálu lesní dendromasy a BRKO. SWOT navíc identifikovala jako slabinu jednostranné využívání biomasy, což mimo jiné vede k vysokému podílu využívání cíleně pěstované energetické biomasy s rizikem půdní eroze vůči biomase odpadní či cíleně pěstované biomase s nízkým erozním rizikem. Podpora zařízení pro výrobu energie z OZE sníží vysoké investiční náklady a umožní tak rozvoj a modernizaci dalších zařízení schopných využívat různé druhy nízko erozní a odpadní biomasy. Tím budou zajištěna lokální odbytiště pro širší spektrum biomasy, zvýší se produkce nízko erozní biomasy i celkově využití nevyužitého potenciálu biomasy a v konečném důsledku vzroste efektivita výroby i podíl biomasy na celkové výrobě energie z OZE. Vzdělávání a přenos informací je v zemědělství a lesnictví zásadní pro posílení v současné době nedostatečného přenosu znalostí z výzkumu, a to zejména u nových poznatků. Nedostatečná informovanost v oblasti možností produkce cíleně pěstované energetické biomasy s nízkým rizikem půdní eroze (energetické trávy, rychle rostoucí dřeviny – RRD) a možností využívání potenciálu lesní dendromasy a BRKO vede k její nízké produkci a nevyužívání potenciálu. Školení vybraných témat posílí přenos informací v oblasti možností využívání dostupného potenciálu biomasy pro efektivní výrobu energie z OZE. Nedostatečná schopnost spolupráce více aktérů na venkově je jednou z příčin nedostatečné produkce cíleně pěstované energetické biomasy s nízkým rizikem půdní eroze (energetické trávy, rychle rostoucí dřeviny – RRD). Podporou podnikatelských plánů a investic vybraných technologií OZE bude posíleno využívání dostupného potenciálu biomasy k efektivní výrobě energií z OZE. P4.04 - Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu Následkem abiotických i biotických kalamitních situací na území České republiky vznikly rozsáhlé plochy, na kterých je nutné zajistit obnovu, péči a výchovu lesních porostů. Současné rozsáhlé problémy se zdravotním stavem lesů do značné míry vyplývají z pozměněné druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů. Současní potřeba je tedy nejen, pokud možno, co nejrychleji vrátit poškozeným lesním porostům jejich potenciál v plnění všech funkcí lesa a zejména opětovné schopnosti těchto lesů vázat CO₂ , ale také navýšit podíl melioračních a zpevňujících dřevin a zajistit tak vyšší stabilitu obnovovaných porostů vůči projevům klimatické změny. V souvislosti s obnovou lesa obecně a ještě při probíhající postupné změně druhové skladby ve prospěch vyššího podílu zastoupení listnatých dřevin a jedle vzrůstají i náklady na jejich ochranu zejména před nadměrnými stavy spárkaté zvěře, které zvláště na těchto dřevinách působí veliké škody, pokud nejsou mechanicky či nátěrem ochráněny. Potřeba v této oblasti tedy je efektivně sanovat velké plochy poškozených porostů a zároveň nastavit požadavky na obnovu a její realizaci takovým způsobem, aby k podobným situacím a v tak velkém rozsahu v budoucnu nedocházelo. Problémy se zdravotním stavem lesů do značné míry vyplývají z pozměněné druhové skladby lesních porostů. Změna druhové skladby optimalizující tento stav postupně probíhá v mezích možností daných dlouhodobým produkčním cyklem a platnou legislativou – např. zastoupení smrku pokleslo od roku 2000 o 3,8 %. V souvislosti se současným odumírám lesních porostů v oblasti Moravy a Slezska lze předpokládat rychlejší změnu zastoupení dřevin, což nese rizika spojená s rychlou obnovou lesa na rozlehlých územích, především zajištění dostatku vhodného reprodukčního materiálu a ochrana založených kultur proti zvěři. Veřejný zájem v tomto ohledu spočívá ve strukturální stabilizaci lesních porostů tak, aby byly schopny v daných stanovištních a klimatických podmínkách přežít a zároveň plnit všechny funkce lesa, pokud možno rovnoměrně. P4.05 - Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů CS 47 CS V souvislosti s klimatickými změnami se zvyšuje riziko extrémních výkyvů počasí včetně přívalových dešťů a velkých povodní nebo naopak delších období sucha. Včas neřešené drobné erozní projevy při výskytu klimatických extrémů získají mnohem závažnější rozměr (co do následků i nákladů na jejich odstranění). Návazně také není dostatečně využit ani potenciál zadržování vody odtékající z lesů spočívající ve výstavbě nebo obnově malých vodních nádrží v lesích, které umožňují vodu z přívalových srážek převést na dlouhodobě vyrovnanější odtok z lesního povodí, či posílení převodu těchto srážek do půdy. Lesní pozemky, které pokrývají cca 34 % území ČR, hrají velice významnou roli v celkové vodní bilanci a mikroklimatu krajiny. Z tohoto důvodu je potřeba zaměřit se na menší vodohospodářské projekty, které zlepší jak retenci vody v krajině a ochranu před případnými povodněmi, tak i snižují rizika eroze vodní půdy a zároveň zvyšují biodiverzitu. Les hraje velice významnou roli v celkové vodní bilanci v krajině. Pro nakládání s vodou v lesích jsou podstatná opatření úpravy toků a hrazení bystřin. Pro snížení ztrát vody výparem je nezbytné celkové ochlazení krajiny zastíněním a narušováním vysychavých větrů zvětšením podílu lesních a vodních ploch. Pro udržení, popřípadě zlepšení infiltrace, krátkodobé retence a dlouhodobější akumulace vody je především nutná péče o šetrné technologie v těžebních procesech, využívání celého půdního profilu. Jedná se o silný veřejný zájem, jelikož lesní prostředí velmi významnou měrou ovlivňuje vodní bilanci i mikroklima v krajině zejména jeho ochlazováním, přispívá k procesům pedogeneze, zmírňuje větrnou i chemickou erozi půd, přispívá k infiltraci vody a rozrušování půdních horizontů hluboko kořenícími dřevinami a zpomaluje povrchový výpar, celkově zvyšuje retenční schopnost v krajině. Les zároveň hraje výraznou úlohu v zadržování povodňových vln. Razantní navýšení ploch holin snižuje absorbční schopnost lesů a zvyšuje rizika velkých povodní. P4.06 - Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Potřeba vychází ze základního a všeobecně známého faktu, že země se velmi rychle otepluje a hlavním hybatelem tohoto procesu je zvýšená a rychle rostoucí koncentrace oxidu uhličitého. Každoročně se uvolňuje do atmosféry 4-5 % ze zásob uhlíku v půdních organických hmotách. Půdním dýcháním se dostává do atmosféry desetkrát větší množství CO₂ než spalováním fosilních paliv. Hodnota mediánu organického uhlíku v ČR je na nízké úrovni 21 g/kg (rok 2015). V posledních desetiletích schopnost zemědělsky obhospodařovaných půd zadržovat obrovské objemy uloženého uhlíku slábne. Obsah organického uhlíku, kvalitu půdy a množství emisí skleníkových plynů lze ovlivnit způsobem hospodaření (minimalizační techniky zpracování půdy včetně vhodné hloubky kultivace), vhodně zvolenými kulturami a změnou půdního pokryvu. Na zadržování zásob uhlíku v půdě se významně podílejí trvalé travní porosty. Převod orné půdy na travní porost může v počátku přechodu znamenat akumulaci asi 1 t uhlíku na ha/rok. Tato hodnota postupně klesá k hodnotám okolo 0,7-0,3 t uhlíku na ha/rok. Konvenční obhospodařování orné půdy (orba v kombinaci s intenzivním hnojením) obvykle znamená opačnou bilanci, tedy pokles obsahu uhlíku v půdě a emise oxidu uhličitého do ovzduší. Ke snižování projevů klimatické změny lze přispět buď snížením emisí oxidu (respektive všech skleníkových plynů), nebo zvýšením rychlosti a prodloužením doby jeho fixace z atmosféry do rostlin či půdy. Toho lze docílit zvyšováním zastoupení určitých rostlinných společenstev a změnou jejich obhospodařování tak, aby byla zvýšena rychlost poutání oxidu uhličitého z atmosféry nebo zvýšena kapacita ekosystému tento uhlík uchovávat. P5.01 - Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy CS 48 CS V ČR je velká výměra již degradovaných půd. V současnosti je vodní erozí ohroženo 60 % zemědělského půdního fondu (silně poškozeno je přes 500 tisíc ha půdy) a větrnou erozí je ohroženo 24 % zemědělské půdy. Na silně erodovaných půdách dochází ke snížení hektarových výnosů až o 75 % a ke snížení ceny půdy až o 50 %. V současné době je ztráta z orné půdy v ČR vyčíslena na 20,858 mil. tun erodované ornice za rok. Tyto následky vodní eroze přinášejí finanční ztráty 17 851 mld. Kč ročně, z čehož 4,2 mld. je hodnota ornice a 13,651 mld. činní náklady na sanaci a nápravu škod. U některých půd dochází k zásadnímu úbytku organické hmoty v půdě, přičemž rozsah není přesně znám. K zabránění degradačních procesů je nutné podporovat šetrné způsoby hospodaření, jež budou příčiny vzniku eliminovat. Podle bilancování organických látek v půdě je snížen obsahu humusu o 5-15 %. V ČR se ročně aplikuje ve stájových hnojivech přibližně o 1-1,5 tuny na hektar méně oproti skutečné potřebě. Až 90 % zemědělských půd v ČR je utuženo v podorničí. Organická hmota je vázána na všechny půdní funkce, resp. ovlivňuje její celkovou stabilitu, strukturu, objemovou hmotnost, dostupnost živin, koloběh živin a je sama o sobě ukazatelem kvality půdy. Rozmanitost plodin je důležitá pro zachování půdní bioty. Z hlediska obsahů rizikových prvků v půdě jsou nejvíce problémové obsahy kadmia s 9,7 % nadlimitních vzorků za všechny půdy, dále arsenu (9,0 %), chromu (6,0 %), zinku (5,7 %) a berylia (5,5 %). Zastavováním území dochází denně k úbytku přibližně 9 ha zemědělské půdy. Acidifikací je vysoce ohroženo 43 % půd ČR. Podmáčené půdy zaujímají plochu 5,78 % zemědělské půdy. Sníženou mikrobiální aktivitou dochází k zásadnímu úbytku organické hmoty a humusu, utužení půd, změnám vodního a vzdušného režimu půd. Odvodnění půd systematickou drenáží se týká přibližně 25 % plochy z.p. ČR. Značné škody představuje také zrychlený odtok vody (např. na budovách a místních komunikacích). Se zabráněním výrazným projevům degradace půdy významně souvisí potřeba navyšování počtu prováděných pozemkových úprav, jejichž cílem jsou aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha, či větrné eroze. P5.02 - Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody V ČR patří v souvislosti s ochranou vody jako přírodního zdroje k největším problematickým okruhům jakost povrchové a podzemní vody včetně ukládání sedimentů, urychlený odtok vody z krajiny a špatný stav vodních toků z hlediska morfologie. Je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny. V podzemních vodách se nacházejí mimo jiné organické látky ze skupiny pesticidů (v období 2015-2017 byl v cca 60 % vzorků nalezen nějaký pesticid) a podzemní vody jsou zasaženy pesticidy ve všech zemědělsky využívaných oblastech na celém územní ČR. Pro 58 významných nádrží v ČR každoročně vstupuje v celém jejich povodí do nádrží celkem 1,23 mil. tun splavenin. Celkem 59 % z tohoto množství je zachyceno v nádržích, což znamená 726 tis. tun každoročně ukládaného sedimentu. Do toků v řešeném území vstupuje ročně 1,91 mil tun erozních splavenin, v rámci celé ČR lze tento vstup extrapolovat na 3,2 mil tun. Dle odhadů AOPK je v rybnících ČR uloženo 200 mil m³ sedimentů pocházejících z nadměrné eroze. Náklady na vytěžení 1 t sedimentu jsou ve výši 259,5 Kč. Z organických látek jsou problematické zejména pesticidy a jejich metabolity. Limit pro ukazatel suma pesticidů překročilo v roce 2016 celkem 28,2 % vzorků, nejproblematičtější je chloridazon desphenyl. Dle směrnice 2000/60/ES celkem 82 % vodních útvarů povrchových vod nedosahuje dobrého ekologického stavu a 29 % dobrého chemického stavu. Zranitelné oblasti dusičnany jsou vymezeny na 50,2 % zemědělské půdy. V ČR je značná upravenost koryt vodních toků a niv (28, 4 % říční sítě v ČR je nějakým způsobem upraveno).Vyplavování pesticidů je dlouhodobý proces, jako pozitivní jev lze uvést, že v souhrnu let 2011–2019 došlo k významnému poklesu množství přípravků uvedených na trh v České republice, a to přibližně o 27 %. V případě vývoje spotřeby účinných látek činí pokles za totéž období cca 22 %. Podporovány budou proto nadále způsoby hospodaření na zemědělské půdě posilující retenční schopnosti krajiny, a tím i prevence nedostatku vody v obdobích s nižšími srážkovými úhrny, ale i snížení škod způsobených povodněmi. Zároveň je nezbytné řešit existující znečištění povrchových a podzemních vod s ohledem na cíle rámcové směrnice o vodě. Pro zlepšení vodního režimu jsou klíčové i pozemkové úpravy, resp. realizace plánů společných zařízení, které komplexně řeší opatření k ochraně životního prostředí a zachování krajinného rázu, protierozní, protipovodňová opatření pro ochranu půdního fondu (např. příkopy, průlehy, meze, travnaté pásy a jiné retardační prvky včetně polních cest, realizace mokřadů, tůní, revitalizace vodních toků a akumulačních vodních nádrží), dále opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny (např. biocentra, biokoridory, interakční prvky a další výsadby zeleně mimo les a v zemědělské krajině) a vodohospodářská opatření. P6.01 - Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny CS 49 CS Potřeba reaguje na nízkou pestrost zemědělské krajiny. Intenzivní hospodaření a snaha o dosažení kvalitní produkce na trvalých travních porostech ohrožuje jejich ekologickou stabilitu a může způsobit degradaci porostů, změnu druhového složení a další zhoršování stanovišť. Podporovány budou způsoby hospodaření, které za jasně definovaných podmínek (např. termíny sečí, intenzita pastvy) docílí ochrany zejména u stanovišť s hodnotnějšími typy travních porostů. Pro zachování odrůdové rozmanitosti, historického zemědělského rázu krajiny a krajinné mozaiky je podporováno udržení krajinotvorných sadů (starší ovocné sady, u nichž není cílem zemědělská produkce). V intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině je také nízký podíl ekostabilizačních prvků. Prvky s výraznými retenčními, protierozními a dalšími ekostabilizačními účinky (břehové porosty podél toků, remízky, meze, stromořadí a aleje a travnaté pásy, vlhké louky apod.) byly z intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny ve velké míře v minulosti odstraněny. V současné době je tvorba těchto ekostabilizačních prvků zcela minimální zejména z důvodu problematických vlastnických vztahů. Existuje také značná homogenita hospodaření na přilehlých dílech půdních bloků, tzn. jsou uplatňovány totožné postupy hospodaření. Na orné půdě zejména v podobě pěstování jedné plodiny na velké ploše, na travních porostech např. v podobě jednorázového posečení travního porostu. Důvodem je snaha o vysokou efektivitu a snadnou organizaci hospodaření. Z hlediska výměry zaujímají pozemky orné půdy o velikosti do 10 ha celkem 23 % orné půdy, stejnou souhrnnou výměru pak zaujímají pozemky s výměrou nad 50 ha. Zhruba polovinu celkové výměry orné půdy v ČR pak představují pozemky s výměrou nad 25 ha. Při homogenním hospodaření lze výměru pozemku s 25 ha považovat za problematickou vzhledem k ekologické stabilitě krajiny. K zajištění obnovy mozaikovosti krajiny přispívá omezení výměry monokultur, zvýšení počtu krajinných prvků a neprodukčních ploch. P6.02 - Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Z důvodu nedostatku potravy a míst vhodných pro život a rozmnožování druhů vázaných na zemědělskou krajinu dochází k snižování četnosti hmyzu a ptáků zemědělské krajiny. Denní motýli řadí Českou republiku s více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů na 4. místo v Evropě v relativním, respektive dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát. Dalším 10 % denních motýlů se se natolik zmenšily areály rozšíření, že prakticky vymírají. V různém stupni ohrožení je pak cca polovina z dosud přežívajících druhů denních motýlů. Mezi roky 1990 a 2013 se snížilo zastoupení lučních motýlů o cca 30 %. Dále ze zhruba 600 místních druhů včel je nutno více než 14 % druhů považovat za vymizelé a dalších 43 % druhů figuruje v jedné z kategorií ohroženosti dle červeného seznamu. Z dalších blanokřídlých je například ohroženo cca 50 % druhové diverzity zlatěnek, kutilek nebo vos. Se zemědělským hospodařením bezprostředně souvisí ohrožení prakticky 100 % druhů majkovitých (Meloidae), dále 65 % druhů listorohých brouků (Scarabaeoidea), 45 % druhů mandelinek nebo 40 % druhů nosatců. Z listorohých brouků (Scarabaeoidea) jsou přitom nejvíce ohroženi koprofágní druhy. V neposlední řadě je v aktuálním červeném seznamu uvedeno 48 % drabčíkovitých (Staphylinidae) a 33 % střevlíkovitých brouků (Carabidae). Početnost populací ptáků zemědělské krajiny poklesla v roce 2020 oproti začátku sčítání v roce 1982 o 30,8 %. Indikátor ptáků zemědělské krajiny ukazuje, že v období od roku 2012 je u 7 druhů zaznamenán pokles, 5 druhů vykazuje stabilní početnost, u 4 druhů je trend nejistý a jen u 4 druhů je zaznamenán mírný vzestup. V dlouhodobém časovém horizontu došlo ke snížení početnosti zejména u koroptve polní (Perdix perdix), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), lindušky luční (Anthus pratensis) či konipase lučního (Motacilla flava), a to až na zlomek výchozího stavu. Je nutné přistoupit k tvorbě nebo ochraně ploch, které zpestří krmivovou základnu a vytvoří klidové plochy vhodné pro zahnízdění a vyvedení mláďat (jak na orné půdě, tak na travních porostech). P6.03 - Posílit biologickou a genovou rozmanitost lesního ekosystému CS 50 CS Pokles biodiverzity vede k degradaci a rozpadu lesních ekosystémů. Snižuje se rozmanitost druhová (rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy), genová i ekosystémová. V lesních porostech ČR je klesající biologická rozmanitosti nejmarkantnější ve smrkových monokulturách, zejména tam, kde smrky nemají své produkční optimum. Zvýšení klimatických extrémů je pro tuto dřevinu fatální. Biologická rozmanitost má zásadní vliv na odolnost ekosystémů a zranitelnost společenstev. Je vhodné podpořit aktivity, které zajistí zachování současné optimální dřevinné skladby lesů a habitatových mikrostanovišť. Pro obnovu lesa je potřeba kvalitní reprodukční materiál, a to zejména na opětovné zalesnění rozsáhlých holin po nastalé kůrovcové kalamitě v lesích. Problémem je však dosavadní nedostatečné využívání sadebního materiálu lesních dřevin nejvhodnější provenience a vyšší genetické kvality, projevující se zejména u středních a malých vlastníků lesů, kteří nejsou dostatečně motivováni k finančně a pracně náročnějším způsobům zajištění reprodukčního materiálu této kvality z vlastních zdrojů, což vede ke snižování genové diverzity lesních ekosystémů a v důsledku ke snížení schopnosti lesů plnit všechny produkční a mimoprodukční funkce. Intervence tedy má jednoznačně přispívat k vyšší motivaci vlastníků využívat reprodukčního materiálu vyšších kvalitativních kategorií nad rámec základního vymezení povolených pravidel přenosu reprodukčního materiálu daných legislativou. Další oblastí z hlediska potřeby adekvátního finančního zajištění jsou nedostatečné rezervy semenného materiálu, které by dokázaly pokrýt výpadky jednotlivých druhů dřevin v průběhu let. P6.04 - Neproduktivní investice v lesích Potřeba přeměny porostů náhradních dřevin vychází z nevhodné druhové skladby dřevin v minulosti vysázených v imisemi zasažených oblastech do přelomu 80. a 90. let 20. stol. a jejich současné náhrady dřevinami původními a odolnými vůči klimatickým změnám. Jde zejména o rekonstrukci porostů náhradních dřevin (nepůvodních dřevin), které byly původně zamýšleny jako dočasné řešení, které mělo v relativně krátkém čase zajistit základní funkce lesa na postižených oblastech s budoucí plánovanou přeměnou. Nyní jsou již tyto porosty náhradních dřevin za předpokládanou hranicí své životnosti. Postupně dochází k jejich plošnému rozpadu a odumírání a projevují se jejich nedostatky, s jejichž rizikem byly sázeny. Častým problémem při obnově lesních porostů jsou zvýšené početní stavy spárkaté zvěře, které mohou způsobit škody na porostech, které pak mají horší zdravotní stav a odolnost. Aktuálně je problémem i nedostatečná infrastruktura pro rekreační potřeby společnosti a její usměrňování, bez kterého dochází k zatěžování lesů. Podpora bude cílena na pokrytí zvýšených nákladů vlastníků lesů vynaložených k zajištění trvale udržitelného rozvoje rekreačních funkcí lesa a vhodného usměrňování pohybu v něm za rostoucích požadavků společnosti na jejich intenzifikaci. P6.05 - Stabilizace chovu včelstev Zajištění dostatečného množství opylovačů pro českou krajinu, přičemž včelu medonosnou můžeme považovat za univerzálního opylovatele jak pro zemědělské plodiny, tak vegetaci v přírodních ekosystémech. Včely svou činností podporují zachovaní a rozvoj biodiverzity krajiny. P7.01 - Získávání mladých zemědělců Ke generační obměně v zemědělství a venkovských oblastech je třeba usnadnit začátky podnikání mladým lidem v oblastech, které jim start komplikují, až znemožňují. Jedná se zejména o: problém se získáním půdy pro zahájení a rozvoj činnosti mladých zemědělců (ať už z důvodu fyzického nedostatku nebo např. v důsledku dlouhodobých pachtovních smluv); problém s nedostatkem financí na investice do hmotného majetku (mladí začínající zemědělci obtížněji získávají komerční úvěry kvůli krátké historii podnikání a vyšší rizikovosti, pokud je získají, platí vyšší úrokové sazby, protože jejich podniky často spadají do malé a střední kategorie); problém s nedostatkem vhodného typu poradenství (nedostatečná kapacita nezávislých poradců, nepokryta témata důležitá pro mladé začínající zemědělce). Dále je třeba zlepšit příjmovou situaci mladých zemědělců, která je horší než u dlouho fungujících a stabilizovaných podniků (podniky mladých začínajících zemědělců bývají také spíše menší až střední velikosti, a tak nemohou využívat úspor z rozsahu jako podniky velké). P8.01 - Zvýšení a stabilizace podnikatelských aktivit na venkově s ohledem na udržitelný rozvoj venkova CS 51 CS Je ve veřejném zájmu vytvářet podmínky, které pozitivně ovlivní rozhodování stávajících či potenciálních residentů, aby žili a pracovali na venkově. Je třeba stimulovat další diverzifikaci zemědělců, protože je zatím na poměrně nízké úrovni. Nejvýraznější diverzifikační aktivitou bylo poskytování služeb a agroturistika. Rozdílnosti panují mezi jednotlivými kategoriemi podniku (podniky větší ekonomické velikosti dle FADN provozují více OZE, podniky menší ekonomické velikosti dle FADN se zaměřují více na agroturistiku). S podporou investic do nezemědělských činností se podařilo zahájit podnikání v oblasti zpracování, agroturistiky, apod. Potřeba další diverzifikace je spojená se zajištěním dodatečných zdrojů příjmu a také s nabídkou nových pracovních příležitostí i pro nekvalifikované či jinak znevýhodněné osoby. Opatření pro posílení postavení žen na trhu práce je řešeno v Integrovaném regionálním operačním programu (investice do školských zařízení a dětských skupin) a v Operačním programu Zaměstnanost plus (měkké akce). P8.02 - Zlepšit úroveň vybavenosti venkova Venkovské obce a zejména ty menší se dlouhodobě potýkají s nedostatkem prostředků ve svých rozpočtech, ze kterých by mohly financovat stav a rozvoj dopravní a občanské infrastruktury. Chybějící kanalizace a veřejné vodovody jsou problémem u nejmenších obcí (do 500 obyv.), případně obcí, kde v posledních dekádách došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel, avšak infrastruktura je původní, tedy není odpovídající zaznamenanému nárůstu počtu obyvatel. Voda ze studní nemusí kvalitou odpovídat parametrům pitné vody, dotýká se jí problém sucha, v zemědělských oblastech se do vody dostávají pesticidy. V České republice je na kanalizaci napojeno 75 % obcí do 2 tis. obyv. Venkovských obcí vybavených kanalizací s napojením na ČOV je 48 %. Možnost připojení k veřejnému vodovodu mají domy v 87 % obcí s obyvateli do 2 tis. a na plyn je připojeno necelých 60 % těchto obcí. Kvalita života na venkově a možnost rozvoje podnikatelských aktivit významně závisí na úrovni občanské vybavenosti. Jedná se jak o vybavenost základní infrastrukturou, tak o nabídku služeb. Potřeba bude řešena pouze v rámci aktivit příslušných MAS. P8.03 - Rozvoj vysokorychlostního širokopásmového internetu ve venkovských oblastech Venkovské oblasti nemají v potřebné míře přístup ke službám vysokorychlostního internetu, protože ne všechno území je pokryto tržní nabídkou. Malé lokality, vzdálená nebo hůře dostupná místa nejsou pro komerční poskytovatele dostatečně atraktivní. Malé obce se obecně vyznačují také nízkou úrovní vybavenosti v oblasti ICT. V převážně venkovských a smíšených venkovských oblastech je nižší penetrace NGA přípojkami (umožňujících poskytovaní služeb vysokorychlostního internetu – o rychlosti 30 Mbit/s a více) než v oblastech městských (cca 74 % v oblastech venkovských a smíšených; 84 % v oblastech městských). Tato potřeba bude řešena prostřednictvím Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (MPO), a to v rámci specifického cíle 3.1 Zlepšování digitálního propojení. P8.04 - Podpořit aktivity CLLD/Posílení místního rozvoje přístupem zdola nahoru Výhodou a specifikem CLLD je podporovat rozvoj venkovských oblastí v rámci zdola-nahoru přístupu. Znalost místního prostředí a využití potenciálu dané lokality vede k realizaci akcí, které mohou lépe reagovat na konkrétní místní problémy a podpora ze SP SZP tak může být efektivnější. Základním článkem CLLD v České republice jsou MAS, které pro své území připravují SCLLD. V rámci SCLLD budou podporovány jak projekty připravené a realizované konečnými příjemci, tak i projekty spolupráce MAS. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Významná je jejich animační činnost a podpora společných akcí, přenos informací o spolupráci a inovacích i zachování regionálních tradic a spolků. Přes metodu LEADER jsou posilovány výsledky a dopady programu rovněž v multiplikačním efektu. Případová šetření v terénu ukazují, že díky činnosti MAS se do realizace projektů zapojily nové subjekty nebo že účast na aktivitách MAS přináší zapojeným subjektům i nové zakázky. P9.01 - Zlepšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat CS 52 CS Je nutné zavádět takové způsoby chovu, které budou lépe akceptovat přirozené potřeby hospodářských zvířat a které jim zajistí také v intenzivním zemědělství lepší životní podmínky nad zákonem stanovené normy (např. zvýšení odpočinkové plochy ve stáji, posunutí věku při prvním zapuštění, snížení koncentrace jedinců na plochu, umožnění pobytu ve venkovních výbězích apod.). P9.02 - Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Potřeba vychází ze zjištěné vysoké frekvence výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů nad stanovenými limity v pitné vodě a kontaminaci povrchových a podzemních vod na celém území ČR. V hodnocení podzemní vody je, na území ČR, i přes přirozenou půdní a horninovou bariéru pesticidy zasaženo cca 60 % vzorků, přičemž cca 40 % překračuje prahovou hodnotu. Přitom náprava stavu je u takto kontaminované vody velmi problematická, omezená v podstatě pouze na využívání technických opatření na straně provozovatelů vodárenských zdrojů. Z pohledu ochrany vodních zdrojů, v současné době ohrožovaných jak změnou klimatu, tak i zemědělskou činností, je tedy nanejvýš vhodné přijímat preventivní opatření zamezující vstupu pesticidů a nespoléhat se pouze na technologická řešení. Potřeba dále vychází z faktu, že ze strany spotřebitelů rostou požadavky na kvalitu potravin a je vyvíjen stále vyšší tlak na producenty surovin pro výrobu potravin. Podle průzkumu ÚZEI z roku 2019, který byl proveden na reprezentativním vzorku 1 214 respondentů vnímají čeští spotřebitelé kvalitu potravin jako významnou. Přičemž 70 % respondentů se domnívá, že zemědělství ovlivňuje kvalitu spodních vod a také menší část z nich (11 %) je přesvědčeno, že zemědělství je větším znečišťovatelem prostředí než průmysl. Budou podporovány systémy hospodaření omezující používání POR, v důsledku čehož dojde ke snížení výskytu reziduí škodlivých látek a jejich metabolitů v potravinách (ovoci, zelenině, víně) i v půdě a v důsledku toho i podzemní a pitné kohoutkové vodě. P9.03 - Snížení rizik plynoucích z rezistence k antimikrobikům a jejich reziduí u zvířat Užití antimikrobik u hospodářských zvířat je v důsledku zvyšující se úrovně rezistence patogenů v humánní oblasti v centru pozornosti zdravotnických organizací a společnosti. Je nutné snížit užívání antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, a tím snižovat rizika pro zdraví veřejnosti od zvířat a produktů z nich. Jedna z nejvyšších spotřeb antimikrobik v chovech hospodářských zvířat je vykazována v chovech prasat, kdy ke snížení jejich spotřeby je třeba systémově řešit zdravotní stav populace. Jednou z možností, jak omezit množství antimikrobik v chovech, je aktivní budování imunity proti stanoveným bakteriálním a virovým (sekundární bakteriální infekce) původcům onemocnění zvířat pomocí vakcín. Hlavní účinek vakcín spočívá v prevenci vzniku samotného onemocnění. P9.04 - Předcházení vzniku potravinového odpadu Předcházení vzniku potravinového odpadu je řešeno podporou ze strany MZE národním dotačním programem 18 Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Problematiku plýtvání potravinami a předcházení vzniku potravinového odpadu řeší však především Ministerstvo životního prostředí, které jednak realizuje Program předcházení vzniku odpadů, který zahrnuje i problematiku potravinového odpadu a rovněž prostřednictvím OP Životní prostředí podporuje preventivní aktivity a osvětu v oblasti potravinového odpadu a realizuje finanční podporu určenou pro potravinové banky. PX.01 - Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS CS 53 CS Stávající poradenství nepokrývá některé klíčové potřeby zemědělství, potravinářství a LH, což je dáno jak nízkou poptávkou zemědělců po poradenství, tak nedostatečnými, neustále klesajícími kapacitami nezávislých poradců, které nepokrývají důležitá témata, nutná k rozvoji udržitelného hospodaření a implementaci SZP. Nízká poptávka po poradenství neodpovídá vysokým skutečným potřebám nových znalostí v sektoru. Nízké kapacity v poradenství současně představují nízkou absorpční kapacitu pro podpůrné nástroje. Objem vzdělávání je poměrně značný, avšak též nepokrývá dostatečně některá důležitá a aktuální témata, jež nejsou dostatečně cílena (nápravu představuje zařazení chybějících témat do podpor). Rozsah spolupráce mezi výzkumem a praxí, projevující se např. v počtu skupin EIP, je neuspokojivý. Stávající stav je do značné míry ovlivněn relativně krátkou historií vývoje poradenství v ČR, který začal až v 90. letech. Celý systém trpí nedostatečnou ochotou ke spolupráci (nerozvinutý sociální kapitál) a odpovídající instituce nutné pro tok znalostí v systému se budují postupně. Z toho důvodu je třeba přenos znalostí významně podporovat, rozšířit jeho záběr a propagovat, aby se jednak zvýšil samotný přenos znalostí, a jednak se zvýšila ochota cílových skupin se vzdělávání a poradenství účastnit. Pro ten účel byla nově zavedena certifikace poradenských subjektů, která by mohla vést ke zvýšení důvěry k poradenství od zemědělců, potravinářů i lesních hospodářů. Byl ustanoven (r. 2021) Koordinační orgán AKIS, který se soustředí na problematiku přenosu znalostí v rámci českého AKISu a jeho zlepšení. Posouzení potřeby konkrétních zeměpisných oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony a horské a ostrovní oblasti. není relevantní Metodika a kritéria použitá pro stanovení priorit V rámci všech potřeb identifikovaných ve všech pracovních skupinách jednotlivých specifických cílů proběhla prioritizace těchto potřeb. Každá potřeba byla bodována na škále od 1 do 5 bodů členy příslušné pracovní skupiny. Posuzovala se velikost problému, jeho závažnost a veřejný zájem. Každé z těchto kritérií mělo svou váhu. Výklad kritérií: Velikost problému (váha 8) se posuzovala podle podílu ploch / počtu podniků, kterých se problém týkal. Závažnost problému (váha 7) se posuzovala dle dopadů, protože problém jako takový nemusí mít velký rozměr a přitom je závažný. Veřejný zájem (váha 5) se posuzoval ve vztahu k zájmům soukromé sféry. Čím více se daný problém týkal celé společnosti, tím více se jednalo o veřejný zájem. Celkové skóre u jednoho hodnotitele pak bylo vypočteno jako vážený součet udělených bodů k jednotlivým kritériím (maximum bylo 100). Výsledné bodové ohodnocení se pak vypočítalo jako průměr všech individuálních hodnocení jednotlivých expertů. Odůvodnění rozhodnutí, proč strategický plán SZP neřeší určité identifikované potřeby nebo proč je neřeší částečně. P1.04 - Systém řízení rizik je v současnosti řešen komplexně z národních zdrojů podporou pojištění (pouze pojistitelná rizika) a ad-hoc kompenzacemi ztrát podniků v důsledku produkčních a cenových výkyvů. Také nákazový fond a podpory ozdravování polních a speciálních plodin jsou důležitým pilířem systému řízení rizik v zemědělství v ČR a efektem obou těchto programů je, že dopady rizik chorob rostlin a nákaz hospodářských zvířat jsou v ČR relativně nízké. P3.03 – Vyhodnocena pouze nízká priorita potřeby. Tato potřeba bude řešena prostřednictvím národních dotací: 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ. P8.03 – Vyhodnocena pouze nízká priorita potřeby. Tato potřeba bude řešena prostřednictvím Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu), a to v rámci specifického cíle 3.1 Zlepšování digitálního propojení. CS 54 CS 2.1.SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii 2.1.SO1.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO1.1.1 Silné stránky 1. Zemědělství ČR vykazuje poměrně stabilní, srovnatelný, a dokonce v posledních letech nadprůměrný příjem ve srovnání s ostatními sektory NH[1]. V roce 2017 důchod z faktorů, hodnocený nejdůležitějším ukazatelem – ČPH na pracovníka v běžných cenách dosahoval 20 tis. EUR a převyšoval průměr EU 28 o zhruba 2 tis. EUR (v přepočtu na paritu kupní síly dosahoval tento ukazatel 30 tis. EUR). Poměr zemědělského příjmu přepočteného na pracovníka vůči celkové mzdě v NH již dosahuje 150 %. Přes se pomalu zvyšující produktivitu a účinnost využívání zdrojů je ovšem zásadní příčinou převážně vysoký podíl provozních podpor na přidané hodnotě (77 %). 2. Oblasti, které nejsou znevýhodněné přírodními podmínkami, vykazují vyšší úroveň ČPH v přepočtu na AWU, a to zhruba o 10 % vyšší než je průměr za celou ČR. 3. Variabilita příjmů a s tím související průběh škod v RV a ŽV se dlouhodobě nemění (průměrný podíl ročních škod na zemědělské produkci činí okolo 1 %), přičemž dopady škod na příjmy v důsledku státních zásahů kompenzovaly a stimulovaly příjmy podniků (2014-17 narostly ad-hoc kompenzace 3,5x oproti 2008-13). Škodní průběh pojištění hospodářských zvířat je ve sledovaném období trvale nízký (v průměru 42 %) s menšími výkyvy proti rostlinné výrobě (průměrně 81 %). 4. Z hlediska specializace přetrvává vysoká úroveň příjmů v podnicích se zaměřením na polní výrobu, která je dána vysokými provozními podporami a příznivými tržními podmínkami. 5. Spolu s trendy ostatních zemí EU se objevují zemědělské podniky, které rozvíjí mimoprodukční funkce zemědělství a rozvíjí synergii více odvětví. [1] Např. index 2017/2010 tak zvaného indikátoru „A“ – ČPH/AWU zemědělství = 150. 2.1.SO1.1.2 Slabé stránky 1. Přetrvává příjmová disparita mezi podniky různé velikosti a specializace jako důsledek odlišných technologických, manažerských a tržních strategií. Ty se následně projevují v různém vztahu vůči životnímu prostředí a krajině. 2. Z hlediska velikostních kategorií výrazně nejmenších příjmů dosahují podniky přibližně do 100– 200 ha[1], které by tak mohly signalizovat možné problémy do budoucnosti (ukazatel trvalé udržitelnosti TU menší než 1). Tyto podniky vykazují výrazně nižší modifikovanou ČPH (tj. bez pachtovného a úroků) a mzdovou úroveň než ostatní velikostní kategorie. V kategorii do 100 ha jsou problematické zejména podniky se smíšenou výrobou a současně hospodařící v ostatních oblastech ANC a mimo ANC, podniky s polní výrobou v ostatních oblastech ANC a podniky s extenzivním chovem přežvýkavců, u nichž většinou modifikovaná ČPH (ČPH bez pachtovného a úroků) nepokryje mzdové náklady. 3. Přetrvává nevyváženost úrovně příjmů mezi podniky mimo ANC a podniky v ANC oblastech. Životaschopnost farem (prostřednictvím ČPH/AWU) byla v průměru let 2016-2018 v horské oblasti ANC a v jiných než horských ANC (O+S) o zhruba 16 % nižší než mimo ANC. V ANC by tak v průměru let 2016-2018 téměř 11 % farem bez podpory v ANC oblastech mělo zápornou ČPH. Rizikovou skupinu z pohledu nižší technické efektivnosti představují v ANC oblastech především podniky do 300 ha. I do budoucna je vhodné tuto hranici brát v potaz při nastavování degresivity plateb ANC. 4. I přes vysokou dosavadní závislost na provozních podporách, podniky specializující se na chov přežvýkavců, ale také sektory vepřového a drůbežího, jsou příjmově podprůměrné. CS 55 CS 5. V ANC byla životaschopnost měřená ČPH v Kč na AWU v letech 2015-2017 u farem rostlinné výroby vyšší než u farem živočišné výroby. Při zohlednění nových sazeb ANC 2018 (dle faremních systémů) se ČPH na AWU u obou skupin vyrovnala. 6. V horských oblastech se vyskytují rozdílné přírodní podmínky v závislosti na nadmořské výšce případně v kombinaci se svažitostí, kde se projevuje vliv zkrácené vegetační doby na ekonomiku plodin. Se zvyšující se mírou přírodního znevýhodnění se přímo úměrně zvyšuje podíl travních porostů, které generují nižší příjmy než orná půda. Uvedený stav je podpořen normativním ekonomickým ukazatelem hrubý roční rentní efekt, který stanovuje rozdíl mezi náklady a výnosy při zohlednění daných půdně-klimatických podmínek a také indexem znevýhodnění. Také v ostatních ANC se na úrovni katastrálních území projevuje různá míra závažnosti přírodního znevýhodnění definovaného na základě biofyzikálních kritérií, kde více typů přírodních omezení vyskytujících se na jednom místě způsobuje vážnější znevýhodnění zemědělského hospodaření. 7. Přetrvává omezení příjmu z hospodaření v důsledku právního omezení v oblastech Natura 2000, kde podniky dosahují ČPH/AWU zhruba o 15 % nižší než podniky ležící mimo tato území. 8. Dlouhodobě přetrvává nízká ochota a schopnost většiny podniků krýt některé negativní efekty hospodaření z vlastního podnikatelského přebytku. Současně „ekologizace“, v rámci tzv. podmínek ozelenění (zpráva Evropského účetního dvora), zůstává v zásadě režimem podpory příjmů. Způsob, jak se nyní provádí, pravděpodobně významným způsobem nezvýší environmentální a klimatický profil SZP. 9. Administrativní náročnost pro získání nároku na příjmové podpory s dopadem do režijních nákladů podniků se dlouhodobě nesnižuje. 10. Významnou překážkou plného využívání produkčního (potažmo příjmového) potenciálu zemědělských podniků je dlouhodobý nedostatek pracovníků (velmi vysoká míra volných pracovních míst v sektoru). Jednou z hlavních příčin je nižší mzdová úroveň, jež se dlouhodobě pohybuje zhruba na 80 % úrovně v průmyslu či v národním hospodářství celkem. [1] U malých podniků, převážně individuálních farem, s uplatňováním daňové evidence, mohou být údaje ovlivněny např. nezapočítáváním všech příjmů, nadhodnoceným počtem skutečně alokované práce, daňovými důvody apod. 2.1.SO1.1.3 Příležitosti 1. Pokud bude pokračovat relativně nízké riziko meziročního propadu příjmů velkých podniků o více než 20 %, resp. 30 %, může to mít pozitivní dopad na snížení nahodilých kompenzačních plateb. 2. Synergický efekt plynoucí z podpory příjmů s efektivně nastavenými podmínkami tzv. „zelené infrastruktury“ může být zesílen rostoucí společenskou poptávkou po přísnějších environmentálních podmínkách zemědělství i společensky odpovědné produkci a po ekosystémových službách a jejich využití pro diverzifikaci příjmů. 3. Vzhledem ke změnám na trhu práce mohou v budoucnosti postupně narůstat počty absolventů zemědělských oborů, jež budou nalézat uplatnění v sektoru (a budou se tak oslabovat závažné problémy v oblasti pracovních sil). 2.1.SO1.1.4 Hrozby 1. Pokračující dynamický růst mezd v průmyslu, který nebude v relaci s růstem mezd v zemědělství, a tím prohlubující se disparita příjmů s následným vlivem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, může mít za následek nedostatečné využití technologického a přírodního potenciálu českého zemědělství. 2. Rizika v podobě značné volatility cen a nepříznivých projevů počasí, případně nákazových situací v globalizovaných podmínkách českého zemědělství, mohou mít potenciální dopady na příjmů zemědělců, a to zejména v souvislosti s možným zvyšujícím se tlakem na rozpočet a tím nedostatkem prostředků a politickou neochotou financovat ad-hoc výpomoci (kompenzace) ze státního rozpočtu. CS 56 CS 3. Klimatické změny se zprostředkovaným dopadem do příjmů farem v podobě: i) vyšších nároků na investice do „neproduktivních“ investic, ii) extenzifikace výroby s dopadem do výnosů plodin, iii) výskytu a rozsahu (nových) chorob a škůdců na rostlinách. 4. Scénáře klimatických modelů předpovídají zintenzivnění četnosti extrémních situací, především sucha. 2.1.SO1.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.SO1.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P1.01 Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření Vysoká Ano P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P1.03 Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření Velmi vysoká Ano P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně Další připomínky týkající se posouzení potřeb. není relevantní 2.1.SO1.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPdecoupled BISS(21) – Základní podpora příjmu pro udržitelnost 01.21 - Základní podpora příjmu pro udržitelnost O.4. Počet hektarů, na něž je využívána základní podpora příjmu DPdecoupled BISS(21) – Základní podpora příjmu pro udržitelnost 02.28 - Platba pro malé zemědělce O.5. Počet příjemců nebo hektarů, na něž jsou využívány platby pro malé zemědělce DPdecoupled CRISS(29) – Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost 03.29 - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost O.7. Počet hektarů, na něž je využívána doplňková redistributivní podpora příjmu DPdecoupled CIS-YF(30) – Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 04.30 - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce O.6. Počet hektarů, na něž je využívána doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 06.31 - Režimy pro klima a životní prostředí precizní zemědělství O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 07.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci chmele O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 08.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci CS 57 CS DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 09.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 10.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci mléka O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 11.32 - Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 12.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 13.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 14.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 15.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci Sectoral - Ovoce a zelenina WITHD(47(2)(f)) – stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení 71.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina GREEN(47(2)(g)) – zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů 72.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina NOHAR(47(2)(h)) – nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou 77.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 70.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 83.47 - Intervence v sektoru vajec prevence krizí a řízení rizik O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 97.47 - Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ostatní odvětví zahrnující HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v 90.47 - Intervence v sektoru okrasných O.35. Počet podporovaných operačních programů CS 58 CS produkty uvedené v příloze VI případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům rostlin - prevence krizí a řízení rizik RD ANC(71) – Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti 31.71 - Oblasti s přírodními a jinými omezeními O.12. Počet hektarů, na něž je využívána podpora pro oblasti s přírodními nebo specifickými omezeními, včetně rozdělení podle druhu ploch RD ASD(72) – Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků 32.72 - Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě O.13. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora v rámci sítě Natura 2000 nebo směrnice 2000/60/ES Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 1 vyplynuly 4 potřeby (P1.01 až P1.04 viz výše). K jejich řešení byly navrženy jak intervence v podobě přímých plateb (přímé platby vázané na produkci i přímé platby oddělené od produkce), tak i v rámci rozvoje venkova (ANC a Natura 2000 na zemědělské půdě) a pro řešení řízení rizik jsou navrženy některé sektorové intervence. Cílem základní podpory příjmu pro udržitelnost a řešením potřeby P1.01 je stabilizace příjmu aktivních zemědělců, podpora životaschopnosti podniků a jejich přidané hodnoty. Podnikům, které by nečerpaly přímé platby, by klesly zisky v důsledku investiční obnovy a jejich celkové životaschopnosti. Podpora se vyplácí jako částka vázaná na hektar, kdy přísnější podmínky pro její získání mají za cíl zlepšit udržitelné hospodaření a zmírnit environmentální problémy v zemědělství, které jsou ve stávající společnosti stále více poptávány. Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost cílená k řešení potřeby P1.03 bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství, především dlouhodobě nižší příjmy menších podniků, které by bez podpory nebyly životaschopné. Dále bude intervence napravovat férovější distribuci plateb respektující prokázané výhody z velikosti výroby velkých podniků s dopadem do jejich příjmu. Intervence tedy reaguje na silnou stránku, kdy část podniků využívá výhody z rozsahu produkce k posílení příjmů z farem a jejich stabilizaci. Intervence také reaguje na definované příležitosti; podpora bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na environmentální problémy v zemědělské krajině, jejichž důsledkem je rostoucí společenská poptávka po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Prvky navržené intervence reagují na specifickou faremní strukturu v komparaci s EU s nadprůměrně velkými podniky. Platba pro malé zemědělce cílí na základní stabilizaci příjmu drobných aktivních zemědělců, kteří si zažádají o podporu na maximální výměru 4 hektary, a to formou platby na hektar využívané zemědělské půdy. Intervence bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství, především nízký zemědělský příjem nejmenší kategorie podniků a celkově jejich nižší životaschopnost. Podniky v této kategorii nečerpají výhody z rozsahu, a tak jsou konkurenčně znevýhodněny oproti větším farmám. Opatření které reaguje na potřebu P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi je soubor intervencí v oblasti podpor příjmu vázaných na produkci (CIS). V rámci podpor CIS je primárním cílem podpořit podniky s produkcí vybraných (citlivých) komodit, které jsou náročné na pracovní sílu či mají jiné specifické požadavky, a tedy by bez dodatečných dotačních stimulů nebyly odpovídajícím způsobem konkurenceschopné a nemohly by tak pokračovat ve svém oborovém zaměření. Dostupná relevantní data ukazují, že výměry v odvětví pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy, chmele, škrobových brambor a bílkovinných plodin nebo stavy zvířat v odvětví chovu skotu, ovcí a koz v dlouhodobém horizontu stagnují či přímo klesají. Je proto nezbytně nutné zlepšit a stabilizovat příjem zemědělským podnikům, které se zabývají pěstováním daných plodin či chovem uvedených druhů zvířat. K vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření (P1.01) přispěje podpora oblastí s přírodními a jinými omezeními (ANC) jejímž smyslem kompenzovat dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezením zemědělské produkce a tím zachovat udržitelné systémy hospodaření v oblastech s přírodními omezeními, kde leží polovina zemědělského půdního fondu v ČR. Zemědělské CS 59 CS podniky zde hospodařící dosahují nižší produkce než zemědělci hospodařící v příznivých oblastech. Dlouhodobé snížení ekonomických výsledků zemědělských podniků v oblastech postižených přírodními omezeními by vedlo k postupné marginalizaci těchto území a mohlo by vyústit až v opouštění zemědělské půdy. Zároveň je tak zajištěn synergický efekt intervence pro kvalitativní zachování stávajících složek krajiny. Podobný cíl má podpora zemědělců hospodařících na zemědělských půdách v síti Natura - tj. kompenzace ušlých příjmů v důsledku legislativního omezení hospodaření. V rámci oblastí Natura 2000 platí omezení intenzívních technologií, zejména přísun živin a používání prostředků na ochranu rostlin. Po překrytí s NP a 1. zónami CHKO a oblastí vysoké přírodní hodnoty (tzv. stepping stones) se jedná o velmi cenné plochy z hlediska ochrany druhové různorodosti. Současně jsou to plochy, jejichž způsob hospodaření bývá ztížen místními přírodními podmínkami (reliéf terénu atd.). Na těchto plochách tak hrozí zvýšené riziko opuštění od hospodaření a následná degradace cenných stanovišť s rizikem ztráty ohrožených druhů vázaných na tyto lokality. Řízení rizik (potřeba P1.04) bude podporováno primárně na národní úrovni, nicméně částečně rovněž v rámci vybraných sektorových intervencí. Intervence v sektoru vajec – prevence krizí a řízení rizik (83.47) podpoří stabilizaci příjmu producentů vajec a hospodářskou udržitelnost jejich produkce. Intervence v sektoru brambor - pojištění sklizně a produkce (97.47) podpoří ekonomickou stabilitu OP, respektive schopnost tlumit finanční dopady konkrétních událostí. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu (71.47), zelená sklizeň (72.47), nesklízení (77.47) a pojištění sklizně a produkce (70.47) stabilizují příjmy producentů OZ a podpoří odvětví OZ v případě krizových situací díky opatřením jako stahování z trhu, zelená sklizeň, nesklízení či pojištění. Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik (90.47) podpoří stabilitu zemědělského příjmu a tím i větší odolnost podniků v odvětví okrasných rostlin. 2.1.SO1.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO1.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.4 - Propojení podpory příjmu s normami a osvědčenými postupy Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti 100,21 % R.5 - Řízení rizik Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 0,70 % R.6 PR Přerozdělování menším zemědělským podnikům Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) 142,58 % R.7 PR Posilování podpory pro zemědělské podniky v oblastech se zvláštními potřebami Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 104,13 % R.8 - Zaměření na zemědělské podniky ve specifických odvětvích Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 54,16 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výkonnosti vybrané pro specifický cíl 1 jsou přímo navázány na klíčové intervence vybrané k naplňování specifického cíle podle definovaných potřeb ČR. Ukazatel R.4 sleduje propojení příjmu s normami a s osvědčenými postupy a je sledován ve všech intervencích zaměřených na podporu příjmu a těch, pro které je uplatňována podmíněnost. Ukazatel R.6 sleduje míru redistribuce menším podnikům. Ukazatel R.7 je zvolen pro intervence, které jsou zavedeny na podporu příjmu kompenzující přírodní nebo jiné specifické omezení v určitých oblastech nebo vyplývající z určitých závazných požadavků (Natura CS 60 CS 2000). R.8 sleduje relativní význam podpory vázané na produkci sledováním podílu podniků, které ji obdrží. Ukazatel R.5 byl zařazen s ohledem na podporované nástroje pro řízení rizik u sektorových intervencí. 2.1.SO1.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro specifický cíl činí cca 3,7 mld. EUR. Je tvořená rozpočtem prakticky pro veškeré přímé platby s výjimkou ekoschémat a dále rozpočtem pro ANC a Naturu 2000 na zemědělské půdě. CS 61 CS 2.1.SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 2.1.SO2.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO2.1.1 Silné stránky 1. Konkurenční výhoda díky nižší ceně zemědělské půdy a práce. 2. Existence podnikové struktury s převahou podniků, které mají vysoký potenciál využití výhod z velikosti. 3. Kapitálová vybavenost většiny zejména větších zemědělských podniků na velmi dobré úrovni, se stoupajícím důrazem na investice do pohody zvířat a dalších prvků moderního zemědělství (precizního zemědělství apod.). 4. Rozvinutý bankovní trh nabízí bohatou škálu nástrojů k financování zemědělských investic s jistou mírou opatrnosti vůči podnikům s krátkou úvěrovou historií. 5. Vybraná odvětví, zejména produkce obilovin a olejnin, dosahují poměrně významné konkurenceschopnosti vyjádřené kladným saldem agrárního zahraničního obchodu a rentabilitou produkce větší části pěstitelů. 6. Existence tradičních odbytišť specifických produktů (slad, chmel, pivo). 7. V případě potravinářství dochází k postupnému rozšiřování podnikatelské základny malých podniků s potenciálem obsadit „tržní niky“. 8. V ČR existuje tradice potravinářských oborů (masná a pekařská výroba) a také zavedené značky kvality, včetně etické prvovýroby, zpracování i certifikace. Přidaná hodnota těchto výrobků je vysoká. 9. Dochází k pozvolné vlastnické a fyzické koncentraci výroby díky vstupu zahraničního kapitálu především do mlékárenského a nápojového průmyslu, i když stávající velikost provozů je i v těchto odvětvích násobně menší než u zahraničních konkurentů. 10. Vysoká znalostní úroveň pěstebních a výrobních procesů především u větších vlastníků lesa. 11. Porostní zásoby indikují aktuální dostatek dřevní hmoty jako přírodní obnovitelné suroviny. 12. Lesnictví má dlouhodobě zpracovanou definici potřeb lesního hospodářství v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, které jsou postupně realizovány. 13. Erudovanost a dlouholetost lesnického výzkumu v ČR je na vysoké úrovni. 14. Jako vhodný nástroj k monitorování stavu v lesích slouží dlouhodobý sběr dat a zpracování informací o lesích. 15. Školkařské provozy mají bohaté zkušenosti s produkcí kryto kořenného sadebního materiálu (což je výrazný potenciál vzhledem k zalesňování kalamitních ploch) a současně má obor právními předpisy nastavené parametry sadebního materiálu a jejich aplikaci v praxi. 16. Vysoký stupeň organizovanosti ve spolcích. 17. Organizované tlumení varroázy. 18. Kvalitní dostupná léčiva a diagnostické metody chorob včelstev s minimálními riziky pro zdraví včel a kontaminaci včelích produktů, odpovídající současnému stavu výzkumu. 19. Příznivé národní právní předpisy zabezpečující prevenci a tlumení nebezpečných nákaz včel. 20. Tradice chovatelství, existující síť aktivních chovatelů matek a dlouhodobé udržování kvalitního plemenného potenciálu plemene včely medonosné kraňské. 21. Dlouholetá tradice vzdělávání, vědy a výzkumu v oblasti včelařství. 22. Bezpečná produkce moštových vinných hroznů s minimem reziduí. 23. Produkce vína vysoké kvality. 24. Aktivní marketing na víno. 25. Vysoká konkurenceschopnost na domácím trhu. CS 62 CS 2.1.SO2.1.2 Slabé stránky 1. Nízká úroveň důvěry v mezipodnikovou spolupráci. 2. Nízká ochota k vytvoření funkčních odbytových organizací nebo organizací producentů. 3. Nízká nebo neexistující vertikální integrace se zpracovatelskými podniky s výjimkou chovatelů monogastrů, pěstitelů obilovin a olejnin. 4. Zemědělské podniky a menší zpracovatelé využívají nástroje marketingu ve velmi omezeném měřítku. 5. Pouze část firem dodává na trh značkové výrobky s vyšší prodejností, zatímco ostatní podniky dodávají pouze běžné výrobky a výrobky privátních značek distribučních řetězců. 6. Nízká konkurenceschopnost pramení také z nedostatečné úrovně stavebních i technologických investic zejména ve zpracovatelském průmyslu a také v některých odvětvích citlivých komodit. 7. Převaha produkce výrobků s nižší přidanou hodnotou, což se projevuje i v ukazateli přidaná hodnota na pracovníka, která je poloviční oproti průměru EU. 8. Vysoká variabilita v efektivitě jednotlivých druhů výrob a podnikových forem a existují značné rozdíly v rentabilitě výroby mezi lepšími a horšími podniky. 9. Podniky nedostatečně využívají výsledků výzkumu, prvotně se zaměřují na běžnou hospodářskou činnost. 10. Přetrvává nižší produktivita práce zpracovatelských podniků v komparaci s konkurenty ze zemí EU způsobená především nedostatečnou výrobní koncentrací a využitím kapacit zajišťujících nižší fázi zpracování surovin v převážné většině oborů. 11. Prohlubuje se kritický nedostatek kvalifikovaných pracovníků a učňů pro výrobu a zavádění inovací z důvodu nízkých mezd. 12. Zpracovatelský průmysl se také potýká s klesajícím disponibilním množstvím domácí suroviny pro zpracování v důsledku jejího exportu a uplatnění suroviny s vyšší cenou v zahraničí. 13. Existence slabé vyjednávací síly zpracovatelů vůči obchodním řetězcům vyvolává tlak na snižování cen průmyslových výrobců. 14. Dochází také k upřednostňování obchodníků k nákupu zboží ze zahraničí z důvodu nenaplňování požadavků ze strany prvovýrobců nebo zpracovatelů na vyrovnanost dodávek v množství, kvalitě a požadovaném čase. 15. U některých odvětví (ovoce a zeleniny) není vybudovaná dostatečná kapacita zpracovatelského průmyslu. 16. Nízká kapacita využívání lokálních producentsko- spotřebitelských sítí, nedostatečné využití poptávky po odpovědné produkci. 17. Nízká důvěra konzumentů k sociálně orientovaným projektům – v zemědělství prakticky neznámé. 18. Kriticky nízká diverzifikace příjmů lesních podniků z hospodářské činnosti spočívající z významné části jen v produkci dřeva. 19. Nedostatečná možnost pružné reakce těžebních a pěstebních kapacit při rostoucím objemu kalamitních těžeb a následné obnovy lesních porostů. 20. Nedostatečná personální kapacita, v jejímž důsledku je snížená operativnost podniků státních lesů při zpracování nahodilých kalamitních těžeb. 21. Nejsou dostatečné kapacity pro skladování dřeva při kalamitách, chybějí technologie pro uchování kvality skladovaného dřeva. 22. Výchozí surovina oboru, dřevní hmota, má z kalamitních těžeb zhoršenou kvalitu. 23. Zpracovatelský sektor navázaný na lesní podniky vykazuje produkci dřeva s nízkou přidanou hodnotu a uplatňuje minimální inovace. 24. Výrazným problémem je nedostatečná investiční vybavenost lesních podniků i poskytovatelů lesnických služeb i školkařských a pilařských provozoven. 25. Základní vybavení lesních školek je výrazně za hranicí samé životnosti strojů a ostatní lesní podniky a OSVČ podnikající v lesích rovněž vlastní lesnickou techniku značného stáří, přičemž neschopnost obnovy těchto pracovních prostředků poukazuje na značné podfinancování sektoru. CS 63 CS Průměrné stáří této techniky často mnohonásobně překračuje úroveň opotřebení (což má negativní vlivy nejen na efektivitu, ale i ergonomii a ekologii provozu a hospodaření v lese). 26. Profesní neznalost malých vlastníků lesa a fragmentace jejich lesních majetků. 27. Nedostatečná právní úprava pro sdružování vlastníků lesů. 28. Nevyhovující stav lesnické infrastruktury a nestabilita dlouhodobých pracovních příležitostí v lesním hospodářství. 29. Nízká kvalifikace a motivace agenturních pracovníků pro sezónní práce, kteří jsou v současné době rozhodující pro lesnický obor. 30. Ve školkařství je nedostatečně nastaven systém smluvního pěstitelství sadebního materiálu tak, aby měli lesní školkaři záruku odběru vypěstovaného sadebního materiálu. 31. V souvislosti s probíhající kůrovcovou kalamitou (krize s odbytem dřeva) se projevují nedostatečné kapacity skladování vytěženého dřeva. S tím souvisí šíření kalamitních škůdců z nedostatečně ošetřených zdrojů dřevní hmoty. 32. Obnovu lesních porostů na kalamitních kůrovcových plochách ovlivňuje působení spárkaté zvěře, která svými životními projevy může způsobit škodu na vznikajících lesních porostech. 33. Stále příliš vysoký podíl jehličnatých, zejména smrkových porostů v České republice pěstovaných i v nevhodných nadmořských výškách a stanovištních podmínkách, který se mění příliš pomalu vzhledem k důsledkům změn klimatu. 34. Velký objem exportovaných produktů s minimální přidanou hodnotou (kulatina, řezivo). 35. Ze strany některých chovatelů včel je mnohdy podceňována biologická zákonitost chovu a vývoj včel, který může vést ke stresovým situacím v chovaných včelstvech s následky možného rozvoje onemocnění včel, včetně nedodržování základní zootechnické praxe. 36. Nízká spotřeba medu a včelích produktů. 37. Konzervativní přístup k některým novým včelařským poznatkům a metodám. 38. Základní výzkum na akademických pracovištích je značně nákladný, aplikace poznatků do praxe je až ve vzdáleném časovém horizontu. 39. Neexistující aplikovaný výzkum pro vinohradnictví a vinařství. 40. Vysoké investiční náklady ve vinařství. 41. Liberalizované značení vína v rámci EU. 42. Nízká soběstačnost. 43. Nedostatek vlastního investičního kapitálu ve vinohradnictví a vinařství. 44. Nízký stupeň technologické obměny výrobních prostředků způsobující vyšší provozní náklady ve vinařství. 45. Nevhodná odrůdová skladba vinic. 46. Nízká soběstačnost produkce vína. 47. Nevhodné materiály opěrné konstrukce vinic poškozující zpracovatelské vybavení. 48. Nízká dostupnost (a kvalita) pracovních sil ve vinohradnictví a vinařství. 2.1.SO2.1.3 Příležitosti 1. Podpora investic do rozvoje moderních technologií pohody zvířat a pracovníků (zvyšování atraktivnosti zemědělství pro mladé pracovníky) a „chytrého“ (precizního) zemědělství přispívající k zefektivnění výroby. Iniciovat ochotu zemědělců prostřednictvím poradenství a vzdělávání implementovat nové technologie a moderní postupy přinášející úsporu paliv, šetrnější zacházení s vodou a půdou apod. 2. Stabilní a relativně zdravý finanční sektor, u něhož se zvyšuje podíl sektoru zemědělství na zprostředkovaných úvěrech, dává vhodné předpoklady pro rozvoj nových forem financování investic v podobě finančních nástrojů. 3. Širší výrobkové, marketingové a procesní inovace se jeví jako nezbytné vzhledem k současné situaci, kdy výrobky s nižší přidanou hodnotou a v nižší cenové hladině do značné míry tvoří komoditní skladbu dodávanou ČR na trhy ostatních členských zemí EU. CS 64 CS 4. Zemědělsko-potravinářský sektor dosud plně nevyužívá spolupráci s pracovišti vědy a výzkumu. 5. Nové způsoby odbytu a produkce jedinečných výrobků – jde např. o prodej ze dvora, farmářské trhy a prodejní automaty. 6. Rozvoj regionální produkce může být vhodně propojen s nabídkou dalších služeb, zejména pak s agroturistikou, a může tak posílit konkurenceschopnost podniků. 7. Důslednější ochrana před nekvalitními dovozy surovin a potravin. 8. Efektivní činnost dozorových orgánů, včetně medializace výsledků úředních kontrol, posiluje na domácím trhu důvěru spotřebitelů v dodržování standardů kvality a zdravotní nezávadnosti potravinářských výrobků, které jsou v případě tuzemské produkce na vysoké úrovni. 9. Posilování spolupráce se zemědělskou prvovýrobou primárně na principu vertikální integrace a k posilování výzkumu v oblasti zemědělství a potravinářství. 10. Vhodné uplatnění režimů jakosti a také následné zlepšení marketingu a osvěty vůči spotřebitelům, které povedou u spotřebitelů ke zvýšení preference výrobků se značkou jakosti garantující určitý způsob výroby, způsob chovu chovaných zvířat anebo způsob zpracování. 11. Dochází k růstu trhu s regionálními produkty v rámci řetězců (lokální produkty v místní prodejně řetězce). Řada zpracovatelů hledá exportní příležitosti do třetích zemí. 12. Marketingové a organizační inovace včetně procesních. 13. Společnost stále ve větší míře klade důraz na zavádění ekologických inovací – procesní a výrobkové inovace vedoucí k ochraně vody, úspory energií, surovin a zamezení plýtvání potravinami v celém řetězci od výroby, zpracování až po spotřebu. 14. Dochází k silnější mezisektorové spolupráci vycházející z plného využití potenciálu venkovského, zemědělského a lesnického prostředí pro zdravotně-sociálně-terapeutické účely. S tím souvisí příležitosti integračního zaměstnávání na venkově ústící v širší poptávku po komplexní odpovědné produkci. 15. Výroba i produkce ze sociálního zemědělství posiluje uzavřené zemědělské cykly a přispívá k minimalizaci environmentálně nežádoucích dopadů. 16. V lesnickém oboru se nabízí využití inovačních postupů v oblasti obnovy (těžby) a ochrany lesa. 17. Možnost získání úhrady za ekosystémové služby lesa. 18. Stále panuje dostatek dřeva pro místní zpracovatele. 19. Současně roste poptávka po konkrétním typu a druhu kvalitního sadebního materiálu. 20. Zvyšování odborné úrovně chovatelů včel. 21. Zvýšení zájmu o chov včel, zejména u mladší populace obyvatelstva. 22. Zlepšení technického zázemí pro chov včel. 23. Realizace vlastního chovu včel, což znamená zavedení vlastního chovu včel, včetně vybudování nezbytného technického zázemí pro chov včel (např. medárna, sklad souší, včelařská dílna atd.). 24. Větší podpora pro vědecký výzkum. 25. Vysoký zájem spotřebitelů o kvalitní víno a doprovodné oblasti (oenoturistika, zážitková gastronomie atd.). 26. Akceptování spotřebitelů na vyšší cenu tuzemského vína proti vínům z dovozu. 27. Vysoký zájem spotřebitelů o tuzemskou produkci. 28. Nárůst zájmu spotřebitelů o produkci EZ. 29. Měnící se klimatické podmínky. 2.1.SO2.1.4 Hrozby 1. Riziko spojené se sílícími projevy klimatické změny (sucho, mrazy, přívalové deště, krupobití), a s tím spojené riziko výrazného snížení kvality produktivní půdy a podmínek pro produkci surovin či potravin apod. 2. Růst cen energií a ostatních primárních vstupů (v zemědělství včetně ceny práce a půdy). 3. Omezená dostupnost zdrojů financování v případě změn na finančních trzích může mít nejvýznamnější dopad na střední a malé podniky. CS 65 CS 4. Odliv, resp. absolutní nedostatek nejen kvalifikovaných pracovníků. Odchod zejména mladých, kvalifikovaných a technicky vzdělaných pracovníků ohrožuje budoucnost zemědělství na venkově. 5. Nižší kvalita zemědělského školského systému, zpomalení přenosu inovací do praxe a nedostatečný rozvoj AKIS může zpomalit přizpůsobování sektoru nejnovějším trendům. 6. Obecnou hrozbou pro všechny zemědělské komodity zejména pracovně náročné je růst ceny práce, půdy, energií a dalších vstupů. 7. Vysoké náklady jak na propagaci, tak na distribuci pro jednotlivé podnikatele, což blokuje rozvoj KDŘ i vstup do režimů jakosti a účasti v těchto režimech. 8. Koncentrace výrobních kapacit a vyšší investiční aktivita v okolních státech – hlavně v Polsku a u dalších hlavních konkurentů. 9. Zavedené a rozšiřující se specifické režimy jakosti (Q systémy apod.) jako forma netarifní bariéry pro vstup na zahraniční trhy, pokud nebudou úspěšně implementovány v ČR. 10. Nízký podíl efektivně inovujících podniků oproti zahraničí. 11. Omezené výzkumné zázemí podniků v ČR. 12. Případná embarga na export výrobků z EU, která by mohla způsobit nerovnováhu na evropském, potažmo domácím trhu. 13. Nedostatečná osvěta a uznání vybraných mimoprodukčních aktivit zemědělství veřejností. 14. V případě přebytku dřevní hmoty v důsledku rozsáhlých nahodilých těžeb z kalamit plošně postihujících ČR hrozí propad cen dřeva (hlavní zdroj příjmu lesnických podniků). 15. Vyšší náklady na pěstební činnosti – obnovu po nahodilých těžbách, výchovu a zajištění nově vzniklých porostů v důsledku měnícího se klimatu a dále těžko předvídatelný nárůst nákladů na těžbu z důvodu razantního nárůstu plochy holin. 16. Ohrožení pro obnovu lesních porostů, jakož i jejich přeměnu a odklon od přílišného zastoupení smrkových porostů v nevhodných podmínkách, navíc představují i plošné ohrožení vysokými stavy zvěře. 17. Další hrozbou mohou být rychlé změny v poptávce po druhu a typu sadebního materiálu s ohledem na klimatickou změnu a omezená možnost reakce školkařských provozoven. 18. Nedostatek skladovacích kapacit u zpracovatelů při probíhající kůrovcové kalamitě. 19. Růst mezd v ostatních odvětvích národního hospodářství může způsobovat odliv pracovníků. 20. Hrozbou jsou i dopady klimatické změny v podobě extrémních výkyvů v úhrnech srážek, teplot a jejich rozložení v roce. 21. Na řadě míst dochází ke zvyšování požadavků společnosti na bezplatné plnění mimoprodukčních funkcí lesa, což při nedostatečné rentabilitě nákladů spojených s netržními službami může být v současné ekonomické situaci pro řadu podniků hrozbou. 22. Bezprostřední rizika souvisí především se zhoršením zdravotního stavu včel. 23. Používání nepovolených látek k léčení včelstev. 24. Znehodnocování kvality chovu plemene včely kraňské a její přímé ohrožení v důsledku nekontrolovaného dovozu matek jiných agresivních plemen včel. 25. Používání látek v zemědělství včelám škodícím. 26. Liberalizace výsadbových práv a značení vína v rámci EU. 27. Dovoz levných zahraničních vín. 28. Klamavé značení vín z dovozu (EU). 29. Zavedení spotřební daně na víno. 30. Dovoz méně kvalitního medu a včelích produktů oproti tuzemské produkci. 2.1.SO2.1.5 Další připomínky není relevantní CS 66 CS 2.1.SO2.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P2.01 Zvyšovat účinnost výrobních faktorů Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano P2.03 Zvýšit efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu Střední Ano P2.04 Posílit zavádění inovací v zemědělství a potravinářství a spoluprací s výzkumem a vývojem Střední Ano P2.05 Zajistit ekonomickou udržitelnost a životaschopnost lesního hospodářství Velmi vysoká Ano P2.06 Zajistit investiční rozvoj oborů souvisejících s lesním hospodářstvím Střední Ano P2.07 Doplnit chybějící infrastrukturu lesních podniků Střední Ano P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P3.02 Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin Střední Částečně Další připomínky týkající se posouzení potřeb. není relevantní 2.1.SO2.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 07.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci chmele O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 08.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 09.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 10.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci mléka O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 11.32 - Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 12.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 13.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 14.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci DPcoupled CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci 15.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci CS 67 CS Sectoral - Ovoce a zelenina INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 64.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 66.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny odbyt produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina QUAL(47(1)(g)) – zavádění systémů sledování a certifikace 65.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny kvalita produkce (režimy jakosti) O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 74.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny systémy certifikace O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Včelařské produkty ADVIBEES(55(1)(a)) – poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 56.55 - Sektor včelařství investice do hmotného a nehmotného majetku O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty ACTLAB(55(1)(c)) – opatření na podporu laboratoří pro analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesu produktivity a látek potenciálně toxických pro včely 61.55 - Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral - Víno RESTRVINEY(58(1)(a)) – restrukturalizace a přeměna vinic 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína restrukturalizace O.36. Počet opatření nebo jednotek podporovaných v odvětví vína Sectoral - Víno INVWINE(58(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku ve vinařských systémech, s výjimkou operací souvisejících s typem intervence podle písmene a), zpracovatelských zařízení a vinařské infrastruktury, jakož i marketingových struktur a nástrojů 63.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína O.36. Počet opatření nebo jednotek podporovaných v odvětví vína Sectoral - Vejce INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 79.47 - Intervence v sektoru vajec - investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 81.47 - Intervence v sektoru vajec sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 87.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů CS 68 CS RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 33.73 - Investice do zemědělských podniků O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 36.73 - Investice do lesnické infrastruktury O.22. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro investice do infrastruktury RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku RD COOP(77) – Spolupráce 51.77 - Inovace při zpracování zemědělských produktů O.32. Počet jiných operací nebo jednotek spolupráce, které jsou podporovány (kromě EIP vykázaného v ukazateli O.1) Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 2 vyplynula řada potřeb zejména v oblasti zvyšování účinnosti výrobních faktorů, posílení diverzity zemědělské produkce, zvýšení efektivity zpracovatelského promyslu, zavádění inovací či investičního rozvoj lesního hospodářství a investic do včelařství (P2.01 až P2.08). K jejich řešení bylo navrženo 23 intervencí, a to jak z EZZF (přímé platby orientované na podporu příjmu, sektorové intervence v oblasti vinařství), tak i z EZFRV (investiční podpory do zemědělských, potravinářských a lesnických podniků včetně inovací). Zejména investiční podpory umožní zvýšit celkovou výkonnost zemědělských podniků a tím posílit jejich konkurenceschopnost díky zlepšení produktivity práce. Důraz bude kladen na investice směřující k efektivnější výrobě, resp. zvýšení výkonu podniků formou investic do technologií, strojů a staveb. Intervence zaměřené na inovace pak budou řešit nedostatečný přenos výsledků výzkumu do praxe, nedostatečnou podporu rozšiřování některých inovací a nedostatečně pružnou reakci současného znalostního systému na výrazné změny v zemědělském hospodaření vyvolané klimatickou změnou a novými požadavky společnosti na udržitelnost zpracování zemědělských produktů. Na rozvoj lesního hospodářství cílí intervence Technologické investice v lesním hospodářství, která pomůže držitelům lesa, lesním školkám a zpracovatelům dřeva modernizovat vybavení tak, aby odpovídalo současnému technickému i technologickému vývoji v daném oboru a pomůže racionalizovat spotřebu energie, náročnost na lidskou práci i vliv na životní prostředí. Intervence Investice do lesnické infrastruktury řeší nízkou hustotu a špatný stav stav lesnické infrastruktury. Průřezově budou naplňování specifického cíle napomáhat intervence Vzdělávání, Poradenství a EIP. Zvyšování kvalifikace a šíření poznatků vědy a výzkumu do praxe je základním předpokladem zachování životaschopnosti podniků a zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Podpory vázané na produkci (CIS) mají primárně za cíl posílit prostřednictvím efektivních finančních stimulů konkurenceschopnost českých producentů vybraných (citlivých) komodit, zejména těch, které trpí vysokou volatilitou tržních cen či jsou významným způsobem ovlivňovány celosvětovou zemědělskou produkcí. Zároveň se jedná v některých případech i o velice náročné komodity, které potřebují specifické pěstební podmínky, či se vyznačují vysokým podílem ručních prací v rámci samotného pěstování.Chmel se patří mezi náročné komodity z celé řady aspektů (většina prací je stále prováděna ručně, vysoká CS 69 CS investiční základna využívána cca 14 dní v roce, vysoké náklady na pěstování atd.) Podpora do pěstování chmele vždy patřila mezi důležité faktory pro stabilizaci ekonomiky komodity, protože náklady pěstování chmele jsou až desetkrát vyšší než náklady na běžnou rostlinnou výrobu. V případě, že pěstitel opustí pěstování chmele, je téměř nemožné se k němu vrátit. Podpora má udržet stávající pěstební plochy, posílit tržní orientaci a konkurenceschopnost pěstitelů chmele a současně zachovat unikátní odrůdu na území. CIS podpora na ovoce má primárně za cíl posílit konkurenceschopnost českých pěstitelů ovoce. V sektoru ovoce jsou podpory důležitou motivací pro zachování současného rozměru ovocnářství, které se dlouhodobě potýká s poklesem ploch i produkce. Ovocnářský sektor je přitom velmi důležitý nejenom z pohledu produkčního, ale také z pohledu mimoprodukčních funkcí včetně zachování zaměstnanosti v regionech, ve kterých má pěstování ovoce dlouhodobou tradici. V případě trvalého poklesu ploch a produkce dochází k ohrožení zaměstnanosti na venkově, vylidňování venkova a také ke změně struktury pěstovaných plodin. Následně dochází také k ukončení zemědělské činnosti některých podniků. CIS podpora na zeleninu je motivací pro udržení konkurenceschopnosti také v zelinářského sektoru a pro zachování současné výměry ploch pro pěstování zeleniny. Udržení současného rozsahu tohoto sektoru přispěje i k dosažení vyšší přidané hodnoty produkce, zachování úrovně zaměstnanosti na venkově a větší rozmanitosti krajiny. Komodita brambory pro výrobu škrobu byla i v předchozích obdobích podporována v rámci Společné organizace trhu se škrobem v rámci SZP EU. Po skončení této podpory jsou brambory pro výrobu bramborového škrobu podporovány v rámci CIS. V této souvislosti se jedná o pokračující podporu, která má za účel udržet stávající rozměr pěstování brambor. Pěstování brambor má pozitivní vliv na úrodnost půdy, je vhodné na přerušení sledu obilovin a podporuje zaměstnanost v marginálních oblastech ČR nejen ve vlastní prvovýrobě, ale i v následném zpracování. Podpora vysokonákladových brambor pro výrobu škrobu vyrovnává rentabilitu pěstování s pěstováním nízkonákladových plodin (obilí, řepka, kukuřice na siláž do bioplynových stanic). Cukrová řepa je tradiční tuzemská plodina s výrazným pozitivním multiplikačním efektem jak na půdu (hluboké kořeny, velký objem hmoty zůstává na stanovišti, velké množství vázaného CO2 ze vzduchu), tak na strukturu zemědělské činnosti (přerušení dominance nízkonákladových obilovin a olejnin v osevních postupech se všemi jejich dopady). Cílem podpory je zvyšování kvality produkce cukrové řepy a současně stabilizace plochy, jelikož je pěstování cukrové řepy vysoce volatilní. Zejména proto je cukrová řepa zařazena mezi příjemkyně CIS. Bílkovinné plodiny se vyznačují multiplikačním účinkem zejména environmentálního charakteru. Jsou výrazně hlubokokořenící rostliny, vážou vzdušný dusík, jsou významným přerušovačem monotónních osevních zejména obilních postupů jako předplodina nebo hlavní plodina. Vazba vzdušného dusíku pomáhá šetřit umělá hnojiva. Jednoznačná návaznost bílkovinných plodin je na živočišnou výrobu jako vynikající krmivová základna. Podpora bílkovinných plodin je současně v souladu s trendem uplatňovaným EU. Podpora CIS na produkci hovězího masa má udržet stávající počty chovaného skotu bez tržní produkce mléka, především má pomoci řešit zápornou rentabilitu výroby hovězího masa, která je mimo jiné způsobena snižováním cen za jatečný skot, kdy dochází v několika posledních letech ke snižování početních stavů krav specializovaných masných plemen zapojených do kontroly masné užitkovosti, což má za následek útlum ve šlechtění plemen skotu tohoto výrobního směru s postupným následkem dalšího prohlubování nerentability tohoto směru chovu skotu. Podpora chovu masných plemen skotu má přispívat k udržení počtu chovaných zvířat ve vysoké genetické kvalitě, tak aby byli čeští chovatelé kvalitou produktu konkurenceschopní a zároveň je motivovat k přirozené obnově stáda a umožnit tak zachovat specializaci jednotlivých plemen dle různých podmínek přírodních oblastí České republiky. Podpora vázaná na produkci hovězího masa má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce, zapojení se do systému kvality či zlepšení marketingu. Navržené intervence v rámci Podpora CIS na produkci mléka má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce či zapojení se do systému kvality. Výroba a získávání mléka jsou jedny z nejnáročnějších pracovních operací v zemědělské výrobě. Neustále rostou nároky na kvalitu a na zvyšování užitkovosti dojnic. Z toho vyplývá i požadavek na stálé zdokonalování dojicího zařízení a celého technologického procesu dojení, který je finančně náročný. Smyslem podpory je podpora produkčních chovů, které jsou zapojeny do kontroly mléčné užitkovosti a jsou u nich tak pravidelně sledovány kvantitativní a kvalitativní vlastnosti mléka. Cílená podpora (VCS) na dojnice nabývala zejména od roku 2014 na významu. Její přínos lze pozitivně hodnotit, zejména s ohledem na výrazně volatilní a neočekávatelný vývoj CZV mléka, jako podporu stability příjmu se všemi souvisejícími efekty (lepší podmínky pro plánování investic, udržení pracovních míst, efekty v kvalitě půdy apod.). Podpora CIS na produkci ovcí a koz má přispívat k udržení počtu chovaných a zároveň pasených CS 70 CS zvířat, a tím pomoci nejen k udržení rázu krajiny v marginálních oblastech, ale také k produkci kvalitních faremních výrobků z těchto zvířat. Poskytovaná podpora má zároveň přispět ke zvýšení podílu obchodované produkce, zlepšení marketingu a diverzifikace trhu (faremní zpracování a prodej, bio produkce). Rovněž má řešit přetrvávající zápornou rentabilitu chovu a pomoci s problémy v oblasti welfare zvířat. Sektorové intervence ve vinařství jak u restrukturalizace vinic tak u investic do výroby vína podpoří zvyšování kvality produkce i zpracování. Specificky v sektoru včelařství je pak podpora zaměřena na samotná včelstva, čímž je řešena potřeba P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů. Intervence v sektoru vajec – investice a výzkum (plánování produkce) (79.47) podpoří zvyšování konkurenceschopnosti producentů vajec zejména v rámci investic v oblasti chovů a zpracování produkce vajec. Intervence v sektoru vajec – sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti (81.47) posílá tržní orientaci producentů vajec zejména se zaměřením na úroveň kvality produkce a zvyšováním její přidané hodnoty. Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum (87.47) podpoří konkurenceschopnost podniků pěstujících okrasné rostliny. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum (64.47), odbyt produkce (66.47) a systémy certifikace (74.47) podpoří konkurenceschopnosti producentů OZ díky investicím do odvětví jako takového včetně zlepšování kvality skladování a přepravy, a také zvyšováním kvality produkce. 2.1.SO2.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO2.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.3 CU Digitalizace zemědělství Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na digitální zemědělské technologie prostřednictvím SZP 0,67 % R.8 - Zaměření na zemědělské podniky ve specifických odvětvích Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 54,16 % R.9 CU PR Modernizace zemědělských podniků Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 18,46 % R.10 CU PR Lepší organizace dodavatelského řetězce Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora 3,79 % R.18 CU Investiční podpora pro odvětví lesnictví Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví 251 679 003,00 EUR R.19 PR Zlepšování kvality půdy a její ochrana Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) 85,07 % R.35 CU Zachovávání úlů Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 76,31 % R.39 CU Rozvoj hospodářství venkova Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 3 011,00 Odůvodnění cílů a souvisejících milníků CS 71 CS Ukazatele výkonnosti vybrané pro specifický cíl 2 jsou přímo navázány na klíčové intervence vybrané k naplňování specifického cíle podle definovaných potřeb ČR. Stěžejním ukazatelem pro Investice do zemědělských podniků, Technologie snižující emise skleníkových plynů a amoniaku intervence v sektoru révy vinné a vína je R.9, sledující podíl zemědělských podniků s podporou na restrukturalizaci a modernizaci. Logicky je doplněn ukazatelem R.39 zvoleným pro zpracovatelské podniky a zemědělské podniky diverzifikující ve venkovských oblastech (tato podpora je součástí SC 8). V rámci investic bude poskytována podpora na digitální zemědělské technologie, proto byl zařazen indikátor R.3. Protože podpora vázaná na produkci nejen přispívá k podpoře příjmu, ale i konkurenceschopnosti je ukazatel R.8 navázán i na specifický cíl 2. Investice do lesnického sektoru (nejen ke zvýšení konkurenceschopnosti) jsou sledovány prostřednictvím ukazatele R.18. Podporované odvětvové intervence v sektoru včelařství uvedené pod čl. 55 odst. 1 písm. b) bod i), iii) a iv) nařízení (EU) 2021/2115 jsou sledovány pomocí indikátoru R.35. Na základě těchto intervencí dochází k podpoře zejména technického vybavení pro chov včel a zpracování včelích produktů, ale rovněž k podpoře léčení jednotlivých včelstev a obnově včelích matek v jednotlivých včelstvech. Počet podpořených včelstev pak sledujeme pomocí R.35. Indikátor R.10 napomůže sledování krátkých dodavatelských řetězců v rámci investic do zpracování. 2.1.SO2.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro specifický cíl 2 představuje téměř 1,5 mld. EUR. Pro přímé platby byla stanovena s ohledem na potřebu řešit podporu pro citlivé komodity ve výši 15 % celkové alokace pro obálku přímých plateb (618 mil. EUR). Alokace pro sektorové intervence je dána ročními příděly uvedenými v příloze V a X nařízení ke strategickým plánům - pro sektor včelařství tak celková alokace činí cca 21 mil. EUR včetně národního příspěvku ve výši 50 %, pro sektor vinařství se jedná o částku cca 20 mil. EUR. Částka alokovaná na investice a inovace v rámci opatření rozvoje venkova činí cca 700 mil. EUR. Zahrnuje investice do zemědělských a potravinářských podniků, které budou sloužit k podpoře modernizací, precizního zemědělství a podpoře zpracování zemědělských produktů s vysokou přidanou hodnotou. Alokace 130 mil. EUR pro lesnickou infrastrukturu a lesnické technologie byla zvolena s cílem pokrýt nejdůležitější potřeby indikované zejména s ohledem na kůrovcovou kalamitu. CS 72 CS 2.1.SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 2.1.SO3.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO3.1.1 Silné stránky 1. Zemědělci jsou spolu s dodavateli vstupů výchozím článkem zemědělsko-potravinářské vertikály a určují výchozí kvalitu finálního produktu – potraviny. 2. Z hlediska postavení zemědělců ve vertikále je silnou stránkou nadprůměrná velikost zemědělských podniků v rámci EU. Velké podniky jsou tak již samy o sobě významnými partnery zpracovatelským subjektům. 3. Silnou stránkou jsou rovněž fungující profesní svazy, většinou s plošnou celostátní působností, které vytvářejí zemědělcům nejen informační zázemí, ale působí jako koordinační článek směrem k navazujícím odvětvím. 4. K posilování pozice zemědělců přispívají i v současnosti již fungující organizace producentů v sektorech ovoce, zelenina a mléko. 5. Zkušenosti jak s národními, tak s unijními značkami kvality. 6. Silnou stránkou jsou i nově se objevující zemědělské podniky (sociální farmy), které rozšiřují svou mezisektorovou spolupráci a napomáhají posilovat zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce ve venkovském prostředí. 2.1.SO3.1.2 Slabé stránky 1. Slabou stránkou v postavení zemědělců ve výrobně-obchodní vertikále zůstává nízká míra sdružování prvovýrobců. Na zemědělské úrovni nejsou, s výjimkou výše uvedených sektorů, vytvářeny vyvažující subjekty v podobě silných organizací producentů. 2. K prosazení zemědělců ve vertikále chybí režimy kvality, které by identitu zemědělců dovedly ke spotřebiteli. 3. Na trhu se objevuje řada značek kvality, které však nemají vertikální charakter tak, aby zapojily prvovýrobce. Mimo to se zemědělci do režimů jakosti EU zapojují jen sporadicky. 4. Neochota zemědělských podnikatelů a výrobců potravin ke spolupráci a vytváření společných projektů. 2.1.SO3.1.3 Příležitosti 1. Odvětvové intervence jsou zacíleny na podporu stávajících nebo nově vzniklých organizací producentů. Možnost čerpání podporuje příležitosti nejen pro zlepšení podmínek produkce v zemědělských podnicích, ale aktivní organizace producentů mohou lépe vyjednávat podmínky odbytu zemědělské produkce. 2. Poptávka zahraničních zpracovatelů po vybraných zemědělských produktech vyrobených v ČR. 3. Segment spotřebitelů vyhledávajících identitu výrobku až k zemědělské produkci lze považovat za příležitost, kterou by bylo možné využít formou dalšího rozvoje producentských organizací, krátkých dodavatelských řetězců nebo formou vertikálních režimů kvality. 4. Rozšíření prodeje prostřednictvím krátkých dodavatelských řetězců by přispělo k lepšímu zásobování potravinami především pro obyvatele malých obcí. 5. Ke zvýšení dostupnosti produktů s regionální identitou lze využít sítě služeb cílených na agroturistiku. 6. Přestože se úroveň znalostí spotřebitelů týkající se problematiky potravin zvyšuje, významnou příležitostí nadále zůstává informovanost a edukace spotřebitelů - o pozitivních externalitách domácí zemědělské a potravinářské produkce, o správné výživě a kvalitě potravin, a to prostřednictvím portálů státních institucí zaměřených na tuto problematiku se zázemím odborných a kontrolních orgánů. Rovněž např. sociální farmy obvykle integrují výrobu, zpracování i CS 73 CS distribuci svých výrobků směrem ke spotřebiteli. Jsou snadno propojitelné s nabídkou agroturistiky i lokální ekonomiky a vedou tak k posílení místní resilience společnosti. 2.1.SO3.1.4 Hrozby 1. Nerovnováha mezi vysokou mírou koncentrace maloobchodu a nízkou mírou koncentrace zpracovatelů a současně převažující prodej potravin přes koncentrovaný segment maloobchodních řetězců. 2. Na úrovni maloobchodu dominuje v ČR pouze několik skupin obchodních řetězců. 3. Nerovnováha se projevuje asymetrickou cenovou transmisí, která byla u hlavních skupin potravin (mléko, maso) identifikována a změřena. 4. Rizikem je i vysoká hustota prodejní sítě obchodních řetězců v ČR. 5. Výkonnost domácího zpracovatelského průmyslu je ve srovnání se zpracovateli v konkurenčních, zejména sousedních zemích, nízká, což do značné míry ohrožuje zlepšení postavení zemědělců v hodnotovém řetězci. 6. Ohrožení zemědělců, vyrábějících kvalitní zemědělské suroviny či zpracované výrobky, představuje rovněž značné množství značek kvality na trhu s potravinami s netransparentními nebo nízkými kritérii kvality, které při nedostatečné informovanosti spotřebitelů konkurují výrobkům s vysokou přidanou hodnotou. 7. Nejistota zemědělců, zda se deklarovaný zájem spotřebitelů o výrobky nadstandardní kvality potvrdí reálnými nákupy i v případě vyšší ceny výrobků. 2.1.SO3.1.5 Další připomínky Organizace producentů mají za cíl posílit postavení a možnost odbytu zejména menších a malých producentů na globalizovaném trhu, reprezentovaném převážně silnými skupinami prodejních řetězců. Intervence na tento účel by měly směřovat k zeslabení monopolního vlivu řetězců na producenty ve všech směrech a narovnání dotační a obchodní politiky v zemědělství v celé EU na stejnou úroveň. Současně má za cíl zlepšit hospodaření těchto pěstitelů na úroveň přiměřené efektivity s časově delším výhledem, s minimalizováním případných krátkodobých výkyvů v produkci. Potřeba P3.02 bude řešena částečně v rámci intervence Investice do zpracování zemědělských produktů – předpokládáme podporu cca 500 podniků, které přispějí k přímému prodeji zemědělských výrobků, zvýšení počtu prvovýrobců zapojených do KDŘ. 2.1.SO3.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano P3.02 Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin Střední Částečně P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně Další připomínky týkající se posouzení potřeb. Organizace producentů mají za cíl posílit postavení a možnost odbytu zejména menších a malých producentů na globalizovaném trhu, reprezentovaném převážně silnými skupinami prodejních řetězců. Intervence na tento účel by měly směřovat k zeslabení monopolního vlivu řetězců na producenty ve všech směrech a narovnání dotační a obchodní politiky v zemědělství v celé EU na stejnou úroveň. Současně má za cíl zlepšit hospodaření těchto pěstitelů na úroveň přiměřené efektivity s časově delším výhledem, s minimalizováním případných krátkodobých výkyvů v produkci. CS 74 CS Podpora režimů kvality potravin a zeměpisného označení produktů na trhu v České republice je jednou z priorit Ministerstva zemědělství, které se snaží zvýšit zastoupení kvalitních, chutných či tradičních produktů na trhu. Česká republika má notifikován „Program na podporu kvalitních potravin“, který je zaměřen na značky KLASA, CHOP/CHZO/ZTS. Primárním cílem programu je pokračování ve vzdělávání (edukaci) spotřebitelů v otázkách kvality potravin. Takové nasměrování projektu jednak podporuje výrobce kvalitních potravin a vede k rozšíření jejich sortimentu, dále výrobce motivuje k zařazení takových potravin do jejich výrobkového portfolia, na straně druhé motivuje prodejce, aby pod tlakem požadavků spotřebitelů zvyšovali zastoupení kvalitní potravinové produkce v obchodní síti. Zvyšující se preference kvalitních potravin následně motivuje stále více farem k vlastní produkci potravin. Dalšími cíli je zdůraznění specifické vlastnosti zemědělských výrobních metod používaných v Evropské unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, dohledatelnost, pravost, označování, nutriční a zdravotní aspekty, dobré životní podmínky zvířat, ohled na životní prostředí a udržitelnost, a vlastnosti zemědělských a potravinářských výrobků, zejména pokud jde o jejich kvalitu, chuť, různorodost a tradici. Samozřejmostí pak je zvyšování povědomí o pravosti evropských chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. Takové programy spotřebitele ujišťují o kvalitě a vlastnostech produktu nebo použitého výrobního procesu. Jedním z očekávaných výsledků je zvýšení úrovně povědomí evropských spotřebitelů o logu spojeném s programy jakosti, které probíhají v Unii. Zároveň probíhá významná mediální kampaň na výše uvedené značky kvality potravin, například v TV pořadu „Kluci v akci“ nebo „Herbář“. Dále také plánujeme podpořit žadatele disponující značkou kvality včetně chráněného zeměpisného označení, označení původu nebo zaručená tradiční specialita v intervenci 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů preferencí jejich projektů stejně jako tomu je v období 2014–2022. 2.1.SO3.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů Sectoral - Ovoce a zelenina INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 64.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 68.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny Poradenství a technická pomoc O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 76.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 67.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny Ekologická nebo integrovaná produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 66.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na 69.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Propagace O.35. Počet podporovaných CS 75 CS zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů a zvyšování spotřeby produktů operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina QUAL(47(1)(g)) – zavádění systémů sledování a certifikace 65.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce (režimy jakosti) O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 74.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina CLIMA(47(1)(i)) – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 75.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny zmírňování změny klimatu O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina WITHD(47(2)(f)) – stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení 71.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina GREEN(47(2)(g)) – zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů 72.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina NOHAR(47(2)(h)) – nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou 77.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 70.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina COACH(47(2)(j)) – poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům 78.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina COMM(47(2)(l)) – komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů 73.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 79.47 - Intervence v sektoru vajec - investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 84.47 - Intervence v sektoru vajec - ekologická nebo integrovaná produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 82.47 - Intervence v sektoru vajec - zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a 85.47 - Intervence v sektoru vajec - propagace a zvyšování spotřeby produktů O.35. Počet podporovaných operačních programů CS 76 CS důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů (marketing zaměřený na propagaci značek jakosti) Sectoral - Vejce QUAL(47(1)(g)) – zavádění systémů sledování a certifikace 80.47 - Intervence v sektoru vajec - kvalita produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 81.47 - Intervence v sektoru vajec - sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce CLIMA(47(1)(i)) – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 86.47 - Intervence v sektoru vajec - environmentální opatření O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Vejce HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 83.47 - Intervence v sektoru vajec - prevence krizí a řízení rizik O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 95.47 - Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 96.47 - Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 94.47 - Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 97.47 - Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 87.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 92.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin poradenství O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 91.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin O.35. Počet podporovaných CS 77 CS produkty uvedené v příloze VI environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 89.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - odbyt produkce (soustředění nabídky) O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů 93.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin propagace a zvyšování spotřeby produktů O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 88.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin- kvalita produkce (zvyšování obchodní hodnoty a jakosti) O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 90.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik O.35. Počet podporovaných operačních programů Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 3 vyplynuly 3 potřeby (P3.01 až P3.03 viz výše). K řešení stimulace organizace producentů jsou navrženy intervence z EZZF v sektorech ovoce a zeleniny, brambor, okrasných rostlin a vajec. K řešení potřeby Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin přispěje výrazně intervence Zpracování zemědělských produktů podporou více než 600 podniků. 2.1.SO3.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO3.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.1 CU PR Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů 39 991,00 R.5 - Řízení rizik Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 0,70 % R.9 CU PR Modernizace zemědělských podniků Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 18,46 % CS 78 CS R.10 CU PR Lepší organizace dodavatelského řetězce Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora 3,79 % R.11/Ovoce a zelenina - Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 88,39 % R.11/okrasné rostliny - Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 16,67 % R.11/brambory - Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 52,00 % R.11/Vejce - Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 68,73 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Indikátorová soustava pro specifický cíl 3 zahrnuje jednak ukazatele R.10, kde je sledován podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů pro sektor ovoce a zeleniny, brambor, vajec a okrasných rostlin. Dále pak ukazatel R.11 sledující podíl obchodované produkce v rámci operačního programu vůči obchodované produkci v rámci sektoru. Ukazatele R.10 a R.11 reflektují datovou základnu a poskytují přehled o rozsahu působnosti operačních programů. Kombinace obou ukazatelů pokrývá hledisko produkce i hledisko počtu zapojených subjektů, jeden ukazatel bez druhého by nebyl dostatečně vypovídající. Indikátor R.1 byl přiřazen doplňkově kvůli intervenci 78.47 v sektoru ovoce a zeleniny zaměřené na odborné vedení, obdobně indikátor R.9 byl doplněn pro sledování cílů v sektoru brambor (intervence 94.47 zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů a intervence 95.47 investice do hmotných a nehmotných aktiv). 2.1.SO3.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro specifický cíl 3 (185 mil. EUR) je tvořena alokacemi pro sektorové intervence a částečnou alokací intervence Zpracování zemědělských produktů, se započtením předpokládaného rozpočtu na projekty, které budou mít vliv na zkrácení dodavatelského řetězce. Celková alokace pro organizace producentů v ostatních odvětvích činí 50,2 mil. EUR na období 5let, tj. 10 040 000 EUR ročně; tj. roční převod 1,2 % z obálky na I. pilíř. Pro financování jednotlivých sektorů jsou vyčleněny následující částky. Pro sektor vajec se jedná o 35,11 mil. EUR, podpora v sektoru pomůže reagovat na měnící se podmínky chovu nosnic, které se týkají welfare zvířat a životního prostředí. Tyto intervence by měly pomáhat chovatelům jednak formou propagace i vývojem udržitelných metod produkce. Pro sektor brambor je vyčleněno 12,58 mil. EUR na období, prostředky napomohou posílit postavení a možnost odbytu zejména menších a malých pěstitelů brambor na globalizovaném, dnes převážně na trhu řetězcového typu. Současně má za cíl zlepšit hospodaření těchto pěstitelů na úroveň přiměřené efektivity s časově delším výhledem, než s každoročními výkyvy a propady cen vlivem dominantního dovozu brambor. Pro okrasné rostliny je vyčleněno na období 2,51 mil. EUR. Zakládáním OP v tomto sektoru dojde k posílení vyjednávací pozice výrobců v tradičním sektoru, který zaznamenal v předchozím období výrazný úbytek produkce. CS 79 CS 2.1.SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 2.1.SO4.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO4.1.1 Silné stránky Zemědělství 1. Vysoký adaptační a mitigační potenciál zatravnění či zalesnění ZPF. 2. Potenciál pro produkci fytomasy. 3. Existující zdroje odpadní suroviny ze zemědělské výroby i rozvinutý trh s technologiemi pro zpracování a energetické využívání biomasy. 4. Relativně krátké svozové vzdálenosti pro většinu kapacit (rovnoměrnost rozložení suroviny vůči spotřebitelským kapacitám). 5. Kvalitní výzkumné instituce v péči a ochraně půdy, které disponují dostatkem informací o stavu půd jako například: detailní znalost geografického rozložení rizik, příčinných vazeb a technologických řešení. 6. Propracované informační a evidenční systémy: podrobné mapové podklady, kvalitní informační systémy týkající se ochrany půdy (SOWAC GIS), Registr půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) včetně svých funkcionalit, jedinečná databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Komplexní průzkum půd (KPP), systém monitoringu eroze, dlouhodobý monitoring fyzikálních a chemických vlastností zemědělských půd, agrochemické zkoušení ornic zemědělských půd, bilanční modely půdní organické hmoty, bazální monitoring půd (ÚKZUZ) a podrobná evidence lesních porostů. 7. Dlouholeté zkušenosti s prováděním pozemkových úprav, s aplikací protierozních opatření a úzká provázanost s adaptačními opatřeními. 8. Existence ekologického zemědělství a politika snižování ekologických zátěží. 9. Agroenvironmentální význam vinic v krajině. Lesní hospodářství 1. Lesnictví k dispozici rozmanité druhy lesních dřevin, dále jsou k dispozici druhy s širokou ekologickou valencí. 2. Existující podrobné funkční nástroje a metodiky k provádění ochrany lesa, stejně jako lesnicko hospodářské plánování, které mají k dispozici vlastníci lesů. 3. Je dlouhodobě podchycen genofond lesních dřevin a uznaných porostů a je využíváno široké spektrum melioračních a zpevňujících dřevin. 4. Poskytované poradenství v rámci podpory hospodaření v lesích, erudovanost a dlouholetost lesnického výzkumu a existence odborného zázemí oboru staveb pro plnění funkcí lesa. 5. Existence několika objektů dlouhodobě obhospodařovaných přírodě blízkými způsoby v ČR, které vykazují odolnost a vyšší adaptaci na změny klimatu. Z těchto objektů, a dále ze sítě maloplošných ZCHÚ a NP, lze čerpat poznatky, které převedené do praxe pomohou posunu úrovně lesního hospodaření v ČR směrem k modernímu lesnictví reflektujícímu potřebu adaptace lesů na změnu klimatu. 2.1.SO4.1.2 Slabé stránky Zemědělství 1. Jednostranné využívání biomasy v zařízeních s nízkou účinností (kondenzační elektrárny, BPS mimo KVET). 2. Chybějící širší spektrum lokálních spotřebitelů biomasy, jako jsou peletárny a zejména obecní výtopny. 3. Rozložení lokálních spotřebitelů je nerovnoměrné. CS 80 CS 4. Bez další modernizace budou dosluhovat některá zařízení na výrobu energií z biomasy (např. 17,2 % BPS do roku 2027). 5. Při zvyšujících se EU cílech výroba energie z biomasy v ČR v posledních letech stagnuje. 6. Neochota zemědělců pěstovat biomasu s nízkým erozním rizikem znamená potenciální nedostatek suroviny pro nové zdroje. 7. Chybějící statistiky využívání jednotlivých druhů biomasy. 8. Nedostatečné technické vybavení pro variabilní aplikaci hnojiv a to u velké části zemědělců. 9. Neochota (motivace) zemědělců snižovat dávky dusíkatých hnojiv z obav ze snižování výnosů. 10. Nedostatečně rozvinuté poradenské služby v oblasti rozhodovacích pravidel a precizního zemědělství. 11. Nedostatečně vybavené stáje pro úpravu mikroklimatu ve vztahu k zvyšujícím se vnějším teplotám. 12. Nedostatečně zabezpečené stáje a úložiště kejdy nebo trusu proti úniku GHG a NH₃. 13. Velké procento degradovaných půd ČR (utužení podorničí, eroze). 14. Absence opatření k obnově retenčního potenciálu půd, k obnově optimálního stavu u extrémně utužených půd (až 55 % ZPF). 15. Velké celistvé plochy obhospodařované půdy s jednou plodinou zvyšují riziko eroze půdy. 16. Nízká nebo žádná podpora konkrétních činností na pozemku (např. uplatnění vojtěškotravních směsí apod.). 17. Nízká nebo žádná podpora nových technologií jako je precizní zemědělství (za účelem snižování tlaku na půdu a omezení aplikace hnojiv). 18. Neochota k zavádění protierozních agrotechnických opatření. 19. Funkčnost odvodňovacích systémů (poškození či opačná funkce). 20. Nedostatečné řešení řetězových problémů (např. související eroze – vláha – klima). 21. Ve vztahu ke klimatu je nedostatečná sekvestrace uhlíku na obhospodařovaných zemědělských půdách. 22. Zhoršující se funkce sítě ochranných lesních pásů. 23. Absence kvalifikovaných pracovníků. 24. Absence vybavení pro rychlejší vývoj expertních systémů (např. predikční modely), pro vyšší úroveň šlechtění (např. na odolnost vůči novým škůdcům). 25. Chybějící znalosti zemědělců o účinku a efektivitě jednotlivých adaptačních opatření v souvislosti se změnou klimatu. 26. Velikostní struktura českých zemědělských podniků –zajistit účinné naplňování specifických cílů s ohledem na velikost zemědělských podniků v ČR). 27. Podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je 28 %, průměr EU 31 %. 28. Vysoké emise amoniaku ze zemědělské výroby v ovzduší. 29. Predikce nárůstu počtu chovaných prasat a s ním i možný nárůst emisí amoniaku. 30. Nízké využívání technologií a postupů na snížení emisí. 31. Nedostatečné technické vybavení zemědělských podniků pro variabilní aplikace hnojiv (včetně využívání precizního zemědělství). 32. Finančně náročná opatření na eliminaci emisí amoniaku. 33. Hodnota mediánu organického uhlíku v České republice je na nízké úrovni 21 g/kg - indikátor C. 39 – rok 2015 (zdroj: https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/ Soil.html?select=EU27 FLAG,1). 34. V současné době v ČR není připraven mapový podklad, který by obsahoval dostatečně komplexní, aktualizovaná data o výskytu půd bohatých na uhlík na území ČR se zaměřením na zemědělskou půdu. Pro účely mapování půd bohatých na uhlík pro účely podmíněnosti proto bude nezbytné dopracovat vhodný mapový podklad, který komplexně zahrne údaje z více zdrojů, tj. jak pedologická data tak také ostatní relevantní datové zdroje např. údaje o mapování biotopů i cílené terénní ověření skutečného stavu vybraných předmětných ploch. Lesní hospodářství https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/%20Soil.html?select=EU27 FLAG,1 https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/%20Soil.html?select=EU27 FLAG,1 CS 81 CS 1. Absence efektivních nástrojů a postupů pro asanaci kalamitního dřeva v současném enormním rozsahu. 2. Nevhodná struktura stávající dřevinné skladby lesních porostů ve vazbě na změnu klimatu a stanovištní podmínky. 3. Existence právních překážek aktivního přístupu především drobných vlastníků v ochraně lesa. 4. Neexistence registru referenčních parcel. 5. Zhoršující se funkce sítě ochranných lesních pásů. 6. Relativně nízké využití potenciálu retence lesních povodí v případě přívalových srážek, s tím související negativní motivace vlastníků lesů k provádění protierozních a protipovodňových opatření v lesích. 7. V souvislosti s používáním nevyhovující mechanizace dochází k utužování lesních půd. 8. V současnosti také nedochází k dostatečnému využití původních listnatých dřevin. 9. Moderní lesnické postupy reflektující adaptaci na změnu klimatu nejsou v provozní praxi zafixované a často ani známé. 10. Struktura vlastníků lesů (velký počet malých vlastníků) a fragmentace jejich lesních majetků. 11. Nízká racionalizace a zefektivnění produkce sadebního materiálu lesních dřevin. 12. Nedostatečné využití potenciálu vodohospodářských funkcí lesů. 13. Na obnovovaných plochách činí v mnohých případech velké problémy nedostatečná nebo nevhodná ochrana výsadeb, zejména pak u listnatých dřevin a jedlí, které se vzhledem k dosavadnímu druhovému složení lesů stávají velmi atraktivní součástí potravy zvěře. 14. Vysoké stavy zvěře a nedostatečná nebo nevhodně zvolená lesnicko - hospodářská opatření při výsadbě a zajištění porostů melioračních dřevin mohou být příčinou zvýšených škod zvěří. 2.1.SO4.1.3 Příležitosti Zemědělství 1. Existence infrastruktury pro původně neobnovitelné zdroje. 2. Nabídka nových účinnějších technologií využívajících OZE. 3. Rostoucí zájem o obnovitelné zdroje energie, včetně biomasy a bioplynu. 4. Navýšení cílů pro využívání biomasy v energetickém mixu. 5. Nadprodukce u většiny obilovin a jejich export s nízkou přidanou hodnotou představuje potenciální plochy pro pěstování nízko-erozní biomasy. 6. Rostoucí poptávka po komplexním řešení ochrany půdy a vody, zlepšení vodního režimu a stavu krajiny. 7. Zlepšující se povědomí o ochraně půdy s trendem zvyšování zájmu o informace k tomuto tématu. 8. Stanovení emisních stropů právním předpisem a vznik různých opatření k jejich dosažení. 9. Významný potenciál ke snížení emisí ze skladování a aplikace hnojiv a z chovů hospodářských zvířat. 10. Celospolečenský rostoucí zájem o krajinu a půdu vytváří příležitost k posílení role zemědělců v péči o přírodu a krajinu a celospolečenských tématech např. v případě zatravňování s jeho adaptačními a mitigačními efekty. 11. Snižování podílu zornění půdy povede k snížení emisí GHG ze zemědělství. 12. Trend směřující k využití regionálních tradic a tradičních způsobů hospodaření. 13. Zvětšující se zájem o zalesňování zemědělských půd a zatravňování orné půdy. 14. Se zvyšujícími se teplotami se nabízí příležitost pěstovat teplotně náročnější druhy v regionech s dosud suboptimálními podmínkami – některé druhy mohou snižovat riziko eroze a povrchového odtoku (vinice, sady). 15. Nové technologie a moderní postupy přináší úsporu paliv, snižování emisí NH₃ a GHG v chovech, šetrnější zacházení s půdou. 16. Provádění aplikací hnojiv prostředky pro precizní zemědělství a nízko-emisní aplikace statkových hnojiv formou služeb. CS 82 CS 17. Rostoucí trend poptávky po těchto službách a technologiích. 18. Dostupné technologie jako zatravňování či zalesňování zemědělských půd mají díky schopnosti ukládání uhlíku do půdy vysoký adaptační a mitigační potenciál vůči změně klimatu. 19. Možnost zavedení systému předběžného povolování rozorávání trvalých travních porostů. 20. Zvyšující se zájem o vinařství a vinařskou turistiku. Lesní hospodářství 1. Ve vztahu ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni obnova lesů (a především kalamitních holin vzniklých v posledních letech) za využití přirozeného zmlazení a udržování přírodě blízké druhové i věkové skladby. 2. Možnost podsadeb listnatých stromů a jedlí v dosud živých smrkových porostech tam, kde představují nevhodnou druhovou skladbu. 3. Využívání vhodných domácích druhů listnatých dřevin. 4. Využívání potenciálu lesa k ochlazování krajiny prostřednictvím dobrého zdravotního stavu lesních ekosystémů. 2.1.SO4.1.4 Hrozby Zemědělství 1. Hrozbou rozvoje spalování biomasy je zejména: nízká důvěra spotřebitelů vůči centralizovanému způsobu dodávek tepla, tempo budování kapacit a změny struktury energetické přenosové sítě. 2. Preference podpory infrastruktury neobnovitelných zdrojů. 3. Dlouhodobé klimatické změny a náhodné výkyvy jako jsou období sucha, vysokých teplot, mohou zásadně snížit využitelnost dusíku plodinami. 4. U rostlinné i živočišné výroby způsobují vysoké teploty větší stresový faktor. 5. Četnější a intenzivnější období sucha mají dopady na produkci RV, ŽV (krmení), dostupnost vodních zdrojů a krajinu (usychání stromů). 6. Výkyvy počasí (extrémní lokální srážky, sucho) a klimatické změny vedou k posunu lesních vegetačních stupňů a vynucují si obměnu pěstovaných kultur a dále se zvyšuje riziko požárů. Všechny tyto hrozby jsou velmi významným systémovým rizikem ovlivňujícím komplexní zemědělskou produkci bez ohledu na zaměření. 7. Nevhodné zdroje strukturálního uhlíku. Ten vede ke snížení aktivity půdních mikroorganismů, to následně vede k omezení procesu humifikace a v konečném důsledku akceleraci mineralizace POH. 8. Zvýšené riziko ostatních degradačních faktorů půdy a koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. 9. Struktura kvalifikace na trhu práce ve vztahu k novým (moderním) technologiím není odpovídající, to může vytvářet bariéry při implementaci nových postupů a technologií k ochraně klimatu. 10. Rizikovost vinohradnictví z důvodu klimatických změn. 11. Změny klimatu a s nimi spojený tlak nových škůdců a chorob. Lesní hospodářství 1. Nevyrovnaná vláhová bilance lesních ekosystémů. 2. Probíhající klimatická změna v podobě nepravidelnosti srážek, častějších výkyvů teplot, srážkových úhrnů, povětrnostních podmínek a výskytu bořivých větrů, má nepředvídatelné dopady na lesní ekosystémy, ve kterých často pozměněná věková a druhová struktura vede k jejich výraznější náchylnosti a zranitelnosti vůči těmto jevům. 3. V lesních porostech může v důsledku klimatické změny docházet k nevyrovnanosti věkových tříd v podobě nárůstu holin. 4. Stupňující se úroveň defoliace lesních dřevin, trvající gradace podkorního hmyzu a rozvoj dalších biotických činitelů. 5. Snížení ujímavosti sazenic vlivem změny klimatu. 6. Šíření invazních druhů (živočichů i rostlin), šíření geograficky nepůvodních druhů dřevin v lesích s jinou než hospodářskou funkcí. CS 83 CS 7. Zpracování biomasy z nevhodných lokalit může mít negativní vliv na půdu, vodu a biodiverzitu a může přispět k nepředvídatelnému výskytu povodňových situací. 8. Je očekáván nárůst oblastí s výraznějším nedostatkem vody, což povede k usychání zejména smrkových monokulturních porostů. 2.1.SO4.1.5 Další připomínky Obnovitelné zdroje energie budou podporovány ze zdrojů OP TAK. 2.1.SO4.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P4.03 Využít dostupný potenciál biomasy k efektivní výrobě energií z OZE Vysoká Částečně P4.04 Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu Velmi vysoká Částečně P4.05 Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů Střední Ano P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. Potřeba P4.04 bude plněna částečně v rámci SP SZP intervencí 38.73 a částečně prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO), který je schválený na období 2021 až 2026. V rámci NPO bude v letech 2021–2023 potřeba plněna tzv. subkomponentou 2.6.5. Budování lesů odolných klimatické změně, která je zaměřena na zlepšování odolnosti a zároveň i stavu lesních ekosystémů ve smyslu pozměnění druhové, věkové a prostorové skladby na lesní porosty odolné vůči klimatické změně a tím i značným dílem zajištění trvale udržitelné kontinuity plnění funkcí lesa. Potřeby v rámci tohoto specifického cíle odráží i SWOT v rámci SC 5 v rámci podpory účinného hospodaření s přírodními zdroji - ovzduší. Obnovitelné zdroje energie budou podporovány ze zdrojů OP TAK. 2.1.SO4.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. Potřeba Zvýšení odolnosti zemědělství ke klimatické změně je v souladu se Strategickým rámcem Česká republika 2030 (zastřešujícím dokumentem pro udržitelný rozvoj), kde je naplňována vize: Zemědělství, lesní a vodní hospodářství berou ohled na přírodní limity a globální změnu klimatu – zlepšují stav půd, zpomalují odtok vody z krajiny a napomáhají udržení biologické rozmanitosti. Také rozvoj sídel a technické, zejména dopravní infrastruktury je realizován s maximálním ohledem na udržení a posilování ekosystémových služeb poskytovaných krajinou. V rámci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 je řešena potřeba ochrany půd před degradací a maximálního možné využívání potenciálu krajiny k zachycování a ukládání uhlíku. Potřeba přizpůsobení se a posílení odolnosti vůči negativním dopadům změny klimatu je řešena prostřednictvím Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a jejího implementačního dokumentu Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který obsahuje konkrétní opatření a úkoly vedoucí ke zvýšení odolnosti ekosystémů a snížení jejich zranitelnosti. Potřeba Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství a zlepšit sekvestraci C v půdě navazuje na redukci antropogenních emisí skleníkových plynů, která je řešena v rámci Politiky ochrany klimatu v ČR, a která určuje cíle ČR v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050 a představuje tak CS 84 CS dlouhodobou strategii nízkoemisního rozvoje, definuje konkrétní opatření a nástroje pro postupné snižování emisí skleníkových plynů, ke kterému může zemědělství přispívat především fixací CO2. Potřeba snížit emise amoniaku váže i na Národní program snižování emisí České republiky v platném znění. Problematika kvality ovzduší je řešena v rámci Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, v rámci které byly definovány strategické cíle „1.2 Kvalita ovzduší se zlepšuje“ a „2.1 Emise skleníkových plynů jsou snižovány“. Potřeba Využít dostupný potenciál biomasy k efektivní výrobě energií z OZE je řešena v rámci Státní energetické koncepce s výhledem do roku 2030, kde jsou zakotveny pravděpodobné výše a struktura výroby elektřiny pro roky 2025 i 2030 (od r. 2005). Nepřímo je tato problematika zachycena ve Strategickém rámci Česká republika 2030, klíčové oblasti 2 - „Hospodářský model“, ve strategickém cíli 10 „ Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funkční infrastruktura“. Dosud nebyl aktualizován Akční plán pro biomasu (2014-2020), kde by byl zrevidován potenciál ČR pro pěstování biomasy pro energetické využití při dosažení soběstačnosti v produkci potravin v souladu s platnou Strategií resortu Ministerstva zemědělství do roku 2030 a v souladu s novým klimaticko-energetickým rámcem EU (modelování a výpočty výměry potřebných pěstebních ploch).Problematika využití biomasy je reflektována v rámci připravovaného Strategického rámce Cirkulární Česko 2040, prioritní oblasti 3 – Bioekonomika a potravina. V rámci navrženého opatření 8 „Zajistit udržitelnou produkci biomasy pro výrobu materiálů, energie a paliv. Využívat ekologicky šetrnějších technik, včetně precizního zemědělství, a dobré praxe“ bude naplňován cíl: „Potenciál bioekonomiky je v České republice využíván v maximální míře v rámci oběhového hospodářství. Množství potravinových odpadů klesá.“ Potřeba Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu vychází z Lesnické strategie EU (2021) a je reflektována v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 v dlouhodobém cíli B „S ohledem na probíhající klimatickou změnu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce“, a to formou opatření k podpoře zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění druhové stability lesa. Obsahem opatření je rovněž vytváření podmínek pro přirozenou obnovu, uplatnění různých způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů. Potřeba Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů vychází z Lesnické strategie EU (2021) a je reflektována ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, SC2 „Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb lesů s důrazem na zabránění degradace půdy a posílení přirozeného vodního režimu“. V rámci tohoto specifického cíle jsou navrhována adaptační opatření zaměřená na ochranu a obnovu přirozeného vodního režimu v lesích, minimalizaci technického odvodnění lesních pozemků využitím přirozených a přírodě blízkých postupů, realizaci opatření pro zadržení vody v lesích, stabilizaci rozlohy skupin lesních typů ovlivněných vodou a ochrana mokřadů v lesích. Potřeba je naplňována rovněž prostřednictvím Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, dlouhodobého cíle A: „Zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.“ Opatření „Podporovat pozitivní vodní a uhlíkovou bilanci krajiny“, je zaměřeno na využití přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesa, které zlepší vodní bilanci. 2.1.SO4.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata Sectoral - Ovoce a zelenina CLIMA(47(1)(i)) – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 75.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny zmírňování změny klimatu O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Víno RESTRVINEY(58(1)(a)) – restrukturalizace a přeměna vinic 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína restrukturalizace O.36. Počet opatření nebo jednotek podporovaných v odvětví vína Sectoral - Vejce ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 84.47 - Intervence v sektoru vajec - ekologická nebo integrovaná produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů CS 85 CS Sectoral - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 91.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu O.35. Počet podporovaných operačních programů RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 16.70 - AEKO Zatravňování orné půdy O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 25.70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 39.73 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 41.73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu O.21. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 42.73 - Založení agrolesnického systému O.21. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 4 vyplynulo 6 potřeb (P4.01 až P4.06 viz výše), k jejichž řešení bylo navrženo 13 intervencí jak z EZZF (přímé platby oddělené od produkce a restrukturalizace vinic), tak i z EZFRV (AEKO - zatravňování orné půdy, zalesňování zemědělské půdy, lesnické investice, agrolesnické platby a investice do technologií snižujících emise GHG a NH3). Na potřebu přizpůsobovat se a zvyšovat odolnost vůči změně klimatu v zemědělství intervencí budou reagovat intervence financované z EZFRV i z EZZF. Největší příspěvek plánujeme prostřednictvím intervence Technologie snižující emise GHG a NH3 díky podpoře technologií přesného dávkování „N“, precizního zemědělství, technologií aplikace organických a statkových hnojiv přímo do půdy, technologií zlepšujících mikroklima stájí, technologií snižujících emise GHG a NH3 z živočišné výroby a z úložišť kejdy hnoje. Restrukturalizace vinic reagují na měnící se klimatické podmínky a umožní zařazení odrůd s nižšími nároky na množství používaných pesticidů či větší tolerancí vůči suchu. V neposlední řadě přispěje podpora hustších výsadeb, kdy konkurence nutí rostliny k hlubšímu kořenění, k zvýšení odolnosti takových vinic vůči suchu. Zatravňování zemědělské půdy zatravňování orné půdy podporuje převod orné půdy na travní porost. Snižuje riziko eroze půdy a přispívá také ke zmírňování dopadů klimatických změn podporou sekvestrace CS 86 CS uhlíku. Zpomaluje povrchový odtok vody z orné půdy, což povede k minimalizaci sezónních nedostatků vody a zabrání krátkodobému zvýšení průtoků v tocích. Podpora zalesňování a zakládání lesů bude cílena na zemědělskou půdu, která je ve zvýšené míře ohrožena erozí. Přispěje tak ke snížení eroze a bude eliminovat negativní návazné jevy, např. snižování kvality půdy, zabránění smyvu půdy do vodních toků s průvodním jevem eutrofizace. Zalesňování a zakládání lesů na zemědělských půdách je výrazným mitigačním prostředkem a nástrojem k poutání uhlíku, kde je možné předpokládat značný sekvestrační potenciál v nově založených porostech i v půdách. Postupně je zlepšován stav degradovaných půd a zvyšován jejich retenčního potenciálu. Agrolesnické systémy v krajině přispívají k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Dřeviny svým opadem a kořeny zlepšují strukturu půdy a zvyšují obsah organické hmoty. Přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a regulaci klimatických změn vázáním CO2 do dlouhodobého úložiště uhlíku ve formě podzemní biomasy a dřeva. Vodohospodářská opatření v lesích zajistí vlivem vhodných opatření na vodních tocích a lesní půdě předcházení vodní erozi a odnosu splavenin do nižších částí toků. Jsou zaměřována na akumulaci povrchových vod v lesích, ale stěžejní je hospodaření s vodou ve vodním režimu a vodní bilanci lesních porostů včetně dostatku disponibilní vody v porostní půdě a porostním prostředí. Nedostatek vody, kterou by rostliny mohly přijmout a transportovat ve svých vodivých dráhách, vede k chřadnutí dřevin a snížení odolnosti lesních porostů vůči klimatickým změnám a tím potenciálu pro ukládání uhlíku. Investice do obnovy kalamitních ploch zajistí obnovu zničených lesních porostů po přírodních katastrofách. Včasnou obnovou dojde k minimalizaci eroze a poškození půd, klade důraz na zajištění obnovy lesů. V důsledku nahodilých (neplánovaných, neúmyslných) těžeb v souvislosti s kalamitní situací v lesích dochází k negativnímu vývoji emisí v lesním hospodářství, který lze mírnit rychlou obnovou vytěžených porostů, využíváním přípravných (pionýrských dřevin) s rychlejším nástupem objemového přírůstu a tedy ukládáním uhlíku. Cílem je zakládat lesy druhově pestré, odolné ke změně klimatu a zároveň včasnou obnovou minimalizovat erozi a poškození lesních půd. Je to i nejrychlejší a nejjistější cesta k obnovení schopnosti lesů vázat CO2. Pouze dobře adaptované lesy mohou přispívat k omezování změny klimatu poutáním CO2 a přitom nevytvářet riziko, že se samy stanou zdrojem emisí CO2. Investice do ochrany MZD zajištuje naplnění funkcí MZD. Jde především o zlepšení vlastností lesních půd pronikáním živin a organických látek v důsledku opadu a postupného rozkladu asimilačních orgánů, zlepšování vodního režimu (zpevnění půdy kořenovým systémem) a zpevnění kostry lesního porostu. MZD vytvářejí příznivější mikroklima a přispívají ke stabilitě lesních porostů. Kromě navržených intervencí přispěje k realizaci potřeby zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy podpora v rámci celofaremní ekoplatby na travních porostech na orné půdě. Pro jednotlivé kultury jsou stanoveny povinnosti, které jdou nad rámec požadavků podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Při splnění specifických požadavků a podmínek vznikne nárok na platbu na veškerou zemědělskou výměru zemědělského subjektu. Ke zvýšení odolnosti proti klimatické změně zejména k opatření proti suchu a zadržování vody v půdě přispívají také ekorežimy celofaremní ekoplatby pro kulturu standardní orná půda plněním požadavků na zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě. Intervence v sektoru vajec - environmentální opatření (86.47) podpoří účinné využívání zdrojů, snižování emisí a dopadů živočišné výroby v sektoru vajec. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu (75.47) přispěje ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím snižování používání průmyslově vyráběných agrochemikálií, zejména pesticidů. Intervence v sektoru okrasných rostlin - environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu (91.47) přispěje ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím snižování používání průmyslově vyráběných agrochemikálií, zejména pesticidů. 2.1.SO4.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní CS 87 CS 2.1.SO4.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) : Ne 2.1.SO4.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.12 - Přizpůsobování se změně klimatu Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu 42,51 % R.14 PR Ukládání uhlíku v půdě a biomase Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) 69,89 % R.16 CU Investice související s klimatem Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobě biomateriálů 12,11 % R.17 CU PR Zalesněná půda Plocha, na niž se vztahuje podpora na zalesňování a obnovu agrolesnických systémů, včetně příslušného členění 1 310,00 ha R.18 CU Investiční podpora pro odvětví lesnictví Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví 251 679 003,00 EUR R.26 CU Investice související s přírodními zdroji Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 12,51 % R.27 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím investic do venkovských oblastí Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 1 328,00 R.30 PR Podpora udržitelného obhospodařování lesů Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb 1,00 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výsledků pro tento specifický cíl byly vybrány s ohledem jejich vazby na stanovené potřeby v oblastech týkajících se zvýšení odolnosti zemědělství ke klimatické změně jako jsou ekoschémata či environmentální kompenzační platby (R.12, R.14), investiční opatření pro zemědělské podniky ke snižování emisí GHG a amoniaku, zajištění vhodné obnovy lesních porostů s ohledem na změnu klimatu, zlepšení udržitelnosti lesnického odvětví, zlepšení vodoochranné funkce lesních porostů včetně zabezpečení a zlepšení poutání a ukládání uhlíku do půdy a podpora udržitelného obhospodařování lesů (R.16, R.17, R.18, R.26, R.27 a R.30). Příspěvek ekoschémat podle čl. 31 k R.I viz. příloha č. XV. 2.1.SO4.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro specifický cíl 4 činí více než 500 mil. EUR na období a z velké části je tvořena příspěvkem ekoschémat. K cíli 4 přispívá téměř třetina rozpočtu pro celofaremní ekoplatbu. Investičním potřebám ke snižování emise GHG a NH3 odpovídá rozpočet 80 mil. EUR. Významný je rovněž podíl intervencí směřovaných na lesní půdu s celkovou alokací cca 28 mil. EUR. K naplňování cíle přispívají rovněž intervence AEKO Zatravňování orné půdy (24 mil. EUR) a Zalesňování zemědělské půdy a Agrolesnictví s celkovou alokací cca 9,4 mil. EUR. CS 88 CS 2.1.SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 2.1.SO5.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO5.1.1 Silné stránky 1. Existence již vyzkoušených nástrojů politiky SZP na ochranu půdy, vody a ovzduší (DZES, greening, Agroenvironmentálně-klimatická opatření, pozemkové úpravy) a právních předpisů (např. na ochranu vod). 2. Relativní dostatek informací o přírodních zdrojích. 3. Provádění monitoringu stavu přírodních zdrojů a existují vhodné podklady (databáze, monitoring stavu podzemních a povrchových vod aj.). 4. Existence dobrého zázemí výzkumných aktivit a podpůrných evidencí (např. pro hodnocení vlivu zemědělství na vyplavování dusičnanů do vod. Jsou rozvinuté sítě vodovodů, kanalizací a ČOV. 5. Výzkumné instituce a univerzity poskytují možnost kvalitního vzdělání v oboru. 6. Existence právních předpisů (nařízení) na ochranu vod, např. rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES), nitrátová směrnice (91/676/EHS) a z ní vycházející nařízení vlády, Rámcová směrnice pro udržitelné užívání pesticidů (2009/128/ES) a její povinná implementace. Je k dispozici právní předpis EU, kde je stanovena povinnost vedení záznamů o používání POR. 7. Existence Národního akční plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR pro 2018–2022. 8. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. 9. Existence již schválených plánů dílčích povodí – II. etapa, realizace příslušných opatření ke zlepšení stavu vod a připravují se plány dílčích povodí – III. etapa. 10. Cíle stanovené aktualizovaným Národním programem snižování emisí ČR do roku 2030. 11. Existence EZ, jeho institucionální zázemí (legislativa), historie a rozsah (více než 25 let zkušeností s EZ hospodařením), uznávaný standard kvality biopotravin, pozitivní dopady na ŽP (environmentální udržitelnost). 2.1.SO5.1.2 Slabé stránky 1. Velká výměra degradované půdy v ČR, která je ohrožena především vodní a větrnou erozí, ztrátou organických látek a utužením aj.).Potenciálně ohroženo vodní erozí je 54 % zemědělské půdy, nejohroženější půdy jsou na 18 % území. 2. Téměř 90 % ZPF utuženo v podorničí. 3. Kvalita půdy, vyjádřená jako půdní organický uhlík (SOC) v půdách, je ve srovnání s průměrem EU nízká. Průměrná SOC na orné půdě je 20,6 g na kg (2015), ve srovnání se 43,1 g na kg v EU 28. (zdroj: Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan). 4. V současné době je v České republice průměrná roční produkce hnoje přes 11 mil. tun, z toho téměř jeden milion tun míří do bioplynových stanic, na ornou půdu je aplikováno necelých 10 mil. tun a více vzhledem ke stavu skotu nelze očekávat. Toto množství umožnuje obhospodařovat pouze jeden milion hektarů orné půdy (z celkových 2,5 mil. ha). Návrat organických hmot do půdy je mnohdy v nedostatečném množství nebo kvalitě a dochází k omezení biotransformace C v půdě a tím k poklesu půdní úrodnosti. 5. Vysoká četnost dílů půdních bloků na orné půdě nad 50 ha v souběhu s nízkým a nerovnoměrným zastoupením krajinných prvků (meze, remízky, mokřady apod.) způsobují nízkou retenci vody v krajině a umožňují nadměrnou technizaci odvětví. 6. Komplexní pozemkové úpravy nejsou prováděny dostatečně rychle. 7. Nedostatečná realizace technických protierozních opatření. 8. Nedostatečné zajištění ochrany půdy na úrovni ČR a nedůsledné plnění strategií. 9. Vysoké procento kalamitních těžeb v lesích nepřispívá vodnímu režimu krajiny. CS 89 CS 10. K degradaci půdy přispívají i nepříznivé vlastnicko-uživatelské vztahy a nízká informovanost vlastníků pozemků o povinnostech a právech. 11. Voda v krajině není dostatečně zadržována. 12. Vysoký podíl útvarů povrchových vod kategorie řeka a jezero nedosahuje dobrého ekologického stavu a část útvarů povrchových vod kategorie řeka a jezero nedosahuje dobrého chemického stavu. 13. Difuzní zemědělské znečištění vedoucí k eutrofizaci povrchových vod. 14. Existence znečištění podzemních vod amonnými ionty a dusičnany ze zemědělsky využívaných ploch. V podzemních i povrchových vodách se vyskytují pesticidy a jejich metabolity (včetně překročení limitů pro pesticidy a jejich metabolity jako zátěž z minulých let). 15. Nedostatečný počet a rozsah realizovaných opatření zabraňujících vstupu POR a dalších látek do povrchových a podzemních vod. 16. Vysoký podíl odvodnění zemědělských pozemků. 17. Velké poškození odvodňovacích systémů. 18. Slabá ochota zemědělců zapojit se do protierozních opatření. 19. Nedostatečné nastavení systému poradenství, který nedostatečně pracuje s praxí. 20. Chybějící vzájemná propojenost a synergie v resortu státní správy. 21. Nedostatečně dokumentovaná efektivita jednotlivých opatření. 22. Nízká osvěta zemědělců a vlastníků zemědělské půdy ve smyslu šetrného chování k vodním zdrojům povrchovým i podzemním zhoršuje i nízké vnímání zodpovědnosti zemědělců za způsobené škody (na půdě, majetku, infrastruktuře i vodě). 23. Cíle a opatření strategických a koncepčních dokumentů v sektoru zemědělství, včetně dotační politiky nejsou dostatečně provázány s cíli a opatřeními plánů povodí. Současná zemědělská praxe nedostatečně přispívá potřebám ochrany povrchových a podzemních vod i vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Vysoký podíl pěstování problematických plodin (kukuřice, řepka olejka) mají negativní vliv na kvalitu vod, přináší rizika zhoršení stavu půdy a vody vyplavováním POR a vysoký podíl zornění i ve středních nadmořských výškách. 24. Chudé osevní postupy a nevhodná struktura pěstovaných plodin. 25. Nedostatečné znalosti v některých tématech (např. chování některých POR v systému půda – voda). 26. Nesystémové řešení problematiky ochrany vod zejména v ochranných pásmech vodních zdrojů. 27. Nejistota dlouhodobého výhledu výkupních cen produktů spojená s obezřetností při investicích do moderních technologií. 28. Nárůst spotřeby dusíkatých minerálních hnojiv. 29. Diverzita plodin na orné půdě je nízká. 30. Vyšší míra eroze na pozemcích se špatným přístupem nebo s příliš velkou výměrou. 31. Nevyužitý potenciál EZ v oblasti udržitelné produkce kvalitních potravin, nedostatečně využité přínosy EZ pro ŽP a jejich propagace, nedostatečně rozvinutý trh s biopotravinami, nízká spotřeba biopotravin ve s rovnání s EU 15, chybějící kapacity a slabá koordinace institucí zapojených v sektoru EZ. 2.1.SO5.1.3 Příležitosti 1. Zvyšující se poptávka veřejnosti po komplexním řešení ochrany půdy a vody v rámci pozemkových úprav i mimo ně. 2. Uvědomění veřejnosti existence pozitivních externalit a společenský požadavek na správné hospodaření se živinami a organickou hmotou (bilancování OL a živin). 3. Spolupráce mezi resorty zemědělství a životního prostředí např. v rámci řešení erozních událostí, ve zpřísňování podmínek DZES a v zavádění nových půdoochranných technologií, splnění požadavků § 30 vodního zákona – vyhláška pro ochranná pásma VZ. 4. Tlak vodárenských společností na snižování eutrofizace vodárenských nádrží. CS 90 CS 5. Tlak společnosti na zvýšení pozitivních externalit plynoucích ze zemědělství. 6. Působení obcí na zemědělské subjekty a vliv okolních států, do kterých odtéká voda z ČR v říčních systémech. 7. Zavádění moderních postupů s ekonomickým efektem (úspora paliv atd.). 8. Nové strategické dokumenty a v nich obsažené cílové hodnoty a dílčí aktivity (Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy). 9. Sláma (a zelené hnojení) je v řadě závodů bez chovu zvířat nebo bez produkce hnoje hlavním zdrojem pro navracení organických látek do půdy. 10. Potenciál ve využití technologií, které mají půdoochranný efekt - produkce organické hmoty nad rámec běžné zemědělské výroby, podpora hospodaření s vodou, redukce potřeby zpracování půdy a s tím spojené uvolnění CO2 mineralizací a spotřebovanou naftou, schopnost zachytávat a zabudovávat značné množství C do půdy. 11. Definovat vhodné kombinace (např. kejdy či digestátu se slámou a zeleným hnojením) pro řešení nedostatku hnoje, díky tomuto lze částečně eliminovat nedostatky těchto zdrojů organických látek. V úvahu je nutné vzít rozdílnou účinnost dodaných organických látek pro náhradu rozloženého humusu. 12. Bez ohledu na vstupní surovinu, vhodným způsobem motivovat zemědělce k využití kompostů (hlavní vodítko je poměr C:N). 13. Vhodným způsobem zohlednit možnost aplikace kalů. 14. Průměrná velikost českých zemědělských podniků je nejvyšší v EU. 15. Podpořit půdní biotu rozmanitostí pěstování plodin na orné půdě. 16. Zavádění moderních, nekonvenčních pěstebních technologií s pozitivním vlivem na půdní potenciál, jakými jsou např. pásové střídání plodin, meziplodiny, setí do podplodiny, krycí plodiny aj. 17. Zvýšení efektivity využití dusíku v zemědělské výrobě a snížení celkových dávek dusíku aplikovaných především ve formě minerálních hnojiv. 18. Rostoucí poptávka po biopotravinách, rostoucí povědomí o otázkách ŽP, zahraniční inspirace a příklady dobré praxe, nové formy prodeje a propagace, potenciál odbytu biopotravin v rámci veřejného stravování, existence státních podpor a programů využitelných pro sektor EZ, nově udržitelné systémy s environmentálním přínosem. 19. Podpora udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a obnova úrodné, funkční a estetické krajiny v rámci hospodaření v agrolesnických systémech. Agrolesnictví přispěje k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Pohlcováním CO2 v agrolesnických systémech dochází ke snižování emisí GHG. 20. Efektivnější využití dostupných zdrojů BRO nebo čistírenských kalů ke zkvalitnění půdy (živiny – především pak fosfor) a jako jeden z prostředků boje proti degradaci a desertifikaci zemědělské půdy. 2.1.SO5.1.4 Hrozby 1. Působení klimatické změny a očekávaný nárůst problémů s větrnou a vodní erozí. 2. Zhoršování kvality půdy, dopady degradačních faktorů na ekosystémy. 3. Vysoký tlak na nezemědělské využití půdy (zábory půdy). 4. Nedostatečné strategie na ochranu půd na mezinárodní úrovni. 5. Nárůst oblastí s výraznějším nedostatkem vody, což povede ke zvyšování koncentrací dusičnanů ve vodách. 6. Politické tlaky na podporu podnikání (např. změkčení emisních limitů) mohou být upřednostněny na úkor snižování zátěže vodního prostředí. 7. Eutrofizace vodních ekosystémů v přeshraničním měřítku a riziko ohrožení zdrojů pitné vody pesticidy. CS 91 CS 8. Ohrožující období sucha a vysokých teplot, které mohou snížit využitelnost dusíku plodinami. 9. Riziko nedodržení emisních limitů pro amoniak a nedodržení národního závazku snížení emisí amoniaku. 10. Nedosažení environmentálních cílů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodách), zejména zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových a podzemních vod a dosažení jeho dobrého stavu. 11. V rámci EZ rostoucí konkurence ze zahraničí, rostoucí byrokracie, nebezpečí ztráty důvěry v EZ, ztráta identity bioprodukce, problematika vlastnictví půdy, ohrožení ekologických chovů ovcí a koz růstem populace vlka obecného. 2.1.SO5.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.SO5.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. není relevantní 2.1.SO5.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. Potřeba Zlepšit stav zemědělské půdy je reflektována především v Implementačním plánu Strategického rámce ČR 2030 ve strategickém cíli 15 klíčové oblasti 3 Odolné ekosystémy: „Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku“ a následně specifických cílech „15.1 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu“ a „15.2 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí“. V rámci Koncepce rozvoje venkova je zohledněna ve specifickém cíli „3.3 Půda a krajina - Kvalitní půda odolávající různým formám eroze a vytvářející podmínky pro realizaci různorodých zemědělských činností, ochrana krajiny a ochrana prostředí před přírodními hrozbami“ a naplňována aktivitou „Zvýšení kvality zemědělské půdy a její odolnosti vůči extrémním vlivům prostředí“. Potřeba Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody je v souladu s vizí formulovanou v zastřešujícím dokumentu pro udržitelný rozvoj České republiky - Strategického rámce Česká republika 2030, kde je naplňován strategický cíl 14 Implementačního plánu Strategického rámce ČR do roku 2030: Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. Potřeba dostupné a kvalitní vody je řešena ve Státní politice životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050, která tvoří rámec pro dokumenty v oblasti životního prostředí. Je zde definován strategický cíl „1.1 Dostupnost vody je zajištěna a její jakost se zlepšuje“, v rámci kterého specifické cíle zaměřené na jakost podzemní vody (Specifický cíl 1.1.2 Jakost podzemních vod se zlepšuje) a povrchové vody (Specifický cíl 1.1.1 Jakost povrchových vod se zlepšuje). Na výskyt epizod sucha v období 2014–2016 reaguje Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky. Koncepce se zaměřuje na strategické cíle pro ochranu před suchem a navrhuje komplex opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha a nedostatku vody zmírnit či zcela eliminovat. Stav vody na území České republiky řeší Národní plány povodí (pro Labe, Dunaj, Odru), které se zaměřují na ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné CS 92 CS užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Jako nejčastější vliv způsobující nedosažení dobrého chemického stavu útvarů povrchových podzemních vod jsou identifikovány plošné zdroje znečištění ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférická depozice (kovy a polyaromatické uhlovodíky). Navrhovanými intervencemi jsou tak naplňována opatření typu C Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody. Vliv zemědělství na vodní prostředí řeší zejména opatřeními CZE30800005 “Snižování znečištění ze zemědělství a ochrana vodního prostředí”, CZE30800006 “Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody”, CZE30801001 “Kontrola hospodařících subjektů v zemědělství” a CZE30805002 “Přechod do režimu ekologického zemědělství”, která zároveň odráží intervence ze Strategického plánu SZP. S cílem snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházení dalšímu takovému znečištění je vypracován Akční program přijatý podle článku 5 nitrátové směrnice 91/676/EHS. Pro splnění požadavků nitrátové směrnice je nutné stanovení znečištěných a ohrožených vod a vymezení oblastí zranitelných dusičnany (ZOD). V těchto oblastech je upraveno používání a skladování hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. V rámci intervence Ekoschéma – Celofaremní ekoplatba (05.31) byly doplněny další podmínky, představující vyšší ambici ve vztahu k životnímu prostředí a klimatu; nastavení podmínek reflektuje výsledky SWOT a analýzy potřeb, konkrétně se zaměřením na problematiku ochrany vod a neprodukční plochy. Vedle povinného vyčleňování neprodukčních ploch je žadatel v rámci celofaremní ekoplatby povinen vyčlenit pásy podél všech vodních toků na orné půdě žadatele – jedná se o nadstavbu pásů DZES 4. Pásy jsou uvažovány jako pásy neprodukčního charakteru s trvalým vegetačním krytem na DPB s kulturou orná půda, jejichž hranice se nachází ve vzdálenosti do 6 m od vodního toku - minimálně 6m šíře (od hranice DPB v místě, kde se hranice DPB nachází ve vzdálenosti do 6 m od vodního toku). Účelem ochranného pásu je přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Nepřímo budou pásy přispívat také k ochraně klimatu. Dále byla doplněna nadstavba k celofaremní ekoplatbě – Prémiový stupeň (05.31), který představuje cílené podmínky hospodaření na orné půdě, mj. žadatel je na těchto plochách vázán podmínkou zákazu aplikace POR. Česká republika v souladu s připomínkou EK v prémiovém stupni představuje postupy, které jednoznačně vedou ke zlepšení dopadu zemědělství na životní prostředí a klima, s akcentem na problematiku ochrany vod. 2.1.SO5.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 06.31 - Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata Sectoral Ovoce a zelenina ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce 67.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny Ekologická nebo integrovaná produkce O.35. Počet podporovaných operačních programů RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 16.70 - AEKO Zatravňování orné půdy O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 17.70 - AEKO Meziplodiny O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků CS 93 CS RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 21.70 - AEKO Integrovaná produkce O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 22.70 - AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 23.70 - Ekologické zemědělství O.17. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek, na něž je využívána podpora ekologického zemědělství RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 46.73 - Pozemkové úpravy O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 5 vyplynuly 2 potřeby: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy a P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody, k jejichž řešení bylo navrženo 5 intervencí: 1 z EZZF (celofaremní ekoplatba) a 5 z EZFRV (AEKO, Ekolog. zemědělství, Péče o založený agrolesnický systém a Pozemkové úpravy a technologie snižující emise GHG a amoniaku). Do určité míry má k k SC5 vazbu i potřeba P4.04 ke snížení GHG a amoniaku. Opatření celofaremní ekoplatby přispějí k naplnění potřeb specifického cíle zejména vyčleňováním neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě, udržování ploch trvalých travních porostů, zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, provádění postupů omezující použití POR. V celofaremním pojetí ekoplatby jsou stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Podmínky subjekt plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. K naplnění cíle rozvoje a účinného hospodaření s přírodními zdroji přispěje podmínka ekorežimu pro kulturu standardní orná půda na diverzifikaci plodin, která je cílena na celkové zlepšení kvality půdy a snížení erozní ohroženosti půd a podmínka na doplnění organické hmoty alespoň na výměře 35 % orné půdy. Podpora zatravňování svým nastavením a rozčleněním titulů zajišťuje prevenci degradace půd a ochranu půd proti erozi. Prostřednictvím pokrytí povrchu orné půdy travním porostem dojde ke zvýšení infiltrační schopnosti půd a tím ke zpomalení a snížení povrchového odtoku vody, dochází k omezení odnosu zeminy do vodních toků. Dalším efektem zatravněných ploch bude i větší retence vody, omezení povodňových průtoků ve vodních tocích. Ke snížení degradačních procesů přispívá i zakládání porostů meziplodin. Kromě ochrany před vysycháním půdy a erozí, jsou po svém zapravení cenným obohacením organickou hmotou a následným zlepšením půdních vlastností. Podporují produktivní výpar a přispívají k ochlazování krajiny. Podporou meziplodin je zároveň ovlivněna infiltrační a retenční kapacita půdy a omezeno vyplavování živin a znečištění podzemních vod. Ke snížení vstupů vedou i postupy ekologického zemědělství, které tak vedou ke snížení možného rizika znečištění vodních zdrojů. Zachování stálých kultur (sady, vinice) posiluje stabilní sekvestrační schopnost. Ekologické zemědělství jakožto ucelený systém hospodaření snižuje riziko eroze půdy a zároveň vede k zvyšování obsahu humusu v orné půdě, které se následně příznivě projeví na snížení rizika degradace půdy. CS 94 CS Péčí o agrolesnické systémy je podporován udržitelný způsob hospodaření. Stromy v agrolesnických systémech pomáhají snižovat vodní a větrnou erozi. Kořeny a opadem zvyšují obsah organické hmoty v půdě a zlepšují tak struktury půdy, která má větší schopnost retence vody. Účinnějším pohlcováním CO2 v rámci tohoto způsobu hospodaření a ukládáním C do půdy a nadzemní biomasy dochází ke snižování emisí GHG. V rámci Pozemkových úprav bude realizováno zpřístupnění a scelení pozemků, obnova vlastnických a nájemných vztahů k půdě, ale zejména zlepšení ochrany půdy z hlediska eroze, zlepšení akumulace vod v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny, čímž podpoří ochranu půdy a krajiny obecně. Podpora napomůže adaptaci na klimatickou změnu a s ní související četnější výskyt povodní z přívalových srážek, období sucha a výrazných projevů degradace půdy. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Ekologická nebo integrovaná produkce (67.47) podpoří udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, a to snižováním používání chemických látek díky integrované nebo ekologické produkci ovoce a zeleniny. Díky podpoře technologií snižujících emise GHG a amoniaku přispěje SP k ochraně životního prostředí a snižování emisí ze zemědělství zvýšením efektivity využití dusíku v zemědělské výrobě a snížením celkových dávek dusíku aplikovaných především ve formě minerálních hnojiv. Technologie pro snížení hloubky a intenzity zpracování půdy přispějí k omezení emisí CO2 do atmosféry. Ke snížení emisí NH3 z dojde díky podporám moderního ustájení zvířat i z následného uskladnění kejdy a hnoje. 2.1.SO5.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO5.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) : Ne 2.1.SO5.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.12 - Přizpůsobování se změně klimatu Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu 42,51 % R.14 PR Ukládání uhlíku v půdě a biomase Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) 69,89 % R.19 PR Zlepšování kvality půdy a její ochrana Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) 85,07 % R.21 PR Ochrana kvality vod Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. 25,39 % R.22 PR Udržitelné hospodaření s živinami Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami 45,99 % R.23 PR Udržitelné využívání vody Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se zlepšení vodní bilance 1,66 % R.24 PR Udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 26,55 % R.26 CU Investice související s přírodními zdroji Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 12,51 % CS 95 CS R.27 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím investic do venkovských oblastí Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 1 328,00 R.29 PR Rozvoj ekologického zemědělství Podíl využívané zemědělské půdy podporované v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství s rozdělením na jeho zachování a přechod na tento typ zemědělství 21,28 % R.31 PR Zachovávání stanovišť a druhů Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou 34,45 % R.33 - Lepší správa sítě Natura 2000 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky 74,41 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výsledků pro tento specifický cíl byly vybrány s ohledem jejich vazby na stanovené potřeby v oblastech týkajících se ochrany a zlepšování kvality zemědělské půdy včetně zvýšení zadržení vody v krajině a zlepšení jakosti podzemních a povrchových vod (R.19, R.21, R.22, R.23, R.24, R.26, R.33). Výsledkový ukazatel R.21, týkající se ochrany kvality vod je naplňován prostřednictvím intervencí AEKO Zatravňování orné půdy, AEKO - Meziplodiny, Ekologické zemědělství, Péče o založený agrolesnický systém a Plošnou ekoplatbou. Výsledkový ukazatel R.22, který se zaměřuje na udržitelné hospodaření s živinami, je naplňován prostřednictvím intervencí AEKO - Podpora biodiverzity na orné půdě, AEKO Zatravňování orné půdy, AEKO - Meziplodiny, Péče o založený agrolesnický systém, Plošnou ekoplatbou a Precizním zemědělstvím. Prostřednictvím intervencí AEKO - Zatravňování orné půdy, AEKO Meziplodiny a Péče o založený agrolesnický systém je naplňován výsledkový ukazatele R.23, který se týká udržitelného využívání vody. K naplňování výsledkového ukazatele R.24 (Udržitelné a omezené používání pesticidů) přispívají intervence AEKO - Integrovaná produkce, AEKO - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě, Ekologické zemědělství, AEKO - Podpora biodiverzity na orné půdě a Plošná ekoplatba. Dále byly vybrány ukazatele, které přispívají k ukládání uhlíku v půdě a biomase a napomáhají přizpůsobovat se změnám klimatu (R.12, R.14). Prostřednictvím ukazatele R.29 bude sledován nárůst plochy využívané pro ekologické zemědělství. Ukazatel R.27 byl zvolen ke sledování příspěvku investičních intervencí přispívajících k výkonnosti v oblasti životního prostředí nebo klimatu a bude naplňován prostřednictvím realizovaných intervencí. Propojení Ekologického zemědělství a obnovy biodiverzity bude sledováno i prostřednictvím ukazatele R.31. Příspěvek ekoschémat podle čl. 31 k R.I viz. příloha č. XV. 2.1.SO5.9 Odůvodnění finančního přídělu V rámci specifického cíle 5 jsou řešeny zejména intervence AEKO a Ekologické zemědělství, významným podílem k tomu tomuto cíli přispívají i režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba a Pozemkové úpravy. Celková alokace představuje více než 1,5 mld. EUR. Vzhledem k výměrám ploch pod závazky Ekologického zemědělství v rozsahu cca 749 tis. ha, je nastavena alokace na cca 452 mil. EUR. Očekávané plochy pod závazkem AEKO činí cca 68 tis. ha při alokaci cca 62 mil. EUR. Navrhované alokace intervencí Ekologické zemědělství a AEKO zohledňují výměry očekávaných ploch a sazeb na jednotku plochy vypočtených na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů souvisejících s přijatým závazkem. K cíli 5 přispívá i intervence celofaremní ekoplatba. Alokace finančních prostředků ve výši cca 777 mil. EUR, tedy téměř 65 % z rozpočtu Režimů pro klima a životní prostředí, odpovídá předpokládanému rozsahu podpory výměry 2,45 mil. ha. Jednotná jednotková částka odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívající k environmentálním cílům, v tomto případě se konkrétně zejména jedná o vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě a podporu racionalizace a optimalizace vynakládaných vstupů prostřednictvím využití precizních technologií. Adekvátní částka byla v rámci ekoschémat vyčleněna i na precizní zemědělství. CS 96 CS 2.1.SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 2.1.SO6.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO6.1.1 Silné stránky Zemědělství 1. Dostatek znalostí o způsobech podpory druhů a jejich životních potřeb. 2. Rozmanitá přírodní stanoviště a velká druhová a stanovištní diverzita krajiny a genových zdrojů. 3. Existence systémů hospodaření šetrnějších k životnímu prostředí (ekologické zemědělství, integrovaný systém produkce). 4. Dlouhodobý, stabilní chov včelstev v České republice. Lesní hospodářství 1. Rozsáhlé a kvalitní výsledky přírodovědeckého a lesnického výzkumu v oblasti biodiverzity, existuje certifikovaná metodika „Management mrtvého dřeva v lesích“ a jsou známé postupy k zachování tzv. biologického dědictví. 2. Stanovení Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin. 3. Funkční program revitalizace Krušných hor. 4. Převaha státního vlastnictví lesů v imisních oblastech, což je pozitivní předpoklad pro jednodušší cílení, systémovost a vzájemnou koordinaci intervencí postupně napravující tyto historické ekologické zátěže. 5. Vlastníci lesů a jejich personál svojí činností aktivně reagují na poptávku společnosti po využití rekreační funkce lesů. 6. Je stanoven oborový strategický dokument Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 s popisem témat spojených s šetrným a udržitelným hospodařením s přírodními zdroji v rámci lesnictví. 2.1.SO6.1.2 Slabé stránky Zemědělství 1. Značný pokles biodiverzity u některých skupin živočichů vázaných na obhospodařované travní porosty i ornou půdu. Snížení počtu druhů i populací lučních motýlů, ohrožení značné části blanokřídlých. 2. Výrazný úbytek početnosti u ptáků vázaných na zemědělskou půdu - indikátor ptáků zemědělské krajiny vykazuje trvalý pokles s výjimkou období počátku 90. let. (dramatický pokles byl zaznamenán např. u skřivana, koroptve nebo čejky, hrozící vyhynutí u sýčka a vymizení dropa). 3. Uspokojivá není ani situace u drobné zvěře (např. zajíce polního) v důsledku nízkého podílu ekostabilizačních prvků v krajině (absence mimoprodukčních ploch na orné půdě) a homogennního hospodaření na přilehlých dílech půdních bloků. 4. Ztráta stanovišť vhodných pro různé skupiny organismů - způsob obhospodařování trvalých travních porostů, který není v souladu s potřebami místních ekosystémů, vede k nežádoucí změně společenstev. V důsledku uvedeného je i omezená potravní nabídka pro zvěř, která je přirozenou součástí lesních ekosystémů, a tím je i ohrožena výsadba a zajištění porostů melioračních a zpevňujících dřevin, což zásadním způsobem ovlivňuje biodiverzitu lesa. Zvyšování intenzity hospodaření na úkor hospodaření šetrného a udržitelného. 5. Část evropsky významných druhů živočichů a rostlin a evropsky významných typů přírodních stanovišť se nachází v nepříznivém stavu. 6. Negativní vliv na cenná přírodní stanoviště a biotopy druhů mají také invazní nepůvodní druhy. 7. Finančně náročná péče o některé typy přírodních stanovišť (např. soustavu Natura 2000). 8. Chybějící motivace pro celofaremní zodpovědný přístup se zohledněním potřeb péče o přírodní biotopy. CS 97 CS 9. Nepříznivá velikostní struktura dílů půdních bloků. 10. V České republice je velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky - téměř se blíží 0 % zemědělské půdy vs. 0,5 % v EU (zdroj: Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan, European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey.) a související nízká migrační prostupnost krajiny. 11. Úhory jsou vyčleněny na 0,8 % zemědělské půdy, což je silně pod průměrem EU 4,1 % (zdroj: Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan, European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey.). 12. Nedostatečně účinný vzdělávací a poradenský systém. 13. V rámci některých regionů vyskytující se nedostatečná nabídka a kvalita včelí pastvy. 14. Závažná onemocnění včel ohrožující početnost včelstev (například bakteriální nákazy). Lesní hospodářství 1. V některých oblastech nedostatečná biologická rozmanitost v lesích. Společně se stanovištně nevhodnou druhovou, prostorovou a věkovou skladbou lesních porostů se zvyšuje i jejich náchylnost k poškození. 2. Nedostatečné využívání přírodě bližších forem hospodaření v lesích. 3. Nízký podíl přirozené obnovy porostů. 4. Relativní nedostatek světlých lesů. 5. V lesích nejsou ponechávána důležitá mikrostanoviště v podobě habitatových stromů, starých stromů a mrtvého dřeva, které bývají často z porostu odstraňovány jakožto netržní dřeviny, následkem je poté úbytek biodiverzity, resp. takových živočišných a rostlinných druhů, které jsou vázány na dané mikrostanoviště. 6. Mimořádně náročný proces odstraňování historických imisních zátěží. 7. Nevyužitý potenciál pro zvyšování rekreační funkce lesů v důsledku nedostatečné rekreační infrastruktury a její udržitelnosti a současně nedostatečného usměrnění nadměrného zatížení lesních ekosystémů rekreací. 8. Nedostatečná motivace vlastníků lesů k zajišťování kvalitního reprodukčního materiálu. Dochází k převažujícímu využívání reprodukčního materiálu lesních dřevin univerzálního původu. 9. Lesní půdy trpí nedostatkem organické hmoty, acidifikací a nutriční degradací (degradace půd). 2.1.SO6.1.3 Příležitosti Zemědělství 1. Rostoucí zájem veřejnosti o stav životního prostředí a aktivní zapojení mladších generací do ochrany životního prostředí a propojování s ostatními blízkými tématy, jako jsou společenská odpovědnost, sociální podnikání, které má minimalizaci negativních dopadů hospodaření přímo mezi základními indikátory. 2. Definovat podmínky pro vyčlenění vhodných zón pro faunu a nižší organismy na orné půdě a k orné půdě přiléhajících. 3. Hledání dalších možností pro zakládání neprodukčních ploch s přínosem pro biodiverzitu, jakými jsou např. rozdělovací pásy, přerušovací pásy, pásy podél vod, souvratě. 4. Potenciál farem ve faremní pedagogice a terapeutických činnostech, pro něž může být farma vhodným prostředím. 5. Nové strategické dokumenty EU (Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy) a v nich obsažené cílové hodnoty a dílčí aktivity. Lesní hospodářství 1. Stoupající poptávka společnosti po využívání rekreačních funkcí lesů a oboustranně efektivní sloučení ekonomického a ekologického pilíře v rámci obhospodařování lesů. CS 98 CS 2. Obnova funkčních lesních porostů v bývalých imisních oblastech a zvýšený zájem o zdroje reprodukčního materiálu související s kůrovcovou kalamitou. 3. Zohlednění vlastností lesních půd při nakládání s těžebními zbytky a při obnově lesních porostů, postupná revitalizace půdního prostředí. 4. Celkový růst povědomí společnosti o významu mimoprodukčních funkcí lesa např. ekologicko stabilizační, vodohospodářské, protierozní, zdravotně-rekreační a i funkce ochrany přírody. 2.1.SO6.1.4 Hrozby Zemědělství 1. Rostoucí poptávka po potravinách (intenzivní hospodaření). 2. Riziko opuštění a následné degradace zemědělské půdy spojené s právními omezeními. 3. Rychlé změny a razantní projevy klimatické změny vedoucí k zániku přírodních stanovišť. Lesní hospodářství 1. Tlak na otevření zahraničního dovozu sadebního materiálu lesních dřevin neznámého původu, související nárazové zvýšení či poklesu potřeby reprodukčního materiálu lesních dřevin. 2. Exponenciální šíření invazních druhů organismů v důsledku klimatické změny. 3. Extrémní výkyvy v úhrnech srážek, teplot a jejich rozložení v roce, opětovné znečištění ovzduší, příp. dopad klimatické změny na lesní porosty spolu s přetrvávajícím vlivem imisí a vysoká historická zátěž kyselých složek depozice v lesních porostech a jejich setrvalý stav. 4. Zhoršování stavu lesních půd a ztráta dlouhodobé udržitelnosti živinové bilance v lesních ekosystémech. 5. Rozpad porostů v imisních oblastech s dopadem na ztrátu funkcí lesa. 6. Slabé právní postavení vlastníků lesů v odpovědnosti za bezpečnost návštěvníků lesa a nadměrné využívání bezplatných rekreačních funkcí lesů. 7. Výskyt mimořádně nepravidelných semenných roků lesních dřevin. 8. Vytváření dalších rozlehlých holin při kalamitní těžbě. 2.1.SO6.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.SO6.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano P6.03 Posílit biologickou a genovou rozmanitost lesního ekosystému Střední Ano P6.04 Neproduktivní investice v lesích Nízká Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. Podpora by měla být cílená např. na motýly a opylovače včetně dalšího hmyzu, ptáky zemědělské krajiny (např. čejka chocholatá, koroptev polní). Cílenou péčí o hodnotnější travní porosty bude docíleno zachování ploch vhodných zejména pro rozmnožování a dokončení vývoje řady druhů (např. motýlů nebo i ptáků), kteří jsou závislí na dostatku živných rostlin. Evropská komise ve své strategii pro biologickou rozmanitost CS 99 CS stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor). 2.1.SO6.3 Identifikace příslušných (prvků) vnitrostátních plánů vyplývajících z legislativních nástrojů uvedených v příloze XI nařízení o plánu SZP, které byly zohledněny při posuzování potřeb plánů SZP pro tento specifický cíl. Na národní úrovni je potřeba Zvýšení pestrosti a ekologické stability zemědělské krajiny naplňována v rámci dlouhodobých cílů Strategického rámce ČR do roku 2030, který definuje cíle v klíčových oblastech rozvoje ČR. Ke zvýšení pestrosti a ekologické stability zemědělské krajiny je dosažení přítomnosti životaschopných, geneticky rozmanitých populací původních druhů. Problematiku zastřešuje Státní politika životního prostředí, kde je definován strategický cíl: 3.1 Ekologická stabilita krajiny je obnovena, hospodaření v krajině je dlouhodobě udržitelné a reaguje na změnu klimatu, 3.2 Biologická rozmanitost je zachovávána v mezích tlaku změny klimatu. Obnova úrodné, funkční a estetické krajiny, podpora mimoprodukčních funkcí je akcentována i ve Strategii Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030. Jednou z hlavních priorit je „Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu“. V Koncepci rozvoje venkova je reflektována ve specifickém cíli „3.3 Půda a krajina - Kvalitní půda odolávající různým formám eroze a vytvářející podmínky pro realizaci různorodých zemědělských činností, ochrana krajiny a ochrana prostředí před přírodními hrozbami“, kde je jednou za aktivit zvyšování ekologické stability krajiny. Potřeba Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě je na národní úrovni naplňována v rámci Strategického rámce České republiky 2030 a jeho Implementačního plánu. Jedním ze specifických cílů je SC 12.3 „Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství“. Rozvoj ekologického zemědělství zejména na orné půdě má synergický vliv na cíle v oblasti biodiverzity, na zpomalování odtoku vody a zlepšování její kvality, dále na zlepšování kvality půdy, zvyšování obsahu organické hmoty a na zpomalení vodní i větrné eroze. Dalším cílem je dosažení přítomnosti životaschopných, geneticky rozmanitých populací původních druhů v naší krajině. Promyšlenou obnovou dojde k zastoupení jednotlivých přírodních stanovišť v dostatečném rozsahu a kvalitě. Priority v oblasti ochrany a udržitelného využívání biodiverzity na území ČR jsou definovány ve Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025. Jejím hlavním cílem je zabránit pokračujícímu celkovému úbytku biologické rozmanitosti na území České republiky. V rámci této strategie jsou definovány čtyři prioritní oblasti, přičemž oblast 2. „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“ je zaměřená na dostatečné zajištění ochrany vybraných složek biodiverzity na všech jejích úrovních (i formou jejího udržitelného využívání) a dále na podporu přírodních procesů ve volné krajině (a sídlech). Problematiku v oblasti životního prostředí v celém jejím rozsahu dále zastřešuje Státní politika životního prostředí, která stanovuje strategické směřování do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Potřeba je dále naplňována prostřednictvím Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025 , a to v rámci dílčích cílů: 2.5.2 Zlepšovat strukturu krajiny; 3.1.2. Podpořit ochranu biodiverzity v zemědělské krajině prostřednictvím dotačních programů; 3.2.1 Zajistit udržitelné využívání lesa; 3.2.2 Podporovat vhodné genetické zdroje lesních dřevin. Dílčím koncepčním dokumentem je Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky pro období 2020–2025, jehož cílem je zabránit pokračujícímu celkovému úbytku biologické rozmanitosti na území České republiky a zároveň implementovat opatření a činnosti, které povedou ke zlepšení stavu biodiverzity a jejímu dlouhodobě udržitelnému využívání při maximální snaze o efektivní využití stávajících nástrojů ochrany přírody a krajiny. Víceletým strategickým nástrojem plánování je Prioritní akční rámec (PAF) pro soustavu Natura 2000 v České republice, jehož právním základem je čl. 8 odst. 1 Směrnice Rady 92/43/EHS a navrhuje opatření podle obecných kategorií ekosystémů. PAF definuje 2 potřeby: 2.a Opatření udržovacího a obnovního charakteru pro druhy a stanoviště na území lokalit soustavy Natura 2000 a potřeby 2.b Dodatečná opatření týkající se “zelené infrastruktury” nad rámec soustavy Natura 2000. V rámci uvedených potřeb jsou z CS 100 CS EZFRV financována opatření udržovacího charakteru, která spočívají převážně v zajištění extenzivní pastvy nebo kosení, obnovní opatření pak zajišťuje ve svých programech Ministerstvo životního prostředí. Potřeba Posílení biologické a genové rozmanitosti lesního ekosystému je reflektována v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 v dlouhodobém cíli B. „S ohledem na probíhající klimatickou změnu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce“, kde jsou opatření cílená na diferencované hospodaření v lese a na ponechávání přiměřeného podílu tlejícího dřeva, těžebních zbytků habitatových stromů, které jsou nositeli biologické rozmanitosti a zlepšení stavu lesních ekosystémů. Potřeba navazuje na Novou strategii EU pro oblast lesnictví do roku 2030, konkrétně na prioritu „Ochrana, obnova a zvětšování lesů EU za účelem boje proti změně klimatu, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů“. Zmíněná strategie se také zabývá zajištěním dobře rostoucích, zdravých, rozmanitých a odolných lesů EU, jež významně přispívají k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti. Potřeba Neproduktivní investice v lesích je naplňována prostřednictvím Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, dlouhodobého cíle dlouhodobého cíle A: „Zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace“, konkrétně opatření „Motivovat a finančně podporovat vlastníky lesů k trvale udržitelnému obhospodařování jejich lesů a k naplňování služeb veřejnosti“, jehož cílem je podpořit optimální způsobu obhospodařování lesního majetku a v případě lesů ve vlastnictví státu vymezit způsob hospodaření s důrazem na celospolečenskou poptávku po naplnění veřejných zájmů a na kvalitu životního prostředí. K naplnění potřeby je přispíváno i v rámci dlouhodobého cíle C: „Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj“, konkrétně opatření „Zachovat obecné užívání lesů veřejností a finančně zohlednit vlastníkům lesů ekosystémové služby poskytované veřejnosti“. Potřeba Stabilizace chovu včelstev je naplňována prostřednictvím Strategií Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030, která blíže upřesňuje problematiku v České republice. Cílem je dosažení stabilního chovu včel, která budou plnit svou opylovací funkci při zachování biodiverzity krajiny a současně budou produkovat kvalitní med a včelí produkty. 2.1.SO6.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPdecoupled Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata Sectoral Včelařské produkty ADVIBEES(55(1)(a)) – poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 56.55 - Sektor včelařství investice do hmotného a nehmotného majetku O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství Sectoral Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 18.70 - AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků CS 101 CS RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 19.70 - AEKO Krajinotvorné sady O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 20.70 - AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 29.70 - Lesnicko environmentální platby Biodiverzita O.15. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) a počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 30.70 - Lesnicko environmentální platby Genofond O.19. Počet operací nebo jednotek podporujících genetické zdroje RD ASD(72) – Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků 32.72 - Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě O.13. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora v rámci sítě Natura 2000 nebo směrnice 2000/60/ES RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 43.73 - Neproduktivní investice v lesích O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 6 vyplynulo 5 potřeb (P6.01 až P6.05 viz výše), k jejichž řešení bylo navrženo 15 intervencí jak z EZZF (zejména intervence v sektoru včelařství a celofaremní ekoplatba) tak i z EZFRV (např. AEKO, Natura 2000, Lesnicko-environmentální platby, Péče o založený agrolesnický systém či Neproduktivní investice v lesích). Opatření celofaremní ekoplatby přispějí k naplnění potřeb specifického cíle zejména vyčleňováním neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě, udržování ploch trvalých travních porostů, zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, provádění postupů omezující použití POR. V celofaremním pojetí ekoplatby jsou stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Podmínky subjekt plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Ke zvýšení heterogenity krajiny, diverzity rostlin v zemědělské krajině, proti nedostatku kvetoucích rostlin jako zdroje potravy a životní prostor pro opylovače a užitečný hmyz, ptactvo a drobnou zvěř a tím ke zvýšení jejich populací nebo ke zvýšení zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině přispějí opatření ekorežimů pro kultury úhor a trvalé kultury (sad, vinice, chmelnice, školky, rychle rostoucí dřeviny, chřest a jiné kultury). V rámci kultury úhor bude požadováno vyčlenit plochy nektarodárného nebo zeleného úhoru bez aplikace hnojiv, upravených kalů a přípravků na ochranu rostlin. V rámci trvalých kultur bude požadováno zajistit údržbu a souvislý zelený pokryv meziřadí a manipulačních prostor. Opatření ekorežimu v rámci celofaremní ekoplatby přispějí také omezení působení eroze, ke zvýšení zadržování vody v krajině a ke zvýšení heterogenity krajiny a v neposlední řadě ke snížení používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Způsoby hospodaření v rámci intervencí AEKO zajistí komplexní systém hospodaření s minimalizací vstupů využívající šetrné postupy a technologie. Bude podpořeno udržitelné hospodaření na TTP, čímž se CS 102 CS zajistí základní i nadstavbová péče o biotopy v prioritních územích (ZCHÚ, ochranných pásmech NP a Natura 2000) i na cenné biotopy volné krajiny. Významná je i podpora ekostabilizačních prvků v krajině, která umožňuje péči o starší krajinotvorné sady a zajišťuje prodloužení jejich životnosti. Zakládání biopásů podpoří opylovače, migraci hmyzu, poskytne potravu a úkryt drobným obratlovcům. Vybrané tituly v rámci AEKO přímo cílí na podporu některých ohrožených druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Management je nastaven tak, aby současně podpořil druhy s podobnými ekologickými nároky. Příznivý způsob hospodaření je podporován i v rámci integrované produkce, kde omezení použití prostředků na ochranu rostlin a popřípadě jejich náhrada biologickými preparáty bude mít pozitivní vliv na řadu živočišných druhů (převážně hmyz). Ke stabilizaci či zvýšení biodivezity přispějí i agrolesnické systémy. Stromy vysazené na zemědělské půdě přispějí ke zvýšení heterogenity zemědělské krajiny a podpoří vytvoření vhodného prostředí pro flóru a faunu, která je na ni vázaná. Podpora biodiverzity v lesích je zajištěna prostřednictvím zachování porostního typu hospodářského souboru v oblastech Natura 2000 a v ZCHÚ nebo habitatových stromů s určitými typy stromových mikrostanovišť prováděním specifického managementu k jejich ochraně. Ke stabilizaci lesních ekosystémů je cílena přeměna porostů náhradních dřevin, směřující k dořešení přeměny původně pouze dočasně zamýšlených porostů náhradních dřevin v imisních oblastech. V rámci lesnicko-environmentálních plateb je podporováno zajištění kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin k obnově lesních porostů. 2.1.SO6.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO6.7 Plánujete příspěvek SZP do programu LIFE (týká se pouze SC4, SC5, SC6) : Ne 2.1.SO6.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.14 PR Ukládání uhlíku v půdě a biomase Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) 69,89 % R.18 CU Investiční podpora pro odvětví lesnictví Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví 251 679 003,00 EUR R.22 PR Udržitelné hospodaření s živinami Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami 45,99 % R.24 PR Udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 26,55 % R.27 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím investic do venkovských oblastí Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 1 328,00 R.30 PR Podpora udržitelného obhospodařování lesů Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb 1,00 % R.31 PR Zachovávání stanovišť a druhů Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou 34,45 % R.33 - Lepší správa sítě Natura 2000 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky 74,41 % CS 103 CS R.34 PR Zachovávání krajinných prvků Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se péče o krajinné prvky, včetně živých plotů a stromů 0,93 % R.35 CU Zachovávání úlů Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 76,31 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výkonnosti vybrané pro specifický cíl 6 jsou přímo navázány na klíčové intervence vybrané k naplňování specifického cíle podle definovaných potřeb ČR. Agroenvironmentální opatření (krajinotvorné sady, ošetřování extenzivních travních porostů, podpora biodiverzity na orné půdě) budou sledována pomocí R.31. Investiční intervence zejména v oblasti lesnictví zahrne ukazatel R.27. Lesnicko environmentální opatření podporující posílení biologické a genové rozmanitosti lesních ekosystémů budou sledována pomocí ukazatelů R.30 a R.33. Ukazatel R.34 v rámci zachování krajinných prvků zahrne ekoschémata - celofaremní ekoplatbu a Péči o založený agrolesnický systém. K SC 6 přispějí i intervence v oblasti včelařství, a tedy je logický ukazatel R.35. Intervence AEKO - Ošetřování extenzivních travních porostů má podle stanovených potřeb hlavní příspěvek k SC6, i přesto byl přiřazen doplňkově k ukazateli R.14, přispívající k ukládání uhlíku v půdě a biomase. Lepší hospodaření s živinami (R.22) a udržitelné a omezené používání pesticidů (R.24) bude sledováno pomocí intervencí Péče o založený agrolesnický systém a AEKO – podpora biodiverzity na orné půdě. Investiční podpora pro odvětví lesnictví, přispívající k zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví (R.18) bude naplňována prostřednictvím projektových opatření Přeměna porostů náhradních dřevin a Neproduktivní investice do udržitelného rozvoje rekreační funkce lesa. Příspěvek ekoschémat podle čl. 31 k R.I viz. příloha č. XV. 2.1.SO6.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace na SC 6 v celkové výši cca 700 mil. EUR je tvořena primárně alokacemi na vybraná AEKO a lesnická opatření, svůj příspěvek ke specifickému cíli 6 má do jistého rozsahu i intervence Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba. Alokace finančních prostředků ve výši cca 70 mil. EUR, tedy téměř 6 % z rozpočtu Režimů pro klima a životní prostředí, odpovídá předpokládanému rozsahu podpory výměry 199 tis. ha (rok 2023, 2024, 2025) a 224 tis. ha (rok 2026, 2027) Jednotná jednotková částka odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívající k environmentálním cílům, v tomto případě se konkrétně zejména jedná o zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny a provádění postupů omezující použití POR. V případě AEKO alokace odpovídají předpokládanému rozsahu intervencí a sazbám vypočteným na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů souvisejících s přijatým závazkem. Z AEKO patří mezi stěžejní podpora Ošetřování extenzivních travních porostů s celkovou alokací více než 513 mil. EUR a výměrou 917 tis. ha. Podpora hospodaření na trvalých travních porostech je doplněna Podporu biodiverzity na orné půdě s alokací cca 69 mil. EUR. CS 104 CS 2.1.SO7 Získávat a podporovat mladé zemědělce a další nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech 2.1.SO7.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO7.1.1 Silné stránky 1. Technická a technologická úroveň vybavení značné části zemědělských podniků je obdobná jako v ostatních zemích EU. 2. Vzdělanostní struktura zemědělských manažerů se zlepšuje (narůstá podíl pracovníků s úplným středním vzděláním zakončeným maturitou, a s vyšším a vysokoškolským vzděláním). 3. Roste diverzifikace zemědělských činností, kombinace s podnikáním v mimoprodukční oblasti (agroturistika, pedagogika, sociální práce) a spolupráce veřejného, ziskového i neziskového sektoru. 2.1.SO7.1.2 Slabé stránky 1. Nepříznivá věková struktura v sektoru – zejména nízký podíl nejmladších věkových skupin a vysoký podíl věkových skupin nejstarších – je způsobena náročností vstupu do odvětví. 2. Přístup k půdě je nesnadný a nedostatečný. 3. Velký podíl propachtované zemědělské půdy přináší nestabilní právní vztahy. 4. Stále rostoucí cena zemědělské půdy a odtud i pachtovného ztěžuje situaci pro zahájení a rozvoj podniků mladých zemědělců. 5. Mladí zemědělci mají omezenější přístup k financím na investice z důvodu kratší historie fungování nebo nedostatku kolaterálu či zkušeností. 6. Malé zkušenosti mladých zemědělců s návrhem podnikatelského plánu. 7. Administrativa spojená se založením a rozvojem podniku i výkaznictví jsou náročné. 2.1.SO7.1.3 Příležitosti 1. Zemědělství a venkov nabízí specifické pracovní prostředí, které může lákat část mladých lidí ke vstupu do odvětví. 2. Rozvoj robotiky, nových inovativních technologií povede k vyšší potřebě kvalifikované práce, „human welfare“ a zvýšené atraktivitě odvětví. 3. Usnadnění zahájení podnikání díky poradenskému systému a finanční podpoře z národních zdrojů a zdrojů EU. 4. Poradenský systém AKIS, pokud bude dostatečně rozvinut a rozpracován, může usnadňovat zahájení a rozvoj podniků mladých zemědělců i absorbovat část mladých absolventů zemědělských oborů, kteří takto mohou najít uplatnění v oboru. 2.1.SO7.1.4 Hrozby 1. Počet absolventů zemědělských škol je sice stále relativně vysoký, ale v posledních letech klesá. Zemědělské podniky totiž mají vůči některým sektorům limitovanější možnosti poskytování některých benefitů svým pracovníkům. 2. Nedostatek pracovní síly na trhu práce důsledkem náročnosti práce. 3. Nedostupnost zemědělské půdy. 2.1.SO7.1.5 Další připomínky není relevantní CS 105 CS 2.1.SO7.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P7.01 Získávání mladých zemědělců Střední Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. Z podkladových analýz vyplývá, že podniky, ve kterých je vedoucím mladý zemědělec do 40 let, se podílí na celkovém počtu podniků v ČR pouze z 10,2 % (Eurostat, 2016). Naopak v důchodovém věku (65 let a více) je 26,8 % vedoucích. Je tedy ohrožena generační obměna v českém zemědělství a je potřeba získávat mladé zemědělce. Převládá totiž neochota mezi studenty zemědělských oborů do zemědělství vstupovat. Podle empirického výzkumu ÚZEI mezi studenty posledních ročníků středoškolských zemědělských oborů (Spěšná a kol., 2016) po ukončení školy směřovalo rovnou do zemědělství cca 30 % studentů a cca 25 % plánovalo pracovat v zemědělství po navazujícím studiu na univerzitě (7 % zamýšlelo pracovat v příbuzném odvětví). Je tedy nutné mladé lidi ke vstupu do zemědělství motivovat. Proto jako hlavní potřeba pro generační obměnu vyplynula nutnost „Získávání mladých zemědělců“. Z dílčích potřeb se jedná zejména o problém se získáním půdy, kdy půda je omezený výrobní faktor, a tak je nutné její uvolňování mladším věkovým kategoriím. Dále jde o problém s nedostatkem financí na investice, kdy zejména mladí začínající zemědělci bez předchozího zázemí rodinné farmy musí nakupovat řadu technologií. Rovněž poradenství je pro začínající zemědělce klíčové, a to jak v oblasti zahájení činnosti, tak v oblasti administrativy spojené s faktickým převodem, snížením transakčních nákladů, apod. 2.1.SO7.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů DPdecoupled CIS-YF(30) – Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 04.30 - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce O.6. Počet hektarů, na něž je využívána doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce RD INSTAL(75) – Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově 49.75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce O.25. Počet mladých zemědělců, kteří čerpají podporu na zahájení činnosti Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 7 vyplynula 1 potřeba: P7.01 Získávání mladých zemědělců, k jejímuž řešení byly navrženy 2 intervence z EZZF (Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce) i z EZFRV (Zahájení činnosti mladého zemědělce). K naplnění potřeby je třeba usnadnit začátky podnikání mladým lidem v oblastech, které jim start komplikují, až znemožňují. Jedná se zejména o: problém se získáním půdy pro zahájení a rozvoj činnosti mladých zemědělců (ať už z důvodu fyzického nedostatku nebo např. v důsledku dlouhodobých pachtovních smluv); problém s nedostatkem financí na investice do hmotného majetku (mladí začínající zemědělci obtížněji získávají komerční úvěry kvůli krátké historii podnikání a vyšší rizikovosti, pokud je získají, platí vyšší úrokové sazby, protože jejich podniky často spadají do malé a střední kategorie); problém s nedostatkem vhodného typu poradenství (nedostatečná kapacita nezávislých poradců, nepokryta témata důležitá pro mladé začínající zemědělce). Dále je třeba zlepšit příjmovou situaci mladých zemědělců, která je horší než u dlouho fungujících a stabilizovaných podniků (podniky mladých začínajících zemědělců bývají také spíše menší až střední velikosti, a tak nemohou využívat úspor z rozsahu jako podniky velké). Tato potřeba reaguje na několik slabých stránek / hrozeb identifikovaných ve SWOT. Konkrétně se jedná následující slabé stránky a hrozby: 1. Nepříznivá věková struktura v sektoru – zejména nízký podíl nejmladších věkových skupin a vysoký podíl věkových skupin nejstarších – je způsobena náročností vstupu do odvětví. 2. Přístup k půdě je nesnadný a nedostatečný. 3. Velký podíl propachtované zemědělské půdy přináší nestabilní právní vztahy. CS 106 CS 4. Stále rostoucí cena zemědělské půdy a odtud i pachtovného ztěžuje situaci pro zahájení a rozvoj podniků mladých zemědělců. 5. Mladí zemědělci mají omezenější přístup k financím na investice z důvodu kratší historie fungování nebo nedostatku kolaterálu či zkušeností. 6. Malé zkušenosti mladých zemědělců s návrhem podnikatelského plánu. 7. Administrativa spojená se založením a rozvojem podniku i výkaznictví jsou náročné. 1. Počet absolventů zemědělských škol je sice stále relativně vysoký, ale v posledních letech klesá. Zemědělské podniky totiž mají vůči některým sektorům limitovanější možnosti poskytování některých benefitů svým pracovníkům. 2. Nedostatek pracovní síly na trhu práce důsledkem náročnosti práce. 3. Nedostupnost zemědělské půdy. Intervence Zahájení činnosti mladého zemědělce je zaměřena na zvýšení atraktivity sektoru zemědělství, aby do něj vstupovali noví mladí zemědělci a zároveň byli starší zemědělci motivováni svoje podnikání předat mladší generaci. Cílem intervence je usnadnit zemědělcům začátky jejich podnikání tím, že jim podpora umožní získat k podnikání prostředky – např. na nákup zemědělských nemovitostí, zejména pozemků, technologií, speciálních mobilních strojů a na investice pro zpracování vlastních produktů. Doplňková podpora příjmu bude roční platba oddělená od produkce na způsobilý hektar pro mladé zemědělce, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu. Jedná se o doplňkový příjem po zahájení činnosti, který pomůže stabilizovat příjem mladých začínajících zemědělců. Tato platba je nastavena tak, aby novým mladým začínajícím zemědělcům zvýšila příjem na úroveň zaručující zachování životaschopnosti a konkurenceschopnosti jejich hospodářství. Jedná se tedy o doplňkovou platbu k ostatním přímým platbám. Toto se týká nových žadatelů, kteří podají první žádost o platbu v roce 2023 a později. Ve spojení s ostatními přímými platbami se bude jednat o výrazně vyšší přímou platbu na hektar, která může přilákat k podnikání v zemědělství více nových mladých začínajících zemědělců. V případě rodinných farem, kde hospodaří společně starší a mladší generace a majitelem hospodářství je otec rodiny, je tato vyšší platba na hektar motivací k předání hospodářství mladší generaci v rámci rodiny. Rovněž v případě právnických osob, kde je společnost řízena staršími zemědělci, může tato vyšší platba přispět k předání řízení společnosti mladším zemědělcům. Mladí zemědělci budou dále zvýhodňováni prostřednictvím vyšší míry podpory a výběrových kritérií také v investičních intervencích, které tak rovněž budou přispívat k naplňování specifického cíle 7. Z navržených intervencí v rámci specifického cíle 10 napomohou mladým zemědělcům především intervence Podpora vzdělávání a Podpora poradenství. Tyto intervence umožní podpořit poradenství, vzdělávání, školení a informování příslušných beneficientů. 2.1.SO7.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO7.6 Plánujete příspěvek SZP do programu Erasmus? : Ne 2.1.SO7.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.36 CU PR Generační obměna Počet mladých zemědělců, kteří zahajují činnost s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle pohlaví 1 725,00 R.37 CU Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech Nová pracovní místa podporovaná v rámci projektů SZP 1 725,00 Odůvodnění cílů a souvisejících milníků CS 107 CS Nejlépe vypovídajícími ukazateli pro SC 7 jsou R.36 Generační obměna a R.37 Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech. 2.1.SO7.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro investiční podporu mladým začínajícím zemědělcům byla stanovena na základě analýzy potřeb, kdy bylo vyhodnoceno, že je potřebné poskytnout podporu alespoň 1 300 mladým podnikatelům. Stanoveny byly částky relevantní pro podporu podnikatelského plánu ve výši 58 tis. EUR, resp. 78 tis. EUR při zpracování vlastní produkce. Celkem s podporou pro mladé zemědělce v rámci přímých plateb bude splněn minimální limitu 3 % rozpočtu EZZF, tj.128 mil. EUR. Alokace obou intervencí tak pomůže naplnit plánovaný cíl 1 725 mladých zemědělců. CS 108 CS 2.1.SO8 Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně zapojování žen do zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů 2.1.SO8.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO8.1.1 Silné stránky 1. Venkov nabízí dobré předpoklady pro plnění rezidenční funkce, počet obyvatel venkova – v souvislosti s demografickým vývojem a zejména pak suburbanizačními procesy v okolí velkých měst – v posledních letech počet obyvatel venkova celkově roste. 2. Agrární sektor, především pak zemědělská prvovýroba, generuje pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo a patří ke klasickým podnikatelským aktivitám na venkově a představuje potenciál v udržení zaměstnanosti i do budoucna. 3. Venkovské oblasti v ČR vykazují vyšší míru zaměstnanosti než je průměr EU–27. 4. Roste zájem veřejné, soukromé a neziskové sféry participovat na projektech rozvoje venkova, navíc má ČR bohaté zkušenosti s implementací metody LEADER. 5. Roste trend rozvoje venkovského cestovního ruchu a agroturistiky, jako nástroje pro diverzifikaci a oživení hodnot venkova. 6. Široké spektrum kulturního a přírodního dědictví. 2.1.SO8.1.2 Slabé stránky 1. Navzdory relativně vysoké míře zaměstnanosti venkov celkově zaostává ve vytváření nových pracovních míst, především pak těch lépe finančně ohodnocených, a to zejména v menších obcích. 2. Závislost obyvatel venkova na pracovních místech ve městech s negativními důsledky i v oblasti rozvoje sektoru služeb (zaměstnanost ve službách je ve venkovských regionech nižší). 3. Na venkově stále přetrvává nižší úroveň ekonomické aktivity (typické zejména pro nejmenší obce do 200 obyvatel s vyšším podílem seniorů v populaci). 4. V rámci ekonomických činností jsou relativně méně zastoupeny ty s vyšší přidanou hodnotou, což se mj. projevuje v oblasti příjmů venkovských domácností (nižší mzdová úroveň ve venkovských oblastech). 5. Diverzifikace je spojená s podnikatelskými riziky a potřebou vstupního kapitálu. 6. Venkovské obce se stále potýkají s nižší úrovní technické a občanské vybavenosti (u obcí do 500 obyvatel je tento jev ještě významnější). 7. Nízký počet projektů spolupráce MAS v rámci LEADER. 8. Nerovné postavení žen na trhu práce (nejen na venkově a v zemědělství) včetně nižších příjmů. 2.1.SO8.1.3 Příležitosti 1. Diverzifikací do nezemědělských činností lze alespoň částečně řešit využití opuštěných nemovitostí na venkově (brownfields). 2. Rozšířit dostupnost pokrytí venkovských oblastí vysokorychlostním internetem a s tím i související rozvoj nových forem výkonu pracovních činností. 3. Nové technologie a koncepty typu Smart City či Smart Village. 4. Vzájemné spolupůsobení podpůrných nástrojů ve venkovském prostoru. 5. Podpora podnikání a zabezpečení pracovních příležitostí přímo v místě bydliště jako klíčový faktor z hlediska stabilizace venkovského osídlení. 6. Strategické směřování rozvoje venkova je definováno i ve strategických dokumentech MMR např. ve Strategii regionálního rozvoje 2021+ nebo v Koncepci rozvoje venkova. 7. Zlepšit postavení žen na trhu práce. CS 109 CS 8. Rozvoj biohospodářství. 2.1.SO8.1.4 Hrozby 1. Stárnutí populace, které se týká nejen venkova, ale i měst. 2. Odliv vzdělaných a kvalifikovaných pracovních sil z venkovských oblastí. 3. U malých a odlehlých obcí je nedostatečná úroveň dopravní obslužnosti. 4. Nárůst sociálně vyloučených lokalit a osob ohrožených příjmovou chudobou u malých obcí a periferních oblastí. 5. Riziko omezení podpor z veřejných zdrojů. 2.1.SO8.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.SO8.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP P8.01 Zvýšení a stabilizace podnikatelských aktivit na venkově s ohledem na udržitelný rozvoj venkova Vysoká Ano P8.02 Zlepšit úroveň vybavenosti venkova Střední Částečně P8.03 Rozvoj vysokorychlostního širokopásmového internetu ve venkovských oblastech Vysoká Ne P8.04 Podpořit aktivity CLLD/Posílení místního rozvoje přístupem zdola nahoru Vysoká Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. není relevantní 2.1.SO8.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů RD INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování 45.73 - Investice do nezemědělských činností O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik RD COOP(77) – Spolupráce 52.77 - LEADER O.31. Počet podporovaných strategií místního rozvoje (LEADER) nebo přípravných akcí Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 8 vyplynuly 4 potřeby popsané výše (P8.01 až P8.04) k řešení tří z nich byly navrženy 2 intervence z EZFRV: LEADER a Investice do nezemědělských činností. Potřeba týkající se rozvoje broadbandu bude řešena v rámci podpor Ministerstva průmyslu a obchodu. Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností se zaměřuje na posílení diverzifikace zemědělských podniků do jiných druhů aktivit s cílem získat další zdroje příjmů z podnikání a rozdělit podnikatelské riziko plynoucí ze zemědělské výroby do dalších oblastí. Diverzifikace může přinést efekty, mj. prostřednictvím tvorby pracovních příležitostí na venkově a užšího propojení zemědělské výroby a dalšího podnikání na venkově. Podporovány budou operace zaměřené na investice do nezemědělské činnosti včetně využití zemědělské produkce/odpadů k výrobě obnovitelných zdrojů energie (prostřednictvím výstavby nebo modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv) a agroturistiku. LEADER nabízí díky metodě implementace místní rozvojové strategie zdola-nahoru řadu příspěvků k prioritním oblastem rozvoje venkova. Znalost místního prostředí a využití potenciálu dané lokality povede k realizaci akcí, které budou nejlépe reagovat na konkrétní místní problémy a podpora SP SZP tak může být efektivnější než při plošném centrálním řízení. CS 110 CS 2.1.SO8.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.SO8.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.38 CU Pokrytí iniciativou LEADER Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie místního rozvoje 77,68 % R.39 CU Rozvoj hospodářství venkova Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 3 011,00 Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výsledků pro tento specifický cíl byly vybrány s ohledem na zvolené intervence řešící potřeby. Jedná se o R.38 pokrytí iniciativou LEADER, který zachytí podíl venkovského obyvatelstva na území, kde je realizována strategie MAS a ukazatel R. 39 zaměřený na počet venkovských podniků čerpajících podporu na rozvoj. Při stanovení ukazatele R.38 se vycházelo z definice venkovské oblasti, která je potřeba zejména pro LEADER. Napříč všemi programy zapojenými do CLLD lze podpořit území obcí do 25 000 obyvatel, a proto nelze použít definici venkovských oblastí dle EUROSTATU, neboť v takovém případě by nebylo možné podpořit MAS působící ve Středočeském kraji. Počet obyvatel zapojených obcí v rámci standardizovaných MAS dle dat Českého statistického úřadu k 1.1.2021 činí 6 462 442 obyvatel. 2.1.SO8.9 Odůvodnění finančního přídělu Alokace pro LEADER byla stanovena jako 5 % rozpočtu EZFRV po převodu z EZZF s mírou kofinancování 65 % ze státního rozpočtu. Což činí celkovou částku veřejných výdajů cca 201 mil. EUR. Zároveň ke specifickému cíli 8 přispívají Investice do nezemědělských činností s alokací 50 mil. EUR. CS 111 CS 2.1.SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 2.1.SO9.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.SO9.1.1 Silné stránky Omezení plýtvání potravinami 1. Zájem veřejnosti a NNO o problematiku plýtvání potravinami ….. 2. Kvalitní osvěta v oblasti odpadového hospodářství se zaměřením na předcházení vzniku potravinových odpadů 3. Propojení aktivit státní správy, podnikatelských a průmyslových svazů, asociací a sdružení v oblasti oběhového hospodářství 4. Zvyšující se environmentální uvědomění odborné i občanské veřejnosti 5. Systém sběru tříděného komunálního odpadu – rozšíření na sběr bioodpadu 6. Zvyšující se využití potravin, které by se staly potravinovým odpadem přestože jsou stále bezpečné, pro občany bez přístupu či se špatným přístupem k základním potravinám (využití v rámci sociálních služeb) 7. Zvyšující se materiálové využití vyřazených potravin jako zdroje suroviny pro další zpracování Pesticidy 1. Ověřování obsahu reziduí pesticidů v potravinách je v ČR zajišťováno státem stanovenými institucemi (SZPI – potraviny rostlinného původu, SVS - potraviny živočišného původu, ČHMÚ podzemní vody, SZÚ - pitná kohoutková voda). 2. Stanoven byl také Národní akční plán bezpečnému používání pesticidů v ČR pro roky 2018–2022. 3. V ČR byl podíl vzorků překračujících maximální povolený limit reziduí pesticidů v potravinách živočišného a rostlinného původu v průměru let 2012–2017 z celkového počtu téměř zanedbatelný a dosahoval max. 1,5 %. V roce 2020 procento vzorků s překročeným maximálním reziduálním limitem bylo nejnižší u komodit původem z EU (1,4 %), dále pak u potravin původem z ČR (2,2 %). 4. V ČR je regulace používání pesticidů a dalších rizikových látek v ochranných pásmech vodních zdrojů zajištěna prostřednictvím vodního zákona, jeho prováděcích předpisů a příslušných opatření obecné povahy. 5. Pro příjemce podpor (zemědělce) stanoveny Povinné požadavky na hospodaření zemědělského subjektu (Cross compliance), které je povinen dodržovat v Oblasti veřejného zdraví a zdraví rostlin a tyto požadavky jsou mj. cíleny na zajištění bezpečnosti potravin a zacházení s přípravky na ochranu rostlin. 6. Snižování spotřeby POR v důsledku efektivnějšího využívání. 7. V ČR roste zájem zemědělců o hospodaření v systému EZ a integrované produkce (zejména ovoce, zelenina, vinná réva), kde je užívání pesticidů zcela omezeno, resp. u IP limitováno. Welfare 1. Existence nástrojů politiky (např. systém kontrol podmíněnosti /cross compliance/, PRV, národní podpory), dále pak zkušenosti českých chovatelů, kteří již DŽPZ realizovali a dále je rozvíjejí. 2. Existuje řada projektů „dobré praxe“ na kterých lze demonstrovat dobře nastavené DŽPZ, a to zejména v oblasti dojnic, prasnic, prasniček a selat. 3. Existence systémů kvality některých komodit, které v sobě zahrnují i některé prvky DŽPZ jako například Q CZ zapojující zemědělce a následně zpracovatele-mlékárny do režimu jakosti Q CZ (pro mléko a mléčné výrobky), u drůbeže jsou režimy jakosti drůbežího masa nyní ve fázi příprav. 4. Existence systémů ekologického zemědělství, které zvyšují úroveň welfare u chovu hospodářských zvířat (nejpočetnější chovy jsou registrovány u ovcí a krav BTPM). CS 112 CS Antimikrobika 1. V zákonných podmínkách registrace veterinárních léčivých přípravků zaveden režim indikačního omezení. 2. Přípravky kde je stanoveno indikační omezení, lze použít pouze v případě, že pro daný účel použití není dostupný jiný vhodný léčivý přípravek, pro který takové omezení není stanoveno, a kdy byla stanovena citlivost k léčivé látce obsažené v předmětném léčivém přípravku. 3. V oblasti výroby krmiv pro zvířata zaveden dlouhodobě stabilní systém sledování celkových prodejů antimikrobik (ATM) z úrovně distributorů a mícháren medikovaných krmiv. 4. Zaveden systém GMP (správná výrobní praxe) pro výrobu medikovaných krmiv (tzn. medikovaných léčiv, včetně antibiotik). 5. V oblasti chovů hospodářských zvířat jsou zavedeny národní ozdravné programy (Nákazový fond). 6. Kvalita institucionálního zajištění a úroveň veterinárního dozoru v ČR – v rámci MZe funguje pracovní skupina pro antimikrobika, sdružující všechny významné subjekty, které mohou problematiku antimikrobik ovlivnit. 7. Dobře nastavený systém regulace veterinárních léčiv, včetně dozoru a dohledatelnosti. 8. Zachován vývoj a výrobu veterinárních léčiv, včetně veterinárních vakcín i dalších produktů, které mohou vést ke snižování potřeby používání antimikrobik v chovech zvířat. 9. Zpracován Akční plán Národního antibiotického programu (AP NAP) na období 2019–2022. 10. Celková spotřeba veterinárních antimikrobik v ČR v poslední dekádě klesá. 11. Přísnější podmínky pro užívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat jsou uplatňovány v režimu ekologického zemědělství. 12. V rámci sledovaných 31 evropských zemí se ČR ve spotřebě antimikrobik řadí k těm s nižší spotřebou a je v pořadí na 17 místě (rok 2017). 2.1.SO9.1.2 Slabé stránky Omezení plýtvání potravinami 1. Celkové množství vyprodukovaného potravinového odpadu 2. Nedostatečná úroveň předcházení vzniku potravinového odpadů 3. Nedostatečná osvěta pro předcházení vzniku potravinových odpadů u veřejnosti 4. Nedostatečná separace biologicky rozložitelných odpadů ze směsného komunálního odpadu 5. Vysoká míra skládkování komunálních odpadů včetně biologicky rozložitelných odpadů 6. Nedostatečná úroveň inovací ve všech částech ekonomického cyklu (využití surovin, výroba, recyklace) 7. Nízká sazba poplatku za uložení na skládku 8. Voda stále není považována za zdroj Pesticidy 1. Pesticidy, jejich metabolity a rezidua jsou v ČR společně s léčivy a některými dalšími chemickými látkami hlavní příčinou vysokého podílu útvarů povrchových a podzemních vod, které nedosahují dobrého ekologického a chemického stavu. 2. Vysoká frekvence výskytu účinných látek reziduí pesticidů a jejich metabolitů nad stanovenými limity v pitné vodě a v podzemní vodě, která je významným zdrojem pitné vody. 3. Podzemní voda je zasažena v ČR dominantně pesticidy (indikovány u 60 % vzorků, z toho u 40 % vzorků překročena prahová hodnota). 4. Výskyt reziduí pesticidů překračující stanovený limit byl indikovaný ve 30 % zdrojích pitné vody. Důvodem je zejména nevhodný způsob hospodaření v intenzivním zemědělství. 5. Nízká úroveň uplatňování preventivních metod ochrany rostlin a nedostatečné odborné poradenství v rostlinolékařství. 6. V oblasti využívání POR jsou také nedostatečně formulovány priority výzkumu zaměřené na regulaci pesticidů a vývoj ověřování alternativních prostředků ochrany rostlin. CS 113 CS 7. Nedostatečná provázanost NAP ke snížení používání pesticidů se zemědělskou politikou a environmentální politikou. 8. V ČR je ve srovnání s jinými státy EU nedostatek alternativních POR pro systémy IP a pro systémy ekologického zemědělství. Welfare 1. Vysoká koncentrace zvířat ve stájích dojnic, prasat a drůbeže. Zvířata podléhají většímu stresu, je zhoršená individuální kontrola zvířat a individuální nadstandardní péče o zvířata. 2. Vyřazování dojnic z chovů ze zdravotního hlediska i ze zootechnických důvodů (onemocnění končetin, poruchy plodnosti, problematické porody, onemocnění mléčné žlázy). 3. Prasnice a prasničky zařazené do chovu jsou nejvyšší mírou zasaženy naprostým omezením pohybu při fixaci v individuálním ustájení s využitím fixačních klecí. V období 10 dní před a 4 týdny po porodu je takto ustájeno až 95 % prasnic. 4. Výskyt onemocnění či poranění končetin u prasnic, jehož příčinou může být přerostlá rohovina spárků. 5. Cca 40 % z celkového počtu odstavených selat trpí poodstavovým stresem způsobeným přesunem do jiného prostředí, změnou výživy a vytvářením skupin z různých vrhů. 6. V porovnání se zeměmi EU je v ČR vysoký podíl nosnic chovaný v klecových systémech (téměř 84 %). 7. U výkrmu kuřecích brojlerů byl jako problematický identifikován především vysoký výskyt respiratorních problémů (75 %), vznik kontaktních dermatitid v důsledku vyšší vlhkosti podestýlky (60 %) a vysoká koncentrace čpavku v halách, vedoucí k podráždění očí a sliznic ustájených zvířat (60 %). 8. Právní záběr v oblasti welfare zaměřuje pozornost pouze na některé kategorie zvířat (tj. dojnice, prasnice, nosnice), ostatní kategorie (např. jalovice, výkrm skotu, mladý skot, telata či selata) jsou dosud spíše opomíjeny. 9. Změny právních předpisů reagují na trendy se zpožděním. 10. Rezervy v odborném poradenství poskytovaném chovatelům v oblasti DŽPZ, které by se nemělo týkat pouze problematiky plnění podmínek zavedených opatření, ale především zdravotních přínosů, přínosů v užitkovosti, ale nových i očekávaných trendů v EU, tedy neřešit pouze minimální standard ale i vyšší přidanou hodnotu s ohledem na vývoj otázky welfare. 11. Nízká informovanost a odbornost chovatelů v problematice DŽPZ s ohledem na reakce a potřeby společnosti, ale i nové trendy v oblasti péče o zvířata. Systém propojení poznatků výzkumu v oblasti DŽPZ se zemědělskou praxí není zcela efektivní, zejména z pohledu propojení výzkumu v jednotlivých oborech (zootechnickém, etologickém, veterinárním a ekonomickém) vztahujících se k DŽPZ. Antimikrobika 1. V ČR není ideální struktura používání antimikrobik – přibližně 50 % celkové spotřeby tvoří tetracykliny, vysoký je i podíl skupinového použití antimikrobik. 2. Ve výkrmu kuřat, odchovu selat a výkrmu prasat je evidována vysoká spotřeba antimikrobik. 3. V řadě případů jsou nedostatečná opatření v oblasti prevence (bez využití antimikrobik). 4. V rámci ČR nebyla dosud problematika antimikrobiální rezistence (AMR) definována jako strategická oblast (není zpracována ve Strategii českého zemědělství do roku 2030), která má potenciál zásadním způsobem ovlivnit bezpečnost živočišné produkce, její uplatnění na trhu a konkurenceschopnost. 5. AMR není posuzována jako prioritní oblast a dosud chybí jednoznačná politická podpora a koncepce k výzkumu v této oblasti. 6. V roce 2018 činila spotřeba antimikrobik 57 mg/PCU (tzv. populačně korekční jednotku – PCU). Z výsledků jednorázového modelového odhadu stratifikace spotřeb (rok 2016) lze kvalifikovaně odhadnout, že největší spotřeby antimikrobik jsou u cílového druhu prase domácí (123 mg/PCU), následované kurem domácím (50 mg/PCU) a mléčným skotem (35 mg/PCU). CS 114 CS 7. Potřebu použití antimikrobik u jednotlivých druhů zvířat vyvolávají onemocnění trávicího traktu, onemocnění dýchacího aparátu a ostatní onemocnění jako systémové infekce nebo infekce pohybového aparátu. 2.1.SO9.1.3 Příležitosti Omezení plýtvání potravinami 1. Zvýšená intenzita a kvalita osvěty a vzdělávání v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu 2. Využívání bezpečných potravin pro jejich účel tzn.jako potravina 3. Využití potravin, které již nelze prodat, ale jsou stále bezpečné např. pro občany bez přístupu k základnám potravinám 4. Spolupráce v NNO, např. Potravinovými bankami 5. Inovace v oblasti surovin, materiálů a odpadů 6. Rozšíření tříděného sběru komunálního odpadu o další komodity 7. Rozvoj bioekonomiky 8. Zpracování vedlejších produktů výroby potravin Pesticidy 1. Rostoucí zájem spotřebitelů o potraviny s vyššími standarty kvality, zejména o potraviny s minimálním nebo nulovým obsahem reziduí POR. 2. Rostoucí požadavky obchodních řetězců na kvalitu potravin, a to především ovoce a zeleniny. 3. Rostoucí požadavky společnosti na kvalitu pitné kohoutkové, povrchové a podzemní vody, a to zejména z pohledu snížení obsahu pesticidů a jejich metabolitů. 4. Rostoucí požadavky EK na snižování spotřeby POR. Welfare 1. Trend zvýšeného vnímání laické i odborné veřejnosti, která se více zabývá otázkami ochrany a zlepšování kvality života zvířat, silně ovlivňuje její spotřebitelské chování a ozhodování a s tím související sílící zájem médií o tuto problematiku. 2. Rostoucí kupní síla spotřebitelů, tj. prostor pro poptávku po potravinách s vyšší přidanou hodnotou. 3. Ochota spotřebitele zaplatit odpovídající cenu (pokud spotřebitel má informaci o původu, kvalitě a důvěřuje produktu) za produkty s vyšší přidanou hodnotou (bioprodukty nebo od zvířat chovaných v nadstandardních podmínkách v konvenčních chovech). Antimikrobika 1. Rostoucí tlak veřejnosti, ale i řetězců obchodujících s potravinami živočišného původu a zdravotnických organizací na snižování spotřeby antimikrobik u potravinových zvířat ve vazbě na ochranu zdraví obyvatel a zachování účinnosti antibiotik k léčbě infekcí člověka bude jedna z primárních příležitostí, na kterou bude nutno reagovat. 2. Lepší informovanost spotřebitele o problematice a rizicích antimikrobik a o kvalitě a bezpečnosti potravin v širším slova smyslu, ovlivnění spotřebitelského chování ve prospěch kvality. 3. Rostoucí spotřebitelská poptávka po produktech s vyššími standardy (po nízkoreziduálních potravinách z hlediska užívání antibiotik). 2.1.SO9.1.4 Hrozby Omezení plýtvání potravinami 1. Nedostatek finančních prostředků států na provádění preventivních programů a podpory NNO (např. potravinové banky) 2. Nové druhy odpadů v důsledku technologických změn i spotřebního chování obyvatel 3. Nelegální přeprava odpadů 4. Nerespektování odpadové hierarchie EU Pesticidy CS 115 CS 1. V ČR nejsou implementována žádná systematická opatření pro snižování koncentrací pesticidů ve vodách. 2. Neexistující metody odstranění PL v kolektoru podzemní vody. 3. Ohrožení kvality pitné vody v důsledku používání POR v budoucnosti v případě absence zásahů politiky. 4. Zastavení progresivního vývoje IP v důsledku nízké motivace poskytované prostřednictvím podpor z dotačních titulů, ale zejména v důsledku selhání marketingu této produkce na trhu. 5. Prohlubující se nedostupnost odborné i neodborné pracovní síly v zemědělství. 6. Ohrožení konkurenceschopnosti na jednotném trhu EU z důvodu rozdílnosti registrací a cen POR v jednotlivých členských státech. 7. Zvyšující se výskyt extrémních klimatických jevů (mrazy, kroupy, sucho) jejichž negativní dopady do zemědělství budou eliminovány zvyšováním dávek pesticidů. 8. Nedostatečné portfolio POR, které je u mnoha plodin naprosto kritické a představuje pouze 1 či 2 účinné látky, závažným způsobem ohrožuje nebo zcela vylučuje dodržování antirezistentních strategií. 9. Proti řadě patogenů nejsou k dispozici vůbec žádné účinné nástroje a komerčně úspěšné pěstování takových plodin je pak prakticky nemožné. Welfare 1. Nedostatečná informovanost spotřebitele o aspektech DŽPZ nebo jeho nedůvěra v zemědělskou praxi a značku (původ, kvalita) a problém s identifikací takových produktů, dále pak ovlivňování spotřebitelského vnímání problematiky DŽPZ a následného chování vlivem nepravdivých a zkreslených informací o DŽPZ prezentovaných v médiích. 2. Pokles zájmu o produkty s vyšší přidanou hodnotou v důsledku případného zhoršení ekonomické situace spotřebitelů. 3. Konkurenční výhoda produktů ze zahraničí, které budou deklarovat nadstandartní kvalitu produktu (tzn. pocházejících od potravinových zvířat chovaných v rámci nadstandardních podmínek). 4. Zvyšující se nedostatek kvalifikované pracovní síly v prvovýrobě. 5. Výrobní a marketingovou prioritou velkých producentů a zpracovatelů zůstane především objem výroby a nízké náklady, bez důrazu na přidanou hodnotu. 6. Změna vládní politiky a změna vládních priorit. Antimikrobika 1. Nedostupnost alternativ nebo přípravků určených k prevenci na tuzemském trhu, nebo nedostatečná schopnost účinně komunikovat rozsah a závažnost problému s veřejností, ale i nízká ochota spotřebitelů platit za produkty nadstandardní kvality v případě zhoršení ekonomiky a poklesu kupní síly. 2. Nízký zájem zpracovatelů zapojovat se do systémů kvality, a/nebo nedostatečná nebo kolísavá politická podpora přijímání efektivních, dlouhodobých a vzájemně provázaných opatření v podmínkách ČR či změna vládní politiky. 3. Dovozy plemenných zvířat skýtající rizika zavlečení nákaz a rezistence do chovů v ČR. 4. Nedostatek kvalifikované pracovní síly v prvovýrobě a s tím spojená kvalita péče o zvířata. 5. Hrozbu mohou představovat i rostoucí nároky odběratelů na dodávku potravin deklarujících nižší použití antimikrobik v chovech potravinových zvířat. 2.1.SO9.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.SO9.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP CS 116 CS P9.01 Zlepšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat Velmi vysoká Ano P9.02 Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Velmi vysoká Ano P9.03 Snížení rizik plynoucích z rezistence k antimikrobikům a jejich reziduí u zvířat Vysoká Ano P9.04 Předcházení vzniku potravinového odpadu Vysoká Ne Další připomínky týkající se posouzení potřeb. není relevantní 2.1.SO9.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 21.70 - AEKO Integrovaná produkce O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 22.70 - AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 23.70 - Ekologické zemědělství O.17. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek, na něž je využívána podpora ekologického zemědělství RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 27.70 - Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací O.18. Počet dobytčích jednotek, na něž se je využívána podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti RD ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 28.70 - Dobré životní podmínky zvířat O.18. Počet dobytčích jednotek, na něž se je využívána podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 9 vyplynuly 4 potřeby (P9.01 až P9.04 viz výše), k jejichž řešení bylo navrženo 5 intervencí z EZFRV (např. AEKO, platby týkající se dobrých životních podmínek zvířat či vakcinace v chovu prasat). Do určité míry přispějí i intervence v sektoru ovoce a zeleniny. V rámci Dobrých životních podmínek zvířat nutné zavádět takové způsoby chovu, které budou lépe akceptovat přirozené potřeby hospodářských zvířat a které jim zajistí také v intenzivním zemědělství lepší životní podmínky nad zákonem stanovené normy (např. zvýšení odpočinkové plochy ve stáji, posunutí věku při prvním zapuštění, snížení koncentrace jedinců na plochu, umožnění pobytu ve venkovních výbězích apod.). V případě živočišné produkce je řešeno zlepšení podmínek chovaných zvířat. Jde především o zlepšení stájového prostředí chovaných zvířat jak u dojeného skotu a telat, tak v chovu prasat, zejména zavedením preventivních hygienických opatření, opatření ke zlepšení kvality života prasnic a opatření ke zmírnění stresu odstavených selat. Potřeba Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě vychází ze zjištěné vysoké frekvence výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů nad stanovenými limity v pitné vodě a kontaminaci povrchových a podzemních vod na celém území ČR. Dále vychází z faktu, že ze strany spotřebitelů rostou požadavky na kvalitu potravin a je vyvíjen stále vyšší tlak na producenty surovin pro výrobu potravin. Budou podporovány systémy hospodaření omezující používání POR, v důsledku čehož dojde ke snížení výskytu reziduí škodlivých látek a jejich metabolitů v potravinách (ovoci, zelenině, víně) i v půdě a v důsledku toho i podzemní a pitné kohoutkové vodě. Omezení kontaminace povrchových a podzemních vod zajišťuje celofaremní systém šetrného hospodaření s omezením vstupů a s využitím postupů a technologií příznivých k životnímu prostředí. Takový celofaremní systém tvoří základ pro kvalitní produkci zeleniny, jahod, brambor, ovoce a vína. CS 117 CS Omezení použití prostředků na ochranu rostlin a popřípadě jejich náhrada biologickými preparáty bude mít i pozitivní vliv na řadu živočišných druhů (převážně hmyz), který se na těchto plochách vyskytuje. Zajištění nezávadné pitné vody bez výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů pro všechny obyvatele ČR je řešeno nejenom v rámci integrované produkce, ale především intervencí cílenou přímo do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně. V rámci této intervence je možnost aplikace POR v OPVZ II. a PHO II. omezena pouze na ty přípravky, které nejsou z povolení v těchto lokalitách vyloučeny a navíc i v případě povolených POR je striktně stanoven maximální limit na hektar aplikované plochy. Užití antimikrobik u hospodářských zvířat je v důsledku zvyšující se úrovně rezistence patogenů v humánní oblasti v centru pozornosti zdravotnických organizací a společnosti. Je nutné snížit užívání antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, a tím snižovat rizika pro zdraví veřejnosti od zvířat a produktů z nich. Jedna z nejvyšších spotřeb antimikrobik v chovech hospodářských zvířat je vykazována v chovech prasat, kdy ke snížení jejich spotřeby je třeba systémově řešit zdravotní stav populace. Jednou z možností, jak omezit množství antimikrobik v chovech, je aktivní budování imunity proti stanoveným bakteriálním a virovým (sekundární bakteriální infekce) původcům onemocnění zvířat pomocí vakcín. Hlavní účinek vakcín spočívá v prevenci vzniku samotného onemocnění. Očekávaným pozitivním efektem je, že omezené používání antimikrobik v chovech prasat povede ke snížení selekčního tlaku a snížení prevalence výskytu rezistentních patogenů a genů rezistence u těchto zvířat i v jejich prostředí. Potřeba Předcházení vzniku potravinového odpadu je řešena na úrovni legislativy a podpory z národních zdrojů mimo SP SZP. Hlavní důraz je kladen na předcházení vzniku potravinového odpadu na úrovni prodeje potravin. V legislativní rovině začala od roku 2018 platit povinnost, kterou Ministerstvo zemědělství zakotvilo v novele zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění. Obchody nad 400 m 2 povinně dávají neprodejné, ale stále bezpečné potraviny charitativním nebo humanitárním organizacím. Obecně se jedná o potraviny, u kterých byl zjištěn nějaký nesoulad s potravinovým právem např. z oblasti nedostatků v označování (např. nedodržení minimální velikosti písma), nesplnění kvalitativních parametrů). Do okamžiku, než byla přijata zmíněná novela zákona o potravinách, musely být tyto potraviny staženy z trhu a přeznačeny nebo zlikvidovány apod. Aby k záchraně potravin opravdu došlo, funguje v ČR síť zejména potravinových bank, které zajišťují sběr těchto potravin od prodejců, jejich skladování a distribuci potřebným (na úrovni charitativních organizací tak i jednotlivců v hmotné nouzi). Tato činnost je podporována ze strany MZE národním dotačním programem 18 Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. V rámci tohoto programu je podporován provoz potravinových bank i investice do skladování a distribuce potravin. Podpora v rámci tohoto programu a legislativní změny pozitivně ovlivnily množství zachráněných potravin (z 93 t v roce 2012 na 10 000 t zachráněných potravin v roce 2021). Dále MZe podporuje modernizaci podniků potravinářského průmyslu a tím i snižování odpadu z výroby (nižší spotřeba obalových materiálů, preciznější výroba a snížení výroby nevyhovujících potravin) a v rámci Technologické platformy pro potraviny provádí osvětu ve vztahu ke spotřebitelům, a to zejména se zaměřením na děti a mládež. Problematiku plýtvání potravinami a předcházení vzniku potravinového odpadu řeší však především Ministerstvo životního prostředí. MŽP jednak realizuje Program předcházení vzniku odpadů, který zahrnuje i problematiku potravinového odpadu, dále jej řeší prostřednictvím Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024. Rovněž prostřednictvím OP Životní prostředí podporuje preventivní aktivity a osvětu v oblasti potravinového odpadu a realizuje finanční podporu z tohoto operačního programu určenou pro potravinové banky. Tato finanční podpora je určena na vybavení pro sběr, skladování a distribuci potravin, které by se v případě nerealizace aktivit potravinových bank staly potravinovým odpadem. Vzhledem k výše uvedenému není potřeba Předcházení vzniku potravinového odpadu řešena v rámci SP SZP. 2.1.SO9.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní CS 118 CS 2.1.SO9.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.21 PR Ochrana kvality vod Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. 25,39 % R.24 PR Udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 26,55 % R.43 PR Omezování používání antimikrobiálních látek Podíl dobytčích jednotek dotčených podporovanými opatřeními k omezování míry používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) 24,37 % R.44 PR Zlepšování dobrých životních podmínek zvířat Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporovaná opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat 34,32 % Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výsledků pro tento specifický cíl byly vybrány s ohledem jejich vazby na stanovené potřeby v oblastech, týkajících se zlepšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat (R.44), snižování rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vody, včetně snižování rizik, vyplývajících z rezistence k antimikrobikům a jejich reziduí u zvířat (R.21, R.24, R.43). 2.1.SO9.9 Odůvodnění finančního přídělu Finanční alokace na specifický cíl 9 představuje přes 800 mil. EUR. Alokace je tvořena jak alokací na intervenci Dobré životní podmínky zvířat (DŽPZ) ve výši 153 mil. EUR, tak i alokací na vybraná AEKO ve výši 120 mil. EUR, přičemž očekávaná výměra AEKO závazků činí cca 63 tis. ha. Součástí navrhované alokace je rovněž alokace na intervenci Zvyšování obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací. Navrhované alokace intervencí DŽPZ a AEKO zohledňují počty podporovaných VDJ resp. výměry očekávaných ploch a sazeb na jednotku. VDJ/plochy vypočtených na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů souvisejících s přijatým závazkem. Protože k řešení potřeb v cíli 9 přispívá i Ekologické zemědělství, je v rámci této intervence směrováno do cíle 9 cca 450 mil. EUR. CS 119 CS 2.1.XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 2.1.XCO.1 Shrnutí analýzy SWOT 2.1.XCO.1.1 Silné stránky 1. Příznivá vzdělanostní struktura vedoucích pracovníků v zemědělství (zejména, ale nejen na velkých farmách). 2. Existence tradice vzdělávání a poradenského systému, podpora a akreditace poradců včetně institucionálního zázemí. 3. Dostupnost a kvalita školení poradců. AKIS má již tradici ve vzdělávání a poradci, kteří v AKIS působí, mají vhodné zázemí (např. akreditace, výcvik). 4. Brokeři procházejí výcvikem a je jim věnovaná finanční podpora. 5. Řada oborů je výzkumně dobře pokryta a představuje značný potenciál pro přenos znalostí – existuje zdroj informací a znalostí. 6. Erudovanost a dlouholetost lesnického výzkumu v ČR. 7. Zemědělci a lesníci mají k dispozici vzdělávací akce, které jsou podporované z MZe. 8. Vzdělávání zahrnuje i oblast lesnictví a zahrnuje i finanční podpory např. pro lesní pedagogiku (proškolení lesní pedagogové – existence kurzů pro lesní pedagogy). Lesní pedagogika je dobře etablovaná v ČR, poskytuje široké spektrum vzdělávacích aktivit a poptávka po akcích ze strany veřejností a návštěvníku lesů stoupá. 9. Vznik demonstračních farem a využívání polních dní v šíření znalostí. 10. Existuje výměna znalostí a jejich dostupnost na webových stránkách. 11. Aktivní poradci mají vybudovanou klientelu a jsou na dobré odborné úrovni a znají dobře poměry na svých farmách. 12. Dostupnost služeb LOS, VÚHLM, ÚHÚL a ÚZEI pro cílové skupiny beneficientů v LH a existence skupiny vysoce specializovaných odborníků podílejících se na poskytování poradenství v lesnictví. 2.1.XCO.1.2 Slabé stránky 1. Nedostatečné pokrytí řady aktuálních témat ve vzdělávání a poradenství v oblastech soukromého zájmu: podnikatelské schopnosti (např. podnikatelský plán), řízení rizik (např. volatilita cen), ekonomické analýzy, tržní orientace, snižování nákladů/zvyšování výkonu (nové technologie), adaptace na změnu klimatu, precizní zemědělství, překonávání bariér spolupráce pro společnou organizaci trhu, nové trendy ve spotřebitelských preferencích, zpracován surovin, alternativní zdroje financí, včelařství osvěta spotřebitelů, exportní příležitosti, pomoc malým podnikům a další. 2. Nerovnoměrné zastoupení poradců v krajích oproti počtu podniků. 3. Nesleduje se specializace poradce, pouze základní oblast/podoblast akreditace. 4. Nedostatečná individuální podpora poradenství směřující na malé zemědělce. 5. Zemědělci méně poptávají poradenské služby a nejsou zvyklí platit za služby. 6. Podpora Operačních skupin EIP byla vázána na projekty zahrnující investice, čímž je zúžen záběr typů inovací, které by bylo možné podporovat (např. tím není podpora cílena na sociální/organizační, procesní a další typy inovací). 7. Nedostatečně poskytované poradenství na farmě osobně s podporou státu - zejména v oblastech veřejného zájmu. 8. Nedostatečné využívání IT v komunikaci a nedostatečný rozvoj digitálních technologií v zemědělství (např. precizní zemědělství). 9. Kvalita práce některých poradců (formální, slabá úroveň některých přednášek). CS 120 CS 10. Nedostatečný přístup k znalostem (i pozdní informace o administraci SZP), nevyužití výsledků výzkumu v EU. 11. V AKIS nejsou dostatečně vybudovány trvalé vazby (AKIS je fragmentován), posilující přenos znalostí z výzkumu do praxe. Aktivity v AKIS nejsou dostatečně koordinovány. 12. Nestabilní politika a dosud nenaplňování dlouhodobé koncepce v podpoře poradenství. 13. Nízké počty akreditovaných poradců a jejich klesající počet. 14. Nedoceňování poradenství v lesnictví, zejména pro drobné vlastníky. 15. Intenzita využívání poradenských a konzultačních služeb klesá s klesající velikostí podniku (vzdělanostní struktura a kapacity pro vzdělávání v menších podnicích). 16. Nízký počet EIP skupin, nízká motivace ke spolupráci a administrativní překážky spolupráce. 17. Nedostatečná asistence zemědělcům (např. poradenstvím) při cílení nadstavbových podopatření AEKO a tím není dosažená potřebná efektivita. 18. Nesystematický sběr potřeb přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví (např. pro výzkum a pro cílené zaměření přenosu znalostí). 19. Nedůvěra k poradenství i ze strany státní správy. 20. Nedostatečný výzkum v oblasti přenosu znalostí a ostatních tématech vztahujících se k AKIS. 21. Velká cílová skupina v rámci lesnické veřejnosti, která nemá žádnou povinnost dalšího odborného vzdělávání. 22. Nedostatečně rychlý přenos výsledků výzkumu do praxe v zemědělství a lesnictví v případě ohrožení udržitelnosti hospodaření v důsledků dynamického vývoje klimatické změny, sucha a přemnožení škodlivých činitelů (nedostatečně rychlá reakce a realizace příslušných opatření – prevence ekonomických dopadů). 23. Nízká pěstební a výrobní znalostní úroveň drobných vlastníků lesa. 24. Nedostatečné zázemí a finanční podpora výkonu environmentálního vzdělávání v podobě lesní pedagogiky pro lesnické subjekty. 25. Velké množství osob s licencí OLH na jedné straně, nedostatečné množství akreditovaných poradců v oblasti lesnictví, které nepokrývá rovnoměrně všechny regiony a specializace na druhé straně. Poradenství v lesnictví je roztříštěné a nevyvážené, neexistuje přehled, kdo jaké poradenství a za jakých podmínek poskytuje. Chybí větší součinnost v rámci celého systému. 2.1.XCO.1.3 Příležitosti 1. Existence Celostátní sítě pro venkov dává možnosti zvýšení propojení aktérů AKIS a podpory toku znalostí. 2. Zvyšující se priorita přenosu znalostí na úrovni EU a tím i důraz na odpovídající podpory (včetně výzkumu mechanismů přenosu znalostí na EU úrovni). 3. Zvýšení priority EU v rozvoji nezávislého poradenství. 4. Příležitost výrazně zvýšit vazby ve spolupráci na české i Evropské úrovni (např. mezi Operačními skupinami EIP, Horizon Europe). 5. Rozvoj informačních technologií může poskytnout nové příležitosti pro přenos znalostí a velikostní struktura českých farem (velký podíl ploch ZP v podnicích s dostatečně velkou rozlohou) je rozvoji digitálních technologií příznivá. 6. Existence aktérů (zejména zástupci zemědělců), jejichž zahrnutí do poradenského systému může podpořit rozšíření poradenských služeb. 7. Zrychlující se rozvoj informačních technologií, změna klimatu, sucho, výskyt škodlivých činitelů, růst zájmu o ochranu biodiverzity a životního prostředí a další globální výzvy. 8. Růst priorit a zájmu o ochranu přírodních zdrojů na úrovni EU i ČR. 9. Růst zájmu o kvalitní potraviny v ČR. 10. Rozvoj evropských struktur spolupráce (EIP, Horizon2020, AKIS). 11. Prostřednictvím environmentálního vzdělávání lesní pedagogikou lze zlepšovat obraz vnímání lesnictví veřejnosti a získávat zájem pro přírodní a technické obory. CS 121 CS 2.1.XCO.1.4 Hrozby 1. Narůstající dopady klimatické změny mají komplexní dopady na zemědělskou půdu a péči o lesy (např. půdy jsou ohroženy více erozí a suchem, malá diversifikace produktů lesnictví, krize na trhu dřeva). 2. Nízká důvěra ve společnosti (a tím mezi aktéry AKIS) obecně bránící spolupráci. 3. Pandemická situace může snížit zájem o sdílení/přenos znalostí a může dojít i k posunu priorit podnikatelů. 4. Nevytvoření dostatečně silných vazeb spolupráce v AKIS. 5. Rozpočtová omezení v ČR a politická nestabilita (mimo jiné jako důsledek pandemie). 6. Nepochopení role poradenství ze strany veřejnosti. 7. Fluktuace pracovníků poskytujících poradenství na všech stupních poradenství v lesnictví. 8. Tíživá situace napříč lesnickým sektorem (která je zapříčiněna klimatickou změnou a následnými dopady na lesní hospodářství) ovlivňuje priority lesních podniků, co může vést k omezování finančních zdrojů pro některé činnosti, např. i a kapacity odborně vzdělaných lesních pedagogů. 2.1.XCO.1.5 Další připomínky není relevantní 2.1.XCO.2 Identifikace potřeb Kód Název Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Potřeba řešena ve strategickém plánu SZP PX.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS Střední Ano Další připomínky týkající se posouzení potřeb. Stávající poradenství nepokrývá některé klíčové potřeby zemědělství, potravinářství a lesnictví, které navíc nejsou projeveny v poptávce. Je to dáno nedostatečnými kapacitami zejména nezávislých poradců a jejich zaměřením, které dostatečně nepokrývá některá důležitá témata, nutná k rozvoji udržitelného zemědělství a efektivní implementaci SZP. Objem vzdělávání je poměrně značný, avšak nepokrývá dostatečně některá důležitá témata, která jsou pro zemědělství/lesnictví a efektivní zavedení SZP potřebná a témata ve vzdělávání jsou často příliš obecně zaměřená. Rozsah spolupráce mezi výzkumem a praxí, projevující se např. v počtu skupin EIP, je neuspokojivý. AKIS je fragmentovaný. Nedostatečné reflektování aktuálních témat a jejich zacílení ve vzdělávání a poradenství je do určité míry dáno také limitovaným propojením aktérů AKIS. 2.1.XCO.4 Intervenční logika Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů Sectoral - Ovoce a zelenina ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 68.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny Poradenství a technická pomoc O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral - Ovoce a zelenina TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 76.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení O.35. Počet podporovaných operačních programů CS 122 CS Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 96.47 - Intervence v sektoru brambor odborná příprava, včetně odborného vedení O.35. Počet podporovaných operačních programů Sectoral Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 92.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin poradenství O.35. Počet podporovaných operačních programů RD COOP(77) – Spolupráce 53.77 - Podpora operačních skupin a projektů EIP O.1. Počet projektů operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP) RD KNOW(78) – Výměna znalostí a šíření a informací 54.78 - Podpora poradenství O.33. Počet akcí nebo jednotek podporované odborné přípravy, poradenství a opatření směřujících ke zvyšování povědomí RD KNOW(78) – Výměna znalostí a šíření a informací 55.78 - Podpora vzdělávání O.33. Počet akcí nebo jednotek podporované odborné přípravy, poradenství a opatření směřujících ke zvyšování povědomí Shrnutí Z provedené SWOT analýzy k SC 10 (průřezový cíl) vyplynula 1 potřeba: P10.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS, k řešení které byly navrženy 3 intervence i z EZFRV (Podpora vzdělávání, Podpora poradenství a Podpora operačních skupin a projektů EIP). Tyto intervence umožní podpořit vzdělávání, školení a informování příslušných beneficientů. Cílem implementace opatření je zlepšení kvalifikace, zvýšení dostupnosti základních odborných informací a rozšíření inovativních postupů v praxi se zvláštním důrazem na zvyšování znalostí a dovedností poradců (specificky mířené intervence). Podpora operačních skupin EIP povede dlouhodobě zejména ke zlepšení propojení mezi praxí a výzkumem a také umožní postupně budovat sociální kapitál, který v českém zemědělství není dostatečně vyzrálý a brání v rozvoji toku znalostí, informací a zejména v tvorbě a šíření inovací. Uplatnění systému celoživotního dalšího vzdělávání v zemědělství a lesnictví napomůže ve snaze o zvýšení účinnosti výrobních faktorů, konkrétně o posílení kvalifikované pracovní síly. Zprostředkovaně tak může být zlepšena konkurenceschopnost v zemědělství a lesnictví. Ve srovnání se současným programovacím obdobím jsou vyšší ambice zejména v případě podpory poradenství a operačních skupin EIP a respektují absorpční kapacitu AKIS. Důraz bude kladen na propojování aktérů AKIS jak prostřednictvím formálních i neformálních sítí (např. Síť SZP a tematicky zaměřené sítě) s využitím SZP i národních zdrojů. Nově zavedená certifikace poradenských subjektů navíc podstatně rozšíří možnosti zapojení akreditovaných i neakreditovaných poradců pomocí podpor v rámci SZP a zvýší jeho důvěryhodnost. Tím by mělo být rozšířeno poradenství, které je hlavním prostředníkem pro rozšíření nových inovací a vědeckých výsledků do zemědělské, lesnické i potravinářské praxe. Poskytnutí vzdělávacích a informačních služeb cílovým skupinám povede k synergickému efektu opatření zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti i ochranu životního prostředí. Intervence v sektoru okrasných rostlin – poradenství (92.47) podpoří sdílení znalostí a informací v rámci podniků pěstujících okrasné rostliny. Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení (96.47) vede k omezení umělých hnojiv a přípravků na ochranu rostlinu rostlin a podpoří postupy šetrné k životnímu prostředí. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - poradenství, technická pomoc a CS 123 CS školení (68.47) a prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení (78.47) podpoří sdílení znalostí a informací v rámci podniku, mezi OP nebo mezi jednotlivými producenty. 2.1.XCO.5 V příslušných případech odůvodnění využití Programu InvestEU, včetně částky, a jeho očekávaný přínos ke specifickému/průřezovému cíli není relevantní 2.1.XCO.8 Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků Výběr ukazatele či ukazatelů výsledků pro tento specifický cíl Ukazatele výsledků [doporučené ukazatele výsledků pro tento specifický cíl jsou vyznačeny celé tučně] Cílová hodnota R.1 CU PR Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů 39 991,00 R.2 CU Propojování poradenských a znalostních systémů Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) 480,00 R.28 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím znalostí a inovací Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu či výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP) podporovaných v rámci SZP v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu 1 625,00 Odůvodnění cílů a souvisejících milníků Ukazatele výkonnosti vybrané pro průřezový cíl jsou přímo navázány na klíčové intervence, tj. Podpora poradenství, Podpora vzdělávání a EIP. Jedná se o R.1 zahrnující počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu nebo účastnících se práce EIP a o R.2 sledující počet poradců zapojených do AKIS. V rámci intervencí Podpora poradenství a Podpora vzdělávání je plánován ukazatel R.28, tak aby byl sledován přenos informací ve vztahu k životnímu prostředí. 2.1.XCO.9 Odůvodnění finančního přídělu Podpora pro průřezový specifický cíl tvoří cca 30 mil. EUR. V případě intervence Podpora operačních skupin a projektů EIP byla alokace stanovena na 15 mil. EUR, a to na základě zkušeností z minulého programového období 2014–2020 s průměrnou částkou na realizovaný projekt. Alokace by tedy měla dostačovat tedy i pro plánovaný cíl, tj. 75 operačních skupin. Tento předpoklad je také podložen tím, že je nově zavedena možnost výstupu bez investice, tj. předpokladem je, že se bude jednat o méně finančně náročné projekty a bude tedy moci být podpořeno více operačních skupin. Cílem je podpořit celkem 1 450 vzdělávacích a informačních akcí a zároveň poskytnout tuto službu 32 500 účastníkům. Na základě tohoto cíle byla tedy stanovena alokace na 5 mil. EUR, což je minimální částka, kterou je nutné pro naplnění výše uvedených cílů. V případě intervence Poradenství byla alokace stanovena na 10 mil. EUR s ohledem na rozsah aktivit a počet osob, na které je cíleno. Celkový rozpočet na intervence podporující přenos znalostí a inovace (tedy včetně rozpočtu na Inovace při zpracování zemědělských produktů) činí 38 mil. EUR, což odpovídá 1 % z rozpočtu II. pilíře SP. CS 124 CS 2.2 Kontextové ukazatele a další hodnoty použité pro výpočet cílů Kontextové ukazatele (kód rámce pro výkonnost, sledování a hodnocení) Výchozí hodnota Výchozí rok Aktualizovaná hodnota Aktualizovaný rok Odůvodnění/připomínky Zdroj údajů C.01 Venkovské obyvatelstvo celkem – pro iniciativu LEADER (R.38) (Počet) 2 266 457,00 2020 8 319 312,00 2021 Počet obyvatel k 1.1.2021 ve venkovských oblastech ČR bez Prahy a velkých měst nad 100 tis. obyvatel (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc) ČSÚ - Český statistický úřad C.01b Venkovské obyvatelstvo celkem – pro služby a infrastrukturu (R.41) (Počet) 2 266 457,00 2020 8 319 312,00 2021 Počet obyvatel k 1.1.2021 ve venkovských oblastech ČR bez Prahy a velkých měst nad 100 tis. obyvatel (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc) ČSÚ - Český statistický úřad C.05 Celková plocha lesů (Hektary) 2 811 582,00 2018 C.12 Celkový počet zemědělských podniků (Počet) 26 530,00 2016 C.17 Celková využívaná zemědělská půda (Hektary) 3 523 660,00 2019 C.19 Celková zemědělská půda a plocha lesa v lokalitách Natura 2000 (Hektary) 281 822,00 2018 C.23 Celkový počet dobytčích jednotek (Počet) 1 756 520,00 2016 D.35 Celkový počet úlů oznámených Komisi EU: průměr za poslední tři roky, které byly v době vypracování plánu k dispozici. (Počet) 684 031,00 2020 CS 125 CS 2.3 Cílový plán 2.3.1 Rekapitulační tabulka Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.1 CU PR Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů SO3, XCO 0 1 540 11 937 22 302 30 541 38 850 39 991 39 991 R.2 CU Propojování poradenských a znalostních systémů Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) XCO 0 24 88 192 312 480 480 480 R.3 CU Digitalizace zemědělství Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na digitální zemědělské technologie prostřednictvím SZP SO2 % 0,02 % 0,13 % 0,32 % 0,46 % 0,59 % 0,67 % 0,67 % R.3 Čitatel: Počet příjemců, kterým byla vyplacena příslušná podpora 0 4 34 86 123 157 178 178 R.3 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 R.4 Propojení podpory příjmu s normami a osvědčenými postupy Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti SO1 0,00 % 100,21 % 100,21 % 100,21 % 100,21 % 0,00 % % 100,21 % R.4 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 3 531 022 ha 3 531 022 ha 3 531 022 ha 3 531 022 ha 0 ha ha 3 531 022 ha R.4 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha CS 126 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.5 Řízení rizik Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP SO1, SO3 0,00 % 0,54 % 0,58 % 0,64 % 0,70 % 0,48 % % 0,70 % R.5 Čitatel: Počet zemědělských podniků, které využívají příslušnou podporu 0 144 154 171 186 128 186 R.5 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 R.6 PR Přerozdělování menším zemědělským podnikům Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) SO1 % 142,58 % 142,58 % 142,58 % 142,58 % % % 142,58 % R.6 Čitatel: Průměrná výše přímých plateb vyplácených příjemcům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku EUR/ha 332 EUR/ha 332 EUR/ha 332 EUR/ha 332 EUR/ha EUR/ha EUR/ha 332 EUR/ha R.6 Jmenovatel: Průměrná výše přímých plateb na hektar vyplácených všem příjemcům EUR/ha 233 EUR/ha 233 EUR/ha 233 EUR/ha 233 EUR/ha EUR/ha EUR/ha 233 EUR/ha R.7 PR Posilování podpory pro zemědělské podniky v oblastech se zvláštními potřebami Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) SO1 0,00 % 104,13 % 104,13 % 104,13 % 104,13 % 104,13 % % 104,13 % R.7 Čitatel: Průměrná podpora příjmu na hektar pro příjemce v oblastech se zvláštními potřebami 0 EUR/ha 294 EUR/ha 294 EUR/ha 294 EUR/ha 294 EUR/ha 294 EUR/ha EUR/ha 294 EUR/ha R.7 Jmenovatel: Průměrná výše přímé podpory na hektar vyplácené všem příjemcům 282 EUR/ha 282 EUR/ha 282 EUR/ha 282 EUR/ha 282 EUR/ha 282 EUR/ha EUR/ha 282 EUR/ha R.8 Zaměření na zemědělské podniky ve specifických odvětvích Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti SO1, SO2 % 54,16 % 54,16 % 54,16 % 54,16 % 54,16 % % 54,16 % R.8 Čitatel: Počet příjemců podpory příjmu vázané na produkci 14 368 14 368 14 368 14 368 14 368 14 368 R.8 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 CS 127 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.9 CU PR Modernizace zemědělských podniků Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů SO2, SO3 0,38 % 1,48 % 4,56 % 9,61 % 13,34 % 16,48 % 18,46 % 18,46 % R.9 Čitatel: Počet příjemců čerpajících příslušnou podporu 100 393 1 209 2 549 3 540 4 372 4 897 4 897 R.9 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 R.10 CU PR Lepší organizace dodavatelského řetězce Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora SO2, SO3 0,69 % 1,30 % 1,76 % 2,49 % 3,03 % 3,49 % 3,79 % 3,79 % R.10 Čitatel: Počet příjemců příslušné podpory 183 346 467 661 803 927 1 005 1 005 R.10 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 R.11 /Ovoce a zelenina Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích SO3 % 39,27 % 49,25 % 65,43 % 69,68 % % % 88,39 % R.11 Čitatel: Celková hodnota produkce uváděné na trh organizacemi producentů s operačními programy EUR 89 360 784 EUR 114 958 431 EUR 161 561 961 EUR 169 494 510 EUR EUR EUR 206 325 490 EUR R.11 Jmenovatel: Celková hodnota produkce dotčených odvětví EUR 227 551 765 EUR 233 416 078 EUR 246 917 255 EUR 243 240 392 EUR EUR EUR 233 416 078 EUR R.11 /okrasné rostliny Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích SO3 0,00 % 9,26 % 14,29 % 14,48 % 16,67 % 16,67 % % 16,67 % R.11 Čitatel: Celková hodnota produkce uváděné na trh organizacemi producentů s operačními programy 0 EUR 9 803 922 EUR 15 686 275 EUR 16 470 588 EUR 19 607 843 EUR 19 607 843 EUR EUR 19 607 843 EUR R.11 Jmenovatel: Celková hodnota produkce dotčených odvětví EUR 105 882 353 EUR 109 803 922 EUR 113 725 490 EUR 117 647 059 EUR 117 647 059 EUR EUR 117 647 059 EUR R.11 /brambory Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi SO3 0,00 % 52,00 % 52,00 % 52,00 % 52,00 % 52,00 % % 52,00 % CS 128 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.11 Čitatel: Celková hodnota produkce uváděné na trh organizacemi producentů s operačními programy 0 EUR 50 980 392 EUR 50 980 392 EUR 50 980 392 EUR 50 980 392 EUR 50 980 392 EUR EUR 50 980 392 EUR R.11 Jmenovatel: Celková hodnota produkce dotčených odvětví EUR 98 039 216 EUR 98 039 216 EUR 98 039 216 EUR 98 039 216 EUR 98 039 216 EUR EUR 98 039 216 EUR R.11 /Vejce Soustředění nabídky Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích SO3 0,00 % 68,73 % 68,73 % 68,73 % 68,73 % 68,73 % % 68,73 % R.11 Čitatel: Celková hodnota produkce uváděné na trh organizacemi producentů s operačními programy 0 EUR 78 431 373 EUR 78 431 373 EUR 78 431 373 EUR 78 431 373 EUR 78 431 373 EUR EUR 78 431 373 EUR R.11 Jmenovatel: Celková hodnota produkce dotčených odvětví EUR 114 117 647 EUR 114 117 647 EUR 114 117 647 EUR 114 117 647 EUR 114 117 647 EUR EUR 114 117 647 EUR R.12 Přizpůsobování se změně klimatu Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu SO4, SO5 0,00 % 42,34 % 42,33 % 42,33 % 42,42 % 42,51 % % 42,51 % R.12 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 1 491 832 ha 1 491 640 ha 1 491 501 ha 1 494 694 ha 1 497 906 ha ha 1 497 906 ha R.12 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.14 PR Ukládání uhlíku v půdě a biomase Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) SO4, SO5, SO6 0,00 % 69,72 % 69,71 % 69,70 % 69,79 % 69,88 % 0,00 % 69,89 % R.14 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 2 456 659 ha 2 456 316 ha 2 456 141 ha 2 459 298 ha 2 462 474 ha 0 ha 2 462 589 ha R.14 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha CS 129 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.16 CU Investice související s klimatem Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobě biomateriálů SO4 0,38 % 0,66 % 2,51 % 5,67 % 8,16 % 10,44 % 12,11 % 12,11 % R.16 Čitatel: Počet zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo k výrobě biomateriálů 100 176 667 1 503 2 166 2 770 3 214 3 214 R.16 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 R.17 CU PR Zalesněná půda Plocha, na niž se vztahuje podpora na zalesňování a obnovu agrolesnických systémů, včetně příslušného členění SO4 ha 230 ha 500 ha 770 ha 1 040 ha 1 310 ha ha 1 310 ha R.18 CU Investiční podpora pro odvětví lesnictví Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví SO2, SO4, SO6 0 EUR 5 180 566 EUR 49 016 367 EUR 111 102 167 EUR 168 437 968 EUR 218 773 769 EUR 251 679 003 EUR 251 679 003 EUR R.19 PR Zlepšování kvality půdy a její ochrana Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) SO2, SO5 % 81,29 % 83,79 % 84,20 % 84,63 % 85,07 % 0,00 % 85,07 % R.19 Čitatel: Počet placených hektarů ha 2 864 555 ha 2 952 448 ha 2 967 023 ha 2 982 032 ha 2 997 485 ha 0 ha 2 997 485 ha R.19 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.21 PR Ochrana kvality vod Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. SO5, SO9 0,00 % 20,15 % 21,85 % 22,91 % 24,08 % 25,39 % 0,00 % 25,39 % R.21 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 710 150 ha 769 795 ha 807 220 ha 848 588 ha 894 567 ha 0 ha 894 567 ha CS 130 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.21 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.22 PR Udržitelné hospodaření s živinami Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami SO5, SO6 % 45,52 % 45,59 % 45,66 % 45,83 % 45,99 % 0,00 % 45,99 % R.22 Čitatel: Počet placených hektarů ha 1 604 036 ha 1 606 404 ha 1 608 929 ha 1 614 886 ha 1 620 562 ha 0 ha 1 620 562 ha R.22 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.23 PR Udržitelné využívání vody Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se zlepšení vodní bilance SO5 % 1,49 % 1,54 % 1,58 % 1,62 % 1,66 % % 1,66 % R.23 Čitatel: Počet placených hektarů ha 52 638 ha 54 137 ha 55 636 ha 57 134 ha 58 638 ha ha 58 638 ha R.23 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.24 PR Udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku SO5, SO6, SO9 0,00 % 22,96 % 22,90 % 24,00 % 25,21 % 26,55 % 0,00 % 26,55 % R.24 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 809 010 ha 806 785 ha 845 591 ha 888 441 ha 935 596 ha 0 ha 935 596 ha R.24 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.26 CU Investice související s přírodními zdroji Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje SO4, SO5 0,00 % 0,49 % 2,59 % 5,90 % 8,60 % 11,10 % 12,51 % 12,51 % R.26 Čitatel: Počet zemědělských podniků, které čerpají příslušnou podporu 0 130 687 1 564 2 281 2 945 3 319 3 319 R.26 Jmenovatel: Celkový počet zemědělských podniků 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 26 530 CS 131 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.27 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím investic do venkovských oblastí Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech SO4, SO5, SO6 0 0 252 539 810 1 077 1 328 1 328 R.28 CU Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím znalostí a inovací Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu či výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP) podporovaných v rámci SZP v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu XCO 0 297 564 897 1 233 1 569 1 625 1 625 R.29 PR Rozvoj ekologického zemědělství Podíl využívané zemědělské půdy podporované v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství s rozdělením na jeho zachování a přechod na tento typ zemědělství SO5 % 16,94 % 17,85 % 18,88 % 20,01 % 21,28 % % 21,28 % R.29 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 596 891 ha 629 074 ha 665 180 ha 705 230 ha 749 885 ha 0 ha 749 885 ha R.29 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.30 PR Podpora udržitelného obhospodařování lesů Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb SO4, SO6 0,00 % 0,99 % 1,00 % 0,96 % 0,98 % 1,00 % 0,00 % 1,00 % R.30 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 27 813 ha 28 163 ha 27 113 ha 27 663 ha 28 163 ha 0 ha 28 163 ha R.30 Jmenovatel: Celková plocha lesů 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha 2 811 582 ha R.31 PR Zachovávání stanovišť a druhů Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy SO5, SO6 0,00 % 30,63 % 32,04 % 32,74 % 33,54 % 34,45 % 0,00 % 34,45 % CS 132 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.31 Čitatel: Počet placených hektarů 0 ha 1 079 418 ha 1 129 099 ha 1 153 654 ha 1 181 819 ha 1 213 845 ha 0 ha 1 213 960 ha R.31 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.33 Lepší správa sítě Natura 2000 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky SO5, SO6 0,00 % 73,61 % 74,04 % 73,69 % 74,05 % 74,41 % 0,00 % 74,41 % R.33 Čitatel: Hektary s příslušnými závazky týkajícími se lokalit Natura 2000 0 ha 207 436 ha 208 667 ha 207 672 ha 208 690 ha 209 707 ha 0 ha 209 707 ha R.33 Jmenovatel: Celková zemědělská půda a plocha lesa v lokalitách Natura 2000 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha 281 822 ha R.34 PR Zachovávání krajinných prvků Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se péče o krajinné prvky, včetně živých plotů a stromů SO6 0,00 % 0,91 % 0,91 % 0,92 % 0,92 % 0,93 % % 0,93 % R.34 Čitatel: Využívaná zemědělská půda, na niž se vztahují závazky týkající se péče o krajinné prvky, včetně živých plotů a stromů 0 ha 32 000 ha 32 180 ha 32 360 ha 32 540 ha 32 720 ha ha 32 720 ha R.34 Jmenovatel: Celková využívaná zemědělská půda 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha 3 523 660 ha R.35 CU Zachovávání úlů Podíl úlů podporovaných v rámci SZP SO2, SO6 76,02 % 76,09 % 76,17 % 76,24 % 76,31 % 76,31 % 0,00 % 76,31 % R.35 Čitatel: Počet úlů, v souvislosti s nimiž byla provedena platba 520 000 520 500 521 000 521 500 522 000 522 000 0 522 000 R.35 Jmenovatel: Celkový počet úlů oznámených Komisi EU: průměr za poslední tři roky, které byly v době vypracování plánu k dispozici. 684 031 684 031 684 031 684 031 684 031 684 031 684 031 684 031 R.36 CU PR Generační obměna Počet mladých zemědělců, kteří zahajují činnost s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle pohlaví SO7 1 000 1 175 1 245 1 380 1 725 1 725 1 725 CS 133 CS Ukazatel výsledků Specifický cíl 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celková cílová hodnota R.37 CU Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech Nová pracovní místa podporovaná v rámci projektů SZP SO7 1 000 1 175 1 245 1 380 1 725 1 725 1 725 R.38 CU Pokrytí iniciativou LEADER Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie místního rozvoje SO8 % 30,00 % 77,68 % 77,68 % 77,68 % 77,68 % 77,68 % 77,68 % R.38 Čitatel: Venkovské obyvatelstvo, které spadá pod místní akční skupiny financované prostřednictvím iniciativy LEADER v průběhu programového období 0 2 495 794 6 462 442 6 462 442 6 462 442 6 462 442 6 462 442 6 462 442 R.38 Jmenovatel: Venkovské obyvatelstvo celkem – pro iniciativu LEADER (R.38) 8 319 312 8 319 312 8 319 312 8 319 312 8 319 312 8 319 312 8 319 312 8 319 312 R.39 CU Rozvoj hospodářství venkova Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP SO2, SO8 0 225 702 1 413 2 157 2 770 3 011 3 011 R.43 PR Omezování používání antimikrobiálních látek Podíl dobytčích jednotek dotčených podporovanými opatřeními k omezování míry používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) SO9 % 24,37 % 24,37 % 24,37 % 24,37 % 24,37 % % 24,37 % R.43 Čitatel: Počet dobytčích jednotek, v souvislosti s nimiž byla provedena platba 0 428 010 428 010 428 010 428 010 428 010 0 428 010 R.43 Jmenovatel: Celkový počet dobytčích jednotek 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 R.44 PR Zlepšování dobrých životních podmínek zvířat Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporovaná opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat SO9 % 34,32 % 34,32 % 34,32 % 34,32 % 34,32 % % 34,32 % R.44 Čitatel: Počet dobytčích jednotek, v souvislosti s nimiž byla provedena platba 602 890 602 890 602 890 602 890 602 890 602 890 R.44 Jmenovatel: Celkový počet dobytčích jednotek 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 1 756 520 CS 134 CS 2.3.2 Plánované intervence a výstupy s přímou a významnou vazbou na ukazatele výsledků Viz tabulka v aplikaci SFC2021 2.3.3 Soulad s cíli Unie pro rok 2030 stanoveným ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a přínos k těmto cílům viz příloha CS 135 CS 3. Konzistentnost strategie a doplňkovost 3.1 Přehled environmentální a klimatické architektury 3.1.1 Popis celkového přispění podmíněnosti k plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) Podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) v rámci podmíněnosti v České republice přispívají na základní linii ke konkrétním cílům souvisejícím s životním prostředím a klimatem stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) následujícími opatřeními. K cíli 4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně přispívají podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy zejména v těchto opatřeních k udržení kapacit pro ukládání uhlíku:  udržení poměru ploch s trvalými travními porosty (DZES 1),  zákaz změny kultury trvalých travních porostů na plochách vymezených jako environmentálně citlivé plochy mimo lokality Natura 2000 (DZES 1) a tím zachování významných ploch k zachování zásob uhlíku,  zachování organické hmoty na orné půdě zákazem pálení (DZES 3),  zákaz změny kultury trvalých travních porostů a zákaz rozorání ploch ve významných oblastech pro zachování uhlíku Natura 2000 (DZES 9). Opatření k zachování ploch pro ukládání uhlíku zejména v environmentálně významných lokalitách a rozšíření typů těchto oblastí představují posílení podmínek oproti podmínkám podmíněnosti v předcházejícím období. DZES 1 Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše Zachování poměru trvalých travních porostů zajistí systém předběžného povolení změny kultury. Kritérium povolení změny kultury bude vázané na environmentálně citlivé plochy mimo lokality Natura 2000. Tímto nedojde k zúžení podmínek oproti stávajícím podmínkám zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí (greeningu). Poměr trvalých travních porostů vůči ohlášené celkové zemědělské ploše pro rok 2018 včetně ploch travních porostů v rámci ekologického zemědělství činil 28,11 %. Podmínkami standardu bude zajištěno zachování výměry ploch půd bohatých na uhlík za účelem zachování zásob uhlíku. Nad základní rámec pro standardy stanovený nařízením (EU) 2021/1115 podmínky standardu DZES 1 ukládají individuální povinnost zemědělci zákaz rozorání ploch s trvalými travními porosty nacházející se v tzv. environmentálně citlivých plochách mimo lokalit Natura 2000, kterými jsou plochy v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí a na území národních parků, v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, které se nenacházejí v oblastech NATURA 2000, silně erozně ohrožené (v souladu s DZES 5), podmáčené a rašelinné louky, nebo ve 3. aplikačním pásmu nitrátově zranitelných oblastí. DZES 2 Ochrana mokřadů a rašelinišť Požadavek na dodržení omezení hospodaření na zamokřených půdách bohatých na uhlík (bude definován na základě metodologie vymezení půd bohatých na uhlík - umožněn je odklad zahrnutí podmínky v případě řádně odůvodněné potřeby na období 2025) DZES 3 Zákaz vypalování strnišť na orné půdě Výjimkou pálení bylinných zbytků mohou být pouze mimořádná rostlinolékařská opatření. Následné možné zapracování zachované organické hmoty přispívá k zachování kvality a potenciálu půdy. Doplněním tohoto standardu jsou opatření k zajištění udržitelného hospodaření s organickou složkou půdy, která budou řešena prostřednictvím části Celofaremní ekoplatby - 2 : Kultura standardní orná půda (R) – viz kapitola 05.31 Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba. CS 136 CS DZES 9 Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty v lokalitách Natura 2000 Ochranu druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť z evropského pohledu nejcennějších, nejvíce ohrožených, vzácných či omezených svým výskytem zajistí zachování rozlohy a kvality trvalých travních porostů ve vymezených lokalitách soustavy Natura 2000 pro akumulaci uhlíku. Plocha citlivých trvalých travních porostů v lokalitách Natura 2000, na které se vztahuje DZES, činila v roce 2021 -141 353 ha. K cíli 5 Podporovat udržitelný rozvoj a účinné řízení přírodních zdrojů přispívají podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy k ochraně půdy, vody a snížení závislosti na chemických látkách zejména v těchto opatřeních:  podmínkami pro použití pesticidů a hnojiv ve stanovených pásech vymezených kolem vodního toku (DZES 4) a tím ke zlepšení kvality vod shodně s cíli Rámcové směrnice o vodě a evropské směrnice o dusičnanech,  vyloučení pěstování plodin v kategorii silně erozně ohrožené půdy a povinné použití půdoochranných technologií u plodin se střední ochrannou funkcí (DZES 5) a tím omezení ztráty půdy na základě eroze,  od roku 2024 zvýšení účinnosti opatření k omezení eroze na 65 % výměry orné půdy (DZES 5),  zajištění některé formy pokryvu půdy na minimálně 80 % povinné plochy standardní orné půdy v citlivém období od sklizně hlavní plodiny do 31.10 daného roku včetně této povinnosti u kultury úhor a u trvalých kultur - meziřadí vinic (25 %) a ovocných sadů (50 %) (DZES 6) a tím ochránění půdy erozními vlivy,  střídání alespoň 2 různých hlavních plodin v období 4 let kromě tzv. prospěšných plodin (DZES 7a) a tím posílení pozitivního vlivu na bilanci organických látek i k přirozenému omezení výskytu škůdců a omezení chemických látek,  prodloužení doby přítomnosti porostu meziplodiny od sklizně hlavní plodiny a ponechání přes zimu do založení následující jarní plodiny a tím ochrana půdního potenciálu,  snížení velikosti pěstovaných monokultur na 30 ha (DZES 7b) a tím omezení nepříznivé struktury krajiny, na silně erozně ohrožených pozemcích snížení výměry monokultur na 10 ha. Zrevidovaná a upravená opatření omezující ztráty půdy zejména pak zvýšení míry účinnosti opatření k omezení eroze na 65 % výměry orné půdy jsou významným posílením podmínek kondicionalit oproti podmínkám v předcházejícím období. DZES 4 Zřizování ochranných pásů podél vodních toků Zřizování ochranných pásů podél vodních toků v šíři 3 m od břehové čáry. Na pozemcích se svažitostí nad 7° se omezení týká zákazu použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem s výjimkou tuhých hnojiv na ochranných pásech v šíři 25 m od břehové čáry. K ochraně vod před znečištěním dusičnany v ČR přispívají podmínky 5. akčního programu podle nitrátové směrnice pro období 2020–2024, schváleného vládou České republiky za účelem omezení ztrát dusíku vyplavením dusičnanů do povrchových a podzemních vod ve zranitelných oblastech. Opatření 5. akčního programu ukládají mimo jiné od roku 2020 na úrovni zemědělského závodu provádět výpočet bilance dusíku. Cílem akčního programu je rovněž snížení rizika eutrofizace povrchových vod i omezení přenosu dusičnanů do okolních států vodami odtékajícími z území České republiky. DZES 5 Zpracování půdy snižující riziko degradace půdy a eroze Omezení projevů eroze je podpořeno stanovením specifických podmínek pro pěstování plodin s erozně nízkou nebo střední ochranou funkcí a stanovením povinnosti použití půdoochranných technologií při pěstování těchto plodin na plochách erozně ohrožené půdy. V ČR je pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 používána vrstva v registru půdy (LPIS) vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy CS 137 CS výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy. Pozemky na úrovni plochy plodiny nebo DPB vyhodnocujeme ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO). Ochrana 25 % orné půdy je rozdělena mezi silně erozně ohrožené SEO a mírně erozně ohrožené plochy MEO. Od roku 2024 bude sladěna míra ztráty půdy z aktuálních 17 t/ha na 9 t/ha (pro sladění postupů s rezortem životního prostředí), což bude představovat 65 % výměry orné půdy na úrovni dílů půdních bloků. DZES 6 Minimální půdní pokryv Stanoveno je dotčené období po sklizni hlavní plodiny do 31.10. daného roku, ve kterém je požadováno zajištění některé formy pokryvu půdy na minimálně 80 % povinné plochy standardní orné půdy například, ponecháním půdy s rostlinnými zbytky, osetí meziplodinou a tím je omezeno riziko ztrát ornice a půdních živin. Pokryv na kultuře úhor je požadován v minimálně v období od 1.6. do konce citlivého období. Zelený pokryv je požadován také u trvalých kultur vinice a ovocný sad v rozsahu 25 % meziřadí a manipulačních prostor pro trvalou kulturu vinice a zelený pokryv v rozsahu 50 % meziřadí a manipulačních prostor pro trvalou kulturu sady, s výjimkou na nově založené vinice a sady do tří let. DZES 7a / 7b Střídání plodin na orné půdě Omezení pěstování stejné plodiny po sobě má pozitivní vliv na bilanci organických látek v půdě vzhledem k rozlišným požadavkům plodin na hnojení a vlivům plodin v osevním postupu. V případě zařazení prospěšných rostlin (leguminózy, tráva, jetelotrávy, luskovinoobilní směsky) dochází ke zlepšení stavu utužení půdy a ke zlepšení vláhové bilance půdy. Současně dochází k omezení šíření chorob. Rovněž prodloužení doby přítomnosti porostu meziplodiny přes zimu příznivě ovlivňuje kvalitu půdního potenciálu. Dalším opatřením, které se v rámci standardu uplatní, je pěstování plodin na souvislé ploše o maximální výměře 30 ha s cílem zvýšit ekologickou stabilitu krajiny, u ploch silně erozně ohrožených maximální výměra 10 ha. Oba postupy standardu přispívají k ochraně a účinnému hospodaření s přírodními zdroji, snížení ztráty půdy vodní erozí, dělený osevní postup dále pomáhá plodinám lépe vzdorovat dopadům sucha a je prevencí vzniku povodní. Obě opatření znamenají navýšení požadavků v rámci podmíněnosti oproti minulému období a tím posílení základní úrovně podmínek, neboť požadavek na střídání plodin nebyl v rámci podmíněnosti zahrnut a také požadavek k omezení souvislé plochy jedné plodiny je navýšen na výměru 10 ha u silně erozně ohrožených ploch. Povinné požadavky na hospodaření zajišťují minimální ochranu vod prostřednictvím: PPH 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Podmínky zajišťují vazbu na dodržování podmínek nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem fosforečnanů. Zároveň zajišťují ochranu podzemních i povrchových vod a životního prostředí při manipulaci se závadnými látkami na bázi fosforečnanů a jejich skladování jako rizikových faktorů z hlediska difúzního znečištění. PPH 2 Směrnice Rady 91/676/EHS, jejíž požadavky se týkají ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Podmínky zajišťují vazbu na plnění podmínek ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. K cíli 6 Přispět k zastavení a navrácení ztráty biologické rozmanitosti přispívají podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy zejména v těchto opatřeních:  nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělských podniků je věnováno neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ležící ladem (DZES 8), CS 138 CS  nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělských podniků je věnováno neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ležící ladem, a meziplodin a plodin vázajících dusík, pěstovaných bez použití přípravků na ochranu rostlin, z nichž 3 % jsou neproduktivní oblasti a prvky, včetně půdy ležící ladem (DZES 8),  zákaz změny kultury trvalých travních porostů a zákaz rozorání ploch ve významných oblastech pro zachování uhlíku Natura 2000 (DZES 9). DZES 8 Minimální podíl zemědělské plochy věnovaný neprodukčním plochám nebo prvkům Stanovením druhů krajinných prvků jako jsou příkopy, souvratě, meze, ochranné pásy podle DZES 4, 5, 7b a PPH 2, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina, travnatá údolnice, skalka, mokřad, terasa a další neprodukční plochy vytvořené podle čl. 31, u nichž je požadována jejich ochrana včetně podmínek řezu dřevin, a vyčleněním neprodukčních plochy a jejích druhů je zajištěno zachování minimální míry biologické rozmanitosti na zemědělské půdě. Na ochranných pásech a úhorech nedochází k zemědělské produkci a nejsou aplikovány POR. Dále pro krajinné prvky platí v období hnízdění od 1.4. do 31.10. platí zákaz ořezu dřevin s výjimkou odborných řezů. Postupy zaměřené na vyčleňování neprodukčních ploch přispějí kromě stabilizace biodiversity v zemědělské krajině zároveň k poutání a ukládání uhlíku, zlepšení bilance organické hmoty v půdě a půdní bioty. Zahrnutí ploch s dusík vázajícími plodinami má významný efekt na biodiversitu ve formě zvýšené aktivity hmyzu, nárůstu populace žížal a půdní bioty důležitou pro rozklad rostlinných zbytků a současně přispívá k poutání vzdušného N a tím snižuje potřebu aplikace průmyslových hnojiv. Plochy s meziplodinami obohacují půdu o organickou hmotu, ovlivňují váhovou bilanci, zabraňují erozi půdy a přispívají k omezení aplikace POR tím, že omezují růst plevelů. DZES 9 Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty v lokalitách Natura 2000 Ochranu druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť z evropského pohledu nejcennějších, nejvíce ohrožených, vzácných či omezených svým výskytem zajistí zachování rozlohy a kvality trvalých travních porostů ve vymezených lokalitách soustavy Natura 2000 a je kladen důraz na péči o cenné biotopy. Podmínky obou standardů převyšují současné požadavky podmíněnosti jak rozšířením stanoveného povinného procenta neprodukčních ploch tak rozšířením druhů krajinných prvků (kamenný snos, skalka). Zákazem přeměny kultury trvalý travní porost nebo orby v lokalitách soustavy Natura 2000 je podpořena ochrana druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť z evropského pohledu nejcennějších, nejvíce ohrožených, vzácných či omezených svým výskytem. Povinné požadavky na hospodaření zajišťují příspěvek k udržení biologické rozmanitosti prostřednictvím: PPH 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků PPH 4 Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Na základě ustanovení těchto směrnic je v rámci systému podmíněnosti k ochraně biologické rozmanitosti požadováno, aby  nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k nedovolenému škodlivému zásahu do významného krajinného prvku vodní tok a údolní niva,  nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k poškození nebo zničení dřevin rostoucích mimo les v rozporu se zákonem,  nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k závažnému rušení (zejména během rozmnožování a odchovu mláďat) nebo jinému škodlivému zásahu do přirozeného vývoje (včetně usmrcení nebo zničení vývojových stadií) vybraných druhů ptáků nebo poškozování obývaných CS 139 CS stanovišť s negativním dopadem na populaci těchto druhů, zejména při hospodaření na plochách určených k jejich rozmnožování, nebo  nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k poškození předmětu ochrany evropsky významné lokality. Těmito požadavky podmíněnosti je zajištěna vazba na dodržování podmínek ochrany stanovišť a druhů podle směrnic. 3.1.2 Přehled komplementarity příslušných základních podmínek podle čl. 31 odst. 5 a čl. 70 odst. 3, podmíněnosti a různých intervencí zaměřených na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu Vzájemné propojení A) základních podmínek podmíněnosti standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) revidovaných s ohledem na výsledky provedené analýzy aktuálního stavu půdy, krajiny a životního prostředí a povinných požadavků na hospodaření, režimů pro klima a životní prostředí jako baseline, B) režimů pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba a C) intervencí II. pilíře pro rozvoj venkova tak, aby se vzájemně doplňovaly, aby bylo dosaženo zamýšlených cílů, a tak splnily identifikované potřeby uvádí následující přehled pro jednotlivé cíle. Cíl 4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně A) Základní podmínky podmíněnosti DZES 1 - Zachování poměru trvalých travních porostů vůči celkové ploše zemědělské půdy, DZES 2 - Ochrana mokřadů a rašelinišť - hydromorfních půd bohatých na uhlík, DZES 3 - Zákaz vypalování strnišť - zachování organické hmoty pro její možné využití, DZES 9 - Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty v lokalitách Natura 2000. B) Režimy pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba - Požadavky a specifické podmínky pro intervenci č. 1. a č. 4. Intervence č. 1 Zemědělská kultura trvalé travní porosty (T) navazuje na základní podmínky podmíněnosti u této zemědělské kultury. Kromě podpory údržby (seč, pastva) trvalých travních porostů je důraz kladen na podporu sekvestrace uhlíku zákazem přeměny trvalých travních porostů. Při povoleném rozorání v rámci podmíněnosti je v rámci této intervence povinnost zatravnění plochy za náhradu a díky tomu nebude docházet k dalšímu snížení podílu trvalých travních porostů; podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je v ČR nižší, než průměr EU. Kromě náhradního zatravnění představuje zvýšenou ambici intervencí Celofaremní ekoplatby požadavek na 3-15 % neposečené plochy na sečených DPB s výměrou větší než 12 ha. Intervence č. 4 Kultura orná půda – travní porost (G) akcentuje zachování zemědělské kultury G, s výjimkou přeměny na zemědělskou kulturu T. Kromě údržby (seč, pastva) je povinností ponechat na kosených DPB od určité výměry vymezené procento nepokosených ploch. Obě intervence reagují na slabou stránku týkající se klimatu a nedostatečné sekvestrace uhlíku na obhospodařovaných zemědělských půdách. Snižování podílu zornění povede ke snížení emisí GHC ze zemědělství. Zatravňování má vysoký adaptační a mitigační potenciál vůči změně klimatu. Je nutné zdůraznit synergický efekt mezi nastavením DZES 1 a celofaremní ekoplatbou. Česká republika zvolila přísné nastavení, v němž DZES 1 zakazuje rozorat takové travní porosty, které plní klíčovou roli z hlediska environmentálních aspektů, zejména se jedná travní porosty podporující biodiverzitu, zabraňující erozi, smývání pesticidů a hnojiv do vodních toků a v neposlední řadě podporující vznik druhově bohaté a geneticky rozmanité plochy s možností růstu a vývoje pro živé organismy. CS 140 CS C) Ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně přispívají intervence II. pilíře pro rozvoj venkova: Zalesňování zemědělské půdy - zalesňování zemědělské půdy umožní zmírnit dopady klimatických změn, především sekvestrací uhlíku. Ukládání uhlíku v lesních ekosystémech probíhá jednak sekvestrací uhlíku do půdy a také do biomasy dřevin lesních porostů. V rámci celkové sekvestrace organického uhlíku v lesních ekosystémech přitom přibližně 70 % připadá na živou biomasu a 30 % na opad a půdu. Vhodným zacílením do předem definovaných území a zajištěním vegetačního pokryvu dojde i k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů. Byla aktualizována skladba podporovaných dřevin s ohledem na změny klimatu. Agrolesnictví - zaváděním Agrolesnictví lze předcházet dopadům klimatických změn např. sekvestrací uhlíku a zmírnit jejich dopady např. minimalizací erozních vlivů, snížením smyvu, transportu pevných částic, zvýšením retence vody v krajině a zlepšení malého vodního cyklu. Investice do obnovy kalamitních ploch - meteorologické faktory zásadně ovlivňují zdravotní stav lesů (extrémní výkyvy počasí, sucho). Jako hlavní příčinu špatného zdravotního stavu lesů lze považovat vysoké zastoupení smrku v nižších a středních polohách a nedostatečně efektivní způsoby asanace kůrovcového dříví. Z tohoto pohledu je důležité co nejrychleji odstraňovat přírodní pohromy a následně podpořit přirozenější zastoupení dřevin, aby k podobným situacím v budoucnu nedocházelo v tak velkém rozsahu. Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin - meliorační a zpevňující dřeviny zabraňují postupné degradaci lesních půd, podílí se na zlepšování vodního režimu lesních půd, pomáhají zpevňovat kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům a snižují náchylnost porostů ke kalamitám způsobeným škůdci. Vodohospodářská opatření v lesích - intervence je zaměřena na obnovu vodohospodářské funkce lesních porostů a snížení rozsahu škod způsobených povodňovými situacemi. Opatření zajistí realizaci preventivní ochrany před povodněmi a podpoří tak následné snížení rozsahu škod způsobených těmito extrémními jevy. Podporovány jsou projekty malého charakteru, které zvýší retenci vody v krajině, zpomalí odtok vody, sníží odnos splavenin nebo budou mít protierozní funkci. Technologie snižující emise GHG a NH3 - cílem intervence je podpořit technologické investice v zemědělských podnicích, které povedou k redukci emisí GHG a NH3 z rostlinné i živočišné výroby podporou technologií pro variabilní aplikace hnojiv, snižování dávek dusíkatých hnojiv nebo přecházení na bezorebné technologie a technologie precizního zemědělství. Budou podporovány technologie zlepšující mikroklima stájí a technologie snižující emise GHG a NH3 z živočišné výroby. Cíl 5 Podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji A) Základní podmínky podmíněnosti DZES 4 - Zřizování ochranných pásů podél vodních toků v šíři 3 m. Na pozemcích se svažitostí nad 7° se omezení týká také zákazu použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem s výjimkou tuhých hnojiv na ochranných pásech o šíři od 12 m do 25 m, DZES 5 - Zpracování půdy snižující riziko degradace půdy a eroze - vymezení ploch erozní ohroženosti, stanovení druhů erozně nebezpečných plodin a stanovení podmínek pro jejich pěstování s použitím půdoochranných technologií, DZES 6 - Minimální půdní pokryv - stanovení dotčeného období, ve kterém je požadováno zajištění některé formy pokryvu půdy, DZES 7 a/b - Střídání plodin na orné půdě - nastavení požadavků na omezení pěstování stejné hlavní plodiny po sobě, omezení maximální souvislé výměry pěstované plodiny na 30 ha, 10 ha na silně erozně ohrožených plochách. Povinné požadavky na hospodaření zajišťují minimální ochranu vod prostřednictvím: PPH 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, vodní směrnice PPH 2 Směrnice Rady 91/676/EHS, nitrátová směrnice CS 141 CS B) Režimy pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba - Požadavky a specifické podmínky pro 2: Kultura standardní orná půda (R) Nad rámec standardů DZES tato intervence požaduje diverzifikaci plodin v rozmezí určité výměry a taktéž podmínku pro udržitelné hospodaření s organickou hmotou pro ornou půdu k zajištění regulovanějšího uvolňování živin. Plněním podmínky udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě vede dále mj. k omezení eroze, kdy se v kontextu změny klimatu zvyšuje riziko erozních událostí. Diverzifikace byla reformou SZP nahrazena za rotaci plodin, nicméně k této základní povinnosti rotace je doplněn i požadavek na minimální počet pěstovaných plodin tak, aby byl maximálně využitý synergický efekt těchto dvou podmínek, navíc v kombinaci s omezením výměry plochy jedné plodiny. Komplementarita těchto postupů zajistí významnou změnu v osevních postupech v České republice. Česká republika doplnila podmínky Režimů pro klima a životní prostředí (ekoplatbu) o povinnost vyčleňovat ochranný pás podél vodních toků nad rámec podmínek standardu DZES 4. Ochranný pás podél vodních toků je pás se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti. Pásy v rámci ekoplatby jsou uvažovány jako pásy neprodukčního charakteru s trvalým vegetačním krytem na dílu půdního bloku s kulturou orná půda. Účelem ochranného pásu je přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Nepřímo budou pásy přispívat také k ochraně klimatu. Nad rámec podmínek standardu DZES 6 Česká republika považuje za nezbytné zahrnout postupy doplňování organické složky do půdy do celofaremní ekoplatby, a to prostřednictvím “Modelu OH”. Odborný návrh modelu zpracoval a v praxi ověřil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. Klíčovým aspektem je nastavení udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě, které zohledňuje národní specifika České republiky: z celkových 2,5 mil ha orné půdy České republiky mají čeští farmáři pouze omezenou možnost obhospodařovat hnojem - pouze jeden milion hektarů orné půdy. Model OH dále pracuje:  se strukturou plodin (plodiny zlepšující půdu)  a rovněž zohledňuje agrotechnické operace, které přispívají ke snížení emisí, jako je přímé setí do nezpracované půdy, mulče či strip-till. Plodinová struktura farmy žadatele mj. koreluje s konečným počtem ha, které zemědělec musí tímto opatřením splnit. Model OH v rámci České republiky představuje komplexní a systémové opatření ve vztahu k orné půdě, jakožto neobnovitelného zdroje. Nadstavbový přístup pro půdu ležící ladem v rámci celofaremní ekoplatby - nektarodárný úhor a zelený úhor zajistí, že plocha má zvláštní, vyšší přínos pro opylovače a další volně žijící organismy. Režimy pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba - Požadavky a specifické podmínky pro zemědělskou kulturu Trvalé kultury Podpora údržby meziřadí a manipulačních prostor. Podmínky jsou zaměřeny na pokryv meziřadí a manipulačních prostor, díky němuž je významně ovlivňován vodní režim znamenající velký přínos z hlediska protierozní ochrany, ale i v období sucha pro svou retenční schopnost. Na DZES 6 navazuje povinnost založení a údržby zeleného pokryvu v meziřadí a manipulačním prostoru sadu a vinic a jiné kultuře – krajinotvorný sad a plochy s víceletými plodinami na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci podmíněnosti (v rámci celofaremní ekoplatby je povinnost zajištění pokryvnosti stanovena na 100 % u sadů, ploch s víceletými plodinami na 30 % a na 50 % u vinic). Ozeleněné meziřadí minimalizuje vodní a větrnou erozi půdy, obohacuje půdu o organickou hmotu a podmiňuje tak vysoký obsah humusu v půdě, výrazně zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, podmiňuje několikanásobně vyšší množství žížal, které zpřístupňují rostlinám živiny, prokypřují půdu a obohacují humusem i podorniční půdní horizont a významný je rovněž vliv ozelenění vinice na mikroklima v nejteplejších letních dnech. Při teplotách nad 30 °C zvyšuje bylinná vegetace až o 20 % relativní vzdušnou vlhkost a až o 1,3 °C snižuje teplotu vzduchu na povrchu listů révy. CS 142 CS K již stávající podmínce týkající se omezeného počtu vstupů u sadů (nejvýše čtyři aplikace herbicidů) v příkmenném pásu, byla tato podmínky doplněna u vinic a dále doplněna podmínka zákazu aplikace herbicidů v prostorách meziřadí a manipulačních prostor. Pro udržitelné hospodaření s organickou hmotou na chmelnicích platí podmínky na výměře minimálně 30 % chmelnice. Údržba meziřadí a manipulačních prostor ve chmelnici je prováděna s omezenými vstupy, pouze mechanicky. Udržitelné hospodaření s organickou hmotou je řešeno s akcentem na aplikaci statkového hnojiva vzniklého roční produkcí chmele, jako vedlejšího produktu při jeho pěstování (posklizňových zbytků) tzv. chmelinka). K plnění Cíle 5 pro rozvoj a účinné řízení přírodních zdrojů voda a půda je připraven prémiový stupeň Režimy pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba: Jedná se o nadstavbu celofaremní ekoplatby. Žadatel má povinnost splnit podmínky základního stupně celofaremní ekoplatby Možnosti plnění Premiového stupně celofaremní ekoplatby:  vyčlenění plochy pásů podél vodních toků  vyčlenění neprodukční plochy ve výši 7 % z orné půdy subjektu  kombinací obou opatření. C) Podporu udržitelného rozvoje přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinného hospodaření s nimi představují intervence II. pilíře: AEKO – Zatravňování orné půdy - nad rámec standardů DZES je v rámci této intervence podporován převod orné půdy na travní porost v erozně ohrožených oblastech, na drahách soustředěného odtoku, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v oblastech zranitelných dusičnany, infiltračních oblastech anebo podél vodních útvarů. Převodem na travní porosty dojde k zpomalení povrchového odtoku vody z orné půdy, zvýšení retence vody a snížení rizika eroze půdy. Nad rámec ekoschémat, je AEKO bráno jako dobrovolná podpora uplatňovaná v rámci víceletých závazků, kdy v rámci této intervence dojde k zamezení odnosu a ztráty organických látek na základě zatravnění orné půdy specifickou směsí osiv. AEKO – Meziplodiny - nad rámec standardů DZES je v rámci této intervence je stanoven termín pro založení porostu meziplodin specifickou směsí osiv, přičemž zastoupení jednotlivých plodin ve směsi bude stanoven váhovým poměrem. Titul Meziplodiny proti utužení půdy je možné realizovat jen na způsobilých pozemcích, které se nacházejí na vymezeném území ve vrstvě utužení půdy v LPIS. Podporováno je pěstování meziplodin pro zlepšení struktury půdy sloužících jako ochrana půdy před erozí a vysycháním. Dále pěstováním vhodných meziplodin, které svým kořenovým systémem narušují utužené vrstvy půdního profilu a jejich zacílením do předem vymezených území, dojde k zmírnění či zpomalení degradačních procesů v půdě. Nad rámec ekoschémat, je AEKO bráno jako dobrovolná podpora uplatňovaná v rámci víceletých závazků, kdy v rámci této intervence dojde k zamezení odnosu a ztráty organických látek na základě osetí plochy meziplodinami specifickou směsí osiv proti utužení půdy a ke zlepšující strukturu půdy. Dále je stanoveno období pro zapravení porostu meziplodin do půdy a termín pro ponechání porostu meziplodin do následujícího kalendářního roku, čímž je zajištěn pokryv pozemku přes zimu. Ekologické zemědělství - požadavky intervence přesahují základní podmínky některých standardů DZES, což vychází již z principu EZ, např. omezením používání prostředků na ochranu rostlin nebo zákazem používání minerálních hnojiv. Jedná se o pětiletý závazek. Ekologické zemědělství je komplexní systém hospodaření, který díky používání pouze organických hnojiv vede k obohacování půdy humusem, které se následně příznivě projeví na snížení rizika degradace půdy. Používání organických a statkových hnojiv vede také ke snižování rizika znečišťování vody dusíkem. V rámci intervence je zakázáno produkovat jiné zemědělské plodiny v prostoru meziřadí a příkmenném pásu intenzivních sadů, zároveň je nutné zajistit bylinný pokryv meziřadí na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci ekoschémat. Intervence je svým charakterem a nastavením podmínek nad veškeré podmínky konvenčního hospodaření stanovené právními předpisy, tak i nad podmínky podmíněnosti. CS 143 CS Péče o založený agrolesnický systém - zajištění péče o vysazené dřeviny v rámci této intervence jde nad rámec DZES a ekoschémat. Agrolesnické systémy budou zakládány na orné půdě a na trvalých travních porostech. Stromy vysazené na zemědělské půdě mají nesporný vliv na významné omezení vodní a větrné eroze. Svými kořeny a opadem zvýší podíl organické hmoty v půdě a zkvalitní její strukturu a zabrání její degradaci. Kořeny a kvalitní půdní struktura podporují zasakování vody. Navíc kolem dřevin vysazených na orné půdě bude ochranný pás (tráva a nebo bylinný pokryv), který může být započítán do neprodukčních ploch. Cíl 6 Přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu A) Základní podmínky podmíněnosti DZES 8 – Minimální podíl zemědělské plochy věnovaný neprodukčním plochám nebo prvkům - vyčlenění různých typů neprodukčních ploch a krajinných prvků včetně jejich ochrany proti poškození, rušení nebo ořezu ve stanoveném období a omezení používání přípravků na ochranu rostlin zajišťuje zachování minimální míry biologické rozmanitosti na zemědělské půdě, DZES 9 – Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty v lokalitách Natura 2000 - je ochranou a zachováním rozlohy trvalých travních porostů ve vymezených lokalitách soustavy Natura 2000, kterým je kladen důraz na péči o cenné biotopy. Povinné požadavky na hospodaření zajišťují minimální ochranu biologické bezpečnosti, stanovišť a krajiny prostřednictvím požadavků na základě: PPH 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, PPH 4 Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Těmito požadavky je prováděna ochrana významných krajinných prvků vodní tok a údolní niva, dřevin rostoucích mimo les, předmětů ochrany evropsky významné lokality nebo stanovišť vybraných druhů ptáků v souvislosti se zemědělským hospodařením. B) Režimy pro klima a životní prostředí - Celofaremní ekoplatba - Společná podmínka pro ornou půdu: Vyčleňování neprodukční plochy z orné půdy Zvýšení ochrany biologické rozmanitosti, posílení ekosystémové služby a zachování stanoviště a krajiny v rámci opatření nového nástroje I. pilíře Režimů pro klima a životní prostředí bude zajištěno požadavky Celofaremní ekoplatby na veškeré zemědělské půdě vyčleněním vyššího procenta neprodukčních ploch v časovém náběhu a to i s ohledem na plnění cílů strategie biodiverzity 2030. Celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností (o 1 %). V reakci na připomínky Evropské komise k DZES 8 Česká republika zahrne i variantu 4 % pro vyčlenění neprodukčních ploch. Zemědělec má možnost výběru mezi dvěma variantami: I. varianta 4 % (minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazené na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem). Žadatel má povinnost vyčlenit 5 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, které jsou tvořeny:  plochami ochranných pásů včetně ochranných pásů DZES 4, DZES 5, DZES 7, PPH 2 nebo  úhorů nebo  krajinných prvků nebo  kombinacemi těchto prvků. II. varianta 7 % (minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vážící dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, přičemž 3 % z toho tvoří půda ponechaná ladem nebo neprodukční prvky). Žadatel má povinnost vyčlenit 8 % a od roku 2026 pak 9 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, z toho minimálně: CS 144 CS  3 % musí tvořit plochy ochranných pásů včetně ochranných pásů DZES 4, DZES 5, DZES 7, PPH 2 nebo úhorů nebo krajinných prvků nebo kombinace těchto prvků, ostatní plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce  5 %, resp. 6 % plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce. Režimy pro klima a životní prostředí - Celofaremní ekoplatba – Požadavky a specifické podmínky pro 3. Kultura úhor (U) Nad rámec standardů DZES tato intervence požaduje údržbu úhoru s porostem z pouze stanovených plodin (Nektarodárný úhor). Údržba je časově vymezena, bez použití hnojiv, upravených kalů a POR, bez produkce. Vzhledem k tomu, že do směsí jsou vybírány rostliny, jejichž pyl představuje pro včelu a další příbuzné druhy kvalitní zdroj bílkovin v období, kdy je potravy v krajině nedostatek, je přínos nektarodárných úhorů pro posílení biodiverzity v zemědělské krajině významný. Nadstavbový přístup pro půdu ležící ladem nad rámec standardu DZES 8 v rámci celofaremní ekoplatby zajistí, že plocha má zvláštní, vyšší přínos pro opylovače a další volně žijící organismy. Nektarodárný úhor je zaměřen na podporu hmyzu závislého na zdrojích pylu a nektaru (včela medonosná, čmelák, samotářské včely) z kvetoucích rostlin. Zemědělsky intenzivně využívaná krajina je pro hmyz a další živočichy značně chudým prostředím, kvetoucí rostliny na většině našeho území chybí. Zelený úhor s víceletým závazkem údržby cílí na vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou (mikro a mezoedafon, případně pseudoedafon). Komplex podmínek podporující biodiverzitu a zároveň podporu sekvestraci uhlíku formou agrotechniky prováděním sklizní v obmýtí 3 roky a více je stanoven pro rychlerostoucí dřeviny. U školek pak se jedná o snížení používaných vstupů. C) Příspěvek k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajinu uvádí intervence II. pilíře: AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů - nad rámec standardů DZES jsou stanoveny speciální podmínky sloužící k šetrnému obhospodařování vymezených cenných biotopů na trvalých travních porostech. Nad rámec ekoschémat, je AEKO bráno jako dobrovolná podpora uplatňovaná v rámci víceletých závazků se specifickými podmínkami pro jednotlivé managementy (dodržení intenzity, ponechání nepokosených ploch, omezení hnojení, seče, pastva, atp.) Ke zlepšení biotopů na trvalých travních porostech přispívá i platba na výsledek. AEKO – Krajinotvorné sady - intervence navazuje svými podmínkami na DZES a ekoschémta podporující ponechání vyšší rozlohy neprodukčních ploch, zároveň se jedná o dobrovolnou podporu uplatňovanou v rámci víceletých závazků. Svými podmínkami umožňuje pouze velmi extenzivní hospodaření, což vede k redukci používání herbicidů, fungicidů a insekticidů. AEKO – Podpora biodiverzity na o.p. - nad rámec standardů DZES je podporováno zakládání neprodukčních ploch na orné půdě s cílem podpořit biodiverzitu ptactva, drobných obratlovců a opylovačů v zemědělské krajině skrze zajištění potravních zdrojů a poskytnutí úkrytů a hnízdišť v období, kdy je jich v zemědělské krajině nedostatek. Nad rámec ekoschémat, je AEKO bráno jako dobrovolná podpora uplatňovaná v rámci víceletých závazků, kdy v rámci jednotlivých titulů jsou používány specifické směsi osiv a jsou stanoveny další podmínky, jako jsou rozměry podporovaných ploch a příslušná období pro založení porostů, mechanickou údržbu nebo zapravení plodin do půdy. Zároveň je zakázáno na podporovanou plochu provádět aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. V rámci titulu Ochrana čejky chocholaté je použita speciální směs osiv, přičemž porost je na ploše ponechán po delší časové období, než je požadováno v rámci ekoschémat. Lesnicko-environmentální platby – Biodiverzita, Genofond - v lesních porostech bude podpořena biodiverzita ekosystémová u vybraných lesních typů v oblastech Natura 2000 a ZCHÚ, biodiverzita CS 145 CS druhová u habitatových stromů na ostatním území a biodiverzita genová šetrným sběrem reprodukčního materiálu v uznaných zdrojích selektovaného reprodukčního materiálu. Neproduktivní investice v lesích - jedná se o zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa. Při posílení rekreační funkce lesa dojde k usměrnění návštěvnosti a zároveň ochraně hodnotných území. Přeměna porostů náhradních dřevin - jedná se o nahrazení nepůvodních porostů vysazovaných v minulém století z důvodů vysokých imisních zátěží. Při obnově jsou využívány vhodné dřeviny podle současně platných právních předpisů. Cíl 9 Zlepšit reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a boj proti antimikrobiální rezistenci A) Základní úroveň podmínek podmíněnosti PPH 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, obecné zásady a požadavky potravinového práva, PPH 6 Směrnice Rady 96/22/ES, zákaz používání některých látek v chovech, PPH 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, uvádění POR na trh, PPH 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, pesticidová směrnice, PPH 9 Směrnice Rady 2008/119/ES, požadavky na ochranu telat, PPH 10 Směrnice Rady 2008/120/ES, požadavky na ochranu prasat, PPH 11 Směrnice Rady 98/58/ES, o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Požadavky z oblasti bezpečnosti potravin na kvalitu a bezpečné zacházení s potravinami, nakládání s přípravky na ochranu rostlin a pesticidy a základní požadavky z oblasti pohody zvířat, které musí být dodržovány na základě zákonných povinností doplňují intervence II. pilíře. B) Příspěvek k zlepšování reakce zemědělství EU na celospolečenskou poptávku po potravinách a zdraví, jakož i dobrých životních podmínek zvířat uvádí intervence II. pilíře: AEKO – Integrovaná produkce - nad rámec legislativně stanovených požadavků podmíněnosti dochází k omezení používání prostředků na ochranu rostlin, přičemž je stanoven seznam účinných látek, které nesmějí být vůbec používány. Podporovány jsou udržitelné způsoby hospodaření s omezením vstupů (zejména prostředků na ochranu rostlin) a s využitím postupů a technologií šetrných k životnímu prostředí. V rámci titulu Integrovaná produkce révy vinné je povinností žadatele založit bylinný pokryv stanovenou směsí osiv, v meziřadí a manipulačním prostoru, na vyšším podílu plochy vinice než je požadováno v rámci ekoschémat. AEKO – Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě - nad rámec některých standardů DZES dochází k omezení či úplnému zákazu používání prostředků na ochranu rostlin v v ochranných pásmech resp. povodích vodárenských nádrží sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, čímž dojde ke snížení smyvu nebo průniku těchto látek a jejich reziduí do podzemních i povrchových vod. DŽPZ - cílem intervence je zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat - naplnění jejich přirozených potřeb, přispívá k zavádění inovativních postupů a technologií jejich chovu. Podpora v rámci této intervence je cílena do sektoru dojeného skotu a do sektoru prasat. Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací - podporována je vakcinace, jejímž cílem je snížit používání antimikrobik v chovech prasat a omezovat tak rizika pro zdraví zvířat i konzumentů potravin pocházejících od těchto zvířat. 3.1.3 Vysvětlení, jak zvýšit celkový příspěvek, jak je uvedeno v článku 105 Požadavky podmíněnosti v základní linii, opatření a intervence v rámci Režimů pro klima a životní prostředí a v rámci II. pilíře ke zvýšení celkového příspěvku zelené architektury v souvislosti s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu jsou připraveny na základě posouzení potřeb. K dosažení těchto cílů je sestavena intervenční strategie viz kap. 2.1. K dosažení cíle jsou stanoveny i prvky společné pro několik intervencí – viz kap. 4. Podrobný popis a číselné údaje jsou uvedeny v rámci těchto jednotlivých kapitol. CS 146 CS Očekávaná zlepšení jsou uvedena v tabulce s relevantními ukazateli dopadu stanovenými podle přílohy I nařízení (EU) 2021/2115 - viz kap. 2.3 Cíl 4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně A) Základní podmínky podmíněnosti Zvýšené úrovně požadavků podmíněnosti je docíleno revizí podmínek standardů s ohledem na výsledky analýzy prostředí dotčeného zemědělskou činností a rozšířením podmínek vzhledem k začlenění zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí (greeningu). Podmínky standardu DZES 1 – Zachování poměru trvalých travních porostů ze stávajících opatření pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greeningu) ukládají individuální povinnost zemědělci nad základní rámec pro standardy stanovený nařízením (EU) 2021/1115 podmínky standardu DZES 1 zákaz rozorání ploch s trvalými travními porosty nacházející se v tzv. environmentálně citlivých plochách mimo lokality Natura 2000. Výčet environmentálně citlivých ploch mimo lokality Natura 2000 byl rozšířen oproti výčtu v rámci greeningu o plochy s trvalými travními porosty nacházející se v ochranných pásmech vodních zdrojů, plochy v infiltračních oblastech, díly půdních bloků nebo jejich části nacházející se do 25 metrů od vodního útvaru a pozemky, na kterých se nachází dráha soustředěného odtoku. Rozšíření podmínek standardů představuje i požadavek standardu DZES 2 na dodržení omezení hospodaření na zamokřených půdách bohatých na uhlík (bude definováno na základě očekávaného výstupu výzkumného úkolu VÚMOP v.v.i. pro implementaci podmínek standardu v roce 2025). B) Režimy pro klima a životní prostředí nastavují zvýšenou úroveň podmínek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně prostřednictvím opatření Celofaremní ekoplatba – viz kap. 5.31. Požadavky a specifické podmínky pro intervenci č. 1. Zemědělskou kulturu trvalé travní porosty (T) (je jednou z 11 intervencí v rámci Celofaremní ekoplatby) představují zvýšení ambicí podmínkami důsledného zachování úrovně zatravnění a povinností zatravnění plochy při povoleném rozorání plochy za náhradu, které mají dopad na ukládání uhlíku. Kromě náhradního zatravnění představuje zvýšenou ambici intervencí Celofaremní ekoplatby požadavek na 3-15 % neposečené plochy na sečených DPB s výměrou větší než 12 ha. V reakci na připomínku k nízkým environmentálním ambicím ČR doplnila celofaremní ekoplatbu o povinnost vyčleňovat na travních porostech neprodukční plochy v podobě neposečených ploch od určité výměry dílu půdního bloku. Ponecháním neposečených ploch je jednak umožněno dokončit vývoj semen a bylin, a tím přispět k zachování a zlepšení botanické skladby společenstev a současně je umožněno dokončení vývoje dospělců hmyzu. V neposlední řadě je vytvořena šance na přežití i pro druhy, o kterých na lokalitě zatím nevíme, a dosavadně nastavený management by jim nemusel vyhovovat. Celoplošným sečením dochází ke ztrátám vody z půdního profilu, díky vyšším teplotám a výparu. Částečně nepokosené plochy mohou tak přispět i k lokální regulaci bioklimatu. S ohledem na snížené stavy hospodářských zvířat v České republice (průměrná intenzita chovu zvířat v roce 2019, která zahrnuje výhradně přežvýkavce je 0,3 v porovnání s průměrem EU – 0,73 v roce 2013 – viz. Zpráva EK k provádění směrnice Rady 91/676/EHS) je zdůrazněna potřeba modifikované pratotechniky na zabezpečení mimoprodukčních funkcí trvalých travních porostů. Termín operací seče a pastvy byl stanoven nad rámec základní údržby tak, aby byl nalezen kompromis mezi biotickým tlakem přírody (tj. půdní a klimatické podmínky) a způsobem ošetřování travních porostů s aspektem zamezení degradace travního porostu. Trvalé travní porosty chrání půdu proti účinkům vodní a větrné eroze. Zejména přerůstání trávy může v případě vydatnějších srážek způsobit polehnutí porostu a urychlit odtok vody v krajině, resp. zvýšit kinetickou rychlost odtoku vody. Kořenová soustava půdu chrání, zlepšuje její strukturu, zvyšuje obsah humusových látek a tím i úrodnost. Půdní struktura pod travními porosty je ve vodě stabilnější díky vyššímu obsahu humusu a díky vyšší biologické aktivitě. Při účelném ošetřování porostu zabraňuje rozšiřování plevelů, při dočasném uvedení orné půdy do klidu má funkci konzervační. Ekosystémy travních porostů jsou nesmírně bohatá společenstva rostlin, živočichů a ostatních organismů. V tom spočívá jejich další funkce uchování četnosti druhů (podpora biodiverzity). Historicky vysokou míru zornění Česká republika snížila díky podpoře zatravnění v rámci rozvoje venkova; podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je v ČR o 3 % nižší než průměr EU. Povinnost zatravnění plochy při povoleném rozorání za náhradu (návazně na DZES 1) představuje za CS 147 CS ČR výměru přesahující 50 tisíc ha. Povinnost je sledována na úrovni zemědělského subjektu. S ohledem na mimoprodukční funkci trvalých travních porostů je nutno udržet tento extenzivní typ hospodaření spojený s údržbou krajiny. V kontextu ukrajinského konfliktu narůstá tlak na využití zemědělské půdy pro produkční účely (pěstování tržních plodin), a hrozí tak riziko dalšího zornění. Využit bude motivační efekt celofaremní ekoplatby pro travní porosty, aby zemědělci setrvali v tomto typu hospodaření. Je nutné zdůraznit synergický efekt mezi nastavením DZES 1 a celofaremní ekoplatbou. Česká republika zvolila přísné nastavení, v němž DZES 1 zakazuje rozorat takové travní porosty, které plní klíčovou roli z hlediska environmentálních aspektů, zejména se jedná travní porosty podporující biodiverzitu, zabraňující erozi, smývání pesticidů a hnojiv do vodních toků a v neposlední řadě podporující vznik druhově bohaté a geneticky rozmanité plochy s možností růstu a vývoje pro živé organismy. Jedná o významnou ambici, a to i vzhledem k podílu těchto travních porostů, které v případě České republiky představují v rámci Natura 2000 141 353 ha a oblasti mimo Natura 2000 činí 287 991 ha. Požadavky a specifické podmínky pro intervenci č. 4. zemědělskou kulturu - orná půda (G) (je jednou z 11 intervencí v rámci Celofaremní ekoplatby) představují vyšší ambici s podmínkou zachování travního porostu na orné půdě (G), s možností převodu pouze na zemědělskou kulturu trvalý travní porost (T). Ochranu a zlepšování kvality zemědělské půdy a zadržování vody v krajině, které také přispívají ke zmírnění dopadů změny klimatu, řeší ozelenění meziřadí trvalých kultur. Nad podmínky standardu DZES 6 zajišťující minimální pokryv půdy navazuje povinnost založení a údržby zeleného pokryvu v meziřadí a manipulačním prostoru u ovocných sadů a vinic. Vliv ozelenění vinice je významný na mikroklima v nejteplejších letních dnech. Při teplotách nad 30 °C zvyšuje bylinná vegetace až o 20 % relativní vzdušnou vlhkost a až o 1,3 °C snižuje teplotu vzduchu na povrchu listů révy. Komplex podmínek podporující biodiverzitu a zároveň podporu sekvestraci uhlíku formou agrotechniky prováděním sklizní v obmýtí 3 roky a více je stanoven pro rychlerostoucí dřeviny. C) Intervence II. pilíře V rámci intervence AEKO – Zatravňování orné půdy dojde k rozšíření intervence na základě rozšíření oblastí vhodných k zatravnění ve vazbě na redesign erozní ohroženosti a infiltrační oblasti. Zvýšenou ambicí s ohledem na tento cíl je především zavádění podpory zakládání agrolesnických systémů. Dřeviny přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a regulaci klimatických změn vázáním CO2 do dlouhodobého úložiště uhlíku ve formě podzemní biomasy a dřeva. Svým opadem a kořeny zlepšují strukturu půdy a zvyšují obsah organické hmoty (SOM), která zvyšuje infiltrační a retenční schopnosti půdy. U intervence Zalesňování zemědělské půdy dojde k zajištění vhodné skladby obnovovaných porostů, kterou garantují limity stanovené vyhláškou č. 298/2018 Sb., která vznikla na základě konsenzuální odborné diskuze, a která tuto variabilitu z hlediska stanovištně vhodných dřevin a klimatických změn zahrnuje. Bude aktualizována vrstva vhodnosti k zalesnění na základě nových vědeckých poznatků s ohledem na životní prostředí a klima. Cílenými investičními opatřeními budou snižovány emise ze zemědělství podporou vhodných technologií a strojů. Cíl 5 Podporovat udržitelný rozvoj a účinné řízení přírodních zdrojů A) Základní podmínky podmíněnosti Zvýšené úrovně požadavků je docíleno revizí podmínek standardů DZES 5 a 6 s ohledem na výsledky analýzy prostředí dotčeného zemědělskou činností a rozšířením podmínek v rámci DZES vzhledem k začlenění zemědělských postupů příznivých pro zlepšení a udržení kvality přírodních zdrojů (greening) o podmínky střídání plodin na orné půdě v rámci DZES 7a a současně prodloužení doby přítomnosti porostu meziplodiny z 8 na 12 týdnů. K podmínkám tohoto standardu byly zařazeny i podmínky omezení plochy jedné plodiny na méně než 30 ha a na výměře méně než 10 ha v případě silně erozně ohrožených ploch DZES 7b. Podmínky standardu DZES 6 byly rozšířeny na 100 % povinné plochy orné půdy, která dosud byla omezena sklonitostí na cca 25 % výměry. CS 148 CS Rozšíření podmínek u tohoto standardu DZES 6 představuje také doplnění povinnosti pokryvu meziřadí u trvalých kultur - 25 % meziřadí vinic, 50 % meziřadí sadů. B) Režimy pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba. Požadavky a specifické podmínky pro intervenci č. 2, č. 5, č. 6, 7, č. 8 a č. 10. Vyšší míry podpory udržitelného rozvoje přírodních zdrojů a synergického efektu bude u intervence č. 2 Kultura standardní orná půda (R) dosaženo ve spojení s podmínkou diverzifikací plodin a navýšením organické hmoty v orné půdě. Intervence je cílena na celkové zlepšení kvality půdy a snížení erozní ohroženosti půd. Klíčovým aspektem je nastavení udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě, které zohledňuje národní specifika České republiky: z celkových 2,5 mil ha orné půdy České republiky mají čeští farmáři pouze omezenou možnost obhospodařovat hnojem - pouze jeden milion hektarů orné půdy. Česká republika proto považuje za nezbytné zahrnout postupy doplňování organické složky do půdy do celofaremní ekoplatby, a to prostřednictvím “Modelu OH”. Zásadními rozdíly charakteristik ČR oproti jiným členským státům EU, které vedly k zavedení této podmínky jsou:  obsah organického uhlíku v ČR je nízký v porovnání s EU průměrem, který činí 4,3 % uhlíku, zatímco za ČR to je pouze 2 %  více než 50 % ZPF v České republice je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory. ČR by zde ráda prezentovala výsledky výzkumného projektu: Projekt trval 3 roky, součástí bylo ověřování přímo v terénu, v krajině velmi členité a pahorkaté. Jeho závěrem je, že aplikace kvalitní organické hmoty má jednoznačně pozitivní vliv z hlediska omezení vodní eroze. Ztráta půdy byla o 50 % až 60 % nižší než u varianty bez statkového hnojení. Pozitivní vliv aplikace organiky byl zjištěn i v případě omezení množství povrchového odtoku. Dále má jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu půdy, která méně podléhá vodní erozi a lépe odolává suchu. Dále je nutné zmínit doporučení EK pro ČR pro Strategické plány: „Přispět k odolným systémům hospodaření - mimo jiné prostřednictvím zvýšení organické hmoty v půdě a tím ochránit půdu před erozí a zadržet vodu v půdě. Takovým postupem aplikace statkových hnojiv bezesporu je. Ochranu vod nad rámec standardu DZES 4 a zvýšenou ambici v oblasti ochrany kvality vod, k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod představuje zavedení podmínky v rámci Režimů pro klima a životní prostředí vyčlenění ochranného pásu podél vodního toku bez aplikace hnojiv, upravených kalů a POR u DPB, které se nachází ve vzdálenosti do 6 m od útvaru povrchových vod, od hranice DPB dovnitř v minimální šíři 6 m. Ostatní intervence výše uvedené (č. 5, 6, 7, 8 a 10) cílí na udržitelné zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje, tlumení nepříznivých dopadů degradačních faktorů na hospodaření a ekosystémy. Na DZES 6 navazuje povinnost založení a údržby zeleného pokryvu v meziřadí a manipulačním prostoru sadu a vinic a jiné kultuře – krajinotvorný sad a plochy s víceletými plodinami na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci podmíněnosti (v rámci celofaremní ekoplatby je povinnost zajištění pokryvnosti stanovena na 100 % u sadů, ploch s víceletými plodinami na 30 % a na 50 % u vinic). Ozeleněné meziřadí minimalizuje vodní a větrnou erozi půdy, obohacuje půdu o organickou hmotu a podmiňuje tak vysoký obsah humusu v půdě, výrazně zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, podmiňuje několikanásobně vyšší množství žížal, které zpřístupňují rostlinám živiny, prokypřují půdu a obohacují humusem i podorniční půdní horizont a významný je rovněž vliv ozelenění vinice na mikroklima v nejteplejších letních dnech. Při teplotách nad 30 °C zvyšuje bylinná vegetace až o 20 % relativní vzdušnou vlhkost a až o 1,3 °C snižuje teplotu vzduchu na povrchu listů révy. K již stávající podmínce týkající se omezeného počtu vstupů u sadů (nejvýše čtyři aplikace herbicidů) v příkmenném pásu, byla tato podmínky doplněna u vinic a dále doplněna podmínka zákazu aplikace herbicidů v prostorách meziřadí a manipulačních prostor. Pro udržitelné hospodaření s organickou hmotou na chmelnicích platí podmínky na výměře minimálně 30 % chmelnice. Údržba meziřadí a manipulačních prostor ve chmelnici je prováděna s omezenými vstupy, pouze mechanicky. Udržitelné hospodaření s CS 149 CS organickou hmotou je řešeno s akcentem na aplikaci statkového hnojiva vzniklého roční produkcí chmele, jako vedlejšího produktu při jeho pěstování (posklizňových zbytků) tzv. chmelinka). Režimy pro klima a životní prostředí – intervence Precizní zemědělství. Cílem opatření je zefektivnění materiálových vstupů a zachování produkční schopnosti půdy při dodržování agroenvironmentálních omezení daného stanoviště. Intervence podpoří zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje, zajistí tlumení nepříznivých dopadů degradačních faktorů na hospodářství a ekosystémy, a to díky tomu, že cílí na optimalizaci hospodaření na plochách s rozdílnou produkční schopností v rámci pozemku. Díky snížení ztrát živin a zvýšení účinnosti jejich využívání přispěje k cíli F2F. C) Intervence II. pilíře Příspěvek intervencí rozvoje venkova k tomuto cíli spočívá v:  pokračování podpory přechodu na ekologické zemědělství a umožnění souběhu ekologického zemědělství a konvenčního zemědělství u jednoho žadatele, zavedení povinného školení jednou za závazek o nejvhodnějších praktikách hospodaření v EZ,  zavádění podpory pěstování meziplodin působících svým kořenovým systémem na degradační procesy půdy (zejména utužení), přičemž v případě meziplodin proti utužení dochází k cílení do území výrazně ohroženého degradačními procesy,  v případě zatravňování orné půdy dalším cílení z hlediska ochrany vody na infiltrační oblasti,  zadržení vody v krajině, protierozních a protipovodňových opatřeních. Vyšší ambici plnění Cíle 5 pro rozvoj a účinné řízení přírodních zdrojů voda a půda podporuje další prémiový stupeň v rámci Režimů pro klima a životní prostředí – Celofaremní ekoplatba. Jedná se o nadstavbu celofaremní ekoplatby. Žadatel má povinnost splnit podmínky základního stupně celofaremní ekoplatby. Možnosti plnění Premiového stupně celofaremní ekoplatby jsou následující:  vyčlenění plochy pásů podél vodních toků,  vyčlenění neprodukční plochy ve výši 7 % z orné půdy subjektu nebo  kombinací obou opatření. Cíl 6 Přispět k zastavení a navrácení ztráty biologické rozmanitosti A) Základní podmínky podmíněnosti Zvýšené úrovně požadavků je docíleno úpravou podmínek standardu DZES 8 na stanovený podíl zemědělské plochy věnovaný neprodukčním plochám nebo prvkům s ohledem na výsledky analýzy prostředí dotčeného zemědělskou činností a rozšířením výčtu chráněných krajinných prvků o druh krajinného prvku - kamenný snos a skalka. K rozšíření podmínek došlo zařazením DZES 9 na zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty v lokalitách Natura 2000 vzhledem k začlenění zemědělských postupů příznivých pro zlepšení a udržení kvality přírodních zdrojů a převedení těchto podmínek do podmíněnosti z greeningu. U standardu DZES 8 je doplněna možnost vyčlenit 4 % „ryze“ neprodukčních ploch:  krajinné prvky, úhory a ochranné pásy  bez započtení meziplodin či dusík vázajících plodin  a rozšiřuje se spektrum ochranných pásů:  ochranný pás kolem krajinných prvků, na kterém nemusí probíhat zemědělské operace, je bez použití přípravků na ochranu rostlin a hnojení a  ochranný pás pro agrolesnictví – pásy s dřevinami. B) Režimy pro klima a životní prostředí - Celofaremní ekoplatba pro intervence č. 3, č. 9 a č. 11. Intervence č. 3 – zemědělská kultura úhor (U), intervence č. 9 – zemědělská kultura rychle rostoucí dřeviny (D) a Intervence č. 11 - Společná podmínka pro ornou půdu - Vyčleňování neprodukční plochy z orné půdy reaguje na požadavek Evropské komise, která ve své strategii pro biologickou rozmanitost stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy CS 150 CS (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor). Je potřeba podporovat rozmanitost druhů a stanoviště mimo chráněná území a tím přispět k zastavení a navrácení ztráty biologické rozmanitosti. Zejména na orné půdě je nutné více vhodných stanovišť vytvářet pro podporu hmyzu. Zajištění obnovy mozaikovosti krajiny je podpořeno zvýšením zastoupení krajinných prvků a neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Nadstavbový přístup pro půdu ležící ladem v rámci celofaremní ekoplatby zajistí, že plocha má zvláštní, vyšší přínos pro opylovače a další volně žijící organismy. Nektarodárný úhor je zaměřen na podporu hmyzu závislého na zdrojích pylu a nektaru (včela medonosná, čmelák, samotářské včely) z kvetoucích rostlin. Zemědělsky intenzivně využívaná krajina je pro hmyz a další živočichy značně chudým prostředím, kvetoucí rostliny na většině našeho území chybí. Zelený úhor s víceletým závazkem údržby cílí na vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou (mikro a mezoedafon, případně pseudoedafon). Komplex podmínek podporující biodiverzitu a zároveň podporu sekvestraci uhlíku formou agrotechniky prováděním sklizní v obmýtí 3 roky a více je stanoven pro rychlerostoucí dřeviny. U školek pak se jedná o snížení používaných vstupů. Celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností (o 1 %). V reakci na připomínky Evropské komise k DZES 8 Česká republika zahrne i variantu 4 % pro vyčlenění neprodukčních ploch. Zemědělec má možnost výběru mezi dvěma variantami: I. Varianta 4 % (minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazené na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem). Žadatel má povinnost vyčlenit 5 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, které jsou tvořeny:  plochami ochranných pásů včetně ochranných pásů DZES 4, DZES 5, DZES 7, PPH 2 nebo  úhorů nebo  krajinných prvků nebo  kombinace těchto prvků. II. Varianta 7 % (minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vážící dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, přičemž 3 % z toho tvoří půda ponechaná ladem nebo neprodukční prvky. Pro meziplodiny by měly členské státy používat faktor 0,3): Žadatel má povinnost vyčlenit 8 % a od roku 2026 pak 9 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, z toho minimálně:  3 % musí tvořit plochy ochranných pásů včetně ochranných pásů DZES 4, DZES 5, DZES 7, PPH 2 nebo úhorů nebo krajinných prvků nebo kombinace těchto prvků, ostatní plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce  5 %, resp. 6 % plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce. C) Intervence II. pilíře Příspěvek spočívá v  případě krajinotvorných sadů v rozšíření možného spektra žadatelů, kromě ekologických zemědělců bude umožněn vstup také pro konvenční zemědělce, což přispěje k větší podpoře ekostabilizačních prvků v krajině,  zavedení podpory zakládání kombinovaných biopásů cílených na podporu koroptve,  zakládání neprodukčních ploch zajišťujících druhově bohaté pokrytí orné půdy,  možnosti většího rozšíření neprodukčních ploch poskytujících krmivovou základnu či plochy vhodné pro zahnízdění a vyvedení mláďat, a to v důsledku zvýšení maximálního podílu biopásu na DPB, CS 151 CS  zavedení platby na výsledek u intervencí cílených na ošetřování extenzivních travních porostů (v případě ošetřování travních porostů), což umožní cílit podpory na větší druhovou pestrost travních porostů v předem definovaném území,  specifikaci podmínek pro obhospodařování málo úživných pastvin tak, aby jejich obhospodařování více odpovídalo potřebám těchto ploch vymezených ve vrstvě ENVIRO, možnost nižší intenzity chovu hospodářských zvířat ve vybraných typech chráněných území (1. a 2. zóna CHKO, maloplošná ZCHÚ a zóny soustředěné péče NP a vymezených travních biotopů ve vrstvě mapování biotopů),  stanovení maximálního limitu přívodu dusíku hnojením u hnojených variant mezofilních a vlhkomilných luk a horských a suchomilných luk s cílem zamezit změnám druhového složení porostu směrem k dominanci vzrůstných trav na úkor jetelovin a dvouděložných bylin,  zvýšení maximálního možného limitu podílu nepokosené plochy na DPB z 10 na 15 % čímž se zvýší pozitivní efekt ponechání části porostů dočasně při entomofaunu na těchto dílech půdních bloků,  ponechání na kosených dílech půdních bloků s výměrou větší než 10 ha nepokosené plochy,  zavedení podpory zachování habitatových stromů, které splňují nároky na stanoviště pro mnoho druhů (zejména lesní ptáci a hmyz) a jsou klíčové pro výskyt těchto druhů, ať již běžných nebo i chráněných či ohrožených,  omezení či zákazu aplikace cca 50 % nebezpečných účinných látek uvedených v databázi pesticidů EU, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci intervence Integrovaná produkce a Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě. Cíl 9 Zlepšit reakci zemědělství Unie na společenské požadavky na potraviny a zdraví, zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a boj proti antimikrobiální rezistenci C) Příspěvek intervence II. pilíře spočívá v  rozšíření ploch, kde budou realizovány způsoby hospodaření šetrné k životnímu prostředí v rámci integrované produkce, o konzumní brambory,  zavedení sledování plnění limitů obsahu pesticidů v plodech ovoce, zeleniny a jahodníku pěstovaných v systému integrované produkce,  zavedení doplňkových plateb v rámci integrované produkce révy vinné za úplný zákaz aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice nebo za zakládání porostů v neozeleněných meziřadích vinice,  zavádění podpory omezení množství aplikovaných prostředků na ochranu rostlin na plochách orné půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů,  rozšíření podpory dobrých životních podmínek zvířat spočívajících ve zlepšení stájového prostředí dojeného skotu – dojnice a telata do 2 měsíců věku,  zavádění podpory vakcinace v chovech prasat za účelem snižování použití antimikrobik,  podmínky navržené v rámci intervence Ekologické zemědělství podporují produkci vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem. Navýšení domácí poptávky po biopotravinách bude podporováno prostřednictvím marketingové kampaně zaměřené na spotřebu biopotravin. Zavedení povinného zastoupení biopotravin (5-10 %) v tzv. školních projektech bude stimulovat poptávku po biopotravinách (do budoucna i ve veřejném stravování). 3.1.4 Vysvětlení, jakým způsobem přispívá struktura strategického plánu SZP z hlediska environmentální a klimatické tématiky k plnění již zavedených dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních nástrojích uvedených v příloze XI nebo z nich vycházejících Cíl 4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně CS 152 CS Architektura SP SZP v cíli 4 vychází z předpisů uvedených v příloze XI nařízení ke SP SZP a z dlouhodobých národních cílů. Přispívá k Implementačnímu plánu Strategického rámce ČR do roku 2030, ke klíčové oblasti 3 Odolné ekosystémy, SC 15 Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku. Dlouhodobé cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství (metan, oxid dusný) v ČR vychází z nařízení EP a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody, Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu a Politiky ochrany klimatu v ČR. Pro sektory zemědělství a lesnictví je závazné rovněž nařízení EP a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Cíle ČR v oblasti snižování emisí amoniaku vychází ze směrnice EP a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, která je v ČR transponována zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy. Hlavním cílem je stanovit vhodný mix nákladově efektivních opatření a nástrojů v klíčových sektorech, které povedou k dosažení cíle ČR snížit celkové emise skleníkových plynů v souladu s nařízením EP a Rady (EU) 2018/842 a emise amoniaku v souladu se směrnicí EP a Rady (EU) 2016/2284. Respektována bude rovněž Strategie EU ke snížení emisí metanu. K plnění národních cílů přispívají intervence II. pilíře:  AEKO - Zatravňování orné půdy  Agrolesnictví (založení a péče)  Zalesňování zemědělské půdy (založení a péče)  Technologie snižující emise GHG a NH3 Co se týká snižování emisí nebo zachování, nebo zvyšování míry ukládání uhlíku tak předpokládáme příspěvek následujících intervencí: 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – plošná ekoplatba, 18.70 AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů; 16.70 AEKO - zatravňování orné půdy; 26.70 Péče o založený agrolesnický systém (travní systémy) - příspěvek naplánován prostřednictvím ukazatele R.14 Ukládání uhlíku v půdě a biomase: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se snižování emisí, nebo zachování, nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) dále pak prostřednictvím intervencí 35.73 Technologie snižující emise GHG a NH3, 75.47 Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu a 62.58 Intervence v sektoru révy vinné a vína – restrukturalizace – příspěvek naplánován pomocí ukazatele R.16 Investice související s klimatem: Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo k výrobě biomateriálů. V tuto chvíli nedisponujeme odhady o konkrétních dopadech vyčíslených v jednotkách tun ekvivalentu CO2 uhlíku, toto bude zahrnuto do vyhodnocení, které bude dokončeno nejpozději do konce roku 2023. Cíl 5 Podporovat udržitelný rozvoj a účinné řízení přírodních zdrojů Architektura SP SZP k cíli 5 vychází z předpisů uvedených v příloze XI nařízení ke SP SZP. Voda Z dlouhodobých národních cílů přispívá k Implementačnímu plánu Strategického rámce ČR do roku 2030, ke klíčové oblasti 3 Odolné ekosystémy, SC 14 Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody (14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje. 14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje). Problematika ochrany vod je sledována rovněž v rámci Státní politiky životního prostředí 2030 s výhledem do 2050 , strategického cíle 1.1.“Dostupnost vody je zajištěna a její kvalita se zlepšuje“. V rámci aktualizace Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky byly sumarizovány provedené analýzy rizik, zranitelnosti a dopadů změny klimatu na území ČR a formulovány základní principy adaptace, vize a cíle adaptace do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Implementační dokument této strategie Národní akční plán adaptace na změnu klimatu obsahuje soubor 106 adaptačních CS 153 CS opatření, pod které náleží 319 úkolů. Některé z těchto úkolů přispívají k naplňování specifického cíle 3: „Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb vodních a na vodu vázaných ekosystémů s důrazem na posílení přirozeného vodního režimu krajiny a s ohledem na zajištění potřeb lidské společnosti a udržitelné užívání vody.“ Konkrétní cíle ke zlepšení stavu vod jsou formulovány v Národních plánech povodí (pro Labe, Dunaj, Odru). Národní plány povodí stanovují cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. V rámci přípravy na 3. plánovací období byla provedena druhá aktualizace plánů povodí a první aktualizace plánů pro zvládání povodňových rizik. Pro oblast povrchových vod byly stanoveny cíle směřující ke snížení organického znečištění. Je řešena i otázka snížení znečištění živinami, podpora šetrných zemědělských postupů za účelem zachování a zlepšení struktury půdy, obsahu organické hmoty, retenční kapacity a úrodnosti, zlepšení technické a informační podpory týkající se moderních technologií a postupů pro zemědělce. Podkladem pro aktualizaci plánů povodí a programů opatření pro 3. plánovací období je mj. Strategie ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe, ve které je stanovena potřeba snížení vnosů pro labské profily tak, aby mohly být dosaženy cílové hodnoty živin z pohledu ochrany mořského prostředí. Součástí Národního plánu povodí Odry pro třetí plánovací období je nadregionální strategie ke snížení významného látkového zatížení povrchových vod, jejíž součástí je navržení cílů pro snížení látkového zatížení se zohledněním požadavků ochrany moře a opatření k budoucímu snížení vnosu živin do povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Odry. Pro řešení dopadů klimatických změn (sucho, nedostatek vody, extrémní hydrologické jevy a další dopady) jsou navrhována opatření k úspornému nakládání s vodami. Specifickým cílem je omezovat vznik soustředěného odtoku plošným zadržováním vody či pouhým zpomalením odtoku v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření. S cílem snížení znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházení dalšímu takovému znečištění je vypracován Akční program přijatý podle článku 5 nitrátové směrnice 91/676/EHS. Pro splnění požadavků nitrátové směrnice je nutné stanovení znečištěných a ohrožených vod a vymezení oblastí zranitelných dusičnany (ZOD). V těchto oblastech je upraveno používání a skladování hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Půda Strategie resortu ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030 reaguje na probíhající změny v oblasti klimatických podmínek i dlouhodobé strategické úkoly, které v souvislosti s tím vyplývají z realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, které vláda schválila v červenci 2015. Ve strategickém cíli A.8 Zvyšování ochrany půdy v době klimatické změny s ohledem na udržitelné hospodaření a na komplexní rozvoj a tvorbu krajiny, jehož prioritou je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu, definuje jako dílčí cíl Optimalizaci velikosti půdních bloků ve vztahu k efektivní zemědělské výrobě a ochraně ZPF a cíl Zastavení degradace zemědělské půdy zejména nadměrnou erozí, utužením, úbytkem organické hmoty a kontaminací v exponovaných územích ČR a dále eliminovat vyčerpání živin nevhodnými způsoby obhospodařování. Architektura SP SZP je rovněž v souladu s Koncepcí ochrany před následky sucha pro území České republiky, Cílem této koncepce je zvýšit odolnost ČR vůči nebezpečným projevům sucha a nedostatku vody i v měnících se klimatických a socioekonomických podmínkách. Odolnost bude založena na porozumění riziku sucha, na připravenosti a schopnosti včas reagovat na výskyt sucha a na realizaci preventivních a strategických opatření za účelem minimalizace dopadů sucha a nedostatku vody na společnost, hospodářství a přírodní ekosystémy. V rámci opatření je navrhováno doplnění stávající monitorovací sítě s ohledem na sledování sucha. V rámci priority 3 „Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy“ je navrhováno opatření „Zvýšení ochrany půdy před účinky eroze“, jehož cílem je zvýšit reálnou ochranu zemědělského půdního fondu před následky vodní eroze a přispět tak ke zlepšení retenčních schopností půdy. Využití aplikací (např. Protierozní kalkulačka) i výsledků průzkumu půd umožňují při obhospodařování zemědělské půdy volit optimální kombinaci agrotechnických postupů pro efektivní zemědělskou výrobu s půdoochranými technologiemi. Na zvyšování CS 154 CS retence vody v krajině a odolnosti vodních ekosystémů vůči hydrologickým extrémům je zaměřena priorita 4 „Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny“ V rámci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, implementačního dokumentu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, aktualizovaného pro období 2021-2025, je naplňován cíl SC1 „Je zajištěna ekologická stabilita a poskytování ekosystémových služeb v zemědělské krajině s důrazem na omezení degradace i záboru půdy a posílení přirozeného vodního režimu“. Ovzduší Problematika kvality ovzduší je reflektována v rámci Státní politiky životního prostředí 2030 s výhledem do 2050, konkrétně strategickém cíli 1.2 „Kvalita ovzduší se zlepšuje“. Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší je řešeno v rámci Národního programu ke snižování emisí České republiky (NPSE), který byl aktualizován v roce 2019. Národní emisní inventury jsou dostupné zde https://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/nec revised/inventories/envyjecbw. Hodnoty národních závazků ke snížení emisí jsou následující: Zdroj dat: ČHMÚ, MŽP K plnění národních cílů přispívají: Základní podmínky podmíněnosti  K plnění cílů k zachování kvality přírodních zdrojů mohou přispívat podmínky standardů  DZES 4 - Zřizování ochranných pásů podél vodních toků  DZES 5 - Zpracování půdy snižující riziko degradace půdy a eroze  DZES 6 - Minimální půdní pokryv  DZES 7 a, b - Střídání plodin na orné půdě a základní právní podmínky povinných požadavků na hospodaření  PPH 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, vodní směrnice  PPH 2 Směrnice Rady 91/676/EHS, nitrátová směrnice. Režimy pro klima a životní prostředí Intervence II. pilíře:  AEKO – Zatravňování orné půdy:  Zatravňování erozně ohrožené orné půdy (běžnou směsí, druhově bohatou a regionální směsí)  Zatravňování DSO  Zatravňování podél vodního toku (běžnou směsí, druhově bohatou a regionální směsí)  Zatravňování infiltračních oblastí  AEKO – Meziplodiny (proti utužení, zlepšující strukturu půdy)  Ekologické zemědělství  Pozemkové úpravy https://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/nec revised/inventories/envyjecbw CS 155 CS K dodržování minimálních požadavků k používání hnojiv i mimo ZOD se zavazují žadatelé v rámci AEKO a EZ. Cíl 6 Přispět k zastavení a navrácení ztráty biologické rozmanitosti Architektura SP SZP k cíli 6 vychází z předpisů uvedených v příloze XI nařízení ke SP SZP a z dlouhodobých národních cílů přispívá Strategický rámec ČR do roku 2030, který definuje cíle v klíčových oblastech rozvoje ČR. Cílem je dosažení přítomnosti životaschopných, geneticky rozmanitých populací původních druhů v naší krajině. Promyšlenou obnovou dojde k zastoupení jednotlivých přírodních stanovišť v dostatečném rozsahu a kvalitě. Problematiku v oblasti životního prostředí v celém jejím rozsahu dále zastřešuje Státní politika životního prostředí, která stanovuje strategické směřování do roku 2030 s výhledem do roku 2050. V rámci této politiky jsou definovány strategické cíle: 3.1 Ekologická stabilita krajiny je obnovena, hospodaření v krajině je dlouhodobě udržitelné a reaguje na změnu klimatu a 3.2 Biologická rozmanitost je zachovávána v mezích tlaku změny klimatu, k jejichž naplňování opatření SP SZP přispívají. V rámci Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 jsou stanoveny dílčí cíle: 2.5.2 Zlepšovat strukturu krajiny ; 3.1.2. Podpořit ochranu biodiverzity v zemědělské krajině prostřednictvím dotačních programů; 3.2.1 Zajistit udržitelné využívání lesa; 3.2.2 Podporovat vhodné genetické zdroje lesních dřevin Architektura Strategického plánu může přispět k aktivní řízené péči o stanoviště v rámci opatření zaměřených na ochranu soustavy Natura 2000 a zelené infrastruktury podle obecných kategorií ekosystémů navrhovaných v rámci Prioritního akčního rámce (PAF). Pro období 2021–2027 v něm byla navržena i dodatečná opatření nad rámec soustavy Natura 2000. SP SZP zaměřuje na ekosystémy vřesoviště a křoviny, vrchoviště, rašeliniště, močály a jiné mokřady, travní porosty a jiné zemědělské ekosystémy (například orná půda), sladkovodní stanoviště (řeky a jezera). Co se týká ekosystémů Skalní stanoviště, duny a oblasti s řídkou vegetací, Lesy a lesní porosty a Ostatní (jeskyně atd.), je v rámci PAF navrženo financovat opatření z programu Životní prostředí, případně projekty LIFE, ekosystém Mořské oblasti a pobřežní vody nejsou s ohledem na geografickou polohu ČR na našem území vyhlášeny. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pokrývá opatření udržovacího charakteru, obnovní opatření pak zajišťuje ve svých programech Ministerstvo životního prostředí financováním z Evropského fondu pro regionální rozvoj / Fondu soudržnosti a z Programu LIFE. K plnění národních cílů přispívají: Základní podmínky podmíněnosti  DZES 9 – Ochrana a zachování rozlohy a kvality trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé travní porosty ve vymezených lokalitách soustavy Natura 2000.  Povinné požadavky na hospodaření zajišťují minimální ochranu biologické bezpečnosti, stanovišť a krajiny prostřednictvím právních podmínek: o PPH 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, o PPH 4 Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.  DZES 8 - Minimální podíl zemědělské plochy věnovaný neprodukčním plochám nebo prvkům – vyčlenění různých typů neprodukčních ploch zajišťuje zachování minimální míry biologické rozmanitosti na zemědělské půdě, Režimy pro klima a životní prostředí Intervence II. pilíře  AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě. Konkrétně se jedná o o založení biopásů (krmné, nektarodárné, kombinované), které jsou cílené na opylovače a na koroptev polní, o ochranu čejky chocholaté (cíleno na ochranu hnízdišť), o druhově bohaté pokrytí orné půdy CS 156 CS  AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů  AEKO – krajinotvorné sady  Lesnicko-environmentální platby – Biodiverzita, Genofond  doplňkově k udržení přispívá intervence Natura 2000 na zemědělské půdě, kde je poskytována kompenzační podpora za právní omezení vyplývající z ochrany oblastí Natura 2000. Předpokladem je, že udržení zemědělského hospodaření je žádoucí pro druhy a stanoviště vázané na zemědělské hospodaření. Cíl 9 Zlepšit reakci zemědělství Unie na společenské požadavky na potraviny a zdraví, zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a boj proti antimikrobiální rezistenci Architektura SP SZP k cíli 9 vychází z předpisů uvedených v příloze XI nařízení ke SP SZP a z dlouhodobých národních cílů. Snižování nepříznivého vlivu přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“, nebo „POR“) na zdraví lidí a životní prostředí je realizováno prostřednictvím Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice 2018–2022. Doplňkově působí systém ekologického zemědělství, kde je omezeno používání pesticidů. Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027 podporuje další rozšiřování ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství. Architektura SP SZP přispívá k naplňování cílů v Národních plánech povodí (pro Labe, Dunaj, Odru), kde je pro 3. plánovací období jedním z rámcových cílů pro útvary povrchových vod definováno: „cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů“. Pro útvary podzemních vod: „zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod“ a „odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod“. Architektura SP SZP přispívá ke Strategii bezpečnosti potravin a výživy 2030, konkrétně k cíli Prioritní oblasti 1: Potraviny na trhu nepředstavují riziko pro zdraví člověka, kde je mj. reflektováno další snižování zatížení potravin rezidui pesticidů a jejich metabolitů a minimalizace vzniku a šíření antimikrobiální rezistence. V oblasti zlepšování dobrých životních podmínek zvířat a boje proti antimikrobiální rezistenci je v rámci Akčního plánu Národního antibiotického programu České republiky na období 2019–2022 definován cíl II. Zodpovědné používání antibiotik. K plnění národních cílů přispívají: Základní úroveň podmínek podmíněnosti k zlepšování reakce zemědělství EU na celospolečenskou poptávku po potravinách a zdraví, jakož i dobrých životních podmínek zvířat představují povinné požadavky na hospodaření prostřednictvím ustanovení právních předpisů:  PPH 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, obecné zásady a požadavky potravinového práva,  PPH 6 Směrnice Rady 96/22/ES, zákaz používání některých látek v chovech,  PPH 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, uvádění POR na trh,  PPH 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, pesticidová směrnice,  PPH 9 Směrnice Rady 2008/119/ES, požadavky na ochranu telat,  PPH 10 Směrnice Rady 2008/120/ES, požadavky na ochranu prasat,  PPH 11 Směrnice Rady 98/58/ES, o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Intervence II. pilíře  AEKO - Integrovaná produkce  AEKO - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě  Dobré životní podmínky zvířat  Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací  doplňkově přispívá intervence Ekologického zemědělství CS 157 CS 3.1.5 V příslušných případech příspěvek SZP na projekty LIFE 3.2 Přehled strategie generační obměny Pro naplnění potřeb definovaných v rámci specifického cíle 7 jsou v rámci Strategického plánu klíčové intervence Doplňková podpora příjmu v rámci přímých plateb a Zahájení činnosti mladého zemědělce, která spočívá v poskytnutí grantu na realizaci podnikatelského plánu pro zahájení podnikání. Intervence Zahájení činnosti mladého zemědělce je zaměřena na zvýšení atraktivity sektoru zemědělství tak, aby do něj vstupovali noví mladí zemědělci a zároveň byli starší zemědělci motivováni svoje podnikání předat na mladší generaci. Cílem intervence je usnadnit zemědělcům začátky jejich podnikání tím, že jim podpora umožní získat k podnikání prostředky – např. na nákup zemědělských nemovitostí, zejména pozemků, technologií, speciálních mobilních strojů a na investice pro zpracování vlastních produktů. Doplňková podpora příjmu bude roční platba oddělená od produkce na způsobilý hektar pro mladé zemědělce, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu. Jedná se o doplňkový příjem po zahájení činnosti, který pomůže stabilizovat příjem mladých začínajících zemědělců. Tato platba je nastavena tak, aby novým mladým začínajícím zemědělcům zvýšila příjem na úroveň zaručující zachování životaschopnosti a konkurenceschopnosti jejich hospodářství. Jedná se tedy o doplňkovou platbu k ostatním přímým platbám. Toto se týká nových žadatelů, kteří podají první žádost o platbu v roce 2023 a později. Ve spojení s ostatními přímými platbami se bude jednat o výrazně vyšší přímou platbu na hektar, která může přilákat k podnikání v zemědělství více nových mladých začínajících zemědělců. V případě rodinných farem, kde hospodaří společně starší a mladší generace a majitelem hospodářství je otec rodiny, je tato vyšší platba na hektar motivací k předání hospodářství mladší generaci v rámci rodiny. Rovněž v případě právnických osob, kde je společnost řízena staršími zemědělci, může tato vyšší platba přispět k předání řízení společnosti mladším zemědělcům. Mladí zemědělci budou dále zvýhodňováni prostřednictvím vyšší míry podpory a výběrových kritérií také v investičních intervencích, které tak rovněž budou přispívat k naplňování specifického cíle 7. Podpora bude poskytována rovněž v rámci Poradenství a Vzdělávání a nepřímo i v rámci LEADER, který při realizaci místních strategií může přispět k zajištění životních standardů pro mladé rodiny a tím usnadnění podnikání mladých lidí na venkově, zejména mladých žen. Co se národních opatření týká, mladí zemědělci budou podporováni prostřednictvím programů PGRLF, a to formou zvýhodnění v Programu Zemědělec (Mladým zemědělcům bude Podpora navýšena o 1 % p. a. – toto navýšení bude poskytováno nejdéle do konce roku, ve kterém Žadatel – Mladý zemědělec – dovrší věku 40 let.) a v programu Podpora nákupu půdy, kde jsou podporovány úroky z úvěru na nákup nestátní zem. půdy pro žadatele z řad MSP. Do jisté míry přispějí i daňové podmínky zavedené v zákonu č. 254/2016 Sb. o daních z příjmu, kde v § 3, ods. 4., písm. f. je uvedeno, že předmětem daně nejsou: "příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti". 3.2.1 V příslušných případech příspěvek SZP na projekty programu Erasmus není relevantní CS 158 CS 3.3 Vysvětlení, jak jsou intervence v rámci podpory vázaného příjmu uvedené v hlavě III kapitole II oddílu 3 pododdílu 1 v souladu s rámcovou směrnicí o vodě – 2000/60/ES Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Česká republika uznává, že vývoj počtu hospodářských zvířat může mít zásadní vliv na vodu, ovzduší a klima, a zavazuje se, že bude pečlivě sledovat vývoj počtu hospodářských zvířat v důsledku vázané podpory a případně zavede vhodná opatření ke snížení jejich negativního vlivu na kvalitu vody a ovzduší. 3.4 Přehled, pokud jde o cíl spravedlivějšího rozdělování a účinnějšího a účelnějšího zacílení podpory příjmů Z dostupných nástrojů určených k lepšímu zacílení příjmových podpor byla v ČR vybraná doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost dle článku 29 odst. 1 první pododstavec. Identifikovaná potřeba CRISS byla z velké části specifikována v části 2 podrobné kvantitativní analýzy pro ČR (byly uvedeny konkrétní údaje o příjmových rozdílech v kategoriích zemědělských podniků) a následně odpovídající tvrzení ve SWOT: "V nejmenší kategorii zemědělských podniků do 150 ha jsou podprůměrné zemědělské příjmy, což vede ke snižování životaschopnosti této kategorie podniků". Tuto potřebu bude adekvátně řešit intervence CRISS ve výši 23 % rozpočtové alokace přímých plateb, což se projeví podstatným zlepšením ukazatele R.6. na cca 143 % v novém programovém období. Ukazatel R.6, vypočtený pro plný počet obyvatel zemědělských podniků v ČR, činí v současném období 0,991, zatímco v období 2023+ má vzrůst na 1,412. Odůvodnění odchylky týkající se čl. 29 odst. 1 druhého pododstavce a článku 98 není relevantní 3.5 Přehled odvětvových intervencí 3.5.1 Ovoce a zelenina Podle pracovní náročnosti, ale i náročnosti technického vybavení patří pěstování ovoce a zeleniny k nejnáročnějším odvětvím zemědělství. Ovocnářský i zelinářský sektor je z pohledu sociálního velmi důležitý pro zachování zaměstnanosti v tradičních regionech pěstování ovoce a zeleniny. Vzhledem k vysokému podílu ruční práce lze zaznamenat i pozitivní dopad na životní prostředí. Nenahraditelný je i environmentální význam v krajině, který přispívá k podpoře biodiverzity, šetrnému hospodaření s vodou a působí protierozně. Hlavním problémem ovocnářství i zelinářství je nedostatek pracovních sil, nedostatečná technická vybavenost (především skladovacích kapacit), dlouhodobě špatná ekonomika pěstování, která je dána jednak velmi častými negativními klimatickými vlivy v posledních letech a s nimi souvisejícími výkyvy cen, dále též negativními dopady – zejména na ovocnářství - zavedením embarga ze strany Ruska. Dalším indikovaným problémem je věková struktura sadů, kdy je téměř 42 % produkčních sadů přestárlých, dále technické vybavení sadů (opěrné konstrukce, závlahy, protikroupové sítě apod.). Se současnou nejistotou a obavou investovat souvisí nízký zájem o nové výsadby produkčních sadů. Zelinářství je velice náročné na ruční práci i využívání specializované mechanizace pro pěstování pod krytými plochami a pěstování v polních podmínkách. Rentabilitu pěstování snižuje také nedostatečná skladovací kapacita a téměř žádná kapacita navazujícího zpracovaní zeleniny a ovoce. Vlastní pěstování zeleniny je náročné na organizaci a na potřebu lidské práce. V případě omezení a dalšího snižování rozsahu CS 159 CS zelinářství a ovocnářství by došlo k zániku technického, technologického a šlechtitelského zázemí a zároveň k zániku znalosti tradičních pěstitelských postupů. S tím je spojena i výše zaměstnanosti obyvatel nejen v tomto sektoru, ale i v ostatních navazujících odvětvích. V souvislosti se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (WFD), je v souvislosti s hospodařením povinně požadováno: A) na omezení difúzních zdrojů znečištění fosforečnany (článek 11 odst. 3 písm. e) a písm. h) WFD): Platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a dodržování jeho podmínek pro odběr povrchových nebo podzemních vod v souladu s § 8 až 12 vodního zákona. Platné povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem fosforečnanů do povrchových a podzemních vod nebo doklad o řádné likvidaci těchto odpadních vod, např. doklad o pravidelném vývozu na ČOV, doložení rozborů odpadní vody dle povolení. Při manipulaci se závadnými látkami a upravenými kaly a jejich uložení na zemědělských pozemcích Aktuální a schválený havarijní plán - hodnotí se uložení hnojiv a upravených kalů, podmínky provozování příkrmiště a podmínky při používání hnojiv a upravených kalů:  řádný sběr/odvoz statkových hnojiv a odpadních kapalin (příklad: zákaz vypouštění závadných látek obsahující fosforečnany do povrchových vod),  uložení polních složišť na místech a způsobem odpovídajícím údajům v aktuálním a schváleném havarijním plánu,  umístění příkrmišť a dodržování pravidel při jejich provozu,  únik závadných látek z polních složišť, a skládek. Technické kvalitativní zabezpečení skladovacích prostor pro závadné látky (jímky, sklady hnojiv včetně manipulačních ploch) obsahující fosforečnany (statková a organická hnojiva, minerální hnojiva obsahující fosforečnany, kaly, případně také technologické vody) nebo jejich použitých obalů tak,  aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a  zajištění technického stavu skladovacích zařízení závadných látek,  požadavky na zkoušky těsnosti,  povinnost vypracovat kontrolní systém. Odvětvové intervence v sektoru ovoce a zeleniny podporují sdružování pěstitelů, čím jsou schopni si vyjednat lepší odbytové podmínky (posiluje jejich pozici v hodnotovém řetězci) a zároveň mají možnost vyšších investic do vybavení, které jim pomáhá udržet či zlepšit kvalitu jejich produkce. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce má za cíl zkvalitnění v oblasti soustředění nabídky produktů určených pro uplatnění na trhu prostřednictvím zlepšeného odbytu produkce. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - propagace a zvyšování spotřeby produktů má za cíl edukaci spotřebitelů, zvýšení informovanosti spotřebitelů o podmínkách kvalitní rostlinné produkce, zvyšování spotřeby čerstvého ovce a zeleniny, zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti a důležitosti zdravého stravování. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce má za cíl zajištění zvyšování obchodní hodnoty a kvality, a bezpečnosti produkce v prostředí, ve kterém narůstá konkurence na trhu vzhledem ke zvyšujícím se nárokům spotřebitelů. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace má za cíl zajistit dostatečnou úroveň kvality produkce prostřednictvím implementace certifikačních systémů, zvyšovat přidané hodnoty, kvality a bezpečnosti produkce v prostředí zvyšující se konkurence na trhu a zvyšujících se nároků spotřebitelů. CS 160 CS Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu má za cíl podporovat účinné využívání zdrojů a podporovat přechod na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí, které je odolné vůči změnám klimatu. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu má za cíl stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro Organizaci producentů při narušení trhu. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny má za cíl stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro Organizaci producentů při narušení trhu. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení má za cíl Stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro OP při narušení trhu. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce má za cíl stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pěstitelské činnosti spojené s nepříznivými klimatickými podmínkami nebo přírodními katastrofami. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborné vedení má za cíl stabilizovat příjmy zemědělců, souží k výměně informací a osvědčených postupů souvisejících s prováděním opatření pro předcházení krizím, podpora zřizování nových organizací producentů, jejich slučování či připojování producentů ke stávajícím organizacím producentů. Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň má za cíl stabilizovat příjmy zemědělců, zvyšovat povědomí spotřebitelů. Podpora příjmů vázaná na produkci ovoce má posílit finanční stabilitu pěstitelů a zlepšit možnosti investování. Poskytování podpory bude řešit především pokles produkčních ploch ovoce, vysoké stáří ovocných sadů a velkou náročnost tohoto odvětví na lidskou práci a technologie. Podpora se bude vztahovat na producenty, kteří produkují ovoce jak v konzumní kvalitě, tak i na zpracování. Určení účelu produktu ovlivňuje řada faktorů – poškození mrazem, krupobitím, slunečním zářením, výskytem škodlivých činitelů atd. Dále také situací na trhu nebo technologií výroby. Obtížím čelí jak produkce na konzum, tak i na zpracování. Intervence bude podporovat produkční výsadby v plné plodnosti, na začátku plodnosti a nově vysázené. Za výsadby staré lze obecně považovat sady vysázené před rokem 2000. Zde dochází k poklesu výnosu i kvality. Cílem této podmínky je stimulovat pěstitele ovoce k rychlejší restrukturalizaci věkové struktury sadů, které obhospodařuje, formou nově realizovaných výsadeb. Intervence reaguje na definované příležitosti a bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na rostoucí společenskou poptávku po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny má posílit finanční stabilitu pěstitelů a zlepšit možnosti investování. Poskytování podpory bude řešit především pokles produkčních ploch zeleniny, vysokou volatilitu cen a velkou náročnost tohoto odvětví na lidskou práci a technologie. Zelenina určená na přímý konzum na rozdíl od zeleniny určené ke zpracování, která je sklízena většinou mechanizovaně s nižší potřebou pracovních sil, má vyšší přidanou hodnotu a velmi vysokou pracnost. Měnící se klimatické podmínky, a to zejména nedostatek dešťových srážek, znamenají pro sektor vysokou rizikovost. S ohledem na zájem podporovat pouze pěstitele kvalitní zeleniny určené k lidské konzumaci, jsou nastaveny minimální požadavky na množství použitého osiva/sadby na hektar. Intervence reaguje na definované příležitosti a bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na rostoucí společenskou poptávku po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. CS 161 CS Intervence AEKO-Integrovaná produkce pak tyto podpory doplňuje v reakci na požadavky společnosti na vyšší kvalitu produktů omezením užívání pesticidů, což by se mělo promítnout do zvýšení konkurenceschopnosti odvětví v případě, že spotřebitel bude schopen produkty s nadstandardní kvalitou v obchodní síti identifikovat. Intervence Ekologické zemědělství reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách u pěstovaných komodit ovoce a zeleniny. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů přípravků na ochranu rostlin přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. Podle pracovní náročnosti, ale i náročnosti technického vybavení patří pěstování ovoce a zeleniny k nejnáročnějším odvětvím zemědělství. Ovocnářský i zelinářský sektor je z pohledu sociálního velmi důležitý pro zachování zaměstnanosti v tradičních regionech pěstování ovoce a zeleniny. Vzhledem k vysokému podílu ruční práce lze zaznamenat i pozitivní dopad na životní prostředí. Nenahraditelný je i environmentální význam v krajině, který přispívá k podpoře biodiverzity, šetrnému hospodaření s vodou a působí protierozně. Hlavním problémem ovocnářství i zelinářství je nedostatek pracovních sil, nedostatečná technická vybavenost (především skladovacích kapacit), dlouhodobě špatná ekonomika pěstování, která je dána jednak velmi častými negativními klimatickými vlivy v posledních letech a s nimi souvisejícími výkyvy cen, dále též negativními dopady – zejména na ovocnářství - zavedením embarga ze strany Ruska. Dalším indikovaným problémem je věková struktura sadů, kdy je téměř 42 % produkčních sadů přestárlých, dále technické vybavení sadů (opěrné konstrukce, závlahy, protikroupové sítě apod.). Se současnou nejistotou a obavou investovat souvisí nízký zájem o nové výsadby produkčních sadů. Zelinářství je velice náročné na ruční práci i využívání specializované mechanizace pro pěstování pod krytými plochami a pěstování v polních podmínkách. Rentabilitu pěstování snižuje také nedostatečná skladovací kapacita a téměř žádná kapacita navazujícího zpracovaní zeleniny a ovoce. Vlastní pěstování zeleniny je náročné na organizaci a na potřebu lidské práce. V případě omezení a dalšího snižování rozsahu zelinářství a ovocnářství by došlo k zániku technického, technologického a šlechtitelského zázemí a zároveň k zániku znalosti tradičních pěstitelských postupů. S tím je spojena i výše zaměstnanosti obyvatel nejen v tomto sektoru, ale i v ostatních navazujících odvětvích. 3.5.2 Včelařské produkty Analýza včelařství v České republice: Včelařství patří k jednomu ze základních odvětví v oblasti zemědělství. Včela medonosná, jako univerzální opylovatel, zajišťuje opylení nejen entomofilních (hmyzosnubných) rostlin, ale velmi významně se podílí na zachování biodiverzity krajiny v přírodních ekosystémech. Chov včel je významným přínosem pro celou společnost, přičemž v České republice má hlubokou historii a tradici. Česká republika evidovala v roce 2020 celkem 64 105 chovatelů včel chovajících 694 086 včelstev. Od roku 1990 tak došlo k poklesu chovatelů včel zhruba o 15 000 a chovaných včelstev zhruba o 113 000 (v roce 1990 bylo na území ČR evidováno 79 797 chovatelů včel a 807 429 včelstev). Významný pokles včelstev v devadesátých letech 20. století byl způsoben na rozdíl od okolních států důvody ekonomickými, nikoliv zdravotními. Stavy včelstev se podařilo díky ekonomické podpoře státu stabilizovat a v posledních letech dokonce zvyšovat. Detailní vývoj počtu včelařů a včelstev v letech 1990–2020 je uveden v níže uvedené tabulce. Vývoj počtu včelařů a včelstev v letech 1990–2020: Rok Počet včelařů Počet včelstev CS 162 CS 1990 79 797 807 429 1991 78 456 766 466 1992 76 314 729 758 1993 73 401 685 324 1994 70 534 630 026 1995 65 805 622 336 1996 61 428 537 136 1997 58 647 510 363 1998 57 280 542 161 1999 57 622 564 981 2000 55 245 534 814 2001 53 315 537 226 2002 53 315 517 743 2003 50 940 477 743 2004 50 109 556 853 2005 49 824 551 681 2006 48 678 525 560 2007 47 966 520 084 2008 45 604 461 086 2009 46 033 497 946 2010 46 573 528 186 2011 48 057 565 419 2012 48 132 540 705 2013 50 471 553 040 2014 53 447 603 392 2015 54 416 596 313 2016 56 921 662 253 2017 57 380 649 530 2018 58 009 650 622 2019 62 870 684 965 2020 64 105 694 086 V dlouhodobém měřítku je udržení počtu včelstev a včelařů výsledkem stoupajícího zájmu o chov včel, ale současně i dílem systematické podpory včelařství. Česká republika ve spolupráci se včelařskými spolky všestranně rozvoj oboru podporuje. Pozitivním faktorem souvisejícím s nárůstem počtu včelařů a chovaných včelstev má finanční evropská podpora související s udržováním a modernizací zařízení pro chov včel, zvyšování odborné úrovně chovatelů včel spojené s propagací českého včelařství a v neposlední řadě podpora kvalitních včelstev prostřednictvím šlechtěných včelích matek. V České republice výrazně převažují zájmoví chovatelé včel a chovatelé s nižším počtem včelstev, největší skupinu tvoří chovatelé do 15 včelstev. Lze konstatovat, že chovatelé včel na území České republiky mají vyšší průměrný věk. Přehled počtu včelařů podle jednotlivých kategorií chovaných včelstev v letech 2019–2020: Chovatelé včel Rok CS 163 CS 2017 2018 2019 2020 Včelaři bez včelstev 2 335 2 803 2 694 2 529 1 – 15 včelstev 47 630 48 224 48 859 50 180 16 – 30 včelstev 7 310 7 277 7 403 7 454 31 – 150 včelstev 3 780 3 755 3 777 3 799 Nad 150 včelstev 129 139 137 143 Pro české včelařství je významná i existence včelařských provozů s počtem chovaných včelstev převyšujících 150 včelstev. Tyto včelařské provozy jsou zpravidla regionálními centry propagace pokrokových metod a racionalizace ve včelařství. Současně se podílejí na vzdělávání včelařů, na zlepšování úrovně chovů chovatelů včel s nižšími počty včelstev. Pro drobné chovatele zároveň zajišťují výrobu včelích úlů, pomůcek, ale současně se částečně podílí i na odbytu jejich produkce, pokud je tito chovatelé nedokáží sami uvést na trh. Silnou stránkou včelařského sektoru v ČR je vysoký stupeň organizovanosti ve včelařských spolcích, která kromě spolkové činnosti umožňuje především nastavení efektivního ošetřování včelstev proti varroáze. Největším včelařským spolkem je Český svaz včelařů, z. s., který sdružuje více než 56 000 chovatelů včel (v roce 2020 celkem 56 861 chovatelů včel), což představuje zhruba 98 % všech včelařů v České republice. Chovatelé včel organizovaní v Českém svazu včelařů chovali k roku 2020 celkem 607 324 včelstev. Český svaz včelařů je ve světě velmi uznáván za vynikající výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření nemocí včel. Český svaz včelařů je rovněž Uznaným chovatelským sdružením včely medonosné kraňské. Tato silná stránka českého včelařství je využita v rámci intervence Boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze. Organizovanost včelařů ve spolcích ve spojení s příznivou národní legislativou a souvislou finanční podporou na nákup registrovaných léčiv se daří České republice stabilizovat chovaná včelstva v odpovídajícím zdravotním stavu a udržovat a snižovat úhyny včelstev. Mezi další významné včelařské spolky na území České republiky patří Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., Dadantklub, Spolek Krušnohorských Včelařů, z. s., Včelařský spolek Moravy a Slezska, z. s., Mendelova společnost pro včelařský výzkum, z. s., MÁJA Spolek pro rozvoj včelařství, z. s., Včelí stráž, z. s., Asociace profesionálních včelařů, z. s. Vedle včelařských spolků působí v oblasti včelařství také řada vzdělávacích, vědeckých a výzkumných organizací mající pozitivní přínos pro české včelařství. Mezi vzdělávací instituce lze zařadit zejména Střední odborné učiliště včelařské - Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s. , dále Střední odborné učiliště v Blatné. Další školou zajišťující výuku včelařství je například Střední lesnická škola v Hranicích na Moravě, Střední lesnická škola Žlutice, atd. Z vysokých škol stěžejní roli ve vzdělávání v oboru včelařství zaujímá Mendelova univerzita v Brně, dále Veterinární univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, atd. Výše uvedené vysokoškolské instituce se rovněž věnují také oblasti vědy a výzkumu v oboru včelařství, přičemž je nutné také uvést Masarykovu univerzitu v Brně, Výzkumný ústav včelařský s. r. o., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., atd. Produkce medu se v posledních letech výrazně nemění, dosahuje hodnoty kolem 8 000 – 9 000 tun. Pouze v roce 2020 došlo díky klimatickým vlivům k výraznému poklesu produkce medu na necelých 5000 tun. Spotřeba medu má z dlouhodobého hlediska setrvalý stav, přičemž následující tabulka uvádí spotřebu medu v ČR v letech 2010–2020. Mírný nárůst spotřeby medu v posledních letech lze přisuzovat hlavně většímu zájmu obyvatel o kvalitní produkty kupované přímo u chovatelů včel, a to jak formou prodeje ze dvora, tak na různých farmářských trzích. Tabulka spotřeby medu v ČR v letech 2010–2020: CS 164 CS Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 kg 0,7 0,8 0,7 0,7 0,7 1 0,9 Saldo zahraničního obchodu s medem bylo dlouhodobě v letech 2019 i 2020 záporné. Dovezeno bylo v roce 2019 celkem 3 057 tun při průměrné ceně 72 Kč/kg, v roce 2020 byl dovoz na úrovni 3 584 tun s průměrnou cenou 72 Kč/kg. Z ČR bylo v roce 2019 vyvezeno 766 tun medu při průměrné ceně 117,50 Kč/kg; v roce 2020 bylo vyvezeno 938 tun za průměrnou cenu 123,50 Kč/kg. Produkce medu a včelího vosku je uvedena v následující tabulce: Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkový výnos (tuny) Med 7 331 8 063 7 162 8 228 10 113 9 339 8 966 8 259 4 997 Vosk 275 277 253 288 292 299 301 295 235 Na posílení spotřeby medu primárně cílí Podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů. Med patří mezi nejvíce falšované potraviny světa. ČR dlouhodobě patří mezi země s vysokou kvalitou medu a včelích produktů, což je způsobeno rovnoměrným rozmístěným včelstev v krajině, zvláště u chovatelů včel s počtem včelstev do 15. Tato intervence cílí na zvýšení spotřeby medu a včelích produktů, aby spotřebitelé mohly být informování o kvalitě prodávaného medu a včelích produktů. Tato podpora je garancí kvality prodávaných medů a včelích produktů od chovatelů včel. Bez této podpory by mohlo dojít ke snížení spotřeby medu a včelích produktů, snížení konkurenceschopnosti a snížení garance kvality prodávaných medů a včelích produktů. Pro zvýšení spotřeby medu a včelích produktů je rovněž zaměřena intervence Poradenská činnost a školení pro včelaře a včelařské organizace. Touto intervencí ČR chce formou podpory výstav propagovat zvyšování spotřeby medu a včelích produktů. Formou podpory výstav lze očekávat rovněž zajištění vzdělávání a zvyšování odborné úrovně chovatelů včel. Hodnocení potřeb ve včelařském sektoru: Na základě výše uvedené analýzy bylo provedeno níže uvedené hodnocení potřeb, které propojuje SWOT analýzu s jednotlivými intervencemi, které cílí k rozvoji sektoru. Mezi hlavní výzvy českého včelařství patří zejména zlepšení zdravotního stavu včelstev, udržování a modernizace zařízení pro chov včel a pro zpracování včelích produktů, zvýšení zájmů o včelaření zejména u mladší části populace obyvatelstva a zvýšení odborné úrovně chovatelů včel, zvýšení množství včelstev s vyšší úrovni prošlechtění a zvyšování kvality medu a včelích produktů. Intervence Investice do hmotného a nehmotného majetku - pořízení nových zařízení; Poradenská činnost a školení pro včelaře a včelařské organizace; Racionalizace kočování včelstev; Obnova včelstev v unii a plemenářská práce cílí na zajištění výše uvedených výzev. Bez této finanční podpory nelze do budoucna očekávat rostoucí trend počtu včelařů a chovaných včelstev na území ČR, včetně zajištění konkurenceschopnosti českého včelařství v rámci EU. Zejména intervence Investice do hmotného a nehmotného majetku - pořízení nových zařízení a Racionalizace kočování včelstev pozitivně cílí na identifikované příležitosti českého včelařství, a to například na zlepšení technického zázemí pro chov včel. Mezi silné stránky českého včelařství patří zejména vysoký stupeň organizovanosti chovatelů včel ve spolcích, příznivá národní legislativa a dlouholetá tradice vzdělávání vědy a výzkumu ve včelařství. Tyto silné stránky byly využity při plánování podpor v rámci jednotlivých intervencí. Vysoká míra organizovanosti chovatelů včel ve včelařských spolcích byla využita zejména při nastavení systému administrace žádostí jednotlivých chovatelů včel, jakožto příjemců dotací v rámci některých intervencí. S ohledem na průměrně vysoký věk včelařů a zajištění snazší administrace mají možnost chovatelé včel využít u intervencí Investice do hmotného a nehmotného majetku - pořízení nových zařízení; Boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze; Racionalizace kočování včelstev; Obnova včelstev CS 165 CS v unii a plemenářská práce; Podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů služeb svých spolků, které zajistí administraci jejich žádostí o danou intervenci. Všechny evropské finanční podpory, které chce ČR v rámci nové SZP využít, nelze efektivně a účinné využívat chovateli včel, pokud nebudou mít odpovídající odbornou úroveň. ČR klade velký důraz na systémové vzdělávání chovatelů včel, o které je mimo jiné velký zájem i ze strany samotných chovatelů včel. Pokud chovatel včel nemá odpovídají odborné znalosti, tak nelze očekávat udržitelný chov jeho včelstev, včetně efektivního vynaložení poskytnutých finančních prostředků využitých v rámci ostatních intervencí. ČR zdůrazňuje, že bez systémového vzdělávání by došlo ke zhoršení zdravotní situace chovaných včelstev, včetně úhynů, zhoršení kvality medu a včelích produktů, což ve svém důsledku by vedlo ke snížení konkurenceschopnosti. Intervence Poradenská činnost a školení pro včelaře a včelařské organizace proto cílí na výše uvedené skutečnosti. Tato intervence tak cílí na většinu identifikovaných slabých stránek a hrozeb českého včelařství, jako je například podceňování biologických zákonitostí chovu včel. Na území České republiky působí zhruba 13 aktivních rozmnožovacích chovů a 27 vyšších šlechtitelských chovů zaměřených na chov plemene včely medonosné kraňské. Činnost těchto chovů koordinuje Český svaz včelařů, z. s., jako Uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské. Úroveň chovatelské práce v ČR je na vysoké světové úrovni. Přes podporu státu na šlechtění a následný nákup matek je však obměna včelích matek dosud nedostatečná (například v roce 2020 bylo podpořeno 26 986 včelích matek, přičemž se v tomto roce chovalo v ČR 694 086 včelstev). Základem úspěšného chovu včel je zajištění chovu zdravých a silných včelstev s kvalitním genetickým základem. Česká republika se dlouhodobě potýká s lokálními úhyny včelstev způsobené parazitárními i bakteriálními onemocněními, což může být mimo jiné způsobeno nekvalitním chovem včel. Pro zajištění zdravých a silných včelstev je základem rovněž kvalitní plemenný materiál. Intervence Obnova včelstev v unii a plemenářská práce proto cílí na další podporu šlechtitelské činnosti zaměřené na chov včelích matek. Bez této finanční podpory by došlo ke snížení počtu včelstev, zhoršení zdravotního stavu, včetně možných úhynů, snížení produkce medu a včelích produktů, včetně zhoršení užitkových vlastností v chovech včel a rovněž k možnému nekontrolovatelnému dovozu matek z jiných zemí. Financování v období 1. 8. 2022 – 31. 12. 2022: Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/974 ze dne 9. června 2021, kterým se schvalují pozměněné vnitrostátní programy na zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh předložené členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 došlo ke schválení Českého včelařského programu 2020–2022. Finanční alokace ze zemědělského rozpočtového roku 2023 vyhrazená pro období 1.8.2022 – 31.12.2022 byla určena na základě analýzy vývoje čerpání finančních prostředků v průběhu jednotlivých včelařských roků v rámci již uskutečněných českých včelařských programů. Dle provedených analýz vývoje čerpání v předchozích letech byly stanoveny finanční alokace pro období 1.8.2022 – 31.12.2022, tj. že finanční alokace vyhrazené pro jednotlivé intervence v rámci zmíněného prodlouženého období by měly plně pokrýt finanční požadavky oprávněných žadatelů. Předpokládáme, že úroveň čerpání v období 1.8.2022 – 31.12.2022 bude ve výši 455 056 €. Finanční podpora v tomto prodlouženém období bude poskytována za podmínek stávajícího Českého včelařského programu 2020–2022, resp. za podmínek blíže stanovených českým právním předpisem. V daném okamžiku nelze vyčíslit konkrétní požadavky včetně finančního objemu na prodloužené období do 31. prosince 2022, v důsledku doposud neexistujících dat. Další podpora sektoru včelařství v rámci intervencí podporovaných z EZFRV a EZZF. Na sektorové podpory z EZZF budou navazovat podpory z EZFRV, které vhodným způsobem doplní nástroje EZZF k řešení stanovených potřeb. Intervence 54.78 - Podpora poradenství zajistí individuální poradenství chovatelům včel, které bude navazovat na podporu hromadných vzdělávacích akcí v rámci intervence Poradenská činnost a školení pro včelaře a včelařské organizace. V rámci intervence 34.73 Investice do zpracování zemědělských produktů a 45.73 - Investice do nezemědělských činností budou podporována zařízení sloužící pro zpracování a využití medu a včelích produktů, jakožto suroviny pro CS 166 CS výrobu dalších potravin a produktů, a dále v rámci intervence 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů budou podporovány investice sloužící pro zpracování medu většího rozsahu, které nebudou z EZZF podporovány. Toto jasné vymezení podporovaných aktivit z EZZF a EZFRV zajistí, že bude vyloučena možnost dvojího financování stejných výdajů. Několik možností podpory včel nabízí intervence Agroenvironmentálně-klimatická opatření – Ošetřování extenzivních travních porostů, Podpora biodiverzity na orné půdě nebo Krajinotvorné sady. V rámci intervencí AEKO je cílem hospodaření zajistit komplexní systém hospodaření s minimalizací vstupů využívající šetrné postupy a technologie, kdy je pečováno o hodnotnější travní porosty zachováním ploch vhodných zejména pro rozmnožování a dokončení vývoje řady druhů živočichů (motýlů, opylovačů), kteří jsou závislí na dostatku živných rostlin. V rámci intervence 18.70 AEKO - Ošetřování extenzivních travních porostů jsou podmínky cíleny na podporu extenzivní údržby všech trvalých travních porostů včetně optimalizace hnojení. Od určité velikosti obhospodařovaného DPB je povinnost ponechávat nepokosené plochy, které také mohou sloužit opylovačům jako možný úkryt a potravní základna. Intervence 20.70 AEKO - Podpora biodiverzity na orné půdě směřuje k zakládání neprodukčních ploch na orné půdě s cílem podpořit biodiverzitu opylovačů v zemědělské krajině skrze zajištění potravních zdrojů a poskytnutí úkrytů v období, kdy je jich v zemědělské krajině nedostatek, a to v titulu nektarodárné biopásy nebo v titulu druhově bohaté pokrytí orné půdy. Kromě biopásů je na opylovače zaměřena i jedna ze dvou osevních směsí v titulu Ochrana čejky chocholaté. S ohledem na podporu opylovačů, je v rámci intervence 19.70 AEKO - Krajinotvorné sady, omezováno používání prostředků na ochranu rostlin. Nepřímo přispívá na podporu včel i intervence 23.70 Ekologické zemědělství, která zajišťuje systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využitím vstupů, např. prostřednictvím omezování přípravků na ochranu rostlin. Podporu sektoru včelařství doplňuje i intervence 05.31 Režimy pro klima a životní prostředí - celofaremní ekoplatba (EZZF), u které je pozitivní příspěvek zajištěn podporou nektarodárného úhoru, který je zaměřen na podporu hmyzu závislého na zdrojích pylu a nektaru (zde zejm. včela medonosná) z kvetoucích rostlin a přispívá tak k vyšší kvalitě výsledného medu. Jelikož v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině je pro včely a další hmyz obtížné najít dostatek kvetoucích rostlin v dostatečně dlouhém časovém období, napomůže nektarodárný úhor prodloužit období sběru nektaru a pylu a tím přímo zvýšit výnosy z jednotlivých včelstev. Dalším pozitivem pro včelu medonosnou i ostatní hmyz a živočichy obecně jsou podmínky celofaremní ekoplatby, které přímo zakazují aplikaci POR. Popis zavedené spolehlivé metody pro stanovení počtu včelstev připravených k zimování na území členských států v období od 1. září do 31. prosince každého roku Evidence včelstev v České republice je vedena prostřednictvím Českomoravské společnosti chovatelů ,a. s., Benešovská 123, 252 09 Hradišťko, dále jen „ČMSCH, a. s.“, a to na základě zákona č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, v pozdějším znění, a jeho prováděcí vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, v platném znění. Na základě výše uvedených právních předpisů chovatel včel České republice má přiřazené registrační číslo chovatele, pod kterým je jednak registrován jako chovatel včel a současně oznamuje vždy k 1.9. každého kalendářního roku počet chovaných včelstev a umístění včelstev na svých stanovištích ČMSCH a. s. Ministerstvo zemědělství vychází z této ústřední evidence včel. Stanovený časový limit pro zjištění počtu včelstev je od 1.9. – 31.12. daného roku na území České republiky, což vychází z povinnosti stanovené v nařízení Komise (EU) 2022/126. 3.5.3 Víno V souladu s čl. 40 nařízení o SP je pro ČR odvětvový typ intervence v odvětví vína povinný. Na základě SWOT analýzy byly indikovány zásadní potřeby sektoru a zvoleny odpovídající typy intervencí. V rámci vinohradnictví je zásadním problémem nevyhovující odrůdová struktura vinic, která neodpovídá ani měnícím se klimatickým podmínkám, ani požadavkům spotřebitelů. Na tuto potřebu reaguje intervence Restrukturalizace a přeměna vinic, konkrétně podopatření Změna odrůdové skladby vinice, které mj. umožní pěstitelům rychlejší zařazování nově vyšlechtěných odrůd a odrůd, které svými nároky lépe odpovídají měnícím se klimatickým podmínkám. Dalším indikovaným problémem je nízká hustota a nevyhovující spony starších výsadeb, což neumožňuje efektivní ošetřování porostu a vysokou kvalitu CS 167 CS produkce. Na tuto potřebu reaguje intervence Restrukturalizace a přeměna vinic, konkrétně podopatření Technika zlepšující obhospodařování vinic, které mj. umožní dosadby vinic do vhodných sponů, jež jsou předpokladem pro dobrou zdravotní kondici rostlin a výslednou kvalitu hroznů. Dalším indikovaným problémem je dlouhodobý nedostatek pracovních sil, jejichž potřeba by při sklizni mohla být saturována mechanizací, kterou však neumožňují převládající nevyhovující opěrné konstrukce. Na tuto potřebu reaguje intervence Restrukturalizace a přeměna vinic, konkrétně podopatření Změna typu opěrné konstrukce, které umožní výměnu opěrné konstrukce za moderní, vhodnou pro mechanizovanou sklizeň. V rámci vinařství je zásadním problémem nutnost relativně časté (a tím pádem finančně náročné) obměny sklepního vybavení. Na tuto potřebu reaguje intervence Hmotné a nehmotné investice, konkrétně podopatření na nákup lisu na hrozny, dřevěného sudu, filtru na víno a speciální kvasné nádoby. 3.5.4 Chmel Sektor chmele se vyznačuje vysokou volatilitou realizačních cen, které jsou ovlivněny světovým trhem. Z hlediska konkurenceschopnosti je důležité udržovat kvalitní pěstební podmínky, tj. investovat do závlahy, nových konstrukcí, mechanizace a obnovy porostů. Zachování produkce chmele je ohroženo zejména věkovou strukturou porostů chmele, věkovou strukturou konstrukcí chmele či použitím zastaralých technologických strojů a zařízení. Chmel se řadí mezi citlivé komodity, náročné z celé řady aspektů (např. na pracovní sílu), které byly vybrány z hlediska jak sociálně-ekonomického, tak rovněž z hlediska hospodářského a environmentálního významu. Podpora má rovněž napomoci k případnému rozvoji a posílení sektoru alespoň do dosažení rozsahu pěstebních ploch stanovených v tzv. referenčním obdobím. Podpora do pěstování chmele vždy patřila mezi důležité faktory pro stabilizaci ekonomiky komodity, protože náklady pěstování chmele jsou až desetkrát vyšší než náklady na běžnou rostlinnou výrobu. Pěstování chmele je spojeno se speciálními zařízeními a investicemi, které jsou nepoužitelné pro jinou produkci. Chmel patří mezi plodiny s vysokou investiční základnou a s vysokými nároky na vstupy. Sklizňová technika se vyznačuje poměrně malým ročním využitím neboť optimální doba sklizně je v rozmezí 14 – 20 dnů, aby byla zaručena sklizeň s minimálními ztrátami a v nejlepší kvalitě. Chmel stále patří mezi plodiny, kde většina prací je prováděna ručně (zavádění, drátkování atd.). Spotřeba lidské práce je cca 600 pracovních hodin na 1 ha chmele. V případě, že pěstitel opustí pěstování chmele, je téměř nemožné se k němu vrátit. Případné snížení peněžních prostředků do sektoru chmele vyvolá prudký pokles ploch až k úplnému odstoupení českých zemědělců od pěstování chmele a také k rozšíření konkurenční nevýhody v rámci EU. Důsledkem těchto změn lze také předpokládat zvýšení záporného salda zahraničního agrárního obchodu a ztrátu některých exportních zemí, především do zemí severovýchodní Asie, kde chmel představuje 60 % z celkového českého agrárního exportu. Dalším očekávaným negativem při nezachování podpor alespoň v současném rozsahu je prudké zvýšení nezaměstnanosti v chmelařských oblastech a v navazujících sektorech. Podpora příjmu vázaná na produkci chmele má udržet stávající pěstební plochy, posílit tržní orientaci a konkurenceschopnost českých pěstitelů chmele a současně zachovat unikátní odrůdu na našem území. Zároveň také jedním z cílů dané intervence je stabilizace příjmů daných pěstitelů. Intervence Ekologické zemědělství reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách v rámci pěstování chmele. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů přípravků na ochranu rostlin přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. 3.5.5 Olivový olej a stolní olivy není relevantní CS 168 CS 3.5.6 Hovězí a telecí maso Chov skotu Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa má udržet stávající počty chovaného skotu bez tržní produkce mléka, především má pomoci řešit zápornou rentabilitu výroby hovězího masa, která je mimo jiné způsobena snižováním cen za jatečný skot, kdy dochází v několika posledních letech ke snižování početních stavů krav specializovaných masných plemen zapojených do kontroly masné užitkovosti, což má za následek útlum ve šlechtění plemen skotu tohoto výrobního směru s postupným následkem dalšího prohlubování nerentability tohoto směru chovu skotu. Podpora chovu masných plemen skotu má přispívat k udržení počtu chovaných zvířat ve vysoké genetické kvalitě, tak aby byli čeští chovatelé kvalitou produktu konkurenceschopní a zároveň je motivovat k přirozené obnově stáda a umožnit tak zachovat specializaci jednotlivých plemen dle různých podmínek přírodních oblastí České republiky. Podpora vázaná na produkci hovězího masa má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce, zapojení se do systému kvality či zlepšení marketingu. Chov hospodářských zvířat je z podstaty zaměřený na dlouhodobé cíle a investice. Podnikání v tomto odvětví neumožňuje krátkodobé rozhodování. Proto podpora cílená do odvětví hovězího masa není vázána pouze na dobu trvání strategického plánu. V chovu přežvýkavců je uplatňována komplexní provázanost podpor CIS na chov hospodářských zvířat s jednotlivými podporami na „Dobré životní podmínky zvířat“ v rámci PRV a dále s jednotlivými národními dotačními programy nejen na „Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat“, ale také na šlechtění zvířat a jejich ozdravování. Důkazem dlouhodobého plánování je i provázanost podpory s ostatními podpůrnými nástroji. Jedná se o podpory v rámci PRV, investice, dobré životní podmínky zvířat. V odvětví hovězího masa fungují také uznané organizace producentů a ačkoliv sektor neprojevil zájem o účast v odvětvových intervencích, mohou být producenti hovězího masa, kteří jsou sdruženi v uznané organizaci producentů příjemci podpory v rámci národních dotačních titulů a požívají výjimky z pravidel hospodářské soutěže. V ČR také funguje národní dotační podpora na zlepšení podmínek v chovech skotu. Chovy krav bez tržní produkce, jsou často vedeny v režimu ekologického zemědělství, podpory jsou tedy provázány i s podporou tohoto způsobu hospodaření. Intervence - Oblasti s přírodními a jinými omezeními má za cíl v v oblastech s přírodními a jinými omzeními (ANC) zvýšit ekonomické výsledky (životaschopnost, konkurenceschopnost) chovu skotu. Bez dané podpory příjmů formou kompenzace dodatečných nákladů a ušlých příjmů by docházelo k postupné marginalizaci ANC oblastí, která by mohla vyústit až v opuštění zemědělské činnosti s dopadem na ekosystémy závislé na zemědělství v oblastech s přírodními omezeními. 3.5.7 Mléko a mléčné výrobky Mléko Navržené intervence v rámci Podpory příjmu vázané na produkci mléka má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce či zapojení se do systému kvality. Výroba a získávání mléka jsou jedny z nejnáročnějších pracovních operací v zemědělské výrobě. Neustále rostou nároky na kvalitu a na zvyšování užitkovosti dojnic. Z toho vyplývá i požadavek na stálé zdokonalování dojicího zařízení a celého technologického procesu dojení, který je finančně náročný. Smyslem podpory je podpora produkčních chovů, které jsou zapojeny do kontroly mléčné užitkovosti a jsou u nich tak pravidelně sledovány kvantitativní a kvalitativní vlastnosti mléka. Cílená podpora (VCS) na dojnice nabývala zejména od roku 2014 na významu. Její přínos lze pozitivně hodnotit, zejména s ohledem na výrazně volatilní a neočekávatelný vývoj CZV mléka, jako podporu stability příjmu se všemi souvisejícími efekty (lepší podmínky pro plánování investic, udržení pracovních míst, efekty v kvalitě půdy apod.). CS 169 CS Chov hospodářských zvířat je z podstaty zaměřený na dlouhodobé cíle a investice. Podnikání v tomto odvětví neumožňuje krátkodobé rozhodování. Proto podpora cílená do odvětví mléka není vázána pouze na dobu trvání strategického plánu. V chovu přežvýkavců je uplatňována komplexní provázanost podpor CIS na chov hospodářských zvířat s jednotlivými podporami na „Dobré životní podmínky zvířat“ v rámci PRV a dále s jednotlivými národními dotačními programy nejen na „Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat“, ale také na šlechtění zvířat a jejich ozdravování včetně podpory na kvalitní produkci živočišných komodit a zapojení do režimu jakosti. Důkazem dlouhodobého plánování je i provázanost podpory s ostatními podpůrnými nástroji. Jedná se o podpory v rámci rozvoje venkova, investice, dobré životní podmínky zvířat. V odvětví produkce mléka fungují také uznané organizace producentů a ačkoliv sektor neprojevil zájem o účast v odvětvových intervencích, mohou být uznané organizace producentů v odvětví mléka příjemci podpory v rámci národních dotačních titulů a uplatňují výjimky z pravidel hospodářské soutěže. V ČR také fungují národní dotační podpory: podpora na zapojení producentů a zpracovatelů mléka do režimu jakosti, podpora na zlepšení podmínek v chovech skotu. Intervence - Oblasti s přírodními a jinými omezeními má za cíl v oblastech s přírodními a jinými omezeními (ANC) zvýšit ekonomické výsledky (životaschopnost, konkurenceschopnost) skotu. Bez dané podpory příjmů formou kompenzace dodatečných nákladů a ušlých příjmů by docházelo k postupné marginalizaci ANC oblastí, která by mohla vyústit až v opuštění zemědělské činnosti s dopadem na ekosystémy závislé na zemědělství v oblastech s přírodními omezeními. Intervence Dobré životní podmínky zvířat reaguje na identifikovanou potřebu k zajištění zvýšení standardu kvality života dojeného skotu navrženými chovatelskými opatřeními, které mají vést ke zlepšení jejich životních podmínek. 3.5.8 Ovce a kozy Ovce a kozy Pro daný sektor bude poskytovaná podpora v rámci intervence Podpora příjmu vázaná na produkci ovcí a koz. Daná podpora má přispívat k udržení počtu chovaných a zároveň pasených zvířat, a tím pomoci nejen k udržení rázu krajiny v marginálních oblastech, ale také k produkci kvalitních faremních výrobků z těchto zvířat. Poskytovaná podpora má zároveň přispět ke zvýšení podílu obchodované produkce, zlepšení marketingu a diverzifikace trhu (faremní zpracování a prodej, bio-produkce). Rovněž má řešit přetrvávající zápornou rentabilitu chovu a pomoci s problémy v oblasti welfare zvířat. Intervence - Oblasti s přírodními a jinými omezeními má za cíl v oblastech s přírodními a jinými omezeními (ANC) zvýšit ekonomické výsledky (životaschopnost, konkurenceschopnost) chovu ovcí a koz. Bez dané podpory příjmů formou kompenzace dodatečných nákladů a ušlých příjmů by docházelo k postupné marginalizaci ANC oblastí, která by mohla vyústit až v opuštění zemědělské půdy s dopadem na ekosystémy závislé na zemědělství v oblastech s přírodními omezeními. Intervence AEKO - Ošetřování extenzivních travních porostů reaguje na značný pokles biodiverzity u některých skupin živočichů vázaných na obhospodařované travní porosty, na ztrátu stanovišť vhodných pro různé skupiny organismů a na způsob obhospodařování trvalých travních porostů, který není v souladu s potřebami místních ekosystémů a vede k nežádoucí změně společenstev. Prostřednictvím intervence bude umožněno zemědělské obhospodařování cenných stanovišť na travních porostech takovým způsobem, aby bylo v souladu s potřebnou ochranou těchto ploch. Intervence Ekologické zemědělství má za cíl povzbudit zemědělce k přechodu z konvenčních metod hospodaření a k používání metod ekologického zemědělství definovaných v nařízení (EU) 2018/848, jakož i k zachování těchto metod po uplynutí přechodného období a reagovat tak na společenskou poptávku po ekologicky šetrných zemědělských postupech s ohledem na poptávku trhu. CS 170 CS Chovatelé ovcí a koz mohou využívat investiční podpory na modernizaci svých podniků a inovace v rámci Programu rozvoje venkova. V rámci strategického plánu je možné i v těchto odvětvích zakládat organizace producentů a čerpat tak podporu prostřednictvím operačních programů. O tento typ podpory nicméně chovatelé v ČR neprojevili zájem a v rámci tvorby strategie pro novou SZP tak odvětví zařazena do odvětvových intervencí nebyla. ČR má schváleny také národní programy podpory vztahující se ke kontrolám užitkovosti, kde čerpají podporu také chovatelé ovcí a koz. Program rozvoje venkova - Chovatelé ovcí a koz mohou využívat investiční podpory na modernizaci svých podniků a inovace. V rámci podpory chovů malých přežvýkavců jsou dle opatření “Investice do zemědělských podniků” podporovány stavby a modernizace stájí, dojíren a mléčnic, vybavení pastevních areálů, staveb pro skladování krmiv a steliv či nákup zemědělských strojů. Z Programu rozvoje venkova mohou chovatelé rovněž využít v rámci opatření “Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů” podpory investic na pořízení strojů a nástrojů pro zpracování, skladování, prodejní automaty, vybavení prodejen, pojízdné prodejny, stánky, prodej ze dvora. V tomto odvětví lze také dle opatření “Podpora agroturistiky” velmi vhodně a účelně uplatnit podporu na rozvoj pohostinských a ubytovacích služeb včetně doplňkových činností. V rámci strategického plánu je možné i v těchto odvětvích zakládat organizace producentů a získat tak výhodu z většího rozsahu produkce a čerpat podporu prostřednictvím operačních programů. V rámci této intervence by v odvětví ovcí a koz byla dobře využitelná především podpora investic a výzkumu, ekologické produkce a propagace a zvyšování spotřeby produktů. O tento typ podpory nicméně chovatelé v ČR neprojevili zájem a v rámci tvorby strategie pro novou SZP tak odvětví zařazena do odvětvových intervencí nebyla, důvodem je především velikost podniků a geografická specifika a velikost území ČR. ČR má schváleny také národní programy podpory vztahující se ke šlechtění zvířat, kde čerpají podporu také chovatelé ovcí a koz, které mají za cíl dlouhodobě zlepšit a udržet genovou základnu a zlepšit genetický potenciál, což se projeví na zlepšení užitkovosti a kvality produkce. Podpora je tak vyplácena na zavádění a vedení plemenných knih, na chovaná zvířata zařazená do kontroly užitkovosti a dále na chované berany či kozly s doloženou plemennou hodnotou nebo na testování a posuzování ovcí a koz. ČR také do budoucna uvažuje o rozšíření již existujícího a osvědčeného národního dotačního titulu na zlepšení podmínek v chovech hospodářských zvířat o odvětví ovcí a koz. Chov ovcí a koz má značný environmentální význam, který spočívá zejména v účelném využití trvalých travních porostů, přispívání k udržení biodiverzity a údržbě krajiny a produkci zdravých potravin. Většinou jsou ovce a kozy chovány na svažitých oblastech, kde není možná alternativní zemědělská produkce a chov ovcí a koz je zde velmi vhodný a prospívá rovněž biodiverzitě. S ohledem na skutečnost, že chov je především v marginálních oblastech a v oblastech s přírodním omezením, hrozí v případě rušení chovů riziko opouštění půdy nebo rozorávání travních porostů. Chov ovcí, zejména pastevním způsobem, a chov koz je bez dotační podpory značně nerentabilní a existuje reální předpoklad, že omezením dotační podpory by následoval opětovný nezájem chovatelů o tento způsob výroby skopového a kozího masa. 3.5.9 Bílkovinné plodiny Bílkovinné plodiny Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin má pomoci zejména ke zvýšení soběstačnosti týkající se produkce rostlinných bílkovin získaných z bílkovinných plodin (tj. zmírnění proteinového deficitu v EU), zlepšení rentability jejich pěstování a zlepšení konkurenceschopnosti vůči ostatním zdrojům bílkovin a jiným plodinám (zejména obilovinám), které dosahují ve srovnání s bílkovinnými plodinami příznivější ekonomické realizace. Pěstování bílkovinných plodin má řadu environmentálních benefitů. Jedna z nejvýznamnějších předností bílkovinných plodin je jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu. Své nezastupitelné místo mají proto bílkovinné plodiny v osevních postupech a v ekologickém hospodářství jako vynikající předplodina. Pěstování bílkovinných plodin vázajících vzdušný dusík je rovněž spjato s živočišnou výrobou, která má prostřednictvím statkových hnojiv příznivý vliv na půdní úrodnost (přísun CS 171 CS organických látek do půdy) a na strukturu půdy včetně omezení půdní eroze. Má také pomoci rozšíření výzkumu v oblasti výběru nových odrůd a druhů, zlepšování výnosů, obsahu bílkovin a stravitelnosti. Bílkovinné plodiny jsou zároveň vhodnou předplodinou fungující zejména jako přerušovač obilních sledů. V důsledku zakořeňování, osvojování živin, poutání vzdušného dusíku apod. zlepšují tyto plodiny fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Poutání vzdušného dusíku zabezpečuje dostatečný přísun dusíku a při zařazování těchto plodin do osevních sledů není půda zbytečně zatěžována umělým vpravováním hnojiv. Nastavené parametry podpory bílkovinných plodin v rámci CIS vycházejí z doporučení odborných zájmových organizací tak, aby neumožnily zneužití podpory, a zároveň umožnily pěstování bílkovinných plodin v přiměřeně přijatelných ekonomických, pěstitelských a ekologických rozměrech. Současně jsou akceptovatelné z hlediska velikosti zemědělských podniků. V sektoru bílkovinných plodin je uplatňována komplexní provázanost podpor CIS na produkci bílkovinných plodin s jednotlivými podporami v rámci PRV (investice do výstavby a rekonstrukce zemědělských staveb, pořízení potřebných technologií, pořízení mobilních strojů, intervence AEKO, Ekologické zemědělství) a dále s jednotlivými národními dotačními programy zaměřujícími se zejména na podporu ozdravování polních a speciálních plodin, šlechtění, používaní certifikovaných osiv, speciální poradenství pro rostlinnou výrobu a zkoušení odrůd. Důkazem dlouhodobého plánování je i provázanost podpory s ostatními podpůrnými nástroji. Cílená podpora (VCS) na produkci bílkovinných plodin nabývala zejména od roku 2014 na významu. Její přínos lze pozitivně hodnotit, zejména s ohledem na postupný nárůst výměry bílkovinných plodin ve vazbě na lepší rentabilitu těchto plodin. Intervence AEKO meziplodiny má za cíl reagovat na většinu slabých stránek, které se týkají degradace orné půdy. Meziplodiny snižují zhutnění půdního profilu, kterým je ohroženo přes 33 % zemědělské půdy, utužené podorničí je dokonce na 90 % zemědělské půdy. Intervence rovněž svým obsahem naplňuje způsob hospodaření označovaný jako uhlíkové zemědělství. Intervence AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě reaguje na pokles biodiverzity u druhů vázaných na zemědělskou krajinu (např. hmyzu včetně opylovačů, ptáků a drobné zvěře) zejména v důsledku nedostatku potravních zdrojů a ploch vhodných pro úkryt a rozmnožování. Bude podpořeno zakládání neproduktivních ploch na orné půdě, jejichž hlavním cílem je zlepšení stavu především u ptačích společenstev vázaných na zemědělskou krajinu a hmyzu (zejména opylovačů), u kterých je potvrzen v posledních letech značný úbytek. Cílem je zvýšení potravní nabídky pro opylující hmyz, zvláště v období, kdy na orné půdě po odkvětu kulturních plodin dochází k výraznému úbytku zdrojů nektaru a pylu. Intervence Ekologické zemědělství reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách v rámci pěstování bílkovinných plodin. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů přípravků na ochranu rostlin přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. Související podpora hraje důležitou roli v širší odvětvové strategii, která řeší zjištěné potíže s ohledem na dlouhodobé zlepšení. Zatímco CIS poskytuje pomoc pro okamžité přežití tohoto zemědělského odvětví, další nástroje podpory mají za cíl vyvolat dlouhodobější zvýšení konkurenceschopnosti. 3.5.10 Cukrová řepa Cukrová řepa Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy je podporou zvyšování kvality produkce a stabilizace a vyrovnanosti hospodaření pěstitelů s jinak velmi výkyvnými výsledky zejména vlivem klimatu. Umožňuje udržet dosavadní rozměr pěstování tradiční plodiny, která je zlepšující v osevním postupu svým CS 172 CS velkým množstvím organických zbytků, má příznivý vliv na udržování kvality půd, na různorodost osevních postupů a na biodiverzitu krajiny. Při tvorbě cukru váže a zpracovává oxid uhličitý. Cílem intervence je podpora zemědělců, pěstitelů cukrové řepy, kdy je v současné době největším problémem dlouhodobý pokles ceny cukru na světovém, resp. evropském trhu z důvodu ukončení kvótového systému od října 2017 a z důvodu propadu pěstitelských výsledků v posledních letech vlivem špatného počasí s rozvojem chorob a škůdců. Pokles ceny se promítá do cen cukrové řepy, někteří pěstitelé ukončují pěstování řepy. V ČR pokles plochy prozatím není zásadní, avšak stále se ekonomické podmínky výrazně nezlepšují. Ohrožující je také cenová disparita zejména k nízkonákladovým komoditám nebo rušení účinných látek na ochranu rostlin, zejména neonikotinoidů k ošetření osiva cukrové řepy v raném stadiu vývoje. Dosud není adekvátní náhrada za tyto POR. Poslední tři roky (2018–2020) objem výroby cukrové řepy klesal z důvodu nižších výnosů cukrové řepy a cukernatosti, a rozvoje chorob a škůdců, což mělo rozhodující vliv na nižší výnos čistého cukru z hektaru. Výsledkem byla velmi nízká cena cukrové řepy pro pěstitele. Podle dosavadních výsledků se ukazuje oprávněnost podpory pěstování cukrové řepy. Intervence Ekologické zemědělství reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách u pěstování cukrové řepy. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů přípravků na ochranu rostlin přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. 3.5.11 Ostatní odvětví Vejce Navrhovaná sektorová intervence v sektoru vajec je v souladu se strategiemi Ministerstva zemědělství a cíli EU v SZP tj. zlepšování postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, zlepšení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců, zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat. Intervence by tedy měly směřovat k posílení vlivu producentů, narovnání dotační a obchodní politiky v zemědělství v celé EU na stejnou úroveň pro živočišnou výrobu, včetně chovu nosnic. Zároveň by intervence měly přispívat k tomu, aby zemědělství v povědomí veřejnosti, a hlavně médii, bylo vnímáno co nejkladněji. Finanční prostředky z odvětvových intervencí budou využity především na propagaci, uplatnění českých výrobků na trhu a boj s monopolním vlivem řetězců na výrobce a producenty vajec. Brambory Intervence v sektoru brambor podporuje sdružování pěstitelů, čím jsou schopni si vyjednat lepší odbytové podmínky (posiluje jejich pozici v hodnotovém řetězci) a zároveň mají možnost vyšších investic do vybavení, které jim pomáhá udržet či zlepšit kvalitu jejich produkce, případně i do zpracování produkce. Intervence v podobě podpory příjmu vázané na produkci u škrobových brambor, umožňuje pěstitelům zachovat stávající rozměr pěstování uvedeného užitkového směru brambor, zachovat komoditu brambor v osevním postupu. Intervence má taktéž pomoci řešit variabilitu realizačních cen a vlastních nákladů výrobku, jelikož nákladová rentabilita pěstování škrobových brambor byla ve všech sledovaných letech záporná. Dále má pomoci řešit problematiku nalézt vhodné oblasti pro pěstování, které se vzhledem ke stále zvyšujícímu podílu zemědělského sucha způsobeného změnou klimatu posouvají do vyšších nadmořských výšek. Intervence má rovněž i pozitivní dopad z hlediska příznivého vlivu pěstování škrobových brambor na oblast životního prostředí, jelikož disponují rolí tzv. zlepšující plodiny v rámci osevního postupu, čímž dochází ke zvýšení úrodnosti půdy. Pěstování brambor v marginálních oblastech státu má i podpůrnou roli v zaměstnanosti obyvatelstva, dále je výsledkem podpora zlepšení zdraví porostů a s tím spojené zvýšení bezpečnosti brambor. Intervence AEKO integrovaná produkce doplňuje zmíněné intervence podporou šetrných pěstebních postupů a zároveň zajištuje určitý standard potravinové bezpečnosti pro spotřebitele. CS 173 CS Intervence Ekologické zemědělství reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách u pěstování brambor. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů přípravků na ochranu rostlin přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů má za cíl pořízení nových technologií pro příjem, posklizňové zpracování a další úpravu produktů, budování nových a úpravu stávajících skladů brambor a manipulačních prostor umožňujících centralizaci nabídky. Je zaměřena zejména na omezení energetické náročnosti a hygienu potravin ve zpracovatelském procesu. Předpokládá efektivní přepravu produktů určených pro uplatnění na trhu odpovídajícími dopravními prostředky s příslušným vybavením, zajišťujícím jejich stabilní kvalitu. Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv má za cíl pořízení nových technologií s důrazem na šetrné způsoby hospodaření a ochranu půdy, včetně zadržování vody v půdě a ochranu proti erozi; dále na energetické úspory a omezování emisí. Intervence je zaměřena též na investice zvyšující efektivnost použití a tím omezení spotřeby chemických přípravků na ochranu rostlin a hnojiv a na investice do závlahových systémů, což vede ke stabilitě produkce v odvětví a k vyšší jakosti a bezpečnosti produktu. Je zaměřena též na investice a opatření k udržení vysoké jakosti produkce. Intervence v sektoru brambor - odborná příprava včetně odborného vedení má za cíl podporu a vznik a správné fungování OP. Intervence umožní OP, aby odbornou přípravou a vedením svých členů podporovala plánování a přizpůsobování produkce poptávce, optimalizovala produkční náklady a jakost brambor od jednotlivých členů. Využití intervence pomůže ke stabilizaci ceny produkce a k obchodnímu úspěchu OP. Dále intervence podporuje plnění informačních povinností OP vůči SZIF a částečnou úhradu správních a personálních nákladů OP. Intervence v sektoru brambor - pojištění sklizně a produkce má za cíl na podporu pojištění sklizně a produkce formou částečné úhrady nákladů na pojištění a výdajů spojených s vypořádáním pojistných událostí. Zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci a zároveň zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům. Okrasné rostliny Intervence v sektoru okrasných rostlin sdružování pěstitelů okrasných rostlin, čímž jsou schopni si vyjednat lepší odbytové podmínky (posílení v hodnotovém řetězci) a zároveň mají možnost vyšších investic do vybavení, které jim pomáhá udržet či zlepšit kvalitu jejich produkce. Okrasné rostliny jsou součástí navrženého Strategického plánu v části sektorové intervence také na základě projeveného zájmu Svazu květinářů a floristů. Tento svaz projevil velký zájem hlavně z důvodu, že v současné době na území ČR úspěšné působí odbytové družstvo CZ Flora, které vznikla již před 20 lety. Toto odbyto družstvo v době svého vzniku bylo jedno z prvních v ČR. Ukázalo se, jako účelné a v konečném důsledku se jednoznačně státu a společnosti jako takové vyplatilo. Předpokládané čerpání pro tento sektor je na úrovni 2,51 mil. EUR pro celé programové období. Oproti ostatním navrženým sektorům (brambory, vejce) je úroveň 2,51 mil. EUR marginální ve srovnání s celkovou částkou pro tento druh intervencí (50,2 mil. EUR). Okrasné zahradnictví nese všechny znaky podnikání v zemědělství a právem se mezi sektorové intervence řadí. Jedná se zpravidla o menší firmy, které by právě podporou jejich sdružení (zejména kvůli společnému odbytu výpěstků) získaly udržitelnost své existence a možnost dalšího rozvoje. Většina podnikatelů v tomto oboru podnikají na venkově, kde přispívají k lepší zaměstnanosti. Produkce hrnkových květin je soustředěna na pěstování hlavně sezonních květin – dvouletky, balkonové květiny, letničky, chryzantémy a vánoční hvězdy. Jedná se o rizikové podnikání, které je závislé na CS 174 CS pracovní síle, počasí, a je energeticky náročné. Z toho vyplývá jeho zranitelnost a rizika při podnikání. Podpora by přispěla k větší stabilizaci, ale i soběstačnosti této komodity v rámci ČR. 3.6 Přehled intervencí, které přispívají k zajištění uceleného a integrovaného přístupu k řízení rizik, v příslušných případech K řešení řízení rizik v rámci Strategického plánu SZP bylo vybráno řešení podporou realizace preventivních opatření včetně poradenství a formou sektorových intervencí u ovoce a zeleniny, vajec, brambor a okrasných rostlin, kde mohou být součástí operačních programů organizací producentů. Z intervencí k předcházení krizím a řízení rizik byly vybrány a zařazeny do Strategického plánu typy intervencí stažení z trhu, zelená sklizeň, nesklízení, pojištění sklizně a produkce, poskytování odborného vedení a komunikační činnosti. Tyto intervence slouží ke stabilizaci příjmů producentů v případě ztrát, při narušení trhu, případně, jak těmto krizím předcházet nebo je řešit. Tyto intervence si zařazuje do svého operačního programu schválená organizace producentů, sdružení organizací producentů, případně seskupení producentů. Mimo Strategický plán SZP bude řízení rizik řešeno z národních zdrojů podporou pojištění plodin a zvířat, která je poskytována dlouhodobě formou účelové dotace. Nástroj přispívá na pojistné u pojistných produktů nabízených komerčními pojišťovnami. Relativně vysoká podpora nabízí možnost snížení kompenzačních ad hoc plateb. O funkčnosti systému svědčí relativně vysoká propojištěnost sektoru. Výměra pojištěných plodin na orné půdě, chmelnicích, vinicích a sadech představovala v roce 2018 více než 1,6 mil. ha. Podíl pojištěných zvířat se dlouhodobě pohybuje na 80 % z celkových stavů hospodářských zvířat. Pojištění je nabízeno na lokálně působící rizika, zejména krupobití, ale i povodně a další nepříznivé projevy počasí, které zpravidla nepůsobí významné výpadky produkce na celostátní úrovni, ale produkci jednotlivého, zvláště malého zemědělského podniku mohou postihnout zásadním způsobem. Podobně i v živočišné výrobě lze rozlišit systematická rizika, v našich podmínkách vyplývající zejména z nákaz zvířat, a rizika jednotlivých škod jako jsou úrazy či neinfekční nemoci zvířat. Pro případ všech uvedených rizik lze uzavřít komerční pojištění, v případě nebezpečných nákaz jsou ztráty v důsledku nařízeného utracení zvířat kompenzovány státem, což je upraveno veterinárním zákonem (např. ptačí chřipka, africký mor prasat). Dále se jedná o nalezení vhodné motivace zemědělců k aktivnějšímu přístupu k řízení rizik formou podpory preventivních opatření: Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Jedná se o důležitou podporu preventivních opatření v rostlinné výrobě, na která se SZP nezaměřuje. Cílem programu bylo zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence proti šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem a sadbou. Doporučuje se v této národní podpoře pokračovat, protože preventivní opatření dokážou výrazně zmírnit možné následky rizika vzniku a šíření chorob rostlin a tím snížit náklady na následnou kompenzaci škod. Předpokládané roční výdaje budou přibližně 130 až 140 mil. Kč. Nákazový fond Jedná se o důležitou podporu preventivních opatření v živočišné výrobě, na která se SZP nezaměřuje. Cílem programu je podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat – udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat (prasnic a drůbeže). Doporučuje se v této národní podpoře pokračovat, protože preventivní opatření dokážou výrazně zmírnit možné následky rizika nákazy chovů a tím snížit náklady na následnou kompenzaci škod. Předpokládané roční výdaje budou 1 až 1,5 mld. Kč. Náhrady dle čl. 67 a 68 zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona Doplňkovou podporou bude úhrada nákladů a ztrát, které vzniknou v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a náhrada za utracená zvířata. V kombinaci s nákazovým fondem, podporou pojištění a kvalitním veterinárním dozorem se jedná o komplexní systém řízení rizik v živočišné výrobě, který efektivně funguje a předkládá se také pro období 2022–27. CS 175 CS 3.7 Interakce mezi vnitrostátními a regionálními intervencemi 3.7.1 V příslušných případech popište vzájemné působení mezi vnitrostátními a regionálními intervencemi, včetně rozdělení finančních přídělů na intervenci a na fond není relevantní 3.7.2 V příslušných případech, kdy jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, uveďte, jak intervenční strategie případně zajišťuje soudržnost a soulad těchto prvků s prvky strategického plánu SZP stanovenými na vnitrostátní úrovni. není relevantní 3.8 Přehled, jakým způsobem strategický plán SZP přispívá k cíli zlepšení dobrých životních podmínek zvířat a snížení antimikrobiální rezistence stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. i), včetně základních podmínek a komplementarity Níže uvedené navrhované intervence reagují na identifikovanou potřebu motivovat k zajištění nadstandardních životních podmínek v chovu hospodářských zvířat, resp. na slabou stránku současného vysokého užívání antimikrobik u potravinových zvířat. Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku je zaměřeno na snížení iritačního tlaku prostředí na ustájená zvířata. Soubor navržených opatření reguluje přítomnost ektoparazitů a kyselost neupravené podestýlky, a tím omezuje dráždění všech tkání, které s nimi přicházejí do styku. Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic reaguje na slabou stránku v podobě vysoké koncentrace dojnic ve stájích, vlivem které zvířata podléhají většímu stresu a současně je znemožněna individuální kontrola a nadstandartní péče o jedince. Navýšením celkové plochy lehacího prostoru minimálně o 15 % oproti národním právním předpisům jsou zlepšeny podmínky pro odpočinek dojnic ve stáji. Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho reaguje na potřebu zvýšení kvality života dojnic v období stání na sucho, umožněním pobytu ve venkovních prostorách, což může mít pozitivní vliv na zdravotní stav matky, na průběh porodu i na životaschopnost narozeného telete. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasničky řeší stanovení minimálního věku 230 dní pro první zapuštění prasniček s cílem zvýšit kvalitu života jedince a prodloužit jeho reprodukční období. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasnice reaguje na potřebu zlepšení hygieny ve stájích prasnic zavedením preventivních hygienických opatření v turnusovém provozu u kategorie, která je vystavena abnormální zátěži související s reprodukční úrovní chovu prasat. Řeší turnusový provoz a ošetřování spárků u prasnic na porodnách. Zvětšení plochy pro odstavená selata je nastaveno tak, aby byla odstaveným selatům zajištěna plocha navýšená minimálně o 20 % proti národním právním předpisům s cílem zlepšit kvalitu života selat v období po odstavu a pomoci jim tak lépe zvládnout poodstavový stres. Intervence na podporu snižování antimikrobiální rezistence je směřována do chovu prasat, kde je vykazována jedna z nejvyšších spotřeb antimikrobik u hospodářských zvířat chovaných v ČR. Jednou z možností, jak omezit množství používání antimikrobik v chovech prasat, je aktivní budování imunity proti stanoveným bakteriálním a virovým původcům onemocnění zvířat pomocí vakcín. Tato intervence omezuje rizika pro zdraví zvířat i konzumentů potravin pocházejících od těchto zvířat. Doplňkovost: Národní dotace na podporu dobrých životních podmínek zvířat jsou stanoveny v tzv. Zásadách a jsou komplementární k opatřením implementovaným v rámci Strategického plánu SZP. DT 20 Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat: CS 176 CS 20.A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic (20.A.a. Podpora napájení dojnic v zimním období temperovanou vodou, 20.A.b. Podpora provádění faremní diagnostiky původců mastitid dojnic, 20.A.c. Podpora snížení škodlivých patogenních mikroorganizmů ve stájovém prostředí dojnic, 20.A.d. Podpora ošetřování končetin dle individuálních potřeb dojnic, 20.A.e. Podpora opatření ke snížení tepelného stresu dojnic v letním období). Notifikovány byly pod číslem SA.42828 (2015/N) - DP 20.A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic. 20.C. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat (20.C.a. Podpora opatření ke snížení tepelného stresu prasat v letním období, kde chovatel provádí opatření ke zlepšení stájového prostředí ochlazováním, 20.C.b. Podpora zlepšení stájového mikroklimatu prasat snižováním emisí amoniaku a dalších nežádoucích plynů a ke snížení zápachu u prasnic, selat do odstavu a mladých chovných prasniček pomocí biotechnologických přípravků, kdy koncentrace NH3 nesmí ve stanoveném období překročit 9,5 ppm. 20.C.c. Podpora zlepšení životního prostředí prasat, 20.C.d. Podpora opatření k zajištění zlepšeného světelného režimu zajišťuje ve stanoveném období nadstandardní osvětlení stájového prostředí (75 lx, resp. 100 lx po dobu minimálně 14 hodin denně) u prasnic, 20.C.e. Podpora šetrných metod kastrace prasat, 20.C.f. Podpora zvětšení nezaroštované plochy kotců prasat, resp. odstavených selat, kde je zajištěno poskytnutí nezaroštované plochy kotce tvořící v celku minimálně 20 % z celkové plochy kotce, 20.C.g. Podpora zvýšené péče o prasnice a selata na porodnách. Notifikovány byly pod číslem SA.47177 (2016/N) - DP 20.C. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat. DT 19 Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ: 19.A. Podpora na účast producentů a zpracovatelů mléka v režimu jakosti Q CZ (19.A.a. Podpora na účast producentů a zpracovatelů mléka v režimu jakosti Q CZ, 19.A.b. Podpora činností spojených s režimem jakosti Q CZ) Akční plán Národního antibiotického programu (AP NAP) na období 2019–2022. 3.9 Zjednodušení a snížení administrativní zátěže Snižování administrativní zátěže byla věnována pozornost ze strany Řídicího orgánu PRV i platební agentury SZIF již v průběhu implementace PRV v období 2014–2020. Redukovaly se požadavky na obsah žádostí a jejich příloh. Došlo k úpravám IS tak, aby bylo podání žádosti pro konečného příjemce co nejjednodušší. Jednotlivé administrativní a kontrolní postupy byly upraveny, tak aby probíhaly efektivněji a rychleji a tím byl termín výplat co nejvčasnější. Zkrátily se lhůty i pro následné kroky – odvolání, námitky a vratky. Došlo k úpravě informačního systému, tak aby poskytl žadateli či příjemci jasné a přehledné uživatelské prostředí. Byly provedeny změny na webovém Portálu Farmáře, který platební agentura využívá k elektronické výměně dat s žadateli. V těchto oblastech bude probíhat zjednodušení administrativní zátěže i nadále v průběhu celého programového období. Ke snížení administrativní zátěže je dále nezbytný krok, kdy je potřeba nastavit jednoznačné a srozumitelné dotační tituly s podmínkami, které budou pro konečné uživatele jasně pochopitelné a zároveň nebude administrativně náročné prokazovat jejich plnění. K větší srozumitelnosti je zapotřebí i zjednodušený sankční systém. Dále se předpokládá, že dojde ke snížení administrativní zátěže při využití nových technologií a to zejména využitím principu monitoring approach pro kontroly plochy. Tato kontrola spočívá ve stoprocentní kontrole pozemků pomocí datové analýzy a vyžaduje tak implementaci technologií umožňující hromadné geoprostorové zpracování a analýzu dat, ukládání velkého objemu dat, škálovatelnost výpočetní kapacity, technologie využívající principu machine learning a technologie podporující elektronickou komunikaci s žadatelem. Zavedením této kontroly bude redukován počet kontrol na místě, které jsou nemalou zátěží, jak pro příjemce, tak i pro kontrolní orgán. Tento nový systém, kdy se od restrikcí přichází k prevenci, přinese i snížení sankcí pro žadatele a tím snížení následné administrace. Česká republika má již v současnosti funkční systém, jak pro samotné podání geoprostorových žádostí, tak systém na změnu/stažení zemědělských pozemků v rámci geoprostorové aplikace. Každý žadatel tedy může CS 177 CS v rámci internetové aplikace podat změnu/stažení libovolné části pozemku, který prostorově vymezí. Fond tuto změnu následně zkontroluje a pokud tato změna žadatele neodporuje legislativním požadavkům, Fond změnu schválí a změna se propíše do geoprostorové žádosti. Tento systém bude upraven pro nová opatření např. Ekoplatba atd. Co se týká informovanosti o FAS - žadatelé jsou informování o existenci zemědělského poradenského systému a přístupu k němu prostřednictvím webových stránek Ministerstva zemědělství https://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/poradenstvi/ a webových stránek Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zemědělství) https://agronavigator.cz/poradenstvi/o-poradenskem-systemu. Dále na základě tematického úkolu Ústav zemědělské ekonomiky a informací prezentuje poradenský systém MZe (např. na výstavách agrárního zaměření) a dále pak „informační podpora poradenského systému“ je realizována podporou z dotačního programu 9.F.e. Regionální přenos informací prostřednictvím agrárních nevládních neziskových organizací s plošnou působností a Komory zemědělských poradců České republiky, z. s. V rámci intervence 21.70 Integrovaná produkce bude nově povinností žadatele absolvovat každoročně školení v rámci titulu Integrovaná produkce zeleniny, brambor a jahodníku. Podmínka absolvování školení bude uvedena v nařízení vlády pro AEKO. Informace o školení budou uveřejněny na webu Ministerstva zemědělství, ÚKZÚZ, SZIF a dále na webu Zelinářské Unie Čech a Moravy a Českého bramborářského svazu, kterých je většina žadatelů členem. Zástupci těchto organizací budou na školení přednášet informace o problematice systému integrované produkce z pohledu legislativy a běžné praxe. V rámci intervence 23.70 Ekologické zemědělství bude povinností absolvovat školení jednou za pětiletý závazek. Podmínka absolvování školení bude uvedena v nařízení vlády pro EZ. Informace o školení budou uveřejněny na webu Ministerstva zemědělství, ÚKZÚZ, SZIF a dále např. KEZ, CIC (Czech accredited control and certification organisation of organic farming), Biokont CZ, s.r.o. (BIO inspection and certification) a ABCERT (organic farming certification). Školení bude rozděleno na teoretickou část, která bude přístupná on-line formou webináře, a praktickou část, která se bude konat prezenčně po celé ČR s různým odborný zaměřením, čehož se budou účastnit jako přednášející zástupci z výše uvedených organizací. Na školení v rámci intervence 21.70 Integrovaná produkce a 23.70 Ekologické zemědělství bude umožněno se online přihlašovat přes Portál SZIF, který bude propojen s portálem UKZUZ. V současné chvíli se nepředpokládá využití area monitoring systému pro ověřování případů vyšší moci. V oblasti projektových opatření a SOT ke snížení administrativní zátěže dojde těmito kroky: 1. U opatření/operací, kde je to vhodné, se aplikuje zjednodušené vykazování nákladů. 2. Zásadní zjednodušení preferenčních kritérií tak, aby byla pro žadatele méně byrokraticky zatěžující a zejména aby byla efektivní, tj. v souladu se strategií, vytyčenými indikátory atd. 3. Využívání synergických efektů a práce s daty, které má platební agentura a další zainteresované veřejné instituce k dispozici (MZe, ÚZEI atp.). 4. Zavedení elektronické komunikace mezi platební agenturou a žadatelem, s cílem minimalizovat nebo zcela vyloučit jinou než elektronickou komunikaci (Portál farmáře nebo Datová schránka) – SOT. 3.10 Podmíněnost 3.10.1 Hlavní problém: Změna klimatu (její zmírňování a přizpůsobování se jí. 3.10.1.1 DZES 1: Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše 3.10.1.1.1 Souhrn závazků zemědělského podniku (např. systém předchozího povolení a povinnost přeměny) Za účelem nesnížení referenčního poměru trvalých travních porostů o více než 5 % nedojde na obhospodařovaném dílu půdního bloku (DPB) s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost ke změně této kultury v evidenci využití půdy na některou z ostatních druhů zemědělské kultury bez předchozího povolení. https://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/poradenstvi/ https://agronavigator.cz/poradenstvi/o-poradenskem-systemu https://www.biokont.cz/ https://www.biokont.cz/ CS 178 CS Kritériem pro povolení přeměny kultury trvalý travní porost je, že DPB se nenachází na environmentálně citlivých plochách mimo oblasti Natura, nebo do nich nezasahuje s výjimkou přeměny z uvedených důvodů nebo na tyto zemědělské kultury:  zákona o pozemkových úpravách,  orná půda v režimu ekologického zemědělství,  jiná trvalá kultura než je vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích,  podle nařízení vlády (zalesňování),  krajinné prvky,  plochy v režimu agrolesnictví (silvopastorální systémy). Za environmentálně citlivé plochy se považují plochy s trvalými travními porosty:  v 1. a 2. zóně chráněných krajinných oblastí a na území národních parků,  v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, které se nenacházejí v oblastech NATURA 2000,  ve vzdálenosti do 12 m od vodního útvaru,  silně erozně ohrožené (v souladu s DZES 5),  podmáčené a rašelinné louky,  ve 3. aplikačním pásmu nitrátově zranitelných oblastí. Za porušení se nepovažuje změna plochy o velikosti menší nebo rovné 0,1 ha v průběhu daného kalendářního roku u žadatele. 3.10.1.1.2 Územní rozsah (vnitrostátní, regionální, na úrovni zemědělských podniků, skupina podniků) vnitrostátní 3.10.1.1.3 Hodnota referenčního poměru (včetně metody výpočtu) Poměr 28.11 Vysvětlení Podíl trvalých travních porostů stanovený každoročně se vypočítá vydělením ploch trvalých travních porostů ohlášených za daný kalendářní rok a celkovou zemědělskou plochou ohlášenou v daném roce, které zahrnují plochy ekologického zemědělství. Rozdíl hodnot poměrů nesmí překročit hranici 5 %. Stanovení výpočtu je prováděno na základě ustanovení článku 48 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.1.1.4.Typ dotčených zemědělců (všichni zemědělci, kteří mají trvalé travní porosty) Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.1.1.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Omezením možností přeměny kultury trvalý travní porost na užívaném dílu půdního bloku bude zajištěno nesnížení poměru trvalých travních porostů vůči celkové ploše zemědělské půdy o více než 5 % a bude zajištěno zachování výměry ploch půd bohatých na uhlík za účelem zachování zásob uhlíku. Zvlášť chráněnými plochami jsou vyjmenované environmentálně citlivé plochy s trvalými travními porosty, které se nachází mimo oblasti Natura. Pokud zde definované plochy budou součástí lokality Natura, budou také chráněny před rozoráním resp. změnou kultury v rámci standardu DZES 9. Poměr ohlášené plochy trvalých travních porostů vůči ohlášené celkové zemědělské ploše pro rok 2018 činil 28,11 %. CS 179 CS Na základě ohlášené plochy trvalých travních porostů včetně ploch travních porostů v rámci ekologického zemědělství – 995 216 ha a ohlášené zemědělské půdy – 3 540 434 ha. Údaje o poměru trvalých travních porostů vůči zemědělské půdě: Rok 2021 - 28,41 % (ohlášená plocha trvalých travních porostů – 1 002 479 ha a ohlášená zemědělská půda 3 529 114 ha) Rok 2020 – 28,28 % (ohlášená plocha trvalých travních porostů – 1 002 746 ha a ohlášená zemědělská půda - 3 545 438 ha) Rok 2019 – 28,19 % (ohlášená plocha trvalých travních porostů – 999 771 ha a ohlášená zemědělská půda 3 546 551 ha) 3.10.1.2 DZES 2: Ochrana mokřadů a rašelinišť 3.10.1.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku Česká republika využije přechodného období a GAEC 2 zavede až od roku 2025. 3.10.1.2.2 Rok uplatnění DZES Vyberte rok: 2025 Odůvodnění Česká republika je nucena použití standardu DZES 2 odložit na období počínaje rokem 2025 z důvodu chybějící kategorizace (definičního vymezení) půd bohatých na uhlík a nedostatečného mapového pokrytí ploch mokřadů a rašelinišť. V současné době není vytvořen komplexní podklad, který by obsahoval plošné, aktuální informace o výskytu půd bohatých na uhlík na území ČR ve vztahu k dílu půdních bloků. Pedologická data jsou dostupná zejména v rámci databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“) a podkladech Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Údaje o mapování biotopů z pohledu biodiverzity jsou obsaženy v rámci mapových služby Agentury pro Ochranu Přírody a Krajiny. Mapy biotopů mokřad a prameniště – rašeliniště poskytované v rámci mapových služeb Agentury pro Ochranu Přírody a Krajiny však necílí primárně a nepokrývají plošně zemědělskou půdu, bylo proto rozhodnuto zpracovat vrstvu s použitím i jiných mapových zdrojů včetně cíleného terénního ověřování skutečného stavu vybraných předmětných ploch. Za tímto účelem byly na podzim roku 2021 zahájeny práce na přípravě mapového podkladu pro zařazení parcel zemědělské půdy do vrstvy DZES 2. Úkol bude pokračovat v průběhu roku 2022 a v první polovině roku 2023. V průběhu roku 2023 dojde k zapracování do národního právního rámce. V roce 2024 bude probíhat realizace vrstva LPIS takovým způsobem, který umožní, aby se zemědělská veřejnost s tímto novým prvkem detailně seznámila, případně měla prostor pro vznesení podnětů k revizi konkrétních stanovišť, tak aby k 1.1.2025 byla vytvořena funkční, všeobecně akceptovaná vrstva DZES 2 jako podklad pro plnění podmíněnosti. 3.10.1.2.3 Územní rozsah a vymezená oblast . 3.10.1.2.4 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.1.2.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Rok aplikace standardu odpovídá harmonogramu projektu (mapování, vymezení atd.), který byl v souvislosti s tímto standardem zadán. Pokračujeme v ochraně zavedeného krajinného prvku mokřad v rámci standardu 8. 3.10.1.3 DZES 3: Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin 3.10.1.3.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku CS 180 CS Žadatel nepálí na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury orná půda (standardní orná půda, travní porost na orné půdě a úhor) bylinné zbytky s výjimkou postupu podle mimořádných rostlinolékařských opatření. Rostlinolékařská opatření se vztahují na všechny karanténní škodlivé organismy v rámci EU, které jsou uvedeny v přílohách nařízení (EU) 2019/2072 a také na další škodlivé organismy regulované samostatným nařízením EP a Rady (EU) 2016/2031 podle čl. 30. Ve všech těchto případech, může být nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření (MRO) podle zákona o rostlinolékařské péči. Jednou z alternativ těchto MRO může být i likvidace rostlin nebo jejich částí spálením na pozemku. 3.10.1.3.2 Územní rozsah Národní 3.10.1.3.3 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.1.3.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Zákaz pálení rostlinných zbytků a jejich ponechání pro zapravení do půdy představuje základní krok pro zachování organických složek v půdě. 3.10.2 Hlavní problém: Voda 3.10.2.1 DZES 4: Zřízení ochranných pásem podél vodních toků 3.10.2.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku Žadatel na užívaném dílu půdního bloku sousedícím s vodním tokem uvnitř i vně zranitelných oblastí plní podmínky pro použití pesticidů a hnojiv s výjimkou ponechaných skliditelných rostlinných zbytků, výkalů a moči zanechaných hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku ve stanovených pásech vymezených kolem vodního toku: 1. 1. zachováním ochranného pásu nehnojené půdy bez použití pesticidů o šířce nejméně 3 m od břehové čáry a 2. zachováním ochranného pásu, na kterém nebudou užita hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou tuhých hnojiv o šířce nejméně 25 m od břehové čáry na užívaném dílu půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod uvnitř i vně zranitelných oblastí s průměrnou sklonitostí převyšující 7°. 3.10.2.1.2 Minimální šířka ochranných pásů (v m) 3 3.10.2.1.3 Územní rozsah, včetně vymezení vodních toků Národní Národní definice vodních toků: Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži nebo v korytě vodního toku. 3.10.2.1.4 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.2.1.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Ochranný pás nehnojené půdy bez aplikace pesticidů na dílu půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod zajišťuje minimální ochranu vodních toků před znečištěním povrchovým smyvem hnojiv, pesticidů nebo jejich reziduí. Podmínka standardu se týká útvarů povrchových vod (viz definice), které se nachází uvnitř vymezených nitrátově zranitelných oblastí i mimo ně. CS 181 CS Standard navazuje na základní definice ochranných pásů pro nitrátově zranitelné oblasti stanovené národním právním rámcem pro nitrátovou směrnici. 3.10.3 Hlavní problém: půda (ochrana a kvalita) 3.10.3.1 DZES 5: Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu 3.10.3.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou standardní orná půda na silně erozně ohrožených plochách 1. 1. nebude pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí a 2. plodiny se střední ochrannou funkcí bude pěstovat jen s půdoochrannými technologiemi, na mírně erozně ohrožených plochách 1. 1. plodiny s nízkou ochrannou funkcí bude pěstovat jen s půdoochrannými technologiemi 2. plodiny se střední ochrannou funkcí můžou být pěstovány bez omezení Na základě objektivních kritérií jsou vymezeny kategorie erozní ohroženosti na orné půdě. Objektivními kritérii jsou sklonitost a délka svahu, struktura a textura ornice, obsah organické hmoty v půdě, náchylnost půdy k erozi, ochranný vliv vegetace, účinnost protierozních opatření, propustnost půdního profilu. Dále jsou zohledněna kritéria pro vymezení plodin. Rozlišujeme plodiny s nízkou ochrannou funkcí (např. kukuřice, čirok, brambory, řepa, sója, slunečnice atd.) a plodiny se střední ochrannou funkcí (např. ostatní obiloviny a řepka olejná). V kategorii silně erozně ohrožené půdy je požadováno úplné vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin, plodiny se střední ochrannou funkcí lze pěstovat s využitím půdoochranných technologií. Ve vedlejší kategorii mírně erozně ohrožené je možné pěstovat plodiny se střední ochrannou funkcí bez omezení a erozně nebezpečné plodiny pouze s využitím půdoochranných technologií. Každá kategorie má svoje odzkoušené a fungující technologie chránící půdu (např.: obsetí ochrannými pásy, vrstevnicové obdělávání půdy, zakládání porostů do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků, podrývání atd.). Zemědělci volí technologii podle konkrétní plodiny a svého výrobního zaměření. Pro plnění standardu bude uplatněna tolerance. 3.10.3.1.2 Územní rozsah (včetně erozí ohrožených oblastí a sklonu svahu) Národní Základní hodnota erozně ohrožené výměry činila v roce 2021 1,63 mil. ha souhrnné výměry. V každém roce se výměry mění v závislosti na osevních postupech a plodinách. 3.10.3.1.3 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.3.1.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Omezení projevů eroze je podpořeno stanovením specifických podmínek pro pěstování plodin s erozně nízkou nebo střední ochranou funkcí a stanovením povinnosti použití půdoochranných technologií při pěstování těchto plodin na plochách erozně ohrožené (EO) půdy. Detailní metodika výpočtu EO Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci GAEC 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná CS 182 CS hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv:  faktoru sklonitosti svahu,  faktoru délky svahu po spádnici,  faktoru erodovatelnosti půdy a  faktoru erozní účinnosti přívalového deště. Vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5 je erozní ohroženost vedena primárně na erozní parcely. Erozní parcela je část DPB, definována jednou skupinou plodin a jednou skupinou protierozních technologií z hlediska erozní nebezpečnosti. K erozní parcele je přiřazena jedna kategorie erozní ohroženosti na základě algoritmu z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti v systému LPIS. V rámci LPIS jsou uvedeny 3 kategorie (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO). Vrstva je v LPIS pravidelně aktualizována podle podkladových dat. Pozemky na úrovni plochy plodiny nebo DPB vyhodnocujeme ve 3 kategoriích NEO, MEO, SEO. Nastavení eroze probíhá dlouhodobě ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). V rámci průběžných několikaletých testování a na základě výsledků dostává MZe doporučení k úpravě podmínek. Limit 2 ha a menší - odůvodnění Limit 2 ha je technicko-metodickým kritériem. Jedná se racionálně obhospodařovatelné plošky. Rastrová vrstva má pixely, které by neumožňovaly hospodařit, jedná se o zjednodušenou informaci, a proto bylo stanoveno kritérium 2 ha, které mělo postihnout významnost ploch, ale zároveň aby to umožnilo hospodaření v zemědělců v terénu. Podmínky v ČR jsou specifické z pohledu velikosti půdních bloků, kde je jedna z nejvyšších velikostí v Evropě. Průměr na R je více než 10 ha, ale i několik stovek ha. Půda pod 2 ha tvoří pouze 2,6 % z celkové výměry orné půdy. Na DPB pod 2 ha je dle monitoringu eroze (systém prováděný Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy) evidováno méně než 12 % všech zachycených erozních událostí a mají max. odtokovou délku v průměru 80,83 m a odborná literatura pro vznik soustředěného odtoku, který následně může vyvolat erozní proces, předpokládá min. odtokovou linii 100 m (Janeček et. al. 2012). Plodiny Dále jsou zohledněna kritéria pro vymezení plodin. Rozlišujeme plodiny s nízkou ochrannou funkcí, kterými jsou zejména kukuřice, čirok, brambory, řepa, sója, slunečnice atd.) a plodiny se střední ochrannou funkcí (např. obiloviny jako jsou pšenice, ječmen, žito, oves atd. a řepka olejná). MZe ve spolupráci s VÚMOP ověřuje plodiny a kategorie plodin se mohou v rámci víceletých projektů obohacovat. Vyloučení pěstování plodin a povinné použití půdoochranných technologií V kategorii silně erozně ohrožené půdy je požadováno úplné vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin, plodiny se střední ochrannou funkcí lze pěstovat s využitím půdoochranných technologií. Ve vedlejší kategorii mírně erozně ohrožené je možné pěstovat plodiny se střední ochrannou funkcí bez omezení a erozně nebezpečné plodiny pouze s využitím půdoochranných technologií. Půdoochranné technologie, které jsou v jednotlivých kategoriích přiřazeny, mají vědecký základ nebo jsou odzkoušeny vědeckými pokusy. Účinnost jednotlivých PT v rámci DZES 5 Vymezení erozní ohroženosti je provedeno na základě tzv. „Univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy erozí" (USLE). Přípustná ztráta nastavena na 17 tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy a 4 tuny z hektaru za rok na mělkých půdách, což znamená erozní ohroženost vymezenou na cca 25 % orné půdy. CS 183 CS  SEO je charakterizováno hodnotami Cp.Pp v rozmezí 0-0,1  MEO je charakterizováno hodnotami Cp.Pp v rozmezí hodnotami 0,1-0,4  NEO je charakterizováno hodnotami Cp.Pp v rozmezí hodnotami 0,4 a výše Účinnost protierozních opatření je pak definována faktorem ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C.P), u kterého naopak platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší účinnost (např. úhor má C.P = 1 a TTP má C.P = 0,005). Protierozní opatření by pak dle výše popsaného vymezení logicky měla zajistit následující ochranný vliv:  pro SEO ochranný vliv charakterizován hodnotami C.P pod hodnotu 0,1  pro MEO ochranný vliv charakterizován hodnotami C.P pod hodnotu 0,4 Ochrana 25 % orné půdy je rozdělena mezi silně erozně ohrožené SEO a mírně erozně ohrožené plochy MEO, jejichž vymezení je provedeno pomocí tzv. maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp.Pp). Zjednodušeně, čím nižší je tento faktor, tím účinnější opatření je potřeba přijmout, aby se nepřekračovala stanovená přípustná ztráta půdy erozí. Od roku 2024 bude sladěna míra smyvu z aktuálních 17 t/ha na 9 t/ha (stejně jako protierozní vyhláška). Což bude představovat 65 % výměry orné půdy na úrovni dílů půdních bloků. Přechodné období se předpokládá za účelem přizpůsobení zemědělců a jejich osevních postupů. Výměry erozně ohrožených ploch počítáno na celé DPB:  MEO výměra 1,2 mil. ha,  SEO výměra 0,4 mil. ha. Celkem 1,6 mil. ha, což představuje 65 % výměry standardní orné půdy. Zohlednění faktoru sklonitosti svahu Faktor sklonu svahu ve výpočtu USLE – dle ověřované univerzální rovnice dlouhodobé ztráty půdy USLE se jedná zejména o faktor sklonu svahu vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku sklonu 9 %, tj. 5,16°). Délka a sklon svahu dohromady tvoří tzv. topografický faktor, který vyjadřuje vliv morfologie terénu na vývoj erozních procesů. Tento faktor představuje poměr ztráty půdy na testovaném pozemku ke ztrátě půdy na standardním pozemku délky 22,13 m a sklonu 9 %. Faktor sklonu svahu vyjadřuje vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí. Půdoochranné technologie Zemědělci volí technologii podle konkrétní plodiny, tvaru pozemku lokality:  zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků, podsev, strip-till, obsetí ochrannými pásy, ochranné pásy, pěstování luskoobilných směsí - založena na zajištění pokryvnosti půdy  podrývání a hloubkové kypření - založena na hloubkovém prokypření půdy s podrytím půdního profilu,  aplikace organické hmoty - založena na kvalitním organickém hnojení  důlkování a hrázkování - založena na vytvarování hrůbku, prokypření a zadržování vody pomocí důlků a hrázek. 3.10.3.2 DZES 6: Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějším období (v nejcitlivějších obdobích) 3.10.3.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku (včetně příslušného období) Žadatel zajistí po stanovené citlivé období pokryv na minimálně 80 % standardní orné půdy, a to postupy: CS 184 CS  založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny,  ponechání strniště sklizené plodiny,  podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby,  ponechání půdy po pásovém zpracování, nebo  osetí po sklizni hlavní plodiny a zachování souvislého porostu meziplodiny. Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalá kultura vinice zajistí v období minimálně od 1. června do 31. října zelený pokryv v rozsahu 25 % meziřadí a manipulačních prostor pro trvalou kulturu vinice, s výjimkou na nově založené vinice do tří let. Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalá kultura ovocný sad zajistí v období minimálně od 1. června do 31. října zelený pokryv v rozsahu 50 % meziřadí a manipulačních prostor pro trvalou kulturu sady, s výjimkou na nově založené sady do tří let. Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury úhor zajistí v období od 1. června do 31. října zelený pokryv. Citlivé období je období po sklizni hlavní plodiny do období do 31. října. Podmínka standardu se nevztahuje na okopaniny, kořenovou a hlízovou zeleninu, které jsou pěstované na těžkých půdách v režimu ekologického zemědělství. Dopad této výjimky bude sledován a v případě potřeby budou provedeny změny, které zajistí, aby se výjimka vztahovala pouze na omezenou výměru. 3.10.3.2.2 Územní rozsah Národní Výměra 2 475 215 ha 3.10.3.2.3 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.3.2.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Původní požadavek ČR pro možnost zapravování kvalitních statkových a organických hnojiv orbou je po technických konzultacích s Komisí řešen prostřednictvím 20 % tolerance omezeného pokryvu půdy, čímž je zajištěna flexibilita hospodaření. Podmínka standardu se nevztahuje na okopaniny, kořenovou a hlízovou zeleninu, které jsou pěstované na těžkých jílovitých půdách v režimu ekologického zemědělství. Tato výjimka je nezbytná s ohledem na specifika ekologického hospodaření a používání základních agrotechnických postupů jako např. orbu, které nezaručí současný pokryv půdy. Možnost provést orbu je hlavní preventivní nástroj v boji proti plevelům, chorobám a škůdcům a klíčová agrotechnická operace ve vztahu k organickému hnojení a udržování kvality a úrodnosti půdy. Těžké jílovité půdy včetně podorničí v ČR zabírají přibližně 123 tis ha standardní orné půdy, přičemž ekologičtí zemědělci z toho představují přibližně 3150 ha. To představuje přibližně 0,13 % z celkové výměry orné půdy v ČR. Dále se podmínka DZES 6 nevztahuje na zemědělskou kulturu chmelnice a to z následujících důvodů: • Architektura chmelového porostu je dána vzdáleností chmelového meziřadí – 3 m, dále výškou nadzemí části chmelové rostliny - chmelové révy – 5 - 7 m a tvarem zavěšení chmelových rév na stropní CS 185 CS část chmelové konstrukce - do tvaru „V“, v porostu chmele počínaje 6. měsícem a konče 8. – 9. měsícem roku je jen velmi omezené světlo. • U chmelnic v ČR jsou podmínky většiny chmelařských oblastí ČR velmi aridní – dáno kontinentálním rázem počasí s velmi nízkými srážkami. • Trvalé ozelenění chmelového meziřadí je (v podmínkách chmelařských oblastí ČR z důvodu způsobu pěstování, nedostatku světla a vláhy) ve většině chmelařských podniků spíše nevhodné a je možné jen lokálně (způsob pěstování, závlaha) u spíše minoritní části podniků, většinou však po část vegetační doby, ne celoročně. • Dočasné a trvalé ozelenění chmelového meziřadí může mít maximálně jen funkci doplňkovou, lokální. MZe řadí chmel mezi citlivé komodity a věnuje tomuto sektoru vysokou pozornost. Aktuální plochy chmelnic zaujímají v ČR cca 5 tis. ha. Zdůvodnění ke stanovení citlivého období: Z vyhodnocení erozních událostí dle charakteristik dešťů v Monitoringu eroze je zřejmé, že podzimní srážky jsou vyrovnané a citlivé je období letní - po sklizni hlavní plodiny do 31.října. Monitoring eroze je nástroj pro celorepublikový sběr dat o erozních událostech a hodnocení účinnosti protierozních opatření definovaných v platných právních normách dostupný na: me.vumop.cz, který je systematicky provozován VÚMOP a Státním pozemkových úřadem již od roku 2014. 3.10.3.3 DZES 7: Střídání plodin na orné půdě kromě plodin pěstovaných pod vodou 3.10.3.3.1 Shrnutí postupu v zemědělském podniku pro střídání rostlin DZES 7a: Žadatel zajistí alespoň na 40 % plochy podniku se zemědělskou kulturou standardní orná půda, že v roce podání jednotné žádosti bude pěstována jiná hlavní plodina než hlavní plodina pěstovaná v kalendářním roce předcházejícím podání jednotné žádosti. Za splnění této podmínky je rovněž považováno zařazení meziplodiny mezi dvě stejné hlavní plodiny po sobě jdoucí, pokud tato meziplodina bude zaseta po sklizni hlavní plodiny pěstované v roce podání jednotné žádosti a zůstane ponechána na pozemku do zasetí hlavní plodiny v roce následujícím po podání jednotné žádosti. Zároveň žadatel zajistí, že na veškeré ploše podniku se zemědělskou kulturou standardní orná půda bude vždy po ukončení období 3 let po sobě jdoucích pěstována jiná hlavní plodina. Požadavek na střídání plodin se nevztahuje na prospěšné plodiny, kterými jsou travní porosty, jetelotrávy a úhory s porostem. Pro plnění standardu bude uplatněna tolerance. ČR využije výjimek, které umožňuje nařízení Komise (EU) 2022/1317, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o uplatňování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (standardů DZES) 7 a 8 pro rok podání žádosti 2023. DZES 7b: Žadatel zajistí, že ve vegetačním období na dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou orná půda se nebude vyskytovat plocha jedné plodiny na výměře vyšší než 30 ha, pokud tuto plochu nerozdělil ochranným pásem, plochou jiné plodiny, nebo úhorem. Podmínka se nevztahuje na plochy s travami a leguminózami. Žadatel zajistí, že ve vegetačním období na dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou orná půda, evidovaný jako silně erozně ohrožený, se nebude vyskytovat plocha jedné plodiny na výměře vyšší než 10 ha, pokud tuto plochu nerozdělil ochranným pásem, plochou jiné plodiny, nebo úhorem. Podmínka se nevztahuje na plochu s travami a leguminózami. Pro plnění standardu bude uplatněna tolerance. CS 186 CS Standardy 7a) a 7b) se uplatňují samostatně, nejedná se o alternativy. U standardu DZES 7b nebudou uplatněny výjimky dle poznámky pod čarou Přílohy III. písm. a); b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.3.3.2 Shrnutí postupu zemědělského podniku pro diverzifikaci plodin neaplikováno 3.10.3.3.3 Územní rozsah Národní 3.10.3.3.4 Typ dotčených zemědělců Všichni zemědělci, kteří mají k dispozici ornou půdu (bez výjimky) Uplatnitelné výjimky S rozlohou orné půdy do 10 hektarů (poznámka pod čarou 5 bod 1 písm. c) přílohy III) Pokud více než 75 % způsobilé zemědělské plochy představují trvalé travní porosty (poznámka pod čarou bod 1 písm. b) přílohy III) Pokud je více než 75 % orné půdy využíváno k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, je využíváno jako úhor, k pěstování luštěnin, jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány (poznámka pod čarou bod 1 písm. a) přílohy III) 3.10.3.3.5 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES (zejména pokud členský stát zvolil diverzifikaci plodin) DZES 7a: Stanovení minimálního podílu plochy, na které je prováděno každoročně střídání plodiny, a pěstování jiné hlavní plodiny nejpozději po třech letech má pozitivní vliv na bilanci organických látek v půdě vzhledem k rozlišným požadavkům plodin na hnojení a vlivům plodin v osevním postupu. V případě zařazení prospěšných rostlin (leguminózy, tráva, jetelotrávy, luskovinoobilní směsky) dochází ke zlepšení stavu utužení půdy a ke zlepšení vláhové bilance půdy. Současně dochází k omezení šíření chorob. Definice plodiny je uvedena v kapitole 4.1.8 Další definice použité v plánu SZP. ČR využije výjimek, které umožňuje nařízení Komise (EU) 2022/1317, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o uplatňování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (standardů DZES) 7 a 8 pro rok podání žádosti 2023. DZES 7b: Navržený standard reaguje na aktuální příčiny nepříznivé struktury krajiny, jako jsou zejména nízký podíl ekostabilizačních prvků v krajině, homogenita hospodaření na přilehlých dílech půdních bloků a zejména na nadměrnou velikost dílu půdního bloku. Navržená výměra 30 ha odpovídá optimální rozloze obhospodařovaného pozemku, která je udávána v rozmezí 20 – 40 ha, přičemž za optimální tvar se považuje obdélník o stranách v poměru 1:2 až 1:4. Vedlejším a velmi podstatným přínosem navrhovaného standardu je snížení ztráty půdy vodní erozí, dělený osevní postup dále pomáhá plodinám lépe vzdorovat dopadům sucha a je prevencí vzniku povodní. Pro DZES 7b nebudou výjimky v souladu s přílohou III nařízení použity. Opatření, jehož prostřednictvím dochází ke snížení velikosti pěstovaných monokultur na velkých zemědělských pozemcích, má za cíl zejména posílit celkově ekologickou stabilitu krajiny. Vedlejším a podstatným přínosem navrhovaného standardu je však snížení ztráty půdy vodní erozí, dělený osevní postup dále pomáhá plodinám lépe vzdorovat dopadům sucha a je prevencí vzniku povodní. Snížení velikosti pěstovaných monokultur lze provádět pod novým standardem několika opatřeními, zejména prostřednictvím krajinných prvků, zakládáním ochranných pásů, racionálním prostorovým střídáním plodin. Implementace tohoto opatření v rámci standardu DZES 7 přispěje dle našich analýz k posílení ekologické funkce krajiny a vzniku dalších ploch ve prospěch biodiverzity. CS 187 CS 3.10.4 Hlavní problém: Biologická rozmanitost a krajina (ochrana a kvalita) 3.10.4.1 DZES 8: Minimální podíl orné půdy věnovaný neprodukčním plochám a prvkům a na celé zemědělské ploše, zachování krajinných prvků a zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků 3.10.4.1.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku Standard minimálního podílu: Nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku věnované neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ponechané ladem. Podíl (%) orné půdy věnované neprodukčním plochám a prvkům : Nejméně 3 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku věnované neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ponechané ladem, pokud se zemědělec zaváže, že v rámci rozšířeného ekoschématu podle čl. 31 odst. 5a věnuje alespoň 7 % orné půdy neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ponechané ladem. Nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku věnované neprodukčním plochám a prvkům, včetně půdy ponechané ladem, a meziplodinám a plodinám vázajícím dusík, pěstovaným bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ponechané ladem. Členské státy by měly pro meziplodiny použít váhový faktor 0,3. Podíl (%) orné půdy věnované neprodukčním plochám a prvkům a meziplodinám nebo plodinám vázajícím dusík : Seznam prvků (orientační seznam prvků a neprodukčních oblastí způsobilých pro výpočet minimálního podílu) Ochranné pásy Mohyly Kulturní prvky Příkopy Vysvětlení Příkop - váhový faktor 2 Okraje polí, políčka nebo ochranné pásy pozemků Vysvětlení Souvrať - váhový faktor 1 Mez (ostrůvek biodiversity) - váhový faktor 1,5 Ochranný pás podle GAEC 5, 7b, 8; pás podél vody (Ekoschémata) – váhový faktor – 1 Ozelenění kolejových řádků - 1 Ochranný pás v agrolesnictví - 1 Biopás -1 Plochy s hnízdištěm čejky - 1 Živé ploty, jednotlivé stromy nebo skupiny stromů, stromořadí Vysvětlení Skupina dřevin - váhový faktor 1,5 Stromořadí - váhový faktor 2 Solitérní dřevina - váhový faktor 1,5 CS 188 CS Půda ležící ladem Vysvětlení Půda ležící ladem (úhor) - váhový faktor 1 Ostatní Vysvětlení Travnatá údolnice - váhový faktor 1,5 Skalka – váhový faktor 1,5 Další neprodukční plochy vytvořené podle čl. 31 (ekoplatba) Meziplodiny (včetně meziplodin založených v II. pilíř) - váhový faktor 0,3 Dusík vázající plodiny - váhový faktor 1 Malé rybníky Malé mokřady Vysvětlení Mokřad - váhový faktor 2 Kamenné zídky Potoky Terasy Vysvětlení Terasa - váhový faktor 1 Seznam prvků (pro zachování) Okraje polí, políčka nebo ochranné pásy pozemků Ostatní Příkopy Terasy Živé ploty, jednotlivé stromy nebo skupiny stromů, stromořadí Malé mokřady Zákaz ořezu živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat (povinný) V období hnízdění od 1.4. do 31.10. platí zákaz ořezu dřevin, s výjimkou odborných řezů provedených prokazatelně dle standardu Řez stromů SPPK A02 002:2015 (v aktuální revizi). Tento standard je v naprostém souladu s evropským standardem The European Arboricultural Standards. Výjimka se týká pouze nezbytně nutných odborných řezů stromů, prováděných podle příslušných standardů, odborně způsobilou osobou. Opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin neaplikováno 3.10.4.1.2 Územní působnost (platí pro normu „minimální podíl“) Národní 3.10.4.1.3 Typ dotčených zemědělců (platí pro normu „minimální podíl“) Všichni zemědělci, kteří mají k dispozici ornou půdu (bez výjimky) Uplatnitelné výjimky S rozlohou orné půdy do 10 hektarů (poznámka pod čarou 5 bod 1 písm. c) přílohy III) https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068334.pdf?seek=1552472405 http://www.europeanarboriculturalstandards.eu/standards CS 189 CS Pokud více než 75 % způsobilé zemědělské plochy představují trvalé travní porosty (poznámka pod čarou 5 bod 1 písm. b) přílohy III) Pokud je více než 75 % orné půdy využíváno k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, je využíváno jako úhor, k pěstování luštěnin, jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány (poznámka pod čarou bod 1 písm. a) přílohy III) Výjimka stanovená v poznámce pod čarou 1 bodě 2 přílohy III 3.10.4.1.4 Vysvětlení příspěvku k hlavnímu cíli praxe/standardu ČR využije výjimek, které umožňuje nařízení Komise (EU) 2022/1317, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o uplatňování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (standardů DZES) 7 a 8 pro rok podání žádosti 2023. Stanovením druhů krajinných prvků, u nichž je požadována jejich ochrana, a vyčleněním neprodukčních ploch a jejích druhů je zajištěno zachování minimální míry biologické rozmanitosti na zemědělské půdě. Postupy zaměřené na vyčleňování neprodukčních ploch přispějí k poutání a ukládání uhlíku, zlepšení bilance organické hmoty v půdě a půdní bioty a stabilizaci biodiversity zemědělské krajiny. Vysvětlení pro zahrnutí dusík vázajících plodin a meziplodin ve vztahu k biodiverzitě na farmě: N-vázající plodiny mají významný přímý efekt na biodiversitu ve formě zvýšené aktivity hmyzu, nárůstu populace žížal a půdní bioty důležitou pro rozklad rostlinných zbytků. Rovněž poskytují důležitý úkryt a stanoviště pro řadu druhů ptáků. Nepřímý efekt N-vázajících plodin spočívá v poutání vzdušného N a tím snižuje potřebu aplikace průmyslových hnojiv. Nelze také opomenout příznivý vliv N- vázajících plodin pro půdní strukturu a obohacení o organickou složku. Důležitou roli při posílení biodiversity a ukládání uhlíku mají jetelotrávy. Váhový faktor – 1 Meziplodiny jsou přínosným přerušovačem osevních sledů a obohacují půdu o organickou hmotu. Mají rovněž pozitivní vliv na vláhovou bilanci stanoviště a zabraňují erozi půdy. Meziplodiny jsou důležité pro činnost půdního edafonu, zlepšení biologické činnosti půdy, tvorba drobtovité, struktury půdy, zadržování vody a živin. Meziplodiny také přispívají k omezení aplikace POR tím, že omezují růst plevelů. Váhový faktor – 0,3 Vysvětlení k postupům ořezu podle standardu Řez stromů SPPK A02 002:2015 (v aktuální revizi): Tento standard je v naprostém souladu s evropským standardem The European Arboricultural Standards. Tento postup je stanoven výslovně se souhlasem MŽP. Jednoznačně podporujeme důležitost ochrany ptactva prostřednictvím zákazu ořezu dřevin. Ořez dřevin v zemědělské krajině probíhá v naprosté většině za účelem zpřístupnění nebo údržby cest, hranic polí atd. Tyto typy řezů je ideální realizovat v období mimo období hnízdění a jednoznačně budou v období hnízdění zakázány. Výjimka se týká pouze nezbytně nutných odborných řezů stromů, prováděných podle příslušných standardů, certifikovanou osobou. Odborný řez je možné definovat jako řez stromů (tree pruning intervention) probíhající na základě ustanovení European Arboricultural Standard EAS 01:2021 - Tree Pruning) nebo standard Řez stromů SPPK A02 002:2015 (v aktuální revizi) a prováděné kvalifikovanou osobou (certifikační schéma European Tree Worker, případně národní schémata jako např. Český certifikovaný arborista). Pro řezy stromů je správnost jejich provedení definována i správným termínem provedení. Provedení řezu v nesprávné období vede ke snížení perspektivy, životnosti, budoucí stability i ekofyziologické vitality stromů, krajinných prvků s dřevinami nebo památných stromů. Důležitá je i možnost fytopatologické kontroly během vegetace pro optimalizaci (minimalizaci) řezu. https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068334.pdf?seek=1552472405 http://www.europeanarboriculturalstandards.eu/standards https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068334.pdf?seek=1552472405 CS 190 CS Není potřeba doplňovat další opatření pro zajištění ochrany, protože tato podmínka stanovena v budoucí PPH3-Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, aktuálně PPH 2. Pro ošetření stromu během vegetace bude požadováno ošetření certifikovaným arboristou s certifikátem ETW – European Tree Worker nebo ČCA – Český certifikovaný arborista. Bude nutné doložení datum provedení řezu a stejně tak skutečnost, že řez byl proveden certifikovaným arboristou. 3.10.4.2 DZES 9: Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách náležejících do sítě Natura 2000 3.10.4.2.1 Shrnutí postupů v zemědělském podniku Žadatel neprovede změnu kultury na ploše dílu půdního bloku nebo její části s kulturou trvalý travní porost nacházející se ve vymezené oblasti Natura 2000 na některou z ostatních druhů zemědělské kultury nebo neprovede na takové ploše dílu půdního bloku orbu. Národní lokality ve vymezení soustavy Natura 2000 (§ 45a – 45i zákona č. 114/1992 Sb.)  Ptačí oblasti (41 ptačích oblastí stanovených nařízeními vlády)  Evropsky významné lokality jsou do národního seznamu v souladu s § 45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zařazovány nařízením vlády. Platný národní seznam je shrnut v nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, platném znění. Evropsky významné lokality, které jsou v evropských seznamech, jsou na národní úrovni vyhlášeny nařízením vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Toto nařízení bylo v roce 2022 novelizováno nařízením vlády č. 152/2022 Sb., které reflektovalo doplnění lokality Louky u Přelouče do evropského seznamu. 3.10.4.2.2 Územní rozsah Celková orientační plocha environmentálně citlivých trvalých travních porostů v lokalitách Natura 2000, na které se vztahuje DZES, v ha: 141353.0 3.10.4.2.3 Typ dotčených zemědělců Příjemci přímých plateb podle kapitoly II hlavy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 nebo příjemci ročních prémií podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 3.10.4.2.4 Vysvětlení příspěvku k tomu, jak dosáhnout hlavního cíle příslušného standardu DZES Zákazem přeměny kultury trvalý travní porost na užívaném dílu půdního bloku a provádění orby ve vymezených lokalitách soustavy Natura 2000 je podpořena ochrana druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť z evropského pohledu nejcennějších, nejvíce ohrožených, vzácných či omezených svým výskytem. Soustava Natura 2000, kterou tvoří evropsky významné lokality a ptačí oblasti je definována zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Změna kultury ani orba nesmí přesáhnout výměru 0,1 ha v průběhu daného kalendářního roku u žadatele. Jakákoli změna v kultuře nebo orbě musí být v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, aby v oblastech zvláštní ochrany bylo vyloučeno poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů nebo vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice. 3.10.5 Další DZES (pokud je to relevantní) Neaplikován CS 191 CS 4. Prvky společné pro několik intervencí 4.1 Definice a minimální požadavky 4.1.1 Zemědělská činnost 4.1.1.1 Definice produkce Pro účely implementace přímých plateb poskytovaných z EZZF se za zemědělskou činnost považuje zemědělská výroba, kterou se rozumí 1. 1. rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin včetně konopí s výjimkou konopí pro léčebné použití a vědecké účely, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, 2. živočišná výroba zahrnující chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, 3. produkce chovných a plemenných zvířat, 4. výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, 5. udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu. [1] Čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 4.1.1.2 Definice údržby zemědělské plochy 4.1.1.2.1 Orná půda Standardní orná půda  pěstování plodin (včetně víceletých) v navazujícím osevním sledu, určených pro sklizeň nebo zelené hnojení  biologická, mechanická příp. chemická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy Úhor  ponechání půdy ladem bez karanténních organismů  zákaz plošné desikace (chemické likvidace) celého porostu  možná pastva  sečení nebo mulčování v četnosti a termínech stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  souvislá doba trvání úhoru nepřesáhne časový limit stanovený příslušným právním předpisem České republiky  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy Travní porost  agrotechnická opatření vedoucí v porostu k zajištění převahy bylinných pícnin vhodných pro pastvu či zkrmování hospodářskými zvířaty  sečení, pastva nebo mulčování v četnosti a termínech stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy CS 192 CS 4.1.1.2.2 Trvalé plodiny Vinice  v prvním roce mechanická úprava meziřadí a příkmenného pásu, včetně možnosti černého úhoru  výstavba opěrné konstrukce a její údržba v prvním (v prvním roce při výsadbě musí být instalována opěrná tyč k vysazené sazenici, vlastní osazení sloupků, vodorovné drátěnky či jiných prvků tvořících funkční celek pro oporu vinné révy může být instalováno i v druhém roce)  v dalších letech možno výsev travní směsi do meziřadí a následné mulčovaní nebo sečení  údržba příkmenného pásu – mechanicky, chemicky nebo biologicky  vyvazování kmínků k opoře  podlom, zastrkování letorostů do drátěnky, osečkování, zelené práce, sklizeň  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  zimní řez vyjma posledního roku před vyklučením vinice  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  dosadba za účelem dodržení minimálního počtu jedinců Chmelnice  výstavba konstrukce chmelnice pro pěstování chmele a její údržba,  v prvním roce mechanická úprava meziřadí a včetně možnosti černého úhoru  možný výsev travní směsi do meziřadí a následné mulčovaní nebo sečení  údržba meziřadí – mechanicky, chemicky nebo biologicky , řez chmele, drátkování, zavádění chmele, sklizeň  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  dosadba za účelem dodržení minimálního počtu jedinců Ovocný sad  mechanická (sečení, mulčování, plečkování v případě úhoru), biologická nebo chemická údržba meziřadí a příkmenného pásu dle použité pěstební technologie  aplikace řezu ovocných dřevin dle vysázeného druhu (zimní, letní)  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  dosadba za účelem dodržení minimálního počtu jedinců Školka  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  sklizeň sadebního nebo množitelského materiálu Rychle rostoucí dřeviny  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  po dovršení pěstebního cyklu vytěžení dřeva, kdy výmladkové pařezy zůstávají v zemi pro nové obražení Plocha s víceletými produkčními plodinami  pěstování plodin víceletých určených pro sklizeň nebo zelené hnojení  biologická, mechanická příp. chemická ochrana proti karanténním organismům CS 193 CS  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  sklizeň Lanýžová kultura  vysazení stromů s naočkovanými výtrusy lanýžů do připravené poryté a odplevelené půdy  okolí stromu udržovat v bezplevelném stavu, mulčování  sklizeň Jiná trvalá kultura  pěstování víceletých plodin určených pro sklizeň nebo zelené hnojení  biologická, mechanická příp. chemická ochrana proti karanténním organismům  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  sklizeň (včetně využití jako zelené hnojení) 4.1.1.2.3 Trvalé louky a pastviny  agrotechnická opatření vedoucí k zajištění převahy bylinných pícnin vhodných pro pastvu či zkrmování hospodářskými zvířaty v porostu  sečení nebo mulčování v četnosti a termínech stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy  mechanická, chemická nebo biologická ochrana proti karanténním organismům  zákaz obnovy trvalého travního porostu v časové periodě kratší 5 let. Zákaz se nevztahuje na případ vyšší moci  dodržování protierozních opatření stanovených příslušnými specifickými vnitrostátními předpisy 4.1.2 Zemědělská plocha 4.1.2.1 Prvky agrolesnických systémů, pokud jsou založeny a/nebo udržovány na zemědělské ploše 4.1.2.1.1 Orná půda Silvoorebné systémy - orná půda, na které se vykytuje liniová výsadba stromů o maximálním počtu 100 stromů/ha založená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 4.1.2.1.2 Trvalé plodiny Zakládání agrolesnických systémů není navrhováno pro trvalé kultury, kde by nedocházelo ke zvýšenému efektu udržitelného hospodaření. Agrolesnictví v rámci trvalých kultur by bylo problematické i z hlediska administrativně-legislativního, zejména ve vztahu k definicím kultur v národní legislativě. Při výsadbě více než 100 kusů stromů na 1 hektar se jedná o kulturu sad. 4.1.2.1.3 Trvalé louky a pastviny Silvopastevní systémy - trvalý travní porost, na kterém se vyskytuje liniová, roztroušená nebo skupinová výsadba stromů o maximálním počtu 100 stromů/ha založená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. 4.1.2.2 Orná půda 4.1.2.2.1 Další připomínky k definici orné půdy Ornou půdou se rozumí standardní orná půda, travní porost anebo úhor. Standardní ornou půdou se rozumí a) zemědělsky obhospodařovaná orná půda, na které se za účelem produkce plodin pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny, b) zemědělsky obhospodařovaná půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, nebo c) plochy oseté trávami, pokud jsou pěstovány za účelem produkce osiva travních směsí, CS 194 CS přičemž půda podle písmen a) nebo b) nebo plochy podle písmene c) nejsou travním porostem podle odstavce 3. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Travním porostem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních plochách nebo uměle osetých plochách, která je udržována mechanicky nebo pastvou, a která je zahrnuta do střídání plodin na dobu kratší než 5 let. Trávami a jinými bylinnými pícninami se rozumí botanické druhy trav a jiných bylinných pícnin, které se vyskytují v České republice na pastvinách a travnatých přírodních stanovištích nebo v travních osevních směsích a využívají se jako krmivo hospodářských zvířat. Rody jetel, vojtěška a další botanické druhy, které se přirozeně vyskytují na přírodních travních stanovištích pouze v kombinaci s jinými druhy nebo se pěstují za účelem produkce plodin, jsou považovány za travní porost, pokud jsou zastoupeny v porostu méně než z 50 %. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými v předpise Evropské unie, která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka. Úhor vznikne přírodním osemeněním, založením porostu plodiny nebo trávy nebo jiných bylinných pícnin. Úhor je nejméně jedenkrát ročně sečen, mulčován nebo pasen, včetně sečení nedopasků, a to v době od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku. Úhor může zahrnovat i stromy, pokud jejich hustota nepřesáhne 100 ks na 1 hektar, přičemž do tohoto limitu se nepočítají dřeviny evidované jako ekologicky významné prvky a rozptýlené ovocné dřeviny, které nesou opakovaně úrodu. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. 4.1.2.3 Trvalé plodiny 4.1.2.3.1 Definice školek Školkou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, případně půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, na které jsou pěstovány mladé dřeviny trvalých kultur za účelem pozdějšího přesazení, školky okrasných rostlin a dřevin a školky lesních dřevin. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat šířku 12 metrů okolo záhonů a netvoří součást cesty. Obhospodařování školky zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. 4.1.2.3.2 Definice rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích Rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je rovnoměrně a souvisle osázena druhy rychle rostoucích dřevin stanovených národním právním předpisem, a to v minimálním počtu 1 000 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích a netvoří součást cesty. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Seznam rychle rostoucích dřevin 1. 1. Topol Maximovičův a jeho kříženci (Populus maximowiczii Henry) – 8 let 2. Topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A.Gray) – 8 let 3. Topol vznešený a jeho kříženci (P. x generosa Henry) – 8 let 4. Topol kanadský (P x canadensis Moench) – 5 let 5. Topol Šimonův a jeho kříženci (P simonii Carrière; P. x xianhoei) – 8 let 6. Topol balzámový a jeho kříženci (P balsamifera L.) – 8 let 7. Topol černý (P nigra L.) – 10 let 8. Topol osika (P tremula L) – 10 let 9. Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L., S. x rubens Schrank) – 10 let CS 195 CS 10. Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L.) – 10 let 11. Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L hybr., S. x smithiana Willd) aj. – 10 let 12. Vrba lýkovcová (S. daphnoides L) – 10 let 13. .Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.) – 10 let 14. Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L) Geartn.) – 10 let 15. Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench) – 10 let 16. Líska obecná (Corylus avellana L.) – 10 let 4.1.2.3.3 Další připomínky k definici trvalých plodin Trvalou kulturou se rozumí vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, lanýžová kultura a jiná trvalá kultura. Vinicí se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je rovnoměrně a souvisle osázena keři vinné révy, a opatřena opěrným zařízením, které musí být nainstalováno nejpozději do 2 let od výsadby. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat šířku jednoho meziřadí podél řad po obou stranách vinice v nejvyšší započitatelné šířce 3 metrů, 8 metrů na začátku a na konci řad a netvoří součást cesty, přičemž osázená plocha vinice je stanovena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla společné organizace trhu s vínem. Obhospodařování vinice zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Chmelnicí se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstuje chmel a která je opatřena opěrným zařízením pro jeho pěstování. Plochou této zemědělsky obhospodařované půdy se rozumí plocha ohraničená vnějšími kotvícími dráty nosných sloupů, pokud se na této vnější hranici nacházejí chmelové rostliny, přidá se na každou stranu pozemku dodatečný pruh půdy o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí na tomto pozemku, a netvoří součást cesty. Do plochy chmelnice se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 8 metrů na začátku a na konci řad a netvoří součást cesty. Obhospodařování chmelnice zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Ovocným sadem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou, která je rovnoměrně a souvisle osázena ovocnými stromy o minimální hustotě 100 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku nebo ovocnými keři o minimální hustotě 800 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Jako ovocné stromy nebo ovocné keře nelze uznat podnože nebo množitelské porosty. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách ovocného sadu a netvoří součást cesty. Maximální přípustná šíře meziřadí je u ovocných stromů 12 metrů, u ovocných keřů 5 metrů. Obhospodařování ovocného sadu zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Školkou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, případně půda pod skleníky, pod pevným nebo přenosným krytem, na které jsou pěstovány mladé dřeviny trvalých kultur za účelem pozdějšího přesazení, školky okrasných rostlin a dřevin a školky lesních dřevin. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat šířku 12 metrů okolo záhonů a netvoří součást cesty. Obhospodařování školky zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je rovnoměrně a souvisle osázena druhy rychle rostoucích dřevin stanovených národním právním předpisem, a to v minimálním počtu 1 000 životaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v nové sezóně z nich vyrůstají nové výhonky. Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích a netvoří součást cesty. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. CS 196 CS Plochou s víceletými produkčními plodinami se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se za účelem produkce plodin pěstují plodiny, které se zpravidla pěstují způsobem, že nejsou zahrnuty do střídání plodin déle než 5 let. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. Lanýžová kultura je plocha osázená mykorhizními sazenicemi stromů/keřů v hustotě 800 – 2000 kusů na 1 hektar, u nichž pěstitel prokáže, že byly v době výsadby úspěšně naočkovány lanýžem. Obhospodařování lanýžové kultury zahrnuje péči o meziřadí. Jinou trvalou kulturou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s jinou trvalou kulturou, která není uvedena výše. Obhospodařování jiné trvalé kultury zahrnuje péči o meziřadí. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. 4.1.2.4 Trvalé louky a pastviny 4.1.2.4.1 Definice trav a jiných zelených pícnin Všechny zelené rostliny obvykle se vyskytující na přírodních pastvinách nebo běžně obsažené v osevních směsích pro pastviny nebo louky, vhodné pro zkrmování hospodářskými zvířaty, bez ohledu na to, zda jsou využity pro pastvu zvířat či nikoli. Trávami a jinými bylinnými pícninami se rozumí botanické druhy trav a jiných bylinných pícnin, které se vyskytují v České republice na pastvinách a travnatých přírodních stanovištích nebo v travních osevních směsích, které se převážně využívají se jako krmivo hospodářských zvířat. Za účelem jeho obnovy je možné přistoupit k jeho rozorání a vysetí nového travního porostu. 4.1.2.4.2 Rozhodnutí použít kritérium „orby“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu : Ano 4.1.2.4.3 Rozhodnutí použít kritérium „obdělávání“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu : Ano Půda, která není zorána anebo jinak obdělaná je zařazená do úhoru (kategorie orné půdy), který se automaticky přeřazuje po 5 letech do trvalého travního porostu. Pokud dojde k rozorání travního porostu za účelem jeho obnovy (odstranění degradované trávy, zkvalitnění travního porostu), nepovažuje se toto zorání za přeměnu travního porostu. Obnova trvalých travních porostů je pro životní prostředí důležitým aktem. Nejenže porosty zabraňují negativním erozním vlivům, teplotním extrémům spojeným s degradací půdy a prosycháním, ale jsou-li dobře udržovány, patří mezi druhově nejbohatší biotopy. Pozitivní přínos mají i pro veškerou domácí faunu, především pro ornitofaunu. Trvalé travní porosty umožňují obnovu edafonu, který intenzivním obhospodařováním orné půdy trpí. Stěžejní vliv mají tyto plochy na ukládání organického uhlíku a taktéž zabraňují prostupování chemických látek do spodních vod. Obděláváním TTP se rozumí – podmítka, orba, předseťová příprava (smykování, kypření, vláčení), setí, válení, až porost naroste tak prokypření. 4.1.2.4.4 Rozhodnutí o použití kritéria „opětovné osévání různými druhy trav“ ve vztahu ke klasifikaci trvalého travního porostu a jeho popis v případě kladné odpovědi : Ne 4.1.2.4.5 Rozhodnutí o zařazení dalších druhů, jako jsou stromy a/nebo keře, které produkují krmivo pro zvířata, za předpokladu, že trávy a jiné zelené pícniny zůstanou převažujícími druhy. : Ne 4.1.2.4.6 Rozhodnutí o zařazení dalších druhů, jako jsou keře a/nebo stromy, které by mohly být spásány a/nebo které produkují krmivo pro zvířata, tam, kde trávy a jiné zelené pícniny tradičně nepřevažují nebo se na pastvinách nevyskytují Rozhodnutí o zařazení dalších druhů, jako jsou keře a/nebo stromy, které by mohly být spásány a/nebo které produkují krmivo pro zvířata, tam, kde trávy a jiné zelené pícniny tradičně nepřevažují nebo se na pastvinách nevyskytují : Ne a) V případě kladné odpovědi, platí pro všechny členské státy/regiony? : Ne b) v případě záporné odpovědi na otázku a) se vztahuje pouze na pozemky, které jsou součástí zavedených místních postupů? : Ne CS 197 CS c) v případě záporné odpovědi na otázku a) není omezeno nebo použitelné pouze na jiné pozemky než jsou ty, které jsou součástí zavedených místních postupů? : Ne 4.1.2.4.7 Další připomínky k definici trvalého travního porostu Trvalým travním porostem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních nebo uměle osetých plochách a která je udržována mechanicky nebo pastvou. Travní porost nebo úhor s pokryvem trav a jiných bylinných pícnin, se stává trvalým travním porostem nejpozději po 5 letech, kdy nebyl zahrnut do střídání plodin. Trávami a jinými bylinnými pícninami se rozumí botanické druhy trav a jiných bylinných pícnin, které se vyskytují v České republice na pastvinách a travnatých přírodních stanovištích nebo v travních osevních směsích, které se převážně využívají se jako krmivo hospodářských zvířat. Rody jetel, vojtěška a další botanické druhy, které se přirozeně vyskytují na přírodních travních stanovištích pouze v kombinaci s jinými druhy nebo se pěstují za účelem produkce plodin, jsou považovány za trvalý travní porost, pokud jsou zastoupeny ve vyseté směsi méně než z 50 %. Trvalým travním porostem se rozumí rovněž plocha, vedená podle § 1 písm. j) v evidenci půdy, na které se vyskytují i z více než 50 % jiné botanické druhy než trávy a jiné bylinné pícniny, přičemž zemědělské obhospodařování této plochy probíhá obdobně jako v případě pěstování trav a jiných bylinných pícnin. Pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou. 4.1.2.5 Další připomínky k definici zemědělské plochy obecně Všechny relevantní informace jsou uvedeny u jednotlivých druhů zemědělské plochy. 4.1.3 Způsobilý hektar 4.1.3.1 Kritéria, jak stanovit převahu zemědělské činnosti v případě, že je půda využívána rovněž k nezemědělské činnosti Pozemek, na němž dochází k souběhu zemědělské a nezemědělské činnosti (např. dočasný letní stanový tábor na louce nebo zatravněná plocha, jež je rovněž využívána jako golfové hřiště) je využíván převážně k zemědělské činnosti, pokud:  nezemědělská činnost je nárazové nebo dočasné povahy, přičemž doba jejího trvání neznemožňuje řádné hospodářské obdělávání pozemku s ohledem na konkrétní kulturu a zde obvykle vykonávané agrotechnické operace (kritérium doby trvání) a zemědělec splní všechny podmínky pro poskytnutí dotace (seč, apod.), nebo  je-li nezemědělská činnost trvalé povahy, taková nezemědělská činnost neznemožňuje řádné hospodářské obdělávání pozemku s ohledem na konkrétní kulturu a zde obvykle vykonávané agrotechnické operace (kritérium intenzity), a zemědělec splní všechny podmínky pro poskytnutí dotace. 4.1.3.2 Kritéria, která zajišťují, že zemědělec má k dispozici půdu U uživatelů zapsaných v LPIS obecně platí předpoklad, že danou půdu mají k dispozici. V případě sporu dvou a více zemědělců o díl půdního bloku, tedy sporu o to, kdo je skutečným uživatele DPB, který již je zapsaný do LPIS, anebo který se teprve má stát součásti LPIS, je od zemědělců povinně vyžadováno předložení právního důvodu užívání dané zemědělské plochy. Právním důvodem užívání je standardně vlastnictví k ploše, nájemní smlouva nebo pachtovní smlouva. V případě, že uživatel DPB nedisponuje právním důvodem k užívání, avšak zemědělská plocha splňuje všechny požadavky na ní kladené a neexistuje spor o uživatele mezi 2 a více subjekty ani situaci nijak nerozporuje vlastník plochy, může být v LPIS zapsán také tento DPB s uživatelem bez právního důvodu k užívání. Informace o uvedeném stavu je v LPIS zaznamenána a plocha není způsobilá pro platbu, i když je možné prostřednictvím této plochy dosahovat cílů platby. Právní důvody užívání zemědělské půdy jsou podle české legislativy (zákon č. 252/1997 o zemědělství) vyžadovány při aktualizaci již historicky od roku 2005, a to jak v případě kolizního řízení mezi dvěma a více zemědělci, tak v případě ohlášení s pochybností. Pochybnost je vnímána jako rozpor s údaji, které jsou uvedeny v evidenci půdy, tedy i pochybnost nad právními důvody užívání. Pokud zemědělec žádá o zaevidování nově užívaného pozemku, je povinen doložit tuto žádost platnými právními důvody k užívání pozemku. CS 198 CS Za platný právní důvod k užívání se považují - nájemní a pachtovní smlouvy, tím i podnájemní a podpachtovní smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí, list vlastnictví, kupní smlouva, ústní smlouva, konkludentní nájem, dohoda mezi uživateli, rozhodnutí o pozemkových úpravách, rozhodnutí soudu, darovací smlouva. Každý vlastník zemědělské půdy má přístup k veřejné části evidenci půdy a tím i možnost zjistit, který zemědělec hospodaří na jeho pozemku. Vlastníci mají právo podat podnět k aktualizaci evidence půdy a na základě podnětu musí být vždy právní důvody užívání prověřeny. I tímto způsobem dochází ke kontrole právních důvodů užívání. K dlouhodobému postupnému prověřování tedy dochází aktualizací evidence půdy a to jak ze strany zemědělců tak vlastníků pozemků. 4.1.3.3 Období, během něhož musí plocha splňovat definici „způsobilého hektaru“ Obecně platí, že DPB musí být vedeny v LPIS na žadatele nejméně od data podání Jednotné žádosti do 31. srpna kalendářního roku, ve kterém žádá o podporu. Povinná minimální délka období, kdy musí DPB splňovat definici způsobilého hektaru se může u některých podpor prodloužit pokud to vychází z podmínek intervence. 4.1.3.4 Rozhodnutí zahrnout plochy využívané k zemědělské činnosti pouze každý druhý rok : Ne 4.1.3.5 Rozhodnutí o začlenění dalších krajinných prvků (těch, které nejsou chráněny v rámci DZES) za předpokladu, že nejsou převažující a vzhledem k rozloze, kterou zaujímají, výrazně nebrání výkonu zemědělské činnosti. : Ano Standardní orná půda může zahrnovat i stromy, pokud jejich hustota nepřesáhne 100 ks na 1 hektar, přičemž do tohoto limitu se nepočítají dřeviny evidované jako ekologicky významné prvky a rozptýlené ovocné dřeviny, které nesou opakovaně úrodu. Trvalý travní porost může zahrnovat i stromy, pokud jejich hustota nepřesáhne 100 ks na 1 hektar, přičemž do tohoto limitu se nepočítají dřeviny evidované jako ekologicky významné prvky a rozptýlené ovocné dřeviny, které nesou opakovaně úrodu. 4.1.3.6 Rozhodnutí, pokud jde o trvalé travní porosty s rozptýlenými nezpůsobilými prvky, použít pro určení plochy považované za způsobilou pevné redukční koeficienty : Ne 4.1.3.7 Rozhodnutí zachovat způsobilost dříve způsobilých ploch, pokud již nesplňují definici „způsobilého hektaru“ podle čl. 4 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o SPR v důsledku využívání vnitrostátních režimů, jejichž podmínky jsou v souladu s intervencemi, na které se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 63 odst. 2 horizontálního nařízení (EU), který umožňuje produkci produktů neuvedených v příloze 1 prostřednictvím paludikultury a který přispívá k cílům nařízení SPR v oblasti životního prostředí a klimatu. : Ne 4.1.4 Aktivní zemědělec 4.1.4.1 Kritéria pro určení osob s minimální úrovní zemědělské činnosti Aktivní zemědělec je fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem dle §2e zákona o zemědělství, evidovaným v Evidenci zemědělského podnikatele dle § 2f zákona o zemědělství, a na kterou je současně k datu podání žádosti evidován minimálně 1 hektar zemědělské půdy v Evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů dle § 3a zákona o zemědělství anebo evidována minimálně 1 velká dobytčí jednotka zvířat (dále jen „VDJ“) v ústřední evidenci dle plemenářského zákona (dle přepočítávacího koeficientu VDJ stanoveného ve Strategickém plánu). Posuzování výkonu minimální úrovně zemědělské činnosti bude probíhat na základě několika kritérií. Splněním těchto kritérií budou žadatelé považování za aktivní zemědělce – tím bude rovněž zajištěno CS 199 CS účelné snížení administrativní zátěže. Ti, kteří navrhovaným parametrům nevyhoví, se následně podrobí příjmovému testu. Zemědělci, kteří vyhoví následujícím kritériím, budou automaticky považování za aktivní zemědělce. Aktivním zemědělcem se dle zvoleného přístupu rozumí fyzická nebo právnická osoba, která: 1. je začínajícím zemědělským podnikatelem (prvožadatelé), nebo 2. obdržela za předchozí rok platbu vázanou na produkci, pokrývala-li dotčená výměra alespoň 10 % celkové výměry půdy, nebo 3. obdržela za přechozí rok platbu na výměru zařazenou do integrované produkce ovoce nebo révy vinné nebo zeleniny a jahodníku v rámci AEKO nebo NAEKO, nebo platbu na výměru ekologické produkce révy vinné v přechodném období, nebo údržby, pokrývala-li dotčená výměra alespoň 10 % celkové výměry půdy, nebo 4. splňovala intenzitu chovu hospodářských zvířat v daném období předchozího kalendářního roku nejméně 0,3 VDJ/ha půdy, případně žádá pouze na zvířata (dojnice a telata) a neužívají žádnou půdu. Subjekty, které nevyhovují výše uvedeným kritériím, se považují za aktivní zemědělce, pokud: 1. splňovaly minimální poměr 30 % zemědělských příjmů na celkových příjmech, správnost informace je třeba doložit zprávou auditora, alternativně prokáže, že jeho zemědělská činnost není zanedbatelná, a 2. splňovaly maximální poměr 80 % částky přímých plateb na zemědělských příjmech. 4.1.4.2 Rozhodnutí použít negativní seznam nezemědělských činností jako doplňkový nástroj : Ne 4.1.4.3 Rozhodnutí o stanovení částky přímých plateb, která nesmí být vyšší než 5 000 EUR a v rámci níž se zemědělci v každém případě považují za „aktivní zemědělce“ : Ano Za aktivního zemědělce je považována fyzická nebo právnická osoba, která dosahuje nárokové částky přímých plateb za předchozí kalendářní rok do výše 5000 EUR. Shora uvedené je v souladu se záměrem podporovat malé zemědělce v souvislosti s jejich významem pro zachování a zlepšování situace ve venkovských oblastech. Dle analýzy národní platební agentury se očekává, že kritériu hranice 5000 EUR vyhoví zhruba 56,70% žadatelů, což odpovídá počtu 17195 jednotných žádostí. Zvolený práh rak bude mít rovněž pozitivní vliv na snížení administrativní zátěže při rozhodování o statusu aktivního zemědělce. 4.1.5 Mladý zemědělec 4.1.5.1 Maximální věková hranice Maximální věková hranice: 40 4.1.5.2 Podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“ Žadatel je fyzická osoba evidovaná v Evidenci zemědělského podnikatele nebo právnická osoba evidovaná v Evidenci zemědělského podnikatele, ve které mladý zemědělec (fyzická osoba stanoveného věku a vzdělání) plní funkci statutárního orgánu a má 100% účast na základním kapitálu. Osoba mladého zemědělce nepodnikala v zemědělství dříve než 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci, a/nebo nevykonávala dříve než 24 měsíců před podáním žádosti o dotaci funkci statutárního orgánu se 100% účastí na základním kapitálu právnické osoby, evidované v Evidenci zemědělského podnikatele. 4.1.5.3 Vhodná odborná příprava a/nebo dovednosti, které jsou požadovány Absolvování vhodného učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského oboru, nebo absolvování odborného kurzu pro výkon obecných zemědělských činností, nebo absolvování zkoušek profesní způsobilosti. Pokud to daná intervence umožňuje, má mladý zemědělec možnost potřebnou kvalifikaci doplnit za stanovených podmínek i po podání žádosti o dotaci. CS 200 CS 4.1.5.4 Další připomínky k definici mladého zemědělce V případě právnické osoby výše uvedené požadavky kladené na mladého zemědělce - fyzickou osobu (tj. věk, vzdělání a definici vedoucího podniku), splňují všechny osoby podílející se na základním kapitálu a všichni členové statutárního orgánu, či osoby oprávněné za právnickou osobu samostatně jednat. Výjimkou je podíl na základním kapitálu, kdy 100% podíl musí mít mladí zemědělci v dané právnické osobě dohromady. Věkový limit 40 let znamená, že ke dni podání žádosti o dotaci žadatel nedosáhl věku 41 let. 4.1.6 Nový zemědělec 4.1.6.1 Podmínky, za nichž lze poprvé být „vedoucím hospodářství“ není relevantní 4.1.6.2 Vhodná odborná příprava a dovednosti, které jsou požadovány není relevantní 4.1.7 Minimální požadavky na získání přímých plateb 4.1.7.1 Práh Práh v ha: 1 Práh v EUR: 100 4.1.7.2 Vysvětlení Prahová hodnota ve výši 1 ha splňuje požadavek, že správa příslušných plateb nezpůsobuje administrativní zátěž správních orgánů, která by převyšovala pozitiva plynoucí z poskytnutí platby. Finanční náklady na administraci se skládají jednak z nákladů fixních (IT systémy, aplikace apod.), jež jsou vynaloženy bez ohledu na stanovené prahy, a nákladů variabilních, tj. zejména nákladů na placený čas administrátorů. Dle vnitřní analýzy národní agentury lze výši variabilních nákladů odhadnout na cca EUR 20-25 na jednu žádost). Hodnota ve výši 1 ha splňuje také požadavek, že příslušné částky jsou účinným příspěvkem k plnění cílů stanovených v čl. 6 odst. 1, k nimž přímé platby přispívají. Přímé platby vázané na produkci (CIS) se poskytují od 1 ha způsobilé plochy zemědělského podniku. V případě podpory na krávy s tržní produkcí mléka a podpory na chov masných telat se podpora poskytne od částky přímých plateb 100 EUR. V souvislosti s ustanovením čl. 18(2) Nařízení (EU) 2021/2115 platí, že navrhované CIS platby na zvířata vždy překročí 100 €/zvíře, tj. každý jeden kus předmětného zvířete překročí prahovou hodnotu 100 €/ (i pokud by případný žadatel zároveň hospodařil na zemědělské půdě menší než 1 ha). Stanovení minimální způsobilé výměry 1 ha, jakož i minimální prahové hodnoty 100 € je žádoucí také z pohledu zachování kontinuity mezi starým a novým obdobím SZP. Rovněž z důvodu velké rozmanitosti velikosti zemědělských podniků v ČR je potřebné zachovat co nejnižší hodnotu, aby nedocházelo k předávání malých výměr obhospodařovaných velmi malými zemědělci velkým podnikům, jakož ani k ukončení malých chovů. Prahová hodnota 100 € dle zkušeností z uplynulého programového období současně představuje životaschopný příjem pro zemědělce. CS 201 CS 4.1.8 Další definice použité v plánu SZP Název Popis Plodina Pro účely přímých plateb a podmíněnosti se definicí plodiny rozumí: 1. jakákoli kultura z různých rodů rostlin podle definice botanického systému klasifikace plodin, 2. kultura kteréhokoliv druhu brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých; 3. trávy či jiné bylinné pícniny. Kultury ozimu a jarní plodiny se však považují za tytéž plodiny, pokud náležejí do stejného rodu. Pšenice setá špalda se považuje za plodinu odlišnou od plodin náležejících do stejného rodu. Pro specifické podmínky se lze odchýlit na úrovni národního předpisu. Podmínky minimálních požadavků pro použití POR podle čl. 70 a čl. 31 nařízení č. 2021/2115 Oblast minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin (POR) 1. Podmínka stanovená v § 49 odst. 1, věta druhá zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Žadatel musí zajistit použití přípravku pro profesionální uživatele, které získal od registrovaného distributora, nebo u něhož je držitelem povolení“. 2. Podmínka stanovená v § 46 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Žadatel musí zajistit skladování přípravku pro profesionální uživatele, které získal od registrovaného distributora, nebo u něhož je držitelem povolení“. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa (PUPFL) se rozumí lesní pozemky, zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. Zalesněná zemědělská půda Zalesněnou zemědělskou půdou se rozumí lesnicky obhospodařovaná půda, na které se pěstují dřeviny určené k plnění funkcí lesa a která byla v evidenci půdy před jejím zalesněním vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda. Do plochy této lesnicky obhospodařované půdy se započítávají i neosázené plochy do šířky 4 metrů včetně, sloužící zejména jako rozčleňovací průseky nebo nezpevněné lesní cesty. Jedná se o plochy, které byly zalesněny podle nařízení Rady (ES) č. CS 202 CS 1698/2005, nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady a Evropského parlamentu (EU) č. 1305/2013 a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/2115. Lesní pozemky Lesními pozemky se pro účely podpory rozumí pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění. Investice do rozsáhlé infrastruktury Investicí do rozsáhlé infrastruktury dle čl. 73, odst. 3 se rozumí investice do silnic I. třídy a vyšší. Vyšší moc a mimořádné události Za případy zásahu vyšší moci nebo mimořádné události lze na základě čl. 3 nařízení (EU) 2021/2116 považovat zejména: 1. vážnou přírodní katastrofu nebo závažný meteorologický jev, které významně zasáhnou zemědělský podnik. Pokud taková vážná přírodní katastrofa nebo závažný meteorologický jev významně zasáhnou jasně vymezenou oblast, může dotčený členský stát považovat celou tuto oblast za významně zasaženou touto katastrofou nebo jevem; 2. náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat; 3. epizoocii, napadení rostlin chorobami nebo výskyt škodlivého organismu rostlin postihující všechna hospodářská zvířata nebo plodiny příjemce nebo jejich část; 4. vyvlastnění celého zemědělského podniku nebo jeho velké části, nemohlo-li být tomuto vyvlastnění předjímáno v den podání žádosti; 5. úmrtí příjemce; 6. déletrvající pracovní neschopnost příjemce. Za nesplnění kritérií způsobilosti, závazku nebo nesplnění jiných povinností z výše uvedených důvodů, se podle čl. 59 odst. 5 písm. a), čl. 84 odst. c) bod i) a čl. 88 odst. 2 písm. b) bod i) nařízení (EU) 2021/2116 sankce neuloží. Platí pro všechny intervence Strategického plánu SZP. Další mimořádné události jsou specifické pro jednotlivé typy intervencí nebo intervence: pro typy intervencí Přímých plateb: 1. zničení porostu divokou zvěří/hlodavci, CS 203 CS 2. usmrcení zvířete divokou zvěří, 3. krádež zvířat nebo plodin nahlášená orgánům činným v trestním řízení, pro typ intervencí Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření: 1. restituce nebo majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, 2. provedení pozemkové úpravy, 3. zřízení stavby ve veřejném zájmu, pro intervenci Lesnicko-environmentální platby – Biodiverzita: 1. obnova katastrálního operátu, nebyla-li provedena na podkladě výsledků pozemkových úprav, 2. provedení změn v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově u předmětné porostní skupiny, ze kterých plyne změna plochy porostní skupiny – detailně bude stanoveno v národním prováděcím předpisu, 3. změna vymezení oblasti Natura 2000 nebo zvláště chráněného území, pro intervenci Dobré životní podmínky zvířat a intervenci Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací: 1. úhyn zvířete, 2. zmetání zvířete, 3. předčasný porod zvířete, 4. nucená porážka zvířete. Přepočítávací koeficienty na VDJ Druh a kategorie hospodářských zvířat Koeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky skot nad 24 měsíců 1,0 skot nad 6 měsíců do 24 měsíců 0,6 skot do 6 měsíců 0,4 CS 204 CS ovce nad 12 měsíců 0,15 kozy nad 12 měsíců 0,15 koně nad 6 měsíců 1,0 koně do 6 měsíců 0,4 jelenovití ve farmovém chovu nad 1 rok 0,3 prasničky, prasnice 0,5 ostatní prasata* 0,3 nosnice 0,014 *jedno ostatní prase se rovná 10 selatům Podmínky minimálních požadavků pro použití hnojiv podle čl. 70 a čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115 Oblast minimálních požadavků pro použití hnojiv 1. Podmínka stanovená v § 6 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: "Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení?". 2. Podmínka stanovená v § 11 odst. 1 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: "Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod?". 3. Podmínka stanovená v § 7 odst. 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: "Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem?". 4. Podmínka stanovená v § 7 odst. 14 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: "Je při hnojení zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku?". 5. Podmínka stanovená v § 11 odst. 2 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu: "Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích s ornou půdou se CS 205 CS sklonitostí převyšující 10° nebo na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem se sklonitostí převyšující 12°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy bez porostu zapravených do 24 hodin po jejich použití?". CS 206 CS 4.2 Prvek týkající se přímých plateb 4.2.2 Snížení přímých plateb 4.2.2.1 Popis snížení a/nebo omezení přímých plateb Uplatňujete snížení plateb? : Ne Uplatňujete omezení (tj. 100% snížení)? : Ne Vysvětlení 4.2.2.2 Odečtení nákladů práce Uplatňujete odečtení nákladů práce? : Ne CS 207 CS 4.2.2.3 Odhadovaný výsledek snížení přímých plateb a stropu pro jednotlivé roky Rok podání žádosti 2023 2024 2025 2026 2027 Vysvětlení Rozpočtový rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkový roční odhadovaný výsledek (v EUR) 0 0 0 0 0 — použití na přerozdělovací platbu (v EUR) 0 0 0 0 0 — použití pro jiné intervence ve formě přímých plateb (v EUR) 0 0 0 0 0 — převod do EZFRV (v EUR) 0 0 0 0 0 4.2.3 Uplatňování na úrovni členů právnických osob nebo skupin / na úrovni skupiny přidružených právnických osob (článek 110) – Uplatňování prahových hodnot/limitů stanovených v nařízení [SPR] nebo [HZR] na úrovni členů právnických osob nebo skupin: Čl. 17 odst. 4 [SPR] Snížení plateb Použijte prahovou hodnotu : Ne Čl. 29 odst. 6 první pododstavec [SPR] CRIS Použijte prahovou hodnotu : Ne Čl. 30 odst. 4 [SPR] CISYF Použijte prahovou hodnotu : Ne Čl. 17 odst. 1 [SPR] Finanční disciplína Použijte prahovou hodnotu : Ne – V případě prahových hodnot/limitů stanovených členským státem, uplatňování těchto prahových hodnot/limitů na úrovni členů právnických osob / skupin: Článek 28 [SPR] Platba pro malé zemědělce Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 31 [SPR] Ekoschémata Použijte prahovou hodnotu : Ne Články 32–34 [SPR] Režim kolektivního investování Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 70 [SPR] Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 71 [SPR] Přírodní a jiná omezení specifická pro danou oblast Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 72 [SPR] Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 73 [SPR] Investice Použijte prahovou hodnotu : Ne Článek 75 [SPR] Zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově Použijte prahovou hodnotu : Ne CS 208 CS – Uplatňování prahových hodnot/limitů stanovených v [SPR] na úrovni skupiny přidružených právních subjektů: Čl. 29 odst. 6 druhý pododstavec [SPR] CRIS Použijte prahovou hodnotu : Ne 4.2.4 Příspěvek k nástrojům řízení rizik Uplatňujete možnost podmínit až 3 % přímých plateb tím, že tato částka bude použita na příspěvek na nástroj řízení rizik? : Ne Kolik je to procent? Hlavní prvky 4.3 Technická pomoc 4.3.1 Cíle Technická pomoc je dle článku 125 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (a dále také nařízení o strategických plánech nebo nařízení o SPR) určena pro podporu opatření, jež jsou nezbytná pro účinnou správu a implementaci podpory v souvislosti se Strategickým plánem SZP, včetně zřízení a provozování Národní sítě SZP uvedené v čl. 126 odst. 1. Výdaje se mohou týkat předchozích programovacích období i následných období Strategického plánu SZP. Nebudou financovány výdaje související s certifikačním subjektem uvedeným v čl. 12 nařízení (EU) 2021/2116. 4.3.2 Rozsah a orientační plánování činností V rámci technické pomoci jsou způsobilé aktivity spojené s úkoly Řídícího orgánu a Platební agentury. Technická pomoc je potřebná na podporu přípravy, řízení, monitoringu, hodnocení, informovanosti a kontroly ve vztahu ke Strategickému plánu SZP. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupů a materiálů nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatření. Práce budou mít formu odborných studií, sběrů a analýz dat, vypracování informačních materiálů a dalších aktivit spojených s osvětou a šířením informací o zaváděných opatřeních. Aktivity se budou týkat také oblasti monitorování a hodnocení včetně pořízení informačních systémů. Z rozpočtu technické pomoci budou financovány i aktivity Národní sítě SZP, jejíž popis je uveden v kapitole 4.5. O plánovaných aktivitách a výsledcích realizace aktivit v rámci technické pomoci bude pravidelně informován Monitorovací výbor SP SZP. V rámci technické pomoci je možné realizovat zejména následující aktivity:  organizace školení, seminářů, propagačních a informačních akcí, včetně zajištění podkladových materiálů,  expertizy, poradenství, odborné studie,  terénní šetření,  zasedání Monitorovacího výboru a pracovních skupin včetně hodnotitelských komisí,  zajištění zpracování metodických materiálů,  zpracování výročních a závěrečné zprávy,  hodnocení a zpracování hodnoticích zpráv – realizace evaluačního plánu,  ex-ante a SEA hodnocení programů na následující období,  překlady a tlumočení,  ex-post hodnocení programů z předcházejícího programovacího období,  nákup technického a materiálního vybavení souvisejícího s implementací Strategického plánu SZP, systémy řízení, auditu, kontroly, monitorování a hodnocení,  pořízení a zavedení software souvisejícího s implementací Strategického plánu SZP, systémy řízení, auditu, kontroly, monitorování a hodnocení, CS 209 CS  výdaje na pořízení a provozování informačních aktivit,  nákup ostatních služeb souvisejících s implementací Strategického plánu SZP (včetně budování administrativních kapacit), systémy řízení, auditu, kontroly, monitorování a hodnocení,  mzdové výdaje vyplývající z příslušných předpisů ČR, včetně povinných odvodů zaměstnavatele na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění určené zejména pro stabilizaci a motivaci pracovníků podílejících se na administraci Strategického plánu SZP,  výdaje na zajištění činností inovativních brokerů/zprostředkovatelů související se zřízením operačních skupin,  realizace komunikačního strategie Strategického plánu SZP,  aktivity Národní sítě SZP, včetně výdajů na zajištění personálních kapacit pro jejich realizaci. 4.3.3 Příjemci Realizátorem aktivit v rámci Technické pomoci je řídící orgán (Ministerstvo zemědělství – odbor Řídící orgán PRV, odbor environmentálních podpor PRV a odbor přímých plateb, případně další útvary zajišťující činnosti řídicího orgánu SP SZP), Platební agentura (Státní zemědělský intervenční fond) a subjekt zajišťující implementaci Národní sítě SZP (Ministerstvo zemědělství - odbor Řídicí orgán PRV a dále příslušné pověřené útvary Státního zemědělského intervenčního fondu). Finanční zdroje Financování Technické pomoci se řídí čl. 94 nařízení (EU) 2021/2115. Celkové veřejné výdaje na období jsou stanoveny ve výši 2,88 % alokace EZFRV v rámci Strategického plánu SZP. Konkrétní alokace je uvedena ve finančních tabulkách. Technická pomoc se proplácí formou financování paušální sazbou na základě čl. 125, odst. 1 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 1046/2018, a to v rámci průběžných plateb dle čl. 32 nařízení (EU) 2021/2116. 4.3.4 Sazba Uveďte procento celkového příspěvku EZFRV na strategický plán SZP, které bude použito na financování opatření technické pomoci. Jednotlivé procento za období (až 4 % / až 6 % pro BE, DK, EE, CY, LV, LT, LU, MT, NL, SI, SE) 1.855 4.4 Síť SZP 4.4.1 Souhrnný přehled a cíle národní sítě SZP, včetně činností na podporu evropského inovačního partnerství (EIP) a znalostních toků v rámci zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) Všeobecným cílem Národní sítě SZP (dále také „Síť“) bude vzájemné navazování kontaktů mezi organizacemi a správními orgány, poradci, výzkumnými pracovníky a dalšími inovátory v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na vnitrostátní úrovni. Konkrétní cíle a úkoly Národní sítě SZP jsou stanoveny v čl. 126 nařízení (EU) 2021/2115. Mezi hlavní aktivity bude patřit sběr, analýzy a šíření informací o akcích podporovaných v rámci Strategického plánu SZP, sběr a šíření dobré praxe či podpora spolupráce mezi subjekty ve venkovském prostoru, včetně podpory místních akčních skupin a jejich projektů spolupráce na národní i mezinárodní úrovni. Síť bude svými aktivitami přispívat k činnosti evropské sítě pro SZP a bude také přispívat k budování kapacit v oblasti monitorování a hodnocení. Odborná činnost Sítě bude naplňována prostřednictvím tematických pracovních skupin, jejich obsah bude definován na základě aktuálních potřeb a ve spolupráci s partnery. V rámci plnění úkolů Národní sítě SZP bude pokračovat spolupráce s inovačními brokery, operačními skupinami i zemědělskými poradci a univerzitami, včetně resortních výzkumných organizací, která byla zahájena v programovacím období 2014–2020 v rámci aktivit Celostátní sítě pro venkov. Na úrovni EU bude pokračovat spolupráce s evropskou Sítí SZP. Posílen by měl být přenos výsledků výzkumů do praxe CS 210 CS a předpokládá se navázání spolupráce s koordinačními orgány programu Horizont Europe nebo zapojení demonstračních farem do aktivit sítě SZP. Ve spolupráci s národním koordinačním subjektem programu Horizont Europe jsou očekávány aktivity na podporu sdílení výsledků výzkumných projektů a jejich dalšího šíření (například semináře, sdílení informací o výzvách v rámci jednotlivých programů, propojování operačních skupin s nositeli projektů Horizont Europe, organizování společných akcí v době vyhlašování výzev v rámci ročního plánu aktivit programu Horizont Europe za účelem podpory zapojení operačních skupin do nově připravovaných projektů atd.). V programovacím období 2014–2020 byla Celostátní síť pro venkov zapojena do několika projektů programu Horizont 2020 a podílí se na šíření jejich výsledků. Síť bude v rámci systému AKIS vystupovat jako nástroj pro sdílení zkušeností a příkladů dobré/špatné praxe. Detailnější popis zapojení Sítě do AKIS je uveden v kapitole 8. Hlavním komunikačním nástrojem budou internetové stránky Sítě. Přehled předpokládaných aktivit v oblasti podpory inovací:  semináře, workshopy, konference – ať již přímo zaměřené na téma inovací a výsledků výzkumů nebo formou doplnění těchto tematických bloků v rámci aktivit se širším zapojením;  prezentace projektů operačních skupin (schválených/plánovaných i výsledků) – internetové stránky, publikace, letáky, propagační informační materiály, akce (konference, veletrhy atd.), které budou mít za cíl informovat zemědělské subjekty, poradce i konečné uživatele o výstupech inovativních projektů operačních skupin a projektů programu Horizont Europe;  podpora přeshraničních projektů operačních skupin (například aktivity zaměřené na výměnu znalostí, podpora vyhledávání mezinárodních partnerů atd.);  aktivity realizované ve spolupráci s demonstračními farmami zahrnující sdílení zkušeností a dobré praxe mezi aktéry AKIS (zemědělci, poradci, zástupci výzkumu atd.);  zapojení výstupů z projektů do soutěží o nejlepší realizovaný projekt na národní i mezinárodní úrovni;  databáze probíhajících a realizovaných inovačních projektů (včetně fotografií a videí realizovaných projektů) – bude pokračovat zveřejňování výsledků realizovaných inovačních projektů podpořených ze Strategického plánu SZP. Databáze bude propagována na relevantních akcích Sítě;  speciální aktivity pro inovační brokery a poradenské subjekty – semináře, exkurze připravené na základě analýzy požadavků těchto partnerů, podpora vyhledávání potenciální partnerů pro inovační projekty;  spolupráce s evropskou sítí – sdílení příkladů dobré praxe (překlady vytipovaných materiálů do AJ, titulky k videoprezentacím), vyhledávání informací relevantních pro ČR a jejich zprostředkování partnerům (překlady do ČJ). Detailnější popis cílů, nástrojů a aktivit bude předmětem Akčního plánu Sítě SZP. 4.4.2 Struktura, řízení a fungování vnitrostátní sítě SZP V rámci České republiky bude Síť SZP v programovacím období 2021–2027 navazovat na struktury vybudované v předcházejícím programovacím období (Celostátní síť pro venkov), což umožní plynulé pokračování v aktivitách na přechodu mezi programovacími obdobími. Bude zpracován Akční plán Sítě SZP, který bude předložen k projednání partnerům a Monitorovacímu výboru SP SZP do 12 měsíců od schválení Strategického plánu SZP. Při nastavení organizační struktury Sítě bude aplikován přístup rozdělení působnosti na centrální a regionální úroveň. Řídicím orgánem Sítě (Ministerstvo zemědělství, odbor Řídící orgán PRV) bude zajišťována funkce rozhodovací a kontrolní, Sekretariátem Sítě (Regionální pracoviště Sítě s centrální koordinační jednotkou) pak funkce výkonná. Poradní funkci bude zastávat Koordinační skupina MZe (koordinace aktivit v rámci resortu) a Koordinační výbor Sítě (složený ze zástupců partnerů z řad vládních a nevládních organizací), které na svém zasedání (1x ročně) projednají roční prováděcí plány Sítě (aktivity, které budou v rámci Sítě v následujícím roce prováděny v souladu s Akčním plánem Sítě) a jsou informováni o výsledcích dosud realizovaných aktivit. V rámci Sítě budou dále zřizovány tematické pracovní skupiny k určitému specifickému tématu, a to jak na regionální tak i na centrální úrovni. CS 211 CS Členství v Síti je dobrovolné, přičemž základním partnerským orgánem na centrální úrovni je Monitorovací výbor SP SZP, který sdružuje všechny partnery z řad vládních i nevládních organizací, hospodářských a sociálních partnerů. S ohledem na rozšíření aktivit Sítě na celou oblast SZP se dá předpokládat výrazně aktivnější zapojení partnerů z řad zemědělských nevládních organizací, a to zejména na regionální úrovni. Provoz Sítě a jeho aktivity dle Akčního plánu Sítě a ročních prováděcích plánů bude financován v souladu s čl. 125 nařízení (EU) 2021/2115 z Technické pomoci. Celkové veřejné výdaje na období jsou stanoveny ve výši 6 mil. EUR. 4.5 Přehled koordinace, vymezení a doplňkovost fondu EZFRV a jiných fondů Unie působících ve venkovských oblastech Koordinace a překryvy v rámci Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) Komunitně vedený místní rozvoj bude kromě SP SZP realizován ve čtyřech programech kohezní politiky – v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP), v operačním programu Zaměstnanost plus (OPZ+), v operačním programu Životní prostředí (OP ŽP) a v operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Dalším programem zapojeným do implementace CLLD bude operační program Technická pomoc (OP TP), jež bude poskytovat podporu administrativních a animačních činností místních akčních skupin při realizaci strategií CLLD. Gestorem a koordinátorem implementace integrovaných nástrojů, a tedy i CLLD je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení. Postupy implementace CLLD upravuje Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů a regionálních akčních plánů v programovém období 2021–2027. Koordinace mezi programy zapojenými do CLLD je zajištěna prostřednictvím pravidelného setkávání zástupců řídících orgánů a MAS v rámci tzv. Platformy CLLD. Funkci společného výboru mimo Platformy CLLD zajišťuje i tzv. Národní stálá konference, jejímiž členy jsou zástupci jednotlivých ministerstev a územních partnerů. 180 MAS má schválenou obecnou část strategie, tzv. koncepční část. Následně budou MAS předkládat akční plány zaměřené na jednotlivé programy zapojené do CLLD, tzv. Programové rámce. V rámci Občanské vybavenosti jsou s Integrovaným regionálním operačním programem projednány oblasti, které budou realizovány přes IROP a které přes SP SZP. Ze SP SZP bude podporována zejména spolková činnost, a to i komunitní centra a neformální vzdělávání či obecní knihovny. IROP zase podpoří veřejná prostranství, školská zařízení, hasičské sbory, muzea, veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu, sociální služby a profesionální knihovny. V oblasti kulturních památek se IROP zaměří na všechny kulturní památky a SP SZP jen na drobné památky místního významu. Zatímco IROP bude pokračovat v podpoře cyklostezek, v SP SZP se předpokládají jiné účelové komunikace jako lesní či polní cesty nebo stezky. V rámci nezemědělského podnikání je s OP TAK dohodnuta koordinace ve spolupráci s MAS, kdy MAS zajistí, že projekty podpořitelné z OP TAK budou předkládány v rámci OP TAK (OP TAK má stanoveny podmínky, které projekty je možné přes něj podpořit) a projekty nepodpořitelné z OP TAK budou realizovány prostřednictvím SP SZP. Přes operační program Životní prostředí se plánuje podpora pilotních projektů, tedy prolínání se SP SZP se nepředpokládá. Operační program Zaměstnanost plus nabízí převážně měkké akce neinvestičního charakteru, které mohou investice v rámci SP SZP doplňovat. V rámci SP SZP jsou aktivity v LEADER doplňkové k ostatním intervencím a závisí na žadateli a MAS, kterou z podpor si vybere, neboť podpora pro LEADER je zpravidla širší (větší variabilita způsobilých žadatelů a výdajů) a projekty jsou zpravidla menšího rozsahu. V rámci projektů spolupráce může dojít k určité doplňkovosti s projekty přeshraniční spolupráce (Interreg). V rámci SZP se bude jednat zpravidla o projekty menšího rozsahu. Koordinace a vymezení se vůči OP ŽP Koordinace byla nastavena na základě meziresortní spolupráce, kdy byly specifické cíle operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), zahrnuty a projednány v rámci Tematických pracovních skupin (TPS). TPS se podílí na tvorbě strategického a věcného zaměření OP ŽP, upřesňují náplň programu, mohou navrhovat změny v rámci náplně specifických cílů, podílí se na stanovení popisu podporovaných aktivit, podílí se na nastavení kritérií pro hodnocení projektů a mohou navrhovat změny v hodnocení projektů i CS 212 CS navrhovat změny Pravidel pro žadatele a příjemce z OP ŽP. Komplementarita mezi oběma programy je zajištěna i vzájemným členstvím v monitorovacích výborech a platformách pro přípravu výzev. Níže je uvedeno konkrétní vymezení vůči specifickým cílům:  Specifický cíl 1.1 Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů bude zahrnovat opatření ke snížení energetické náročnosti veřejných budov a veřejné infrastruktury, snížení energetické náročnosti technologických systémů, výstavbu nových veřejných budov, které budou splňovat parametry pro pasivní nebo plusové (aktivní) budovy. Ze SP SZP podobné aktivity nebudou podporovány.  Specifický cíl 1.2 Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) se zaměří na výstavbu a rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy (pořízení fotovoltaických a solárně-termických systémů, tepelných čerpadel a kotlů na biomasu), výstavbu a rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie pro zajištění dodávek systémové energie ve veřejném sektoru, výměnu nevyhovujících spalovacích zdrojů v domácnostech na pevná paliva a optimalizace jejich provozu. Ze SP SZP bude oblast OZE podporována v rámci investic do nezemědělských činností, a to podporou výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv (intervence 45.73) a částečně i prostřednictvím podpor na zastřešení koncových skladů digestátu zemědělských BPS (intervence 37.73).  Specifický cíl 1.3 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům bude zahrnovat opatření zamezující vodní a větrné erozi, která by měla řešit především příčiny jejího vzniku zakládáním travnatých mezí, remízů a větrolamů, a doplňují tak navrhovaná opatření SP SZP, která jsou zaměřená na způsoby hospodaření v zemědělské krajině a pozemkové úpravy realizované Státním pozemkovým úřadem. Jednou z navrhovaných aktivit OP ŽP je tvorba nových a obnova stávajících vegetačních prvků a struktur, včetně skladebných prvků ÚSES a interakčních prvků. V SP SZP je podpora směřována na ochranu krajinných prvků. Podobně je v rámci OP ŽP podporována obnova a zakládání krajinotvorných sadů, zatímco v rámci SP SZP je podpora směřována do hospodaření v extenzivních sadech - zajištění péče o stávající ovocné sady, které neslouží primárně k produkci ovoce. Součástí navrhovaných opatření OP ŽP je podpora investic vybraných půdoochranných technologií při pěstování širokořádkových plodin (no-till, strip-till) a technologií s nižším ochranným účinkem (pěstování širokořádkových plodin s podplodinou, technologie důlkování pro pěstování okopanin) a dalších, jejichž cílená podpora není řešena v rámci navrhovaných intervencí SP SZP. Prostřednictvím OP ŽP v rámci výše uvedeného specifického cíle budou podporovány i vodní prvky v krajině. Opatřením „Tvorba nových a obnova stávajících přírodě blízkých vodních prvků v krajině včetně sídel“ jsou podporovány aktivity zaměřené na stabilizaci vodního režimu v krajině. Jde o tvorbu a obnovu tůní (mokřadů), malých vodních nádrží (MVN), revitalizaci a renaturaci vodních toků a niv. Strategický plán SZP svými navrhovanými intervencemi podpoří především snížení odtoku v krajině (intervence 16.70, 17.70, 41.73, 42.73) a tvorbu vodních prvků v rámci lesnických opatření (intervence 40.73). Operační program Životní prostředí řeší i problematiku odstranění či eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině a tím podporuje zlepšení retenční a akumulační schopnosti vody v řešené lokalitě a posílení ekosystémových funkcí. SP SZP toto opatření doplňuje intervencí Pozemkové úpravy (46.73), která je zaměřena na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha. Zatravňování orné půdy (intervence 16.70), půdy cílené do infiltračních oblastí, tj. do oblastí s vysokou půdní propustností posiluje efekt protierozních opatření a omezuje negativní vliv drenážních systémů.  Specifický cíl 1.4 Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou bude zahrnovat opatření směřující ke zvýšení jakosti povrchové i podzemní vody a ke zlepšení zásobování obyvatel pitnou vodou. SP SZP bude v této oblasti prostřednictvím Agroenvironmentálně klimatických opatření (21.70, 22.70) podporovat díky specifickým managementům zvýšení infiltrační schopnosti půd prostřednictvím pokrytí povrchu orné půdy travním porostem (zpomalení a snížení povrchového odtoku vody a odnosu zeminy do vodních toků, větší retence vody, omezení povodňových průtoků ve vodních tocích, omezení vyplavování polutantů z půd do podzemních či podpovrchových vod). Meziplodiny zajistí pokryv povrchu orné půdy v období, kdy půda není chráněna porostem hlavní plodiny a chrání ji tak proti erozi a vysychání. CS 213 CS Významným přínosem meziplodin je snížení rizika vyplavení nitrátů jejich odčerpáním z půdy a schopnost zadržení dusíku v biomase, čímž je omezováno znečištění podzemních vod a vodních zdrojů ionty dusíku. V rámci intervence Ekologické zemědělství (23.70) bude prostřednictvím omezení vstupů zajištěna větší bezpečnost potravin a zlepšení jakosti vody včetně retence vody v krajině.  V rámci specifického cíle 1.5 Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje budou podporovány zejména aktivity vedoucí k přechodu na principy oběhového hospodářství a zlepšení uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to prostřednictvím investic zejména do prevence vzniku, znovuvyužití a recyklace odpadu. Prevence vzniku a nakládání s odpady se týká také potravinového odpadu a budování infrastruktury potravinových bank. SP SZP tuto oblast podpoří doplňkově zejména v rámci investic do zpracování a investic do nezemědělské činnosti.  Specifický cíl 1.6 Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění zahrne opatření se zaměřením na zachování či obnovu přírodních stanovišť cílových druhů, zatímco v případě SP SZP je řešen způsob hospodaření, který podpoří stabilizaci a rozvoj populací v zemědělské krajině. V rámci opatření „Obnova a péče o přírodní stanoviště a druhy, opatření na podporu ohrožených druhů“ je například řešena prevence na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (vlk, medvěd, rys), která není navrhována v rámci intervencí SP SZP. Obnova stanovišť v rámci OP ŽP zohledňuje potenciál území k obnově biotopů a řeší eradikci invazních druhů. Intervence navržené ve SP SZP (18.70, 20.70) jsou zaměřeny na péči o stanoviště a šetrné způsoby hospodaření zohledňující potřeby vybraných druhů (potravní či hnízdní). V případě intervencí, kde dochází k výsadbě dřevin do volné krajiny (např. 42.73) bude geografická původnost či riziko potenciální invazivnosti ošetřeno legislativně. Co se týče lesních porostů, opatřením „Péče o chráněná území (přírodní dědictví)“ je podpořena tvorba a obnova přírodních stanovišť a stanovišť druhů s cílem posílení biologické rozmanitosti. Jde o managementová opatření, kdy je při obnově lesních porostů akcentován příspěvek k biodiverzitě, zatímco v rámci SP SZP jsou intervencí Investice do obnovy kalamitních ploch (38.73) řešeny následky kalamit. Komplementarita je vymezena i při podpoře genofondu, kdy jde v rámci OP ŽP o součást obnovy lesních porostů, zatímco v rámci SP SZP jde o podporu genofondu za účelem zachování kvalitního zdrojového reprodukčního materiálu. Komplementarita je zajištěna i vymezením žadatelů. Při obnově a tvorbě lesních porostů v imisních oblastech je komplementarita se SP SZP (intervence Přeměna porostů náhradních dřevin) zajištěna rozdílností podmínek (věk, zastoupení náhradních dřevin, seznam náhradních dřevin, velikost smýcené plochy). V rámci opatření zaměřených na rozvoj návštěvnické infrastruktury jsou z OP ŽP podporovány projekty zaměřené na budování chodníků a stezek, pozorovatelen, informačních a interaktivních prvků, budování návštěvnických středisek (např. projekt povalových chodníků v cenném území a revitalizace vodního toku). Opatření jsou směrována do ZCHÚ (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP) a lokalit soustavy Natura 2000, zatímco SP SZP podporuje navrhovanou intervencí 43.73 rozvoj návštěvnické infrastruktury mimo výše uvedená chráněná území. V oblasti kvality ovzduší bude z OP ŽP podporována zejména náhrada nebo rekonstrukce stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší včetně realizace dodatečných technologií a změny technologických postupů; pořízení a modernizace systémů pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů a pořízení a modernizace systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší; pořízení a náhrada monitorovacích systémů pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek včetně pořízení on-line systémů k jejich prezentaci. Jednou z podporovaných aktivit v dané oblasti je „Pořízení technologií ke snižování emisí NH3 z chovů hospodářských zvířat“. Z OP ŽP budou podporována opatření ke snížení emisí amoniaku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, a to u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší (tzn. opatření, která jsou uvedena ve Věstníku MŽP pro stáje a uskladnění exkrementů), zatímco ostatní zdroje (neuvedené ve věstníku MŽP) a opatření v oblasti aplikace a zapravení statkových hnojiv do půdy budou podporována v rámci SP SZP. Částečně v této tematické oblasti naváže SP SZP podporou na zastřešení koncových skladů digestátu zemědělských BPS (intervence 37.73). CS 214 CS Koordinace a vymezení se vůči OP TAK Koordinace byla nastavena na základě meziresortní dohody, kdy byly taxativně vymezeny jednotlivé podporované i nepodporované aktivity u specifických cílů OP TAK. Níže je uveden konkrétní popis koordinace u těch cílů, kde bylo vhodné nastavit vymezení.  Mezi SC 1.1 Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií a SP SZP byl identifikován možný překryv u aktivit spojených s podporou inovací. SP SZP bude podporovat v rámci NACE 01 a OP TAK od NACE 10 (potravinářství) dále, přičemž se jedná o zaměření projektu a nikoli o zaměření žadatele. Spíše synergický efekt je pak možné v této oblasti vnímat i u aktivit EIP.  Mezi v SC 1.2 Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány a SP SZP byl identifikován možný překryv v případě podpory digitalizace, neboť v SP SZP bude podporována digitalizace prvovýroby (investice do zemědělských podniků). Hranice tedy byla vymezena prostřednictvím NACE 01, tzn. OP TAK bude podporovat ostatní NACE vyjma prvovýroby. S příspěvkem k digitalizaci v zemědělských či potravinářských podnicích mohou přicházet i operační skupiny EIP.  SC 2.1 Posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic bude SP SZP doplňovat podporou zemědělské prvovýroby a zpracování spadající do přílohy I SFEU.  SC 3.1 Zlepšování digitálního propojení bude řešit potřebu P08.03 identifikovanou v rámci SP SZP, nicméně v rámci SP SZP neřešenou.  SC 4.1 Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů OP TAK zahrne i oblast prvovýroby a zpracování. Oblast energetické účinnosti nebude cíleně podpořena v rámci SP SZP.  SC 4.2 Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici, zahrne řadu aktivit např. podpora solárních termických systémů; podpora fotovoltaických elektráren na podnikatelských budovách včetně přístřešků (např. pro automobily, stavební techniku, skladování materiálu atp.); podpora malých vodních elektráren; podpora větrných elektráren; podpora tepelných čerpadel; podpora efektivního využití bioplynu; podpora transformace stávajících výroben elektřiny z bioplynu na výrobny biometanu a výstavba nových výroben biometanu (čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu, jeho karburace, měření kvality biometanu, komprese a přenos dat), a to včetně jejich připojení na plynárenské sítě anebo místní infrastrukturu; podpora efektivního využití biomasy při výrobě tepla a elektrické energie za podmínky kombinované výroby elektřiny a tepla, případně monovýroby tepla z biomasy formou výstavby nových výroben a výstavbou a modernizací tepelných rozvodných zařízení apod. SP SZP naváže podporou na zastřešení koncových skladů digestátu zemědělských BPS (intervence 37.73) a v rámci investic do nezemědělských činností podporou výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv.  V rámci SC 5.1 Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou OP TAK nebude podporovat projekty v oblasti zemědělské prvovýroby (NACE 01), co se týká případné optimalizace spotřeby vody a recyklace vody v SP SZP naváže podpora investic do zemědělských podniků.  SC 5.2. Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje OP TAK nebude podporovat projekty v oblasti zemědělské prvovýroby (NACE 01). Vzhledem k tomu, že zemědělské odpady (v rámci NACE 01) spadají do kompetence MŽP, nebude podporováno ze SP SZP. Z OP TAK tak bude možno podpořit zemědělské podnikatele, kteří budou mít přidruženou výrobu produkující odpady, kterou by zároveň zpracovávali. Koordinace a vymezení se vůči OPZ+ Mezi podporou vzdělávání v rámci SP SZP a OPZ+ byla identifikována slabá vazba v rámci dalšího profesního vzdělávání, (SP SZP je zaměřen na šíření znalostí a dovedností pomocí seminářů v resortních CS 215 CS tématech tj. zemědělství, potravinářství, lesnictví. Právě v rámci těchto témat však může docházet k přesahu do oblasti právní či ekonomické, tj. i těch oblastí, které řeší OPZ+, čili jedná se spíše o synergický efekt) z toho pohledu tedy bylo v rámci meziresortních jednání dosaženo dohody ohledně vzájemné koordinace v podobě členství v platformách pro přípravu výzev, v Monitorovacím výboru a dalších relevantních platformách. Vymezení vůči sektorovým intervencím podporovaným z EZZF V případě sektoru vinařství nebudou podporovány z EZFRV stejné aktivity, které jsou vymezeny v rámci sektorových intervencí v sektoru vinařství. V případě sektoru včelařství budou v rámci intervencí 56.55 - Sektor včelařství - investice do hmotného a nehmotného majetku a 59.55 - Sektor včelařství - racionalizace kočování včelstev podporována pouze zařízení sloužící k chovu včel a manipulaci se zařízeními sloužícími pro chov včel, až po zpracování, uchování, skladování, balení a značení medu a včelích produktů, což nebude v rámci intervencí EZFRV podporováno. V rámci intervencí z EZFRV budou podporována zařízení sloužící pro zpracování a využití medu a včelích produktů, jakožto suroviny pro výrobu dalších potravin a produktů, a dále investice sloužící pro zpracování medu většího rozsahu, které nebudou z EZZF podporovány. V případě ovoce a zeleniny a ostatních sektorů je primární vymezení nastaveno způsobilým žadatelem, což je organizace producentů, která žádá prostřednictvím operačního programu. LIFE Program LIFE má dle nařízení (EU) 2021/783 doplňovat ostatní programy financované EU. Program LIFE bude typem svých aktivit vhodně doplňovat SP SZP. V obou programech se jedná o jiný typ podpor. Typy projektů uvedené nařízení (EU) 2021/783 nebudou v SP SZP podporovány, ale mohou být komplementární. Koordinace slaďování harmonogramu výzev obou programů a identifikace tematických průniků a komplementarit s cílem umožnit žadatelům předkládat integrované projekty LIFE bude zajištěna spoluprací subjektů odpovědných za implementaci programů na národní úrovni, případně národních kontaktních míst. Národním kontaktním místem pro program LIFE v ČR je MŽP. Podrobnější nastavení provádění programu pro první období 2021–2024 definují jednotlivé výzvy unijního programu LIFE. V rámci programu LIFE je například řešena podpora pro záchranu či obnovu konkrétních cenných biotopů, zatímco intervence SP SZP na nich podporují udržovací způsoby hospodaření, které mají vést ke stabilizaci či prevenci případného poškození. Konkrétně se jedná o intervence 18.70 a 20.70. Horizon Europe ‘Soil deal for Europe’;“Sustainable food systems for people, planet and climate“ Synergický potenciál vidíme zejména v případě intervence Podpora operačních skupin a projektů EIP, které mohou navazovat na výsledky mezinárodních výzkumných projektů Horizon Europe (tato návaznost bude motivována např. udělením preferenčních kritérií takovým projektům). Dále mohou být v rámci projektů Horizon Europe využity zkušenosti s implementací intervencí přispívajících k environmentálním cílům. Spolupráce s koordinačními orgány programu Horizon Europe předpokládá při svých aktivitách také Národní síť SZP. Digital Europe Programme (DEP) and Connecting Europe Facility (CEF2) Digital Podpora z těchto nástrojů bude poskytována dle Dohody o partnerství, tedy CEF představuje další možnost financování projektů z oblasti dopravy, infrastruktury pro alternativní paliva, energetiky a elektronických komunikací (zaměřen na projekty s celoevropským přesahem), z DEP budou zajištěny aktivity spojené s rozvojem a zaváděním moderních technologií jako například umělá inteligence, block chain, High Performance Computing a budována síť evropských Center pro digitální inovace s možností kombinace prostředků z EFRR (OP TAK) a FST (OP ST). SP SZP do této podpory nezasahuje. Koordinace a vymezení se vůči Národnímu plánu obnovy České republiky (NPO) Národní plán obnovy České republiky reaguje v oblasti územní soudržnosti na dlouhodobé negativní trendy, které byly v mnoha ohledech ještě zesíleny v důsledku krizové situace iniciované pandemií nemoci CS 216 CS COVID-19. V rámci návrhu zaměření NPO a jeho jednotlivých komponent se pro oblast posilování územní soudržnosti především přihlíželo k aktuálním národním strategiím, koncepcím, akčním plánům a dalším relevantním dokumentům (např. Koncepce omezení následků změny klimatu pro území České republiky, kterou schválila vláda České republiky v r. 2017, Národní akční plán adaptačních opatření ČR, Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, atd.). Jednou z oblastí, která je v rámci NPO řešena, je zatraktivnění života na venkově a snaha zamezení jeho vylidňování. Podmínky života ve venkovských oblastech by měly být zlepšeny i implementací řady environmentálních opatření zaměřených jak na samotnou ochranu přírody, tak na adaptaci na změnu klimatu. K tomu by měla přispět udržitelnost zemědělské a lesnické krajiny z pohledu hospodářského a ekologického v kontextu klimatické změny, zejména zadržování vody v krajině, zvýšení biodiverzity a zlepšením stavu lesních ekosystémů. Tato problematika je řešena v rámci pilíře Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, a sice komponentou 2.6. „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu“. Prostřednictvím této komponenty budou podporovány investice, které jsou reakcí na zatím nejextrémnější hydrologické projevy sucha v podobě stavu povrchových a podzemních vod za období posledních let a z toho vyplývající nutnost integrovaného managementu vodních zdrojů zahrnující posílení retence vody v krajině, v říční síti, nádržích i v podzemních vodách. Cílem je, aby voda byla využitelná pro obyvatelstvo i všechna hospodářská odvětví a přitom nebyla ohrožována její kvalita. Investice řeší např. protipovodňovou ochranu (2.6.1), podporu opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích (2.6.2). Provádění pozemkových úprav k prevenci eroze a zachycování srážek (2.6.4) je zaměřeno na podporu konkrétních projektů v krajině mj. k realizaci potřebné zelené infrastruktury vč. prvků USES (biocentra, biokoridory a interakčních prvky) a dalších výsadeb zeleně mimo les a v zemědělské krajině. Intervence 46.73 Pozemkové úpravy je rovněž zaměřena na řešení protierozních a protipovodňových opatření pro ochranu půdního fondu a na vodohospodářská opatření. Realizace intervence bude časově navazovat na realizaci v rámci Národního plánu obnovy. „Budování lesů odolných klimatické změně“ (2.6.5) reaguje na rekordní nárůst holin způsobený těžbou v důsledku přetrvávající kůrovcové kalamity. V rámci NPO je podporována obnova lesů v období od 1.1.2021 do 31.12.2023. K přechodu na druhově a strukturně bohatší porosty přispěje i podpora využívání přípravných (pionýrských) dřevin v rámci dvoufázové obnovy, kdy bude porost přípravných dřevin následně podsazován dřevinami cílovými. Intervencí 38.73 Investice do obnovy kalamitních ploch bude zajištěna kontinuita při obnově lesů v ČR po kalamitách. Je zajištěna vzájemná komplementarita opatření. Investice „Zadržování vody v lese“ (2.6.6) přispívá k posílení retenční schopnosti lesů prostřednictvím realizace šetrných lesotechnických opatření. Bude realizována pomocí technických úprav, především prostřednictvím hrazení bystřin a maloplošných vodních nádrží v lesích v období od 1.1.2021 do 31.12.2023. V rámci intervence 40.73 Vodohospodářská opatření v lesích budou podpořeny projekty k odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích nebo jejich povodích, které se nacházejí v rámci PUPFL, projekty výstavby a rekonstrukce objektů hrazení bystřin, hrazení a stabilizace strží a svážných území, preventivní protipovodňová opatření na malých vodních tocích a v jejich povodích. Je zajištěna vzájemná komplementarita opatření. Podpora z RRP zajistí pokrytí širokopásmovým internetem na 89 %; se 100 % pokrytím počítáme až díky podporám OP TAK, přičemž nelze vyloučit i dřívější naplnění 100 % cíle. Synergie s dokumentem Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU do roku 2040 Sdělení Komise definuje problémy a příležitosti, kterým čelí venkovské oblasti. Základním koncepčním dokumentem na národní úrovni je Koncepce rozvoje venkova ČR, jejímž garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Dlouhodobá vize definuje 4 oblasti rozvoje venkovských oblastí:  Silnější venkovské oblasti – tato oblast je definována posílením aktivit venkovských komunit a další rozvoj je iniciován formou podpory inovativních řešení. Důležité je zabezpečení veřejných a soukromých služeb ve venkovských oblastech. CS 217 CS  Propojené venkovské oblasti – pro další rozvoj a udržení komunit na venkově je důležité zajistit adekvátní konektivitu, ať se již jedná o fyzické zabezpečení propojení venkovských a urbánních oblastí nebo o dostatečné pokrytí širokopásmovým internetem.  Odolné venkovské oblasti podporující blahobyt – venkovské oblasti by měly hrát ústřední úlohu v Zelené dohodě pro Evropu. Zachování přírodních zdrojů, obnova krajiny, včetně té kulturní, ekologizace zemědělských činností a zkrácení dodavatelských řetězců zvýší odolnost venkovských oblastí vůči změně klimatu, přírodním rizikům a hospodářským krizím. Venkovské oblasti by měly stavět na udržitelném zemědělství, lesnictví, zemědělsko-potravinářských hospodářských činnostech a rozmanité škále ekologičtějších hospodářských činností podporujících nízkouhlíkové zemědělství a místní, komunitní produkci vysoké kvality.  Prosperující venkovské oblasti – větší prosperita bude zajištěna diverzifikací hospodářských činností (směrem k novým odvětvím nebo zvýšením přidané hodnoty zemědělských činností). Diverzifikace by měla být založena na udržitelných místních hospodářských strategiích a podpořena adekvátním systémem vzdělávání a odborné přípravy. SP SZP bude fungovat v synergii, kdy příslušné oblasti bude řešit svými intervencemi primárně v rámci specifických cílů 4 – 8. Podpora zdravého stravování prostřednictvím Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030 Problematika bezpečnosti potravin a výživy je v ČR jednou z vládních priorit a vzhledem k tomu, že zasahuje do kompetence dvou resortů: Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví, je řešena samostatně již od roku 2002 strategickými dokumenty, které jsou schvalovány vládou. Současná Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, která byla schválena 29. března 2021 definuje čtyři priority:  potraviny na trhu nepředstavují riziko pro zdraví člověka,  systém bezpečnosti potravin je funkční a udržitelný,  vzdělaný spotřebitel má možnost informované volby,  výživa. Ke Strategii byl také vypracován Akční plán, který podrobně definuje jednotlivé úkoly jak v oblasti bezpečnosti potravin, tak i v oblasti výživy. V oblasti výživy jsou zároveň zohledňována doporučení WHO (Better food and nutrition in Europe, 2018). S ohledem na vládní úroveň a uvedené priority bude podpora zdravé a udržitelné stravy řešena prostřednictvím uvedené Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030 a ze SP SZP bude doplňována v obecné rovině podporou udržitelné produkce a dobrých životních podmínek zvířat. 4.6 Finanční nástroje 4.6.1 popis finančního nástroje není relevantní 4.7 Společné prvky pro intervence ve formě rozvoje venkova 4.7.1 Seznam nezpůsobilých investic Dotaci nelze poskytnout na:  pořízení použitého movitého majetku - za nepoužitý majetek (stroje a zařízení) lze považovat takový movitý majetek, který byl vyroben v období tří let před rokem podání Žádosti o dotaci a nebyl používán  nákup platebních nároků  nákup zemědělských produkčních práv CS 218 CS  nákup zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování v rámci intervencí podle článku 73, a to za jiným účelem, než: o obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofické události o ochrana hospodářských zvířat před velkými predátory nebo používání v lesnictví namísto strojů o chov ohrožených plemen podle definice v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012(45) v rámci závazků uvedených v článku 70, nebo o ochrana rostlinných odrůd ohrožených genetickou erozí v rámci závazků uvedených v článku 70 (není-li ve specifických podmínkách Pravidel uvedeno jinak) v případě zemědělských investic  daň z přidané hodnoty, kromě případů, kdy není podle vnitrostátních právních předpisů navratitelná  prosté nahrazení investice  nákup pozemků v rámci intervencí podle článku 73 za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotčenou operaci, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí a zachování půdy bohaté na uhlík nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů  úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky  investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů  investice do rozsáhlé infrastruktury podle kap. 4.1.8, která není součástí strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou investic do širokopásmového připojení a preventivních opatření v oblasti ochrany proti povodním nebo ochrany pobřeží, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí  v případě leasingu nejsou ostatní náklady spojené s leasingovou smlouvou, jako např. marže pronajímatele, náklady na refinancování úroků, režijní a pojistné náklady, způsobilé výdaje. Možnost využití leasingu bude upravena národními prováděcími předpisy. 4.7.2 Definice venkovské oblasti a aplikovatelnost Venkovské oblasti jsou definovány jako celá ČR s výjimkou Prahy a měst nad 100 000 obyvatel k 1. 1. 2021 (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc), a to pro stanovení indikátoru R.38 v LEADER. Při stanovení této definice jsme vycházeli ze skutečnosti, že definice venkovské oblasti je třeba zejména pro LEADER. Napříč všemi programy zapojenými do CLLD lze podpořit území obcí do 25 000 obyvatel, a proto nelze použít definici venkovských oblastí dle EUROSTATU, neboť v takovém případě by nebylo možné podpořit všechny MAS působící ve Středočeském kraji. 4.7.3 Další prvky společné pro odvětvové intervence, intervence pro rozvoj venkova nebo společné pro odvětvové intervence i intervence pro rozvoj venkova Zálohové platby U intervencí podle článku 73 a 77 bude možné poskytnout zálohu ve výši až 50 % schválené částky dotace. Vyplacení zálohy je podmíněno poskytnutím bankovní záruky odpovídající 100 % požadované částky zálohy. Trvalost operací Lhůta vázanosti projektu na účel u intervencí podle článku 73 trvá 5 let od data převedení dotace (konečné platby) na účet příjemce dotace. Ustanovení o přezkumu CS 219 CS Pro operace prováděné v rámci typu intervencí Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření platí, že pokud příjemce nepřijme úpravu závazku s cílem zajištění přizpůsobení v důsledku změn relevantních závazných standardů, požadavků nebo povinností podle čl. 70 odstavce 3 nařízení (EU) 2021/2115 , jejichž rámec mají závazky přesáhnout, nebo s cílem zajištění souladu s prvním pododstavcem písm. d) téhož odstavce, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení podpory poskytnuté podle tohoto článku. Pro operace prováděné v rámci typu intervencí Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření, které přesahují období strategického plánu SZP, s cílem umožnit jejich přizpůsobení právnímu rámci, který se použije v následujícím období, platí ustanovení o přezkumu obdobně. U intervence 21.70 AEKO - Integrovaná produkce bude k realizaci udržitelného používání pesticidů napomáhat plnění opatření Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů, který by měl být platný na začátku roku 2023. Tento plán vychází ze Směrnice 2009/128/ES, která bude v průběhu roku 2022 revidována. V případě, že dojde ke změně podmínek uvedených v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů, promítnou se tyto úpravy v nastavení podmínek intervence 21.70 v národní legislativě k této intervenci (nařízení vlády). Činnosti spadající mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU V relevantních případech a za podmínky, že tak bude stanoveno v aplikovatelných předpisech pro státní podporu: (i) dotace nebude vyplacena ve prospěch žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, na základě kterého/jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen, (ii) žadatel nesmí být podnikem v obtížích. Přesné znění těchto podmínek bude upraveno v národních prováděcích předpisech v souladu se zněním předpisů upravujících státní podporu. CS 220 CS 4.7.4 Sazby příspěvku platné pro intervence pro rozvoj venkova Sazba příspěvku členského státu Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba 155(2)(c) - Předčasný odchod do důchodu 35,00% 20,00% 43,00% 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% 91(2)(b) - Nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři 20,00% 80,00% 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% 91(2)(d) - Ostatní regiony 35,00% 20,00% 43,00% 91(3)(a) - Platby za přírodní nebo jiná omezení vázaná na plochu podle článku 71 35,00% 20,00% 65,00% 91(3)(b) - Platby podle článku 70, platby podle článku 72, podpora na neproduktivní investice podle článku 73, podpora na projekty operačních skupin EIP podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a na iniciativu LEADER podle čl. 77 odst. 1 písm. b) 20,00% 80,00% 91(3)(b) - 70 - Platby podle článku 70 20,00% 80,00% 91(3)(b) - 72 - Platby podle článku 72 20,00% 80,00% 91(3)(b) - 73 - Podpora na neproduktivní investice podle článku 73 20,00% 80,00% 91(3)(b) - 77(1)(a) - Podpora evropského inovačního partnerství podle čl. 77 odst. 1 písm. a) 20,00% 80,00% 91(3)(b) - 77(1)(b) - LEADER podle čl. 77 odst. 1 písm. b) 20,00% 80,00% 91(3)(c) - Operace financované z fondů převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 100,00% 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 70 - Operace podle článku 70, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 71 - Operace podle článku 71, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 72 - Operace podle článku 72, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 73-74 - Operace podle článků 73 až 74, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 75 - Operace podle článku 75, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 76 - Operace podle článku 76, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 77 - Operace podle článku 77, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% 91(3)(c) - 78 - Operace podle článku 78, které jsou financovány z prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 20,00% 100,00% CS 221 CS Sazba regionálního příspěvku Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CS 222 CS 5. Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii CS 223 CS Fond Forma intervence Typ intervence Kód intervence (členského státu) – název Společný ukazatel výstupů Gen. Renewal Env. Systém slev týkající se ES Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER) EZZF Přímé platby oddělené od produkce BISS(21) 01.21 - Základní podpora příjmu pro udržitelnost O.4 EZZF Přímé platby oddělené od produkce BISS(21) 02.28 - Platba pro malé zemědělce O.5 EZZF Přímé platby oddělené od produkce CRISS(29) 03.29 - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost O.7 EZZF Přímé platby oddělené od produkce CIS-YF(30) 04.30 - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce O.6 EZZF Přímé platby oddělené od produkce Eco-scheme(31) / Čl. 31 odst. 7 písm. a) – dodatečná platba na základní podporu příjmu 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba O.8 EZZF Přímé platby oddělené od produkce Eco-scheme(31) / Čl. 31 odst. 7 písm. b) – vyrovnávací platba 06.31 - Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství O.8 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 07.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci chmele O.10 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 08.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny O.10 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 09.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce O.10 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 10.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci mléka O.11 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 11.32 - Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz O.11 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 12.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy O.10 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 13.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa O.11 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 14.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin O.10 EZZF Přímé platby vázané na produkci CIS(32) 15.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor O.10 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina INVRE(47(1)(a)) 64.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum O.35 CS 224 CS EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina ADVI1(47(1)(b)) 68.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Poradenství a technická pomoc O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina TRAINCO(47(1)(c)) 76.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina ORGAN(47(1)(d)) 67.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Ekologická nebo integrovaná produkce O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina TRANS(47(1)(e)) 66.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina PROMO(47(1)(f)) 69.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Propagace a zvyšování spotřeby produktů O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina QUAL(47(1)(g)) 65.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce (režimy jakosti) O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina TRACE(47(1)(h)) 74.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina CLIMA(47(1)(i)) 75.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina WITHD(47(2)(f)) 71.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina GREEN(47(2)(g)) 72.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina NOHAR(47(2)(h)) 77.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina HARIN(47(2)(i)) 70.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina COACH(47(2)(j)) 78.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení O.35 EZZF Odvětvový - Ovoce a zelenina COMM(47(2)(l)) 73.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň O.35 CS 225 CS EZZF Odvětvový - Včelařské produkty ADVIBEES(55(1)(a)) 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace O.37 EZZF Odvětvový - Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) 56.55 - Sektor včelařství investice do hmotného a nehmotného majetku O.37 EZZF Odvětvový - Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze O.37 EZZF Odvětvový - Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev O.37 EZZF Odvětvový - Včelařské produkty INVAPI(55(1)(b)) 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce O.37 EZZF Odvětvový - Včelařské produkty ACTLAB(55(1)(c)) 61.55 - Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů O.37 EZZF Odvětvový - Víno RESTRVINEY(58(1)(a)) 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína - restrukturalizace O.36 EZZF Odvětvový - Víno INVWINE(58(1)(b)) 63.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína O.36 EZZF Odvětvový - Vejce INVRE(47(1)(a)) 79.47 - Intervence v sektoru vajec investice a výzkum O.35 EZZF Odvětvový - Vejce ORGAN(47(1)(d)) 84.47 - Intervence v sektoru vajec ekologická nebo integrovaná produkce O.35 EZZF Odvětvový - Vejce TRANS(47(1)(e)) 82.47 - Intervence v sektoru vajec zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování O.35 EZZF Odvětvový - Vejce PROMO(47(1)(f)) 85.47 - Intervence v sektoru vajec propagace a zvyšování spotřeby produktů (marketing zaměřený na propagaci značek jakosti) O.35 EZZF Odvětvový - Vejce QUAL(47(1)(g)) 80.47 - Intervence v sektoru vajec kvalita produkce O.35 EZZF Odvětvový - Vejce TRACE(47(1)(h)) 81.47 - Intervence v sektoru vajec sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů O.35 EZZF Odvětvový - Vejce CLIMA(47(1)(i)) 86.47 - Intervence v sektoru vajec environmentální opatření O.35 CS 226 CS EZZF Odvětvový - Vejce HARIN(47(2)(i)) 83.47 - Intervence v sektoru vajec prevence krizí a řízení rizik O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / brambory INVRE(47(1)(a)) 95.47 - Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / brambory TRAINCO(47(1)(c)) 96.47 - Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / brambory TRANS(47(1)(e)) 94.47 - Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / brambory HARIN(47(2)(i)) 97.47 - Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny INVRE(47(1)(a)) 87.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny ADVI1(47(1)(b)) 92.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - poradenství O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny ORGAN(47(1)(d)) 91.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny TRANS(47(1)(e)) 89.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - odbyt produkce (soustředění nabídky) O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny PROMO(47(1)(f)) 93.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - propagace a zvyšování spotřeby produktů O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny TRACE(47(1)(h)) 88.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin- kvalita produkce (zvyšování obchodní hodnoty a jakosti) O.35 EZZF Odvětvový - Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI / okrasné rostliny HARIN(47(2)(i)) 90.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik O.35 EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 16.70 - AEKO Zatravňování orné půdy O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 17.70 - AEKO Meziplodiny O.14 Ne Ano Ne Ne CS 227 CS EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 18.70 - AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 19.70 - AEKO Krajinotvorné sady O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 20.70 - AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 21.70 - AEKO Integrovaná produkce O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 22.70 - AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě O.14 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 23.70 - Ekologické zemědělství O.17 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 25.70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost O.16 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém O.16 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 27.70 - Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací O.18 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 28.70 - Dobré životní podmínky zvířat O.18 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 29.70 - Lesnicko-environmentální platby - Biodiverzita O.15 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ENVCLIM(70) 30.70 - Lesnicko-environmentální platby - Genofond O.19 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ANC(71) 31.71 - Oblasti s přírodními a jinými omezeními O.12 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova ASD(72) 32.72 - Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě O.13 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 33.73 - Investice do zemědělských podniků O.20 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů O.24 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství O.24 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 36.73 - Investice do lesnické infrastruktury O.22 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 O.20 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch O.23 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 39.73 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin O.23 Ne Ano Ne Ne CS 228 CS EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích O.23 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 41.73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu O.21 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 42.73 - Založení agrolesnického systému O.21 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 43.73 - Neproduktivní investice v lesích O.23 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin O.23 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 45.73 - Investice do nezemědělských činností O.24 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INVEST(73-74) 46.73 - Pozemkové úpravy O.23 Ne Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova INSTAL(75) 49.75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce O.25 Ano Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova COOP(77) 51.77 - Inovace při zpracování zemědělských produktů O.32 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova COOP(77) 52.77 - LEADER O.31 Ne Ne Ano EZFRV Rozvoj venkova COOP(77) 53.77 - Podpora operačních skupin a projektů EIP O.1 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova KNOW(78) 54.78 - Podpora poradenství O.33 Ne Ne Ne EZFRV Rozvoj venkova KNOW(78) 55.78 - Podpora vzdělávání O.33 Ne Ne Ne CS 229 CS 5.1 Intervence ve formě přímých plateb BISS(21) - Základní podpora příjmu pro udržitelnost 01.21 - Základní podpora příjmu pro udržitelnost Kód intervence (členský stát) 01.21 Název intervence Základní podpora příjmu pro udržitelnost Typ intervence BISS(21) – Základní podpora příjmu pro udržitelnost Společný ukazatel výstupů O.4. Počet hektarů, na něž je využívána základní podpora příjmu 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P1.03 Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Předkládaná intervence cílí na základní stabilizaci příjmu všech aktivních zemědělců formou platby na hektar využívané zemědělské plochy. Intervence bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství, především však ohrožení výše příjmů u většiny podniků čerpajících přímé platby, pokud by byly postaveny jen na ekonomických aktivitách. V průměru podíl přímých plateb na čisté přidané hodnotě činí 77 % a tyto přímé podpory tak vytváří většinu přidané hodnoty zemědělců. Pokud by podniky nečerpaly přímé podpory došlo by k poklesu zisku o 94 % s důsledky do investiční obnovy a celkové životaschopnosti farem. Intervence také reaguje na definované příležitosti; podpora bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na environmentální problémy v zemědělské krajině, jejichž důsledkem je rostoucí společenská poptávka po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Intervence bude nastavena v podobě roční platby plně oddělené od produkce na způsobilou výměru zemědělské plochy ohlášené aktivním zemědělcem. CS 230 CS Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH). Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplacena zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce, kteří v žádosti o podporu uvedou zemědělskou plochu na sebe evidovanou v systému LPIS. Tato plocha musí mít minimální výměru 1 ha se způsobilou zemědělskou kulturou pro tuto platbu. Deklarovaná zemědělská plocha evidovaná v LPIS musí být řádně zemědělsky obhospodařovaná, což znamená, že na ní musí být v roce podání žádosti o podporu provedené agrotechnické operace typické nebo stanovené pro daný druh zemědělské kultury, za pomoci kterých je plocha udržována jako zemědělská plocha. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 255 930 334 EUR Plánovaná sazba podpory: 72,48 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 68,85 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 76,10 EUR/ha Plánované výstupy: 3 531 022 ha Jednotková sazba BISS byla stanovena na relativně nižší úrovni, jež reflektuje skutečnost, že rozdíl mezi příjmy zemědělských podniků a průměrnou mzdou v národním hospodářství není tak výrazný jako např. v některých zemích EU. Přesto by průměrný zemědělský příjem měřený jako hrubá přidaná hodnota na AWU byl bez poskytnutí platby BISS u všech kategorií zemědělských podniků výrazně nižší než průměrná mzda v národním hospodářství. Platba BISS proto v průměru snižuje tento rozdíl většinou o 100 %. Existují však některé kategorie (farmy s rozlohou pod 100 ha, specializace na ovoce, zeleninu, ovce a kozy), u nichž plánovaná sazba BISS nestačí na úplné snížení rozdílu. To jsou kategorie, pro které byla navržena dodatečná podpora příjmů - buď redistribuční platba, nebo režimy vázaných příjmů s cílem snížit rozdíly v příjmech. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Má tato intervence základní podpory příjmu podobu plateb pro malé zemědělce? (článek 28)  Ano  Ne Jakou formu podpory využíváte pro platby pro malé zemědělce? (článek 28)  Jednorázová částka (částky)  Platba(y) na hektar Jaká je maximální výše plateb pro malé zemědělce? (článek 28) Máte další připomínky nebo vysvětlení týkající se plateb pro malé zemědělce? Teritorializace (čl. 22 odst. 2)  Ano  Ne 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 5 přílohy 2 WTO CS 231 CS Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Jedná se o přímou platbu oddělenou od produkce, tedy je poskytována bez požadavku na produkci, a proto nenarušuje obchod. Podpora bude poskytována všem žadatelům, kteří budou splňovat podmínku aktivního zemědělce a budou mít na sebe v systému LPIS evidovanou půdu o výměře minimálně 1 ha. Platba se poskytne všem žadatelům bez ohledu na velikost podniku. Podpora bude o přibližně 20 % nižší oproti předchozímu období, protože se finanční prostředky uvolnili na redistributivní platbu určenou pro výraznější podporu středních a malých podniků. Současně platí, že v ČR bude alokováno až 30 % obálky přímých plateb na eko schémata, což ČR považuje za lepší zacílení části finančních prostředků, které by jinak tvořili obálku platby BISS. Intervence bude zároveň podporovat hospodaření v rámci udržitelného zemědělství a zlepšení agroklimatologické situace. Platba je v souladu s relevantními ustanoveními Green Boxu. CS 232 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 01.21.01 - sazba BISS Jednotná částka R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 01.21.01 - sazba BISS Odchylka plánované částky je stanovena na základě datových analýz a na základě zkušeností z předešlého období k zamezení nevyužití prostředků. Odchylka byla, oproti jiným platbám, nastavena relativně malá, a to s ohledem na vyšší předvídatelnost plánovaných vstupů. Plánovaná částka byla dále stanovena na základě analýzy příjmových potřeb, přičemž bylo shledáno, že zemědělský příjem většiny podniků byl v hodnoceném období dostatečně odolný vůči běžným tržním a klimatickým rizikům, a tudíž že alokace peněžních prostředků na BISS může být relativně nižší. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 01.21.01 - sazba BISS Plánovaná jednotková částka 72,48 72,48 72,48 66,42 72,48 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 68,85 68,85 68,85 63,10 68,85 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 76,10 76,10 76,10 69,74 76,10 O.4 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 255 928 474,56 255 928 474,56 255 928 474,56 234 530 481,24 255 928 474,56 1 258 244 379,48 CELKEM O.4 (jednotka: Hektary) 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 17 624 475,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 255 930 334,00 255 930 334,00 255 930 334,00 234 556 651,00 255 930 334,00 1 258 277 987,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 233 CS 02.28 - Platba pro malé zemědělce Kód intervence (členský stát) 02.28 Název intervence Platba pro malé zemědělce Typ intervence BISS(21) – Základní podpora příjmu pro udržitelnost Společný ukazatel výstupů O.5. Počet příjemců nebo hektarů, na něž jsou využívány platby pro malé zemědělce 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P1.03 Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence cílí na základní stabilizaci příjmu drobných aktivních zemědělců. Jedná se o platbu na hektar využívané zemědělské půdy. Platbu je možné poskytnout pouze na výměru 4 hektary bez ohledu na celkovou výměru deklarovanou v žádosti. Intervence bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství, především nízký zemědělský příjem nejmenší kategorie podniků a celkově jejich nižší životaschopnost. Podniky v této kategorii nečerpají výhody z rozsahu, a tak jsou konkurenčně znevýhodněni oproti větším farmám. Jedná se o intervenci nahrazující všechny ostatní přímé platby. Intervence bude nastavena v podobě roční platby plně oddělené od produkce na způsobilou výměru zemědělské plochy ohlášenou aktivním zemědělcem. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Způsobilost žadatele:  Splnění podmínky aktivního zemědělce CS 234 CS  Zemědělci, kteří disponují v LPIS výměrou minimálně 1 ha způsobilé zemědělské kultury pro platbu BISS.  Deklarovaná zemědělská plocha evidovaná v LPIS musí být řádně zemědělsky obhospodařovaná, což znamená, že na ní musí být v roce podání žádosti o podporu provedené agrotechnické operace typické nebo stanovené pro daný druh zemědělské kultury, za pomoci kterých je plocha udržována jako zemědělská plocha. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 3 325 687 EUR Plánovaná sazba podpory: 312,50 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 281,25 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 312,50 EUR/ha Plánované výstupy: 10 642 ha Platba je nastavena tak, aby tvořila alternativu k platbám: BISS + doplňková redistributivní platba + celofaremní ekoplatba. Zároveň by tato podpora měla být pro žadatele atraktivnější než kdyby podávali žádosti o každou výše uvedenou platbu zvlášť, proto je sazba mírně finančně nadhodnocená oproti prostému součtu výše uvedených plateb. Maximální výše podpory pro jednoho žadatele může činit 1 250 EUR. Při dodržení uvedených pravidel tvorby sazby jsme následně stanovili maximální možnou výměru jednoho žadatele, na kterou může platbu obdržet, a to 4 hektary. Vzhledem k tomu, že tato platba bude v ČR poskytována nově a podmínky nové SZP+ jsou výrazně odlišné, byla minimální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Má tato intervence základní podpory příjmu podobu plateb pro malé zemědělce? (článek 28)  Ano  Ne Jakou formu podpory využíváte pro platby pro malé zemědělce? (článek 28)  Jednorázová částka (částky)  Platba(y) na hektar Jaká je maximální výše plateb pro malé zemědělce? (článek 28) 1 250,00 Máte další připomínky nebo vysvětlení týkající se plateb pro malé zemědělce? Platba bude poskytnuta pouze na výměru 4 hektary bez ohledu na celkovou výměru deklarovanou v žádosti. Teritorializace (čl. 22 odst. 2)  Ano  Ne 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 5 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Jedná se o přímou platbu oddělenou od produkce, tedy je poskytována bez požadavku na produkci, a proto nenarušuje obchod. Tato intervence nahrazuje všechny ostatní přímé platby a nesmí překročit hodnotu 1250 CS 235 CS € na zemědělce. Platba je určena pro nejmenší podniky, jejichž obhospodařovaná výměra činí řádově jednotky hektarů. Platba bude poskytnuta maximálně na 4 hektary bez ohledu na celkovou výměru deklarovanou v žádosti o poskytnutí platby. Tato nejmenší kategorie podniků vykazuje nízký zemědělský příjem a celkově nižší životaschopnost. Podniky v této kategorii nečerpají výhody z rozsahu, a tak jsou konkurenčně znevýhodněny. Cílem je plošná podpora malých venkovských farem a tím i přispění k rozvoji venkova. Předpokládá se, že dotace pro tyto nejmenší podniky umožní jejich úspěšný rozvoj tak, že s časem se zvětší a přispějí k podílu středně velkých zemědělských podniků v ČR. Očekává se, že podpora povede k výraznému zjednodušení pro dotčeného zemědělce a pro vnitrostátní správní orgány. Finanční obálka je vygenerovaná z prostředků jinak použitých na platbu BISS. Platba je v souladu s relevantními ustanoveními Green Boxu. CS 236 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 02.28.01 - sazba pro malého zemědělce Jednotná částka R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 02.28.01 - sazba pro malého zemědělce Sazba byla stanovena tak, aby tvořila alternativu k platbám: BISS + doplňková redistributivní platba + celofaremní ekoplatba. Zároveň by tato podpora měla být pro žadatele atraktivnější než kdyby podávali žádosti o každou tuto platbu zvlášť, proto je sazba mírně finančně nadhodnocená oproti prostému součtu výše uvedených plateb. Maximální výše podpory pro jednoho žadatele může činit 1.250 EUR. Při dodržení uvedených pravidel tvorby sazby jsme následně stanovili maximální možnou výměru jednoho žadatele, na kterou může platbu obdržet, a to 4 hektary. Vzhledem k tomu, že tato platba bude v ČR poskytována nově a podmínky nové SZP + jsou výrazně odlišné, byla minimální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 02.28.01 - sazba pro malého zemědělce Plánovaná jednotková částka 312,50 312,50 312,50 312,50 312,50 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 281,25 281,25 281,25 281,25 281,25 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 1 250,00 1 250,00 1 250,00 1 250,00 1 250,00 O.5 (jednotka: Hektary) 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 16 628 125,00 CELKEM O.5 (jednotka: Hektary) 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 53 210,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 16 628 435,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 237 CS CRISS(29) - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost 03.29 - Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost Kód intervence (členský stát) 03.29 Název intervence Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost Typ intervence CRISS(29) – Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost Společný ukazatel výstupů O.7. Počet hektarů, na něž je využívána doplňková redistributivní podpora příjmu 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P1.03 Posílit společensky účinnější tvorbu příjmů mezi podniky různých velikostí a výrobního zaměření Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství; především dlouhodobě nižší příjmy menších podniků, které by bez podpory nebyly životaschopné. Dále bude intervence napravovat férovější distribuci plateb respektující prokázané výhody z velikosti výroby velkých podniků s dopadem do jejich příjmu. Tudíž návrh intervence reaguje na silnou stránku, kdy část podniků využívá výhody z rozsahu produkce k posílení příjmů z farem a jejich stabilizaci. Intervence také reaguje na definované příležitosti; podpora bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na environmentální problémy v zemědělské krajině, jejichž důsledkem je rostoucí společenská poptávka po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Prvky navržené intervence reagují na specifickou faremní strukturu v komparaci s EU s nadprůměrně velkými podniky. Intervence bude nastavena v podobě roční platby plně oddělené od produkce na maximálně 150 ha způsobilé výměry zemědělské plochy ohlášené aktivním zemědělcem. Podle analýzy provedené ÚZEI je ve všech podnicích nad 150 ha příjem na pracovníka v zemědělství vyšší oproti průměrné mzdě v národním hospodářství. Proto byl stanoven limit pro redistributivní platbu 150 ha. Nárok na tuto platbu bude mít každý žadatel bez ohledu na celkovou CS 238 CS velikost obhospodařované zemědělské plochy. Při tvorbě sazby jsme vycházeli ze struktury současných žadatelů o Jednotnou platbu na plochu a jejich výměr obhospodařované zemědělské půdy. Z toho vyplynula plánovaná sazba 153,90 EUR/ha, což je maximální částka, kterou lze za současné situace poskytnout. Vzhledem k tomu, že Česká republika zavádí tuto platbu poprvé a nová SZP bude výrazně odlišná, tudíž nelze s jistotou predikovat počet a výměry budoucích žadatelů, byly stanoveny odchylky od plánované jednotkové částky ve výši 10 %. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Způsobilost žadatele:  splnění podmínky aktivního zemědělce  zemědělec disponuje v LPIS minimální výměrou 1 ha  zemědělec splnil všechny podmínky způsobilosti pro BISS  způsobilý je každý zemědělec bez ohledu na jeho celkovou obhospodařovanou zemědělskou plochu, avšak platba je poskytnutá na maximálně 150 ha 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 189 412 732 EUR Plánovaná sazba podpory: 153,90 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 138,51 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 169,29 EUR/ha Plánované výstupy: 1 230 730 ha Vzhledem ke všeobecně uznávané nutnosti prosazovat vyváženější rozdělování podpory malým a středně velkým zemědělcům, bylo na tuto podporu alokováno 23 % z přímých plateb. Podle analýzy provedené ÚZEI je ve všech podnicích nad 150 ha příjem na pracovníka v zemědělství vyšší oproti průměrné mzdě v národním hospodářství. Proto byl stanoven limit pro redistributivní platbu 150 ha. Nárok na tuto platbu bude mít každý žadatel bez ohledu na celkovou velikost obhospodařované zemědělské plochy. Při tvorbě sazby jsme vycházeli ze struktury současných žadatelů o Jednotnou platbu na plochu a jejich výměr obhospodařované zemědělské půdy. Z toho vyplynula plánovaná sazba 153,90 EUR/ha, což je maximální částka, kterou lze za současné situace poskytnout. Vzhledem k tomu, že Česká republika zavádí tuto platbu poprvé a nová SZP bude výrazně odlišná, tudíž nelze s jistotou predikovat počet a výměry budoucích žadatelů, byly stanoveny odchylky od plánované jednotkové částky ve výši 10 %. Vzhledem k tomu, že tato platba bude v ČR poskytována poprvé a podmínky nové SZP+ jsou výrazně odlišné, byla stanovena minimální a maximální plánovaná jednotková částka jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Uplatňujete princip teritorializace pro doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost?  Ano  Ne Uplatňujete různé částky pro různé velké hektarové plochy? (čl. 29 odst. 3)  Ano  Ne Jaký je maximální počet hektarů na zemědělce, kterým se vyplácí doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost? (čl. 29 odst. 3) 150,00 CS 239 CS – Vyjímáte zemědělské podniky ze systému doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost na základě jejich fyzické velikosti?  Ano  Ne – Dodatečná pravidla a/nebo vysvětlení týkající se doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 5 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Jedná se o přímou platbu oddělenou od produkce, tedy je poskytována bez požadavku na produkci, a proto nenarušuje obchod. Platba bude poskytována všem žadatelům na maximálně prvních 150 hektarů jimi obhospodařované zemědělské plochy. Smyslem platby je lepší zacílení přímých plateb na malé a střední zemědělce, a to vzhledem ke všeobecně uznávané nutnosti prosazovat vyváženější rozdělování podpory malým a středně velkým subjektům. Platba je v souladu s relevantními ustanoveními Green Boxu. CS 240 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 03.29.01 - sazba na redistribuci Jednotná částka R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 03.29.01 - sazba na redistribuci Při stanovení sazby na redistributivní platbu jsme vycházeli ze struktury současných žadatelů o jednotnou platbu na plochu a jejich výměr obhospodařované zemědělské půdy. Podle analýzy provedené ÚZEI je ve všech podnicích nad 150 ha příjem na pracovníka v zemědělství vyšší oproti průměrné mzdě v národním hospodářství. Proto byl stanoven limit pro redistributivní platbu 150 ha. Nárok na tuto platbu bude mít každý žadatel bez ohledu na celkovou velikost obhospodařované zemědělské plochy. Při tvorbě sazby jsme vycházeli ze struktury současných žadatelů o Jednotnou platbu na plochu a jejich výměr obhospodařované zemědělské půdy. Z toho vyplynula plánovaná sazba 153,90 EUR/ha, což je maximální částka, kterou lze za současné situace poskytnout. Vzhledem k tomu, že Česká republika zavádí tuto platbu poprvé a nová SZP bude výrazně odlišná, tudíž nelze s jistotou predikovat počet a výměry budoucích žadatelů, byly stanoveny odchylky od plánované jednotkové částky ve výši 10 %. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 03.29.01 - sazba na redistribuci Plánovaná jednotková částka 153,90 153,90 153,90 153,90 153,90 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 138,51 138,51 138,51 138,51 138,51 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 169,29 169,29 169,29 169,29 169,29 O.7 (jednotka: Hektary) 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 947 046 735,00 CELKEM O.7 (jednotka: Hektary) 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 6 153 650,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 947 063 660,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 241 CS CIS-YF(30) - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 04.30 - Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce Kód intervence (členský stát) 04.30 Název intervence Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce Typ intervence CIS-YF(30) – Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce Společný ukazatel výstupů O.6. Počet hektarů, na něž je využívána doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO7 Získávat a podporovat mladé zemědělce a další nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.01 Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření Vysoká Ano P7.01 Získávání mladých zemědělců Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.36 Počet mladých zemědělců, kteří zahajují činnost s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle pohlaví R.37 Nová pracovní místa podporovaná v rámci projektů SZP R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Doplňková podpora příjmu bude roční platba oddělená od produkce na způsobilý hektar pro mladé zemědělce, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu. Jedná se o doplňkový příjem po zahájení činnosti, který pomůže stabilizovat příjem mladých začínajících zemědělců. Tato platba je nastavena tak, aby novým mladým začínajícím zemědělcům zvýšila příjem na úroveň zaručující zachování životaschopnosti a konkurenceschopnosti jejich hospodářství. Jedná se tedy o doplňkovou platbu k ostatním přímým platbám. Toto se týká nových žadatelů, kteří podají první žádost o platbu v roce 2023 a později. Ve spojení s ostatními přímými platbami se bude jednat o výrazně vyšší přímou platbu na hektar, která může přilákat k podnikání v zemědělství více nových mladých začínajících zemědělců. V případě rodinných farem, kde hospodaří společně starší a mladší generace a majitelem hospodářství je otec rodiny, je tato vyšší platba na hektar motivací k předání CS 242 CS hospodářství mladší generaci v rámci rodiny. Rovněž v případě právnických osob, kde je společnost řízena staršími zemědělci, může tato vyšší platba přispět k předání řízení společnosti mladším zemědělcům. Jedná se o roční platbu oddělenou od produkce na způsobilý hektar pro mladé zemědělce, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu. V závislosti na roku, kdy byla poprvé podána žádost o platbu, existují dvě skupiny žadatelů s odlišnými podmínkami způsobilosti. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Žadatel, který požádá o podporu pro mladé zemědělce poprvé v r. 2023 a později, musí:  být aktivním zemědělcem,  plnit definici mladého zemědělce dle čl. 30 nařízení (EU) 2021/2115 a dle národního upřesnění stanoveného v definici mladého zemědělce,  disponovat alespoň minimální způsobilou plochou evidovanou v LPIS,  mít nárok na základní platbu (BISS), tedy musí splnit také všechny podmínky způsobilosti pro základní platbu (BISS)  v případě obchodní korporace se za zřízení zemědělského podniku rovněž považuje převzetí většinovým společníkem nebo více fyzickými osobami držícími většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace Žadatel, který pobíral platbu pro mladé zemědělce podle čl. 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 a dosud nedokončil pětileté období, má podmínky způsobilosti pro platbu následující:  musí splnit podmínku aktivního zemědělce  musí disponovat alespoň minimální způsobilou plochou evidovanou v LPIS  musí mít nárok na základní platbu, tj. i splnit všechny podmínky způsobilosti pro základní platbu (BISS)  musí splnit podmínky pro fyzické osoby stanovené v čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, nebo podmínky pro obchodní korporace stanovené v čl. 49 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014  v případě obchodní korporace splňuje podmínky fyzická osoba, která vykonává nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik v příslušném kalendářním roce podání žádosti o poskytnutí platby pro mladé zemědělce. Takovou osobou se rozumí většinový společník nebo více fyzických osob držících dohromady většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace  v případě obchodní korporace se za zřízení zemědělského podniku rovněž považuje převzetí většinovým společníkem nebo více fyzickými osobami držícími většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace celkem: 4 274 737 EUR Plánovaná sazba podpory: 109 - 140 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 92,65 - 119 EUR/ha CS 243 CS Maximální plánovaná jednotková částka: 125,35 - 161 EUR/ha Plánované výstupy: 22 106,39 - 30 533 ha Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020 a byla stanovena na základě alokovaného rozpočtu mezi jednotlivé intervence v podobě přímých plateb a po zohlednění převodu 2,5 % (z povinně vymezených 3 % na cíl 6 do II. pilíře. Plánovaná jednotková částka byla stanovena na základě zkušenosti z programovacího období 2015–2020, kdy počet nových žadatelů byl kromě jiného ovlivněn výši sazby v konkrétním roce. K odhadovanému počtu nových žadatelů byli připočteni žadatelé, kteří podali první žádost o platbu podle čl. 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 a bude jim umožněno pokračovat po zbytek pětiletého období, a to za obdobných podmínek. Pro všechny žadatele byla stanovena jednotná sazba, která se bude postupně měnit v závislosti na úbytku původních méně kvalifikovaných žadatelů. S nárůstem počtu kvalifikovanějších žadatelů se bude sazba navyšovat. Vzhledem k tomu, že je tato platba těžko predikovatelná a nová SZP+ bude výrazně odlišná, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Plánovaný výstup v hektarech je stanoven na základě průměrné velikosti žadatelů o platbu v období 2015– 2021, na základě průměrné velikosti žadatelů o dotaci Zahájení činnosti mladých zemědělců v rámci II. pilíře a za současného vynásobení předpokládaným počtem zájemců z řad mladých zemědělců, přičemž předpoklad vychází z hodnot za období 2015–2020. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Na kolik let poskytuje intervence podporu mladým zemědělcům? 5 Na základě jakých podmínek bylo definováno „zahájení činnosti“? Obecné pravidlo: Zemědělská činnost je zahájena dnem zápisu do Evidence zemědělského podnikatele. Zcela noví žadatelé: Pro žádost o platbu pro mladé zemědělce platí, že osoba mladého zemědělce nebyla zapsána do Evidence zemědělského podnikatele déle než 24 měsíců před podáním žádosti o dotaci, a/nebo nevykonávala déle než 24 měsíců před podáním žádosti o dotaci funkci statutárního orgánu se 100 % účastí na základním kapitálu právnické osoby, evidované v Evidenci zemědělského podnikatele. Žadatelem může být i právnická osoba evidovaná v Evidenci zemědělského podnikatele, ve které mladý zemědělec (fyzická osoba stanoveného věku a vzdělání) plní funkci statutárního orgánu a má 100 % účast na základním kapitálu. V případě právnické osoby požadavky kladené na mladého zemědělce - fyzickou osobu (tj. věk, vzdělání a definici vedoucího podniku) musí splnit všechny osoby podílející se na základním kapitálu a všichni členové statutárního orgánu, či osoby oprávněné za právnickou osobu samostatně jednat. Výjimkou je podíl na základním kapitálu, kdy 100 % podíl musí mít mladí zemědělci v dané právnické osobě dohromady. Podle národní právní úpravy je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, povinna se zaevidovat do Evidence zemědělského podnikatele. Pokud tak osoba neučiní a provozuje zemědělskou činnost bez zaevidování, dopustí se tím přestupku, za který se ji uloží pokuta. Žadatelé pokračující z předešlého období: Za zřízení zemědělského podniku se pro fyzické osoby a obchodní korporace považuje zápis těchto osob do Evidence zemědělského podnikatele. V případě obchodní korporace se za zřízení zemědělského podniku považuje rovněž převzetí většinovým společníkem nebo více fyzickými osobami, které drží většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace. Fyzická osoba může požádat o platbu pro mladého zemědělce, pokud poprvé zřizuje zemědělský podnik jako jeho vedoucí, nebo pokud již takový podnik zřídila v průběhu pěti let před prvním předložením žádosti o platbu pro mladé zemědělce. CS 244 CS V případě obchodní korporace musí fyzická osoba splňující výše uvedenou podmínku vykonávat nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik v příslušném kalendářním roce podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce. Takovou osobou se rozumí většinový společník nebo více fyzických osob splňujících výše uvedenou podmínku a zároveň držících dohromady většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace. Pokud se na kapitálu nebo řízení obchodní korporace podílí více fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, je mladý zemědělec schopen tuto účinnou a dlouhodobou kontrolu vykonávat samostatně, nebo společně s dalšími zemědělci, přičemž platí, že se mladým zemědělcem rozumí většinový společník. Pokud ale všichni mladí zemědělci splňující kritéria stanovená tímto bodem ztratili nad obchodní korporací kontrolu, platba pro mladé zemědělce nebude nadále poskytována. Podle národní právní úpravy je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, povinna se zaevidovat do Evidence zemědělského podnikatele. Pokud tak osoba neučiní a provozuje zemědělskou činnost bez zaevidování, dopustí se tím přestupku, za který se ji uloží pokuta. Jakou formu má podpora: roční platba oddělená od produkce na způsobilý hektar Jaká je výše podpory na hektar / jednorázová částka? 140 Stanovujete maximum z hlediska počtu hektarů? A/N  Ano  Ne Pokud ano, jaký je maximální počet hektarů? 90 Další připomínky k prahovým hodnotám? Ne Je uplatněný přístup kontinuální s předchozím režimem (platba pro mladé zemědělce)? Ano, je zajištěno plynulé pokračování současného režimu. V souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení o strategických plánech bude umožněno žadatelům pobírajícím platbu pro mladé zemědělce podle čl. 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 pokračovat po zbytek pětiletého období. Platba se poskytuje na maximálně 90 ha zemědělské plochy žadatele, na které musí současně plnit podmínky platby BISS. Další připomínky Ne 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 5 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Jedná se o přímou platbu oddělenou od produkce, tedy je poskytována bez požadavku na produkci, a proto nenarušuje obchod. Podpora je omezena na žadatele ve věku do 40 let, kteří poprvé zahájili zemědělskou činnost nejdéle 24 měsíců před podáním žádosti. Pro lepší zacílení této platby je další podmínkou prokázání alespoň minimální zemědělské kvalifikace. Účelem této platby je podpora generační obměny v zemědělství v ČR, jelikož podíl vedoucích zemědělských podniků ve věku nad 60 let výrazně převažuje nad vedoucími mladšími 40 let. Uvedení žadatelé disponují většinou menší obhospodařovanou výměrou. Nemají zkušenosti starších zemědělců a mají ztížený přístup k půdě a úvěrům. Většinou se obtížně prosazují na trhu potravin, zejména v konkurenci větších podniků se staršími a zkušenými manažery. Zároveň ale mají tito mladí zemědělci kladný vztah k ochraně přírody a ekologickému hospodaření a přinášejí nové myšlení, pokud jde o zemědělské postupy. Tudíž jejich podpora zároveň přispěje i k ochraně klimatu. Platba je v souladu s relevantními ustanoveními Green Boxu. CS 245 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 04.30.01 - Sazba pro staré mladé zemědělce Jednotná částka R.36; R.37; R.4; R.6; R.7 04.30.02 - Sazba pro nové mladé zemědělce Jednotná částka R.36; R.37; R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 04.30.01 - Sazba pro staré mladé zemědělce Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020 a byla stanovena na základě alokovaného rozpočtu mezi jednotlivé intervence v podobě přímých plateb a po zohlednění převodu 2,5 % (z povinně vymezených 3 % na cíl 6 do II. pilíře. Plánovaná jednotková částka byla stanovena na základě zkušenosti z programovacího období 2015–2020, kdy počet nových žadatelů byl kromě jiného ovlivněn výši sazby v konkrétním roce. K odhadovanému počtu nových žadatelů byli připočteni žadatelé, kteří podali první žádost o platbu podle čl. 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 a bude jim umožněno pokračovat po zbytek pětiletého období, a to za obdobných podmínek. Pro všechny žadatele byla stanovena jednotná sazba, která se bude postupně měnit v závislosti na úbytku původních méně kvalifikovaných žadatelů. S nárůstem počtu kvalifikovanějších žadatelů se bude sazba navyšovat. Vzhledem k tomu, že je tato platba těžko predikovatelná a nová SZP+ bude výrazně odlišná, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 04.30.02 - Sazba pro nové mladé zemědělce Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020 a byla stanovena na základě alokovaného rozpočtu mezi jednotlivé intervence v podobě přímých plateb a po zohlednění převodu 2,5 % (z povinně vymezených 3 % na cíl 6 do II. pilíře. Plánovaná jednotková částka byla stanovena na základě zkušenosti z programovacího období 2015–2020, kdy počet nových žadatelů byl kromě jiného ovlivněn výši sazby v konkrétním roce. K odhadovanému počtu nových žadatelů byli připočteni žadatelé, kteří podali první žádost o platbu podle čl. 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 a bude jim umožněno pokračovat po zbytek pětiletého období, a to za obdobných podmínek. Pro všechny žadatele byla stanovena jednotná sazba, která se bude postupně měnit v závislosti na úbytku původních méně kvalifikovaných žadatelů. S nárůstem počtu kvalifikovanějších žadatelů se bude sazba navyšovat. Vzhledem k tomu, že je tato platba těžko predikovatelná a nová SZP+ bude výrazně odlišná, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 04.30.01 - Sazba pro staré mladé zemědělce Plánovaná jednotková částka 109,71 121,39 115,28 115,28 0,00 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 92,65 102,85 97,75 97,75 0,00 CS 246 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 125,35 139,15 132,25 132,25 0,00 O.6 (jednotka: Hektary) 16 854,89 9 357,76 13 092,75 13 092,75 0,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 1 849 149,98 1 135 938,49 1 509 332,22 1 509 332,22 0,00 6 003 752,91 04.30.02 - Sazba pro nové mladé zemědělce Plánovaná jednotková částka 109,71 121,39 115,28 115,28 140,00 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 92,65 102,85 97,75 97,75 119,00 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 125,35 139,15 132,25 132,25 161,00 O.6 (jednotka: Hektary) 22 106,39 25 854,96 23 987,46 23 987,46 30 533,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 425 292,05 3 138 533,59 2 765 274,39 2 765 274,39 4 274 620,00 15 368 994,42 CELKEM O.6 (jednotka: Hektary) 38 961,28 35 212,72 37 080,21 37 080,21 30 533,00 178 867,42 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 247 CS Eco-scheme(31) - Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 - Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba Kód intervence (členský stát) 05.31 Název intervence Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba Typ intervence Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat / Čl. 31 odst. 7 písm. a) – dodatečná platba na základní podporu příjmu Společný ukazatel výstupů O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny Kód + popis OBLASTÍ OPATŘENÍ SZP AOA-A zmírnění změny klimatu, včetně snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělských postupů, jakož i zachování stávajících zásob uhlíku a zlepšení sekvestrace uhlíku AOA-B přizpůsobení se změně klimatu, včetně opatření na zvýšení odolnosti systémů produkce potravin a rozmanitosti zvířat a rostlin pro větší odolnost vůči nemocem a změně klimatu AOA-D prevence degradace půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami [a půdní biotou] AOA-E ochrana biologické rozmanitosti, zachování nebo obnova stanovišť nebo druhů, včetně údržby a vytváření krajinných prvků nebo neproduktivních oblastí AOA-F opatření pro udržitelné a omezené používání pesticidů, zejména pesticidů, které představují riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně CS 248 CS R.12 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu R.14 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.33 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky R.34 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se péče o krajinné prvky, včetně živých plotů a stromů R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Hodnocení nastaveného systému celofaremní ekoplatby dle čl. 31 odst. 8. V rámci projednávání nové SZP s nevládními organizacemi byl na podzim 2019 představen návrh ekoplatby jako soubor 12 různých opatření, ze kterých by si zemědělci vybírali pro ně nejvhodnější. Nicméně z navazujících diskusí s NNO i zemědělskou praxí vyplynuly k tomuto nastavení obavy, jednak že některá opatření jsou cílená a velmi specifická, a tím se pro některé podniky snižuje možnost si požádat, dále obava, že některá opatření jsou náročná, ať už nákladově nebo technologicky, a nemusí motivovat zemědělce k plnění. S ohledem na výše uvedené byl připraven alternativní návrh – celofaremní pojetí ekoplatby. V rámci konzultace se následně k návrhu Strategického plánu a zavedení celofaremní ekoplatby vyjádřily všechny hlavní zemědělské a environmentální nevládní organizace. Tento model vychází i ze stanovisek EK, podle níž může mít ekoplatba formu tzv. top-up k základní platbě. Je připraven tak, že pokud zemědělec naplní stanovené postupy a podmínky ekoplatby, bude mít nárok na platbu na všechny hektary podniku. Mezi základní principy celofaremního modelu patří dodržení požadavků a specifických podmínek jednotlivých zemědělských kultur, které žadatel plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba (souhrn) Celofaremní ekoplatba (souhrn): Celkem 11 intervencí – pokrývají veškeré zemědělské kultury Zemědělské kultury: 1. Kultura trvalé travní porosty (T) 2. Kultura standardní orná půda (R) 3. Kultura úhor (U) 4. Kultura orná půda-travní porost (G) 5. Trvalá kultura Sad (S) 6. Trvalá kultura Vinice (V) 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) 9. Trvalá kultura Rychle rostoucích dřevin (D) 10. Trvalá kultura Školky (K) Neprodukční plochy: CS 249 CS 11. Neprodukční plochy – vyčlenění z orné půdy (R+U+G) Celofaremní pojetí reaguje na slabou stránku týkající se velikostní struktury českých zemědělských podniků v ohledu se zajištěním účinného naplňování specifických cílů. Každá zemědělská kultura má stanovené povinnosti, které směřují k plnění konkrétního specifického cíle (4 - d), 5 - e), 6 - f)). Definování podmínek pro jednotlivé zemědělské kultury v rámci celofaremní ekoplatby reaguje na slabé stránky a zohledňuje definované potřeby ze SWOT analýz. Žadatel musí plnit veškeré definované povinnosti zemědělských kultur, které obhospodařuje. Režimy pro klima a životní prostředí - celofaremní ekoplatba (přehled intervencí) Intervence č. 1 a č. 4 směřují ke Specifickému cíli d) Přispět ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii. Zemědělské kultury: 1. trvalé travní porosty (T) 4. orná půda – travní porost (G) Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je 28 %, průměr EU 31%.  Ve vztahu ke klimatu je nedostatečná sekvestrace uhlíku na obhospodařovaných zemědělských půdách.  Nedostatečné řešení řetězových problémů (např. související eroze – vláha – klima).  Hodnota mediánu organického uhlíku v České republice je na nízké úrovni 21 g/kg - indikátor C. 39 – rok 2015 (zdroj: https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/Soil.html?select=EU27 FLAG,1). V případě změn ve využívání půdy je třeba věnovat pozornost pozitivnímu účinku ochrany klimatu, ve kterém nedochází k žádnému významnému uvolňování skleníkových plynů. Cílový stav Intervence č. 1 a č. 4:  podpořit sekvestraci uhlíku a dlouhodobé skladování zásob uhlíku v zemědělské půdě Intervence č. 2, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10 směřují ke Specifickému cíli e) podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Zemědělské kultury: 2. Kultura standardní orná půda (R) 5. Trvalá kultura Sad (S) 6. Trvalá kultura Vinice (V) 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) 10. Trvalá kultura Školky (K) Intervence reagují zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Zhoršená schopnost zabezpečovat produkční, mimoprodukční a kulturní funkce půdy. Půda je pro život nezbytná a představuje klíčový prvek pěstování plodin, které zabezpečují obživu lidí a zvířat. Zemědělské postupy ovlivňují půdní biotu, zatímco zemědělství je silně závislé na kvalitě půdy. CS 250 CS  Organická hmota je vázána na všechny půdní funkce, resp. ovlivňuje další ukazatele: celkovou stabilitu, strukturu, objemovou hmotnost, dostupnost živin, koloběh živin a je sama o sobě ukazatelem kvality půdy.  Více než 50 % ZPF v České republice je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory.  Rozmanitost plodin je důležitá pro zachování půdní bioty.  Kvalita půdy, vyjádřená jako půdní organický uhlík (SOC) v půdách, je ve srovnání s průměrem EU nízká. Průměrná SOC na orné půdě je 20,6 g na kg (2015), ve srovnání se 43,1 g na kg v EU – 28 (zdroj: European Commission. CAP context indicator C. 41 Soil organic matter in arable land. Joint Research Center (JRC) based on LUCAS Land use Survey 2015, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan) Cílový stav Intervence č. 2, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10:  udržitelné zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje,  tlumení nepříznivých dopadů degradačních faktorů na hospodářství a ekosystémy,  udržitelné hospodaření s organickou hmotou v půdě je základním předpokladem k dosažení trvale udržitelného zemědělství. Intervence č. 3, č. 11 směřují ke Specifickému cíli f) přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny Zemědělské kultury: 3. Kultura Úhor (U) 11. Neprodukční plochy Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Evropská komise ve své strategii pro biologickou rozmanitost stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor).  Ústředním prvkem biologické rozmanitosti je různorodost využití půdy – orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice, chmelnice, lesy.  Je potřeba podporovat rozmanitost druhů a stanoviště mimo chráněná území.  Zejména na orné půdě je nutné více vhodných stanovišť vytvářet pro podporu hmyzu.  V České republice je velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky; téměř 0 % celkové obhospodařované zemědělské půdy vs. 0,5 % v EU). Kromě toho je 0,8 % celkové obhospodařované zemědělské půdy představuje úhor, což je také daleko od průměru EU 4,1 %. (Zdroj: European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan). Cílový stav Intervence č. 3, č. 11:  vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou,  zajištění obnovy mozaikovosti krajiny,  zvýšení zastoupení krajinných prvků a neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Prémiový stupeň celofaremní ekoplatby Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Existence znečištění podzemních vod amonnými ionty a dusičnany ze zemědělsky využívaných ploch. V podzemních i povrchových vodách se vyskytují pesticidy a jejich metabolity (včetně překročení limitů pro pesticidy a jejich metabolity jako zátěž z minulých let). CS 251 CS  Nedostatečný počet a rozsah realizovaných opatření zabraňujících vstupu POR a dalších látek do povrchových a podzemních vod.  Evropská komise ve své strategii pro biologickou rozmanitost stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor).  Ústředním prvkem biologické rozmanitosti je různorodost využití půdy – orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice, chmelnice, lesy.  Je potřeba podporovat rozmanitost druhů a stanoviště mimo chráněná území.  Zejména na orné půdě je nutné více vhodných stanovišť vytvářet pro podporu hmyzu.  V České republice je velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky; téměř 0 % celkové obhospodařované zemědělské půdy vs. 0,5 % v EU). Kromě toho je 0,8 % celkové obhospodařované zemědělské půdy představuje úhor, což je také daleko od průměru EU 4,1 %. (Zdroj: European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan). Cílový stav intervence Celofaremní ekoplatba – Prémiový stupeň  vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou,  zajistit obnovu mozaikovosti krajiny,  zvýšení zastoupení krajinných prvků a neprodukčních ploch v zemědělské krajině,  zvýšení ochrany povrchu půdy před destruktivním působením deště,  zvýšení ochrany povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti,  přispět k omezení smyvu pesticidů a jejich reziduí, živin do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Popis závazků pro ekoschéma Jedná se o roční platbu oddělenou od produkce na způsobilý hektar, příjemcem jsou uživatelé půdy evidovaní v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci této intervence a současně musí být žadateli BISS. Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. V celofaremním pojetí ekoplatby jsou stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám (T, G, R, U, S, V, C, J, D, K), které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Při splnění podmínek celofaremní ekoplatby pro všechny relevantní kultury podniku má žadatel nárok na platbu na veškerou výměru podniku. Celofaremní pojetí reaguje na slabou stránku týkající se velikostní struktury českých zemědělských podniků v ohledu se zajištěním účinného naplňování specifických cílů. Celofaremním pojetím budou žadatelé lépe motivováni požádat o platbu a zavázat se tak k plnění přísnějších postupů, než pokud by byla ekoplatba nastavena na dílčí plochy. Díky tomu se předpokládá plošné pokrytí ideálně celé zemědělské výměry stanovenými environmentálně příznivými postupy, které jdou nad rámec podmíněnosti. Jednotná jednotková částka odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívajících k environmentálně klimatickým cílům, zejména vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě, udržování ploch trvalých travních porostů, zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, provádění postupů omezující použití POR. Cílem této intervence je zajištění plošného efektu ekoplatby, který vzhledem k velikostní struktuře českých zemědělských podniků povede k účinnějšímu naplňování jednotlivých specifických cílů. Základní principy celofaremního pojetí: Dodržení požadavků a specifických podmínek jednotlivých kultur. Pro jednotlivé kultury jsou stanoveny povinnosti, které jdou nad rámec podmíněnosti. Při splnění specifických požadavků a podmínek (viz níže) je nárok na platbu na veškerou zemědělskou výměru zemědělského subjektu 1) . CS 252 CS Pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby je nutné, aby žadatel splnil všechny následující požadavky a specifické podmínky uvedené níže 2) :  Kultura trvalé travní porosty (T)  Kultura standardní orná půda (R)  Kultura úhor (U)  Kultura orná půda-travní porost (G)  Trvalá kultura Sad (S)  Trvalá kultura Vinice (V)  Trvalá kultura Chmelnice (C)  Trvalá kultura Jiná kultura (J)  Trvalá kultura Rychle rostoucích dřevin (D)  Trvalá kultura Školky (K)  Neprodukční plochy (vyčlenění z R+U+G) 1) V celofaremním pojetí ekoplatby jsou stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Podmínky subjekt plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje; některé podmínky jsou nastaveny na určitém % výměry zemědělské kultury; důvodem je správná agrotechnická praxe, případně zavádění nových podmínek, které zemědělec má povinnost (nově) zavést do praxe. 2) Definice zemědělských kultur viz kapitola č. 4. 1. Kultura trvalé travní porosty (T) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli d) Přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii. Intervence bude cílena na podporu údržby (seč, pastva) trvalých travních porostů (T) a zachování ploch TTP. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Degradace půdy  Nedostatečné zadržování vody v krajině  Hodnota mediánu organického uhlíku v České republice je na nízké úrovni Intervence řeší Potřebu: P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy  Zlepšení míry ukládání uhlíku do půdy  Zlepšení kvality půdy  Zlepšení zadržování vody v krajině  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim. P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny  Vytvoření potravních a migračních zón pro volně žijící organismy na zemědělské půdě CS 253 CS Oblast opatření: a, d Snižování podílu zornění půdy povede ke snížení emisí GHC ze zemědělství. Zatravňování má vysoký adaptační a mitigační potenciál vůči změně klimatu, díky schopnosti ukládání uhlíku do půdy. Intervence reaguje na slabou stránku v podobě nízké hodnoty mediánu organického uhlíku v České republice. Travní porosty zpomalují a snižují povrchový odtok vody ze zemědělské půdy, což vede k retenci, minimalizaci sezónních nedostatků vody a omezení povodňových průtoků ve vodních tocích. Dále travní porosty vytváří zelený pokryv půdy a prostředí se díky němu lépe vyrovnává s teplotou a odparem vody, tyto porosty jsou také odolnější vůči erozním projevům. Intervence reaguje také na slabou stránku v podobě velké výměry degradované půdy na našem území, která je ohrožena erozí, ztrátou organických látek a utužením aj. Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst oblastí s výraznějším nedostatkem vody, který povede ke zvyšování koncentrací dusičnanů ve vodách, přispívá tato intervence k potřebě zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody. Na zatravněných plochách je výrazně omezena možnost aplikace herbicidů, což přispívá k extenzifikaci hospodaření a příznivému efektu na životní prostředí. Travní porosty pokrývají půdu celoročně, a proto ji dokonale chrání nejen před přívalovými dešti, ale také před větrem. I pokosené travní porosty výborně odolávají erozi, neboť kořeny, nadzemní i podzemní výběžky a opad půdu chrání. Termín operací seče a pastvy byl stanoven nad rámec základní údržby tak, aby byl nalezen kompromis mezi biotickým tlakem přírody (tj. půdní a klimatické podmínky) a způsobem ošetřování travních porostů s aspektem zamezení degradace travního porostu. V zájmu posílení biodiversity na travních porostech, zejména výskytu vzácných a ohrožených druhů organismů, slouží neprodukční plochy v podobě neposečených ploch. V zájmu zajištění flexibility, si příspěvek k biodiverzitě zemědělec ve stanoveném intervalu volí dle svého uvážení. Ponecháním neposečených ploch je jednak umožněno dokončit vývoj semen a bylin, a tím přispět k zachování a zlepšení botanické skladby společenstev a současně je umožněno dokončení vývoje dospělců hmyzu. V neposlední řadě je vytvořena šanci na přežití i pro druhy, o kterých na lokalitě zatím nevíme, a dosavadně nastavený management by jim nemusel vyhovovat. Celoplošným sečením dochází ke ztrátám vody z půdního profilu, díky vyšším teplotám a výparu. Částečně nepokosené plochy mohou tak přispět i k lokální regulaci bioklimatu. Historicky vysokou míru zornění Česká republika snížila díky podpoře zatravnění v rámci rozvoje venkova; podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je v ČR o 3 % nižší než průměr EU. S ohledem na mimoprodukční funkci trvalých travních porostů je nutno udržet tento extenzivní typ hospodaření spojený s údržbou krajiny. V kontextu ukrajinského konfliktu narůstá tlak na využití zemědělské půdy pro produkční účely (pěstování tržních plodin), a hrozí tak riziko dalšího zornění. Je proto žádoucí využít motivačního efektu celofaremní ekoplatby pro travní porosty, aby zemědělci setrvali v tomto typu hospodaření. Intervence si klade za cíl podpořit sekvestrace uhlíku a dlouhodobé skladování zásob uhlíku v zemědělské půdě. Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy  Deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel:  Provádí agrotechnické zásahy ve vymezeném časovém úseku o Provádí seč nebo pastvu v termínu do 31. 7. (výjimky na základě stanoviska orgánu ochrany přírody (OOP) v rámci agroenvironmentálních intervencí II. pilíře)  Ponechá neposečené plochy CS 254 CS o na sečených dílech půdního bloku (DPB) s výměrou větší než 12 ha ponechá 3-15 % neposečené plochy  Při rozorání plochy dodrží povinnost zatravnění za náhradu (díl půdního bloku (DPB), u kterého dojde k rozorání, se nenachází/nezasahuje do lokality Natura 2000 a environmentálně citlivých ploch (ECP) vymezených dle standardu dobrého zemědělského stavu půdy DZES 1 (dříve § 10 nařízení vlády č. 50/2015 Sb.) Povinností zatravnění za náhradu se rozumí: 1. o náhrada ploch 1:1, o sledování na úrovni zemědělského podniku, o pro případ rozorání Natura 2000/ECP je stanovena povinnost zpětného zatravnění plochy včetně nastavení sankčního mechanismu. Zatravnění za náhradu nemusí být provedeno, pokud k rozorání dojde z těchto důvodů: 1. o podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o orné půdy v režimu ekologického zemědělství, o změny na jinou trvalou kulturu než je vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, o národního prováděcího právního předpisu k zalesňování zemědělské půdy, o změny na krajinné prvky, o změny na plochy v režimu agrolesnictví (silvopastorální systémy). Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 2. Kultura standardní orná půda (R) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence reaguje na slabou stránku v podobě velké výměry degradované půdy na našem území, která je ohrožena ztrátou organických látek. Doplňování organické složky do půdy je klíčové z hlediska zlepšení kvality půdy a snížení erozní ohroženosti, přesto však není součástí pravidel podmíněnosti. Klíčové bylo využití zásadních národních rozdílů charakteristik ČR oproti jiným členským státům EU, které vedly k zavedení této podmínky:  obsah organického uhlíku v ČR je nízký v porovnání s EU průměrem, který činí 4,3 % uhlíku, zatímco za ČR to je pouze 2 %,  vice než 50 % ZPF v České republice je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory. Z výsledků výzkumného projektu, který trval 3 roky a jehož součástí bylo ověřování přímo v terénu (v krajině velmi členité a pahorkaté), vyplynuly tyto závěry:  aplikace kvalitní organické hmoty má jednoznačně pozitivní vliv z hlediska omezení vodní eroze. Ztráta půdy byla o 50 % až 60 % nižší než u varianty bez statkového hnojení, CS 255 CS  pozitivní vliv aplikace organiky byl zjištěn i v případě omezení množství povrchového odtoku. Dále má jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu půdy, která méně podléhá vodní erozi a lépe odolává suchu. Cílem bylo vytvořit funkční systém, který umožňuje sledovat, kolik jsou farmy schopny dodat organické hmoty do půdy, omezovat emise CO2 a zadržet C v půdě nad rámec aktuálně nastavených hodnot s využitím moderních pěstebních technologií. Odborný návrh modelu zpracoval a v praxi ověřil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. Klíčovým aspektem je nastavení udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě, které zohledňuje národní specifika České republiky: z celkových 2,5 mil ha orné půdy České republiky mají čeští farmáři pouze omezenou možnost obhospodařovat hnojem - pouze jeden milion hektarů orné půdy. Model OH dále pracuje:  se strukturou plodin (plodiny zlepšující půdu)  a rovněž zohledňuje agrotechnické operace, které přispívají ke snížení emisí, jako je přímé setí do nezpracované půdy, mulče či strip-till. Plodinová struktura farmy žadatele mj. koreluje s konečným počtem ha, které zemědělec musí tímto opatřením splnit. Model OH v rámci České republiky představuje komplexní a systémové opatření ve vztahu k orné půdě, jakožto neobnovitelného zdroje. Synergického efektu bude dosaženo ve spojení s podmínkou diverzifikací plodin a je cíleno na celkové zlepšení kvality půdy a snížení erozní ohroženosti půd. Intervence dále reaguje na existenci znečištění vod ze zemědělsky využívaných ploch. V podzemních i povrchových vodách se vyskytují pesticidy a jejich metabolity. Účelem ochranného pásu podél vodních toků je přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Pásy jsou uvažovány jako pásy neprodukčního charakteru s trvalým vegetačním krytem na dílu půdního bloku s kulturou orná půda. Ochranný pás podél vodních toků je pás se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti. Nepřímo budou pásy přispívat také k ochraně klimatu. Intervence směřuje k Specifickému cíli e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Nízký obsah organické hmoty dodávané do půdy.  Snižování diverzity plodin na orné půdě.  Relativně velká výměra již degradovaných půd.  Působení eroze půdy (vodní i větrné).  Existence znečištění podzemních vod amonnými ionty a dusičnany ze zemědělsky využívaných ploch. V podzemních i povrchových vodách se vyskytují pesticidy a jejich metabolity (včetně překročení limitů pro pesticidy a jejich metabolity jako zátěž z minulých let).  Nedostatečný počet a rozsah realizovaných opatření zabraňujících vstupu POR a dalších látek do povrchových a podzemních vod. Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy  Zvýšení obsahu organické hmoty dodávané do orné půdy  Zvýšení diverzity plodin na orné půdě  Zlepšení kvality půdy  Zvyšování míry ukládání uhlíku  Zlepšení zadržování vody v krajině CS 256 CS  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim Intervence si klade za cíl podpořit udržitelné zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje. Základním předpokladem k dosažení trvale udržitelného zemědělství je udržitelné hospodaření s organickou hmotou v půdě. P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody  Přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze Oblast opatření: d, b, f Požadavky intervence: Podmínka diverzifikace plodin a udržitelné hospodaření s organickou hmotou v orné půdě MODEL OH - Představení modelu Model je zpracován na základě odborného návrhu Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (dále jen „VÚRV“). Při stanovení přepočítávacích koeficientů na hektary se vycházelo z přívodu organických látek (OL) při obvyklých dávkách a z účinnosti dodaných organických látek (tj. podíl uhlíku, který mikroby „neprodýchají“ a který nahradí úbytek OL z půdy). V současné době je v České republice průměrná roční produkce hnoje přes 11 mil. tun, z toho téměř jeden milion tun míří do bioplynových stanic, na ornou půdu je aplikováno necelých 10 mil. tun a více vzhledem ke stavu skotu nelze očekávat. Stále platí pravidlo, které funguje, a to aplikace hnoje v intervalu jedenkrát za tři až čtyři roky v dávce 30–40 tun/ha. Takto jsme ale schopni obhospodařovat pouze jeden milion hektarů orné půdy (z celkových 2,5 mil. ha). Z dalších statkových a organických hnojiv přichází na ornou půdu 2,73 mil. tun kejdy, popřípadě drůbežího trusu a 7,54 mil. tun digestátu. Podíl organických látek z hnoje (a kompostu) na celkovém přívodu je v průměru v tuzemsku necelých 20 %, jako vhodné kombinace v případě jeho nedostatku je možné využít kejdu či digestát se slámou a zeleným hnojení. Velmi záleží i na způsobu hnojení. Model vychází z dlouhodobých výzkumů VÚRV (Ing. Škarda a další). Bylo využito parametrů pro vzájemný přepočet různých hnojiv ze zavedeného oficiálního modelu bilance organické hmoty v Německu (model vycházel ze společných výzkumů VÚRV s německými kolegy: dr. Asmus, prof. Körschens, dr. Franko). Princip pro ekoplatbu vychází z potřeby dodání 30-40 t hnoje jednou za 3-4 roky. Samozřejmě ne každý zemědělec má k dispozici hnůj a řada zemědělců je bez ŽV. Byly tedy vytvořeny koeficienty pro "náhradu" hnoje. Např. hnůj obsahuje 17 % organických látek, tedy 9 % C, ale dle německého modelu z tohoto množství je pouze 3,5 % uhlíku využitelného pro náhradu rozloženého humusu (účinnost je tedy 40 %, u kejdy je účinnost samozřejmě nižší). Takto byly nastaveny objektivní přepočtové koeficienty u všech hnojiv. Zdroj: Klír J. (2019): Bilance organických látek v rostlinné výrobě. In: Sborník z 25. mezinárodní konference „Racionální použití hnojiv“. ČZU, Praha: 17–24. Mühlbachová, G.; Růžek, P.; Kusá, H.; Vavera, R.; Káš, M. Winter Wheat Straw Decomposition under Different Nitrogen Fertilizers. Agriculture 2021, 11, 83. https://doi.org/10.3390/agriculture11020083 Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce Žadatel:  Zajistí diverzifikaci plodin - podmínka je odvozena od velikosti výměry, na které zemědělec hospodaří (výjimky dle DZES 7): CS 257 CS o subjekt hospodařící na výměře od 4 ha do 30 ha  minimálně 2 plodiny  hlavní plodina nezabere více než 75 % orné půdy o subjekt hospodařící na výměře nad 30 ha do 150 ha  minimálně 3 plodiny  hlavní plodina nezabere více než 75 % orné půdy a zároveň, dvě hlavní plodiny nezaberou více než 95 % orné půdy o subjekt hospodařící na výměře nad 150 ha  minimálně 4 plodiny  hlavní plodina nezabere více než 75 % orné půdy a zároveň, tři hlavní plodiny nezaberou více než 95 % orné půdy  Udržitelně hospodaří s organickou hmotou v orné půdě – na ploše odpovídající alespoň výměře 35 % orné půdy1), v hospodářském roce (1/7-30/6), prostřednictvím vhodných opatření2) („MODEL OH“): o aplikace hnoje nebo separátu kejdy v dávce 25 t/ha (váhový koeficient3) 0,85), o aplikace separátu digestátu nebo tuhého digestátu v dávce 25 t/ha (váhový koeficient3) 0,75), o aplikace kompostu v dávce 15 t/ha (váhový koeficient3) 1,00), s výjimkou kompostů s poměrem uhlíku k dusíku nižším než 10 (váhový koeficient3 0,65), o aplikace upravených kalů4) v dávce 5 t/ha (váhový koeficient3) 0,40), o aplikace kejdy nebo digestátu v dávce 20 t/ha (váhový koeficient3) 0,18 pro kejdu skotu, 0,15 pro fugát kejdy skotu a digestát, 0,10 pro fugát digestátu a kejdu prasat, 0,07 pro fugát kejdy prasat), o aplikace výpalků (váhový koeficient3) 0,15 pro melasové výpalky zahuštěné v dávce 5 t/ha, 0,10 pro lihovarnické výpalky v dávce 20 t/ha), o aplikace drůbežího trusu v dávce 5 t/ha (váhový koeficient3) 0,30 pro drůbeží trus sušený, 0,17 pro drůbeží trus s podestýlkou, 0,13 pro drůbeží trus uleželý), o zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu slámy obilnin, olejnin a luskovin nebo zbytků po sklizni jetelovin a trav na semeno, příp. hrachu a fazolu pěstovaných jako zelenina (váhový koeficient 0,50), o zapravení slámy obilnin v kombinaci se souběžnou nebo následnou aplikací kejdy, digestátu nebo výpalků (navýšení váhového koeficientu pro výpočet plochy se zapravenou slámou o 0,10), o zapravení řepného chrástu, případně nesklizených hlavních plodin (váhový koeficient 0,25), o pěstování meziplodin nebo plodin zasetých na úhoru, s minimálním trváním porostu po dobu 8 týdnů (váhový koeficient při zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu nadzemní hmoty 0,20 pro meziplodiny, nebo po kterých následuje ozimá plodina nebo pro meziplodiny pěstované současně s hlavní plodinou, 0,35 pro meziplodiny, po kterých následuje jarní plodina, 0,45 pro plodiny ponechané na úhoru; váhový koeficient při odvozu nadzemní hmoty 0,10), o zapravení do půdy nesklizeného posledního obrostu víceletých pícnin (váhový koeficient 0,20), nebo o používání půdoochranných technologií jako je pásové zpracování půdy (strip-till, nebo přímé setí do nezpracované půdy, meziplodin či rostlinných zbytků (váhový koeficient 0,20). 1) Podíl 35 % (na lehkých nebo těžkých půdách 30 %, při rozdílném zastoupení se vypočítá vážený průměr) se vztahuje k výměře standardní orné půdy (kultura R), dočasných travních porostů na orné půdě (kultura G) a úhorů (kultura U). Uvedený podíl se navýší o 0,45 procentního bodu za každé procento zastoupení CS 258 CS brambor, cukrovky, řepy krmné nebo polní zeleniny jako je brokolice, celer, pór, rajče, zelí a tykvovitá zelenina, nebo o 0,25 procentního bodu za každé procento zastoupení kukuřice nebo polní zeleniny jako je česnek, křen, květák, mrkev, paprika nebo pastiňák. Uvedený podíl se sníží o 0,9 procentního bodu za každé procento zastoupení jetele a vojtěšky, vč. semenářských porostů nebo o 0,7 procentního bodu za každé procento zastoupení porostů ostatních víceletých pícnin na orné půdě a trav na semeno. Pokud žadatel s výměrou orné půdy nižší než 30 ha v roce podání žádosti o celofaremní ekoplatbu organicky nehnojil, tak se hospodaření s organickou hmotou vyhodnotí v průměru sledovaného hospodářského roku a předchozího roku nebo sledovaného hospodářského roku a předchozích dvou let. 2) Při překryvu hnojených ploch anebo jednotlivých agrotechnických operací v hospodářském roce se plochy započtou vícekrát. 3) Při používání odlišných dávek se váhový koeficient poměrně upraví nebo se při stanovení přepočtené plochy vychází přímo z celkové spotřeby hnojiv, případně upravených kalů za zemědělský závod v hospodářském roce (příklad pro hnůj: 10 000 t: 25 t/ha x 0,85 = 340 ha). Při jiném obsahu sušiny ve hnojivu, než uvedeném v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv se váhový koeficient poměrně upraví podle skutečného obsahu sušiny (příklad: při aplikaci 20 t/ha kejdy skotu o obsahu sušiny 10 % je váhový koeficient 0,25). Koeficient pro kejdu odpovídá obsahu sušiny ve směsi kejdy od více kategorií skotu (7,3 %) nebo směsi kejdy od více kategorií prasat (5,3 %). 4) § 67–69 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech; příloha č. 2 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (dávky upraveného kalu se uvádí ve 100% sušině).  Zajistí vyčlenění ochranného pásu podél vodního toku: o vyčlenění a údržba ochranného pásu na všech pozemcích v blízkosti útvarů povrchových vod o pás je umístěn na ploše DPB s kulturou R o hranice DPB se nachází ve vzdálenosti do 6 m od útvaru povrchových vod o pás se vytváří od hranice DPB dovnitř v minimální šíři 6 m. o na ploše pásu je zapojený vegetační pokryv od 1/6 roku podání žádosti min. do 30. listopadu kalendářního roku podání žádosti; zároveň je umožněna víceletost pásů, která je dána charakterem vegetačního pokryvu (trávy) a možností zařadit ochranné pásy do neprodukční plochy Celofaremní ekoplatby o vegetační pokryv je tvořený směsí trav čeledi lipnicovité s výjimkou obilovin s příměsí nízkovzrůstných dusík vázajících plodin do 10 % o bez aplikace hnojiv a upravených kalů o bez aplikace POR (s výjimkou mimořádného rostlinolékařského opatření – bodová aplikace) o pás nesmí být použitý jako manipulační plocha o je omezeno mulčování o údržba formou seče v termínu do 31. srpna. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 3. Zemědělská kultura úhor (U) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. CS 259 CS Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli f) přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny. Cílem intervence je zajištění posílení biodiverzity v zemědělské krajině. Intervence bude cílena na podporu údržby úhoru ze stanovených plodin. Alternativou k nektarodárnému úhoru bude možnost volby zeleného úhoru se závazkem udržování úhoru na dva roky trvání po sobě. Nektarodárný úhor je zaměřen na podporu hmyzu závislého na zdrojích pylu a nektaru (včela medonosná, čmelák, samotářské včely) z kvetoucích rostlin. Zemědělsky intenzivně využívaná krajina je pro hmyz a další živočichy značně chudým prostředím, kvetoucí rostliny na většině našeho území chybí. Zelený úhor s víceletým závazkem údržby cílí na vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou (mikro a mezoedafon, případně pseudoedafon). Cílem intervence je zajištění ochrany a rozvoj stanovišť a druhů mimo chráněná území a navýšit zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Snižování heterogenity krajiny (nízká diverzita rostlin v zemědělské krajině, nedostatek kvetoucích rostlin – chybí zdroje potravy a životní prostor pro opylovače, užitečný hmyz, ptactvo a drobnou zvěř).  Nízké zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Intervence řeší Potřebu: P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské půdy P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě  Zvýšit spektrum druhů kvetoucích rostlin na zemědělské půdě  Vytvoření potravních a migračních zón pro volně žijící organismy na zemědělské půdě Oblast opatření: e, f Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce Žadatel je povinen zajistit následující podmínky vyčlenění a údržby nektarodárného úhoru:  bez aplikace hnojiv,  bez aplikace upravených kalů a POR (včetně omezení aplikace desikantů a mořidel),  nesmí být sklizen ani spasen,  minimální doba údržby od 1. ledna. do 15. srpna,  porost pouze ze stanovených plodin,  porost je zakládán ve směsi nejméně 3 druhy plodin (žádná z plodin nepřekročí 80 %, s výjimkou trav, které nepřekročí 30 %),  minimální období pro zajištění souvislého porostu způsobilých plodin na DPB od 1. června do 15. srpna kalendářního roku podání žádosti. Alternativa k nektarodárnému úhoru CS 260 CS Žadatel je povinen zajistit následující podmínky vyčlenění a údržby zeleného úhoru:  udržování úhoru alespoň 2 roky po sobě,  bez aplikace hnojiv,  bez aplikace upravených kalů a POR (včetně omezení aplikace desikantů a mořidel),  nesmí být sklizen ani spasen,  porost pouze ze stanovených plodin,  v průběhu jeho trvání lze porost mulčovat,  minimální období pro zajištění souvislého porostu způsobilých plodin na DPB od 1. června do 15. srpna kalendářního roku podání žádosti,  do doby založení porostu musí být zabráněno šíření plevelů v souladu s požadavky zákona o rostlinolékařské péči,  v prvním roce udržování úhoru je možné po 15. srpnu kalendářního roku porost zapravit a založit nový,  ve druhém roce udržování úhoru po 15. srpnu kalendářního roku lze zapravit porost na zelené hnojení. Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 4. Travní porost na orné půdě (G) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli d) Přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii. Intervence bude cílena na podporu základní údržby (seč, pastva) travních porostů (G), včetně zachování této kultury, s výjimkou přeměny na zemědělskou kulturu T. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Degradace půdy.  Působení eroze půdy (vodní i větrné.  Nedostatečné zadržování vody v krajině. Intervence řeší Potřebu: P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy  Zvyšování míry ukládání uhlíku do půdy.  Zlepšení kvality půd.  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim. Intervence si klade za cíl podpořit sekvestrace uhlíku a dlouhodobé skladování zásob uhlíku v zemědělské půdě. Oblast opatření: a, d CS 261 CS Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel:  Zachová zemědělskou kulturu G, případně převede do zemědělské kultury T: o zachová zemědělskou kulturu G v období od podání žádosti do 31. října roku podání žádosti, s výjimkou přeměny na zemědělskou kulturu T  Provádí agrotechnické zásahy ve vymezeném časovém úseku: o seč nebo pastvu v termínu do 31. července  Ponechá na kosených DPB s výměrou větší než 12 ha 3-15 % nepokosené plochy Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 5 Zemědělská kultura Trvalá kultura Sad (S) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Ozeleněné meziřadí minimalizuje vodní a větrnou erozi půdy.Na DZES 6 navazuje povinnost založení a údržby zeleného pokryvu v meziřadí a manipulačním prostoru sadu na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci podmíněnosti (v rámci celofaremní ekoplatby je povinnost zajištění pokryvnosti stanovena na 100 %). Erodovaná půda s mělkým humusovým horizontem má silně sníženou retenční schopnost pro vodu a pro živiny. Stromy, které na takové půdě rostou, trpí při déle trvajícím období sucha mnohem dříve stresem z nedostatku vody. Většina klimatických předpovědních modelů předpokládá v blízké budoucnosti mnohem častější výskyt přívalových dešťů a pravidelné delší období sucha v letních měsících. Eroze půdy proto představuje pro budoucí období ještě větší riziko než doposud. Omezený počtu vstupů (nejvýše čtyři aplikace herbicidů) v příkmenném pásu společně se zákaz aplikace herbicidů v prostorách meziřadí a manipulačních prostor cílí na udržitelné používání pesticidů za účelem jejich snížení. Intervence bude cílena na podporu údržby meziřadí, příkmenného pásu a manipulačních prostor trvalé kultury Sad. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Působení eroze půdy (vodní i větrné)  Nedostatečné zadržování vody v krajině  Snižování heterogenity krajiny  Nedostatečně řešené udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy: CS 262 CS  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Nadzemní hmota rostlin zeleného hnojení snižuje zátěž přejezdy zemědělské techniky na povrch půdy a ničení půdní struktury.  Ozelenění omezuje rozmnožování a růst plevelů  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim.  Zvyšování biodiverzity krajiny Oblast opatření: d, b Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy o deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  Zajistí pokryvnost 100 % meziřadí a manipulačních prostor; pokryv: pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou (podmínka není vyžadována u nově založeného sadu a dosadby mladší tří let): o provede nejpozději do 31. srpna mechanickou údržbu meziřadí a manipulačního prostoru  Provádí každoročně nejvýše čtyři aplikace herbicidů v příkmenném pásu  Neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačních prostorách sadu (podmínka se nevztahuje na fytosanitární opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ) Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 6. Trvalá kultura Vinice (V) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Ozeleněné meziřadí minimalizuje vodní a větrnou erozi půdy. Na DZES 6 navazuje povinnost založení a údržby zeleného pokryvu v meziřadí a manipulačním prostoru vinice na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci podmíněnosti (v rámci celofaremní ekoplatby je povinnost zajištění pokryvnosti stanovena na 50 %). Většina klimatických předpovědních modelů předpokládá v blízké budoucnosti mnohem častější výskyt přívalových dešťů a pravidelné delší období sucha v letních měsících. Eroze půdy proto představuje pro budoucí období ještě větší riziko než doposud. Omezený počtu vstupů (nejvýše čtyři aplikace herbicidů) v příkmenném pásu společně se zákaz aplikace herbicidů v prostorách meziřadí a manipulačních prostor cílí na udržitelné používání pesticidů za účelem jejich snížení. Intervence bude cílena na podporu údržby meziřadí a manipulačních prostor trvalé kulturu Vinice. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Působení eroze půdy (vodní i větrné).  Nedostatečné zadržování vody v krajině. CS 263 CS  Snižování heterogenity krajiny.  Nedostatečně řešené udržitelné používání pesticidů a omezení jejich používání. Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Nadzemní hmota rostlin zeleného hnojení snižuje zátěž přejezdy zemědělské techniky na povrch půdy a ničení půdní struktury.  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim.  Zvyšování biodiverzity krajiny Oblast opatření: d, b Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  zajistí pokryvnost 50 % meziřadí a manipulačních prostor; pokryv: pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou (podmínka není vyžadována pro vinice mladší tří let),  provede nejpozději do 31. srpna mechanickou údržbu meziřadí a manipulačního prostoru vinice (bez použití herbicidu, např. mulčování nebo jiná mechanická údržba),  neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačních prostorách vinice; podmínka se nevztahuje na bodové ošetření duálních hostitelů Stolburu (podmínka se nevztahuje na fytosanitární opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ),  provede každoročně maximálně čtyři aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice. Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Intervence bude cílena na podporu údržby meziřadí a manipulačních prostor trvalé kulturu Chmelnice. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Degradace půdy.  Působení eroze půdy (vodní i větrné).  Nedostatečné zadržování vody v krajině. CS 264 CS Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy:  Zlepšování míry ukládání uhlíku do půdy  Zlepšení kvality půdy  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim. Oblast opatření: d, b Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  Udržování chmelového meziřadí a manipulačních prostor chmelnic s omezenými vstupy: o Mechanicky bez použití herbicidů (např. mechanická kultivace, mulčování nebo jiná mechanická údržba)  Udržitelné hospodaření s organickou hmotou – na ploše odpovídající alespoň výměře 30 % chmelnice), v hospodářském roce (1/7-30/6) Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) - Krajinotvorný sad Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Intervence bude cílena na podporu údržby meziřadí a manipulačních prostor Jiné trvalé kultury krajinotvorný sad. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Působení eroze půdy (vodní i větrné)  Nedostatečné zadržování vody v krajině  Snižování heterogenity krajiny Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy:  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Nadzemní hmota rostlin zeleného hnojení snižuje zátěž přejezdy zemědělské techniky na povrch půdy a ničení půdní struktury.  Zlepšení kvality půdy vzhledem k omezené aplikaci vstupů  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim. CS 265 CS Oblast opatření: d, b Podmínky způsobilosti  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  zajistí pokryvnosti 100 % meziřadí, manipulačního prostoru a příkmenného pásu; pokryv: pěstované rostliny jsou přímo propojeny kořenovým systémem s půdou (podmínka není vyžadována u nové dosadby),  provádí mechanickou údržbu meziřadí, manipulačního prostoru a příkmenného pásu sečí nebo pastvou alespoň jednou ročně do 31. srpna,  neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačních prostorách (podmínka se nevztahuje na fytosanitární opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ). Plocha s víceletými produkčními plodinami Žadatel udržitelně hospodaří s organickou hmotou – na ploše odpovídající alespoň výměře 30 % výměry plochy s víceletými produkčními plodinami zemědělského subjektu v hospodářském roce (1/7-30/6), prostřednictvím „MODELU OH“ („MODEL OH“). Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 9. Trvalá kultura RRD (D) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli ) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Snižování heterogenity krajiny (nízká diverzita plodin v zemědělské krajině, nedostatek kvetoucích plodin – chybí zdroje potravy a životní prostor pro opylovače a užitečný hmyz).  Zlepšení kvality půdy vzhledem k omezené aplikaci vstupů. Využitím vhodných agrotechnických zásahů dojede ke zvýšené sekvestraci uhlíku. Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy:  Degradace půdy  Zvyšování biodiverzity krajiny  Zlepšení přizpůsobení se nepříznivým povětrnostním jevům a odolnost vůči nim.  Zlepšení zadržování vody v krajině.  Zvýšená sekvestrace uhlíku CS 266 CS Oblast opatření: e, f Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  zajistí udržování manipulačních prostor: o manipulační prostory okolo plantáže jsou pokryty travním porostem, případně opláštěním výhradně z domácích druhů dřevin  plní podmínku omezených vstupů na plantáži RRD o na celé výměře plantáže je vyloučena aplikace průmyslových hnojiv, upravených kalů a POR (včetně desikantů a mořidel)  za účelem zvýšení sekvestrace uhlíku je možné provést sklizeň v obmýtí nejdříve za 3 roky a více. Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 10. Trvalá kultura Školky (K) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Intervence bude cílena na podporu údržby meziřadí a manipulačních prostor trvalé kultury Školky. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Snížení množství vstupů – snížení používání herbicidů. Intervence řeší Potřebu: P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy:  Zlepšení kvality půdy vzhledem k omezené aplikaci vstupů Oblast opatření: d, b Podmínky způsobilosti:  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy, deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Žadatel je povinen zajistit následující podmínky:  Udržovat meziřadí s omezenými vstupy: o provádí mechanickou kultivaci meziřadí, CS 267 CS o za kalendářní rok je doplňkově možné použití nejvýše čtyř aplikací herbicidů v meziřadí. Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ 11. Neprodukční plochy (vyčlenění z R+U+G) Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli f) přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny. Cílem intervence je zajištění ochrany a rozvoj stanovišť a druhů mimo chráněná území a navýšit zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Snižování heterogenity krajiny (nízká diverzita rostlin v zemědělské krajině, nedostatek kvetoucích rostlin – chybí zdroje potravy a životní prostor pro opylovače, užitečný hmyz, ptactvo a drobnou zvěř)  Nízké zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině Intervence řeší Potřebu: P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Oblast opatření: e, f V závislosti na vybrané variantě DZES 8 si žadatel zvolí následovně: I. Varianta DZES 8: 4 % (minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazené na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem). Celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností (o 1 %). Žadatel má povinnost vyčlenit 5 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, které jsou tvořeny:  plochami ochranných pásů včetně DZES 8 nebo  úhorů nebo  krajinných prvků nebo  kombinacemi těchto prvků. Vyčlenění neprodukční plochy a dodržení požadavků na těchto plochách: 1. o vyčlenění neprodukční plochy v minimální výši z celkové výměry orné půdy (R+U+G) zemědělského subjektu 2. zákaz aplikace hnojiv, upravených kalů a POR 3. není povolena produkce (povolena není seč ani pastva) CS 268 CS 4. celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností. Rok 2023 2024 2025 2026 2027 Podmíněnost 4 % 4 % 4 % 4 % 4 % Celofaremní ekoplatba 5 % 5 % 5 % 5 % 5 % II. Varianta DZES 8: 7 % (minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vážící dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, přičemž 3 % z toho tvoří půda ponechaná ladem nebo neprodukční prvky. Pro meziplodiny by měly členské státy používat faktor 0,3):  Vyčlenění neprodukční plochy a dodržení požadavků na těchto plochách: o vyčlenění neprodukční plochy v minimální výši z celkové výměry orné půdy (R+U+G) zemědělského subjektu (postupný náběh podílu vyčleněné plochy)  zákaz aplikace hnojiv, upravených kalů a POR  není povolena produkce (povolena není seč ani pastva)  celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností. Žadatel má povinnost vyčlenit 8 % a od roku 2026 pak 9 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, z toho minimálně:  3 % musí tvořit plochy ochranných pásů DZES 8, nebo úhorů nebo krajinných prvků nebo kombinace těchto prvků, ostatní plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce.  5 %, resp. 6 % plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce. návrh harmonogramu pro vyčlenění neprodukční plochy viz níže uvedená tabulka: Rok 2023 2024 2025 2026 2027 Podmíněnost 7 % 7 % 7 % 7 % 7 % Celofaremní ekoplatba 8 % 8 % 8 % 9 % 9 % Prémiový stupeň celofaremní ekoplatby: Intervence reaguje na velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky a dále na existenci znečištění vod ze zemědělsky využívaných ploch. Cílem intervence je zajištění ochrany a rozvoje stanovišť a druhů mimo chráněná území a navýšit zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Obecné podmínky plnění prémiového stupně:  Jedná se o nadstavbu celofaremní ekoplatby.  Žadatel má povinnost splnit podmínky základního stupně celofaremní ekoplatby Možnosti plnění Prémiového stupně celofaremní ekoplatby:  Vyčlenění plochy pásů podél vodních toků  Vyčlenění neprodukční plochy ve výši 7 % z orné půdy subjektu  Kombinací obou opatření. CS 269 CS Popis návrhu/požadavků intervence, které zajistí efektivní příspěvek k cíli: Intervence směřuje k Specifickému cíli e) Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší a f) přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny. Cílem intervence je zajištění ochrany a rozvoj stanovišť a druhů mimo chráněná území a navýšit zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky:  Snižování heterogenity krajiny (nízká diverzita rostlin v zemědělské krajině, nedostatek kvetoucích rostlin – chybí zdroje potravy a životní prostor pro opylovače, užitečný hmyz, ptactvo a drobnou zvěř)  Nízké zastoupení neprodukčních ploch v zemědělské krajině  Přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze Intervence řeší Potřebu: P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Oblast opatření: d, e, f Podmínky opatření: Žadatel:  Zajistí vyčlenění ochranného pásu podél vodního toku: o Vyčlenění a údržba ochranného pásu na všech pozemcích v blízkosti útvarů povrchových vod o Pás je umístěn na ploše DPB s kulturou R o Hranice DPB se nachází ve vzdálenosti do 10 m od útvaru povrchových vod. o Pás se vytváří od hranice DPB dovnitř v minimální šíři 12 m. o Na ploše pásu je zapojený vegetační pokryv od 1/6 roku podání žádosti min. do 30/11 kalendářního roku podání žádosti. Zároveň je umožněna víceletost pásů, která je dána charakterem vegetačního pokryvu (trávy) a možností zařadit ochranné pásy do neprodukční plochy Celofaremní ekoplatby. o Vegetační pokryv je tvořený směsí trav čeledi lipnicovité s výjimkou obilovin s příměsí nízkovzrůstných dusík vázajících plodin do 10 %. o Bez aplikace hnojiv a upravených kalů. o Bez aplikace POR (s výjimkou mimořádného rostlinolékařského opatření – bodová aplikace). o Pás nesmí být použitý jako manipulační plocha. o Je omezeno mulčování. o Údržba formou seče v termínu do 31. srpna. Neprodukční plochy (vyčlenění z R+U+G) Žadatel má povinnost vyčlenit 7 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, které jsou tvořeny: 1. CS 270 CS o plochami ochranných pásů DZES 8; duplicitní plochy pásů podél vodních toků z prémiového stupně budou odečteny nebo o úhorů (lineární úhory: délka minimálně 20m, šíře minimálně 6m – maximálně 30m) nebo o krajinných prvků nebo o kombinacemi těchto prvků. Rok 2023 2024 2025 2026 2027 Podmíněnost 4 % 4 % 4 % 4 % 4 % Celofaremní Ekoplatba – základní stupeň 5 % 5 % 5 % 5 % 5 % Celofaremní Ekoplatba – prémiový stupeň 7 % 7 % 7 % 7 % 7 % Pravidla podmíněnosti: „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ Hodnocení nastaveného systému celofaremní ekoplatby dle čl. 31 odst. 8.. V rámci projednávání nové SZP s nevládními organizacemi byl na podzim 2019 představen návrh ekoplatby jako soubor 12 různých opatření, ze kterých by si zemědělci vybírali pro ně nejvhodnější. Nicméně z navazujících diskusí s NNO i zemědělskou praxí vyplynuly k tomuto nastavení obavy, jednak že některá opatření jsou cílená a velmi specifická, a tím se pro některé podniky snižuje možnost si požádat, dále obava, že některá opatření jsou náročná, ať už nákladově nebo technologicky, a nemusí motivovat zemědělce k plnění. S ohledem na výše uvedené byl připraven alternativní návrh – celofaremní pojetí ekoplatby. V rámci konzultace se následně k návrhu Strategického plánu a zavedení celofaremní ekoplatby vyjádřily všechny hlavní zemědělské a environmentální nevládní organizace,. Tento model vychází i ze stanovisek EK, podle níž může mít ekoplatba formu tzv. top-up k základní platbě. Je připraven tak, že pokud zemědělec naplní stanovené postupy a podmínky ekoplatby, bude mít nárok na platbu na všechny hektary podniku. Mezi základní principy celofaremního modelu patří dodržení požadavků a specifických podmínek jednotlivých zemědělských kultur, které žadatel plní na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba (souhrn) Celofaremní ekoplatba (souhrn): Celkem 11 intervencí – pokrývají veškeré zemědělské kultury Zemědělské kultury: 1. Kultura trvalé travní porosty (T) 2. Kultura standardní orná půda (R) 3. Kultura úhor (U) 4. Kultura orná půda-travní porost (G) 5. Trvalá kultura Sad (S) 6. Trvalá kultura Vinice (V) 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) 9. Trvalá kultura Rychle rostoucích dřevin (D) 10. Trvalá kultura Školky (K) CS 271 CS Neprodukční plochy: 11. Neprodukční plochy – vyčlenění z orné půdy (R+U+G)  Celofaremní pojetí reaguje na slabou stránku týkající se velikostní struktury českých zemědělských podniků v ohledu se zajištěním účinného naplňování specifických cílů.  Každá zemědělská kultura má stanovené povinnosti, které směřují k plnění konkrétního specifického cíle (4 - d, 5 - e, 6 - f).  Definování podmínek pro jednotlivé zemědělské kultury v rámci celofaremní ekoplatby reaguje na slabé stránky a zohledňuje definované potřeby ze SWOT analýz.  Žadatel musí plnit veškeré definované povinnosti zemědělských kultur, které obhospodařuje. Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba (přehled intervencí) Intervence č. 1 a č. 4 směřuje ke Specifickému cíli d) Přispět ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii. Zemědělské kultury: 1. trvalé travní porosty (T) 4. orná půda – travní porost (G) Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Podíl trvalých travních porostů vůči obhospodařované zemědělské ploše je 28 %, průměr EU 31%  Ve vztahu ke klimatu je nedostatečná sekvestrace uhlíku na obhospodařovaných zemědělských půdách  Nedostatečné řešení řetězových problémů (např. související eroze – vláha – klima)  Hodnota mediánu organického uhlíku v České republice je na nízké úrovni 21 g/kg - indikátor C. 39 – rok 2015 (zdroj: https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/Soil.html?select=EU27 FLAG,1) V případě změn ve využívání půdy je třeba věnovat pozornost pozitivnímu účinku ochrany klimatu, ve kterém nedochází k žádnému významnému uvolňování skleníkových plynů. Cílový stav Intervence č. 1 a č. 4: podpořit sekvestraci uhlíku a dlouhodobé skladování zásob uhlíku v zemědělské půdě Intervence č. 2, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10 směřuje ke Specifickému cíli e) podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší. Zemědělské kultury: 2. Kultura standardní orná půda (R) 5. Trvalá kultura Sad (S) 6. Trvalá kultura Vinice (V) 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) 10. Trvalá kultura Školky (K) Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Zhoršená schopnost zabezpečovat produkční, mimoprodukční a kulturní funkce půdy. Půda je pro život nezbytná a představuje klíčový prvek pěstování plodin, které zabezpečují obživu lidí a CS 272 CS zvířat. Zemědělské postupy ovlivňují půdní biotu, zatímco zemědělství je silně závislé na kvalitě půdy.  Organická hmota je vázána na všechny půdní funkce, resp. ovlivňuje další ukazatele: celkovou stabilitu, strukturu, objemovou hmotnost, dostupnost živin, koloběh živin a je sama o sobě ukazatelem kvality půdy.  Více než 50 % ZPF v České republice je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory.  Rozmanitost plodin je důležitá pro zachování půdní bioty. Kvalita půdy, vyjádřená jako půdní organický uhlík (SOC) v půdách, je ve srovnání s průměrem EU nízká. Průměrná SOC na orné půdě je 20,6 g na kg (2015), ve srovnání se 43,1 g na kg v EU – 28 (zdroj: European Commission. CAP context indicator C. 41 Soil organic matter in arable land. Joint Research Center (JRC) based on LUCAS Land use Survey 2015, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan) Cílový stav Intervence č. 2, č. 5, č. 6, č. 7, č. 8, č. 9, č. 10:  udržitelné zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje  tlumit nepříznivé dopady degradačních faktorů na hospodářství a ekosystémy  udržitelné hospodaření s organickou hmotou v půdě je základním předpokladem k dosažení trvale udržitelného zemědělství. Intervence č. 3, č. 11 směřuje ke Specifickému cíli f) přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny Zemědělské kultury: 3.Kultura Úhor (U) 9.Rychle rostoucí dřeviny (D) 11. Neprodukční plochy Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy:  Evropská komise ve své strategii pro biologickou rozmanitost stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor)  Ústředním prvkem biologické rozmanitosti je různorodost využití půdy – orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice, chmelnice, lesy.  Je potřeba podporovat rozmanitost druhů a stanoviště mimo chráněná území.  Zejména na orné půdě je nutné více vhodných stanovišť vytvářet pro podporu hmyzu. V České republice je velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky; téměř 0 % celkové obhospodařované zemědělské půdy vs. 0,5 % v EU). Kromě toho je 0,8 % celkové obhospodařované zemědělské půdy představuje úhor, což je také daleko od průměru EU 4,1 %. (Zdroj: European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan). Cílový stav Intervence č. 3, č. 11:  vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou.  zajistit obnovu mozaikovosti krajiny  zvýšení zastoupení krajinných prvků a neprodukčních ploch v zemědělské krajině Prémiový stupeň celofaremní ekoplatby Intervence reaguje zejména na tyto slabé stránky SWOT analýzy: CS 273 CS  Existence znečištění podzemních vod amonnými ionty a dusičnany ze zemědělsky využívaných ploch. V podzemních i povrchových vodách se vyskytují pesticidy a jejich metabolity (včetně překročení limitů pro pesticidy a jejich metabolity jako zátěž z minulých let).  Nedostatečný počet a rozsah realizovaných opatření zabraňujících vstupu POR a dalších látek do povrchových a podzemních vod.  Evropská komise ve své strategii pro biologickou rozmanitost stanovila cíl do roku 2030 pro vyčlenění neprodukčních ploch ve výši nejméně 10 procent zemědělské půdy (vč. krajinných prvků s velkou rozmanitostí, jako je úhor).  Ústředním prvkem biologické rozmanitosti je různorodost využití půdy – orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice, chmelnice, lesy.  Je potřeba podporovat rozmanitost druhů a stanoviště mimo chráněná území.  Zejména na orné půdě je nutné více vhodných stanovišť vytvářet pro podporu hmyzu.  V České republice je velmi omezené pokrytí zemědělské půdy krajinnými prvky; téměř 0 % celkové obhospodařované zemědělské půdy vs. 0,5 % v EU). Kromě toho je 0,8 % celkové obhospodařované zemědělské půdy představuje úhor, což je také daleko od průměru EU 4,1 %. (Zdroj: European Commission. DG AGRI based on Eurostat and JRC based on LUCAS survey, Commission recommendations for Czechia’s CAP strategic plan). Cílový stav intervence Celofaremní ekoplatba – Prémiový stupeň  vytvoření potravních, migračních, areálových zón pro volně žijící organismy, dominantně pro faunu a nižší organismy v rámci půdního bloku, včetně vytvoření vhodného půdního prostředí nacházející se pod touto plochou,  zajistit obnovu mozaikovosti krajiny,  zvýšení zastoupení krajinných prvků a neprodukčních ploch v zemědělské krajině,  zvýšení ochrany povrchu půdy před destruktivním působením deště,  zvýšení ochrany povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti,  přispět k omezení smyvu pesticidů a jejich reziduí, živin do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi.  Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce.  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy  Deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roce. Celofaremní ekoplatba se skládá z řady požadavků (podmínek), které si nelze volit samostatně a které zemědělec musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje. Splnění všech níže uvedených podmínek u zemědělské kultury je nezbytným předpokladem pro dosažení výplaty celofaremní ekoplatby. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC01 Zachovávání trvalých travních porostů vycházející z poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018. Maximální pokles o 5 % v porovnání s referenčním rokem. CS 274 CS GAEC04 Zřízení ochranných pásem podél vodních toků GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu GAEC07 Střídání plodin na orné půdě s výjimkou plodin rostoucích pod vodou GAEC08 Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Požadavky celofaremní ekoplatby k organické hmotě jsou plně v souladu s pravidly pro používání hnojiv v NAP (nyní 5. akční program na období 2020–2024). Při stanovení vhodných dávek statkových a organických hnojiv bylo přihlédnuto k limitům přívodu dusíku zejména v letním a podzimním období. Byly tedy nastaveny dávky kejdy a digestátu na 20 t/ha a drůbežího trusu na 5 t/ha. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových nebo organických hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. V této vyhlášce jsou uvedeny i průměrné obsahy sušiny ve hnojivech, ke kterým jsou vztaženy vhodné dávky hnojiv. Při jiném obsahu sušiny (na základě rozboru) se zápočet přívodu organické hmoty do půdy úměrně přepočte. Pro potřeby udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě není uvažováno o zavedení seznamu meziplodin, neboť pro toto opatření je rozhodující pěstování s minimálním trváním porostu (po dobu 8 týdnů) a dále doplněno o váhové koeficienty pro letní/podzimní a vymrzající/přezimující meziplodiny. Ochranný pás přispívá k řadě cílů národních strategií: Národní plány povodí zpracované podle ustanovení § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) pro období 2021–2027 IV.1.3.2 Snížení významného látkového zatížení živinami a znečišťujícími látkami Významné zatížení vod v povodí Labe živinami a znečišťujícími látkami z bodových a plošných zdrojů brání dosažení cílů nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe. V minulosti již bylo dosaženo výrazného snížení látkového zatížení. Přes tyto úspěchy dosavadní snahy ještě nestačí na splnění cílů RSV. Živiny a znečišťující látky stále patří mezi významné látkové zatížení, které v mnoha útvarech povrchových a podzemních vod zabraňuje dosažení dobrého stavu. V.1.8. Souhrn opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů Intervence má návaznost na návrh programu opatření Plánů povodí - doplňkové opatření CZE30800006 Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody V současné době jsou POR nejčastějším důvodem pro nedosažení dobrého stavu útvarů podzemních vod (týká se to 55 % počtu útvarů podzemních vod, respektive 50 % celkové plochy útvarů podzemních vod a počet pesticidů a jejich metabolitů roste), ale znečištění je z hlediska ochrany životního prostředí stále významnějším negativním faktorem i pro povrchové vody. 11) Zavést systematickou podporu a kontrolu implementace půdotvorných opatření (např. omezovat zhutnění, realizovat protierozní opatření, udržovat a zvyšovat obsah organické hmoty a humusu, zakládat vegetačních pásy druhově bohatých směsí v oblastech se zvýšeným rizikem smyvu) z hlediska ochrany vody před vyplavováním POR a hnojiv. Intervence má návaznost na návrh programu opatření Plánů povodí - doplňkové opatření CZE30800005 CS 275 CS „Omezení povrchovému úniku hnojiv z orné půdy do povrchových vod lze zabránit ochranným pásmem, které může tvořit trvalý travní porost, břehový porost a případně i další vegetační doprovod či zalesnění. Návrh vymezení ochranných pásů kolem vodních toků a pramenišť musí být systémový a na základě parametrů, jež budou zohledňovat specifické podmínky konkrétních lokalit (sklonitost, typ půdy, silně erozně ohrožená půda (SEO), mírně erozně ohrožená půda (MEO), významnost vodního toku – např. vodárenské využití, přirozená koryta vodních toků, vodní toky vhodné k renaturacím atd.). 4) Zatravňovat ochranné pásy kolem vodních toků nebo infiltračních zón: ve vodních útvarech s nedosažením cíle pro dusičnanový dusík zavést restriktivní nebo dotačně motivační opatření pro hospodaření na orné půdě. Části půdních bloků v okolí vodních toků zatravňovat dle systémového návrhu zohledňujícího specifické podmínky konkrétních lokalit. Podporovat neprodukční využití ochranných pásů kolem vodních toků. 5. Akční program nitrátové směrnice (2020–2024) 4.2.12. Hospodaření na pozemcích u povrchových vod Vzhledem k tomu, že v rámci tohoto opatření nedochází k žádným změnám v porovnání se 4. akčním programem, byly v této kapitole částečně využity texty z předchozí metodiky (Klír a kol. 2018b). Při hnojení pozemků se musí učinit taková opatření, aby se do povrchových vod nedostala hnojiva ani upravené kaly. Při rozkladu organických látek obsažených např. v kejdě, digestátu, hnojůvce a silážních šťávách je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. NAP – pesticidy Dílčí cíl I. e) - přijmout preventivní opatření vedoucí ke snížení výskytu reziduí v povrchových a podzemních vodách s důrazem na zdroje využívané nebo využitelné pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 V rámci strategie jsou stanoveny dílčí cíle: 2.5.2 Zlepšovat strukturu krajiny - Podpora tvorby a údržby rozptýlené zeleně (ploch plnící mimoprodukční funkce); 3.1.2. Národní Adaptační strategie ke změně klimatu SC7 Posílení stability a biologické rozmanitosti agroekosystémů. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s ekoschématem (vysvětlete, jak ekoschéma přesahuje základní úroveň, zejména v případě PPH a vnitrostátních norem) 1. Kultura trvalé travní porosty (T) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 1 - Zachovávání trvalých travních porostů, který stanoví povinnost zpětného zatravnění při překročení referenčního poměru nad 5 %. Nad rámec standardu při povoleném rozorání plochy je stanovena vždy povinnost náhrady zatravnění na úrovni zemědělského subjektu. Další podmínkou je ponechání neposečené plochy od určité výměry dílu půdního bloku. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 2. Kultura standardní orná půda (R) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy, DZES 7 – Střídání plodin na orné půdě. U zemědělské kultury R je uplatněn komplementární postup - diverzifikace a rotace plodin (pestrost v jednom roce a zároveň střídání plodin v čase). Nad rámec standardu tato intervence požaduje diverzifikaci plodin v rozmezí určité výměry. Dalším požadavkem této intervence je udržitelné hospodaření s organickou hmotou v půdě aplikací statkových nebo organických hnojiv v minimální dávce a na minimální výměře orné půdy. Povinným požadavkem je dále vytvoření ochranného pásu podél vodních toků. Tento požadavek navazuje na základní podmínky standardu DZES 4 – Zřízení ochranných pásů podél vodních toků. V porovnání s ochranným pásem DZES 4, který pouze vylučuje použití hnojivých látek a POR a neomezuje zemědělskou produkci, dochází v rámci ekoplatby k vytvoření ochranného pásu se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti a výrazným způsobem může přispět k omezení smyvu pesticidů a jejich reziduí, živin do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Zapojený vegetační pokryv snižuje ztráty živin a smyv pesticidů a jejich rezidují povrchovým i podpovrchovým odtokem tím, že přímo chrání povrch půdy před CS 276 CS destruktivním působením deště, zpomaluje rychlost povrchového odtoku a v neposlední řadě také nepřímo působí na půdní vlastnosti, zejména na pórovitost a propustnost, včetně omezení možnosti zanášení pórů jemnými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem. 3. Zemědělská kultura úhor (U) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 – Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazené pro neprodukční prvky nebo oblasti. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu úhoru s porostem z pouze stanovených plodin (Nektarodárný úhor), alternativa zeleného úhoru je podmíněna dvouletým závazkem. Údržba úhoru je časově vymezena, bez použití hnojiv a POR. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 4. Travní porost na orné půdě (G) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 1 - Zachovávání trvalých travních porostů, který stanoví povinnost zpětného zatravnění při překročení referenčního poměru nad 5 %. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 5. Zemědělská kultura Trvalá kultura Sad (S) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a manipulačních prostor se zeleným pokryvem a na vyšším podílu těchto ploch. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 6. Trvalá kultura Vinice (V) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a manipulačních prostor se zeleným pokryvem a na vyšším podílu těchto ploch. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7. Trvalá kultura Chmelnice (C) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a manipulačních s omezenými vstupy a udržitelné hospodaření s organickou hmotou na vymezeném podílu chmelnice. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 8. Trvalá kultura Jiná kultura (J) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a manipulačních prostor se zeleným pokryvem ve vyšší kvalitě a na vyšším podílu těchto ploch. V případě ploch s víceletými plodinami žadatel je požadováno udržitelné hospodaření s organickou hmotou na vymezeném podílu výměry. CS 277 CS Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 9. Trvalá kultura RRD (D) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu manipulačních prostor, s omezenými vstupy na plantáži RRD a provedení sklizně v obmýtí lze provést nejdříve za stanovenou dobu (3 roky+). Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 10. Trvalá kultura Školky (K) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a manipulačních prostor s omezenými vstupy. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 11. Neprodukční plochy (vyčlenění z R+U+G) Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 – Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazené pro neprodukční prvky nebo oblasti. Nad rámec standardu je povinnost vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch z orné půdy (R, U, G). Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Rozsah a částky podpory Popis ČR vyčlenila na obálku pro klima a životní prostředí ve výši 30 % z obálky přímých plateb. Toto navýšení je opodstatněné, vzhledem k současné platbě za méně ambiciózní postupy v rámci platby na postupy prospěšné pro klima a životní prostředí (Greening). Jednotná jednotková částka (dále JJČ) odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívajících k environmentálně klimatickým cílům, zejména vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě, udržování ploch trvalých travních porostů, zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, provádění postupů omezující použití POR. JJČ byla stanovena jako minimální motivační částka, která vychází z předpokladu maximálního zapojení zemědělců. Stanovená odchylka akcentuje možné výkyvy v zájmu zemědělců. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 5 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Celofaremní ekoplatba splňuje podmínky příslušných kritérií dle odstavců přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (kritéria Green Box), která jsou uvedena v příloze II, Nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky. Celofaremní ekoplatba je pojata jako intervence, která není zaměřena na využití půdy („Broad eco-schemes not targeted to land uses“ – viz dokument QUESTIONS AND ANSWERS ECO-SCHEMES ARTICLE 28 CS 278 CS OF THE SPR PROPOSAL AND RELATED PROVISIONS V3 Expert Group for Direct Payments 20 JULY 2021). V rámci tohoto nastavení je podpora k dispozici všem příjemcům podpory základního příjmu, pokud splňují soubor požadavků a podmínek týkajících se zemědělských postupů prospěšných pro klima a životní prostředí. Nastavení celofaremní ekoplatby je v souladu s kritérii Zeleného Boxu: Platba pro klima a životní prostředí, která je oddělená od produkce, splňuje kritéria dle odstavce 1 uvedená v příloze II. Dále splňuje podmínky dle odstavce 5 přílohy II.:  Výše plateb po celé programové období nesouvisí s druhem či objemem produkce, ani z něho nevychází.  Výše platby po celé programové období nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními.  Výše plateb po celé programové období nesouvisí s použitými výrobními faktory.  K získání této platby není nutná žádná produkce. CS 279 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 05.31.01 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.21; R.22; R.24; R.31; R.33; R.34; R.4; R.6; R.7 05.31.02 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu – prémiový stupeň Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.21; R.22; R.24; R.31; R.33; R.34; R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 05.31.01 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu ČR vyčlenila na obálku pro klima a životní prostředí ve výši 30 % z obálky přímých plateb. Toto navýšení je opodstatněné, vzhledem k současné platbě za méně ambiciózní postupy v rámci platby na postupy prospěšné pro klima a životní prostředí (Greening). Jednotná jednotková částka (dále JJČ) odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívajících k environmentálně klimatickým cílům, zejména vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě, zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě, udržování ploch trvalých travních porostů, zakládání ploch podporující biodiverzitu zemědělské krajiny, provádění postupů omezující použití POR. JJČ byla stanovena jako minimální motivační částka, která vychází z předpokladu maximálního zapojení zemědělců. Stanovená odchylka akcentuje možné výkyvy v zájmu zemědělců. 05.31.02 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu – prémiový stupeň Prémiový stupeň ekoplatby, který byl doplněn návazně na technické konzultace, představuje cílené podmínky hospodaření na orné půdě. Požadavky reflektují výsledky SWOT a analýzy potřeb, konkrétně se zaměřují na problematiku ochrany vod a neprodukčních ploch. Nastavení předpokládá výplatu pouze na dotčené hektary, tzn. plochy vyčleněné jako neprodukční nebo plochy založené jako ochranné pásy podél vod. V případě započtení ochranných pásů do neprodukčních ploch bude výměra proplacená pouze 1x, tzn. duplicitní hektary odečteny. Jednotná jednotková částka je nastavena jako motivační příplatek dle čl. 31 odst. 7 a), s přihlédnutím k částce plánované na obdobné režimy ve 2. pilíři, a činí 360 € / ha. Plánovaná odchylka zohledňuje možné výkyvy v zájmu zemědělství. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 05.31.01 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu Plánovaná jednotková částka 65,47 65,47 65,47 65,47 65,47 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 62,20 62,20 62,20 62,20 62,20 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 75,29 75,29 75,29 75,29 75,29 O.8 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 1 155 880 051,70 Plánovaná jednotková částka 360,00 360,00 360,00 360,00 360,00 CS 280 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 05.31.02 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu – prémiový stupeň Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 324,00 324,00 324,00 324,00 324,00 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 396,00 396,00 396,00 396,00 396,00 O.8 (jednotka: Hektary) 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 36 000 000,00 CELKEM O.8 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 17 655 110,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 1 191 880 051,70 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 281 CS 06.31 - Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství Kód intervence (členský stát) 06.31 Název intervence Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství Typ intervence Eco-scheme(31) – Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat / Čl. 31 odst. 7 písm. b) – vyrovnávací platba Společný ukazatel výstupů O.8. Počet hektarů nebo dobytčích jednotek, na něž jsou využívána ekoschémata 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách Kód + popis OBLASTÍ OPATŘENÍ SZP AOA-C ochrana nebo zlepšení kvality vody a snížení tlaku na vodní zdroje AOA-D prevence degradace půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami [a půdní biotou] 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Hodnocení nastaveného systému intervence Precizní zemědělství dle čl. 31 odst. 8. Precizní zemědělství je moderní způsob hospodaření, které na základě znalostí o variabilitě pozemků optimalizuje produkční vstupy. Na rozdíl od tradičního přístupu nepovažuje pozemek za homogenní jednotku, ale zohledňuje rozdíly půdních a porostních podmínek. Cílem opatření je zefektivnění materiálových vstupů a zachování produkční schopnosti půdy při dodržování agroenvironmentálních omezení daného stanoviště. Intervence si klade za cíl podpořit využití precizních technologií u zemědělců různých velikostí, a proto v rámci opatření je způsobilou jak aplikace s vlastními aplikátory, tak realizace aplikace formou služby. Intervence řeší tyto příčiny/slabé stránky: CS 282 CS Intervence Precizní zemědělství reaguje na slabou stránku nízké nebo žádné podpory nových technologií jako je precizní zemědělství (za účelem snižování tlaku na půdu a omezení aplikace hnojiv) a dále reaguje na slabou stránku nedostatečné technické vybavení zemědělských podniků pro variabilní aplikace hnojiv (včetně využívání precizního zemědělství). Cílí na definovanou příležitost týkající se provádění aplikace hnojiv prostřednictvím techniky pro precizní zemědělství formou služeb. Cílový stav:  Udržitelné zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje  Tlumit nepříznivé dopady degradačních faktorů na hospodářství a ekosystémy  Optimalizace vynakládaných vstupů  Podpora využití precizních technologií u zemědělců různých velikostí  Optimalizovat hospodaření na plochách s rozdílnou produkční schopností v rámci pozemku  Přispění k cíli F2F: snížení ztrát živin a zvýšení účinnosti jejich využívání Byla zvažována i implementace POR. Problematika používání pesticidů je velmi komplexní, jejíž obsáhnutí a harmonizaci širšího legislativního rámce, včetně příslušných metodik, by vyžadovalo delší přípravu. Klíčovým prvkem je dále mimo jiné technologická připravenost potenciálních žadatelů, která vzhledem k velké finanční náročnosti na pořízení dostatečně vybavené aplikační techniky a rovněž v současnosti relativně dlouhým dodacím lhůtám, požadavkům na dostupnost kompetentní pracovní síly i náročnosti na pracovní kázeň, není k dispozici. Z těchto důvodů o zařazení podpory technologií používání pesticidů bude Česká republika zvažovat formou modifikace Strategického plánu do budoucího období. Popis závazků pro ekoschéma Jedná se o roční platbu oddělenou od produkce na způsobilý hektar, příjemcem jsou uživatelé půdy evidovaní v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci této intervence a současně musí být žadateli BISS. Intervence bude cílena na podporu racionalizace a optimalizace vynakládaných vstupů. Díky tomu je možné i při udržení stávající intenzity produkce zajistit její vyšší efektivitu. Podmínky způsobilosti: Příjemcem jsou uživatelé půdy (zemědělci): evidovaní v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci této intervence s podmínkou aktivního zemědělce  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy se zemědělskou kulturou orná půda (R)  Deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roku. Žadatel:  Dodržuje podmínku plošně diferencované aplikace (variable rate application) N hnojiv pomocí satelitního korekčního signálu. Do stroje vybaveného potřebnou technologií (aplikátor umožňující řízení dávky) je nahrána aplikační mapa (data z DPZ či výnosových map), podle které je následně aplikováno hnojivo tak, aby na každé místo přišla optimální dávka, případně je plošně diferencovaná aplikace dusíkatých hnojiv provedena na základě průběžné celoplošné diagnostiky stavu porostů s využitím senzorových měření. Díky tomu je možné racionalizovat využití hnojiv a zajistit, že nebude docházet k přehnojování nízko výnosových míst, kde by pěstovaná plodina nedokázala zajistit využití hnojiva a to by následně mohlo uniknout do ovzduší, nebo znečistit podzemní vody. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky. Přínosy: racionalizace aplikace hnojiva.  Dodržuje podmínku variabilní aplikace (variable rate application) zásobního hnojení - P, K, Mg, Ca pomocí satelitního korekčního signálu. Aplikační mapa je založena na mapách zásobenosti jednotlivých živin, které jsou tvořeny na základě periodických odběrů a rozborů půdních vzorků nebo na základě zpřesněné bilance živin z plošných rozdílů výnosových úrovní stanovených z výnosových map či DPZ. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky. Přínosy: racionalizace aplikace hnojiva.  Zpracuje bilanci dusíku – posuzováno celofaremní hospodaření s dusíkem CS 283 CS o Zemědělský podnik zpracuje bilanci dusíku za hospodářský rok (1/7-30/6) o Výsledek průměrné bilance v daném hospodářském roce nesmí překročit 60 kg N/ha zemědělské půdy subjektu. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podmínky způsobilosti: Příjemcem jsou uživatelé půdy (zemědělci): evidovaní v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci této intervence s podmínkou aktivního zemědělce  Minimální výměra je 1 ha zemědělské půdy se zemědělskou kulturou orná půda (R)  Deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS v příslušném kalendářním roku. Žadatel:  Dodržuje podmínku plošně diferencované aplikace (variable rate application) N hnojiv pomocí satelitního korekčního signálu. Do stroje vybaveného potřebnou technologií (aplikátor umožňující řízení dávky) je nahrána aplikační mapa (data z DPZ či výnosových map), podle které je následně aplikováno hnojivo, tak aby na každé místo přišla optimální dávka, případně je plošně diferencovaná aplikace dusíkatých hnojiv provedena na základě průběžné celoplošné diagnostiky stavu porostů s využitím senzorových měření. Díky tomu je možné racionalizovat využití hnojiv a zajistit, že nebude docházet k přehnojování nízko výnosových míst, kde by pěstovaná plodina nedokázala zajistit využití hnojiva a to by následně mohlo uniknout do ovzduší, nebo znečistit podzemní vody. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky. Přínosy: racionalizace aplikace hnojiva.  Dodržuje podmínku variabilní aplikace (variable rate application) zásobního hnojení - P, K, Mg, Ca pomocí satelitního korekčního signálu. Aplikační mapa je založena na mapách zásobenosti jednotlivých živin, které jsou tvořeny na základě periodických odběrů a rozborů půdních vzorků nebo na základě zpřesněné bilance živin z plošných rozdílů výnosových úrovní stanovených z výnosových map či DPZ. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky Přínosy: racionalizace aplikace hnojiva.  Zpracuje bilanci dusíku – posuzováno celofaremní hospodaření s dusíkem o Zemědělský podnik zpracuje bilanci dusíku za hospodářský rok (1/7-30/6) o Výsledek průměrné bilance v daném hospodářském roce nesmí překročit 60 kg N/ha zemědělské půdy subjektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Požadavky celofaremní ekoplatby k organické hmotě jsou plně v souladu s pravidly pro používání hnojiv v NAP (nyní 5. akční program na období 2020–2024). V rámci této intervence bude zavedena povinnost výpočtu bilance dusíku. Bilance dusíku je vhodným nástrojem pro kontrolu správnosti hospodaření s dusíkem pocházejícím z různých zdrojů za zemědělský subjekt. Pro bilancování dusíku zemědělec použije podklady o všech jeho vstupech do půdy, vč. doplnění údajů o symbiotickou fixaci vzdušného dusíku a o výstupech dusíku z půdy, tedy export dusíku ve sklizených produktech. Tato povinnost bude svým přísnějším nastavením v souladu s čl. 31 odst. 5 (písm. b): CS 284 CS • bilance bude vypočítávána a sledována za jeden rok • stanovený limit hodnoty bilance dusíku 60 kg/ha (pod stanovenou hodnotou bilance dle národní legislativy). Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s ekoschématem (vysvětlete, jak ekoschéma přesahuje základní úroveň, zejména v případě PPH a vnitrostátních norem) „Poskytnutí prostředků intervence je podmíněno plněním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a povinných požadavků na hospodaření (PPH).“ Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5 – Zpracování/obdělávání půdy, snížení rizika degradace a eroze půdy. Území České republiky se vyznačuje velkou heterogenitou krajiny i jednotlivých stanovišť. Základním faktorem určujícím podmínky pro pěstování polních plodin je variabilita půdních vlastností na půdním bloku, přičemž prostorová variabilita uvnitř pozemku je zastřešujícím pojmem pro hodnocení různých fyzikálních a půdních chemických ukazatelů za účelem zkoumání vzorců ve variabilitě produkce plodin a jejich kombinace s variabilitou půdy (Verhulst a kol., 2009). Principy precizního zemědělství a jejich implementace do zemědělské praxe představují jeden z přelomových faktorů vývoje zemědělství ve vztahu k životnímu prostředí, ochraně přírodních zdrojů, biodiverzitě, kvalitě a bezpečnosti rostlinné produkce. Nové technologie, pokročilá senzorová technika, robotizace a automatizace zpracování dat umožňují cílené využívaní heterogenity pro optimalizaci zemědělských činností a zásahů při minimalizaci negativních dopadů na krajinu. Cílem intervence je racionalizace a zefektivnění materiálových vstupů při současném zachování produkční schopnosti půdy za dodržování agroenvironmentálních omezení daného stanoviště. Racionalizace a optimalizace vstupů z dlouhodobého hlediska povede, vzhledem k cílenému přístupu, k jejich snížení. Tím je možné předejít únikům nevyužitých zbytků hnojiva do okolního prostředí, především do vod a ovzduší. Optimalizace vstupů se obecně projevuje vyšší energetickou efektivitou zemědělských systémů, a díky tomu snížením negativního vlivu zemědělství na životní prostředí při současném zachování požadovaného výnosu plodin. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Rozsah a částky podpory Popis Výše platby: Bude stanovena sazba dotace v EUR/ha ve výši 43,40 EUR/ha. Vysvětlení a odůvodnění jednotkové částky: Intervence si klade za cíl podpořit využití precizních technologií u zemědělců různých velikostí, a proto v rámci opatření je způsobilou jak aplikace s vlastními aplikátory, tak realizace aplikace formou služby. Výpočet je postaven na dodatečných provozních nákladech, které vznikají zemědělskému subjektu vlivem plnění podmínek ekoschématu – využití prostředků precizního zemědělství při variabilní aplikaci hnojiv – a současně na úspoře hnojiv, která se od dodatečných nákladů odečítá. Intervence Precizní zemědělství staví na využívání dostupné informační techniky (navigace, počítačové terminály, mapové aplikace) a za její pomoci se snaží o racionalizaci a optimalizaci vynakládaných vstupů. Cílový odhad podpořených hektarů a stanovená odchylka sazby vychází ze stávajících technických a lidských kapacit, včetně reálného zohlednění rostoucího potenciálu pro plochy, které budou takto obhospodařovány. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 9 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO CS 285 CS Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Platba je postavena na dodatečných provozních nákladech, které vznikají zemědělskému subjektu v souvislosti s plněním podmínek intervence a současně na úspoře hnojiv, která se od dodatečných nákladů odečítá. Investiční náklady nejsou uvažovány. Jsou zohledněny náklady na pořízení vstupních dat o zásobenosti pozemku živinami (příprava předpisových map, rozbory půdy a případné operativní rozbory před aplikací dusíkatých hnojiv), náklady spojené s náročnější a odborně kvalifikovanou obsluhou a servisem techniky, náklady na uchování dat, na telekomunikační služby a dále náklady na zpracování primárních dat (zpracování map výnosového potenciálu). Variabilní aplikace hnojiv vyžaduje také na určité úkony vyšší míru kvalifikovaného a proškoleného personálu, čemuž odpovídají i vyšší mzdové náklady. Další náklady vznikají zemědělskému subjektu v souvislosti s povinností vedení evidence vztažené ke každému dílu půdního bloku zařazeného do intervence a informací potřebných k dokladování provedené variabilní aplikace hnojiv s obsahem dusíku a dále fosforu, draslíku, hořčíku nebo vápníku, a s povinností zpracování bilance dusíku v zemědělském podniku. Tato podmínka se vztahuje také na podniky, které hospodaří mimo zranitelné oblasti, a jde tedy nad rámec Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů. Při použití variabilní aplikace hnojiv může ale docházet k úspoře minerálních hnojiv. Tato úspora je ovšem velmi odvislá od řady okolností a kvalifikovaný odhad úspory hnojiv byl pro potřeby kalkulace stanoven na 5 %. Úspora je vypočítána z váženého průměru nákladů vynaložených za nákup minerálních hnojiv u tří nejrozšířenějších tržních plodin na orné půdě (pšenice ozimá, ječmen jarní a řepka ozimá) v letech 2016– 2020. CS 286 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 06.31.01 - Sazba pro precizní zemědělství Jednotná částka R.19; R.22; R.4; R.6; R.7 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 06.31.01 - Sazba pro precizní zemědělství Výpočet je postaven na dodatečných provozních nákladech, které vznikají zemědělskému subjektu vlivem plnění podmínek ekoschématu – využití prostředků precizního zemědělství při variabilní aplikaci hnojiv – a současně na úspoře hnojiv, která se od dodatečných nákladů odečítá. Intervence Precizní zemědělství staví na využívání dostupné informační techniky (navigace, počítačové terminály, mapové aplikace) a za její pomoci se snaží o racionalizaci a optimalizaci vynakládaných vstupů. Cílový odhad podpořených hektarů a stanovená odchylka sazby vychází ze stávajících technických a lidských kapacit, včetně reálného zohlednění rostoucího potenciálu pro plochy, které budou takto obhospodařovány. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 06.31.01 - Sazba pro precizní zemědělství Plánovaná jednotková částka 43,40 43,40 43,40 43,40 43,40 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 34,72 34,72 34,72 34,72 34,72 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 43,40 43,40 43,40 43,40 43,40 O.8 (jednotka: Hektary) 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 43 400 000,00 CELKEM O.8 (jednotka: Hektary) 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 1 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 43 400 000,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) CS 287 CS CIS(32) - Podpora příjmu vázaná na produkci 07.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci chmele Kód intervence (členský stát) 07.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci chmele Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Podpora pěstování chmele má udržet stávající pěstební plochy, zajistit kvalitu produkce chmele a zachovat konkurenceschopnost českých pěstitelů. Celá plocha chmele je evidována ve speciálním registru – registru chmele. Současně veškerá produkce chmele je pod neustálým úředním dohledem, což kladně posiluje konkurenceschopnost na světovém trhu. Sektor chmele se vyznačuje vysokou volatilitou realizačních cen, které jsou ovlivněny světovým trhem. Z hlediska konkurenceschopnosti je důležité udržovat kvalitní pěstební podmínky, tj. investovat do závlahy, nových konstrukcí, mechanizace a obnovy porostů. Udržení ploch chmelnic je velmi důležité pro zachování diverzity pěstování rostlinných komodit a rázu kulturní krajiny typické pro chmelařské oblasti. Na produkci chmele je vázaná významná výzkumně-poradenská infrastruktura, která by při dalším poklesu rozsahu pěstování chmele v ČR byla omezena, což by zpětně reálně ohrozilo inovace v tomto sektoru. Zásadní vlivy na produkci v podobě výrazných výkyvů v roční CS 288 CS produkci chmele v důsledku klimatických podmínek, v souběhu s jeho dlouhodobostí produkce a vysokou investiční náročností odvětví zakládají potřebu zachovat podporu v podobě CIS. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Minimální výměra pro poskytnutí podpory je 1 ha zemědělské půdy s kulturou chmelnice. Na deklarované ploše musí být pěstován chmel a deklarovanou výměru musí mít žadatel evidovanou v LPIS a současně v registru chmelnic (sklizňová + pomocná plocha) na sebe ode dne doručení žádosti do 31. 8. příslušného roku podání žádosti o podporu. Celková produkce musí být certifikována. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 3 008 718 EUR Plánovaná sazba podpory: 589,25 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 530,33 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 648,18 EUR/ha Plánované výstupy: 5 106 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého období 2015–2020. Plánovaná jednotková částka byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–⁠2027 cíleně dosáhla hodnoty v rozpětí 1-10 % pro jednotlivé komodity (v případě chmele je predikována na cílovou hodnotu 2 % (rozpětí -2 až 6 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtu hektarů pro podporu na produkci chmele v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Sektor chmele se vyznačuje vysokou volatilitou realizačních cen, které jsou ovlivněny světovým trhem a velikou volatilitou produkce způsobenou citlivostí výnosu chmele na vývoji přírodně klimatických podmínek. Patrný je také mírně klesající trend ve výměrách chmele (5 300 ha v roce 2009, 4 970 ha v roce 2021). Z hlediska konkurenceschopnosti je důležité udržovat kvalitní pěstební podmínky, tj. investovat do závlahy, nových konstrukcí, mechanizace a obnovy porostů. Náklady pěstování chmele jsou až desetkrát vyšší než náklady na běžnou rostlinnou výrobu. Pěstování chmele je spojeno se speciálními zařízeními a investicemi, které jsou nepoužitelné pro jinou produkci. Chmel patří mezi plodiny s vysokou investiční základnou a s vysokými nároky na vstupy. Chmel stále patří mezi plodiny, kde většina prací je prováděna ručně (zavádění, drátkování atd.). Pěstování chmele je omezeno na 3 regiony. Klimatické podmínky ČR výrazně snižují výnosový a kvalitativní potenciál produkce chmele. Zachování produkce chmele je ohroženo zejména věkovou strukturou porostů chmele, věkovou strukturou konstrukcí chmele či použitím zastaralých technologických strojů a zařízení. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti CS 289 CS  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Zajistit dostatečnou stabilitu příjmů pěstitelům chmele tím, že bude eliminována záporná souhrnná rentabilita na kladnou odhadovanou v období let 2023–2027 na +2 %; poskytnutí podpory posílí další finanční zdroje a možnosti investování do zařízení spojených s pěstováním této citlivé komodity. Intervence CIS na pěstování chmele má udržet stávající pěstební plochy, zajistit kvalitu produkce a zachovat konkurenceschopnost českých pěstitelů. Z dlouhodobějšího hlediska intervence primárně cílí na zvýšení kvality produkce chmele. V této souvislosti intervence zahrnuje speciální podmínku způsobilosti, kdy každý žadatel musí být povinně registrován v registru chmelnic na základě čehož musí žadatel plnit další dílčí podmínky cílené na kvalitu (certifikace kvalitní sadby a produkce chmele, regulace prostředků na ochranu rostlin, 100% dokladatelnost od produkce až po prodej chmele atd). O jaká odvětví se jedná? Chmel Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Česká republika je největším producentem jemného aromatického chmele s nižším výnosovým potenciálem a specifickými aromatickými vlastnostmi. Základem jedinečnosti Žateckého chmele jsou specifické přírodní podmínky v Žatecké chmelařské oblasti. Pokles ploch chmelnic by vedl k nižší produkci a nedostatečnému zabezpečení pivovarnického průmyslu, který je úzce propojen se sektorem pěstovaní chmele a má v České republice dlouhou tradici, základní surovinou. Udržení ploch chmelnic je velmi důležité pro zachování diverzity pěstování rostlinných komodit a rázu kulturní krajiny typické pro chmelařské oblasti. Na produkci chmele je vázaná významná výzkumně-poradenská infrastruktura, která by při dalším poklesu rozsahu pěstování chmele v ČR byla omezena, což by zpětně reálně ohrozilo inovace v tomto sektoru. Jelikož pěstování chmele vykazuje vysokou pracovní náročnost, udržuje tak zaměstnanost na venkově. Taktéž přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO CS 290 CS Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 291 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 07.32.01 - sazba na chmel Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 07.32.01 - sazba na chmel Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtu hektarů pro podporu na produkci chmele v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 07.32.01 - sazba na chmel Plánovaná jednotková částka 589,25 589,25 589,25 573,96 604,54 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 530,33 530,33 530,33 545,26 574,31 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 648,18 648,18 648,18 602,66 634,77 O.10 (jednotka: Hektary) 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 008 710,50 3 008 710,50 3 008 710,50 2 930 639,76 3 086 781,24 15 043 552,50 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 25 530,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 008 718,00 3 008 718,00 3 008 718,00 2 930 631,00 3 086 805,00 15 043 590,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 292 CS 08.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny Kód intervence (členský stát) 08.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence bude řešit především pokles produkčních ploch zeleniny. Intervence reaguje na definované příležitosti a bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na rostoucí společenskou poptávku po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na způsobilou výměru zemědělské půdy. Podpora bude rozdělena na podporu pro zeleninu s velmi vysokou pracností a vysokou pracností. Navrhovaná intervence je v souladu s cíli EU v SZP k podpoře životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělců. Zelenina s velmi vysokou pracností je určena především k přímé spotřebě. V průběhu pěstování i sklizně je potřebný vysoký podíl ruční práce a nízký podíl strojního sklízení. Hladina nákladovosti a pracnosti je u tohoto způsobu pěstování velmi vysoká. Zelenina s vysokou pracností je určena převážně na zpracování. Více je využíváno mechanizované sklizně i mechanizace v průběhu pěstování plodin. Při tomto způsobu pěstování je tedy nižší pracnost a tím také menší nákladovost pěstování. CS 293 CS Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácena pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Dále k podmínkám způsobilosti u dané intervence patří minimální výměra 1 ha zemědělské půdy evidovaná v LPIS jako kultura standardní orná půda, případně u víceletých plodin bude možné platbu poskytnout na jinou kulturu typickou pro její pěstování. Zároveň jsou stanoveny i konkrétní minimální počty pro výsev/výsadbu způsobilých plodin. Mezi zeleninové druhy s vysokou pracností, na které bude možné čerpat dotační prostředky patří: kukuřice cukrová, tykev, s výjimkou tykve fíkolisté, olejné a pomíchané, hrách zahradní, fazol zahradní, celer naťový, špenát nebo petržel naťová. Předpokládá se, že tyto plodiny budou využity k lidské konzumaci, a proto u plodin, u kterých je možné i jiné využití, bude stanoven požadavek prokázání splnění minimální produkce. Mezi zeleninové druhy s velmi vysokou pracností, na které bude možné čerpat dotační prostředky patří: zelí hlávkové, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice, kedluben, mrkev, petržel kořenová, pastinák, celer bulvový, ředkev, ředkvička, řepa salátová, rajče, paprika (sladká i pálivá), okurky nakládačky, okurky salátové, cibule, šalotka, česnek, pór, saláty, čekanka, pekingské zelí, celer řapíkatý, pažitka, chřest, reveň, křen selský a roketu setou. Vzhledem k tomu, že u těchto plodin není předpoklad jiného využití než k lidské konzumaci, není u této kategorie nastaven požadavek minimální produkce. Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců byly stanoveny po konzultaci se Zelinářskou unií ČR, konkrétní hodnoty jsou upraveny v národním legislativním předpise. Jedná se o minimální počet jedinců na hektar, který zaručuje dostatečnou intenzitu pěstování produkce v souladu s obvyklou pěstitelskou praxí a při zohlednění předpokladů klíčivosti. Minimální počet jedinců byl také stanoven s přihlédnutím k tomu, aby bylo pěstování rentabilní a pěstitelé zeleniny konkurenceschopní a aby bylo zajištěno naplnění cílů opatření. Současně byla při nastavení podmínek zohledněna také různorodost českých zelinářských podniků ve smyslu velikosti podniku, včetně farem pěstujících zeleninu v režimu ekologické produkce. Stanovení minimálního výsevku je také důležité při provádění nezbytných kontrol. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Zelenina s vysokou pracností - 08.32.01 Plánovaná roční finanční alokace: 648 467 EUR Plánovaná sazba podpory: 187,09 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 159,03 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 215,16 EUR/ha Plánované výstupy: 3 466 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování zeleniny s vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. CS 294 CS Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 se cíleně přiblížila hodnotám u konkurenčních komodit rostlinné výroby dosahujících 20-40 % (v případě zeleniny s VP je predikována na cílovou hodnotu 18 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci zeleniny s vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírného poklesu produkčních ploch u zeleniny s vysokou pracností, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Zelenina s velmi vysokou pracností - 08.32.02 Plánovaná roční finanční alokace: 4 071 090 EUR Plánovaná sazba podpory: 551,79 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 496,61 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 606,97 EUR/ha Plánované výstupy: 7 378 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování zeleniny s velmi vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 se cíleně přiblížila hodnotám u konkurenčních komodit rostlinné výroby dosahujících 20-40 % (v případě zeleniny s VVP je predikována na cílovou hodnotu 9,8 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci zeleniny s velmi vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Hlavním problémem zelinářství je nedostatek pracovních sil, vysoké nároky na kvalifikovanou pracovní sílu z hledisika know-how samotných pěstitelů zeleniny, nedostatečná technická vybavenost (především skladovacích kapacit), nedostatečné a nevyhovující vodní hospodářství, dlouhodobě špatná ekonomika pěstování (příjmová disparita), která je dána jednak velmi častými negativními klimatickými vlivy v posledních letech a s nimi souvisejícími výkyvy cen. Zelinářství je velice náročné na ruční práci i využívání specializované mechanizace pro pěstování pod krytými plochami a pěstování v polních podmínkách. Rentabilitu pěstování snižuje také nedostatečná skladovací kapacita a téměř žádná kapacita navazujícího zpracovaní zeleniny a ovoce. Vlastní pěstování zeleniny je náročné na organizaci a na potřebu lidské práce. Nákladová rentabilita produkce zeleniny přes meziroční výkyvy stále zůstává negativní, v roce 2017 a 2018 činila -12 % resp. 16. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? CS 295 CS Poskytnutí podpory má přispět ke zlepšení rentability pěstování a zajistit tak stabilitu příjmů pěstitelům zeleniny a zároveň zlepšit možnosti investování do velmi nákladných zařízení spojených s pěstováním a skladováním zeleniny. Umožní pěstitelům udržet pracovní místa také díky možnostem nabídnout lepší platové podmínky pracovníkům vzhledem k vyšší pracovní náročnosti tohoto odvětví. Oprávněnost CIS podpory vyplývá také z argumentu, kdy specializovaní pěstitelé s více jak 20 % podílem tržeb ze zeleniny dosahují v letech 2016–19 příjmové úrovně ve výši 536 tis. Kč/AWU (představuje 81 % průměrné příjmové úrovně) a díky CIS a ostatním provozním podporám a redistribuční platbě se pro období 2023+ zvyšuje na úroveň 633 tis. Kč (dorovnání na 96 % úroveň průměrného příjmu). Intervence CIS na pěstování zeleniny je zaměřená na zlepšení konkurenceschopnosti a kvality. Daný sektor je dlouhodobě velice náročný na kvalifikovanou pracovní sílu, a to nejen z hlediska potřeby sezónních pracovníků, ale také jako know-how samotných pěstitelů. Proto pro zlepšení konkurenceschopnosti daného odvětví z dlouhodobého hlediska reagujeme diferenciací dané platby – vysoká a velmi vysoká pracnost > 2 rozdílné sazby atd. Na zvýšení kvality produkce zeleniny je zacílena podmínka způsobilosti, která stanovuje, že každý žadatel musí splňovat konkrétní minimální počty pro výsev/výsadbu způsobilých plodin zeleniny. O jaká odvětví se jedná? Ovoce a zelenina Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích V případě omezení a dalšího snižování rozsahu zelinářství by došlo k zániku technického, technologického a šlechtitelského zázemí a zároveň k zániku znalosti tradičních pěstitelských postupů. S tím je spojena i výše zaměstnanosti obyvatel nejen v tomto sektoru, která je regionálně specifická do oblastí Polabí a Pomoraví, ale i v ostatních navazujících odvětvích. Udržení současného rozsahu sektoru přispěje i k dosažení vyšší přidané hodnoty a zachování úrovně zaměstnanosti na venkově. Nenahraditelný je i environmentální význam v krajině, který přispívá k podpoře biodiverzity, šetrnému hospodaření s vodou a působí protierozně. Zároveň přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO CS 296 CS Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 297 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 8.32.01 - sazba na zeleninu VP 01 Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 8.32.02 - sazba na zeleninu VVP 02 Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 8.32.01 - sazba na zeleninu VP 01 Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování zeleniny s vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci zeleniny s vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírného poklesu produkčních ploch u zeleniny s vysokou pracností, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8.32.02 - sazba na zeleninu VVP 02 Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování zeleniny s velmi vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci zeleniny s velmi vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 8.32.01 - sazba na zeleninu VP 01 Plánovaná jednotková částka 187,09 187,09 187,09 182,24 191,95 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 159,03 159,03 159,03 173,13 182,35 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 215,16 215,16 215,16 191,35 201,55 O.10 (jednotka: Hektary) 3 466,00 3 466,00 3 466,00 3 466,00 3 466,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 648 453,94 648 453,94 648 453,94 631 643,84 665 298,70 3 242 304,36 8.32.02 - sazba na zeleninu VVP 02 Plánovaná jednotková částka 551,79 551,79 551,79 537,47 566,11 CS 298 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 496,61 496,61 496,61 510,60 537,80 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 606,97 606,97 606,97 564,34 594,42 O.10 (jednotka: Hektary) 7 378,00 7 378,00 7 378,00 7 378,00 7 378,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 4 071 106,62 4 071 106,62 4 071 106,62 3 965 453,66 4 176 759,58 20 355 533,10 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 10 844,00 10 844,00 10 844,00 10 844,00 10 844,00 54 220,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 719 557,00 4 719 557,00 4 719 557,00 4 597 068,00 4 842 047,00 23 597 786,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 299 CS 09.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce Kód intervence (členský stát) 09.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence bude řešit především pokles produkčních ploch ovoce. V roce 2018 dosáhla plocha produkčních sadů ovoce s velmi vysokou pracností 77,5 % referenční plochy roku 2009, u plochy produkčních sadů s ovocem s vysokou pracností dosáhla oproti referenčnímu roku 2009 hodnoty 81 %. Mezi další obtíže, které bude intervence řešit, patří nevyhovující věková struktura sadů a také udržení sadů jako významných krajinných prvků se specifickou biodiverzitou. Intervence reaguje na definované příležitosti a bude provázána s dodržováním přísnějších podmínek podmíněnosti jako reakce na rostoucí společenskou poptávku po přísnějších environmentálních regulacích v zemědělství. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na způsobilou výměru zemědělské půdy. Podpora bude rozdělena na podporu pro ovoce s velmi vysokou pracností a vysokou pracností, a to a to na základě ekonomického šetření pracnosti jednotlivých ovocných druhů v ovocnářských podnicích, které prováděl ÚZEI, byly stanoveny dvě sazby pro ovoce. CS 300 CS Ovoce s velmi vysokou pracností patří k tradičně pěstovaným druhům, které jsou pěstovány zejména jako stolní ovoce. Vysoký podíl ruční práce v průběhu celého roku (vysoká pracnost v hodinách na hektar dle normativů) a převažující ruční sklizeň pěstitelům významným způsobem navyšuje náklady na pěstování. Ovoce s vysokou pracností má dle normativů nižší podíl pracnosti v hodinách na hektar a většinou se sklízí s využitím mechanizace, u jahod převažují samosběry. Většina produkce ovoce s vysokou pracností je také určena na zpracování. Navrhovaná intervence je v souladu s cíli EU v SZP k podpoře životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělců. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Požadovaná minimální výměra k poskytnutí dotace je stanovena na 1 ha zemědělské plochy evidované v LPIS jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle české právní úpravy. V případě ovocného druhu jahodník však bude požadovaným evidovaným druhem zemědělské kultury standardní orná půda. K poskytnutí dotace budou způsobilé pouze ovocné sady vysázené po roce 2000, dále bude požadován minimální počet životaschopných jedinců a minimální výnos daného ovocného druhu na hektar. Mezi ovocné druhy s vysokou pracností, na které bude možné poskytnout danou dotaci patří: slivoň švestka (kromě myrobalánu), broskvoň, višeň, rybíz černý, rybíz červený, maliník, jahodník, angrešt a borůvky. Mezi ovocné druhy s velmi vysokou pracností, na které bude možné poskytnout danou dotaci patří: jabloň, meruňka, hrušeň a třešeň. Minimální hustota výsadby V rámci intervence bude nastaven minimální počet životaschopných jedinců tak, aby byla zajištěna ekonomicky udržitelná produkce. Stanovení minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar je nezbytné i z důvodu provádění nezbytných kontrol. Minimální počty ovocných stromů na hektar byly stanoveny na základě ekonomického šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) v ovocnářských podnicích a také po konzultaci s Ovocnářskou unií ČR. Při nastavení podmínek byla zohledněna také různorodost českých ovocnářských podniků z hlediska velikosti podniků a dále s přihlédnutím k různým způsobům pěstování ovoce (integrovaná produkce, ekologické zemědělství), jakož i předpoklady klíčivosti. Stanovení minimálního počtu stromů na hektar umožňuje pěstitelům ovoce mimo jiné i výsadbu vysokokmenů, které se pěstují ve větším sponu. Hustota výsadby je stanovena tak, aby bylo zajištěno naplnění cílů opatření. Konkrétní hodnoty budou upraveny v národním legislativním předpise. Stanovení výše produkce Jedním z hlavních kritérií intervence bude výše produkce. V rámci podpory budou podporovány produkční sady, kde se produkce sklízí a následně uvádí na trh. Výši dosažené produkce lze při kontrole ověřit na základě daňových a účetních dokladů. Uváděné minimální výnosy ovocných druhů vycházejí z průměrných výnosů v intenzivních sadech a jsou následně upraveny se zohledněním výnosů v sadech ekologických, kde je z důvodů zákazu používání průmyslových hnojiv a POR dosahováno nižších výnosů. Takto nastavené minimální výnosy zajišťují srovnatelné podmínky pro malé, střední i velké podniky, včetně ekologických ovocnářů. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Ovoce s vysokou pracností - 09.32.01 CS 301 CS Plánovaná roční finanční alokace: 1 177 600 EUR Plánovaná sazba podpory: 403,98 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 363,58 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 444,38 EUR/ha Plánované výstupy: 2 915 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování ovoce s vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027, aby eliminovala zápornou souhrnnou rentabilitu a přiblížila se nulové souhrnné rentabilitě (v případě ovoce s VP je predikována na cílovou hodnotu -1 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci ovoce s vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Ovoce s velmi vysokou pracností - 09.32.02 Plánovaná roční finanční alokace: 2 952 013 EUR Plánovaná sazba podpory: 627,95 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 565,16 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 690,75 EUR/ha Plánované výstupy: 4 701 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování ovoce s velmi vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 aby eliminovala zápornou souhrnnou rentabilitu a přiblížila se nulové souhrnné rentabilitě (v případě ovoce s VVP je predikována na cílovou hodnotu -8,8 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci ovoce s velmi vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Sektor ovoce se vyznačuje vysokou volatilitou realizačních cen. Poslední dobou také větší výskyt nepříznivých meteorologických jevů v ČR negativně ovlivňuje výnosový a kvalitativní potenciál sadů. Kontinuálně pokračuje klesající trend ve výměrách ovocných sadů (18 120 ha v roce 2012, 13 354 ha v roce 2021). CS 302 CS Podle pracovní náročnosti, ale i náročnosti technického vybavení patří pěstování ovoce k nejnáročnějším odvětvím zemědělství. Hlavním problémem ovocnářství je nedostatek pracovních sil, nedostatečná technická vybavenost (především skladovacích kapacit), nedostatečné a nevyhovující vodní hospodářství, dlouhodobě špatná ekonomika pěstování, která je dána jednak velmi častými negativními klimatickými vlivy v posledních letech a s nimi souvisejícími výkyvy cen, dále též negativními dopady ze zavedení obchodního embarga ze strany Ruska. Nahrazení některých operací v sadu technikou, vzhledem k nedostatku pracovních sil, je finančně velmi náročné. Dalším indikovaným problémem je věková struktura sadů, kdy je téměř 42 % produkčních sadů přestárlých, dále technické vybavení sadů (opěrné konstrukce, závlahy, protikroupové sítě apod.). Se současnou nejistotou a obavou investovat souvisí nízký zájem o nové výsadby produkčních sadů. Rentabilitu pěstování ovoce snižuje také nedostatečná skladovací kapacita a téměř žádná kapacita navazujícího zpracovaní ovoce. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Poskytování podpory má pomoci zlepšit rentabilitu pěstování a zajistit tak stabilitu příjmů pěstitelům ovoce. Zároveň podpora příjmů vázaná na produkci ovoce podporuje pěstitele k efektivnější péči o sady, čím se zastaví pokles pěstebních ploch a zároveň dochází k obnově přestárlých sadů. Také umožní zlepšit možnosti investování do velmi nákladných zařízení spojených s pěstováním a skladováním ovoce. Oprávněnost CIS podpory vyplývá také z argumentu, kdy specializovaní pěstitelé s více jak 20 % podílem tržeb z ovoce dosahují v letech 2016–19 příjmové úrovně ve výši 338 tis. Kč/AWU (představuje 51 % průměrné příjmové úrovně) a díky CIS a ostatním provozním podporám a redistribuční platbě se pro období 2023+ zvyšuje na úroveň 413 tis. Kč (dorovnání na 63 % úroveň průměrného příjmu). Intervence CIS na pěstování ovoce je zaměřená na zlepšení konkurenceschopnosti, jakosti i kvality. Intervence bude řešit především pokles produkčních ploch ovoce, příjmovou disparitu vůči ostatním sektorům, nevyhovující věkovou strukturu sadů a také udržení sadů jako významných krajinných prvků se specifickou biodiverzitou. Z hlediska zacílení na zvýšení kvality je implementována podmínka způsobilosti, kdy je stanoven požadavek na minimální počet životaschopných jedinců a minimální výnos daného podporovaného ovocného druhu na hektar, a také požadavek na registraci žadatele v registru sadů z něhož vyplývají další podmínky na zlepšení kvality. Z hlediska zlepšení udržitelnosti je stanovena podmínka způsobilosti, kdy jsou způsobilé pouze sady vysázené po roce 2000. Pro zlepšení konkurenceschopnosti daného odvětví z dlouhodobého hlediska reagujeme diferenciací dané platby – vysoká a velmi vysoká pracnost --> 2 rozdílné sazby atd. O jaká odvětví se jedná? Ovoce a zelenina Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Ovocnářský sektor je z pohledu sociálního velmi důležitý pro zachování zaměstnanosti v tradičních regionech pěstování ovoce. Vzhledem k vysokému podílu ruční práce a vysokému podílu sadů v režimu integrované produkce lze zaznamenat i pozitivní dopad na životní prostředí. Nenahraditelný je i environmentální význam v krajině, který přispívá k podpoře biodiverzity, šetrnému hospodaření s vodou a působí protierozně. Roste i zájem o lokální produkci a krátké dodavatelské řetězce. V případě omezení a dalšího snižování rozsahu ovocnářství by došlo k zániku technického, technologického a šlechtitelského zázemí a zároveň k zániku znalosti tradičních pěstitelských postupů. S tím je spojena i výše zaměstnanosti obyvatel nejen v tomto sektoru, ale i v ostatních navazujících odvětvích. Taktéž přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně CS 303 CS některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 304 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 09.32.01 - sazba na ovoce VP 01 Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 09.32.02 - sazba na ovoce VVP 02 Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 09.32.01 - sazba na ovoce VP 01 Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování ovoce s vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci ovoce s vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 09.32.02 - sazba na ovoce VVP 02 Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, avšak z důvodu vyšších nároků na pracnost a potřeby zachovat důležité odvětví, kterým pěstování ovoce s velmi vysokou pracností je, byla míra podpory navýšena o část finančních prostředků určených na podporu konzumních brambor. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci ovoce s velmi vysokou pracností v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 09.32.01 - sazba na ovoce VP 01 Plánovaná jednotková částka 403,98 403,98 403,98 393,49 414,46 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 363,58 363,58 363,58 373,82 393,74 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 444,38 444,38 444,38 413,16 435,18 O.10 (jednotka: Hektary) 2 915,00 2 915,00 2 915,00 2 915,00 2 915,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 1 177 601,70 1 177 601,70 1 177 601,70 1 147 023,35 1 208 150,90 5 887 979,35 09.32.02 - sazba na ovoce VVP 02 Plánovaná jednotková částka 627,95 627,95 627,95 611,66 644,25 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 565,16 565,16 565,16 581,08 612,04 CS 305 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 690,75 690,75 690,75 642,24 676,46 O.10 (jednotka: Hektary) 4 701,00 4 701,00 4 701,00 4 701,00 4 701,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 951 992,95 2 951 992,95 2 951 992,95 2 875 413,66 3 028 619,25 14 760 011,76 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 7 616,00 7 616,00 7 616,00 7 616,00 7 616,00 38 080,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 129 613,00 4 129 613,00 4 129 613,00 4 022 434,00 4 236 791,00 20 648 064,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 306 CS 10.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci mléka Kód intervence (členský stát) 10.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci mléka Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Podpora chovu krav s tržní produkcí mléka má přispívat k vyvážení příjmu podniků vzhledem k častým výkyvům cen na trhu s mlékem. Má pomoci českým chovatelům být konkurenceschopní. Podpora vázaná na produkci mléka má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce či zapojení se do systému kvality. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na počet chovaných krav s tržní produkcí mléka, chovaných žadatelem v daném období roku podání žádosti. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Platba je poskytována za chov krav s tržní produkcí mléka po stanovené období na hospodářství žadatele. U krav je nutná řádná identifikace a evidence zvířat, zapojení hospodářství žadatele do kontroly mléčné užitkovosti a min. počet 2 ks způsobilých dojnic. Žadatel nesmí porušit zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. Podpora bude poskytnuta na počet způsobilých zvířat na základě údajů v Ústřední evidenci. CS 307 CS 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 49 544 689 EUR Plánovaná sazba podpory: 136,65 EUR/ks Minimální plánovaná jednotková částka: 122,99 EUR/ks Maximální plánovaná jednotková částka: 150,32 EUR/ks Plánované výstupy: 362 543 ks Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 se cíleně přiblížila hodnotám u konkurenčních komodit rostlinné výroby dosahujících 20-40 % (v případě mléka je predikována na cílovou hodnotu 16 %). Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu kusů dojnic pro podporu na chov krav s tržní produkcí mléka v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Produkce syrového kravského mléka ČR je dle dat EUROSTAT cca 3,2 mil. tun, což činí cca 2 % celkové produkce mléka v EU. Míra soběstačnosti ČR v produkci mléka tvoří 134,7 %. Z ČR se vyveze cca 20 % vyprodukované mléčné suroviny. Obchod s mléčnou surovinou je do velké míry dán tuzemskou zpracovatelskou kapacitou. Nabídka vývozu mléčné suroviny ČR odpovídá poptávce ze strany zpracovatelských podniků, které jsou schopny surovinu zpracovat. ČR vyváží primárně do sousedních členských států. Stavy dojnic drží v ČR v posledních letech setrvalý stav a meziročně se pohybují +/- 1 %. Stejně tak produkce mléka dlouhodobě nevykazuje výrazné výkyvy. Z výše uvedeného se domníváme, že nemůže dojít k jakémukoli narušení jednotného trhu EU, ani narušení trhů ve třetích zemích. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Produkce mléka představuje jedno z nejdůležitějších odvětví českého zemědělství, avšak podle výsledků šetření Českého statistického úřadu v České republice dochází trvale k poklesu stavu dojnic. Výroba a získávání mléka jsou jedny z nejnáročnějších pracovních operací v zemědělské výrobě. Neustále rostou nároky na kvalitu a na zvyšování užitkovosti dojnic. Z toho vyplývá i požadavek na stálé zdokonalování dojicího zařízení a celého technologického procesu dojení, který je finančně náročný. Obtíže, se kterými se toto odvětví dále musí potýkat, jsou výrazná volatilita cen syrového mléka, neodkladnost produkce, náročnost managementu chovu skotu, nízká výkonnost domácího zpracovatelského průmyslu, nedostatek kvalifikované pracovní síly, dlouhý produkční interval. Dalším problémem je, že i přes mírné snížení přetrvávají významné rozdíly mezi nadprůměrnými a podprůměrnými třetinami sledovaných podniků v souhrnné a nákladové rentabilitě. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti CS 308 CS  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Intervence stabilizuje příjmy producenta a zajištění tohoto příjmu na dobu trvání plánu mu dá větší jistotu při rozhodování o investicích jak do stáda, tak do zařízení. Prostřednictvím této intervence cílíme na dlouhodobý cíl zlepšení konkurenceschopnosti producenta prostřednictvím zlepšení genetického potenciálu a zlepšení kvality produkovaného mléka. Podmínkou pro poskytnutí podpory je zapojení do kontroly mléčné užitkovosti, ve které jsou zaznamenávány ukazatele úzce související s kvalitou syrového kravského mléka. V současné době se sleduje v kontrole užitkovosti obsah tuku, bílkovin, laktózy, počet somatických buněk a celá řada dalších minoritních složek mléka (močovina, kyselina citronová, volné masné kyseliny, ketolátky – ketony, BHB). Chovatelé využívají výsledky pro manažerské účely ve stádech a celá řada ukazatelů může být využita i pro implementování opatření pro zlepšování kvality mléka, jedná se například o počet somatických buněk. Výstupy z kontroly užitkovosti umožňují benchmarking mezi jednotlivými chovateli a na bázi tohoto porovnání a dalších analýz z kontroly užitkovosti je dále možné optimalizovat výživu ve vztahu ke kvalitativním ukazatelům mléka. Výsledky kontroly užitkovosti jsou také využívány pro optimalizaci krmných dávek, která rovněž může přispět ke zlepšení kvalitativních ukazatelů mléka. Dalším využitím dat z kontroly užitkovosti je odhad plemenných hodnot, kdy je možné využít plemenné hodnoty například pro počet somatických buněk a další pro selekci na zlepšování kvality mléka. Součástí kontrol užitkovosti je i sběr dat o zdravotním stavu dojnic (včetně sledování výskytu subklinických a klinických mastitid), kde se sledují přímé ukazatele zdravotního stavu. Toto povede k dalšímu možnému zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy dojnic a souvisejícího zlepšení kvalitativních ukazatelů mléka. Kvalita práce v kontrole užitkovosti a při odhadu plemenných hodnot je podrobována pravidelnému mezinárodnímu auditu ICAR od roku 2009, vždy s pozitivním výsledkem. Rovněž intervence umožní chovatelům udržet pracovní místa také díky možnostem nabídnout lepší platové podmínky pracovníkům vzhledem k vysoké pracovní náročnosti tohoto odvětví. Oprávněnost CIS podpory vyplývá také z argumentu, kdy specializovaní chovatelé s více jak 20 % podílem tržeb z mléka dosahují v letech 2016–19 příjmové úrovně ve výši 602 tis. Kč/AWU (představuje 91 % průměrné příjmové úrovně) a díky CIS a ostatním provozním podporám a redistribuční platbě se pro období 2023+ zvyšuje na úroveň 641 tis. Kč (dorovnání na 97 % úroveň průměrného příjmu). Podpora chovu dojnic má přispívat k vyvážení příjmu podniků vzhledem k častým výkyvům cen na trhu s mlékem (zlepšení konkurenceschopnosti). Zároveň také ke zvýšení kvality produkce mléka, kde je stanovena speciální podmínka způsobilosti, kdy způsobilé dojnice musí být zapojeny do kontroly mléčné užitkovosti a taktéž povinné řádně identifikovány a evidovány. O jaká odvětví se jedná? Mléko a mléčné výrobky Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Chov skotu společně s produkcí syrového kravského mléka je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví českého zemědělství, a to nejen z pohledu zajišťování produkce nenahraditelných potravin, hovězího masa a mléka, ale i např. pro svůj velký význam při zaměstnanosti a údržbě krajiny. Toto odvětví se podílí cca 20 % na zemědělské produkci ČR. I při využití moderní techniky v provozech chovů dojnic zůstává produkce mléka vysoce pracovně náročná při hodnocení spotřeby času na ošetřování jedné chované dojnice, resp. VDJ. Chov dojených krav zaměstnává největší část z celkového počtu pracovníků v českém zemědělství. Na výrobu mléka se váže významná zaměstnanost též v sektorech navazujících na zemědělství. Chov dojeného skotu a s tím spojená produkce chlévského hnoje přináší pozitivní dopady na úrodnost půdy, a to zejména v nižších polohách s vyšším zastoupením orné půdy. Potřeba krmiv přispívá k údržbě a tvorbě krajiny. Produkce mléka a mléčných výrobků má své nezastupitelné místo ve výživě lidí a ve službách, které jsou s tímto odvětvím zemědělské produkce dále spojené. Rostoucí důraz na spotřebu čerstvých a regionálních potravin zvyšuje význam zachování stavů dojnic na území ČR. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její CS 309 CS transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevatní CS 310 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 10.32.01 - sazba na mléko Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 10.32.01 - sazba na mléko Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu kusů dojnic pro podporu na chov krav s tržní produkcí mléka v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 10.32.01 - sazba na mléko Plánovaná jednotková částka 136,65 136,65 136,65 133,11 140,20 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 122,99 122,99 122,99 126,45 133,20 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 150,32 150,32 150,32 139,77 147,22 O.11 (jednotka: Hlava) 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 49 541 500,95 49 541 500,95 49 541 500,95 48 258 098,73 50 828 528,60 247 711 130,18 CELKEM O.11 (jednotka: Hlava) 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 1 812 715,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 49 544 689,00 49 544 689,00 49 544 689,00 48 258 824,00 50 830 553,00 247 723 444,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 311 CS 11.32 - Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz Kód intervence (členský stát) 11.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Podpora chovu a pastvy ovcí a koz má přispívat k udržení počtu chovaných a zároveň pasených zvířat, a tím pomoci nejen k udržení rázu krajiny v marginálních oblastech, ale také k produkci kvalitních faremních výrobků z těchto zvířat. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na počty pasených ovcí a koz chovaných žadatelem ve stanoveném období. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Dalšími podmínkami způsobilosti pro platbu jsou: chov a pastva ovcí a koz po stanovené období, řádná identifikace a evidence zvířat po stanovené období, stanoven minimální počet 14 ks zvířat k platbě, oprávněné k platbě jsou samice nad 12 měsíců, žadatel nesmí porušit zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., podpora bude poskytnuta na počet způsobilých zvířat na základě údajů v Ústřední evidenci. S ohledem na minoritní postavení sektoru a neustále klesající početní stavy není žádná další podmínka vhodná a mohla by působit spíše kontraproduktivně. CS 312 CS 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 2 794 948 EUR Plánovaná sazba podpory: 20,83 EUR/ks Minimální plánovaná jednotková částka: 17,71 EUR/ks Maximální plánovaná jednotková částka: 23,96 EUR/ks Plánované výstupy: 134 147 ks Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027, aby eliminovala zápornou souhrnnou rentabilitu a přiblížila se nulové souhrnné rentabilitě (v případě ovcí je predikována na cílovou hodnotu -9 % a v případě koz -4 %). Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu kusů ovcí a koz pro podporu na chov ovcí a koz v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírného snižování počtu chovaných zvířat, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Dle dat EUROSTAT činí celkové stavy ovcí v ČR 0,00003 % stavů v EU a celkové stavy koz v ČR představují 0,00002 % stavů v EU. Produkce skopového a kozího masa ČR má podíl 0,06 % na produkci EU. ČR má soběstačnost produkce skopového masa cca 98,9 %. Saldo zahraničního obchodu se skopovým a kozím masem je dlouhodobě záporné. Stavy koz a ovcí v ČR klesají. Je zřejmé, že vzhledem k uvedenému nemůže dojít k jakémukoli narušení jednotného trhu EU. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Od roku 2018 stavy ovcí i koz v ČR strmě klesají (ovce z 220 tis. ks na současných 180 tis. ks a kozy z 30 tis. ks na současných 25 tis. ks). Dle statistických ukazatelů je patrné, že chov ovcí, zejména pastevním způsobem, a chov koz je v ČR značně nerentabilní. Obecně malá a střední stáda jsou ustájena v objektech, které nebyly původně určeny k chovu ovcí a koz, což společně s administrativními problémy zřizování pastevních areálů a nízkou kvalitou pastevních porostů přináší i problémy z hlediska welfare. Dalším problémem je odbyt ovčí vlny, kdy náklady na stříhání jsou vyšší nežli cena v případě prodeje vlny. Zároveň v ČR není jakkoliv rozšířena zvyklost konzumovat skopové maso, což způsobuje jeho prodražování, a tedy nízký zájem o koupi ze strany potenciálních konzumentů daného typu masa. Současně se mezi problémy řadí záležitost nedostatečného řešení ekto- a endoparazitů ovcí a koz, Problematika odrohování kůzlat a koz či nárůst napadení ovcí a koz ze strany predátorů (zejm. vlci). Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti CS 313 CS Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Poskytování podpory má zlepšit rentabilitu chovu, stabilizovat příjmy a zachovat tak stávající chovy s možností investic např. do zabezpečení pastvin před predátory. Dále je cílem zlepšit konkurenceschopnost příjemců prostřednictvím zvýšení investičního potenciálu směrem ke kvalitě a uplatnění produktů na trhu. Oprávněnost CIS podpory vyplývá také z argumentu, kdy specializovaní chovatelé s více jak 20 % podílem tržeb z chovu ovcí a koz dosahují v letech 2016–19 příjmové úrovně ve výši 303 tis. Kč/AWU (představuje 46 % průměrné příjmové úrovně) a díky CIS a ostatním provozním podporám a redistribuční platbě se pro období 2023+ zvyšuje na úroveň 475 tis. Kč (dorovnání na 72 % úroveň průměrného příjmu). Intervence CIS na chov ovcí a koz má přispívat k udržení počtu ovcí a koz a tím zároveň pomoci k udržení rázu krajiny v marginálních oblastech, ale také k produkci kvalitních firemních výrobků z těchto zvířat. Daný sektor není v ČR jakkoliv rentabilní, není proto zájem ČR více zatěžovat chovatele administrativní náročností ve formě specifických a rozsáhlých podmínek způsobilosti. Podpora vázaná na produkci v odvětví ovcí a koz je zasazena do širšího spektra podpor, které cílí na dlouhodobé řešení identifikovaných obtíží v sektoru, tj. záporná rentabilita chovu a snižování počtu chovaných zvířat s dopadem do údržby krajiny a zachování rozmanitosti v marginálních oblastech. Zatímco podpora vázaná na produkci poskytuje okamžitou přímou podporu zemědělcům v odvětví chovu ovcí a koz pro zlepšení rentability, další nástroje z uvedeného spektra podporují dlouhodobé cíle – např. podpory z Programu rozvoje venkova – podpora investic na obnovu a modernizace podniků, zařízení pro zpracování, skladování, uvádění produktů na trh. Podpora provozování ekologického zemědělství má potom za cíl reagovat na společenskou poptávku a zlepšit tak uplatnění produkce z chovu ovcí a koz na trhu. Schválené národní dotační tituly mají za cíl zlepšení kvality produkce a užitkovosti, což se z dlouhodobého hlediska také podepíše na zlepšení konkurenceschopnosti producentů v odvětví ovcí a koz. O jaká odvětví se jedná? Skopové a kozí maso Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Odvětví chovu ovcí a koz je významné pro zachování zaměstnanosti, příznivé environmentální dopady a udržení biodiverzity. Pastevní chov ovcí a koz je realizován především v marginálních oblastech a v oblastech s přírodním omezením, proto při opouštění od tohoto stylu hospodaření hrozí reálné riziko opouštění půdy, nebo rozorávání travních porostů. Chov ovcí a koz a následné faremní zpracování má rovněž vliv na vytváření a udržování pracovních příležitostí. Většinou jsou ovce a kozy chovány na svažitých oblastech, kde není možná alternativní zemědělská produkce. Produkty chovu se řadí k vysoce hodnotným potravinám. Rostoucí důraz na spotřebu čerstvých a regionálních potravin zvyšuje význam zachování stavů ovcí a koz na území ČR. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: CS 314 CS objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 315 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 11.32.01 - sazba na ovce a kozy Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 11.32.01 - sazba na ovce a kozy Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu kusů ovcí a koz pro podporu na chov ovcí a koz v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírného snižování počtu chovaných zvířat, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 11.32.01 - sazba na ovce a kozy Plánovaná jednotková částka 20,83 20,83 20,83 20,29 21,37 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 17,71 17,71 17,71 19,28 20,31 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 23,96 23,96 23,96 21,30 22,45 O.11 (jednotka: Hlava) 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 794 282,01 2 794 282,01 2 794 282,01 2 721 842,63 2 866 721,39 13 971 410,05 CELKEM O.11 (jednotka: Hlava) 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 670 735,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 2 794 948,00 2 794 948,00 2 794 948,00 2 722 409,00 2 867 487,00 13 974 740,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 316 CS 12.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy Kód intervence (členský stát) 12.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy je podporou zvyšování kvality, stabilizace a vyrovnanosti hospodaření pěstitelů s jinak velmi výkyvnými výsledky zejména vlivem klimatu. Umožňuje udržet rozměr a kvalitu produkce tradiční plodiny, která je zlepšujícím prvkem v osevním postupu díky velkému množství organických zbytků, má příznivý vliv na udržování kvality půd, na různorodost osevních postupů a na biodiverzitu krajiny. Při tvorbě cukru se váže a zpracovává oxid uhličitý. Navrhovaná intervence je v souladu s cíli EU v SZP k podpoře životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělců s udržením cíle ukazatele Strategie. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na způsobilou výměru zemědělské půdy cukrové řepy. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Dále k podmínkám způsobilosti u dané intervence patří minimální výměra 1 ha zemědělské půdy evidované v CS 317 CS LPIS jako standardní orná půda, dodržení stanoveného minimálního množství použitého osiva a předložení smlouvy na dodávku cukrové řepy ke zpracování. Údaj minimálního množství použitého osiva (0,8 výsevní jednotky na jeden hektar) odpovídá osmdesáti tisícům rostlinám na jeden hektar (80 000 ks/ha), což je odbornými zájmovými organizacemi doporučená minimální hustota porostu cukrové řepy pro udržitelné pěstování jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 15 928 506 EUR Plánovaná sazba podpory: 259,12 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 233,21 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 285,03 EUR/ha Plánované výstupy: 61 471 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 cíleně dosáhla hodnoty v rozpětí 1–10 % pro jednotlivé komodity (v případě cukrové řepy je predikována na cílovou hodnotu 3,5 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci cukrové řepy v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Mezi obtíže, kterým v současné době sektor cukrové řepy čelí, patří zejména pokles ceny cukru na světovém, resp. evropském trhu z důvodu ukončení kvótového systému od října roku 2017. Pokles ceny se promítá do cen cukrové řepy, někteří pěstitelé ukončují pěstování řepy. S ohledem na zvýšení cen vstupů a konkurenci ziskovějších komodit je obtížné udržet produkci cukrové řepy v současném rozměru a konkurenceschopnou na tuzemském i evropském trhu. K problémům daného odvětví patří zároveň nižší úroveň výnosů a vysoká variabilita nákladů mezi třetinami nejlepších a nejhorších podniků a jejich rentability. Dále je to omezenost vhodné kvalitní půdy pro pěstování, omezenost vhodných pozemků. V posledním období je třeba stále více řešit také cenovou disparitu k nízkonákladovým komoditám. Ohrožující je také omezování a rušení neonikotinoidů k ošetření osiva cukrové řepy v raném stadiu vývoje. Dosud není adekvátní náhrada za tyto POR, proto budou pěstitelé nuceni je nahradit staršími POR. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti CS 318 CS Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Poskytnutí podpory posílí finanční zdroje a stabilitu pěstitelů řepy při současných cenových výkyvech dané komodity zejména z důvodu ukončení cukerných výrobních kvót v EU. Zároveň daná intervence posílí i samotnou udržitelnost z hlediska příznivého environmentálního vlivu při pěstování cukrové řepy na kvalitu půd a obecnou biodiverzitu krajiny. Intervence CIS na pěstování cukrové řepy je podporou zvyšování kvality, stabilizace a vyrovnanosti hospodaření pěstitelů s jinak velmi výkyvnými výsledky zejména vlivem klimatu. Intervence tedy cílí na zlepší konkurenceschopnosti a kvality. Z hlediska specifických podmínek způsobilosti ke zlepšení kvality je implementována podmínka na minimální výsevy a předložení smlouvy na dodávku cukrové řepy ke zpracování. O jaká odvětví se jedná? Cukrová řepa Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Cukrová řepa je tradiční plodina České republiky. S rozvojem této plodiny je úzce spjat i rozvoj zpracovatelského průmyslu - cukrovarů a lihovarů, který se významně podílel na hospodářském a sociálním růstu celého regionu. Daná komodita umožňuje svým dílem zachování pracovních míst v zemědělství. Zkušenosti s pěstováním cukrové řepy jsou nabývány až po řadě roků. Většina pěstitelů cukrové řepy v České republice jsou pěstitelé s dlouholetými zkušenostmi. Pěstování řepy je součástí činnosti cca 950 zemědělských subjektů v ČR s navazujícími profesemi a činnostmi. Cukrová řepa je zároveň vynikající přírodní zdroj organické hmoty do půdy - po sklizni kořene řepy zůstává na poli vysoký podíl rostlinných zbytků tj. až 40 % celkového biologického výnosu z celé rostliny. Cukrová řepa je v neposlední řadě také výborná složka rozmanitosti zemědělské rostlinné výroby v ČR. Vyhovuje požadavkům na střídání plodin a na správnou zemědělskou praxi tím, že významně obohacuje osevní postupy. Zároveň přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. V případě nepodpoření cukrové řepy dojde k rychlému propadu stávající plochy a k přechodu na nízkonákladové plodiny. Takový výsledek povede ke zhoršení střídání plodin, k ochuzení půdy o organickou hmotu, a tím k větší monokulturnosti zemědělství se všemi zejména agroekologickými dopady. Dalším aspektem by bylo naprosté nevyužití jednoúčelových vysokonákladných strojů pro sklizeň a pěstování a k růstu nezaměstnanosti. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) CS 319 CS 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 320 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 12.32.01 - sazba na cukrovou řepu Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 12.32.01 - sazba na cukrovou řepu Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci cukrové řepy v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 12.32.01 - sazba na cukrovou řepu Plánovaná jednotková částka 259,12 259,12 259,12 252,39 265,84 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 233,21 233,21 233,21 239,78 252,56 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 285,03 285,03 285,03 265,02 279,14 O.10 (jednotka: Hektary) 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 15 928 365,52 15 928 365,52 15 928 365,52 15 514 665,69 16 341 450,64 79 641 212,89 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 307 355,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 15 928 506,00 15 928 506,00 15 928 506,00 15 515 104,00 16 341 909,00 79 642 531,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 321 CS 13.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa Kód intervence (členský stát) 13.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.11. Počet osob, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence má udržet stávající počty chovaného skotu bez tržní produkce mléka a především má pomoci řešit zápornou rentabilitu výroby hovězího masa. Podpora chovu masných plemen skotu má přispívat k udržení chovaných zvířat ve vysoké genetické kvalitě, tak aby byli čeští chovatelé kvalitou produktu konkurenceschopní. Podpora má mimo jiné pomoci podnikům stabilizovat jejich příjmy, čímž jim může nepřímo pomoci k dalšímu rozvoji, jako je zpracování vlastní produkce, zapojení se do systému kvality či zlepšení marketingu. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na počet ks narozených masných telat v daném období. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Dále může být platba poskytnuta pouze na narozené masné tele a jeho chov na hospodářství žadatele minimálně po dobu 1 měsíce. Dalšími podmínkami jsou řádná identifikace a evidence zvířat, otec masného telete musí být registrován v Ústředním registru plemeníků v rámci stanovených masných plemen, matka masného telete CS 322 CS musí být vedena v nedojeném systému chovu a musí mít minimálně 50 % podíl krve masného plemene nebo jejich kombinace, žadatel nesmí porušit zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. Podpora bude poskytnuta na počet způsobilých zvířat na základě údajů v Ústřední evidenci. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 23 924 621 EUR Plánovaná sazba podpory: 128,52 EUR/ks Maximální plánovaná jednotková částka: 147,80 EUR/ks Minimální plánovaná jednotková částka: 109,25 EUR/ks Plánované výstupy: 186 148 ks Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 se cíleně přiblížila hodnotám u konkurenčních komodit rostlinné výroby dosahujících 20-40 % (v případě odchovu masných telat je predikována na cílovou hodnotu 21 %). Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu masných telat pro podporu na chov masného telete v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírných výkyvů v počtu chovaných zvířat, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. Dle dat EUROSTAT činí celkové stavy masného skotu v ČR 2% podíl stavů v EU. ČR má soběstačnost cca 120 %. Vývozy činí tedy cca 20 % (v podílu 80,3 % do EU, 19,7 % mimo EU), nedomníváme se, že v tomto objemu může dojít k jakémukoli narušení jednotného trhu EU ani ve vztahu k třetím zemím. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Vzhledem k záporné rentabilitě výroby hovězího masa, která je mimo jiné způsobena snižováním cen za jatečný skot, dochází v několika posledních letech ke snižování početních stavů krav specializovaných masných plemen zapojených do kontroly masné užitkovosti, což má za následek útlum ve šlechtění plemen skotu tohoto výrobního směru s postupným následkem dalšího prohlubování nerentability tohoto směru chovu skotu. Dalším problémem odvětví je fakt, že Česká republika vyváží produkt s nízkou přidanou hodnotou (1/3 jatečných zvířat z ČR je exportována), nikoliv produkt s vysokou přidanou hodnotou, tj. maso a výrobky z něj. Důvodem je nízká konkurenceschopnost a koncentrace masného zpracovatelského průmyslu. K další slabé stránce daného odvětví patří nízká domácí spotřeba hovězího masa, která je dána jednak vyšší cenou v porovnání s jinými druhy masa, tak i chybějící tradicí ke spotřebě výrobků z čistě hovězího masa. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti CS 323 CS Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Podporou masných telat se má zvýšit rentabilita chovu masného skotu tím, že bude chovatele motivovat ke zlepšování ukazatelů reprodukce a tím i ekonomické efektivitě chovu masného skotu. Dále zlepšit postavení producenta na trhu tím, že bude více motivován k investicím směřujícím ke zlepšení kvality masa. Cílem tohoto opatření je rovněž udržet chovaná zvířata ve vysoké genetické kvalitě a motivovat chovatele k přirozené obnově stáda a zachovat specializaci jednotlivých plemen dle různých podmínek přírodních oblastí České republiky. Proto u této intervence dochází oproti současnému nastavení ke kvalitativnímu posunu v rámci podmínky chovu masného plemene nejen po stránce otce jako plemenné býky, ale i krávy - matky, která musí mít nejméně 50 % podíl krve masného plemene a musí být v rámci způsobu chovu od 1. otelení chována v systému chovu bez tržní produkce mléka. Intervence CIS na produkci hovězího masa má z dlouhodobého hlediska primárně přispět k udržení chovaných zvířat ve vysoké genetické kvalitě (zlepšení jakosti). V provazbě na zlepšení jakosti jsou stanoveny i jednotlivé podmínky způsobilosti jako řádná evidence a identifikace zvířat, podíl krve masného plemene u matky telete či otec masného telete musí být řádně registrován v příslušném registru plemeníků. O jaká odvětví se jedná? Hovězí a telecí maso Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Chov masného skotu je klíčový pro jeho význam při udržování velmi velkých ploch trvalých travních porostů, kde je reálná hrozba, že v případě odchodu z tohoto odvětví z důvodu nízké rentability, tato činnost vykonávána nebude. S ohledem na skutečnost, že masný skot je chován především v marginálních oblastech a v oblastech s přírodním omezením, hrozí v případě trendu poklesu stavů skotu reálné riziko opouštění půdy, nebo rozorávání travních porostů, při změně hospodaření ze strany zemědělce. Chov skotu bez tržní produkce mléka zaujímá v komplexním pojetí ochrany přírody své nezastupitelné místo a lze říci, že současné nízké počty chovaného skotu jsou nedostatečné nejen z hlediska variability pěstování polních plodin a ochrany půdy před erozí, ale také i z hlediska mnoha dalších návazností jako je např. kvalita života venkovského obyvatelstva. Jedná se nejen o významnou nabídku pracovních příležitostí přímo v chovu hospodářských zvířat, ale také pracovní příležitosti spojené s následným zpracováním živočišných produktů a potřebou dalších služeb vstupujících do chovu zvířat (pícninářství, krmivářství, plemenářství, veterinární činnosti, výroba technologií pro chov hospodářských zvířat včetně stavebnictví, zpracovatelský masný průmysl, atd.). Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) CS 324 CS 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 325 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 13.32.01 - sazba na hovězí maso Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 13.32.01 - sazba na hovězí maso Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly vypočteny jako průměr deklarovaných počtu masných telat pro podporu na chov masného telete v rámci období 2015–2021. Vzhledem k tendenci mírných výkyvů v počtu chovaných zvířat, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 15 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 13.32.01 - sazba na hovězí maso Plánovaná jednotková částka 128,52 128,52 128,52 125,18 131,86 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 109,25 109,25 109,25 118,93 125,27 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 147,80 147,80 147,80 131,45 138,45 O.11 (jednotka: Hlava) 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 23 923 740,96 23 923 740,96 23 923 740,96 23 302 006,64 24 545 475,28 119 618 704,80 CELKEM O.11 (jednotka: Hlava) 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 930 740,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 23 924 621,00 23 924 621,00 23 924 621,00 23 303 690,00 24 545 551,00 119 623 104,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 326 CS 14.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin Kód intervence (členský stát) 14.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Cílem intervence je zvýšení soběstačnosti a konkurenceschopnosti v odvětví bílkovinných plodin, zlepšením rentability jejich pěstování. Podpora má také pomoci rozšíření výzkumu v oblasti výběru nových odrůd a druhů, zlepšování výnosů, obsahu bílkovin a stravitelnosti. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na způsobilý hektar. Předmětem podpory jsou hlavní bílkovinné plodiny pěstované v České republice (hrách (včetně pelušky), bob, lupina, sója, vojtěška, jetel), jejichž pěstování čelí ekonomickým potížím. Do podpory naopak nejsou zahrnuty bílkovinné plodiny (jako např. cizrna, čočka aj.), které se v České republice nepěstují či se pěstují v malém nerelevantní množství (vzhledem k nevyhovujícím klimatickým podmínkám pro pěstování). Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce, stanovena minimální výměra 1 ha zemědělské půdy evidované v LPIS jako standardní orná půda, podmínka pěstování bílkovinných plodin po stanovené období. Způsobilé bílkovinné plodiny jsou: hrách (včetně pelušky), bob, CS 327 CS lupina, sója, vojtěška, jetel, směs bílkovinných plodin nebo směs bílkovinných plodin s obilovinami nebo travami, přičemž bílkovinné plodiny musí tvořit v porostu více než 50 %. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 16 470 672 EUR Plánovaná sazba podpory: 61,68 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 67,85 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 55,51 EUR/ha Plánované výstupy: 267 000 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, tj. byla zachována možnost podpory pěstování bílkovinných plodin ve výši 2 % z rozpočtu na přímé platby. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 cíleně dosáhla hodnoty v rozpětí 1-10 % pro jednotlivé komodity (v případě bílkovinných plodin je predikována na cílovou hodnotu 3,8 %). Plánované výstupy byly stanoveny s ohledem na rozšíření spektra podporovaných plodin o směsi s travami. Proto byly průměrné deklarované počty hektarů pro tuto podporu za období 2018–2021 navýšeny o odhadované výměry pěstovaných směsí bílkovinných plodin s travami. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Hlavním problémem je záporná míra rentability pěstování bílkovinných plodin a jejich nízké dosahované výnosy. Příčinami jsou silná citlivost bílkovinných plodin na stav povětrnostních podmínek, vysoké náklady na osivo a nevyrovnané zrání jednotlivých rostlin v porostu (reakce na půdní podmínky, hustotu porostu, případně na zaplevelení nebo výskyt dalších redukujících faktorů). Podle nákladového šetření ÚZEI je nákladová rentabilita bílkovinných plodin převážně záporná, náklady na produkci jsou vyšší než cena, za kterou je produkce realizována. K dalším problémům daného odvětví patří náchylnost k chorobám a škůdcům, náchylnost k poškozování semen při výmlatu a posklizňovém ošetření a všeobecná citlivost na přebytek i nedostatek vláhy. Vzhledem k nízké rentabilitě, nízkým výnosům a konkurenci jiných plodin a bílkovinných surovin s příznivější ekonomickou realizací (zejména obiloviny, sójové extrahované šroty) se bílkovinné plodiny těžko uplatňují na trhu a jsou vůči uvedeným produktům málo konkurenceschopné. Zejména ve výrobě krmných směsích jsou jakožto zdroj bílkovin preferovány levnější a snadno dostupné suroviny (zejména sójové extrahované šroty GMO původu pocházející z dovozu). Tyto ekonomické obtíže jsou patrné v celé EU a dlouhodobě způsobují proteinový deficit EU. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti CS 328 CS Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? Poskytování podpory má pomoci zlepšit rentabilitu pěstování a zajistit tak stabilitu příjmů pěstitelům bílkovinných plodin. Intervence CIS na produkci bílkovinných plodin tak v dlouhodobém výhledu přispěje k lepšímu postavení producentů bílkovinných plodin, kteří budou více motivováni k investicím, inovacím, vhodným agrotechnickým postupům a používání kvalitních certifikovaných osiv, což povede zejména ke zvýšení výnosů bílkovinných plodin. Díky lepší rentabilitě a vyššímu příjmu pěstitelů se v dlouhodobém časovém horizontu bude postupně rozšiřovat nabídka rostlinných bílkovin pocházejících z domácích zdrojů, která tak bude schopná lépe čelit konkurenčnímu tlaku levnějších bílkovinných surovin, což ve středně až dlouhodobém výhledu přispěje ke zmírnění proteinového deficitu v EU. Zároveň tento trend, vzhledem k pozitivním dopadům pěstování bílkovinných plodin na životní prostředí, přispěje k dlouhodobým environmentálním cílům (např. snížení spotřeby minerálních hnojiv, zlepšení kvality a úrodnosti půdy díky vhodné rotaci plodin, snížení výskytu chorob pocházejících z mnohaletého udržování monokultur, zlepšení biodiverzity a udržitelnosti výroby krmiv a živočišné výroby). V dlouhodobém výhledu se rozvoj sektoru bílkovinných plodin též projeví nejen v oblasti využití pro krmiva, ale i oblastech ekologické produkce, kde hrají tyto plodiny důležitou roli, v oblasti prémiových geneticky nemodifikovaných krmiv a v neposlední řadě v oblasti potravinářského využití v souvislosti s aktuálními trendy zdravé výživy. Intervence CIS na produkci bílkovinných plodin cílí na zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Vzhledem k aktuálnímu proteinovému deficit v celé EU je hlavním záměrem této intervence zvýšit soběstačnost a konkurenceschopnost v odvětví bílkovinných plodin. Podmínky způsobilosti nejsou v daném sektoru CIS záměrně specializované, a to ve snaze o maximální podporu pro dané zemědělce, kteří bílkovinné plodiny pěstují. O jaká odvětví se jedná? Bílkovinné plodiny Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Bílkovinné plodiny jsou důležitým zdrojem rostlinných bílkovin ve výrobě krmiv i potravin. Velmi podstatný je i jejich agro-environmentální přínos. Jedna z nejvýznamnějších předností bílkovinných plodin je jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu. Své nezastupitelné místo mají proto v osevních postupech a v ekologickém hospodářství jako vynikající předplodina. Pěstování bílkovinných plodin vázajících vzdušný dusík má značný přínos k udržení půdní úrodnosti. Bílkovinné plodiny jsou zároveň vhodnou předplodinou fungující zejména jako přerušovač obilních sledů. V důsledku zakořeňování, osvojování živin, poutání vzdušného dusíku apod. zlepšují tyto plodiny fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Poutání vzdušného dusíku zabezpečuje dostatečný přísun dusíku a při zařazování těchto plodin do osevních sledů není půda zbytečně zatěžována umělým vpravováním hnojiv. Zároveň pěstování bílkovinných plodin přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Limity pro olejnatá semena v rámci listiny WTO EU (dohodaz Blair House): Zaměřuje se intervence na některou z plodin, na které se vztahuje dohoda (tj. na sóju, semena řepky, slunečnicová semena)?  Ano  Ne Rok podání žádosti 2023 2024 2025 2026 2027 semena řepky / semena řepky olejky CS 329 CS slunečnice (s výjimkou semen slunečnice cukrářského typu) sójové boby 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. 51 % Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 330 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 14.32.01 - sazba na bílkovinné plodiny Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 14.32.01 - sazba na bílkovinné plodiny Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, tj. byla zachována možnost podpory pěstování bílkovinných plodin ve výši 2 % z rozpočtu na přímé platby. Předmětem podpory jsou hlavní bílkovinné plodiny pěstované v České republice, jejichž pěstování čelí ekonomickým potížím. Do podpory naopak nejsou zahrnuty bílkovinné plodiny (jako např. cizrna, čočka aj.), které se v České republice nepěstují či se pěstují v malém nerelevantní množství (vzhledem k nevyhovujícím klimatickým podmínkám pro pěstování). Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny s ohledem na rozšíření spektra podporovaných plodin o směsi s travami. Proto byly průměrné deklarované počty hektarů pro tuto podporu za období 2018–2021 navýšeny o odhadované výměry pěstovaných směsí bílkovinných plodin s travami. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 14.32.01 - sazba na bílkovinné plodiny Plánovaná jednotková částka 61,68 61,68 61,68 60,08 63,28 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 55,51 55,51 55,51 57,09 60,13 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 67,85 67,85 67,85 63,09 66,45 O.10 (jednotka: Hektary) 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 16 468 560,00 16 468 560,00 16 468 560,00 16 041 360,00 16 895 760,00 82 342 800,00 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 1 335 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 16 470 672,00 16 470 672,00 16 470 672,00 16 043 199,00 16 898 146,00 82 353 361,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 331 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CS 332 CS 15.32 - Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor Kód intervence (členský stát) 15.32 Název intervence Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor Typ intervence CIS(32) – Podpora příjmu vázaná na produkci Společný ukazatel výstupů O.10. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Národní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.02 Posílit orientaci zemědělců generovat příjem z trhu a zvýšit jejich schopnost odolávat krizi Střední Ano P2.02 Posílit diverzitu zemědělské produkce Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.6 Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) R.8 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu vázanou na produkci určenou na zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence v podobě podpory příjmu vázané na produkci škrobových brambor, umožňuje pěstitelům zachovat stávající rozměr a kvalitu pěstování uvedeného užitkového směru brambor, zachovat komoditu brambor v osevním postupu, ve kterém mají jednoznačně roli zlepšující plodiny a tím udržovat a zlepšovat úrodnost půdy. Pěstování brambor v marginálních oblastech státu má i podpůrnou roli v zaměstnanosti obyvatelstva, dále je výsledkem podpora zlepšení zdraví porostů a s tím spojené zvýšení bezpečnosti brambor. Intervence bude nastavena v podobě roční platby na počet způsobilých hektarů. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, případně související s příjemcem, oblastí a případně jinými příslušnými povinnostmi. Podpora bude vyplácená pouze zemědělcům splňujícím podmínku aktivního zemědělce. Dále k podmínkám způsobilosti u dané intervence patří minimální výměra 1 ha zemědělské půdy evidované v LPIS jako standardní orná půda. K dalším povinnostem patří také podmínka pěstování škrobových brambor po stanovené období, prokázání dodávky škrobu ke zpracování ve výši min. 6 tun škrobu na ha a v poslední řadě také podmínka prokázání použití uznané sadby 2 t/ha. CS 333 CS Limit výsadby 2 tun uznané sadby brambor na ha plochy zajistí i s ohledem na proměnlivý průběh počasí ve vegetační sezóně potřebné množství brambor k dodávkám pro zpracovatelský průmysl (škrobárny). Toto množství sadby je vhodné pro optimální agrotechnická opatření, včetně použití omezeného množství pesticidů. Stanovené limity 6 tun škrobu z ha dlouhodobě zajistí prosperitu zpracovatelského průmyslu výroby bramborového škrobu navazujícího na pěstování škrobárenských brambor. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Rozsah a částky podpory Popis Plánovaná roční finanční alokace: 3 008 718 EUR Plánovaná sazba podpory: 538,33 EUR/ha Maximální plánovaná jednotková částka: 592,16 EUR/ha Minimální plánovaná jednotková částka: 484,50 EUR/ha Plánované výstupy: 5 588 ha Vysvětlení a odůvodnění jednotné jednotkové částky: Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Finanční alokace (obálka) byla stanovena tak, aby výsledná souhrnná rentabilita predikovaná na období let 2023–2027 se cíleně přiblížila hodnotám u konkurenčních komodit rostlinné výroby dosahujících 20-40 % (v případě škrobových brambor je predikována na cílovou hodnotu 11,5 %). Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci škrobových brambor v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 8 Další otázky/informace specifické pro typ intervence Odůvodnění obtíží, kterým čelí cílová odvětví / cílové produkce, popř. druhy zemědělské činnosti v takových odvětvích. Sektor škrobových brambor čelí v současné době zejména problémům z hlediska vysoké proměnlivosti realizačních cen a vlastních nákladů výrobku, jelikož nákladová rentabilita pro pěstování škrobových brambor byla v posledních letech vždy v záporných hodnotách. Dále sektor v posledních letech čelí také následkům narůstajících klimatických změn, které způsobují pravidelná zemědělská sucha v krajině, díky čemuž dochází k nižší úrovni výnosů. K dalším obtížím lze také uvést vysokou nákladovost a pracnost pěstování brambor (v porovnání s obilím 4x vyšší) či málo rozvinutá síť zpracovatelů bramborového škrobu, kdy jsou tak pěstitelé škrobových brambor nuceni danou komoditu dodávat zpracovatelům na dlouhé logistické vzdálenosti. Jaký je cíl intervence s ohledem na cílová odvětví / cílové produkce, resp. druhy zemědělské činnosti v takovém odvětví?  ke zlepšení konkurenceschopnosti  zlepšení jakosti  ke zlepšení udržitelnosti Jakým způsobem bude intervence řešit zjištěné obtíže související s tímto cílem (tj. vysvětlení cílení)? CS 334 CS Poskytnutím dané podpory dojde primárně k zajištění stability finančních příjmů pěstitelů při současných problémech s variabilitou realizačních cen a vlastních nákladů při pěstování škrobových brambor a tím i ke zvýšení samotné rentability. Zároveň má intervence i pozitivní dopad na udržitelnost z hlediska příznivého vlivu pěstování škrobových brambor na oblast životního prostředí, jelikož disponují rolí tzv. zlepšující plodiny v rámci osevního postupu, čímž dochází ke zvýšení úrodnosti půdy. Oprávněnost CIS podpory vyplývá také z argumentu, kdy specializovaní pěstitelé s více jak 20 % podílem tržeb z brambor dosahují v letech 2016–19 příjmové úrovně ve výši 490 tis. Kč/AWU (představuje 74 % průměrné příjmové úrovně) a díky CIS a ostatním provozním podporám a redistribuční platbě se pro období 2023+ zvyšuje na úroveň 613 tis. Kč (dorovnání na 93 % úroveň průměrného příjmu). Intervence CIS na produkci škrobových brambor cílí na zlepšení daného sektoru z hlediska zvýšení kvality. Mezi specifické podmínky způsobilosti v provazbě na zlepšení kvality jsou podmínka pěstování škrobových brambor po stanovené období, prokázání dodávky škrobu ke zpracování ve výši min. 6 tun škrobu na hektar a v poslední řadě také podmínka prokázání použití uznané sadby 2 t na hektar. O jaká odvětví se jedná? Brambory Odůvodnění významu cílových odvětví/produkcí, popř. druhů zemědělské činnosti v takových odvětvích Pěstování brambor pomáhá udržet zaměstnanost místního obyvatelstva nejen ve vlastní prvovýrobě, ale i v návazném zpracování. Jedná se celkem o cca 800 přepočtených pracovníků. V ČR se pěstují brambory pro výrobu škrobu na více jak 200 zemědělských farmách a podnicích. Podpora pěstování brambor pro výrobu škrobu vyrovnává rentabilitu s pěstováním nízkonákladových plodin (obilí, řepka a plodiny používané do bioplynových stanic – kukuřice na siláž). Rovněž pěstování škrobových brambor přispívá k zachování diverzity zjednodušujících se osevních postupů. V případě odstoupení od pěstování velmi rychle zastarává jednoúčelová pěstební a sklízecí technika. Případný návrat k pěstování brambor je pro zemědělce vzhledem k vysokým finančním nárokům na znovupořízení drahých strojů, ztráty znalostí a zkušeností pracovníků velmi obtížný až nereálný. Zároveň dochází ze strany zemědělců k úzké specializaci na obiloviny, nedodržování osevních postupů, a k následné degradaci půdy a dalším negativním jevům s tím spojeným. Vysvětlení, jak je intervence v souladu s rámcovou směrnicí o vodě (tj. 2000/60/ES). Soulad intervencí se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách, zkráceně RSV) je zajištěn její transpozicí a implementací do českého právního řádu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zodpovědnost za kontroly dodržování nese Česká inspekce životního prostředí a vodoprávní úřady. Dalším nástrojem ve vazbě na Společnou zemědělskou politiku je podmíněnost. Kontrolním orgánem je v tomto případě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je intervence částečně nebo zcela financována z navýšení pro bílkovinné plodiny (celkem maximálně 2 %) v souladu s čl. 96 odst. 3 nařízení SPR?  Ano  Ne Pokud je intervence zaměřena na směs luštěnin a trav: uveďte minimální procentní podíl luštěnin ve směsi. Neuvedeno Podpora příjmu vázaná na produkci poskytovaná na bource morušového je podporou založenou na zvířatech, přičemž použití „hlavy“ jako základní jednotky podpory vyžaduje předchozí objasnění následujících skutečností: objasněte prosím převodní poměr mezi touto jednotkou a „hlavou“ (tj. jak velká část této jednotky odpovídá „jedné hlavě“?) pro účely např. ukazatelů. Neuvedeno V komentáři je možné uvést další upřesnění (např. hmotnost vajec, kterou musí krabice obsahovat) CS 335 CS 9 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními článku 6.5 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (modrá kategorie podpor) Není relevantní CS 336 CS 11 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 15.32.01 - sazba na škrobové brambory Jednotná částka R.4; R.6; R.7; R.8 Vysvětlení a odůvodnění (včetně flexibility) 15.32.01 - sazba na škrobové brambory Plánovaná míra podpory navazuje na zkušenosti z minulého programovacího období 2015–2020, jehož analýzou bylo zjištěno, že určená částka přispívá ke stabilitě tohoto odvětví. Plánovaná jednotková částka pak byla stanovena na základě stanovené finanční alokace a plánovaných výstupů. Plánované výstupy byly stanoveny jako průměr deklarovaných počtů hektarů pro podporu na produkci škrobových brambor v rámci období 2015–2021. Vzhledem k celkové prozatímní stabilitě odvětví, byla minimální a maximální plánovaná jednotková částka vypočtena jako 10 % odchylka od stanovených plánovaných výstupů. 12 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 kalendářní rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 15.32.01 - sazba na škrobové brambory Plánovaná jednotková částka 538,33 538,33 538,33 524,36 552,30 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 484,50 484,50 484,50 498,14 524,69 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 592,16 592,16 592,16 550,58 579,92 O.10 (jednotka: Hektary) 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 008 188,04 3 008 188,04 3 008 188,04 2 930 123,68 3 086 252,40 15 040 940,20 CELKEM O.10 (jednotka: Hektary) 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 27 940,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 008 718,00 3 008 718,00 3 008 718,00 2 930 630,00 3 086 805,00 15 043 589,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 337 CS 5.2 Odvětvové intervence Ovoce a zelenina CS 338 CS Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků OP OZ.47 - dotace na operační program OZ Průměrná částka R.1; R.10; R.11; R.16; R.24; R.26; R.39; R.5; R.9 Popis OP OZ.47 - dotace na operační program OZ Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na operační program. Pro její stanovení byla použita hodnota vycházející z 3letého průměru stávajícího čerpání u organizací producentů a přizpůsobena očekávání nárůstu počtu organizací producentů. Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 OP OZ.47 dotace na operační program OZ Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 395 457,15 395 457,15 395 457,15 395 457,15 O.35 (jednotka: Operační programy) 23,00 24,00 25,00 25,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 9 095 514,46 9 490 971,61 9 886 428,77 9 886 428,77 38 359 343,61 CS 339 CS INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 64.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum Kód intervence (členský stát) 64.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - investice a výzkum Typ intervence INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně COMP(46(c)) zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace CONC(46(b)) soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje EMPL(46(k)) zlepšení podmínek zaměstnávání a zajištění souladu s povinnostmi zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152 PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano CS 340 CS 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Intervence cílí na pořízení nových technologií v uvedených oblastech (např. ochrana půdy, zvyšování úspory energie, omezování emisí, zvyšování odolnosti atd.), na podporu technického zázemí, budování a úpravu manipulačních prostor a skladů umožňující centralizaci nabídky a zlepšení kvality produkce, a tím zlepšení odbytu u velkých odběratelů. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 nařízení (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; b) nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů; d) snížení spotřeby vody; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; f) účinné a měřitelné snížení emisí skleníkových plynů nebo trvalé sekvestrace uhlíku; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; h) ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s pořízením výpočetní techniky 2. výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení, 3. výdaje spojené s pořízením technologií pro přípravu půdy (investice), 4. výdaje spojené s pořízením technologií pro ošetřování rostlin (investice), CS 341 CS 5. výdaje spojené s pořízením technologií pro sklizeň rostlin, 6. výdaje spojené s pořízením skleníků či foliových krytů nebo s vybavením skleníků, 7. výdaje spojené s budováním systémů síťových a foliových krytů, 8. výdaje spojené s pořízením zařízení pro environmentální opatření (např. pořízení mulčovačů apod.), 9. výdaje spojené s pořízením a zaváděním technologií šetrných vůči životnímu prostředí (investice), 10. výdaje spojené s pořízením a zaváděním technologií reagujících na změnu klimatu (investice), 11. výdaje spojené s pořízením technologií a zařízení ke zvýšení přirozené úrodnosti půd (investice), 12. výdaje spojené s pořízením technologií prodlužující trvanlivost produkce (investice), 13. výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce (investice), 14. výdaje spojené s pořízením technologií pro dopravu produkce k posklizňové úpravě či ke zpracování (investice), 15. výdaje spojené s pořízením přepravních zařízení udržujících kvalitu produkce (investice), 16. výdaje spojené s monitoringem kvality produkce (investice), 17. výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce (investice, např. stroje k lepení minietiket), 18. výdaje spojené s pořízením technologií pro třídění či balení produkce (investice), 19. výdaje spojené s vybudováním skladovacích a manipulačních prostor, 20. výdaje spojené se zvýšením hygieny a kvality skladovacích prostor (investice), 21. výdaje spojené se zpracováním vlastní produkce, 22. výdaje spojené s výzkumem z oblasti šetrných technologií pěstování ovoce a zeleniny, zejména z oblasti integrované produkce a ekologického zemědělství, zavádění inovativních postupů v oblasti sklizně, posklizňové úpravy a skladování, 23. výdaje spojené s pořízením závlahových technologií (kapková závlaha, mikropostřik) při splnění následujících specifických podmínek: o a) dosáhnout minimální procentické podíly úspory vody ve výši 5 % potenciálního snížení spotřeby vody a z toho 25 % skutečného snížení spotřeby vody na příslušnou produkční jednotku, o b) součástí vybudované závlahy musí být zařízení na měření spotřeby vody, o c) předložit platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, nebo platnou smlouvu/dohodu o dodávce vody s držitelem platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo vyjádření vodoprávního úřadu, že pro danou investici není povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nezbytné, ze kterého vyplývá, že navrhovaná závlaha nepovede ke zhoršení stavu předmětného vodního útvaru, který je zdrojem vody pro závlahu, o d) závazek žadatele (ex-ante hodnocení), že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení potenciál dosáhnout úspory vody – platí pouze v případě, kdy nově budovaná závlaha nahrazuje částečně či zcela stávající závlahu na daném místě, nedochází ke zvětšení zavlažované plochy, o e) předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že daná investice nebude mít nepříznivý dopad na životní prostředí – platí pouze v případě závlah na nových plochách, dochází ke zvětšení zavlažované plochy, o f) v případě, že součástí budované závlahy bude nádrž (nová nádrž nebo půjde o vylepšení stávající nádrže), předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že nedojde k nepříznivému dopadu na životní prostředí; 24. personální náklady související s prováděním intervence, 25. investice do hmotných aktiv týkající se systémů, které vyrábějí energii, pokud množství vyrobené energie nepřekročí množství, které lze každoročně využít na běžné činnosti příjemce. CS 342 CS Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s povahou, cíli a zamýšleným použitím. Dlouhodobá nabytá hmotná i nehmotná aktiva zůstávají ve vlastnictví případně v držbě příjemce až do konce doby fiskální amortizace nebo po dobu nejméně tří let. Každé z těchto období se počítá ode dne nabytí aktiva nebo ode dne, kdy je aktivum dáno příjemci k dispozici. Podpora investic do hmotných a nehmotných aktiv, včetně investic v rámci leasingových smluv, může být financována jednorázovou platbou nebo formou splátek, které byly případně schváleny v operačním programu. V rámci operačního programu: 1. o se musí alespoň 15 % výdajů vztahovat na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) f) (CLIMA); o se musí alespoň 2 % výdajů vztahovat na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) (REDE); o musí být obsaženy 3 nebo více opatření souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA); o pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v rámci PRV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Omezení ve výši 50 % se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu nebo v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu (čl. 52 odst. 4 a 5 nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní CS 343 CS 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 12 a 2(a). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 344 CS ADVI1(47(1)(b)) - – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 68.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Poradenství a technická pomoc Kód intervence (členský stát) 68.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Poradenství a technická pomoc Typ intervence ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CONS(46(i)) zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu EMPL(46(k)) zlepšení podmínek zaměstnávání a zajištění souladu s povinnostmi zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152 REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora CS 345 CS R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Cílem je doplnit systém poradenství a výzkumu směrovaný na inovativní postupy, zajistit přenos informací a znalostí, využívat výsledků výzkumu při pěstování plodin, uplatnit v systému poradenství nové a inovativní postupy při pěstování a ochraně plodin při zajištění vysoké kvality produkce, a zlepšovat podmínky zaměstnávání. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s předáním či získáním odborných informací z oblasti šetrných technologií pěstování ovoce a zeleniny, zejména z oblasti integrované produkce a ekologického zemědělství, zavádění inovativních postupů v oblasti sklizně, posklizňové úpravy, skladování a odbytu produkce, 2. výdaje spojené se získáním nebo předáváním odborných informací o environmentálních tématech, o kontrole chorob a škůdců, jakosti produktů, o dohledatelnosti produktů, o zlepšení a udržení vysoké kvality produkce, 3. personální náklady spojené s poradenskou činností, 4. výdaje spojené s bezpečností pracovního prostředí (např. školení). Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. V rámci operačního programu:  se musí alespoň 2 % výdajů vztahovat na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) (REDE). 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. CS 346 CS Omezení ve výši 50 % se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu (čl. 52 odst. 4 nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(d). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 347 CS TRAINCO(47(1)(c)) - – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 76.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení Kód intervence (členský stát) 76.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odborná příprava a školení Typ intervence TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně CONS(46(i)) zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano CS 348 CS 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Intervence cílí na praktické a teoretické vzdělávání, na výměnu informací a osvědčených postupů a jejich zavedení do zemědělské praxe, přednášková činnost související s udržitelnými metodami ochrany proti škodlivým organismům, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin, přizpůsobování se změně klimatu a s jejím zmírňováním, a s využíváním organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a na termínovém trhu. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; b) nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů; d) snížení spotřeby vody; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; f) účinné a měřitelné snížení emisí skleníkových plynů nebo trvalé sekvestrace uhlíku; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; h) ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. výdaje spojené se vzděláním a přednáškovou činností, včetně personálních nákladů (např. pronájem prostor, výstavní plochy či sálu, ubytování, doprava aj.); 2. výdaje spojené s výzkumem a předáváním znalostí a osvědčených postupů do zemědělské praxe. CS 349 CS Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. V rámci operačního programu:  se musí alespoň 15 % výdajů vztahovat na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA);  se musí alespoň 2 % výdajů vztahovat na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) (REDE). 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Omezení ve výši 50 % se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu (čl. 52 odst. 4 nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(d). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 350 CS ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce 67.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Ekologická nebo integrovaná produkce Kód intervence (členský stát) 67.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Ekologická nebo integrovaná produkce Typ intervence ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis CS 351 CS Popis intervence a podmínky způsobilosti: Podpora přechodu na produkci šetrnou vůči životnímu prostředí, která je odolná vůči změnám klimatu, obnova zachování a zlepšení ekosystémů, podpora účinného využívání zdrojů. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů; d) snížení spotřeby vody; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; h) ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. výdaje na opatření a služby spojené s pořízením a zaváděním technologií šetrných vůči životnímu prostředí, 2. výdaje spojené s pořízením technologií a zařízení ke zvýšení přirozené úrodnosti půd (neinvestice), 3. výdaje spojené s nechemickými metodami ochrany rostlin, 4. výdaje na monitorování škodlivých organismů, 5. personální náklady související s prováděním intervence. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. V rámci operačního programu:  se musí alespoň 15 % výdajů vztahovat na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA);  se musí alespoň 2 % výdajů vztahovat na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) (REDE);  musí být obsaženy 3 nebo více opatření souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA); o pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického CS 352 CS zemědělství stanovených v rámci PRV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Omezení ve výši 50 % se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu nebo v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu (čl. 52 odst. 4 a 5 nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 12. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 353 CS TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 66.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce Kód intervence (členský stát) 66.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - odbyt produkce Typ intervence TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CONC(46(b)) soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Cílem intervence je zkvalitnění v oblasti soustředění nabídky produktů určených pro uplatnění na trhu prostřednictvím zlepšeného odbytu produkce. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. CS 354 CS Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s pořízením technologií pro dopravu produkce k posklizňové úpravě či ke zpracování (neinvestice), 2. výdaje spojené s pořízením přepravních zařízení udržujících kvalitu produkce (neinvestice), 3. výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce (neinvestice), 4. výdaje spojené s pořízením technologií pro třídění či balení produkce (neinvestice), 5. výdaje spojené s úpravou skladovacích a manipulačních prostor, 6. výdaje spojené se zvýšením hygieny a kvality skladovacích prostor (neinvestice), 7. pronájem nebo pacht skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů, 8. personální náklady související s prováděním intervence, 9. výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce (např. minietiketky). Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(g). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu CS 355 CS produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 356 CS PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů 69.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Propagace a zvyšování spotřeby produktů Kód intervence (členský stát) 69.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - Propagace a zvyšování spotřeby produktů Typ intervence PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CONS(46(i)) zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu MARKET(46(h)) propagace produktů a uvádění produktů na trh Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Edukace spotřebitelů, zvýšení informovanosti spotřebitelů o podmínkách kvalitní rostlinné produkce, zvyšování spotřeby čerstvého ovce a zeleniny, zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti a kvalitě produktů. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. CS 357 CS Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech jakosti, které se na metody produkce v Unii uplatňují; b) zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii a zlepšit jejich postavení v Unii i mimo ni pro jiná odvětví než pro odvětví vína; c) zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie v Unii i mimo ni; d) zvýšit tržní podíl zemědělských produktů Unie a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii konkrétně se zaměřením na trhy ve třetích zemích, které mají největší potenciál růstu; e) přispět k případné obnově normálních tržních podmínek na trhu Unie v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných zvláštních problémů; f) zvýšit povědomí o udržitelné produkci; g) zvýšit povědomí spotřebitelů o značkách nebo ochranných známkách organizací producentů a nadnárodních organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny. Propagační materiál pro generickou reklamu a propagaci značek kvality/jakosti musí být nést symbol Evropské unie a obsahovat prohlášení „Financováno Evropskou unií“. Symbol a prohlášení by měly být zobrazeny v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 821/2014. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s aktivním marketingem, 2. personální náklady související s prováděním intervence, které nesmí spolu se správními náklady překročit 50 % celkových nákladů na intervenci, 3. výdaje spojené s propagací obchodní značky organizace producentů, 4. výdaje spojené s propagací značek jakosti, 5. výdaje spojené s propagací způsobů (metod) produkce, režimů jakosti a kvality produktů (včetně nových odrůd). Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. CS 358 CS Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(f). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 359 CS QUAL(47(1)(g)) - – zavádění systémů sledování a certifikace 65.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce (režimy jakosti) Kód intervence (členský stát) 65.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - kvalita produkce (režimy jakosti) Typ intervence QUAL(47(1)(g)) – zavádění systémů sledování a certifikace Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy COMP(46(c)) zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Cílem intervence je zajistit zvyšování obchodní hodnoty a kvality, a bezpečnosti produkce v prostředí, ve kterém narůstá konkurence na trhu vzhledem ke zvyšujícím se nárokům spotřebitelů. CS 360 CS O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. výdaje související se zavedením a prováděním režimů jakosti, 2. personální náklady související se zavedením a prováděním režimů jakosti. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(e). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 361 CS TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 74.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace Kód intervence (členský stát) 74.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - systémy certifikace Typ intervence TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy COMP(46(c)) zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: CS 362 CS Zajistit dostatečnou úroveň kvality produkce prostřednictvím implementace certifikačních systémů, zvyšování přidané hodnoty, kvality a bezpečnosti produkce v prostředí zvyšující se konkurence na trhu a zvyšujících se nároků spotřebitelů. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. personální náklady vyplývající z opatření ke zlepšení a udržení vysoké úrovně jakosti, 2. výdaje spojené s vybavením k monitoringu kvality produkce (neinvestice), 3. výdaje spojené s pořízením technologií prodlužující trvanlivost produkce (neinvestice), 4. výdaje spojené s certifikací a bezpečností produktů, 5. výdaje spojené s certifikací procesu řízení. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) CS 363 CS Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(e). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 364 CS CLIMA(47(1)(i)) - – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 75.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu Kód intervence (členský stát) 75.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - zmírňování změny klimatu Typ intervence CLIMA(47(1)(i)) – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.16 Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobě biomateriálů CS 365 CS R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí, které je odolné vůči změnám klimatu. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů; d) snížení spotřeby vody; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; h) ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. neinvestiční výdaje na opatření a služby spojené s pořízením a zaváděním technologií reagujících na změnu klimatu, 2. výdaje spojené s protierozními opatřeními a opatřeními k šetrnému hospodaření s vodou v krajině, 3. výdaje spojené se zvýšením biodiverzity, např. introdukce opylovačů (včetně formou služby), 4. výdaje spojené s pořízením netkaných textilií na pokrytí porostu, 5. výdaje na zavedení a provoz vratných obchodních obalů, 6. personální náklady související s prováděním intervence, 7. výdaje spojené s roubováním rostlin pro produkci ve venkovních/polních i krytých podmínkách, uznatelným výdajem je rozdíl mezi neroubovanými a roubovanými rostlinami (tzn. způsobilým výdajem je pouze samotné roubování rostlin). Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. V rámci operačního programu: CS 366 CS  se musí alespoň 15 % výdajů vztahovat na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA);  se musí alespoň 2 % výdajů vztahovat na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) (REDE);  musí být obsaženy 3 nebo více opatření souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) (PROMO) a f) (CLIMA); o pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v rámci PRV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Omezení ve výši 50 % se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu nebo v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu (čl. 52 odst. 4 a 5 nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 12. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 367 CS WITHD(47(2)(f)) - – stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení 71.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu Kód intervence (členský stát) 71.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu Typ intervence WITHD(47(2)(f)) – stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělování nebo dalšího určení, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Cílem je stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro OP při narušení trhu. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. CS 368 CS Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. výdaje spojené se stahováním z trhu, 2. náklady na přepravu u bezplatné distribuce produktů. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. Výše náhrad u jednotlivých produktů pokud nejsou stanoveny v Příloze V nařízení Komise (EU) 2022/126, jsou stanoveny v nařízení vlády č. xx/2023 Sb., a to včetně lhůt pro ohlašování, náhrad za přepravu a dalších podmínek. V rámci operačního programu nesmí výdaje na intervence podle čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) (stažení z trhu, zelená sklizeň a nesklízení) přesáhnout třetinu celkových výdajů. Produkty stažené z trhu mohou být bezplatně distribuované do:  a) potravinových bank,  b) domova pro seniory, domova pro osoby se zdravotním postižením, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, azylového domu, terapeutické komunity nebo sociálně terapeutické dílny podle zákona o sociálních službách,  c) základní nebo střední školy podle školského zákona,  d) školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo do školského zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nebo  e) zdravotnického zařízení lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách,  f) nápravného zařízení. Produkty stažené z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci se použijí v zařízení pro nepotravinářské zpracování pro energetické účely s výjimkou výroby alkoholu, nebo mohou být dodány ke zkrmení do zoologických zahrad. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. CS 369 CS Omezení ve výši 50 % se zvýší na 100 % případě, že stažené ovoce a zelenina z trhu je v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:  i) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;  ii) bezplatně se distribuují mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22 nařízení (EU) č. 1308/2013 a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijímají všechna nezbytná opatření k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními (čl. 52 odst. 6 písm. a) nařízení o SPR). Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Je řazeno do žluté kategorie. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 370 CS GREEN(47(2)(g)) - – zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů 72.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň Kód intervence (členský stát) 72.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň Typ intervence GREEN(47(2)(g)) – zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro OP při narušení trhu CS 371 CS O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora:  výdaje spojené se sklízením nezralého ovoce a zeleniny. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4% celkových způsobilých nákladů na provozní fond. Výše náhrad je na úrovni 90 % míry podpory na stažení z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci pro stejný produkt, které jsou stanoveny v nařízení Komise (EU) 2022/126 nebo v nařízení vlády č. xx/2023 Sb. Lhůty pro ohlašování a další podmínky jsou stanoveny v nařízení vlády č. xx/2023 Sb. V rámci operačního programu nesmí výdaje na intervence podle čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) (stažení z trhu, zelená sklizeň a nesklízení) přesáhnout třetinu celkových výdajů. Intervence doplňuje běžné pěstitelské postupy, liší se od nich a týká se 100 % očekávané produkce dotyčného produktu na daném pozemku. Zelená sklizeň se provádí ve vegetačním období, ještě než produkt dosáhne komerčně využitelného stádia. K zelené sklizni se nepřistoupí u ovoce a zeleniny, jejichž normální sklizeň již začala a je sklizena již významná část normální sklizně, s výjimkou trvá-li období sklizně u daného ovoce či zeleniny déle než 1 měsíc. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. CS 372 CS 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Je řazeno do žluté kategorie. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 373 CS NOHAR(47(2)(h)) - – nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou 77.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení Kód intervence (členský stát) 77.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: nesklízení Typ intervence NOHAR(47(2)(h)) – nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pro OP při narušení trhu CS 374 CS O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora:  výdaje spojené s nesklízením ovoce a zeleniny. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4% celkových způsobilých nákladů na provozní fond. Výše náhrady je na úrovni 90 % míry podpory na stažení z trhu pro jiné účely než k bezplatné distribuci pro stejný produkt, které jsou stanoveny v nařízení Komise (EU) 2022/126 nebo v nařízení vlády č. xx/2023 Sb. Lhůty pro ohlašování a další podmínky jsou stanoveny v nařízení vlády č. xx/2023 Sb. V rámci operačního programu nesmí výdaje na intervence podle čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) (stažení z trhu, zelená sklizeň a nesklízení) přesáhnout třetinu celkových výdajů. Intervence doplňuje běžné pěstitelské postupy, liší se od nich a týká se 100 % očekávané produkce dotyčného produktu na daném pozemku. K nesklízení se nepřistoupí, pokud již byla v dané oblasti sklizena významná část či celá komerční produkce, s výjimkou trvá-li období sklizně u daného ovoce či zeleniny déle než 1 měsíc. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní CS 375 CS 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Je řazeno do žluté kategorie. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 376 CS HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 70.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce Kód intervence (členský stát) 70.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce Typ intervence HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: CS 377 CS cílem je stabilizovat příjmy zemědělců, snižovat rizika pěstitelské činnosti spojené s nepříznivými klimatickými podmínkami nebo přírodními katastrofami. O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora:  výdaje spojené se zajištěním stability podnikatelského prostředí pomocí podpory pojištění do 80 % za předpokladu, že pojistná smlouva obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny. Je možná dodatečná vnitrostátní podpora na pojištění, ale celková podpora z veřejných prostředků na pojištění nesmí přesáhnout 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor CS 378 CS Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 379 CS COACH(47(2)(j)) - – poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům 78.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení Kód intervence (členský stát) 78.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení Typ intervence COACH(47(2)(j)) – poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Tzv. koučování má stabilizovat příjmy zemědělců, souží k výměně informací a osvědčených postupů souvisejících s prováděním opatření pro předcházení krizím, podpora zřizování nových organizací producentů, jejich slučování či připojování producentů ke stávajícím organizacím producentů. CS 380 CS O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Mezi hlavní cíle intervence patří: a) výměna osvědčených postupů ohledně intervencí pro předcházení krizím a jejich řešení, které příjemci pomohou těžit ze zkušeností s prováděním intervencí pro předcházení krizím a řízení rizik; b) podpora zřizování nových organizací producentů, slučování stávajících organizací nebo opatření umožňujících individuálním producentům připojit se ke stávající organizaci producentů, jakož i poskytování poradenství seskupením producentů v jejich snaze dosáhnout uznání jako organizace producentů podle nařízení (EU) č. 1308/2013; c) vytváření příležitostí k navazování kontaktů pro poskytovatele a adresáty odborného vedení, především marketingové kanály, jako prostředek předcházení krizím a jejich řešení. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s organizováním a poskytováním odborného vedení organizacím producentů i jednotlivých producentů na území EU, 2. cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní příspěvky poskytovatele. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. Poskytovatelem odborného vedení je organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů. Adresátem odborného vedení je organizace producentů, nadnárodní organizace producentů nebo individuální producenti, kteří jsou členy, nebo nečlenské subjekty organizace producentů. Intervenci nelze zadat vnějšímu subjektu. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Omezení ve výši 50 % se zvýší na 100 % případě opatření souvisejícího s poskytováním odborného vedení jiným organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud tyto organizace producentů pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 53 odst. 2 nařízení o SPR, nebo jednotlivým producentům. CS 381 CS Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(d). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 382 CS COMM(47(2)(l)) - – komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů 73.47 - Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň Kód intervence (členský stát) 73.47 Název intervence Intervence v sektoru ovoce a zeleniny - prevence krizí a řízení rizik: informační kampaň Typ intervence COMM(47(2)(l)) – komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis SK Slovensko CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Prostřednictvím nadnárodní organizace producentů 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Ovoce a zelenina Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Cílem je stabilizovat příjmy zemědělců, zvyšovat povědomí spotřebitelů O intervenci žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která je uznaná podle nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013. Příjemce podpory je organizace producentů, družstvo nebo společnost s ručením omezeným, která je založena a ovládána producenty v odvětví ovoce a zeleniny dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013, ve znění pozdějších předpisů, a má schválený operační program. CS 383 CS Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s komunikačními akcemi na zvýšení povědomí a informování spotřebitelů o ovoci a zelenině, 2. výdaje spojené s pronájmem prostor nebo výstavní plochy, nacházející se na území EU, 3. personální náklady související s prováděním intervence, které však nesmí překročit 50 % celkových nákladů na intervenci. Správní náklady (bez prokazování výdajů) nepřekročí 4 % celkových způsobilých nákladů na provozní fond. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů. Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 %, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j) nařízení o SPR. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů se toto omezení zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z podmínek stanovená v čl. 52 odst. 3 nařízení o SPR. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota zpracované produkce se vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty těchto zpracovaných produktů. Tato paušální sazba je uvedena v čl. 31 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně 3leté a nejvýše 7leté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(d). Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 384 CS Včelařské produkty ADVIBEES(55(1)(a)) - – poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace Kód intervence (členský stát) 57.55 Název intervence Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace Typ intervence ADVIBEES(55(1)(a)) – poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Návaznost na specifický cíl: Tato intervence využívá silnou stránku českého včelařství, a to dlouholetou tradici v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, což je základní předpoklad pro posílení odborné úrovně chovatelů včel, kteří mají často konzervativní přístup k některým novým včelařským poznatkům a metodám. Ze strany některých chovatelů včel je mnohdy podceňována biologická zákonitost chovu a vývoje včelstev, což může vést ke stresovým situacím v chovaných včelstvech s následky možného rozvoje onemocnění včel včetně nedodržování základní zootechnické praxe. Tato intervence by měla těmto situacím předejít a měla by vést v dlouhodobém horizontu k zvýšení odborné úrovně chovatelů včel. Touto podporou dojde jednak k posílení CS 385 CS některých identifikovaných slabých stránek českého včelařství v oblasti nedostatečné odborné úrovně chovatelů včel, ale zároveň k posílení identifikovaných příležitostí v rámci SWOT analýzy (např. zvýšení zájmu o chov včel, zejména u mladší populace obyvatelstva nebo rostoucí zájem veřejnosti o stav životního prostředí a aktivní zapojení mladších generací do ochrany životního prostředí a propojování s ostatními blízkými tématy). K zajištění těchto příležitostí je nutno tedy tuto intervenci cílit i na podporu včelařských kroužků (vzdělávání dětí a mládeže), protože bez mladé generace lidí mající zájem o stav životního prostředí a o včelařství, nelze zajistit v dlouhodobém horizontu stabilní chov včelstev na území České republiky. Současně se zvyšující se úrovní odborných znalostí chovatelů včel dochází k předejití některých identifikovaných hrozeb, jako jsou bezprostřední rizika související se zhoršením zdravotního stavu včelstev, používání nepovolených látek k léčení včelstev, apod. Čím vyšší bude odborná úroveň chovatelů včelstev, tím nižší bude úroveň rizika v propuknutí identifikovaných hrozeb. Vysoký počet včelařů a chovaných včelstev v ČR vyžaduje kontinuální vzdělávání v oboru. Pro přehled v ČR bylo v roce 2020 celkem 64 105 včelařů, kteří obhospodařovali 694 086 včelstev. Sektorová intervence je zaměřena na podporu získávání teoretických a praktických znalostí z oblasti včelařství pro chovatele včel. Vzdělávání chovatelů včel bude realizováno formou pravidelné výuky prostřednictvím včelařských škol (resp. pořadatelů vzdělávacích akcí) a formou odborných přednášek, tzn. vzdělávání bude zaměřeno na hromadné, nikoliv individuální vzdělávání. Individuální poradenství v sektoru včelařství bude zajištěno formou intervence 54.78 – Podpora poradenství (KNOW(78) – Výměna znalostí a šíření a informací), která je podporována z EZFRV. Vzdělávání chovatelů včel bude zajištěno kvalifikovanými odborníky s úzkou specializací na jednotlivá témata v oboru včelařství (například se specializací na zdravotní stav včelstev, včelí pastvu, apod.). Rovněž je tato sektorová intervence zaměřena na práci s dětmi a mládeží, a to prostřednictvím organizování včelařských kroužků. Včelařské kroužky pro děti a mládež jsou vedeny zkušenými odborníky a praktiky z oboru včelařství, což přináší pozitivní přínos nejen pro tuto skupinu, ale i pro širokou veřejnost. Sektorová intervence cílí k podpoře rozšíření přehledu o možných budoucích povoláních v oblasti resortu zemědělství pro děti a mládež. Výchova nových kvalitních včelařů od dětského věku zaručuje rozvoj a stabilitu tohoto oboru. Zvyšování odborné úrovně chovatelů včel bude rovněž zajištěno formou pořádáním výstav a kulturních akcí v oblasti včelařství. Pořádání výstav a kulturní akce budou zajišťovat zejména včelařské spolky, které díky své široké organizační struktuře jsou schopny zajistit výstavy po celém území České republiky. Podpora výše uvedených cílů je základem pro zajištění a realizaci specifikovaného cíle S02, protože bez odborně vzdělaných včelařů a znalostí o oboru včelařství mezi laickou veřejností nelze zajistit rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti českého včelařství a zlepšování tržní orientace na produkci kvalitních medů a včelích produktů. Rovněž odborná znalost včelařů a povědomí laické veřejnosti o prospěšnosti včelařství je zárukou pro dosažení cíle S06, protože dlouhodobě udržitelný chov včel je garancí zajištění biologické rozmanitosti krajiny. Podmínky způsobilosti: Podpora bude poskytována následovně:  pořádání vzdělávací akce pro chovatele včel Finanční podpora bude poskytnuta na vzdělávání chovatelů včel prostřednictvím vzdělávacího zařízení, které splňuje podmínky pro vzdělávání, a které jsou identifikovány národním právním předpisem. CS 386 CS Vzdělávací zařízení musí disponovat kvalifikovanými přednášejícími, kteří zajistí samotné vzdělávání chovatelů včel. Každé vzdělávací zařízení musí mít zavedenou evidenci přednášejících vzdělávacích akcí pro chovatele včel. Vzdělávací akce pro chovatele včel musí být vedené kvalifikovanými přednášejícími, a to vždy na dané téma stanovené právním předpisem (například téma v oblasti nemocí včelstev). Podpora je poskytována přes žadatele (vzdělávací zařízení), který žádá o podporu za jednotlivé pořadatele vzdělávacích akcí (např. včelařské spolky), čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci a zajištění rovnoměrného pořádání vzdělávacích akcí na území České republiky. Podmínkou způsobilosti je, že předmětná vzdělávací akce musí proběhnout ve stanoveném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora je poskytována oprávněnému žadateli jedenkrát ročně za všechny uskutečněné akce v daném rozhodném období. Vzdělávání je určené pro chovatele včel. Podmínkou způsobilosti je dodržení minimální doby výuky každé vzdělávací akce uskutečněné v daný den, včetně zajištění minimálního počtu chovatelů včel, kteří se účastní dané vzdělávací akce.  pořádání včelařského kroužku pro děti a mládež Finanční podpora bude poskytnuta na podporu vedoucích včelařských kroužků pro děti a mládež prostřednictvím vzdělávacího zařízení, které splňuje podmínku pro vzdělávání, a které jsou identifikovány národním právním předpisem. Vzdělávací zařízení musí mít zavedenou evidenci vedoucích včelařských kroužků, kteří zajišťují jednotlivé včelařské kroužky. Včelařské kroužky pro děti a mládež musí být vedené vedoucími včelařských kroužků, a to vždy na dané téma stanovené právním předpisem. Podpora je poskytována přes žadatele (vzdělávací zařízení), který žádá o podporu za vedoucí včelařských kroužků pro děti a mládež, čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci a zajištění rovnoměrného pořádání kroužků na území České republiky. Podmínkou způsobilosti je, že předmětný včelařský kroužek musí proběhnout ve stanoveném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora je poskytována jedenkrát ročně za všechny uskutečněné akce v daném rozhodném období. Vzdělávání je určené pro děti a mládež. Podmínkou způsobilosti je dodržení minimální doby včelařského kroužku uskutečněného v daný den, včetně zajištění minimálního počtu dětí a mládeže, kteří se účastní daného včelařského kroužku.  pořádání výstav Finanční podpora na pořádání výstav bude poskytována včelařskému spolku, který splňuje náležitosti stanovené právním předpisem. Podmínkou způsobilosti je, že daná výstava musí proběhnout ve stanoveném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora je poskytována jedenkrát ročně za všechny uskutečněné výstavy v daném rozhodném období. Mezi způsobilé výdaje patří náklady související s pořádáním či účastí na výstavě, a které budou jasně vymezeny v právním předpise. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Způsobilí příjemci:  vzdělávací zařízení  včelařské spolky  vedoucí včelařských kroužků a mládeže 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu CS 387 CS Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou jednotkového nákladu. Míra podpory může být až 100 % způsobilých nákladů, tzn. že stanovené sazby za vzdělávací akci mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů souvisejících s uspořádáním vzdělávací akce. Skutečné náklady na vzdělávací akci jsou rozdílné a závislé na mnoha proměnných (například cena za pronájem místnosti, kde se bude vzdělávací akce konat). Tyto proměnné pak ovlivňují finální skutečnou cenu vzdělávací akce v daném místě. Poskytnutý finanční příspěvek (sazba za vzdělávací akci) pak může, ale nemusí pokrýt 100 % skutečné ceny vzdělávací akce. Konkrétní sazby za vzdělávací akce, kroužky pro děti a mládež, popřípadě procentuální finanční příspěvek za skutečně vynaložené náklady související s pořádáním výstav budou podrobně uvedeny formou právního předpisu. Sazby za vzdělávací akce a kroužků pro děti a mládež budou stanoveny na základě zkušeností z čerpání finančních prostředků z minulých českých včelařských programů v rámci této intervence a rovněž s ohledem na aktuální úroveň nákladů souvisejících s pořádáním takovýchto akcí. Hodnota jednotkové částky byla stanovena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutých v letech 2017–2020 v rámci Českých včelařských programů a přizpůsobena novému ročnímu přídělu na typy intervencí v odvětví včelařství. Hodnota jednotkové částky byla stanovena způsobem dle čl. 44 odst. 2 písm. a) bod i) a ii) nařízení (EU) 2021/2115. Podpora bude v souladu s článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(d). Intervence bude cílit na praktické a teoretické vzdělávání, poradenství školení chovatelů včel a dalších zájemců o včelařství. Přenos informací bude nejčastěji uplatňován formou přednáškových a poradenských služeb za využití dostupných komunikačních kanálů. CS 388 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 57.55.01 - Průměrná částka na vzdělávací akci Průměrná částka Popis 57.55.01 - Průměrná částka na vzdělávací akci Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků na akce spojené se vzděláváním chovatelů včel a včelařských kroužků pro děti a mládež z období let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor do sektoru včelařství v rámci českých včelařských programů. Při výpočtu byla zohledněna průměrná cena za vzdělávací akci pro chovatele včel a průměrná cena za včelařský kroužek pro děti a mládež s ohledem k počtu průměrně podpořených akcí (tzn. vzdělávacích akcí pro chovatele včel a včelařských kroužků pro děti a mládež) v daném včelařském roce. K této jednotkové částce byla přičleněna odhadovaná cena za náklady související s pořádáním výstav. Jednotková částka tedy charakterizuje průměrnou částku na jednu vzdělávací akci a včelařský kroužek pro děti a mládež, včetně vzdělávání formou pořádání výstav. . Výstupový indikátor 0.37 byl vypočten na základě průměrného počtu podpořených akcí, tj. vzdělávacích akcí pro chovatele včel a včelařských kroužků pro děti a mládež, v průběhu jednotlivých let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor do sektoru včelařství v rámci českých včelařských programů. Výstupový indikátor tedy charakterizuje počet podpořených vzdělávacích akcí. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 57.55.01 Průměrná částka na vzdělávací akci Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 151,00 151,00 151,00 151,00 151,00 O.37 (jednotka: Akce) 785,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 118 535,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 722 535,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 237 070,00 302 000,00 302 000,00 302 000,00 302 000,00 1 445 070,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 118 535,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 722 535,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 389 CS INVAPI(55(1)(b)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 56.55 - Sektor včelařství - investice do hmotného a nehmotného majetku Kód intervence (členský stát) 56.55 Název intervence Sektor včelařství - investice do hmotného a nehmotného majetku Typ intervence INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.35 Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Návaznost na specifický cíl: Tato intervence cílí na posílení příležitostí identifikovaných v sektoru včelařství na území České republiky, jedná se zejména o příležitost zlepšit technické zázemí pro chov včel a zpracování včelích produktů a umožnit realizaci vlastních chovů včelstev. Odpovídající a kvalitní technická zařízení pro chov včel ve svém důsledku povedou k dlouhodobě udržitelnému a stabilnímu chovu včelstev, přičemž omezí značný pokles biodiverzity opylovačů v České republice. Tato intervence rovněž využívá silné stránky českého včelařství, a to vysoké úrovni organizační struktury včelařských spolků. Díky organizační struktuře včelařských spolků mohou být žádosti jednotlivých chovatelů včel podávány prostřednictvím jednoho žadatele, tj. včelařského spolku, což zajistí nižší administrativní zátěž pro chovatele včel a státní správu České republiky a současně umožní efektivně a účinně rozdělit finanční prostředky. CS 390 CS Sektorová intervence „Investice do hmotného a nehmotného majetku a další činnosti – pořízení nových zařízení“ zahrnuje finanční podpory zaměřené na podporu technického zázemí pro chovatele včel. Věcným obsahem sektorové intervence je umožnit chovatelům včel obnovu zastaralého technického zařízení sloužícího k chovu včel a zpracování medu a včelích produktů, včetně nákupu nových zařízeních potřebných k chovu včel a zpracování medu a včelích produktů, kterými daný chovatel včel doposud nedisponuje. Tímto rozsahem podpory dojde k naplnění cílů S02, protože bez kvalitního technického zázemí chovatelů včel není možné zajistit konkurenceschopnost a zvyšování tržní orientace. Rovněž touto intervencí dojde k naplnění cílů S06, protože podporou technického vybavení dojde ke stabilitě chovu včelstev a tím rovněž k zajištění dlouhodobě udržitelné biodiverzity krajiny a opylovací činnosti včelstev. Podmínky způsobilosti: Finanční podpora je určena primárně chovatelům včel (fyzické a právnické osoby) registrovaných po dobu minimálně dvou let v ústřední evidenci včel. Podmínka je stanovena z důvodu efektivního využití finančních prostředků a to tak, aby finanční prostředky nebyly poskytovány chovatelům včel, u kterých není zcela jisté, že se chovem včel budou zabývat dlouhodobě. Podpora chovatelům včel může být poskytována i přes žadatele (včelařský spolek), který žádá o podporu za jednotlivé chovatele včel (z důvodu vysokého počtu konečných příjemců; chovatel včel je konečným příjemcem podpory), čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci. Prostřednictvím této intervence bude podporován nákup nových technických zařízení sloužících k chovu včel, zpracování medu a včelích produktů pro chovatele včel. Podporovaná nová technická zařízení budou explicitně uvedena v národním právním předpise (jedná se například o technické vybavení sloužícího pro chov včel, zpracování medu a včelích produktů, jako jsou například medomety, odvíčkovací zařízení, plničky medu, chladící technologie pro sklady sloužící ke skladování plástů, zařízení pro zpracování včelího vosku, míchačky nebo pastovací zařízení, apod.). Jako způsobilé výdaje budou uznávány pouze zařízení pořízená v daném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora oprávněnému příjemci bude poskytována souhrnně jedenkrát za rok za všechna pořízená a způsobilá nová technická zařízení sloužící k chovu včel a zpracování medu a včelích produktů. Podmínkou způsobilosti je rovněž minimální hodnota všech nových technických zařízení uvedených souhrnně v žádosti o podporu způsobilého příjemce. Tato podmínka je stanovena pro zajištění ekonomické efektivity při administraci. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Podpora stávajících včelstev není omezena. Způsobilí příjemci:  ·Chovatelé včel (fyzické a právnické osoby) vedené v ústřední evidenci včel  ·Včelařský spolek 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou úhrady skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce. CS 391 CS Míra podpory může být až 90 % způsobilých nákladů. Maximální výše míry podpory vychází ze zkušeností poskytování finančních podpor v průběhu minulých českých včelařských programů. Příjemcem podpory bude chovatel včel. Míra podpory bude rovněž omezena formou finančních limitů :  Maximální výše finančního příspěvku na chovatele včel v daném rozhodném období v rámci této intervence (tato částka stanovuje horní strop finančního příspěvku, který může být maximálně přiznán chovateli včel v předmětném zemědělském rozpočtovém roce)  Maximální výše finančních příspěvků za jednotlivá podporovaná technická zařízení v rámci této intervence Jednotlivé finanční limity budou definovány v příslušném právním předpise, a to na základě průzkumu trhu a společných jednání se včelařskými institucemi. Podpora bude v souladu s článkem 11 odst. 1 a odst. 10 a článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Pozor! Intervence podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodů i) a ii) v souladu s článkem 10 a přílohou II musí vyhovovat kritériím zelené skupiny podpor WTO. Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Amber Box, Product-Specific AMS CS 392 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 56.55.01 - Průměrné částka na chovatele včel Průměrná částka R.35 Popis 56.55.01 - Průměrné částka na chovatele včel Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků chovatelům včel pro obnovu a nákup nového technického zařízení sloužícího k chovu včel a zpracování medu a včelích produktů z období let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor do sektoru včelařství v rámci českých včelařských programů. Jelikož poskytované finanční prostředky chovatelům včel byly převážně v těchto letech kráceny z důvodu velké poptávky ze strany chovatelů včel, tak výsledná jednotková částka zohledňuje rovněž hodnotu celkových finančních požadavků nárokovaných ze strany chovatelů včel v průběhu let 2017–2020. To znamená, že pro výpočet jednotkové částky byly využity přesnější data zohledňující míru finančních požadavků chovatelů včel v jednotlivých letech 2017–2020. Jednotková částka tedy charakterizuje průměrnou částku za nákup investic, tj. nového technického vybavení sloužícího k chovu včel, zpracování medu a včelích produktů, která by měla být vyplacena chovateli včel v daném finančním roce. Výstupový indikátor 0.37 byl vypočten na základě průměrného počtu podpořených chovatelů včel, kteří žádali v jednotlivých letech 2017–2020 o finanční příspěvek na obnovu a nákup nového technického zařízení sloužícího k chovu včel a zpracování medu a včelích produktů, tj. v rámci českých včelařských programů. Výstupový indikátor 0.37 tedy charakterizuje počet podpořených chovatelů včel. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 56.55.01 Průměrné částka na chovatele včel Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 626,00 626,00 626,00 626,00 626,00 O.37 (jednotka: Včelaři) 1 414,00 1 800,00 1 800,00 1 800,00 1 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 885 164,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 5 392 364,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 770 328,00 2 253 600,00 2 253 600,00 2 253 600,00 2 253 600,00 10 784 728,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 885 164,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 5 392 364,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 393 CS 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze Kód intervence (členský stát) 58.55 Název intervence Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze Typ intervence INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.35 Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence Boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varróaze cílí na podporu dlouhodobého a stabilního chovu včelstev v České republice a reaguje mimo jiné i na značný pokles biodiverzity opylovačů. Intervence využívá a cílí podporu na boj proti varróáze prostřednictvím silných stránek českého včelařství. Vysoká úroveň organizovanosti včelařů ve spolcích spojená s organizovanou distribucí registrovaných a dostupných léčiv napříč Českou republikou spojená s příznivou národní legislativou zajišťuje pozitivní předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu včelstev na území České republiky. Slabou stránkou a současně i hrozbou českého včelařství je nedostatečná odborná znalost chovatelů včel, kteří svou činností mohou ohrožovat zdraví nejen svých včelstev a způsobovat přenos těchto nákaz napříč Českou republikou (na zvyšování odborné úrovně chovatelů včel cílí intervence 57.55). Intervence 57.55 s v kombinaci s intervencí 58.55 umožňuje zajistit finanční podporu, která vede ke zlepšení a podpoře zdravotního stavu včelstev, jakožto identifikovanou slabou stránku a současně i hrozbu českého včelařství. Jako identifikovaná hrozba českého včelařství je rovněž uvedeno používání nepovolených látek k léčení včelstev a bezprostřední rizika související se zhoršením zdravotního stavu včelstev. Podporou nákupu CS 394 CS schválených a registrovaných léčit na boj proti varróaze se snaží Česká republika předejít těmto hrozbám, a to tak, že českým včelařům jsou za zvýhodněnou cenu (díky poskytnutému finančnímu příspěvku na nákup léčiv) nabízena schválená a registrovaná léčiva. Tato intervence rovněž využívá silné stránky českého včelařství, a to vysoké úrovni organizační struktury včelařských spolků. Díky organizační struktuře včelařských spolků mohou být žádosti jednotlivých chovatelů včel podávány prostřednictvím jednoho žadatele, tj. včelařského spolku, což zajistí nižší administrativní zátěž pro chovatele včel a státní správu České republiky a současně umožní efektivně a účinně rozdělit finanční prostředky. Rovněž díky vysoké úrovni organizační struktury včelařských spolků se daří distribuovat efektivně a účinně léčiva všem včelařům napříč celou Českou republikou. Sektorová intervence se zaměřuje na podporu zdravotního stavu chovaných včelstev. Věcným obsahem sektorové intervence je podpora chovatele včel při nákupu prostředků na prevenci nebo léčbu nemocí včel. Systém léčení v České republice je zaveden důsledkem dobré organizovanosti českých chovatelů včel, přičemž je definován „Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro daný rok“, která je vydávaná Ministerstvem zemědělství České republiky. Význam sektorové intervence spočívá v tom, že finanční podpora zajišťuje finanční dostupnost léčivých prostředků pro všechny chovatele včel. Bez zavedení této intervence by mohlo dojít ke zhoršení zdravotního stavu včelstev na území České republiky, což by ve svém důsledku vedlo k nedosažení cílů S02 a S06. Podmínky způsobilosti: Finanční podpora je určena chovatelům včel (fyzické a právnické osoby) vedených v ČMSCH, a. s. Podpora je chovatelům včel poskytována přes žadatele (včelařský spolek), který žádá o podporu za jednotlivé chovatele včel (z důvodu vysokého počtu konečných příjemců; chovatel včel je konečným příjemcem podpory), čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Prostřednictvím této intervence bude podporován nákup léčiv pro léčbu zejména varroázy pro chovatele včel. Jako způsobilý výdaj bude akceptován nákup schválených a registrovaných léčiv na území České republiky chovatelem včel. Jako způsobilé výdaje budou uznána pouze registrovaná léčiva nakoupená chovatelem včel v daném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora je poskytována oprávněnému žadateli (chovateli včel) jedenkrát ročně za všechna nakoupená registrovaná léčiva. Podpora stávajících včelstev není omezena. Způsobilí příjemci:  Chovatelé včel (fyzické a právnické osoby) vedené v ústřední evidenci včel  Včelařský spolek 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou úhrady skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce. Míra podpory může být až 60 % způsobilých nákladů. Maximální výše míry podpory vychází ze zkušeností z poskytování finančních podpor v průběhu minulých českých včelařských programů v rámci této intervence. Příjemcem podpory bude chovatel včel. Podpora bude v souladu s článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. CS 395 CS Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Pozor! Intervence podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodů i) a ii) v souladu s článkem 10 a přílohou II musí vyhovovat kritériím zelené skupiny podpor WTO. Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(b). Intervence primárně cílí na zlepšení zdravotního stavu včelstev na území České republiky. CS 396 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 58.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel Průměrná částka R.35 Popis 58.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků na boj proti varroáze z období let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor na boj proti varroáze v rámci českých včelařských programů. Při výpočtu jednotkové částky byla zohledněna průměrně vyplacená částka za 1 léčivo a množství prodaných léčiv v průběhu jednotlivých včelařských roků z období let 2017–2020. Jednotková částka tedy charakterizuje průměrnou částku pro chovatele včel využitelnou pro nákup léčiv na boj proti varroáze. Výstupový indikátor 0.37 byl vypočten na základě průměrného počtu podpořených chovatelů včel za jednotlivé roky 2017–2020, kteří žádali o podporu při nákupu léčiv pro boj proti varroáze. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 58.55.01 Průměrná částka na chovatele včel Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 O.37 (jednotka: Včelaři) 43 197,00 55 000,00 55 000,00 55 000,00 55 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 475 167,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 2 895 167,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 950 334,00 1 210 000,00 1 210 000,00 1 210 000,00 1 210 000,00 5 790 334,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 475 167,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 2 895 167,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 397 CS 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev Kód intervence (členský stát) 59.55 Název intervence Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev Typ intervence INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.35 Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Návaznost na specifický cíl: Tato intervence cílí na posílení dlouhodobého a stabilního chovu včelstev na území České republiky, a to prostřednictvím podpory chovatelů včel v oblasti nákupu vhodného technického vybavení umožňujícího kočování se včelstvy za účelem využití včelí pastvy pro rozvoj včelstev a posílení zdravotního stavu včelstev, a to i ze vzdálenější oblastí. Podporou vhodného technického vybavení sloužícího ke kočování se včelstvy rovněž dojde k posílení slabé stránky včelařství, a to že prostřednictvím této intervence se může omezit pokles biodiverzity opylovačů české krajiny. Díky této intervenci a podpoře kočování se včelstvy bude umožněno kočovat se včelstvy z oblastí s lokální nedostatečnou nabídkou včelí pastvy do oblastí příznivějších, čímž rovněž dojde k potlačení slabé stránky českého včelařství. Tato intervence rovněž podpoří identifikovanou příležitost českého včelařství, a to zlepšení technického zázemí pro chov včel a realizaci vlastního chovu včel. Kvalitní technické zázemí umožňující kočování se včelstvy je základním předpokladem pro úspěšné včelaření a zajištění dlouhodobě udržitelného včelařství na území České republiky. CS 398 CS Tato intervence rovněž využívá silné stránky českého včelařství, a to vysoké úrovni organizační struktury včelařských spolků. Díky organizační struktuře včelařských spolků mohou být žádosti jednotlivých chovatelů včel podávány prostřednictvím jednoho žadatele, tj. včelařského spolku, což zajistí nižší administrativní zátěž pro chovatele včel a státní správu České republiky a současně umožní efektivně a účinně rozdělit finanční prostředky. Tato intervence cílí jak na plnění cílů SO2 i SO6, a to tím, že včela medonosná, jako univerzální opylovatel, se významným způsobem podílí na ekonomické stabilitě zemědělského sektoru a utváření přírodní krajiny, a to z hlediska zachování biodiverzity krajiny. V rámci České republiky jsou oblasti, které nedisponují dostatečným množstvím včelí pastvy a její nedostatek způsobuje slabé vyživení včelstev, rizika vzniku onemocnění a rozšiřování nákaz v rámci ČR. Kočování se včelstvy umožňuje chovateli včel efektivním způsobem využít včelí pastvu, i ze vzdálenějších oblastí. Finanční prostředky poskytované v rámci této intervence prospívají nejen chovaným včelstvům, ale i podpoře zemědělství, ovocnářství, atd. Podmínky způsobilosti: Finanční podpora je určena chovatelům včel (fyzické a právnické osoby) registrovaným po dobu minimálně dvou let v ČMSCH, a.s.. Podmínka je stanovena z důvodu efektivního využití finančních prostředků a to tak, aby finanční prostředky nebyly poskytovány chovatelům včel, u kterých není zcela jisté, že se chovem včel budou zabývat dlouhodobě. Podpora může být chovateli včel poskytována přes žadatele (včelařský spolek), který žádá o podporu za jednotlivé chovatele včel (z důvodu vysokého počtu konečných příjemců; chovatel včel je konečným příjemce podpory), čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Prostřednictvím této intervence bude podporován nákup nového technického zařízení pro chovatele včel umožňující kočování se včelstvy. Tato zařízení budou explicitně uvedena v národním právním předpise (mezi podporovaná nová technická zařízení patří: nakládací zařízení, přívěs určený pro převoz včelstev, palety pro kočující včelstva, apod.). Jako způsobilé výdaje budou uznávány pouze zařízení pořízená v daném rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora oprávněnému příjemci bude poskytována souhrnně jedenkrát za rok za všechna pořízená a způsobilá nová technická zařízení sloužící ke kočování se včelstvy. Podmínkou způsobilosti je rovněž minimální hodnota všech nových technických zařízení uvedených souhrnně v žádosti o podporu způsobilého příjemce. Tato podmínka je stanovena pro zajištění ekonomické efektivity při administraci. Podmínkou způsobilosti bude rovněž stanovená minimální hranice počtu chovaných včelstev určených pro kočování. Tato minimální hranice počtu chovaných včelstev bude určena formou národního právního předpisu. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Podpora stávajících včelstev není omezena. Způsobilí příjemci:  Chovatelé včel (fyzické a právnické osoby) vedené v ústřední evidenci včel  Včelařský spolek 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu CS 399 CS Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou úhrady skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce. Míra podpory může být až 90 % způsobilých nákladů. Maximální výše míry podpory vychází ze zkušeností poskytování finančních podpor v průběhu minulých českých včelařských programů v rámci této intervence. Příjemcem podpory bude chovatel včel. Míra podpory bude rovněž omezena formou finančních limitů :  Maximální výše finančního příspěvku na chovatele včel v daném rozhodném období v rámci této intervence (tato částka stanovuje horní strop finančního příspěvku, který může být maximálně přiznán chovateli včel v předmětném zemědělském rozpočtovém roce)  Maximální výše finančních příspěvků za jednotlivá podporovaná technická zařízení v rámci této intervence Jednotlivé finanční limity budou definovány v příslušném právním předpise, a to na základě průzkumu trhu a společných jednání se včelařskými institucemi. Podpora bude v souladu s článkem 11 odst. 1 a odst. 10 a článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Pozor! Intervence podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodů i) a ii) v souladu s článkem 10 a přílohou II musí vyhovovat kritériím zelené skupiny podpor WTO. Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Amber Box, Product-Specific AMS CS 400 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 59.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel Průměrná částka R.35 Popis 59.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků chovatelům včel na nákup nových zařízení sloužících pro racionalizaci kočování včelstev za období jednotlivých let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor v rámci Českých včelařských programů. Jelikož vyplacené finanční prostředky byly převážně v těchto letech kráceny z důvodu velké poptávky ze strany chovatelů včel, tak výsledná jednotková částka zohledňuje rovněž hodnotu celkových finančních požadavků nárokovaných ze strany chovatelů včel na nákup nových zařízení sloužících pro racionalizaci kočování se včelstvy v průběhu let 2017–2020. Jednotková částka tedy zohledňuje skutečné finanční požadavky chovatelů včel na nákup nového zařízení sloužícího pro racionalizaci kočování se včelstvy za období jednotlivých let 2017–2020. Jednotková částka tedy charakterizuje průměrnou částku na nákup nových zařízení umožňující kočování se včelstvy která by měla být vyplacena chovateli včel v daném finančním roce. Výstupový indikátor 0.37 byl vypočten jako průměrný počet podpořených chovatelů včel, kteří žádali o finanční podporu na nákup nových zařízení sloužících pro kočování se včelstvy v průběhu jednotlivých let 2017–2020. Výstupový indikátor tedy charakterizuje počet chovatelů včel žádajících o intervenci Racionalizace kočování včelstev. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 59.55.01 Průměrná částka na chovatele včel Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 1 066,00 1 066,00 1 066,00 1 066,00 1 066,00 O.37 (jednotka: Včelaři) 47,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 50 102,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 305 942,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 100 204,00 127 920,00 127 920,00 127 920,00 127 920,00 611 884,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 50 102,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 305 942,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 401 CS 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce Kód intervence (členský stát) 60.55 Název intervence Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce Typ intervence INVAPI(55(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano P6.05 Stabilizace chovu včelstev Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.35 Podíl úlů podporovaných v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Návaznost na specifický cíl: Předmětná intervence cílí na podporu dlouhodobého a stabilního chovu včelstev na území České republiky, a to prostřednictvím podpory odchovu vyšlechtěných včelích matek ze šlechtitelských chovů „Uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské“ dodaných chovatelům včel. Včela kraňská (Apis mellifera carnica Pollman) je jediné uznané plemeno včely, které lze na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), v České republice chovat. Podpora šlechtění včelích matek včely kraňské zajistí dlouhodobě udržitelných chov včelstev. Kvalitní včelí matky zaručují kvalitu chovu včelstev, včetně odpovídajícího zdravotního stavu včelstev, což ve svém důsledku má pozitivní vliv i na výši produkce medů a včelích produktů. Intervence využívá silné stránky českého včelařství, a to v oblasti tradice chovatelství, tzn. že využívá existující síť aktivních chovatelů včelích matek (šlechtitelských chovů) a ve svém důsledku dlouhodobě udržovaného kvalitního plemenného potenciálu včely medonosné kraňské. CS 402 CS Tato intervence ve svém důsledku pozitivně rovněž reaguje na slabé stránky českého včelařství, jako jsou například značný pokles biodiverzity opylovačů, závažná onemocnění včel ohrožující početnost včelstev. Tato intervence rovněž pozitivně reaguje na potencionální hrozby, jakými jsou bezprostřední rizika související se zhoršením zdravotního stavu včelstev a znehodnocení kvality chovu plemene včely kraňské a její přímé ohrožení v důsledku nekontrolovatelného dovozu matek jiných agresivních plemen včel. Podporou chovu šlechtěných včelích matek existuje základní předpoklad, že se chovatelům včel dostává kvalitní chovný materiál a chovatelé včel nemají potřebu dovážet a kupovat méně geneticky kvalitní včelí matky plemene včely kraňské, popřípadě zcela jiná plemena včelích matek. Bez podpory prostřednictvím této intervence by mohlo dojít ke snížení kvality chovu včelstev, zhoršení zdravotního stavu včelstev a ke snížení počtu včelstev a tím souvisejícího úbytku biodiverzity krajiny, čímž by nedošlo k naplnění cílů S02 a S06. Podmínky způsobilosti: Finanční podpora je primárně zaměřena na chovatele včelích matek (šlechtitelské chovy), kteří jsou vedeni v ČMSCH a rovněž musí být součásti Uznaného chovatelské sdružení včely medonosné kraňské ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podpora bude poskytována přes žadatele (Uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské, tj. Český svaz včelařů), který žádá o podporu za jednotlivé chovatele včelích matek, tj. za jednotlivé šlechtitelské chovy předmětného uznaného chovatelského sdružení (zabezpečení dodržování podmínek šlechtitelského programu), čímž bude zajištěna kvalita genetického materiálu. Předmětem podpory je šlechtitelská práce šlechtitelských chovů evidovaných výše uznaným chovatelským sdružením. Jedná se tedy o cílenou podporu pouze vybraných chovů za účelem udržení a rozvoje užitkových vlastností plemene této včely. Šlechtitelské chovy uznaného chovatelského sdružení jsou oproti běžným včelařům zatíženi přesně stanovenými povinnostmi v oblasti prověřování zdravotního stavu včelstev, příslušnosti plemenného materiálu k deklarovanému plemeni a k podrobnému vedení chovatelské evidence. Podpora je odvozena od množství včelích matek nejen vychovaných, ale i dodaných chovatelům včel v ČR. Výše ceny se odvíjí od množství včelích matek vychovaných a prodaných ze šlechtitelských chovů chovatelům včel a kryje náklady na výše popsané vícepráce plynoucí ze zařazení chovu do šlechtitelského programu. Jako způsobilý výdaj je vyšlechtěná včelí matka ze šlechtitelského chovu, která je následně prodaná chovateli včel, a to v rozhodném období (12 po sobě jdoucích měsíců), přičemž podpora je poskytována způsobilému příjemci (chovatel včelí matek zařazený do šlechtitelského programu) jedenkrát ročně za všechny vyšlechtěné a prodané včelí matky chovatelům včel (jako způsobilý výdaj není uznaná vyšlechtěná včelí matka, která nebyla prodána chovateli včel). Tato podmínka je stanovena pro zajištění ekonomické efektivity při administraci. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny právním předpisem. Způsobilí příjemci:  Chovatelé včelích matek, kteří jsou účastnící šlechtitelského programu Uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské Českého svazu včelařů, z. s., - žadatele (fyzické a právnické osoby) vedené v ústřední evidenci včel 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu CS 403 CS Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou jednotkového nákladu. Míra finanční podpory je určena jednotnou sazbou, přičemž tato sazba pokrývá pouze část z celkových vícenákladů na vyšlechtění včelí matky. Sazba za vyšlechtění včelí matky bude ve výši 300 Kč. Míra podpory bude mít tedy formu finančního příspěvku, což znamená, že nebude hrazeno 100 % způsobilých nákladů. Poskytnutí finančního příspěvku šlechtitelskému chovu je podmíněno prodejem včelí matky chovateli včel. Způsobilý příjemce podpory jsou jednotlivé šlechtitelské chovy Uznaného chovatelského sdružení včely medonosné kraňské. Hodnota jednotkové částky byla nastavena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutá v letech 2017–2020 a přizpůsobena novému ročnímu přídělu na typy intervencí v odvětví včelařství. Hodnota jednotkové částky byla stanovena způsobem dle čl. 44 odst. 2 písm. a) bod i) a ii) nařízení (EU) 2021/2115. Hodnota jednotkové částky (sazby) byla tedy určena na základě zkušeností z finančních podpor z minulých českých včelařských programů v rámci této intervence. Výše sazby byla odvozena na základě aktuálních cen včelích matek nabízených chovatelům včel jednotlivými šlechtitelskými chovy Podpora bude v souladu s článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Pozor! Intervence podle čl. 55 odst. 1 písm. b) bodů i) a ii) v souladu s článkem 10 a přílohou II musí vyhovovat kritériím zelené skupiny podpor WTO. Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Amber box, Product-Specific AMS CS 404 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 60.55.01 - Průměrná částka za prodanou včelí matku Průměrná částka R.35 Popis 60.55.01 - Průměrná částka za prodanou včelí matku Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků chovatelům včelích matek (šlechtitelského chovu) za jejich vícenáklady související se šlechtěním včelích matek, které byly následně dodány chovatelům včel v průběhu jednotlivých let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor v rámci českých včelařských programů. Jednotková částka tedy charakterizuje finanční příspěvek pro chovatele včelích matek (šlechtitelského chovu) za vícenáklady související se šlechtěním včelích matek. Výstupový indikátor 0-37 byl vypočten na základě průměrného počtu podpořených včelích matek a následně dodaných chovatelům včel za období jednotlivých let 2017–2020, tzn. za období poskytování finančních podpor v rámci českých včelařských programů. Výstupový indikátor tedy charakterizuje počet podpořených a následně prodaných včelích matek chovatelům včel od chovatelů včelích matek (šlechtitelského chovu). 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 60.55.01 Průměrná částka za prodanou včelí matku Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 6,00 6,00 6,00 6,00 6,00 O.37 (jednotka: Včelí matky a včely) 19 642,00 24 691,00 24 691,00 24 691,00 24 691,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 117 852,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 716 916,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 235 704,00 299 532,00 299 532,00 299 532,00 299 532,00 1 433 832,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 117 852,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 716 916,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 405 CS ACTLAB(55(1)(c)) - – opatření na podporu laboratoří pro analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesu produktivity a látek potenciálně toxických pro včely 61.55 - Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů Kód intervence (členský stát) 61.55 Název intervence Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů Typ intervence ACTLAB(55(1)(c)) – opatření na podporu laboratoří pro analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesu produktivity a látek potenciálně toxických pro včely Společný ukazatel výstupů O.37. Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora v rámci opatření bude poskytována na území celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.08 Stabilizace stavu včelstev včetně produkce medu a včelích produktů Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Návaznost na specifický cíl: Intervence Podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů využívá silné stránky českého včelařství, a to v oblasti dlouholeté tradice vzdělávání, vědy a výzkumu ve včelařství. Právě nové metody a způsoby zjišťování kvality medu a včelích produktů jsou základním kamenem pro posílení slabých stránek českého včelařství. Mezi slabé stránky patří nízká spotřeba medu a včelích produktů. Podporou analýzy medu a včelích produktů prováděných akreditovanými laboratořemi a nabízených chovatelům včel lze zajistit vyšší podporu prodeje medu a včelích produktů, což ve svém důsledku povede k vyšší spotřebě těchto výrobků (spotřebitelům bude nabízen med a včelí produkty s garancí jejich kvality). Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatečnou produkcí medu. Do ČR bylo v roce 2020 dovezeno 3 576, 4 tun medu, zatímco vyvezeno bylo v témže roce 935 tun. Vyjádřená bilance v Kč v roce 2020 činí 143,9 mil. Kč. S ohledem na skutečnost, že dovážený med a další včelí produkty, se mnohdy stávají CS 406 CS předmětem intenzivního falšování, je pro spotřebitele rozhodující kvalita medu, dokladovaná rozbory vzorků medu vyhotovených prostřednictvím akreditované laboratoře. Sektorová intervence jako jedna z dalších významných sektorových intervencí, přispěje svým zaměřením ke zvýšení kvality prodávaného medu, což bude mít pozitivní vliv na propagaci a následnou spotřebu medu. Intervence cílí zejména na podporu různých druhů rozborů medu jako jsou například fyzikálně-chemické rozbory medu (obsah vody, sacharózy, elektrická vodivost, obsah HMF, aktivita enzymů) nebo rozbory na přítomnost spor moru včelího plodu. Takovéto rozbory jsou finančně nákladné, přičemž touto intervencí budou dostupnější pro jednotlivé chovatele včel. Tato intervence rovněž využívá silné stránky českého včelařství, a to vysoké úrovni organizační struktury včelařských spolků. Díky organizační struktuře včelařských spolků mohou být žádosti jednotlivých chovatelů včel podávány prostřednictvím jednoho žadatele, tj. včelařského spolku, což zajistí nižší administrativní zátěž pro chovatele včel a státní správu České republiky a současně umožní efektivně a účinně rozdělit finanční prostředky. Výše uvedeným rozsahem dojde k naplnění cíle S02, protože garance kvality medu a včelích produktů je zárukou pro zvýšení konkurenceschopnosti a tržní orientace při prodeji medu, a to v podmínkách ČR zejména při prodeji medu ze dvora. Podmínky způsobilosti: Finanční podpora je určena chovatelům včel (fyzické a právnické osoby) registrovaných v ČMSCH, a.s.. Podpora je poskytována přes žadatele (včelařský spolek), který žádá o podporu za jednotlivé chovatele včel (konečné příjemce podpory), čímž bude zajištěna ekonomická efektivita při administraci. Prostřednictvím této intervence budou podporovány laboratorní rozbory medu a včelích produktů jako jsou například fyzikálně chemické rozbory medu, rozbory medu na přítomnost spor moru včelího plodu nebo rozbory na botanický a geografický původ medu pro chovatele včel. Jako způsobilý výdaj budou uznávány pouze rozbory medu a včelích produktů provedené v akreditovaných laboratořích, přičemž bude stanovena hranice maximálního počtu provedených rozborů medu a včelích produktů na jednoho chovatele včel za rozhodné období (12 po sobě jdoucích měsíců). Finanční podpora je poskytována oprávněnému žadateli jedenkrát ročně za všechny způsobilé a provedené rozbory medu a včelích produktů v daném rozhodném období, které si nechal chovatel včel provést v akreditované laboratoři za jednotlivé rozbory medu a včelích produktů. Tato podmínka je stanovena pro zajištění ekonomické efektivity při administraci. Bližší podmínky způsobilosti budou stanoveny národním právním předpisem. Způsobilí příjemci:  Chovatelé včel (fyzické a právnické osoby) registrováni v ČMSCH  Včelařský spolek 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Intervence bude mít formu podpory dle článku 44 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115, tj. formou jednotkového nákladu. Příjemcem podpory bude chovatel včel, kterému bude poskytnut finanční příspěvek (sazba) za jednotlivý rozbor medu a včelích produktů provedený v akreditované laboratoři. To znamená, že finanční příspěvek (sazba za provedený rozbor) pokryje pouze část z celkové ceny daného rozboru medu a včelích produktů, CS 407 CS který chovatel za rozbor medu akreditované laboratoři zaplatí. Finanční podpora této intervence bude zajištěna formou finančních příspěvků, což znamená, že nebude hrazeno 100 % způsobilých nákladů. Hodnota jednotkové částky (průměrná cena rozboru medu) byla nastavena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutá v letech 2017–2020 a přizpůsobena novému ročnímu přídělu na typy intervencí v odvětví včelařství. Hodnota jednotkové částky byla stanovena způsobem dle čl. 44 odst. 2 písm. a) bod i) a ii) nařízení (EU) 2021/2115. Formou právního předpisu bude stanoven výčet podporovaných rozborů medu a včelích produktů, včetně uvedení výše finančního příspěvku (sazby) za daný rozbor medu či včelích produktů. Míra sazeb za jednotlivé podporované rozbory medu a včelích produktů bude stanovena formou průzkumu trhu za účelem zjištění aktuálních cen nabízených jednotlivých rozborů medu a včelích produktů. Sazby za jednotlivé rozbory medu a včelích produktů mohou tvořit až 90 % míru podpory. Míra podpory bude definována v příslušném právním předpise na základě spolupráce s platební agenturou , včelařskými institucemi a vědeckými institucemi. Podpora bude v souladu s článkem 22 a části 1 přílohy II nařízení (EU) 2022/126. Míra podpory ze strany ČR bude ve stejné výši jako finanční podpora Unie. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Shoda s WTO – Intervence je v souladu s § (odstavcem) 1 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a rovněž s příslušnými kritérii § (odstavce) 2(b) nebo 2(e) – zde zvážit, jakému odstavci více odpovídá Intervence cílí na kontrolu a potvrzení zejména kvality medu a včelích produktů, jakožto jednoho z nejvíce falšovaných produktů na světě. Podpora má formu spolufinancování způsobilých nákladů laboratoří provádějící analýzy včelařských produktů. Intervence nepředstavuje přímé platby producentům a odpovídá popisu podpory na všeobecné služby uvedenému v bodě 2 písm. e) Dohody WTO o zemědělství. CS 408 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 61.55.01 - Průměrná částka na rozbor Průměrná částka Popis 61.55.01 - Průměrná částka na rozbor Jednotková částka byla vypočtena na základě průměru vyplacených finančních prostředků chovatelům včel na rozbory medu z období jednotlivých let 2017– 2020, tzn. za období poskytování finančních podpor za rozbory medu v rámci českých včelařských programů. Jednotková částka tedy charakterizuje průměrnou částku, která by měla být vyplacena chovateli včel za provedený rozbor medu a včelích produktů v akreditované laboratoři.. Výstupový indikátor byl vypočten na základě počtu chovatelů včel žádajících o rozbory medu v průběhu jednotlivých let 2017–2020, tzn. v rámci provádění českých včelařských programů. Výstupový indikátor 0.35 tedy charakterizuje počet včelařů, kteří si budou chtít provést rozbor medu a včelích produktů v akreditované laboratoři. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 61.55.01 Průměrná částka na rozbor Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 O.37 (jednotka: Včelaři) 393,00 500,00 500,00 500,00 500,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 19 650,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 119 650,00 CELKEM Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 39 300,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 239 300,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 19 650,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 119 650,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 409 CS Víno RESTRVINEY(58(1)(a)) - – restrukturalizace a přeměna vinic 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína - restrukturalizace Kód intervence (členský stát) 62.58 Název intervence Intervence v sektoru révy vinné a vína - restrukturalizace Typ intervence RESTRVINEY(58(1)(a)) – restrukturalizace a přeměna vinic Společný ukazatel výstupů O.36. Počet opatření nebo jednotek podporovaných v odvětví vína 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v rámci celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP COMPWINE(57(a)) zvyšování hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti producentů vína v Unii SUSTWINE(57(b)) přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí a ke zlepšení udržitelnosti produkčních systémů a snížení dopadu odvětví vína v Unii na životní prostředí, mimo jiné podporou vinařů při snižování používání vstupů a zavádění metod a pěstitelských postupů šetrnějších k životnímu prostředí Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.01 Zvyšovat účinnost výrobních faktorů Střední Ano P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.16 Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobě biomateriálů R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence Navrhovaná intervence Restrukturalizace a přeměna vinic - Změna odrůdové skladby vinice reaguje na nevyhovující odrůdovou skladbu vinic. Umožní pěstitelům přizpůsobovat se měnícím se klimatickým podmínkám a současně produkovat odrůdy požadované konečnými spotřebiteli ve vyrobeném víně. Současně umožní rychlejší zařazování nově vyšlechtěných odrůd, a to jak odrůd vyšlechtěných na území ČR, tak odrůd s nižšími nároky na množství používaných pesticidů či větší tolerancí vůči suchu. Intervence také umožní pěstitelům rychlejší obměnu vinic masivně napadených chorobami, jejichž rozšíření souvisí mj. se změnou klimatu (ESCA, Stolbur). CS 410 CS Navrhovaná intervence Restrukturalizace a přeměna vinic - Technika zlepšující obhospodařování vinic reaguje na omezení produkčního potenciálu a s ním související nutnost zachování konkurenceschopnosti prostřednictvím produkce vysoce kvalitních hroznů a následně z nich vyráběného vína. Umožní změnu pěstebních technik v restrukturalizovaných vinicích, efektivní a méně nákladné ošetřování révových keřů a sklizeň vysoce kvalitní produkce. Pěstování révy vinné ve vyhovujících sponech je zásadním předpokladem pro dobrou zdravotní kondici vlastních rostlin a produkci kvalitních hroznů. Intervence také umožní pěstitelům rychlejší obměnu vinic masivně napadených chorobami, jejichž rozšíření souvisí mj. se změnou klimatu (ESCA, Stolbur). V neposlední řadě přispěje podpora hustších výsadeb, kdy konkurence nutí rostliny k hlubšímu kořenění, k zvýšení odolnosti takových vinic vůči suchu. Navrhovaná intervence Restrukturalizace a přeměna vinic - Změna typu opěrné konstrukce reaguje na nízkou dostupnost (a kvalitu) pracovní síly v sektoru a nevhodné materiály použité v opěrných konstrukcích vinic. Umožní pěstitelům výměnu betonových a plastových krajových sloupků za konstrukce vhodné pro efektivní a méně nákladnou mechanizovanou sklizeň. Podmínky způsobilosti Podpora na intervenci Restrukturalizace a přeměna vinic - Změna odrůdové skladby vinice se vyplácí, pokud díl půdního bloku, na kterém je toto opatření prováděno, je evidován v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na žadatele jako vinice v souladu s registrem vinic a to nejpozději v den podání oznámení o provedení opatření. Podpora se vyplácí na celý díl půdního bloku pokud  výměra osázené plochy nebo součet plochy restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2;  restrukturalizovaná část vinice, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let;  nová vinice je osázena jinou odrůdou než vinice, ze které pochází povolení pro opětovnou výsadbu;  výsadba je provedena moštovou odrůdou registrovanou v ČR nebo jiném ČS EU při počtu keřů nejméně 4000 ks na 1 ha osázené plochy vinice. Podpora na intervenci Restrukturalizace a přeměna vinic - Technika zlepšující obhospodařování vinic se vyplácí, pokud díl půdního bloku, na kterém je toto opatření prováděno, je evidován v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na žadatele jako vinice v souladu s registrem vinic a to nejpozději v den podání oznámení o provedení opatření. Podpora se vyplácí na celý díl půdního bloku, pokud  výměra osázené plochy nebo součet plochy takto restrukturalizovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha;  v případě nové výsadby má restrukturalizovaná vinice v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let, v případě dosadby má restrukturalizovaná vinice k roku podání žádosti více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let;  výsadba je provedena moštovou odrůdou registrovanou v ČR nebo jiném ČS EU při počtu keřů nejméně 4273 ks na 1 ha osázené plochy vinice.  výsadbou nebo dosadbou dojde k zvýšení počtu kusů keřů na 1 ha osázené plochy minimálně o 1 000 ks nad původní počet keřů na 1 ha plochy vinice, výsadba nebo dosadba se provede vysazením nebo dosázením celých ucelených řádků v celé délce restrukturalizované vinice. Podpora na intervenci Restrukturalizace a přeměna vinic - Změna typu opěrné konstrukce se vyplácí, pokud díl půdního bloku, na kterém je opatření prováděno, je evidován v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na žadatele jako vinice v souladu s registrem vinic a to nejpozději v den podání oznámení o provedení opatření. Podpora se vyplácí na celý díl půdního bloku, pokud  výměra osázené plochy nebo součet plochy takto rekonstruovaných vinic žadatele neklesne pod 0,2 ha;  restrukturalizovaná část vinice, z níž pochází udělené povolení pro opětovnou výsadbu, má v době klučení více než 50 % keřů révy vinné starších 10 let; CS 411 CS  výsadba je provedena moštovou odrůdou registrovanou v ČR nebo jiném ČS EU při počtu keřů nejméně 4000 ks na 1 ha osázené plochy vinice;  nová vinice je opatřena opěrnou konstrukcí, jež umožňuje mechanizovanou sklizeň. Intervence bude podmíněna dodržováním Nařízení EP a Rady (EU) 2021/2115. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Jednotkové částky byly jsou stanoveny na základě průměrného počtu podpořených hektarů a vyplacených podpor za roky 2016/17 – 2019/20. U nového opatření Změna typu opěrné konstrukce je jednotková částka odhadnuta na základě podobnosti s ostatními opatřeními. Počet podpořených hektarů je u tohoto opatření také pouze odhadnut, může se výrazně změnit (na úkor opatření Změna odrůdové skladby vinice) – zde žadatelé mohou při realizaci tohoto opatření změnit kromě opěrné konstrukce i odrůdovou skladbu vinice. Skutečně vyplácené podpory budou mít formu jednotkových nákladů (v souladu s čl. 44 odst 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115. Konkrétní částky stanoví nezávislý odborný subjekt (ÚZEI) a budou uvedeny v příslušném nařízení vlády. Restrukturalizace a přeměna vinic (celkem 80 % výdajů z obálky)  Výdaje spojené se změnou odrůdové skladby vinice.  Výdaje spojené se zavedením techniky zlepšující obhospodařování vinic.  Výdaje spojené se změnou typu opěrné konstrukce. Finanční podpora na Restrukturalizaci a přeměnu vinic nepřesáhne 50 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo 75 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech. Celý rozpočet vyčleněný na opatření Změna odrůdové skladby vinice je současně zacílen na přizpůsobení se změně klimatu a zlepšování udržitelnosti produkčních systémů (viz cíl uvedený v čl. 57 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115), tzn. je splněna podmínka uvedená v čl. 60 odst. 4 téhož nařízení. Toto opatření sleduje cíl podle čl. 12 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2022/126. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 8 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Nárok na platbu vzniká po formálním uznání vládními orgány a je určen ztrátou výroby při restrukturalizaci vinice. Platba je stanovena na základě ztráty produkce, kterou kompenzuje. Její výše nepřekročí náhradu těchto ztrát. Platba nespecifikuje ani nevyžaduje typ či množství budoucí produkce. CS 412 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 62.58.01 - sazba na změnu odrůdové skladby Průměrná částka R.16; R.9 62.58.02 - sazba na techniku zlepšující obhospodařování Průměrná částka R.16; R.9 62.58.03 - sazba na změnu typu opěrné konstrukce Průměrná částka R.16; R.9 Popis 62.58.01 - sazba na změnu odrůdové skladby Hodnota jednotkové částky byla nastavena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutých v letech 2016/17 – 2019/20. Výsledná jednotková částka se bude lišit na základě skutečně realizovaných výsadeb (jednotkové náklady se mění s hustotou výsadby nové vinice). Bude-li pro vinohradníky atraktivnější nové opatření Změna typu opěrné konstrukce, může to mít výrazný vliv na počet podpořených hektarů v rámci opatření Změna odrůdové skladby vinice, neboť v rámci zmíněného nového opatření může být kromě opěrné konstrukce změněna i odrůdová skladba v nové výsadbě. 62.58.02 - sazba na techniku zlepšující obhospodařování Hodnota jednotkové částky byla nastavena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutých v letech 2016/17 – 2019/20. Výsledná jednotková částka se bude lišit na základě skutečně realizovaných výsadeb (jednotkové náklady se mění s hustotou výsadby nové vinice). 62.58.03 - sazba na změnu typu opěrné konstrukce Hodnota jednotkové částky byla nastavena prozatímně a to odhadem vzhledem k podobnosti s ostatními opatřeními. Finální jednotková částka bude stanovena jako průměrná hodnota částek podpory na základě výpočtů ÚZEI. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 62.58.01 sazba na změnu odrůdové skladby Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 17 100,00 17 100,00 17 100,00 17 100,00 O.36 (jednotka: Hektary) 200,00 200,00 200,00 200,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 3 420 000,00 3 420 000,00 3 420 000,00 3 420 000,00 13 680 000,00 62.58.02 sazba na techniku zlepšující obhospodařování Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 19 000,00 19 000,00 19 000,00 19 000,00 O.36 (jednotka: Hektary) 15,00 15,00 15,00 15,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 285 000,00 285 000,00 285 000,00 285 000,00 1 140 000,00 62.58.03 sazba na změnu typu opěrné konstrukce Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 17 100,00 17 100,00 17 100,00 17 100,00 O.36 (jednotka: Hektary) 15,00 15,00 15,00 15,00 CS 413 CS Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 256 500,00 256 500,00 256 500,00 256 500,00 1 026 000,00 CS 414 CS INVWINE(58(1)(b)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku ve vinařských systémech, s výjimkou operací souvisejících s typem intervence podle písmene a), zpracovatelských zařízení a vinařské infrastruktury, jakož i marketingových struktur a nástrojů 63.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína Kód intervence (členský stát) 63.58 Název intervence Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína Typ intervence INVWINE(58(1)(b)) – investice do hmotného a nehmotného majetku ve vinařských systémech, s výjimkou operací souvisejících s typem intervence podle písmene a), zpracovatelských zařízení a vinařské infrastruktury, jakož i marketingových struktur a nástrojů Společný ukazatel výstupů O.36. Počet opatření nebo jednotek podporovaných v odvětví vína 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v celé ČR. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP COMPWINE(57(a)) zvyšování hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti producentů vína v Unii Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.03 Zvýšit efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence Navrhovaná intervence Hmotné a nehmotné investice – Investice do výroby vína reaguje na nízký stupeň technologické obměny výrobních prostředků způsobující vyšší provozní náklady a nedostatek vlastního investičního kapitálu. Umožní zpracovatelům zvýšení efektivity výroby vína při důrazu na kvalitu konečného produktu. Umožní modernizovat zpracovatelské provozy a sklepní hospodářství pro podporu vín vyšší kvality. Intervence bude nastavena v podobě platby za nákup nového technologického zařízení: lisu na hrozny, dřevěného sudu nebo uzavřené dřevěné nádoby na výrobu vína o objemu nejméně 600 l, speciální kvasné nádoby s aktivním potápěním matolinového klobouku a filtru na víno. Investice do zařízení na zpracování révy vinné a infrastruktury vinařských podniků obecně přispějí k celkové výkonnosti podniků skrze zvýšení jejich výrobní kapacity a/nebo zvýšení kvality výsledného produktu. CS 415 CS Podmínky způsobilosti Podpora na intervenci Hmotné a nehmotné investice - Investice do výroby vína se vyplácí výrobci registrovanému v Registru vinic se sídlem na území České republiky, který plní povinnost podávat prohlášení o produkci a zásobách vína. Pokud je žadatel zároveň i vinohradník, musí plnit i povinnost podávat prohlášení o sklizni (pokud se na něj nevztahují určené výjimky). 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Hodnota jednotkové částky byla nastavena jako průměrná hodnota částek podpory poskytnutých v letech 2016/17 – 2019/20. V rámci tohoto opatření je výše podpory odvislá od výše způsobilých výdajů (tzn. nejsou určeny pevné sazby pro jednotlivé typy investic). Finanční podpora na Investice nepřesáhne 40 % způsobilých investičních nákladů nebo 50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Způsobilost pro podporu v rámci opatření Investice do výroby vína je jasně definována v národním strategickém plánu (a následně v národních právních předpisech). Způsobilými příjemci jsou výrobci vína registrovaní v Registru vinic a plnící všechny zákonné povinnosti s tím spojené. Získané podpory v rámci opatření napomáhají optimalizaci výrobní struktury podniků, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zachování životaschopnosti. Platby nesouvisí s objemem výroby ani cenami produktů a nepodmiňují typ budoucí produkce. Podpora je poskytována pouze po dobu nezbytně nutnou pro realizaci konkrétní investice a její výše je omezena na částku nezbytnou ke kompenzaci strukturální nevýhody. CS 416 CS 9 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků 63.58.01 - dotace na investice ve vinařství Průměrná částka R.39 Popis 63.58.01 - dotace na investice ve vinařství Hodnota jednotkové částky byla nastavena na základě předpokladu vycházejícího ze stávajícího čerpání a přizpůsobena novému ročnímu přídělu na typy intervencí v odvětví vína. 10 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023–2027 63.58.01 dotace na investice ve vinařství Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 11 000,00 11 000,00 11 000,00 11 000,00 O.36 (jednotka: Příjemci) 90,00 90,00 90,00 90,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 990 000,00 990 000,00 990 000,00 990 000,00 3 960 000,00 CS 417 CS Vejce CS 418 CS Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků OP vejce.47 - dotace na operační program vejce Průměrná částka R.10; R.11; R.5; R.9 Popis OP vejce.47 - dotace na operační program vejce Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na operační program. Pro její stanovení byla použita jednotková částka, která byla vypočtena jako průměr z obratu již fungujícího odbytového družstva v sektoru vajec. Rovněž byla přizpůsobena očekávanému nárůstu počtu organizací producentů. Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024–2028 OP vejce.47 dotace na operační program vejce Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 1 755 500,00 1 755 500,00 1 755 500,00 1 755 500,00 1 755 500,00 O.35 (jednotka: Operační programy) 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 35 110 000,00 CS 419 CS INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 79.47 - Intervence v sektoru vajec - investice a výzkum Kód intervence (členský stát) 79.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - investice a výzkum Typ intervence INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích CS 420 CS R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence slouží k přizpůsobení se nabídky poptávce a zahrnuje investice k podpoře technologického zázemí pro producenty vajec, zejména vzhledem k vývoji inovativních postupů v oblasti chovů a zpracování vajec, včetně manipulace s drůbeží a jejich kadávery. Důraz je kladen i na bezpečnost produktů vajec - ve všech jeho fázích produkce. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č.1308/2013 a má schválený operační program. Mezi hlavní cíle intervence podle čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; b) nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů; d) snížení spotřeby vody; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; f) účinné a měřitelné snížení emisí skleníkových plynů nebo trvalé sekvestrace uhlíku; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; h) ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů nebo i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. výdaje spojené s pořízením výpočetní a kancelářské techniky, 2. výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení 3. výdaje spojené s výzkumem a předáním odborných informací z oblasti šetrných technologií chovu kuřat a nosnic, zejména z oblasti integrované produkce a ekologického zemědělství, zavádění inovativních postupů v oblasti chovů a zpracování produkce, 4. výdaje spojené s vybudováním staveb pro umístění technologií pro odchov a chov drůbeže 5. výdaje spojené s pořízením stroje zajišťující přepravu vajec i drůbeže s výjimkou uvádění na trh a distribuci, 6. výdaje na technologie a zařízení určené pro odchov drůbeže v alternativních systémech, 7. výdaje spojené s pořízením technologií chovu drůbeže v alternativních systémech, 8. výdaje spojené s pořízením technologie a stroje určené pro manipulaci s drůbežím trusem a podestýlkou, 9. výdaje spojené s pořízením technologie a stroje určené pro manipulaci s drůbeží, včetně kadáverů (zařízení na likvidaci uhynulé drůbeže) 10. výdaje spojené s bezpečností produktů ve všech jeho fázích 11. výdaje spojené s pořízením technologií a systémů zajišťujících ochranu zvířat proti týrání – automatické záložní zdroje el. proudu, záložní zdroje vody pro napájení zvířat, systémy monitoringu stájového klimatu, alarmové výstražní systémy, systémy monitoringu pohybu, 12. výdaje na technologie zajišťující řízení teplotní (vlhkostní) režim určených pro zachování deklarovaných jakostních znaků výrobků, CS 421 CS 13. výdaje spojené s pořízením technologických systémů sloužící k předcházení vzniku salmonel a patogenů pro technologie a zařízení mytí přepravních obalů, vozidel, výdaje na systémy strojní očisty technologií a budov, které přichází do styku s drůbeží či vejci 14. podpora investic do jímání dešťových (povrchových) vod do akumulací s úpravnou vod, s následným využitím pro napájení zvířat 15. podpora investic do vytápění objektů vztahujících se k produkci vajec – technologie na zdroj tepla 16. investice vyplývající z opatření ke zlepšení úrovně uvádění zboží na trh 17. podpora systémů a mobilních zařízení na otevřených prostranstvích a pastvinách sloužících k napájení zvířat a odpočinku s cílem prostorového rozložení zvířat, aby nedocházelo k degradaci půdy a ploch v místech napajedel, venkovních krmišť a odpočíváren 18. podpora systémů a technologií umožňující šetrnou manipulaci se zvířaty přímo na otevřených prostranstvích při činnostech – kontroly zdravotního stavu, vakcinace, vážení zvířat, nakládání a skládání zvířat 19. výdaje na technologie zpracování vlastní produkce (technologie pro třídění, značení, prosvětlování, UV desinfekci a balení vajec, technologie na robotickou paletizaci hotové produkce, technologie automatického zaskladňování výtluku vajec, technologie sušení vajec) 20. výdaje spojené s budováním staveb určených pro třídění, skladování a manipulaci s produkcí 21. výdaje k pořízení a zavádění technologií, strojů a a zařízení, které efektivně snižují, likvidují nebo napomáhají tlumit dopady živočišné výroby provozované pro účely získání produkce ve všech fázích vzniku produkce, včetně služeb s tímto spojených (zařízení pro čištění odpadních vod, rekuperační systémy) 22. výdaje k pořízení a zavádění technologií šetrných vůči životnímu prostředí, snížení uhlíkové stopy, včetně služeb s tímto spojených 23. podpora systémů snižující energetickou náročnost budov – systémy podporující přirozené proudění vzduchu nahrazující nucenou ventilaci (posuvné stěny chovných hal, mobilní stěnové rolety, stěnové štěrbiny pro přirozené proudění vzduchu) 24. podpora instalace FVE systémů z akumulací i bez pro snížení energetické závislosti na globálním trhu, podpora instalací LED šetrného osvětlení Nabytá hmotná i nehmotná aktiva zůstávají jak ve vlastnictví, tak v držbě příjemce až do konce fiskální amortizace nebo po dobu nejméně pěti let, kterou stanoví členské státy s ohledem na povahu těchto aktiv. Každé z těchto období se počítá ode dne nabytí aktiva nebo ode dne, kdy je aktivum dáno příjemci k dispozici 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl.67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní CS 422 CS 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, také je v souladu s příslušnými kritérii bodu 2 a) a b) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence slouží k podpoře technologického zázemí organizací producentů v sektoru vajec včetně bezpečnosti produkovaných vajec ve všech fázích produkce. Cílem této intervence je podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 423 CS ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce 84.47 - Intervence v sektoru vajec - ekologická nebo integrovaná produkce Kód intervence (členský stát) 84.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - ekologická nebo integrovaná produkce Typ intervence ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní - EU 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence CS 424 CS Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Intervence slouží k obnově zachování a zlepšení ekosystémů, podpoře účinného využívání zdrojů a podpoře přechodu na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí, které je odolné vůči změnám klimatu. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. Mezi hlavní cíle intervence podle čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; e) spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti; g) zvýšené odolnosti produkce vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jako je eroze půdy; i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora: 1. výdaje spojené se získáním odborných informací o alternativních způsobech chovu drůbeže o environmentálních tématech 2. osobní náklady související s řízením odpadového hospodářství nebo se zaváděním postupů šetrných k životnímu prostředí 3. podpora solitérní a pásové výsadby zeleně na otevřených prostranstvích s cílem zvýšit přirozenou ochranu před predátory, snížení půdní eroze, zvýšení vzdušné a půdní vlhkosti s návazností na podporu biodiverzity zájmového území 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) CS 425 CS Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Získaná podpora slouží podpoře organizací producentů při přechodu na alternativní způsoby chovů drůbeže s ohledem na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí. Cílem této intervence je podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 426 CS TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 82.47 - Intervence v sektoru vajec - zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování Kód intervence (členský stát) 82.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování Typ intervence TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně CONC(46(b)) soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Účelem intervence je zvýšení účinnosti manipulace a zpracování produkce vajec vzhledem k přizpůsobování produkce vajec poptávce, optimalizaci produkčních nákladů a stabilizaci cen producentů. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR č. 1308/2013 a má schválený operační program. Mezi hlavní cíle intervence podle čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 patří: CS 427 CS a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; c) snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, statkových hnojiv nebo jiných živočišných výkalů Finanční podpora: 1. pronájem nebo pacht skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů 2. osobní náklady vyplývající z opatření ke zvyšování koncentrace nabídky 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 g) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, také je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence primárně slouží k podpoře zpracování a manipulaci s vlastní produkcí vajec. Cílem této intervence je podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 428 CS PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů 85.47 - Intervence v sektoru vajec - propagace a zvyšování spotřeby produktů (marketing zaměřený na propagaci značek jakosti) Kód intervence (členský stát) 85.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - propagace a zvyšování spotřeby produktů (marketing zaměřený na propagaci značek jakosti) Typ intervence PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP MARKET(46(h)) propagace produktů a uvádění produktů na trh Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Intervence je zaměřena na edukaci spotřebitelů, zvýšení jejich informovanosti o podmínkách výroby kvalitních produktů, o režimech jakosti a značkách kvality. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. CS 429 CS Mezi hlavní cíle intervence podle čl. 14 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 patří: a) zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech jakosti, které se na metody produkce v Unii uplatňují; b) zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii a zlepšit jejich postavení v Unii i mimo ni pro jiná odvětví než pro odvětví vína; c) zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie v Unii i mimo ni; Finanční podpora: 1. výdaje spojené s aktivním marketingem, 2. osobní náklady vyplývající z opatření ke zlepšení úrovně uvádění zboží na trh, 3. výdaje spojené s propagací značek jakosti. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 f) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence slouží především na marketing organizace producentů a propagací jejich značek jakosti, včetně informací o trhu. Neslouží ke snížení prodejní ceny produktů ani nenarušuje obchod nebo výrobu jak na národní, tak i nadnárodní úrovni. CS 430 CS QUAL(47(1)(g)) - – zavádění systémů sledování a certifikace 80.47 - Intervence v sektoru vajec - kvalita produkce Kód intervence (členský stát) 80.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - kvalita produkce Typ intervence QUAL(47(1)(g)) – zavádění systémů sledování a certifikace Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence slouží k zajištění zvyšování přidané hodnoty, kvality a bezpečnosti produkce v prostředí zvyšující se konkurence na trhu a zvyšujících se nároků spotřebitelů. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. Finanční podpora: 1. výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce (zajištění biosecurity chovu, udržování pastevních ploch, udržování životního prostředí zvířat na vysoké úrovni, udržování výživových a ustájovacích parametrů na vysoké úrovni), 2. výdaje spojené se získáním odborných informací pro kontrolu zdravotního stavu a monitoringu výživy, CS 431 CS 3. výdaje spojené s poradenskou činností k zajištění vysoké kvality produkce. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 e) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence je zaměřena především na přidanou hodnotu produkce uváděné na trh, a to zejména zvýšením kvality krmiv a biosecurity chovu. Zaměřuje se též na technologie a systémy zajišťující ochranu zvířat, a to nejen proti týrání, ale i proti predátorům a patogenům. Cílem této intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 432 CS TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 81.47 - Intervence v sektoru vajec - sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů Kód intervence (členský stát) 81.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - sledovatelnost, certifikace a monitorování jakosti produktů Typ intervence TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano P3.03 Posílit zapojení zemědělských výrobců a výrobců potravin do režimů jakosti Nízká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na zajištění dostatečné úrovně kvality produkce prostřednictvím implementace certifikačních systémů, zvyšování přidané hodnoty, kvality a bezpečnosti produkce v prostředí zvyšující se konkurence na trhu a zvyšujících se nároků spotřebitelů. CS 433 CS O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. Finanční podpora: 1. osobní náklady v souvislosti se zajištěním bezpečnosti, dohledatelnosti a jakosti výrobků (vytvoření virtuálního prostředí pro dohledatelnost původu vajec apod.), 2. výdaje spojené s certifikací produkce, 3. výdaje spojené se získáním odborných informací o dohledatelnosti produktů, 4. výdaje na certifikací procesů řízení (třídění, skladování, logistiky, zpracování produkce) potřebné pro uvádění produktu na trh. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uváděné na trh za každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 e) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Cílem této intervence je zajištění vysoké kvality produkce v podmínkách stále se zvyšujících se nároků spotřebitelů na kvalitu a původ produktu, zejména s ohledem na ochranu zdraví, zajištění bezpečnosti a jakosti výrobků. Intervence cílí na certifikaci a zvýšenou hodnotu produkce, především dohledatelnosti původu produktu a jeho jakosti. Cílem této intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 434 CS CLIMA(47(1)(i)) - – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 86.47 - Intervence v sektoru vajec - environmentální opatření Kód intervence (členský stát) 86.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - environmentální opatření Typ intervence CLIMA(47(1)(i)) – opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: CS 435 CS Intervence slouží k obnově zachování a zlepšení ekosystémů, podpoře účinného využívání zdrojů a podpoře přechodu na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí, které je odolné vůči změnám klimatu. O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. Mezi hlavní cíle intervence podle čl. 12 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 patří: a) snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z procesu produkce; b) nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; i) ochrany nebo zlepšení životního prostředí. Finanční podpora neinvestičního charakteru: 1. personální náklady související s prováděním intervence 2. podpora výsadby zeleně v kontaktní vzdálenosti stájí, s cílem snížit teplotu stájového prostředí a tím snížit energetickou závislost na globálním trhu 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence slouží zejména k obnově zachování a zlepšení ekosystémů a přechodu na zemědělství šetrné vůči životnímu prostředí. Tato intervence, vzhledem k tomu, že je jejím účinkem podpořit sdružení prvovýrobců do organizací producentů tak, aby jejich vyjednávací možnosti na trhu byly posíleny, nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 436 CS HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 83.47 - Intervence v sektoru vajec - prevence krizí a řízení rizik Kód intervence (členský stát) 83.47 Název intervence Intervence v sektoru vajec - prevence krizí a řízení rizik Typ intervence HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis DE Deutschland CZ Česko Popis územního rozsahu Nadnárodní 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/Vejce Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence a podmínky způsobilosti: Intervence je zaměřena na stabilizaci příjmů zemědělců, snížení rizik produkce vlivem nepříznivých klimatických podmínek nebo přírodních katastrof. CS 437 CS O podporu žádá v rámci svého operačního programu organizace producentů, která je založena a ovládána producenty v odvětví vajec dle čl. 152 NEPR (EU) č. 1308/2013 a má schválený operační program. Finanční podpora: 1. výdaje spojené se zajištěním stability podnikatelského prostředí pomocí částečné podpory pojištění za předpokladu, že pojistná smlouva obsahuje výši výdajů pro odvětví vejce (celková podpora z veřejných prostředků nesmí přesáhnout 80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám) 2. výdaje zaměřené na předcházení krizí a rizik ve všech fázích vzniku produktu a s tím spojených až po jeho uvádění na trh 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uváděné na trh za každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Hodnota produkce bude vypočítána z produktů označenými následujícími KN kódy: KN 0407 21 00, KN 0407 90 10, KN 0408 11 80, KN 0408 19 81, KN 0408 91 80, KN 0408 99 80, KN 0408 19 89. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence spadá do žluté kategorie podpor. Cílem této intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Proto tato intervence nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na území ČR ani na mezinárodní úrovni. CS 438 CS Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI brambory 0701 - Brambory, čerstvé nebo chlazené CS 439 CS Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků OP brambory.47 - dotace na operační program brambory Průměrná částka R.1; R.10; R.11; R.5; R.9 Popis OP brambory.47 - dotace na operační program brambory Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na operační program. Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024–2028 OP brambory.47 dotace na operační program brambory Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 139 777,78 139 777,78 139 777,78 139 777,78 139 777,78 O.35 (jednotka: Operační programy) 18,00 18,00 18,00 18,00 18,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 12 580 000,00 CS 440 CS INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 95.47 - Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv Kód intervence (členský stát) 95.47 Název intervence Intervence v sektoru brambor - investice do hmotných a nehmotných aktiv Typ intervence INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v rámci celé ČR. Předpokládáme zahrnutí i nadnárodní organizace producentů. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP COMP(46(c)) zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/brambory Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence: Intervence je zaměřena na pořízení nových technologií s důrazem na šetrné způsoby hospodaření a ochranu půdy, včetně zadržování vody v půdě a ochranu proti erozi; dále na energetické úspory a omezování emisí. Intervence je zaměřena též na investice zvyšující efektivnost použití a tím omezení spotřeby chemických přípravků na ochranu rostlin a hnojiv a na investice do závlahových systémů, což vede ke stabilitě produkce v odvětví a k vyšší jakosti a bezpečnosti produktu. Je zaměřena též na investice a opatření k udržení vysoké jakosti produkce. CS 441 CS Způsobilý žadatel: Organizace producentů je družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU uznaná pro minimálně jeden z těchto užitkových směrů brambor: a) 0701 10 00 – Brambory sadbové b) 0701 90 10 – Brambory k výrobě škrobu c) 0701 90 50 a 0701 90 90 – Rané a pozdní konzumní brambory Podmínky způsobilosti: Příjemce podpory je Organizace producentů (dále jen „OP“) družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Intervence bude podmíněna dodržováním relevantních právních předpisů EU. Finanční podpora (způsobilé výdaje): 1. správní a personální náklady včetně zpráv, studií, nákladů na vedení a správu účetnictví, povinných poplatků spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí OP 2. výdaje spojené s pořízením speciálních strojů pro pěstování brambor (např. separátor, hrobkovač záhonů, půdní fréza, pasivní plečka, sazeč, sázecí kombinace, rozbíječ natě, vytrhávač natě, vyorávač, vyorávací nakladač, sklízeč) 3. výdaje spojené s pořízením techniky pro přípravu půdy (např. podmítače, pluhy, brány, kombinátory, traktory) 4. výdaje spojené s pořízením strojů a technologií pro ošetřování a zavlažování brambor během vegetace (např. stroje na ochranu rostlin, závlahové systémy, zavlažovací technika a nádrže na závlahovou vodu), v případě výdajů spojených s pořízením závlahových technologií při splnění následujících specifických podmínek: 1. dosáhnout minimální procentuální podíly úspory vody ve výši 5 % potenciálního snížení spotřeby vody a 25 % skutečného snížení spotřeby vody 2. součástí vybudované závlahy musí být zařízení na měření spotřeby vody 3. předložit platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, nebo platnou smlouvu/dohodu o dodávce vody s držitelem platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo vyjádření vodoprávního úřadu, že pro danou investici není povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nezbytné. 4. předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že navrhovaná závlaha nepovede ke zhoršení stavu předmětného vodního útvaru, který je zdrojem vody pro závlahu 5. závazek žadatele (ex-ante hodnocení), že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení potenciál dosáhnout úspory vody – platí pouze v případě, kdy nově budovaná závlaha nahrazuje částečně či zcela stávající závlahu na daném místě, nedochází ke zvětšení zavlažované plochy 6. předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že daná investice nebude mít nepříznivý dopad na životní prostředí – platí pouze v případě závlah na nových plochách, dochází ke zvětšení zavlažované plochy 7. v případě, že součástí budované závlahy bude nádrž (nová nádrž, nebo půjde o vylepšení stávající nádrže), předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že nedojde k nepříznivému dopadu na životní prostředí CS 442 CS 5. výdaje spojené se splácením jistiny úvěru a leasingu na pořízení investic do hmotných a nehmotných aktiv, očištěné o provozní náklady a úroky 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, hromadně u produktů, které se mohou na trh uvádět hromadně, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Do hodnoty produkce jsou u brambor započítány operace jako skladování, třídění, odstranění nečistot a příměsí, kartáčování, nebo mytí a osušení a malospotřebitelské balení, pokud nejsou brambory prodávány volně ložené, nebo v bedýnkách. Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů, nebo sdružením organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Toto omezení se zvýší na 60 % po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů, nebo jejich sdružení, byly uznány. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Finanční podpora vyčleněná na intervence v sektoru brambor nemá žádné účinky narušující obchod, nebo výrobu. Výše podpory po celé programové období nesouvisí s cenami domácími, ani mezinárodními. Podpora je omezena dle čl. 68 odst. 3 na 6 % hodnoty produkce uvedené OP na trh, což zajišťuje, že nemůže dojít k narušení obchodu, či ovlivňování výroby ani na úrovni ČR. CS 443 CS TRAINCO(47(1)(c)) - – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu 96.47 - Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení Kód intervence (členský stát) 96.47 Název intervence Intervence v sektoru brambor - odborná příprava, včetně odborného vedení Typ intervence TRAINCO(47(1)(c)) – školení včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o udržitelné techniky boje proti škůdcům a chorobám, udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin a zdraví zvířat a přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování, jakož i využívání organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a termínovém trhu Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v rámci celé ČR. Předpokládáme zahrnutí i nadnárodní organizace producentů. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/brambory Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis CS 444 CS Popis intervence: Intervence umožní OP, aby odbornou přípravou a vedením svých členů podporovala plánování a přizpůsobování produkce poptávce, optimalizovala produkční náklady a jakost brambor od jednotlivých členů. Využití intervence pomůže ke stabilizaci ceny produkce a k obchodnímu úspěchu OP. Dále intervence podporuje pro plnění informačních povinností OP vůči SZIF a částečnou úhradu správních a personálních nákladů OP. Cílem intervence je: a) výměna osvědčených postupů ohledně intervencí pro předcházení krizím a jejich řešení, které příjemci pomohou těžit ze zkušeností s prováděním intervencí pro předcházení krizím a řízení rizik; b) podpora zřizování nových organizací producentů, slučování stávajících organizací nebo opatření umožňujících individuálním producentům připojit se ke stávající organizaci producentů, jakož i poskytování poradenství seskupením producentů v jejich snaze dosáhnout uznání jako organizace producentů podle nařízení (EU) č. 1308/2013; c) vytváření příležitostí k navazování kontaktů pro poskytovatele a adresáty odborného vedení, především marketingové kanály, jako prostředek předcházení krizím a jejich řešení. Způsobilý žadatel: Organizace producentů je družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU uznaná pro minimálně jeden z těchto užitkových směrů brambor: a) 0701 10 00 – Brambory sadbové b) 0701 90 10 – Brambory k výrobě škrobu c) 0701 90 50 a 0701 90 90 – Rané a pozdní konzumní brambory Podmínky způsobilosti: Příjemce podpory je Organizace producentů (dále jen „OP“) družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Intervence bude podmíněna dodržováním relevantních právních předpisů EU. Finanční podpora (způsobilé výdaje): 1. Správní a personální náklady týkající se provádění operačních programů nebo příslušných intervencí, včetně zpráv, studií, nákladů na vedení a správu účetnictví, povinných poplatků spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí OP 2. Výdaje spojené s realizací odborné přípravy 3. Výdaje spojené se získáním informací související s realizací odborné přípravy 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, hromadně u produktů, které se mohou na trh uvádět hromadně, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Do hodnoty produkce jsou u brambor započítány operace jako je skladování, třídění, odstranění nečistot a příměsí, kartáčování, nebo mytí a osušení a malospotřebitelské balení, pokud nejsou brambory prodávány volně ložené nebo v bedýnkách. CS 445 CS Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů, nebo sdružením organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Toto omezení se zvýší na 60 % po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů, nebo jejich sdružení, byly uznány. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Finanční podpora vyčleněná na intervence v sektoru brambor nemá žádné účinky narušující obchod, nebo výrobu. Výše podpory po celé programové období nesouvisí s cenami domácími, ani mezinárodními. Podpora je omezena dle čl. 68 odst. 3 na 6 % hodnoty produkce uvedené OP na trh, což zajišťuje, že nemůže dojít k narušení obchodu, či ovlivňování výroby ani na úrovni ČR. CS 446 CS TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 94.47 - Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů Kód intervence (členský stát) 94.47 Název intervence Intervence v sektoru brambor - zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů Typ intervence TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v rámci celé ČR. Předpokládáme zahrnutí i nadnárodní organizace producentů. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP COMP(46(c)) zlepšování střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/brambory Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence: Intervence je zaměřena na pořízení nových technologií pro příjem, posklizňové zpracování a další úpravu produktů, budování nových a úpravu stávajících skladů brambor a manipulačních prostor umožňujících centralizaci nabídky. Je zaměřena zejména na omezení energetické náročnosti a hygienu potravin ve zpracovatelském procesu. Předpokládá efektivní přepravu produktů určených pro uplatnění na trhu odpovídajícími dopravními prostředky s příslušným vybavením, zajišťujícím jejich stabilní kvalitu. Způsobilý žadatel: CS 447 CS Organizace producentů je družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládána producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU uznaná pro minimálně jeden z těchto užitkových směrů brambor: a) 0701 10 00 – Brambory sadbové b) 0701 90 10 – Brambory k výrobě škrobu c) 0701 90 50 a 0701 90 90 – Rané a pozdní konzumní brambory Podmínky způsobilosti: Příjemce podpory je Organizace producentů (dále jen „OP“) družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Intervence bude podmíněna dodržováním relevantních právních předpisů EU. Finanční podpora (způsobilé výdaje): 1. správní a personální náklady včetně zpráv, studií, nákladů na vedení a správu účetnictví, povinných poplatků spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí OP 2. výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce, s pořízením technologií pro třídění či balení produkce (např. třídící linky, mobilní třídiče, nakladače, dopravníky, balící technologie, loupací linky) 3. výdaje spojené s pořízením, úpravou a vybudováním skladovacích a manipulačních prostor 4. výdaje spojené s pořízením zařízení zvyšujících hygienu a kvalitu skladovacích prostor (např. čistící a sanitární technika, aplikátory) 5. výdaje spojené se snížením energetické náročnosti při skladování brambor (např. rekuperace, zateplení, stroje a zařízení s nižší spotřebou energií), 6. výdaje spojené s pořízením technologií prodlužujících trvanlivost, skladovatelnost a kvalitu produkce (např. aplikátory pro zamezení klíčení, regulaci teploty a vlhkosti) 7. výdaje spojené s pronájmem, nebo pachtem skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů 8. výdaje spojené s pořízením přepravních strojů a zařízení udržujících kvalitu produkce a zlepšujících přepravu a skladování produktů 9. výdaje spojené se splácením jistiny úvěru a leasingu na pořízení investic do hmotných a nehmotných aktiv očištěné o provozní náklady a úroky 10. výdaje vyplývající z opatření ke zlepšení úrovně uvádění brambor na trh (např. nákup klimatizovaných boxů umístění v meziskladech u velkých zákazníků, promo akce) 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, hromadně u produktů, které se mohou na trh uvádět hromadně, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Do hodnoty produkce jsou u brambor započítány operace jako skladování, třídění, odstranění nečistot a příměsí, kartáčování, nebo mytí a osušení a malospotřebitelské balení, pokud nejsou brambory prodávány volně ložené, nebo v bedýnkách. Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů, nebo sdružením organizací producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Toto omezení se zvýší na 60 % po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů, nebo jejich sdružení, byly uznány. CS 448 CS 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Finanční podpora vyčleněná na intervence v sektoru brambor nemá žádné účinky narušující obchod, nebo výrobu. Výše podpory po celé programové období nesouvisí s cenami domácími, ani mezinárodními. Podpora je omezena dle čl. 68 odst. 3 na 6 % hodnoty produkce uvedené OP na trh, což zajišťuje, že nemůže dojít k narušení obchodu, či ovlivňování výroby ani na úrovni ČR. CS 449 CS HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 97.47 - Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce Kód intervence (členský stát) 97.47 Název intervence Intervence v sektoru brambor – pojištění sklizně a produkce Typ intervence HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Nadnárodní Kód Popis CZ Česko PT Portugal Popis územního rozsahu Podpora bude poskytována v rámci celé ČR. Předpokládáme zahrnutí i nadnárodní organizace producentů. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/brambory Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Popis intervence CS 450 CS Intervence je zaměřena na podporu pojištění sklizně a produkce formou částečné úhrady nákladů na pojištění a výdajů spojených s vypořádáním pojistných událostí. Způsobilý žadatel: Organizace producentů je družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU uznaná pro minimálně jeden z těchto užitkových směrů brambor: a) 0701 10 00 – Brambory sadbové b) 0701 90 10 – Brambory k výrobě škrobu c) 0701 90 50 a 0701 90 90 – Rané a pozdní konzumní brambory Podmínky způsobilosti: Příjemce podpory je Organizace producentů (dále jen „OP“) je družstvo nebo společnost s ručením omezeným, které jsou založeny a ovládány producenty v odvětví brambor dle relevantních právních předpisů EU a má schválený operační program. Operační programy jsou strukturované plány sestavované organizacemi producentů a předkládané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ke schválení. Na základě následného naplňování cílů a opatření stanovených v operačním programu je organizaci producentů vyplácena finanční podpora. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. Po skončení programu může organizace producentů požádat o schválení nového operačního programu. Intervence bude podmíněna dodržováním relevantních právních předpisů EU. Finanční podpora (způsobilé výdaje): 1. výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce brambor do výše 80 % za předpokladu, že pojistná smlouva obsahuje výši výdajů pro pěstovaný užitkový směr brambor 2. správní a personální náklady včetně zpráv, studií, nákladů na vedení a správu účetnictví, povinných poplatků spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí OP 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uváděné na trh za každou organizaci producentů. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 451 CS okrasné rostliny ex 1211 - Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex 1211 90 86 v části IX CS 452 CS Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků OP okras.rostliny.47 - dotace na operační program okrasné rostliny Průměrná částka R.1; R.10; R.11; R.26; R.5; R.9 Popis OP okras.rostliny.47 - dotace na operační program okrasné rostliny Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na operační program. Pro její stanovení byla použita částka, která byla vypočtena jako průměr z obratu již fungujícího odbytového družstva v sektoru okrasných rostlin. Rovněž byla přizpůsobená očekávanému nárůstu počtu organizací producentů. Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupem Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024–2028 OP okras.rostliny.47 dotace na operační program okrasné rostliny Plánovaná jednotková částka (celkové výdaje Unie v EUR) 502 000,00 251 000,00 251 000,00 167 333,00 167 333,00 O.35 (jednotka: Operační programy) 1,00 2,00 2,00 3,00 3,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 502 000,00 502 000,00 502 000,00 502 000,00 502 000,00 2 510 000,00 CS 453 CS INVRE(47(1)(a)) - – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření 87.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum Kód intervence (členský stát) 87.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - investice a výzkum Typ intervence INVRE(47(1)(a)) – investice do hmotného a nehmotného majetku, výzkum a experimentální a inovativní metody produkce a jiná opatření Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů CS 454 CS 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na přizpůsobení nabídky poptávce, zvýšení využití moderních technologií, navýšení úrovně investic do pěstebních, sklizňových i posklizňových technologií včetně zpracování produkce, lepší centralizace nabídky a zlepšení postavení na trhu. Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) výdaje spojené s pořízením výpočetní a kancelářské techniky 2) výdaje spojené s pořízením softwarového vybavení 3) osobní náklady v souvislosti se zajištěním produkce (např. odhady, sklizňové a expediční termíny, soulad mezi poptávkou a nabídkou, průzkum trhu) 4) výdaje spojené s pořízením technologií pro přípravu půdy a pěstebních substrátů 5) výdaje spojené s pořízením technologií pro ošetřování a ochranu rostlin 6) výdaje spojené s pořízením technologií pro sklizeň rostlin 7) výdaje spojené s pořízením technologií pro dopravu produkce k posklizňové úpravě či ke zpracování 8) výdaje spojené s výzkumnou činností a podporou inovativních metod produkce okrasných rostlin 9) výdaje spojené s pořízením skleníků či fóliovníků a s jejich vybavením 10) výdaje spojené s budováním systémů síťových a foliových krytů 11) výdaje spojené s pořízením závlahových technologií (kapková závlaha, mikropostřik) při splnění následujících specifických podmínek: a) dosáhnout minimální procentické podíly úspory vody ve výši 5 % potenciálního snížení spotřeby vody a 25 % skutečného snížení spotřeby vody b) součástí vybudované závlahy musí být zařízení na měření spotřeby vody c) předložit platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, nebo platnou smlouvu/dohodu o dodávce vody s držitelem platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo vyjádření vodoprávního úřadu, že pro danou investici není povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nezbytné. d) předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že navrhovaná závlaha nepovede ke zhoršení stavu předmětného vodního útvaru, který je zdrojem vody pro závlahu e) závazek žadatele (ex-ante hodnocení), že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení potenciál dosáhnout úspory vody – platí pouze v případě, kdy nově budovaná závlaha nahrazuje částečně či zcela stávající závlahu na daném místě, nedochází ke zvětšení zavlažované plochy f) předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že daná investice nebude mít nepříznivý dopad na životní prostředí – platí pouze v případě závlah na nových plochách, dochází ke zvětšení zavlažované plochy g) v případě, že součástí budované závlahy bude nádrž (nová nádrž, nebo půjde o vylepšení stávající nádrže), předložit stanovisko vodoprávního úřadu, že nedojde k nepříznivému dopadu na životní prostředí 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, CS 455 CS kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 Dohody WTO o zemědělství, také je v souladu s příslušnými kritérii bodu 2 a) a b) Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 456 CS ADVI1(47(1)(b)) - – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci 92.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - poradenství Kód intervence (členský stát) 92.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - poradenství Typ intervence ADVI1(47(1)(b)) – poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škůdcům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním, pracovními podmínkami, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů REDE(46(d)) výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům, odolnosti vůči nákazám zvířat a odolnosti vůči změně klimatu a její zmírňování, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis CS 457 CS Intervence je zaměřena na zajištění přenosu know-how do zemědělské praxe, využívání výsledků výzkumu při pěstování okrasných rostlin, uplatnění nových a inovativních postupů v poradenském systému při pěstování a ochraně okrasných rostlin při současném zajištění vysoké kvality produkce. Cílem intervence je také poskytnout poradenské služby v souvislosti s intervencí Ekologická a integrovaná produkce v oblasti ochrany životního prostředí, snižování úrovně používání přípravků na ochranu rostlin, hnojiv apod. Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) Výdaje spojené s předáním odborných informací do zemědělské praxe, zejména z oblasti šetrných technologií pěstování okrasných rostlin, zavádění inovativních postupů v oblasti sklizně, posklizňové úpravy, skladování a odbytu produkce 2) Výdaje spojené se získáním odborných informací o šetrných způsobech pěstování okrasných rostlin, zejména z oblasti ekologické a integrované produkce, kontroly chorob a škůdců, udržení a zlepšení vysoké kvality produkce, včetně sklizně, posklizňové úpravy, skladování a odbytu produkce 3) Výdaje spojené se získáním odborných informací o kontrole chorob a škůdců, jakosti produktů 4) Výdaje spojené se získáním odborných informací o dohledatelnosti produktů 5) Výdaje spojené se získáním odborných informací o zlepšení a udržení vysoké kvality produkce 6) Osobní náklady spojené s poradenskou činností 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 d) Přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 458 CS ORGAN(47(1)(d)) - – ekologická nebo integrovaná produkce 91.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu Kód intervence (členský stát) 91.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - environmentální opatření a opatření ke zmírnění klimatu Typ intervence ORGAN(47(1)(d)) – ekologická nebo integrovaná produkce Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CLIMA(46(f)) příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů PROMO(46(e)) podpora, vývoj a zavádění: i) výrobních metod a technik, které jsou šetrné k životnímu prostředí; ii) výrobních postupů odolných vůči škůdcům a chorobám; iii) norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které překračují minimální požadavky stanovené právními předpisy Unie a členských států; iv) snižování množství odpadu a environmentálně šetrného využívání a nakládání s vedlejšími produkty, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení; v) ochrany a zvyšování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména ochrany vody, půdy a ovzduší. Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis CS 459 CS Intervence je zaměřena na podporu přechodu na produkci šetrnou vůči životnímu prostředí, která je odolná vůči změnám klimatu, podpora účinného využívání přírodních zdrojů, zachování a obnova přírodních ekosystémů. Mezi hlavní cíle intervence patří:  snížení rizik pro životní prostředí spojených s používání přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, případně dalších zemědělských vstupů  snížení rizik pro životní prostředí spojených s používám některých výrobních vstupů nebo s produkcí některých reziduí, včetně přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, nebo jiných živočišných výkalů  spojení s neproduktivními investicemi, které jsou potřebné k dosažení agroenvironmentálně klimatických cílů, zejména pokud se tyto cíle týkají stanovišť a biologické rozmanitosti  ochrany nebo zlepšení životního prostředí Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) výdaje k pořízení a zavádění technologií šetrných vůči životnímu prostředí, včetně služeb, zaměřené na snižování používání přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, případně dalších zemědělských vstupů 2) výdaje k pořízení a zavádění technologií reagujících na změnu klimatu, včetně služeb, zaměřené na snižování produkce skleníkových plynů 3) osobní náklady související s řízením odpadového hospodářství nebo se zaváděním postupů šetrných k životnímu prostředí, reagujících na změnu klimatu 4) výdaje spojené s pořízením zařízení šetrných k životnímu prostředí (např. pořízení mulčovačů apod.) 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO CS 460 CS Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 461 CS TRANS(47(1)(e)) - – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů 89.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - odbyt produkce (soustředění nabídky) Kód intervence (členský stát) 89.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - odbyt produkce (soustředění nabídky) Typ intervence TRANS(47(1)(e)) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a účinnosti přepravy a skladování produktů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP CONC(46(b)) soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na zkvalitnění situace v oblasti soustředění nabídky produktů určených pro uplatnění na trhu, a to zejména prostřednictvím zlepšených podmínek posklizňové úpravy produkce, skladování, přepravy a odbytu produkce. Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) výdaje spojené s pořízením technologií pro posklizňovou úpravu produkce 2) výdaje spojené s pořízením technologií pro třídění či balení produkce 3) výdaje spojené s úpravou či vybudováním skladovacích a manipulačních prostor CS 462 CS 4) výdaje spojené s certifikací procesu řízení 5) pronájem nebo pacht skladovacích a manipulačních prostor jako účelná náhrada výstavby nových skladů 6) osobní náklady související se zlepšením úrovně uvádění okrasných rostlin na trh 7) osobní náklady související se zvyšováním koncentrace nabídky okrasných rostlin 8) výdaje spojené se zvýšením přidané hodnoty produkce 9) výdaje spojené s aktivním (přímým) marketingem 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 g) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 463 CS PROMO(47(1)(f)) - – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů 93.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - propagace a zvyšování spotřeby produktů Kód intervence (členský stát) 93.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - propagace a zvyšování spotřeby produktů Typ intervence PROMO(47(1)(f)) – propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti EU a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP MARKET(46(h)) propagace produktů a uvádění produktů na trh Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na zvyšování informovanosti spotřebitelů o podmínkách nezbytných pro zajištění kvalitní produkce okrasných rostlin a návazné zlepšení uplatnění produktů na trhu, zejména prostřednictvím informovanosti o značkách kvality a propagačních a marketingových aktivit. Mezi hlavní cíle intervence patří:  zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech jakosti, které se na metody produkce uplatňují  zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie  zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie  zvýšit povědomí o udržitelné produkci CS 464 CS Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) osobní náklady související se zvýšením odbytu okrasných rostlin a zlepšením úrovně uvádění zboží na trh, včetně propagačních a marketingových aktivit 2) výdaje spojené se zlepšením úrovně uvádění zboží na trh, např. s propagací obchodní značky organizace producentů, 3) výdaje spojené s propagací značek jakosti 4) výdaje spojené s používáním a ošetřováním okrasných rostlin ve vztahu ke spotřebitelům 5) výdaje spojené s uplatňováním pravidel pro publicitu u propagačních materiálů a při propagaci značek jakosti 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 f) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 465 CS TRACE(47(1)(h)) - – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům 88.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin- kvalita produkce (zvyšování obchodní hodnoty a jakosti) Kód intervence (členský stát) 88.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin- kvalita produkce (zvyšování obchodní hodnoty a jakosti) Typ intervence TRACE(47(1)(h)) – zavádění systémů sledování a certifikace, zejména sledování jakosti produktů prodávaných koncovým spotřebitelům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP BOOST(46(g)) zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti uznávané členskými státy PROD(46(a)) plánování a organizování produkce, její přizpůsobování poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, stabilizace cen producentů Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na zajištění dostatečné úrovně kvality produkce prostřednictvím implementace certifikačních systémů, zvyšování přidané hodnoty, kvality a bezpečnosti produkce v prostředí zvyšující se konkurence na trhu a zvyšujících se nároků spotřebitelů. Nabytá hmotná a nehmotná aktiva jsou organizací producentů používána v souladu s jejich povahou, stanovenými cíli a zamýšleným použitím. Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské CS 466 CS Způsobilé výdaje: 1) osobní náklady související se zajištěním bezpečnosti a dohledatelnosti produkce okrasných rostlin a se zlepšením a udržením vysoké úrovně jakosti produkce 2) výdaje spojené s pořízením přepravních zařízení udržujících kvalitu produkce 3) výdaje spojené s pořízením zařízení a strojního vybavení k monitoringu kvality produkce 4) výdaje spojené s pořízením zařízení zvyšujících hygienu a kvalitu skladovacích prostor 5) výdaje spojené s pořízením zařízení prodlužující trvanlivost produkce 6) výdaje spojené s certifikací a bezpečností produktů, zavádění systémů jakosti 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 e) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 467 CS HARIN(47(2)(i)) - – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům 90.47 - Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik Kód intervence (členský stát) 90.47 Název intervence Intervence v sektoru okrasných rostlin - prevence krizí a řízení rizik Typ intervence HARIN(47(2)(i)) – pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci, přičemž zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům Společný ukazatel výstupů O.35. Počet podporovaných operačních programů 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu Celá Česká republika 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód + popis ODVĚTVOVÉHO CÍLE SZP RISK(46(j)) prevence krizí a řízení rizik se zaměřením na předcházení krizím a jejich řešení na trzích příslušného odvětví Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO3 Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.04 Posílit dlouhodobě udržitelné řízení rizik Vysoká Částečně P3.01 Stimulovat organizace producentů vyvažující tržní sílu navazujících článků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11/okrasné rostliny Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích R.5 Podíl zemědělských podniků s podporovanými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popis Intervence je zaměřena na snižování rizik pěstitelské činnosti spojené s nepříznivými klimatickými podmínkami, nebo přírodními katastrofami prostřednictvím stabilizace příjmů pěstitelů. KN 06 – Rostliny živé a výrobky květinářské CS 468 CS Finanční podpora - úhrada do 50 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů Způsobilé výdaje: 1) výdaje spojené se zajištěním stability podnikatelského prostředí pomocí podpory pojištění do 80 % za předpokladu, že pojistná smlouva obsahuje výši výdajů pro okrasné rostliny. 6 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh na každou organizaci producentů. Hodnota produkce uvedené na trh se počítá ve fázi čerstvého stavu nebo ve fázi prvního zpracování, v níž je produkt běžně uváděn na trh, a nesmí zahrnovat náklady na další zpracování nebo další úpravu či hodnotu konečných zpracovaných produktů. Musí být zřízen provozní fond, na který se podpora vyplácí. Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů. Na žádost organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 se finanční podpora po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení o strategických plánech na 60 %. Podpora Unie se poskytuje prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů. Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté. 7 Další informace specifické pro typ intervence není relevantní 8 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená skupina podpor) Intervence spadá do žluté kategorie podpor. Podstatou intervence není narušovat volný trh, ale podpořit sdružování prvovýrobců tak, aby došlo k posílení jejich vyjednávací schopnosti na trhu při společném odbytu produkce. Intervence tak nemá žádné účinky narušující obchod nebo výrobu, nemůže tedy dojít k ovlivnění obchodu nebo výroby na národní ani na mezinárodní úrovni. CS 469 CS 5.3 Intervence ve formě rozvoje venkova ENVCLIM(70) - Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 16.70 - AEKO Zatravňování orné půdy Kód intervence (členský stát) 16.70 Název intervence AEKO Zatravňování orné půdy Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.12 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu R.14 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.23 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se zlepšení vodní bilance R.33 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky CS 470 CS 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030. Intervence navazuje také na nový strategický dokument EK Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy a může napomoci v plnění cíle týkajícího se omezení úniku živin. Cílené zatravňování orné půdy podporuje zvyšování podílu organické hmoty a ukládání uhlíku, přičemž největší zásoby uhlíku jsou v nejsvrchnějším půdním horizontu. Zatravňování orných půd přispívá i ke snížení uvolňování uhlíku, resp. snížení hodnoty CO2 vypouštěného do ovzduší. S ohledem na sekvestrační potenciál je zatravňování jedním z nástrojů uhlíkového zemědělství. Intervence reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry půd ohrožených vodní erozí (odnos a ztráta zeminy) a s tím související také negativní vliv erozních sedimentů na kvalitu vody a a vodohospodářskou funkci nádrží a koryt vodních toků. Přispívá také k potřebě zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody. Prostřednictvím pokrytí povrchu orné půdy travním porostem dojde ke zvýšení infiltrační schopnosti půd a tím ke zpomalení a snížení povrchového odtoku vody a zamezí se odnosu zeminy do vodních toků. Dalším efektem zatravněných ploch bude i větší retence vody, omezení povodňových průtoků ve vodních tocích a omezení vyplavování polutantů z půd do podzemních a podpovrchových vod. Intervence bude cílena do oblastí s vyšší mírou ohroženosti půd vodní erozí, do míst častých smyvů, do oblastí povodí s vysokou půdní propustností (infiltrační oblasti), které jsou kritickými zdrojovými lokalitami plošného zemědělského znečištění způsobeného především dusičnany. Zatravnění těchto oblastí bude cílit na snížení koncentrací dusičnanů ve vodách a podpoří tak další opatření prováděná k omezení vstupu dusičnanů do podzemních a povrchových vod. Vrstva určující vhodnost pro vstup do intervence bude rozšířena ve vazbě na redesign erozní ohroženosti a dále vznikne nová vrstva LPIS určující vhodnost pro vstup do titulu Zatravňování infiltračních oblastí. Travní směs, která bude použita pro zatravnění, bude respektovat i regionální odlišnosti a umožňovat zatravnit i území s přísnějšími nároky na složení travního porostu (Natura 2000, OP NP a ZCHÚ). Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra zatravňované standardní orné půdy (v LPIS) je 0,5 ha.  Způsobilé jsou díly půdních bloků:  nacházející se alespoň z 50 % v oblastech zranitelných dusičnany, nebo  které jsou alespoň z 50 % hodnoceny jako mírně, nebo silně erozně ohrožené, nebo  nacházející se do 25 metrů od vodního útvaru, nebo v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů, nebo  nacházející se alespoň z 50 % v infiltračních oblastech, nebo  nacházející se alespoň v oblastech podle bodu 1, 2 nebo 3 a zároveň nacházející se alespoň z 50 % ve zvláště chráněném území nebo ochranném pásmu národního parku nebo v území soustavy Natura 2000, nebo  na kterých se nachází dráha soustředěného odtoku.  Zatravňovaná plocha v rámci dílu půdního bloku nesmí mít v LPIS v období od 1.1.2015 evidovanou kulturu travní porost (trvalý travní porost). Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností CS 471 CS Členění – tituly: 1. Zatravňování erozně ohrožené orné půdy běžnou směsí 2. Zatravňování erozně ohrožené orné půdy druhově bohatou směsí 3. Zatravňování erozně ohrožené orné půdy regionální směsí 4. Zatravňování podél vodního toku běžnou směsí 5. Zatravňování podél vodního toku druhově bohatou směsí 6. Zatravňování podél vodního toku regionální směsí 7. Zatravňování infiltračních oblastí 8. Zatravňování DSO Podmínky intervence Žadatel  založí v prvním roce závazku do 31. května travní porost čistosevem, nebo do podsevu krycí plodiny,  používá k výsevu certifikované nebo kontrolované osivo,  v ZCHÚ, OP NP a oblastech Natura 2000 používá druhově bohatou nebo regionální směs schválenou orgánem ochrany přírody,  v případě zatravňování drah soustředěného odtoku používá definovanou směs,  v případě, že aplikuje herbicidy pouze bodově a pouze první dva roky závazku, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ,  v případě, že aplikuje hnojiva pouze před založením travního porostu,  neaplikuje hnojiva po založení travního porostu, s výjimkou přívodu dusíku pastvou a vápněním. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  změní do konce prvního roku závazku kulturu na travní porost nebo trvalý travní porost,  provádí údržbu sečí nebo pastvou do 31. července a do 31. října,  provádí pastvu nejdříve od druhého roku závazku,  zlikviduje nedopasky ve stanoveném termínu (do 30 dnů od skončení pastvy, nejpozději do 31. prosince, platí pouze pro DPB s průměrnou sklonitostí do 10°), povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  provádí obnovu trvalého travního porostu nebo travního porostu pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody,  provádí případný dosev travního porostu pouze směsí stejného složení se směsí, kterou bylo provedeno zatravnění v 1. roce trvání závazku, nebo směsí schválenou místně příslušným orgánem ochrany přírody. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC04 Zřízení ochranných pásem podél vodních toků CS 472 CS GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu SMR01 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky: Čl. 11 odst. 3 písm. e) a h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany SMR02 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe obhospodařování standardní orné půdy, kdy dochází k zatravnění běžnou směsí komerčního osiva o 3 – 5 druhů trav a jetelovin; po zatravnění dochází k pravidelné údržbě travních porostů/trvalých travních porostů sečením či pastvou. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 4 a DZES 5 / PPH 1 a PPH 2. Intervence navazuje na DZES 4 a DZES 5 přeměnou ploch se zemědělskou kulturou standardní orná půda ohrožená erozí nebo nacházející se v citlivých oblastech (oblasti zranitelné dusičnany, infiltrační oblasti) nebo v blízkosti vodního útvaru, na zemědělskou kulturu travní porost. Prostřednictvím pokrytí povrchu orné půdy travním porostem dojde ke zvýšení infiltrační schopnosti půd, a tím ke zpomalení a snížení povrchového odtoku vody a zamezení odnosu zeminy s živinami do vodních toků. Na zatravněných plochách je výrazně omezena možnost aplikace prostředků na ochranu rostlin a hnojiv, což přispívá k extenzifikaci hospodaření na těchto plochách a příznivému efektu na životní prostředí. Travní porosty jsou také odolnější vůči erozním projevům. Na zatravňovovaných plochách jsou použity specifické směsi travních osiv např. charakteristické pro daný region. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace:  Zatravňování erozně ohrožených půd běžnou směsí: 312 EUR/ha (míra kompenzace 71 %)  Zatravňování erozně ohrožených půd druhově bohatou směsí: 348 EUR/ha (míra kompenzace 76,9 %) CS 473 CS  Zatravňování erozně ohrožených půd regionální směsí* o 1. rok – 1 114 EUR/ha (míra kompenzace 65,05 %) o od 2. roku – 237 EUR/ha (míra kompenzace 65,05 %)  Zatravňování podél vodního útvaru běžnou směsí: 337 EUR/ha (míra kompenzace 71,2 %)  Zatravňování podél vodního útvaru druhově bohatou směsí: 390 EUR/ha (míra kompenzace 80,2 %)  Zatravňování podél vodního útvaru regionální směsí* o 1. rok – 1 136 EUR/ha (míra kompenzace 65 %) o od 2. roku – 259 EUR/ha (míra kompenzace 65 %)  Zatravňování infiltračních oblastí: 312 EUR/ha (míra kompenzace 71 %)  Zatravňování drah soustředěného odtoku: 482 EUR/ha (míra kompenzace 100 %) * Sazba dotace zohledňuje bariéry vstupu do závazku spočívající ve zvýšených nákladech v prvním roce závazku, které je nutné vynaložit v souvislosti s pořízením osevní směsi Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Výše podpory se odvíjí od ztráty příjmů na orné půdě a nákladů na zatravnění s tím, že odlišnosti platby podle titulů jsou dány obtížností a nákladností zatravnění. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů na vysetí travního porostu (s přihlédnutím k různým druhovému složení) a ztrátu příjmu z produkce na orné půdě ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Míra kompenzace byla navržena s ohledem na zkušenosti s plněním cílů v minulém programovém období. U některých titulů s vysokou preferencí vzhledem k plnění cílů s ohledem na životní prostředí a klima byla zvolena vyšší míra kompenzace. Plnění cílů bude průběžně sledováno a vyhodnocováno a v případě nedostatečného plnění budou posuzovány různé faktory ovlivňující vstup do intervence, přičemž výše podpory bude jeden z posuzovaných faktorů. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanovených v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. CS 474 CS 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů na vysetí travního porostu (s přihlédnutím k různým druhovému složení) a ztrátu příjmu z produkce na orné půdě ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 475 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice CS 476 CS Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 16.70.01 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy běžnou směsí Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.33 Ne 16.70.02 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy druhově bohatou směsí Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.33 Ne 16.70.03 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 1. roce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.33 Ne 16.70.04 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 2.-5. roce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.33 Ne 16.70.05 - Sazba dotace na zatravňování infiltračních oblastí drenážních systémů Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.33 Ne 16.70.06 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků běžnou směsí Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.21; R.22; R.23; R.33 Ne 16.70.07 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků druhově bohatou směsí Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.21; R.22; R.23; R.33 Ne 16.70.08 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 1. roce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.21; R.22; R.23; R.33 Ne 16.70.09 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 2.-5. roce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.21; R.22; R.23; R.33 Ne CS 477 CS 16.70.10 - Sazba dotace na zatravňování drah soustředěného odtoku Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.21; R.22; R.23; R.33 Ne 16.70.11 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zatravňování z.p. Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.21; R.22; R.23; R.33 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 16.70.01 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy běžnou směsí Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.02 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy druhově bohatou směsí Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.03 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 1. roce Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.04 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 2.-5. roce Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.05 - Sazba dotace na zatravňování infiltračních oblastí drenážních systémů Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.06 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků běžnou směsí Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.07 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků druhově bohatou směsí CS 478 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.08 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 1. roce Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.09 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 2.-5. roce Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.10 - Sazba dotace na zatravňování drah soustředěného odtoku Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 16.70.11 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zatravňování z.p. Jedná se o dobíhající závazky opatření Zatravňování z.p. (10.1.5. a 10.1.8.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 479 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 16.70.01 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy běžnou směsí (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 716,56 4 075,00 5 433,00 6 795,00 8 170,00 27 189,56 16.70.02 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy druhově bohatou směsí (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 348,00 348,00 348,00 348,00 348,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 348,00 348,00 348,00 348,00 348,00 O.14 (jednotka: Hektary) 455,70 683,55 911,40 1 139,25 1 367,10 4 557,00 16.70.03 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 1. roce (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 O.14 (jednotka: Hektary) 90,55 45,28 45,28 45,28 45,28 271,67 16.70.04 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 2. 5. roce (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 237,00 237,00 237,00 237,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 237,00 237,00 237,00 237,00 O.14 (jednotka: Hektary) 0,00 90,55 135,83 181,10 226,38 633,86 16.70.05 - Sazba dotace na zatravňování infiltračních oblastí drenážních systémů (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 O.14 (jednotka: Hektary) 120,00 300,00 360,00 420,00 480,00 1 680,00 16.70.06 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků běžnou směsí (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 337,00 337,00 337,00 337,00 337,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 337,00 337,00 337,00 337,00 337,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 128,56 3 192,84 4 257,12 5 321,40 6 390,00 21 289,92 16.70.07 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků druhově bohatou směsí (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 390,00 390,00 390,00 390,00 390,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 390,00 390,00 390,00 390,00 390,00 O.14 (jednotka: Hektary) 342,80 514,21 685,61 857,01 1 028,41 3 428,04 CS 480 CS 16.70.08 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 1. roce (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 O.14 (jednotka: Hektary) 146,41 73,21 73,21 73,21 73,21 439,25 16.70.09 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 2.-5. roce (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 259,00 259,00 259,00 259,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 259,00 259,00 259,00 259,00 O.14 (jednotka: Hektary) 146,41 219,62 292,82 366,03 1 024,88 16.70.10 - Sazba dotace na zatravňování drah soustředěného odtoku (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 482,00 482,00 482,00 482,00 482,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 482,00 482,00 482,00 482,00 482,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 200,00 16.70.11 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zatravňování z.p. (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 323,78 323,58 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 560,00 560,00 0,00 0,00 0,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 831,27 3 346,00 0,00 0,00 0,00 10 177,27 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 12 851,86 12 497,04 12 161,06 15 175,07 18 206,40 70 891,43 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 4 383 276,16 4 169 542,51 4 068 571,54 5 051 547,24 6 040 034,79 23 712 972,24 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 534 146,66 1 459 339,88 1 424 000,04 1 768 041,54 2 114 012,18 8 299 540,30 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 2 211 828,60 1 082 698,68 0,00 0,00 0,00 3 294 527,28 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 774 140,01 378 944,54 0,00 0,00 0,00 1 153 084,55 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) CS 481 CS Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 482 CS 17.70 - AEKO Meziplodiny Kód intervence (členský stát) 17.70 Název intervence AEKO Meziplodiny Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.23 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se zlepšení vodní bilance 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030. Intervence reaguje na většinu slabých stránek, které se týkají degradace orné půdy. Meziplodiny snižují zhutnění půdního profilu, kterým je ohroženo přes 33 % zemědělské půdy, utužené podorničí je dokonce na 90 % zemědělské půdy. Na základě potřeb vyplývajících ze SWOT analýzy budou meziplodiny reagovat i na nízký obsah organické hmoty dodávané do půdy, nízkou retenci vody v ploše i krajině, únik živin ze zemědělsky využívaných ploch (70–80 % zemědělské půdy je převažujícím zdrojem dusíku v povrchových vodách). Intervence rovněž svým obsahem naplňuje způsob hospodaření označovaný jako uhlíkové zemědělství. Navržené druhy meziplodin jsou díky vytváření zeleného pokryvu a jeho následným zapravením do půdy zdrojem organických látek a zvyšují obsah humusu v půdě. Příznivě ovlivňují infiltrační a retenční kapacitu CS 483 CS půdy. Svým kořenovým systémem narušují utužené vrstvy půdního profilu, čímž zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě. Významným přínosem meziplodin je také snížení rizika vyplavení nitrátů jejich odčerpáním z půdy a schopnost zadržení dusíku v biomase, čímž je omezováno znečištění podzemních vod a vodních zdrojů ionty dusíku. Meziplodiny mají pozitivní vliv na obohacení osevních postupů (přerušovač obilních sledů). Meziplodiny mohou také snižovat potřebu POR (působí na odplevelení půdy) a případně i snížení výskytu chorob a škůdců (jsou refugiem pro predátory škodlivého hmyzu). Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. Navrženy jsou dva tituly, které se liší směsí osiv s ohledem na potřeby dané plochy. V rámci titulu Meziplodiny proti utužení půdy je stanovena specifická směs osiv s důrazem na hlubokokořenící plodiny, např. hlubokokořenící ředkev. Při použití těchto plodin ve směsi dojde k rozrušení utužené vrstvy půdy i do hloubky, čímž zmírňují nebo brzdí degradační procesy v půdě. Tento titul bude možné realizovat jen na způsobilých plochách, které se nacházejí na předem vymezeném území ve vrstvě utužení půdy v LPIS. V rámci titulu Meziplodiny proti zlepšení struktury půdy je stanovena odlišná směs meziplodin zajišťující pokryv povrchu orné půdy v období, kdy půda není chráněna porostem hlavní plodiny a chrání ji tak proti erozi a vysychání. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra standardní orné půdy pro meziplodiny (v LPIS) je 0,5 ha.  Titul Meziplodiny proti utužení půdy bude možné realizovat jen na způsobilých dílech půdních bloků, které se nacházejí na vymezeném území (vrstva utužení půdy v LPIS). Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Členění – tituly: titul MEZIPLODINY PRO ZLEPŠENÍ STRUKTURY PŮDY Podmínky Žadatel  založí porost meziplodiny v termínu od 20. června do 30. září,  použije pro založení porostu meziplodin uznané nebo kontrolované osivo,  založí porost meziplodiny ve směsi osiv, přičemž ve směsi budou zastoupeny hlavní plodiny alespoň z 50 % (svazenka shloučená, svazenka vratičolistá, lnička setá, jetel šípovitý, jetel nachový, pohanka, hořčice bílá, řeřicha setá, jetel alexandrijský, světlice barvířská, žito trsnaté, peluška), zbytek směsi bude tvořen ostatními plodinami (zastoupení jednotlivých plodin ve směsi bude uvedeno jako váhový poměr),  od 1. února do 30. dubna následujícího kalendářního roku zapraví porost meziplodiny do půdy, s výjimkou použití bezorebných technologií. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  ponechá porost meziplodiny do 31. ledna následujícího kalendářního roku, porost meziplodiny nebude mechanicky ani chemicky omezován v růstu.  na plochu s meziplodinami neaplikuje hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným ÚKZÚZ určeno jinak. CS 484 CS titul MEZIPLODINY PROTI UTUŽENÍ PŮDY Podmínky Žadatel  založí porost meziplodiny v termínu od 20. června do 30. září,  založí porost meziplodin, ve směsi osiv, přičemž ve směsi budou zastoupeny hlavní plodiny alespoň z 50 % (ředkev olejná, vikev setá, svazenka shloučená, svazenka vratičolistá, bob obecný, peluška), zbytek směsi bude tvořen ostatními plodinami (zastoupení jednotlivých plodin ve směsi bude uvedeno jako váhový poměr),  použije pro založení porostu meziplodin uznané nebo kontrolované osivo,  od 1. února do 30. dubna následujícího kalendářního roku zapraví porost meziplodiny do půdy, s výjimkou použití bezorebných technologií. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  ponechá porost meziplodiny do 31. ledna následujícího kalendářního roku, porost meziplodiny nebude mechanicky ani chemicky omezován v růstu.  na plochu s meziplodinami neaplikuje hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, pokud není mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným ÚKZÚZ určeno jinak. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu GAEC06 Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích GAEC08 Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. SMR02 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 CS 485 CS Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) č. 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) č. 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (SUD),  běžná praxe obhospodařování standardní orné půdy, přičemž je běžné pěstovat komerční plodiny v monokultuře. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 5, DZES 6 a DZES 8 / PPH 2. Intervence navazuje na DZES 6 a částečně na DZES 5 a DZES 8 tím, že podporuje pěstování meziplodin sloužících jak jako ochrana půdy před erozí (porost meziplodin je na díle půdního bloku přes zimu), tak jako pomocný nástroj v boji proti utužení půdy při použití specifické směsi osiv. Intervence navazuje na GAEC 6 tím, že je stanoven termín pro založení porostu meziplodin specifickou směsí osiv, přičemž zastoupení jednotlivých plodin ve směsi bude stanoven váhovým poměrem. Titul Meziplodiny proti utužení půdy je možné realizovat jen na způsobilých pozemcích, které se nacházejí na vymezeném území ve vrstvě utužení půdy v LPIS. Dále je stanoveno období pro zapravení porostu meziplodin do půdy a termín pro ponechání porostu meziplodin do následujícího kalendářního roku, čímž je zajištěn pokryv pozemku přes zimu. Intervence navazuje na GAEC 8 tím, že podporuje pěstování meziplodin sloužících jednak jako ochrana půdy před erozí (porost meziplodin je na pozemku přes zimu), tak i jako pomocný nástroj v boji proti utužení půdy při použití specifické směsi osiv, přičemž je snaha o zachování minimální míry biologické rozmanitosti na zemědělské půdě. Ponechaný porost meziplodin do následujícího kalendářního roku nebude mechanicky ani chemicky omezován v růstu. Zapravené plodiny ze směsi osiv proti utužení půdy přispívají formou zeleného hnojení ke zlepšení bilance organické hmoty v půdě, která je klíčová pro udržení kvalitativních parametrů půdy. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace:  Meziplodiny pro zlepšení struktury půdy – 154 EUR/ha (míra kompenzace 99 %) CS 486 CS  Meziplodiny proti utužení půdy – 152 EUR/ha (míra kompenzace 100 %) Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů ve formě nákupu osiv a mechanických operací (příprava půdy, setí a zapravení meziplodiny). Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů ve formě nákupu osiv a mechanických operací (příprava půdy, setí a zapravení meziplodiny). 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CS 487 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 488 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 17.70.01 - Sazba dotace na meziplodiny proti utužení půdy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.22; R.23 Ne 17.70.02 - Sazba dotace na meziplodiny pro zlepšení struktury půdy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.22; R.23 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 17.70.01 - Sazba dotace na meziplodiny proti utužení půdy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů ve formě nákupu osiv a mechanických operací (příprava půdy, setí a zapravení meziplodiny). 17.70.02 - Sazba dotace na meziplodiny pro zlepšení struktury půdy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů ve formě nákupu osiv a mechanických operací (příprava půdy, setí a zapravení meziplodiny). 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 489 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 17.70.01 - Sazba dotace na meziplodiny proti utužení půdy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 152,00 152,00 152,00 152,00 152,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 152,00 152,00 152,00 152,00 152,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 100 000,00 17.70.02 - Sazba dotace na meziplodiny pro zlepšení struktury půdy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 154,00 154,00 154,00 154,00 154,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 154,00 154,00 154,00 154,00 154,00 O.14 (jednotka: Hektary) 30 000,00 30 000,00 30 000,00 30 000,00 30 000,00 150 000,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 250 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 38 300 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 13 405 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 490 CS 18.70 - AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů Kód intervence (členský stát) 18.70 Název intervence AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.14 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.33 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení Rady (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030. Intervence je v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Vybrané části intervence mohou také částečně přispět k naplňování cílů strategických dokumentů EK Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (cíle týkající se omezení průmyslových hnojiv a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (cíle týkající se ochrany ekosystémů bohatých na uhlík). V souladu s Prioritním akčním rámcem pro soustavu Natura 2000 v ČR je pomocí této intervence zajištěna udržovací péče vybraných stanovišť na vřesovištích, podmáčených a rašelinných loukách a travních porostech. CS 491 CS Intervence reaguje na značný pokles biodiverzity u některých skupin živočichů vázaných na obhospodařované travní porosty, na ztrátu stanovišť vhodných pro různé skupiny organismů a na způsob obhospodařování trvalých travních porostů, který není v souladu s potřebami místních ekosystémů a vede k nežádoucí změně společenstev. Prostřednictvím intervence bude umožněno zemědělské obhospodařování cenných stanovišť na travních porostech takovým způsobem, aby bylo v souladu s potřebnou ochranou těchto ploch. Operace je mířena cíleně do zvláště chráněných území, ochranných pásem národních parků a do oblastí Natura 2000, ale také do volné krajiny. Na plochách budou optimalizovány termíny seče (pastvy) s ohledem na charakter stanoviště nebo potřeby cílových druhů, které se na stanovišti vyskytují (druhy rostlin, ptáků nebo motýlů). Na daných plochách bude dále optimalizováno nebo vyloučeno hnojení s ohledem na charakter stanoviště. Jako prioritní oblasti, tj. oblasti vysokou přírodní hodnotou, jsou definována zvláště chráněná území, ochranná pásma národních parků, oblasti Natura 2000 a vymezené cenné biotopy ve volné krajině. V prioritních oblastech dochází k závaznému vymezení vhodného nadstavbového titulu na základě mapování biotopů orgány ochrany přírody v LPIS ve vrstvě ENVIRO. Vymezení je pro žadatele závazné a v případě zájmu o vstup do AEKO si může žadatele zvolit pouze titul vymezený v LPIS ve vrstvě ENVIRO. Závazek titulu Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené nebo Horské a suchomilné louky hnojené je možné dobrovolně v průběhu období závazku přeměnit na závazek v nehnojených variantách těchto titulů. Závazek titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny na území CHKO Železné hory je možné dobrovolně v průběhu období závazku přeměnit na závazek v titulu Platba na výsledek. Vstup do základního titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny bude umožněn v prioritních oblastech, ale pouze na základě vymezení orgánem ochrany přírody v LPIS ve vrstvě ENVIRO. Ve volné krajině, tj. mimo prioritní oblasti, bude povinností žadatele vstoupit do nadstavbového titulu pro prioritní oblasti (Ochrana modrásků, Suché stepní trávníky a vřesoviště, Ochrana chřástala polního, Podmáčené a rašelinné louky), je-li na daném dílů půdního bloku vymezen v LPIS ve vrstvě ENVIRO. Nebude umožněn vstup do základního titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny. Některé nadstavbové tituly mají v LPIS ve vrstvě ENVIRO dané podmínky jako je termín první seče, možnost aplikace hnojiv, termín pastvy a možnost provedení pastvy. V určitých případech lze konkrétní podmínky údržby TTP (počet a termíny sečí/pastvy) modifikovat na základě souhlasného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra trvalého travního porostu evidovaného v LPIS je 2 ha. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Podmínky Společné podmínky  ponechat na kosených dílech půdních bloků s výměrou větší než 10 ha při první seči 3-15 % nepokosené plochy, na DPB s výměrou menší než 10 ha lze nepokosené plochy ponechat dobrovolně,  v prioritních oblastech lze provést obnovu a přísev travního porostu na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody. CS 492 CS Doplňkové společné podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  udržení minimální intenzity chovu hospodářských zvířat (skot, ovce, kozy, koně a jelenovití (při zajištění evidence dle národní legislativy)) alespoň 0,3 VDJ/ha trvalého travního porostu žadatele každý den ve stanoveném kontrolním období (od 1.6. do 30.9.), s výjimkou oblastí 1. a 2. zón CHKO, maloplošných ZCHÚ, zón soustředěné péče o přírodu NP a následujících vymezených titulů: Trvale podmáčené a rašelinné louky, Ochrana modráska a Ochrana chřástala polního,  udržení maximální intenzity chovu hospodářských zvířat nejvýše 1,5 VDJ/ha veškeré zemědělské půdy žadatele,  v případě, že žadatel provádí aplikaci hnojiva na travní porosty evidované v LPIS, musí dodržovat požadavky (limity hnojení) stanovené nitrátovou směrnicí (podmínka se vztahuje také na žadatele mimo oblasti zranitelné dusičnany), pokud není podmínkami titulu uvedeno jinak. Stanovení minimální intenzity chovu hospodářských zvířat zajišťuje zachování tradičních způsobů obhospodařování TTP pastvou, obzvláště v horských a podhorských oblastech, které dlouhodobě utvářely typický charakter krajiny venkova v ČR. Stanovení maximální intenzity chovu hospodářských zvířat zajišťuje zachování příznivé úrovně obhospodařování TTP a v případě intenzity 1,5 VDJ/ha veškeré z.p. i zajištění příznivé úrovně hospodaření farmy jako takové. Titul OBECNÁ PÉČE O EXTENZIVNÍ LOUKY A PASTVINY Podmínky Žadatel  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  zajistí minimální údržbu trvalého travního porostu sečí nebo pastvou v termínu do 31.7. (v ANC typu H1 do 31. srpna),  provede druhou seč/pastvu nejpozději do 31. 10., přičemž seč a pastvu lze kombinovat v případě nahrazení seče pastvou likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch, na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  v případě hnojení nepoužívat k hnojení upravené kaly, odpadní vody a kejdu, s výjimkou kejdy skotu aplikuje herbicidy pouze bodově, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul MEZOFILNÍ A VLHKOMILNÉ LOUKY HNOJENÉ Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  provádí případné hnojení pouze hnojem nebo kompostem, za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu. CS 493 CS Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádí druhou seč do 31. října, s výjimkou bezkolencových luk (vymezeno v ENVIRO)  dodržuje limit hnojení 80 kg celkového N/ha dílu půdního bloku,  provádí případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty nejdříve 15. srpna,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  aplikuje herbicidy pouze bodově na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul MEZOFILNÍ A VLHKOMILNÉ LOUKY NEHNOJENÉ Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádí druhou seč do 31. října, s výjimkou bezkolencových luk (vymezeno v ENVIRO),  provádí případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty nejdříve 15. srpna,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  aplikuje herbicidy pouze bodově na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul HORSKÉ A SUCHOMILNÉ LOUKY HNOJENÉ Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  aplikuje povinně jednou za závazek hnojiva obsahující dusík v minimální dávce alespoň 55 kg celkového N/ha,  provádí případné hnojení pouze hnojem nebo kompostem, za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,  dodržuje limit hnojení 80 kg celkového N/ha dílu půdního bloku. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádí případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty nejdříve 15. srpna,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno), CS 494 CS  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  aplikuje herbicidy pouze bodově na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul HORSKÉ A SUCHOMILNÉ LOUKY NEHNOJENÉ Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádí případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty nejdříve 15. srpna,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  aplikuje herbicidy pouze bodově na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul TRVALE PODMÁČENÉ A RAŠELINNÉ LOUKY Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  provádí seč ručně nesenou nebo ručně vedenou mechanizací,  na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody může provést seč a odklizení biomasy jinou než ruční nebo ručně vedenou mechanizací. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  neaplikuje žádná hnojiva s výjimkou vápenatých hnojiv aplikovaných na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neprovádí pastvu, mulčování, obnovu, přísev a odvodnění trvalého travního porostu,  provádí vápnění, smykování a válení trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  neaplikuje herbicidy, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul OCHRANA MODRÁSKŮ Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO, CS 495 CS  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  ponechá při seči nepokosenou plochu o rozloze nejméně 15 % a nejvýše 20 % rozlohy DPB minimálně do termínu následující seče nebo do termínu první seče následujícího roku,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv,  na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody lze měnit termín seče/pastvy vymezené v ENVIRO, popřípadě jednu seč/pastvu vynechat. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádí seč ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty provádí nejdříve 1. října,  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody nahradit seč pastvou,  v případě nahrazení seče pastvou likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  provádí mulčování, obnovu, přísev, vápnění, smykování a válení trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  neaplikuje herbicidy, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul OCHRANA CHŘÁSTALA POLNÍHO Podmínky Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí první seč nejdříve 15. srpna a nejpozději do 30. září,  neprovádí seč více než jedním žacím strojem najednou,  provádí seč od středu k okraji nebo od kraje ke kraji,  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody nahradit seč pastvou pouze hospodářských zvířat,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv; aplikace hnojiva je umožněna pouze na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  případné přepasení pouze hospodářskými zvířaty provádí nejdříve 15. září,  v případě nahrazení seče pastvou likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  provádí mulčování, obnovu, přísev, vápnění, smykování a válení trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  neaplikuje herbicidy, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul SUCHÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY A VŘESOVIŠTĚ (SSTaV) a MÁLO ÚŽIVNÉ PASTVINY Podmínky SSTaV CS 496 CS Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí pastvu ovcemi nebo kozami ve stanoveném termínu (vymezeno v ENVIRO),  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody provádět pastvu skotem (vymezeno v ENVIRO),  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody nahradit pastvu sečí,  likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  zajistí přívod dusíku pastvou minimálně 3 kg celkového N/ha dílu půdního bloku a maximálně 50 kg celkového N/ha dílu půdního bloku, podmínka není vyžadována v případě nahrazení pastvy sečí na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno),  neprovádí mulčování, obnovu a přísev trvalého travního porostu,  provádí smykování a válení trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv aplikovaných na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neaplikuje herbicidy, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Podmínky Málo úživné pastviny Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí pastvu hospodářskými zvířaty ve stanoveném termínu (stanoveno v ENVIRO),  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody nahradit pastvu sečí,  likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  zajistí přívod dusíku pastvou maximálně 50 kg celkového N/ha dílu půdního bloku, podmínka není vyžadována v případě nahrazení pastvy sečí na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody,  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno), přičemž příkrm pasených zvířat je umožněn od 1. dubna do 31. května se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou), s výjimkou vápenatých hnojiv aplikovaných na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  neaplikuje herbicidy, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul DRUHOVĚ BOHATÉ PASTVINY Podmínky CS 497 CS Žadatel  díl půdního bloku musí být po celou dobu závazku vymezen jako příslušné cenné stanoviště v LPIS ve vrstvě ENVIRO,  provádí pastvu hospodářských zvířat ve stanoveném termínu (nejdříve od 1. dubna do 31. července a do 31. října nebo „celoročně“ od 1. dubna do 31. prosince),  může provádět seč (ale ne jako náhradu pastvy),  může na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody nahradit pastvu sečí,  likviduje nedopasky do 30 dní po skončení pastvy nebo do 31. prosince v případě celoroční pastvy, s výjimkou ploch se svažitostí nad 10o nebo ploch na kterých se nedopasky nelikvidují na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  aplikuje herbicidy pouze bodově na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  neprovádí příkrm pasených zvířat (lizy a napájení povoleno), přičemž příkrm pasených zvířat je umožněn od 1. dubna do 31. května a od 1. srpna do 31. října se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody,  zajistí přívod dusíku pastvou minimálně 10 kg celkového N/ha dílu půdního bloku, podmínka není vyžadována v případě nahrazení pastvy sečí na základě souhlasného stanoviska orgánu ochrany přírody,  provádí mulčování, obnovu, přísev a vápnění trvalého travního porostu pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody,  neaplikuje žádná hnojiva (za aplikaci se nepovažuje přívod N pastvou) s výjimkou vápenatých hnojiv. Titul PLATBA NA VÝSLEDEK Studie ověření metodiky hodnocení travních porostů v AEKO na výsledek bude aplikována pouze na vytipované DPB na území CHKO Železné hory vymezené vrstvou ENVIRO. Z hlediska obhospodařování bude docházet k údržbě trvalého travního porostu podle společných podmínek intervence. Specifické podmínky hospodaření pro titul Platba na výsledek budou pouze doporučené, a to tak, aby jeho dodržení zajistilo udržení nebo zlepšení environmentálního výsledku. V rámci metody „platba na výsledek“ se uplatňuje princip postavený na seznamu indikačních rostlinných druhů. Počet druhů ze stanoveného seznamu zjištěný na konkrétním pozemku představuje „výsledek“. Je li dosažena stanovená limitní hranice počtu zjištěných indikačních rostlinných druhů, je nárok na příplatek. Žadateli bude vyplacena dotace za standardní hospodaření DPB v rámci titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny a dále bude žadateli vyplacen příplatek za dosažení „výsledku“. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis CS 498 CS GAEC01 Zachovávání trvalých travních porostů vycházející z poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018. Maximální pokles o 5 % v porovnání s referenčním rokem. GAEC09 Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000 SMR03 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků: Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4 SMR04 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: Čl. 6 odst. 1 a 2 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe obhospodařování trvalých travních porostů sestávající se z pravidelné údržby trvalých travních porostů sečením či pastvou a běžnou úrovní hnojení organickými i průmyslovými hnojivy. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 1 a DZES 9 / PPH 3 a PPH 4. Intervence navazuje na DZES 1 a DZES 9, kdy nad rámec podmínek udržení rozlohy trvalých travních porostů stanovuje speciální podmínky sloužící k šetrnému obhospodařování vymezených cenných biotopů na trvalých travních porostech. Mezi podmínky patří stanovení vhodného způsobu a termínu údržby TTP sečí nebo pastvou, ponechání nepokosených ploch na vhodných plochách nebo omezení možnosti obnovy, hnojení či herbicidní ochrany. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce V případě ponechání neposečených ploch se platba navýší o 15 EUR/ha. CS 499 CS Sazba dotace v EUR/ha pro každý titul.  Obecná péče o extenzivní louky a pastviny - 91 EUR/ha (míra kompenzace 90 %)  Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené - 166 EUR/ha (míra kompenzace 81,4 %)  Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené - 185 EUR/ha (míra kompenzace 91,4 %)  Horské a suchomilné louky hnojené - 170 EUR/ha (míra kompenzace 75,1 %)  Horské a suchomilné louky nehnojené - 171 EUR/ha (míra kompenzace 77,1 %)  Trvale podmáčené a rašelinné louky - 691 EUR/ha (míra kompenzace 81,8 %)  Ochrana chřástala polního - 199 EUR/ha (míra kompenzace 76,6 %)  Ochrana modrásků - 174 EUR/ha (míra kompenzace 81,3 %)  Suché stepní trávníky a vřesoviště a Málo úživné pastviny - 352 EUR/ha (míra kompenzace 82,1 %)  Druhově bohaté pastviny - 211 EUR/ha (míra kompenzace 95,2 %)  Platba na výsledek - 148 EUR/ha (míra kompenzace 78,3 %) Sazba dotace se sníží,  jde-li o díl půdního bloku nacházející se na území 1. zóny CHKO, národního parku, popř. ve zranitelné oblasti dusičnany variantně dle titulu: o o 56 EUR/ha v národních parcích, respektive o 95 EUR/ha v 1. zónách chráněných krajinných oblastí a zranitelných oblastech dusičnany u titulů Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené, Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené, Horské a suchomilné louky nehnojené, Ochrana chřástala polního, Ochrana modrásků, Druhově bohaté pastviny; o o 45 EUR/ha v národních parcích, respektive o 75 EUR/ha v 1. zónách chráněných krajinných oblastí a zranitelných oblastech dusičnany u titulu Horské a suchomilné louky hnojené; o o 34 EUR/ha v národních parcích, respektive o 57 EUR/ha v 1. zónách chráněných krajinných oblastí a zranitelných oblastech dusičnany u titulu Platba za výsledek; o odpočet nestanoven u titulů Obecná péče o extenzivní louky a pastviny, Suché stepní trávníky a vřesoviště, Trvale podmáčené a rašelinné louky;  o 95 EUR/ha, jde-li o díl půdního bloku zařazeného v titulu Ochrana chřástala polního, na kterém bylo orgánem ochrany přírody povoleno přihnojení trvalého travního porostu. Pokud dochází ke kombinaci dotace uvedených titulů AEKO a intervence 23.70 Ekologické zemědělství na trvalých travních porostech, dochází ke snížení sazby u AEKO. Snížená roční sazba dotace činí v případě titulu:  Obecná péče o extenzivní louky a pastviny - 91 EUR/ha (míra kompenzace 90 %)  Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené - 98 EUR/ha (míra kompenzace 90,4 %)  Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené - 136 EUR/ha (míra kompenzace 93 %)  Horské a suchomilné louky hnojené - 120 EUR/ha (míra kompenzace 75,1 %)  Horské a suchomilné louky nehnojené - 135 EUR/ha (míra kompenzace 81,5 %)  Trvale podmáčené a rašelinné louky - 640 EUR/ha (míra kompenzace 85,7 %)  Ochrana chřástala polního - 162 EUR/ha (míra kompenzace 79,6 %)  Ochrana modrásků - 135 EUR/ha (míra kompenzace 85,4 %)  Suché stepní trávníky a vřesoviště a Málo úživné pastviny - 330 EUR/ha (míra kompenzace 100 %)  Druhově bohaté pastviny - 155 EUR/ha (míra kompenzace 93,7 %) CS 500 CS  Platba na výsledek – 148 EUR/ha (míra kompenzace 98,4 %) Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (na operace nad rámec běžné praxe, např. organické hnojení) a ušlých příjmů z nižší produkce píce. Základem kalkulace je modelová situace farmy. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace. Kalkulace u nadstavbových titulů, kde není dovolena aplikace živin do půdy, vychází ze stanovení újmy z rozdílu PÚ při běžném přísunu dusíku a při 0 kg N/ha. Navíc dochází ke ztrátě příjmů z důvodu zhoršené kvality produkce píce/sena způsobené omezením termínu seče, resp. odložením termínu seče. Ztráta příjmů ve formě ztráty produkce píce nastává také v důsledku podmínky ponechání určitého podílu plochy luk neposečeného do dalšího roku, která tvoří doplňkovou platbu k nadstavbovým titulům. V případě managementu s povinným hnojením vznikají v důsledku zákazu aplikace průmyslových hnojiv dodatečné náklady na aplikaci hnojiv organických (tj. hnoje či kompostu). Dále jsou započítány dodatečné mechanizační náklady na seč porostu v souvislosti s podmínkou provádění seče od středu ke krajům, kde se předpokládá navýšení nákladů na pojezdy strojů. V případě pastvin platba i zde vychází ze zákazu aplikace živin do půdy, což znamená ztrátu produkce ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku při rozdílné úrovni hnojení. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají dodatečné náklady. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Míra kompenzace byla navržena s ohledem na zkušenosti s plněním cílů v minulém programovém období. U některých titulů s vysokou preferencí vzhledem k plnění cílů s ohledem na životní prostředí a klima byla zvolena vyšší míra kompenzace. Plnění cílů bude průběžně sledováno a vyhodnocováno a v případě nedostatečného plnění budou posuzovány různé faktory ovlivňující vstup do intervence, přičemž výše podpory bude jeden z posuzovaných faktorů. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? CS 501 CS Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. Závazek titulu Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené nebo Horské a suchomilné louky hnojené je možné dobrovolně v průběhu období závazku přeměnit na závazek v nehnojených variantách těchto titulů. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Kalkulace vychází z výpočtu kompenzace odpovídající zachování stávající úrovně extenzity. Výpočet je postaven na porovnání příspěvků na úhradu modelových farem, tedy farmy, která vlivem plnění podmínek extenzivní formou obhospodařování vstupem do AEKO snížila intenzitu (farma extenzifikovala hospodaření) s farmou, která by bez vstupu do AEKO výrobu mírně intenzifikovala. Tento rozdíl mezi strukturami a intenzitou hospodaření se stal základem pro stanovení výchozí újmy pro základní management. Újma na 1 ha odpovídá rozdílu mezi průměrným příspěvkem na úhradu u farmy v AEKO při plnění podmínek a u modelové farmy, která se neextenzifikovala vstupem do AEKO. Jedná se o rozdíl intenzit hospodaření zejména na TTP s mírným poklesem stavů skotu. Kalkulace u nadstavbových titulů, kde není dovolena aplikace živin do půdy, vychází ze stanovení újmy z rozdílu PÚ při běžném přísunu dusíku a při 0 kg N/ha. Navíc dochází ke ztrátě příjmů z důvodu zhoršené kvality produkce píce/sena způsobené omezením termínu seče, resp. odložením termínu seče (u titulů s více termíny sečí je poměrově zohledněn vliv opoždění seče). Ztráta příjmů ve formě ztráty produkce píce nastává také v důsledku podmínky ponechání určitého podílu plochy luk neposečeného do dalšího roku, která tvoří doplňkovou platbu k nadstavbovým titulům. V případě managementu s povinným hnojením vznikají v důsledku zákazu aplikace průmyslových hnojiv dodatečné náklady na aplikaci hnojiv organických (tj. hnoje či kompostu). V případě nadstavbových titulů s omezením nebo zákazem hnojení dochází při souběhu s intervencí Ekologické zemědělství na trvalých travních porostech ke snížení platby. Dále jsou započítány dodatečné mechanizační náklady na seč porostu v souvislosti s podmínkou provádění seče od středu ke krajům, kde se předpokládá navýšení nákladů na pojezdy strojů. V případě pastvin platba i zde vychází kalkulace ze zákazu aplikace živin do půdy, což znamená ztrátu produkce ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku při rozdílné úrovni hnojení. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají dodatečné náklady. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 502 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice CS 503 CS Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 18.70.01 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.02 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů - nepokosená plocha - příplatek Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.03 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.04 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.05 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.06 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.07 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.08 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.09 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne CS 504 CS 18.70.10 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a málo úživné pastviny Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.11 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.12 - Sazba dotace na platbu na výsledek Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.13 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.14 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.15 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.16 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.17 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.18 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.19 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne CS 505 CS 18.70.20 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a vřesoviště a málo úživné pastviny (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.21 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Ekologické zemědělství) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ne 18.70.22 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Ošetřování travních porostů Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.14; R.31; R.33 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 18.70.01 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.02 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů - nepokosená plocha - příplatek Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.03 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.04 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.05 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.06 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené CS 506 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.07 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.08 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.09 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.10 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a málo úživné pastviny Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.11 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.12 - Sazba dotace na platbu na výsledek Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.13 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.14 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) CS 507 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.15 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.16 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.17 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.18 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.19 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.20 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a vřesoviště a málo úživné pastviny (Ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.21 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Ekologické zemědělství) Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 18.70.22 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Ošetřování travních porostů CS 508 CS Jedná se o dobíhající závazky AEKO – ošetřování travních porostů (10.1.4.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 509 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 18.70.01 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 91,00 91,00 91,00 91,00 91,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 91,00 91,00 91,00 91,00 91,00 O.14 (jednotka: Hektary) 512 852,00 715 647,00 715 647,00 715 647,00 715 647,00 3 375 440,00 18.70.02 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů nepokosená plocha - příplatek (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 15,00 15,00 15,00 15,00 15,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 15,00 15,00 15,00 15,00 15,00 O.14 (jednotka: Hektary) 230 000,00 230 000,00 230 000,00 230 000,00 230 000,00 1 150 000,00 18.70.03 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 166,00 166,00 166,00 166,00 166,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 166,00 166,00 166,00 166,00 166,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 863,81 8 200,00 8 200,00 8 200,00 8 200,00 39 663,81 18.70.04 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 185,00 185,00 185,00 185,00 185,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 185,00 185,00 185,00 185,00 185,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20 094,40 25 200,00 25 200,00 25 200,00 25 200,00 120 894,40 18.70.05 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 O.14 (jednotka: Hektary) 537,94 754,86 754,86 754,86 754,86 3 557,38 18.70.06 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 171,00 171,00 171,00 171,00 171,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 171,00 171,00 171,00 171,00 171,00 O.14 (jednotka: Hektary) 3 707,52 4 763,35 4 763,35 4 763,35 4 763,35 22 760,92 18.70.07 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 691,00 691,00 691,00 691,00 691,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 691,00 691,00 691,00 691,00 691,00 O.14 (jednotka: Hektary) 423,03 538,83 538,83 538,83 538,83 2 578,35 CS 510 CS 18.70.08 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 199,00 199,00 199,00 199,00 199,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 199,00 199,00 199,00 199,00 199,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 545,76 3 150,36 3 150,36 3 150,36 3 150,36 15 147,20 18.70.09 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 174,00 174,00 174,00 174,00 174,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 174,00 174,00 174,00 174,00 174,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 256,28 1 709,00 1 709,00 1 709,00 1 709,00 8 092,28 18.70.10 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a málo úživné pastviny (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 352,00 352,00 352,00 352,00 352,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 352,00 352,00 352,00 352,00 352,00 O.14 (jednotka: Hektary) 571,64 800,00 800,00 800,00 800,00 3 771,64 18.70.11 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 211,00 211,00 211,00 211,00 211,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 211,00 211,00 211,00 211,00 211,00 O.14 (jednotka: Hektary) 22 689,86 22 900,00 22 900,00 22 900,00 22 900,00 114 289,86 18.70.12 - Sazba dotace na platbu na výsledek (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 148,00 148,00 148,00 148,00 148,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 148,00 148,00 148,00 148,00 148,00 O.14 (jednotka: Hektary) 700,00 700,00 700,00 700,00 700,00 3 500,00 18.70.13 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 98,00 98,00 98,00 98,00 98,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 98,00 98,00 98,00 98,00 98,00 O.14 (jednotka: Hektary) 5 770,47 6 904,98 6 904,98 6 904,98 6 904,98 33 390,39 18.70.14 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 136,00 136,00 136,00 136,00 136,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 136,00 136,00 136,00 136,00 136,00 O.14 (jednotka: Hektary) 21 921,39 27 495,73 27 495,73 27 495,73 27 495,73 131 904,31 Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 CS 511 CS 18.70.15 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 819,91 2 553,80 2 553,80 2 553,80 2 553,80 12 035,11 18.70.16 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 O.14 (jednotka: Hektary) 11 079,27 14 234,45 14 234,45 14 234,45 14 234,45 68 017,07 18.70.17 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Ekologické zemědělství) (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 640,00 640,00 640,00 640,00 640,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 640,00 640,00 640,00 640,00 640,00 O.14 (jednotka: Hektary) 703,77 896,41 896,41 896,41 896,41 4 289,41 18.70.18 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 162,00 162,00 162,00 162,00 162,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 162,00 162,00 162,00 162,00 162,00 O.14 (jednotka: Hektary) 7 138,71 8 834,08 8 834,08 8 834,08 8 834,08 42 475,03 18.70.19 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 O.14 (jednotka: Hektary) 633,38 880,00 880,00 880,00 880,00 4 153,38 18.70.20 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a vřesoviště a málo úživné pastviny (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 330,00 330,00 330,00 330,00 330,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 330,00 330,00 330,00 330,00 330,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 463,50 2 077,61 2 077,61 2 077,61 2 077,61 9 773,94 18.70.21 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 155,00 155,00 155,00 155,00 155,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 155,00 155,00 155,00 155,00 155,00 O.14 (jednotka: Hektary) 68 127,44 68 759,77 68 759,77 68 759,77 68 759,77 343 166,52 18.70.22 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Ošetřování travních porostů (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 112,17 0,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 692,00 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 512 CS O.14 (jednotka: Hektary) 226 110,00 0,00 0,00 0,00 0,00 226 110,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 917 009,76 917 000,00 917 000,00 917 000,00 917 000,00 4 585 009,76 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 105 127 022,02 102 120 600,25 102 120 600,25 102 120 600,25 102 120 600,25 513 609 423,02 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 36 794 457,71 35 742 210,09 35 742 210,09 35 742 210,09 35 742 210,09 179 763 298,07 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 25 362 758,70 0,00 0,00 0,00 0,00 25 362 758,70 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 8 876 965,55 0,00 0,00 0,00 0,00 8 876 965,55 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 513 CS 19.70 - AEKO Krajinotvorné sady Kód intervence (členský stát) 19.70 Název intervence AEKO Krajinotvorné sady Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a (EU) 2021/2115. Intervence je v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Intervence tako navazuje na potřebu rozšíření krajinných prvků stanovenou ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a je vhodným doplňkem v podobě zajištění péče o již stávající typ krajinného prvku. Podporou krajinných prvků zároveň přispívá ke způsobu hospodaření označovaném jako uhlíkové zemědělství. Intervence reaguje na identifikovanou slabou stránku v podobě nízkého podílu ekostabilizačních prvků v krajině (absence mimoprodukčních ploch) a nízkou heterogenitu krajiny. Jedná se o neprodukční podporu údržby starších ovocných sadů s převažujícím environmentálním významem a zanedbatelnou produkcí. Zahrnuta bude péče o travní porost v sadu (seč a odkliz biomasy) a údržba stromů řezem, čímž bude prodloužena životnost sadu. Bude omezena možnost použití přípravků na ochranu rostlin. Podmínky dosadby budou omezeny na původní a krajové odrůdy. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. CS 514 CS Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti  Minimální vstupní výměra jiné trvalé kultury evidované v LPIS je 0,5 ha. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Podmínky Žadatel  provádí mechanickou údržbu bylinného pokryvu sečí nebo pastvou alespoň jednou ročně do 31. srpna,  ponechá každoročně při údržbě 15 – 30 % výměry daného dílu půdního bloku v meziřadí a manipulačním prostoru bez seče nebo pastvy, následně na této výměře provede údržbu porostu sečením v období 1. října až 30. listopadu,  provádí řez stromů jednou za závazek, pokud není fytosanitárním opatřením na základě potvrzení ÚKZÚZ určeno jinak. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  zajistí souvislý bylinný pokryv meziřadí a příkmenného pásu na daném dílu půdního bloku,  neprovádí mulčování bylinného pokryvu v meziřadí a příkmenném pásu,  neaplikuje herbicidy, fungicidy a insekticidy, s výjimkou aplikace ekologických přípravků na ochranu rostlin a bodové aplikace herbicidů u nově dosazovaných stromů,  může provádět pastvu,  může provádět dosadbu. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC08 Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a CS 515 CS stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. SMR03 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků: Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4 SMR04 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: Čl. 6 odst. 1 a 2 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe obhospodařování krajinotvorných sadů sestávající se z udržovacího řezu stromů a pěstování plodin či ponechání úhoru v meziřadí. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 / PPH 3 a PPH 4. Intervence navazuje svými podmínkami na DZES 8 a ekoschéma podporující ponechání vyšší rozlohy neprodukčních ploch. Svými podmínkami umožňuje pouze velmi extenzivní hospodaření, což vede k redukci používání herbicidů, fungicidů a insekticidů a podpoří populace živočichů vázaných na zemědělskou půdu. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace ve výši 116 EUR/ha (míra kompenzace 98,5 %). Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů na údržbu krajinotvorného sadu (řez stromů, ztížená seč a odkliz biomasy ze sadu). Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení CS 516 CS Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů na údržbu krajinotvorného sadu (řez stromů, ztížená seč a odkliz biomasy ze sadu). 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 517 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 19.70.01 - Sazba dotace pro krajinotvorné sady Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.31 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 19.70.01 - Sazba dotace pro krajinotvorné sady Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě dodatečných nákladů na údržbu krajinotvorného sadu (řez stromů, ztížená seč a odkliz biomasy ze sadu). 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 19.70.01 - Sazba dotace pro krajinotvorné sady (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 116,00 116,00 116,00 116,00 116,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 116,00 116,00 116,00 116,00 116,00 O.14 (jednotka: Hektary) 995,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 5 795,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 995,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 5 795,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 115 420,00 139 200,00 139 200,00 139 200,00 139 200,00 672 220,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 40 397,00 48 720,00 48 720,00 48 720,00 48 720,00 235 277,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 518 CS 20.70 - AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě Kód intervence (členský stát) 20.70 Název intervence AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.33 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030. Intervence je v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Intervence odráží také potřebu stanovenou ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která se týká zastavení úbytku opylovačů a může také okrajově napomoci k naplnění potřeb v podobě snížení používání pesticidů a snížení používání průmyslových hnojiv definovaných ve Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy. Intervence přispívá k naplnění opatření definovaných v Prioritním akčním rámci pro soustavu Natura 2000 v ČR pro zemědělské ekosystémy na orné půdě. Intervence reaguje na pokles biodiverzity u druhů vázaných na zemědělskou krajinu (např. hmyzu včetně opylovačů, ptáků a drobné zvěře) zejména v důsledku nedostatku potravních zdrojů a ploch vhodných pro úkryt a rozmnožování. CS 519 CS Bude podpořeno zakládání neproduktivních ploch na orné půdě, jejichž hlavním cílem je zlepšení stavu především u ptačích společenstev vázaných na zemědělskou krajinu a hmyzu (zejména opylovačů), u kterých je potvrzen v posledních letech značný úbytek. Cílem je zvýšení potravní nabídky pro opylující hmyz, zvláště v období, kdy na orné půdě po odkvětu kulturních plodin dochází k výraznému úbytku zdrojů nektaru a pylu. Jedná se o plochy, které poskytují podporu i pro další živočišné druhy vázané na polní stanoviště a ekosystémy přiléhající k nim (drobní savci, další skupiny bezobratlých a užitečných organismů – přirozených nepřátel škůdců). Plochy poskytnou jak potravní nabídku, tak také hnízdní a krytové stanoviště. Intervence je cílena také na konkrétní ptačí druhy (čejka chocholatá a koroptev polní), jejichž stavy během posledních desetiletí značně poklesly. V období, které je kritické pro vyvedení mláďat čejky, bude omezeno zemědělské hospodaření. Vysetí směsi krmných či nektarodárných směsí poskytne potravní nabídku pro řadu živočišných druhů i v době, kdy je tato nabídka v zemědělské krajině značně omezen. Působení intervence bude podpořeno omezením prostředků na ochranu rostlin na podporovaných plochách (zároveň dochází i k omezení hnojení). U všech titulů této intervence jsou podmínky stanoveny nad rámec ekoschémat podle čl. 31 SPR. V rámci titulu Biopásy jsou pro krmné, nektarodárné a kombinované biopásy stanoveny specifické podmínky – rozměry biopásů, osevní směsi plodin, příslušná období pro jejich založení, mechanickou údržbu a následné zapravení do půdy, příp. jejich ponechání na DPB po určité období. Titul Ochrana čejky chocholaté je vztažen na plochy, kde jsou v LPIS vymezena hnízdiště čejky chocholaté. V rámci tohoto titulu je stanovena specifická osevní směsi plodin a dále je stanoveno období pro ponechání ploch bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou a následně je stanoven termín pro zapravení směsi do půdy. V rámci titulu Druhově bohaté pokrytí orné půdy je stanovena specifická osevní směs plodin složená z minimálně 6 druhů plodin, přičemž může být směsí oseto každoročně nejvýše 50 % výměry DPB, na kterou žadatel žádá o dotaci. Zároveň je umožněno mechanicky ošetřit porost za účelem likvidace plevelů a následně musí být porost směsi plodin zmulčován nebo posečen a ve stanoveném termínu zapraven do půdy. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra standardní orné půdy evidované v LPIS je minimálně 2 ha pro titul Krmné biopásy, Nektarodárné biopásy, Kombinované biopásy a Druhově bohaté pokrytí orné půdy a minimálně 0,5 ha pro titul Ochrana čejky chocholaté. V rámci titulu Druhově bohaté pokrytí orné půdy lze podat žádost o dotaci na nejvýše 25 % veškeré zemědělské půdy evidované na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda.  Titul Ochrana čejky chocholaté je cílen na vymezená hnízdiště čejky v LPIS. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Členění - tituly: 1. o Krmné biopásy o Nektarodárné biopásy o Kombinované biopásy o Ochrana čejky chocholaté o Druhově bohaté pokrytí orné půdy Titul Krmné biopásy Podmínky CS 520 CS Žadatel  založí každoročně biopás do 15. června, a to směsí osiv stanoveného složení,  použije pro založení biopásu uznané nebo kontrolované osivo,  od 16. března do 15. června následujícího kalendářního roku zapraví porost biopásu do půdy. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  vytvoří biopás o o šíři nejméně 6 a nejvýše 24 metrů, o v souvislé délce nejméně 50 metrů, o o souhrnné ploše nejvýše 50 % rozlohy dílu půdního bloku, o po okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby, o nejméně 50 metrů od dálnice, silnice 1. nebo 2. třídy, nebo od dalšího biopásu uvnitř dílu půdního bloku,  na plochu biopásu neaplikuje hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ,  ponechá biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou do 15. března následujícího kalendářního roku,  nepoužívá biopás jako souvrať ani jako manipulační plochu. Titul Nektarodárné biopásy Podmínky Žadatel  založí biopás do 15. června, a to směsí osiv stanoveného složení,  použije pro založení biopásu uznané nebo kontrolované osivo,  ponechá biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou po dobu dvou, maximálně tří po sobě následujících kalendářních let,  založený biopás ponechá na stejném místě po dobu dvou nebo tří let,  po uplynutí dvou nebo tří let zapraví biopás do půdy v termínu od 16. března do 15. června,  založí následný biopás do 15. června třetího nebo čtvrtého roku závazku, a to směsí osiv stanoveného složení,  provádí každoročně seč nebo mulčování biopásu v termínu od 1. června do 15. září. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  vytvoří biopás o o šíři nejméně 6 metrů a nejvýše 24 metrů, o v souvislé délce nejméně 50 metrů, o o souhrnné ploše nejvýše 50 % rozlohy dílu půdního bloku, o po okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby, o nejméně 50 metrů od dálnice, silnice 1. nebo 2. třídy, nebo od dalšího biopásu uvnitř dílu půdního bloku,  na plochu biopásu neaplikuje hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ,  nepoužívá biopás jako souvrať ani jako manipulační plochu. Titul Kombinované biopásy CS 521 CS Doplňkové podmínky pro oba typy biopásů (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  vytvoří na jednom DPB o jednoletý krmný biopás o šíři nejméně 6 metrů a nejvýše 24 metrů, a na něho navazující podélně po delším okraji víceletý jetelotravní pás o šíři nejméně 18 metrů a nejvýše 24 metrů, o v souvislé délce nejméně 50 metrů, o o souhrnné ploše nejvýše 50 % rozlohy dílu půdního bloku, o po okrajích nebo uvnitř dílu půdního bloku ve směru orby, o nejméně 50 metrů od dálnice, silnice 1. nebo 2. třídy, nebo od dalšího biopásu uvnitř dílu půdního bloku,  na plochu kombinovaného biopásu neaplikuje hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ,  nepoužívá biopás jako souvrať ani manipulační plochu. Krmný pás (jednoletý): Podmínky Žadatel  založí každoročně biopás v termínu do 31. května, a to směsí stanoveného složení (směs stanovená pro krmný biopás),  použije pro založení biopásu uznané nebo kontrolované osivo,  zapraví pás do půdy v roce po výsevu v termínu od 16. března do 30. dubna. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  ponechá pás od 1. června do 15. března následujícího kalendářního roku bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou. Jetelotravní pás (víceletý): Podmínky Žadatel  založí porost do 31. května, a to směsí stanoveného složení (směs stanovená pro jetelotravní biopás, přičemž zastoupení jetelovin a jiných bylin kromě trav v porostu bude tvořit více než 50 %), přičemž od 1. června do 15. srpna bude ponechán biopás bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou,  použije pro založení biopásu uznané nebo kontrolované osivo,  ponechá porost na pozemku od zasetí po celou dobu závazku,  provádí každoročně údržbu porostu sečí spolu s odklizením biomasy minimálně jednou ročně v termínu od 16. srpna do 31. října,  v pátém roce závazku zapraví jetelotravní biopás do půdy ve stanoveném termínu (od 16. března do 30. dubna následujícícho kalendářního roku). Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  od druhého roku závazku ponechá pás od 1. března do 15. srpna bez zásahů zemědělskou nebo jinou technikou. CS 522 CS Titul Ochrana čejky chocholaté Podmínky Žadatel  zabezpečí plochu hnízdiště proti zásahu zemědělskou technikou od 1. ledna (první rok závazku od 15. dubna) do 15. června, s výjimkou 4 m pásu při okraji dílu půdního bloku,  od 16. června do 15. července založí porost směsí definovaných plodin (krmná směs, směs pro opylovače),  používá k výsevu uznané nebo kontrolované osivo,  ponechá porost plodiny bez zásahu zemědělskou nebo jinou technikou do 31. října,  zapraví od 1. listopadu do 31. prosince porost plodin do půdy. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  nepoužívá porost směsi plodin jako souvrať ani k přejezdům zemědělské nebo jiné techniky od 16. července do 31. října,  nepoužívá přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Titul Druhově bohaté pokrytí orné půdy Podmínky Žadatel  každoročně na nejvýše 50 % výměry příslušného dílu půdního bloku, na kterou žádá o dotaci, založí porost o nejpozději do 30. dubna, a to směsí stanoveného složení (směs stanovená pro druhově bohaté pokrytí), v prvním roce trvání závazku založí porost do 31. května, o používá pro založení porostu uznané nebo kontrolované osivo,  zapraví porost v období od 15. října do 31. prosince příslušného kalendářního roku. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  po vzejití porostu je možné do 15. června mechanické ošetření za účelem likvidace plevelů,  neaplikuje na plochu druhově bohatého pokrytí přípravky na ochranu rostlin a hnojiva,  provádí mechanickou údržbu v termínu od 15. září do 14. října příslušného kalendářního roku. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC06 Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích CS 523 CS GAEC08 Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. SMR03 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků: Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4 SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta SMR08 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů: Čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5; článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000; čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe obhospodařování standardní orné půdy, přičemž je běžné pěstovat komerční plodiny v monokultuře. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 / PPH 3, PPH 7 a PPH 8. Titul Ochrana čejky chocholaté navazuje na DZES 6. Titul Biopásy navazuje na DZES 8 tím, že dochází k vytváření neprodukčních ploch – biopásů, na orné půdě sloužících k podpoře populací živočichů vázaných na zemědělskou krajinu, jako jsou např. opylovači a koroptev polní. V rámci jednotlivých titulů jsou stanoveny specifické osevní směsi přispívající nejen k vytváření stanovišť pro úkryt a rozmnožování, ale i k vytváření zdrojů potravy. Na ploše biopásů je zakázána aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Titul Ochrana čejky chocholaté navazuje na DZES 6 podmínkou osetí ploch speciální směsí osiv, přičemž porost je na ploše ponechán po delší časové období, než je požadováno v rámci ekoschémat. Titul Druhově bohaté pokrytí orné půdy navazuje na DZES 8 tím, že dochází k vytváření neprodukčních ploch na orné půdě sloužících k podpoře populací živočichů vázaných na zemědělskou krajinu, jako jsou CS 524 CS např. opylovači. V rámci titulu je stanovena specifická osevní směs přispívající k vytváření zdrojů potravy především pro hmyz. Zároveň je umožněno mechanicky ošetřit porost za účelem likvidace plevelů a následně musí být porost směsi plodin zmulčován nebo posečen a ve stanoveném termínu zapraven do půdy. Na plochu s druhově bohatou směsí osiv je zakázána aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace:  Titul Krmné biopásy – 676 EUR/ha (míra kompenzace 98 %)  Titul Nektarodárné biopásy - 597 EUR/ha (míra kompenzace 95,4 %)  Titul Kombinované biopásy - 639 EUR/ha (míra kompenzace 99,7 %)  Titul Ochrana čejky chocholaté - 630 EUR/ha (míra kompenzace 100 %)  Titul Druhově bohaté pokrytí orné půdy – 417 EUR/ha (míra kompenzace 100 %) Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv pro biopásy nebo čejku. Na lokalitách vymezených jako Hnízdiště čejky chocholaté platba vychází ze ztráty příjmů z produkce na orné půdě (zákazů argotech. operací do poloviny června) a z dodatečných nákladů na osetí plochy netržními plodinami na podporu biodiverzity v druhé polovině roku (pořízení doporučeného osiva, náklady na vlastní výsev plodiny a její následné zapravení). V případě Druhově bohatého pokrytí orné půdy platba zahrnuje ztrátu příjmu z produkce na orné půdě. Současně se nepředpokládá využití hmoty z těchto ploch pro krmení hospodářských zvířat, tedy ztráta příjmu se nesnižuje o tuto položku. Vedle ztráty produkce vznikají dodatečné náklady na výsev (osivo) a na mechanizaci spojenou s výsevem a sklizní/odklizením porostu. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování: CS 525 CS  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. V případě Biopásů platba vychází ze značné ztráty produkce z orné půdy a z dodatečných nákladů na jejich vysetí, údržbu a zapravení. Na lokalitách vymezených jako Hnízdiště čejky chocholaté platba vychází ze ztráty příjmů z produkce na orné půdě (zákazů argotech. operací do poloviny června) a z dodatečných nákladů na osetí plochy netržními plodinami na podporu biodiverzity v druhé polovině roku (pořízení doporučeného osiva, náklady na vlastní výsev plodiny a její následné zapravení). V případě Druhově bohatého pokrytí orné půdy platba zahrnuje ztrátu příjmu z produkce na orné půdě. Současně se nepředpokládá využití hmoty z těchto ploch pro krmení hospodářských zvířat, tedy ztráta příjmu se nesnižuje o tuto položku. Vedle ztráty produkce vznikají dodatečné náklady na výsev (osivo) a na mechanizaci spojenou s výsevem a sklizní/odklizením porostu. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 526 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 20.70.01 - Sazba dotace pro Nektarodárné biopásy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ne 20.70.02 - Sazba dotace pro Krmné biopásy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ne 20.70.03 - Sazba dotace pro Kombinované biopásy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ne 20.70.04 - Sazba dotace na Ochranu čejky chocholaté Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ne 20.70.05 - Sazba dotace pro druhově bohaté pokrytí orné půdy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ne 20.70.06 - Sazba dotace na staré závazky na Biopásy (10.1.6) a Ochrana čejky chocholaté (10.1.7) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.22; R.24; R.31; R.33 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 20.70.01 - Sazba dotace pro Nektarodárné biopásy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv. 20.70.02 - Sazba dotace pro Krmné biopásy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním CS 527 CS výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv. 20.70.03 - Sazba dotace pro Kombinované biopásy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv. 20.70.04 - Sazba dotace na Ochranu čejky chocholaté Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv. 20.70.05 - Sazba dotace pro druhově bohaté pokrytí orné půdy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů (mechanické operace a vysetá směs rostlin) a ušlých příjmů z produkce na orné půdě. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a rozdílné ceny použitých směsí osiv. 20.70.06 - Sazba dotace na staré závazky na Biopásy (10.1.6) a Ochrana čejky chocholaté (10.1.7) Dobíhající závazky z přechozího programového období 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 528 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 20.70.01 - Sazba dotace pro Nektarodárné biopásy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 597,00 597,00 597,00 597,00 597,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 597,00 597,00 597,00 597,00 597,00 O.14 (jednotka: Hektary) 605,71 1 800,00 1 800,00 2 000,00 2 000,00 8 205,71 20.70.02 - Sazba dotace pro Krmné biopásy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 676,00 676,00 676,00 676,00 676,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 676,00 676,00 676,00 676,00 676,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 727,74 5 900,00 5 900,00 6 000,00 6 000,00 25 527,74 20.70.03 - Sazba dotace pro Kombinované biopásy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 639,00 639,00 639,00 639,00 639,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 639,00 639,00 639,00 639,00 639,00 O.14 (jednotka: Hektary) 100,00 100,00 200,00 200,00 200,00 800,00 20.70.04 - Sazba dotace na Ochranu čejky chocholaté (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 630,00 630,00 630,00 630,00 630,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 630,00 630,00 630,00 630,00 630,00 O.14 (jednotka: Hektary) 269,00 500,00 600,00 600,00 600,00 2 569,00 20.70.05 - Sazba dotace pro druhově bohaté pokrytí orné půdy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 417,00 417,00 417,00 417,00 417,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 417,00 417,00 417,00 417,00 417,00 O.14 (jednotka: Hektary) 15 000,00 17 500,00 20 000,00 22 500,00 25 000,00 100 000,00 20.70.06 - Sazba dotace na staré závazky na Biopásy (10.1.6) a Ochrana čejky chocholaté (10.1.7) (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 652,78 0,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 670,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O.14 (jednotka: Hektary) 5 502,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5 502,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 23 205,67 25 800,00 28 500,00 31 300,00 33 800,00 142 605,67 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 11 610 323,06 12 739 400,00 13 908 800,00 15 138 300,00 16 180 800,00 69 577 623,06 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 063 613,07 4 458 790,00 4 868 080,00 5 298 405,00 5 663 280,00 24 352 168,07 CS 529 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 3 592 391,95 3 592 391,95 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 1 257 337,18 1 257 337,18 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 530 CS 21.70 - AEKO Integrovaná produkce Kód intervence (členský stát) 21.70 Název intervence AEKO Integrovaná produkce Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano P9.02 Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a míří na jeden z cílů Strategie MZe 2030 „Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje“ a Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice pro 2018–2022. Intervence reaguje na slabou stránku v podobě vysoké frekvence výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů nad stanovenými limity v pitné vodě a kontaminaci povrchových a podzemních vod na celém území ČR. Intervence je navržena jako celofaremní systém šetrného hospodaření s omezením vstupů a s využitím postupů a technologií šetrných k životnímu prostředí, který tvoří základ pro produkci kvalitní produkce CS 531 CS zeleniny, jahod, brambor, ovoce a vína. Prostřednictvím omezení prostředků na ochranu rostlin dojde ke snížení smyvu těchto látek a jejich reziduí do podzemních vod. Omezení použití prostředků na ochranu rostlin a popřípadě jejich náhrada biologickými preparáty bude mít i pozitivní vliv na řadu živočišných druhů (převážně hmyz), který se na těchto plochách vyskytuje. V případě ovoce, zeleniny, brambor a jahodníku dochází k sledování plnění stanovených limitů těžkých kovů a pesticidů. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Způsobilá plocha: Díl půdního bloku s kulturou vinice (V), standardní orná půda (R), jiná trvalá kultura (J) nebo ovocný sad (S); DPB s kulturou S evidovaný v registru sadů.  Minimální vstupní výměra je 0,5 ha zemědělské půdy s kulturou R, J, S nebo V evidovaná v LPIS. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE OVOCE Podmínky Žadatel:  neaplikuje vyjmenované účinné látky (nebezpečné účinné látky dle databáze pesticidů EU Alpha-Cypermethrin, Lambda-Cyhalothrin),  provádí každoročně nejvýše tři aplikace herbicidů v příkmenném pásu,  neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačním prostoru sadu,  provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru ovocného sadu,  zajistí v prvním roce (nejpozději do 31. ledna roku následujícího po podání žádosti o zařazení) závazku odběr vzorků půdy a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů obsahu těžkých kovů akreditovanou laboratoří,  zajistí dvakrát za závazek odběr vzorků ovoce v množství 1 vzorek na každých započatých 20 ha ovocného sadu a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů obsahu těžkých kovů akreditovanou laboratoří,  zajistí každoročně odběr vzorků ovoce prostřednictvím pověřené osoby v množství 1 vzorek na každých započatých 20 ha ovocného sadu a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů (jádroviny 30 % MLR, peckoviny a bobuloviny 50 % MLR) obsahu reziduí pesticidů akreditovanou laboratoří, (plnění této podmínky není požadováno na plochách menších než 5 ha, na které žádá žadatel o dotaci),  vyhodnocuje průběžně údaje ze sledování meteorologických prvků, škůdců a chorob a provádí agrotechnické zásahy na základě tohoto vyhodnocení,  absolvuje každoročně školení,  provádí každoročně řez ovocných stromů (1.6. – 15.8.) nebo keřů (1.5. – 30.6.) podle zvolené technologie, ořezanou hmotu nadrtí a rozprostře po ploše ovocného sadu. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  sleduje a zaznamenává každodenně od 1. března do 30. září meteorologické prvky a výskyt škůdců a chorob,  hustota výsadby alespoň 500 ks/ha jádrovin nebo 200 ks/ha peckovin nebo 2000 ks/ha bobulovin,  veškeré záznamy (rozbory) uchovávat po dobu alespoň 10 let. CS 532 CS Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE RÉVY VINNÉ Společné podmínky: Žadatel  neaplikuje vyjmenované účinné látky (nebezpečné účinné látky dle databáze pesticidů EU Alpha-Cypermethrin, Lambda-Cyhalothrin),  aplikuje POR, hnojiva, kaly, odpadní vody obsahující měď do celkové roční dávky 3 kg mědi na 1 ha vinice,  na ochranu proti roztočům používá výhradně metodu introdukce roztoče Typhlodromus pyri (bioagens, letorosty), přičemž u vinic mladších tří nebude podmínka vyžadována, bude stanoven odpočet platby,  provede každoročně od 1. června do 30. září prosvětlení keřů révy vinné odstraněním zálistků, nebo části listové plochy v zóně hroznů (podmínka není vyžadována na porostech révy vinné mladších tří let, u vinic mladších tří let bude stanoven odpočet platby),  provede nejpozději do 15. srpna mechanickou údržbu meziřadí a manipulačního prostoru vinice (podmínka není vyžadována pro vinice mladší tří let, u vinic mladších tří let bude stanoven odpočet platby),  založí nejpozději ve druhém roce závazku minimálně v každém druhém meziřadí bylinný porost (podmínka není vyžadována pro vinice mladší tří let, u vinic mladších tří let bude stanoven odpočet platby),  od druhého roku trvání závazku odstranit a zlikvidovat odumřelé keře révy vinné nebo jejich části nejpozději do 15. května následujícího kalendářního roku,  absolvuje každoročně školení. Pozn.: Podmínky mohou být upraveny s ohledem na stanovenou výjimku na základě fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ. Společné doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  neaplikuje akaricidy (od 4. roku stáří vinice),  neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačním prostoru vinice (Podmínka se nevztahuje na bodové ošetření duálních hostitelů Stolburu.),  zajistí minimální hustotu výsadby životaschopných jedinců keřů révy vinné alespoň 1800 ks na 1 ha vinice (jedná se o záchovnou hodnotu, která necílí na zvýšení produkce révy vinné),  veškeré záznamy (rozbory) uchovává po dobu alespoň 10 let. Pozn.: Pro vinice mladší 3 let budou vybrané podmínky upraveny. ZÁKLADNÍ OCHRANA VINIC Podmínky Žadatel  používá proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze POR na bázi Bacilus thuringiensis, které jsou povoleny v příslušném roce k používání v ČR, nebo spinosad, popřípadě cyantraniliprole, nebo metodu feromonového matení obalečů (podmínka není vyžadována a placena pro vinice mladší tří let, bude stanoven odpočet platby),  provede za celé období trvání závazku nejvýše 30 aplikací konvenčních POR proti plísni révové,  provede za celé období trvání závazku nejvýše 30 aplikací konvenčních POR proti padlí révovému,  provede každoročně maximálně 8 aplikací konvenčních POR proti plísni révové, CS 533 CS  provede každoročně maximálně 8 aplikací konvenčních POR proti padlí révovému,  provede každoročně proti plísni révové minimálně 1 aplikaci ekologického POR,  provede každoročně proti padlí révovému minimálně 1 aplikaci ekologického POR,  provede každoročně maximálně tři aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice,  provést za celé období trvání závazku nejvýše 12 aplikací herbicidů v příkmenném pásu vinice. Doplňkové platby Žadatel  založí do 31. října v neozeleněném meziřadí porost z vybraných druhů bobovitých, lipnicovitých či jiných dvouděložných rostlin nebo směsí plodin, a dále ponechá porost v meziřadí minimálně do 31. března následujícího kalendářního roku,  dodržuje podmínku úplného vyloučení aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice. NADSTAVBOVÁ OCHRANA VINIC Podmínky Žadatel:  provede za celé období trvání závazku nejvýše 20 aplikací konvenčních POR proti plísni révové,  provede za celé období trvání závazku nejvýše 20 aplikací konvenčních POR proti padlí révovému,  provede každoročně maximálně 6 aplikací konvenčních POR proti plísni révové,  provede každoročně maximálně 6 aplikací konvenčních POR proti padlí révovému,  provede každoročně maximálně 2 aplikace konvenčních POR proti šedé hnilobě,  používá proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze POR na bázi Bacilus thuringiensis nebo metodu feromonového matení obalečů (podmínka není vyžadována pro vinice mladší tří let, bude stanoven odpočet platby),  provede každoročně proti plísni révové minimálně 2 aplikace ekologického POR,  provede každoročně proti padlí révovému minimálně 2 aplikace ekologického POR,  je-li prováděno ošetření proti šedé hnilobě, provede každoročně proti šedé hnilobě minimálně 2 aplikace ekologického POR (podmínka není vyžadována pro vinice mladší tří let, bude stanoven odpočet platby),  provede každoročně maximálně tři aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice,  provést za celé období trvání závazku nejvýše 12 aplikací herbicidů v příkmenném pásu vinice. Doplňkové platby Žadatel  založí do 31. října v neozeleněném meziřadí porost z vybraných druhů bobovitých, lipnicovitých či jiných dvouděložných rostlin nebo směsí plodin, a dále ponechá porost v meziřadí minimálně do 31. března následujícího kalendářního roku,  dodržuje podmínku úplného vyloučení aplikace herbicidů v příkmenném pásu vinice. Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE ZELENINY, JAHODNÍKU A BRAMBOR Podmínky Žadatel  neaplikuje vyjmenované účinné látky (nebezpečné účinné látky dle databáze pesticidů EU Alpha-Cypermethrin, Lambda-Cyhalothrin, Gamma-cyhalothrin, Nicosulfuron, Prosulfocarb),  zajistí v prvním roce závazku (nejpozději do 31. ledna roku následujícího po podání žádosti o zařazení) odběr vzorků půdy a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů obsahu těžkých kovů (TK-Pb, Cd, Hg, Cr, As) akreditovanou laboratoří, CS 534 CS  zajistí dvakrát za závazek odběr vzorků z každého pěstovaného podporovaného druhu zeleniny nebo jahod nebo brambor v množství 1 vzorek na každých započatých 20 ha podporované plochy a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů obsahu těžkých kovů akreditovanou laboratoří,  zajistí každoročně odběr vzorků prostřednictvím pověřené osoby z každého pěstovaného podporovaného druhu zeleniny nebo jahod nebo brambor prostřednictvím pověřené osoby v množství 1 vzorek na každých započatých 20 ha podporované plochy a jejich rozbor za účelem zjištění dodržení limitů (50 % MLR) obsahu reziduí pesticidů akreditovanou laboratoří, (plnění této podmínky není požadováno na plochách menších než 5 ha, na které žadatel žádá o dotaci),  používá k výsevu nebo výsadbě pouze osivo nebo sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu,  používá k výsadbě brambor pouze certifikovanou sadbu dle zákona o osivu a sadbě, a to alespoň v minimálním objemu,  vyhodnocuje průběžně údaje ze sledování meteorologických prvků, škůdců a chorob a provádí agrotechnické zásahy na základě tohoto vyhodnocení,  absolvuje každoročně školení. Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem) Žadatel  zajistí před každým výsevem nebo výsadbou odběr vzorků půdy a jejich rozbor za účelem zjištění minerálního N,  aplikuje hnojiva do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.,  sleduje a zaznamenává každodenně od 1. března do 30. září meteorologické prvky a výskyt škůdců a chorob,  veškeré záznamy (rozbory) uchovávat po dobu alespoň 10 let. Zelenina Žadatel  provede odplevelení meziřadí mezi jednotlivými porosty plodin, a to pouze mechanicky,  minimálně na 50 % podporované plochy nahradí minimálně jednu aplikaci herbicidu mechanickou operací,  vede a zaznamenává do karty dílu půdního bloku datum výsevu, výsadby a sklizně jednotlivých pěstovaných druhů zeleniny, popř. provedení mechanické operace. Chřest Žadatel  aplikuje povinně před výsadbou hnůj,  provede ročně maximálně dvě aplikace herbicidů,  vede a zaznamenává do karty dílu půdního bloku datum výsadby a sklizně chřestu. Jahodník Žadatel  provádí výsadbu jahodníku na dílu půdního bloku, na kterém byla pěstována předplodina, nebo hlavní plodina s meziplodinou, přičemž předplodina nebo meziplodina byly zapraveny do půdy na zelené hnojení,  zajistí dvakrát ročně plečkování meziřadí prostu (do 31. května a do 31. října, pokud nebyl jahodník po sklizni zlikvidován), s výjimkou DPB, na kterých je použita pěstební technologie s využitím fólií nebo textilií), CS 535 CS  provádí od druhého roku stáří výsadby jahodníku do 30. dubna odstranění čepelí listů jahodníku,  zajistí do 30. září údržbu porostu jahodníku sečením nebo mulčováním,  aplikuje herbicidy maximálně čtyřikrát ročně,  aplikuje insekticidy maximálně třikrát ročně,  vede a zaznamenává do karty dílu půdního bloku datum výsadby a sklizně jahod,  vede a průběžně aktualizuje kartu agrotechnických operací. Brambory konzumní Žadatel  provádí výsadbu konzumních brambor na DPB nebo jeho části, na kterém byla pěstována předplodina, nebo hlavní plodina s meziplodinou, nebo na kterém bylo aplikováno tuhé nebo kapalné statkové hnojivo nebo tuhé organické hnojivo (komposty), přičemž předplodina nebo meziplodina byla zapravena do půdy jako zelené hnojení,  používá minimálně na 50 % plochy DPB zařazených v příslušném kalendářním roce do titulu pro předčasné ukončení vegetace alternativní metodu s vyloučením desikantů,  provede za celé období trvání závazku nejvýše 3 aplikace insekticidů proti mandelince bramborové, přičemž první aplikace bude provedena vždy pomocí přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství (do počtu 3 aplikací nejsou započítány EZ POR),  provede za celé období trvání závazku nejvýše 30 aplikací konvenčních fungicidů proti plísni bramborové, přičemž počet aplikací přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství není omezen. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC04 Zřízení ochranných pásem podél vodních toků GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu GAEC06 Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích SMR01 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky: Čl. 11 odst. 3 písm. e) a h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany SMR02 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 SMR05 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 a články 18, 19 a 20 CS 536 CS SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta SMR08 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů: Čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5; článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000; čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE OVOCE  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná ovocnářská praxe sestávající se z pravidelné údržby stromů formou základního řezu, mechanické údržby meziřadí a manipulačního prostoru ovocného sadu a zajištění sklizně ovoce.  Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (SUD). Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE RÉVY VINNÉ  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe ve vinohradnictví sestávající se z pravidelné údržby a ošetření keřů révy vinné, údržby meziřadí ve vinici a zajištění sklizně hroznů révy vinné.  Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (SUD) Titul INTEGROVANÁ PRODUKCE ZELENINY, JAHODNÍKU A BRAMBOR  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin, CS 537 CS  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe pěstování, sestávající se z pravidelné údržby standardní orné půdy a jiné trvalé kultury (pěstování chřestu), předseťové úpravy, konvenčních způsobů obhospodařování zeleniny, jahod a brambor a zajištění sklizně,  Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (SUD) Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 4, DZES 5 a DZES 6 / PPH 1, PPH 2, PPH 5, PPH 7, PPH 8. Intervence jde nad rámec DZES 4, kdy dochází k omezení používání prostředků na ochranu rostlin, přičemž je stanoven seznam účinných látek, které nesmějí být vůbec používány. Žadatel nesmí používat vyjmenované účinné látky, přičemž je snaha o omezení či úplný zákaz aplikace cca 50 % nebezpečných účinných látek uvedených v databázi pesticidů EU, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin. Titul Integrovaná produkce zeleniny, brambor a jahodníku jde nad rámec DZES 5, kdy je umožněna výsadba jahodníku a brambor pouze po předplodině nebo hlavní plodině s meziplodinou, která může být zapravena jako zelené hnojení. U brambor je možné nahradit aplikací tuhých nebo kapalných statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv (komposty). Titul Integrovaná produkce révy vinné jde nad rámec DZES 6, kdy je povinností založit bylinný pokryv stanovenou směsí osiv, v meziřadí a manipulačním prostoru, na vyšším podílu plochy vinice než je požadováno v rámci ekoschémat. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace:  Integrovaná produkce ovoce – 460 EUR/ha (míra kompenzace 33 %)  Integrovaná produkce révy vinné o základní titul – 334 EUR/ha (míra kompenzace 50 %) o nadstavbový titul – 672 EUR/ha (míra kompenzace 82 %) o doplňková platba - 248 EUR/ha (zelené hnojení), 110 EUR/ha (úplný zákaz aplikace herbicidů) (míra kompenzace 80 %)  Integrovaná produkce zeleniny, jahodníku a brambor – 462 EUR/ha (míra kompenzace 36,20 %) Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Sazba dotace je stanovena na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků. Výše podpory se odvíjí od ztráty příjmů způsobenou zejména vyšší pracností operací a nižším hektarovým CS 538 CS výnosem při tomto systému hospodaření a dodatečných nákladů na mechanické kultivace, osetí meziřadí u trvalých kultur, ruční práce při pěstování zeleniny atd. Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce. Kalkulace je provedena pro každý titul zvlášť. IP zeleniny jahodníku a brambor Příspěvek na úhradu u integrované i konvenční produkce zeleniny je stanoven jako vážený průměr příspěvků na úhradu vybraných čtyř hlavních druhů zeleniny, a to mrkve, cibule, tykve a hlávkového zelí, kde vahou byl vzájemný podíl ploch těchto druhů zeleniny na celkové osevní ploše zeleniny dle LPIS. Tyto čtyři plodiny dle údajů z LPIS představují v ČR 36,88 % plochy (ČSU nesleduje dýni, takže uváděno dle LPIS) veškeré zeleniny (údaj z roku 2018). Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku byly v případě integrované produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, dražší prostředky na ochranu rostlin povolené v IP v porovnání s běžně užívanými prostředky, povinné rozbory půdy (těžké kovy) a plodů (těžké kovy a pesticidy), povinná účast na školení, tak i vyšší mechanizační náklady na údržbu meziřadí. IP ovoce Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny vyšší náklady na pracovní sílu (provedení řezu stromů a keřů včetně drcení větví po řezu), náklady na povinné školení, na rozbory půdy (těžké kovy) a ovoce (těžké kovy, pesticidy), na mechanickou kultivaci meziřadí a příkmenného pásu a dále na vyhodnocování výsledků pravidelného monitoringu meteorologických prvků a škodlivých činitelů a rozdíl nákladů na povolené POR v režimu IP. IP révy vinné V rámci výpočtu jsou zohledněny náklady na pracovní sílu (odstraňování zálistků nebo části listové plochy v zóně hroznů), a nižší hektarový výnos integrované produkce z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření. Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na školení zemědělců, nákladů na mechanickou kultivaci příkmenného pásu, náklady na ozelenění každého druhého meziřadí směsí bylin, náklady na ochranu rostlin proti roztočům metodou introdukce dravého roztoče, náklady na ochranu proti výskytu obalečů ve formě biopreparátů nebo metodou feromonového matení a náklady na příznivější POR proti plísním a padlí. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Míra kompenzace byla navržena s ohledem na zkušenosti s plněním cílů v minulém programovém období. U některých titulů s vysokou preferencí vzhledem k plnění cílů s ohledem na životní prostředí a klima byla zvolena vyšší míra kompenzace. Plnění cílů bude průběžně sledováno a vyhodnocováno a v případě nedostatečného plnění budou posuzovány různé faktory ovlivňující vstup do intervence, přičemž výše podpory bude jeden z posuzovaných faktorů. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci CS 539 CS Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. Závazek v rámci intervence Integrovaná produkce révy vinné je možný přeměnit na závazek v intervenci Ekologické zemědělství. Žadatelům je umožněn přechod závazku v rámci intervence Integrovaná produkce révy vinné z titulu Základní ochrana vinic do titulu Nadstavbová ochrana vinic. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu s Národním akčním plánem k bezpečnému používání pesticidů. Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce. Kalkulace je provedena pro každý titul zvlášť. IP zeleniny Příspěvek na úhradu u integrované i konvenční produkce zeleniny je stanoven jako vážený průměr příspěvků na úhradu vybraných čtyř hlavních druhů zeleniny, a to mrkve, cibule, tykve a hlávkového zelí, kde vahou byl vzájemný podíl ploch těchto druhů zeleniny na celkové osevní ploše zeleniny dle LPIS. Tyto čtyři plodiny dle údajů z LPIS představují v ČR 36,88 % plochy (ČSU nesleduje dýni, takže uváděno dle LPIS) veškeré zeleniny (údaj z roku 2018). Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku byly v případě integrované produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, dražší prostředky na ochranu rostlin povolené v IP v porovnání s běžně užívanými prostředky, povinné rozbory půdy (těžké kovy) a plodů (těžké kovy a pesticidy), povinná účast na školení, tak i vyšší mechanizační náklady na údržbu meziřadí. IP ovoce Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny vyšší náklady na pracovní sílu (provedení řezu stromů a keřů včetně drcení větví po řezu), náklady na povinné školení, na rozbory půdy (těžké kovy) a ovoce (těžké kovy, pesticidy), na mechanickou kultivaci meziřadí a příkmenného pásu a dále na vyhodnocování výsledků pravidelného monitoringu meteorologických prvků a škodlivých činitelů a rozdíl nákladů na povolené POR v režimu IP. IP révy vinné V rámci výpočtu jsou zohledněny náklady na pracovní sílu (odstraňování zálistků nebo části listové plochy v zóně hroznů), a nižší hektarový výnos integrované produkce z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření. Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na školení zemědělců, nálady na mechanickou kultivaci příkmenného pásu, náklady na ozelenění každého druhého meziřadí směsí bylin, náklady na ochranu rostlin proti roztočům metodou introdukce dravého roztoče, náklady na ochranu proti výskytu obalečů ve formě biopreparátů nebo metodou feromonového matení a náklady na příznivější POR proti plísním a padlí. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci CS 540 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 541 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 21.70.01 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - základní ochrana vinic Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne 21.70.02 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - nadstavbová ochrana vinic Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne 21.70.03 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - doplňková platba Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne 21.70.04 - Sazba dotace na Integrovanou produkci zeleniny, jahodníku a brambor Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne 21.70.05 - Sazba dotace na Integrovanou produkci ovoce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne 21.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky Integrovaná produkce Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 21.70.01 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - základní ochrana vinic Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 21.70.02 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - nadstavbová ochrana vinic Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 21.70.03 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - doplňková platba CS 542 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 21.70.04 - Sazba dotace na Integrovanou produkci zeleniny, jahodníku a brambor Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 21.70.05 - Sazba dotace na Integrovanou produkci ovoce Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 21.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Integrovaná produkce Jedná se o dobíhající závazky v opatření Integrovaná produkce ovoce (10.1.1.), Integrovaná produkce révy vinné (10.1.2.) a Integrovaná produkce zeleniny a jahodníku (10.1.3.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 543 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 21.70.01 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - základní ochrana vinic (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 334,00 334,00 334,00 334,00 334,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 334,00 334,00 334,00 334,00 334,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 810,78 2 174,00 2 174,00 2 174,00 2 174,00 10 506,78 21.70.02 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - nadstavbová ochrana vinic (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 672,00 672,00 672,00 672,00 672,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 672,00 672,00 672,00 672,00 672,00 O.14 (jednotka: Hektary) 8 890,77 10 376,00 10 376,00 10 376,00 10 376,00 50 394,77 21.70.03 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné - doplňková platba (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 198,00 198,00 198,00 198,00 198,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 198,00 198,00 198,00 198,00 198,00 O.14 (jednotka: Hektary) 4 183,33 4 183,33 4 183,33 4 183,33 4 183,33 20 916,65 21.70.04 - Sazba dotace na Integrovanou produkci zeleniny, jahodníku a brambor (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 462,00 462,00 462,00 462,00 462,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 462,00 462,00 462,00 462,00 462,00 O.14 (jednotka: Hektary) 12 999,24 16 980,00 16 980,00 16 980,00 16 980,00 80 919,24 21.70.05 - Sazba dotace na Integrovanou produkci ovoce (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 460,00 460,00 460,00 460,00 460,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 460,00 460,00 460,00 460,00 460,00 O.14 (jednotka: Hektary) 8 028,00 10 051,00 10 051,00 10 051,00 10 051,00 48 232,00 21.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Integrovaná produkce (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 472,74 0,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 675,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 709,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6 709,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 42 621,12 43 764,33 43 764,33 43 764,33 43 764,33 217 678,44 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 20 277 839,50 20 995 308,00 20 995 308,00 20 995 308,00 20 995 308,00 104 259 071,50 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 7 097 243,83 7 348 357,80 7 348 357,80 7 348 357,80 7 348 357,80 36 490 675,03 CS 544 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 3 171 612,66 0,00 0,00 0,00 0,00 3 171 612,66 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 1 110 064,43 0,00 0,00 0,00 0,00 1 110 064,43 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 545 CS 22.70 - AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě Kód intervence (členský stát) 22.70 Název intervence AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.14. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano P9.02 Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a míří na jeden z cílů Strategie MZe 2030 „Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje“ a Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice pro 2018–2022. Intervence reaguje na slabou stránku v podobě vysoké frekvence výskytu reziduí pesticidů a jejich metabolitů nad stanovenými limity v pitné vodě a kontaminaci povrchových a podzemních vod na celém území ČR. Vlivem používaných POR na zemědělských pozemcích v důsledku intenzivní zemědělské činnosti při pěstování plodin na orné půdě dochází v blízkosti vodních nádrží (VN), které jsou významnými zdroji pitné vody pro obyvatelstvo, ke zvýšenému výskytu pesticidů a jejich metabolitů. CS 546 CS Pro řešení situace je nutné přistoupit k účinné, přímé nebo nepřímé regulaci používání nejvíce problematických POR (z hlediska jejich dopadu na zdroje vody) v životním prostředí. V rámci intervence je navrhována možnost aplikace pouze POR, které v Registru přípravků na ochranu rostlin nejsou vyloučeny z použití v OPVZ II. a PHO II. stupně zdrojů povrchové vody, přičemž je striktně u povolených POR stanoven maximální limit na hektar aplikované plochy. V rámci intervence je stanoveno omezení aplikace účinné látky Tebuconazole a zákaz aplikace účinné látky Chlortoluron, které patří mezi nebezpečné účinné látky uvedené v databázi pesticidů EU. V případě zjištění zvýšených koncentrací účinných látek, které zemědělci během závazku použili jako náhradu za zakázané nebo omezené účinné látky stanovené podmínkami intervence, bude navržena revize podmínek intervence vedoucí k omezení těchto náhradních látek. Cílenost intervence – povodí VN Švihov, Římov, Vrchlice, Opatovice Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra standardní orné půdy (plochy OPVZ i mimo OPVZ) v LPIS je 1 ha v předem definované oblasti v okolí VN, přičemž nejsou způsobilé plochy v režimu EZ /PO. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Členění: Titul Omezování vstupů v oblastech zdrojů pitné vody v okolí VN Římov a Švihov Na všech pozemcích obhospodařovaných v hydrologickém povodí VN Římov a Švihov (tj. i mimo II. stupeň ochranného pásma VN) je stanoven zákaz použití všech POR, které jsou vyloučeny „z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody“ a přípravků vyloučených z použití „v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody“. Podmínky V případě pěstování plodin na standardní orné půdě  každoročně aplikovat v případě použití POR s některou z uvedených účinných látek v množství nepřesahujícím maximální stanovený limit: o glyfosát (maximálně 1080 g/ha; postemergentně) o bentazon (maximálně 760 g/ha s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem; postemergentně) o pethoxamid (maximálně 1080 g/ha; preemergentně) o clomazone (maximálně 65 g/ha; preemergentně) o mesotrione (maximálně 110 g/ha; postemergentně) o tebuconazole (maximálně nejnižší hranice povolené dávky pro danou plodinu; postemergentně), látky budou aplikovány buď před vzejitím porostu (preemergentně), nebo přímo do vzrostlého porostu „na list nebo na klas“ (postemergentně)  neaplikovat POR s účinnými látkami: o metazachlor (postemergentně) o dimethachlor (postemergentně i preemergentně) o metolachlor, o S metolachlor (preemergentně) o chlortoluron (preemergentně) CS 547 CS o terbuthylazin (postemergentně) Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádět hlášení o aplikaci POR Zákazy a omezení použití účinných látek obsažených v POR se týkají všech pozemků, které se nacházejí v hydrologickém povodí VN Římov a Švihov. Titul Omezování vstupů v oblastech zdrojů pitné vody v okolí VN VRCHLICE Na všech pozemcích obhospodařovaných v II. stupni ochranného pásma VN Vrchlice je stanoven zákaz použití všech POR, které jsou vyloučeny „z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody“ a přípravků vyloučených z použití „v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody“. Podmínky V případě pěstování plodin na standardní orné půdě  každoročně aplikovat v případě použití POR některou z uvedených účinných látek v množství nepřesahujícím maximální stanoveny limit: o glyfosát (maximálně 1080 g/ha; postemergentně) o mesotrione (maximálně 110 g/ha; postemergentně) o terbuthylazin (maximálně 650 g/ha mimo II. stupeň OPVZ; preemergentně) látky budou aplikovány buď před vzejitím porostu (preemergentně), nebo přímo do vzrostlého porostu, tzv. „na list nebo na klas“ (postemergentně)  jednou za 2 roky aplikovat v případě použití POR s uvedenou účinnou látkou v množství nepřesahujícím maximální stanoveny limit: o chlortoluron (maximálně 550 g/ha mimo II. stupeň OPVZ, aplikace na stejném pozemku; preemergentně)  neaplikovat POR s účinnými látkami: o metazachlor (postemergentně) o dimethachlor (postemergentně i preemergentně) o metolachlor o S metolachlor (preemergentně) o bentazon (zákaz aplikace s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem; postemergentně) o chlortoluron (zákaz aplikace ve II. stupni OPVZ; preemergentně) o terbuthylazin (zákaz aplikace ve II. stupni OPVZ; preemergentně) Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádět hlášení o aplikaci POR Zákazy a omezení použití účinných látek obsažených v POR se týkají všech pozemků, které se nacházejí v hydrologickém povodí VN Vrchlice. Titul Omezování vstupů v oblastech zdrojů pitné vody v okolí VN Opatovice Na všech pozemcích obhospodařovaných v II. stupni ochranného pásma VN Opatovice je stanoven zákaz použití všech POR, které jsou vyloučeny „z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemní a povrchové vody“ a přípravků vyloučených z použití „v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody“. Podmínky CS 548 CS V případě pěstování plodin na standardní orné půdě  každoročně aplikovat v případě použití POR některou z uvedených účinných látek v množství nepřesahujícím maximální stanoveny limit: o glyfosát (maximálně 1080 g/ha; postemergentně) o bentazon (maximálně 760 g/ha s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem; postemergentně) o pethoxamid (maximálně 1080 g/ha; preemergentně) o clomazone (maximálně 65 g/ha; preemergentně) o mesotrione (maximálně 110 g/ha; postemergentně) o tebuconazole (maximálně nejnižší hranice povolené dávky pro danou plodinu; postemergentně) o dimethenamid – P (maximálně 864 g/ha mimo II. stupeň OPVZ; preemergentně)  neaplikovat POR s účinnými látkami: o metazachlor (postemergentně) o dimethachlor (postemergentně i preemergentně) o metolachlor o S metolachlor (preemergentně) o chlortoluron (preemergentně) o terbuthylazín (preemergentně) o dimethenamid – P (zákaz aplikace ve II. stupni OPVZ; preemergentně) Doplňkové podmínky (podmínky slouží k zajištění administrace, nemají vliv na dodatečné náklady a ušlý příjem)  provádět hlášení o aplikaci POR Zákazy a omezení použití účinných látek obsažených v POR se týkají všech pozemků, které se nacházejí v hydrologickém povodí VN Opatovice. O14 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha vymezená pro plán SZP Zemědělská půda včetně zemědělské plochy a mimo ni Nezemědělská půda 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC04 Zřízení ochranných pásem podél vodních toků SMR01 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky: Čl. 11 odst. 3 písm. e) a h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany SMR02 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 SMR05 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se CS 549 CS bezpečnosti potravin Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 a články 18, 19 a 20 SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta SMR08 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů: Čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5; článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000; čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 28 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  Integrovaná ochrana rostlin vycházející z čl. 14 nařízení Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, vyhlášky č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin,  běžná praxe obhospodařování v OPVZ. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 4/ PPH 1, PPH 2, PPH 5, PPH 7, PPH 8. Intervence navazuje na DZES 4, kdy dochází k omezení používání prostředků na ochranu rostlin v ochranných pásmech vodních zdrojů vybraných vodních nádrží. Je umožněna pouze aplikace přípravků na ochranu rostlin, které nejsou vyloučeny z použití v OPVZ II. a PHO II. stupně zdrojů povrchové vody, přičemž je striktně stanoven maximální limit na hektar aplikované plochy. Žadatelé v AEKO jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Žadatelé jsou povinni dodržovat minimální požadavky, které se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace ve výši 151 EUR/ha (míra kompenzace 94 %). Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu CS 550 CS Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku. Minimální a maximální jednotková částka není stanovena. Výše podpory se odvíjí od ztráty příjmů způsobenou zejména vyšší pracností operací a nižším hektarovým výnosem při tomto systému hospodaření a dodatečných nákladů na mechanické kultivace, a další technologické postupy atd. Platba zohledňuje vyšší náklady na POR a zvýšené náklady na náhradu POR mechanickou kultivací a dodatečné náklady, které vznikají v důsledku plnění podmínek intervence. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu s Národním akčním plánem k bezpečnému používání pesticidů. Platba zohledňuje vyšší náklady na POR a zvýšené náklady na náhradu POR mechanickou kultivací a dodatečné náklady, které vznikají v důsledku plnění podmínek intervence. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 551 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 22.70.01 - Sazba dotace - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.21; R.24 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 22.70.01 - Sazba dotace - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Její stanovení je podrobněji uvedeno v podkapitole 7 - kalkulace. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 22.70.01 - Sazba dotace - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 151,00 151,00 151,00 151,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 151,00 151,00 151,00 151,00 O.14 (jednotka: Hektary) 0,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 100 000,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 0,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 100 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 3 775 000,00 3 775 000,00 3 775 000,00 3 775 000,00 15 100 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 1 321 250,00 1 321 250,00 1 321 250,00 1 321 250,00 5 285 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 552 CS 23.70 - Ekologické zemědělství Kód intervence (členský stát) 23.70 Název intervence Ekologické zemědělství Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.17. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek, na něž je využívána podpora ekologického zemědělství Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano P9.02 Snížení rizik plynoucích z reziduí pesticidů v povrchové, podzemní a pitné vodě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.21 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se kvality vodních útvarů. R.24 Podíl využívané zemědělské půdy v rámci podporovaných zvláštních závazků, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, například jejich úniku R.29 Podíl využívané zemědělské půdy podporované v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství s rozdělením na jeho zachování a přechod na tento typ zemědělství R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.43 Podíl dobytčích jednotek dotčených podporovanými opatřeními k omezování míry používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) R.44 Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporovaná opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence CS 553 CS Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030 a s Akčním plánem ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027. Podpora v rámci této intervence má za cíl povzbudit zemědělce k přechodu z konvenčních metod hospodaření a k používání metod ekologického zemědělství definovaných v nařízení (EU) 2018/848, jakož i k zachování těchto metod po uplynutí přechodného období a reagovat tak na společenskou poptávku po ekologicky šetrných zemědělských postupech s ohledem na poptávku trhu. Intervence navazuje také na nový strategický dokument EK Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy a v něm stanovené cíle týkající se navýšení podílu ekologicky obhospodařované půdy a snížení používání pesticidů. S ohledem na tuto strategii je předpokládán podíl EZ na výměře z.p. v roce 2027 na úrovni 21 % (cca 750 tis. ha). Intervence reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry degradovaných půd a vysokého záchytu pesticidů v podzemních vodách. Ekologické zemědělství je systém trvale udržitelného způsobu hospodaření s minimálním využíváním vstupů. Prostřednictvím omezení vstupů POR přispívá intervence k zajištění větší bezpečnosti potravin a zlepšení jakosti vody. Závazek je nad rámec nařízení (EU) č. 848/2018 a tyto závazky jsou započítány ve výpočtu platby. Doplňkové závazky mohou zahrnovat podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 848/2018 a nejsou zohledněny v platbě. V nařízení (EU) č. 848/2018 jsou stanoveny základní metody a principy pro ekologické zemědělství, avšak minimální vstupní výměra zemědělské půdy evidované v LPIS (0,5 ha), konkrétní blíže specifikované pracovní postupy a metody, termíny jejich provedení, či minimální intenzita chovu hospodářských zvířat na trvalém travním porostu, jsou nad rámec tohoto nařízení. Navrhované postupy a limity jsou v souladu s tímto nařízením, ale jsou navrženy tak, aby logicky navazovaly a odpovídaly potřebám různorodé krajiny vyskytující se v ČR s ohledem na podnebí a klimatické podmínky. Šetrné pěstební techniky (např. zavádění meziplodin, zlepšujících netržních plodin, stanovení odrůd keřů a stromů a hustota výsadby), které podporují retenci vody, ochranu vody a půdy odpovídají požadavkům uvedených v tomto nařízení. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku a který je zároveň registrovanou osobou podnikající v ekologickém zemědělství podle § 6 a 8 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Podmínky způsobilosti:  Minimální vstupní výměra zemědělské půdy evidované v LPIS je 0,5 ha.  Žadatel je registrovanou osobou podnikající v ekologickém zemědělství podle § 6 a 8 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.  Je možný souběh s konvenční produkcí u jednoho žadatele.  Absolvování školení o nejvhodnějších praktikách hospodaření v EZ jednou v průběhu závazku. Další závazky jsou popsány v rámci jednotlivých titulů. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Trvalé travní porosty, tituly: Základní ošetřování travních porostů  doplňkové podmínky o dodržet min. intenzitu hospodářských zvířat – skot, ovce, kozy, koně a jelenovití (při zajištění evidence dle národní legislativy) chovaných dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, 0,3 VDJ/ha TTP každý den v kontrolním období (od 1.6. do CS 554 CS 30.9.), s výjimkou oblastí 1. a 2. zón CHKO, maloplošných ZCHÚ, zón soustředěné péče o přírodu NP a následujících titulů: Trvale podmáčené a rašelinné louky, Ochrana chřástala polního, Ochrana modrásků. o zajistit minimální údržbu TTP (dvakrát ročně posečení nebo spasení TTP) ve stanovených termínech (do 31.7. resp. do 31.8. v ANC typu H1 a do 31.10.) o v případě údržby TTP pasením provádět likvidaci nedopasků ve stanoveném termínu (do 30 dnů po skončení pastvy, nejdéle do 31.12., platí pouze pro plochy s průměrnou sklonitostí do 10°), přičemž povinnost likvidovat nedopasky může být měněna se souhlasným stanoviskem orgánu ochrany přírody v prioritních oblastech jako jsou ZCHÚ, ochranná pásma NP, Natura 2000 o neprovádět mulčování, obnovu TTP nebo přísev bez povolení orgánu ochrany přírody (platí pouze pro prioritní oblasti, jako jsou ZCHÚ, ochranná pásma NP, Natura 2000) o mimo prioritní oblasti může v případě provádění obnovy TTP nahradit seč, popřípadě pastvu bezprostředně předcházející obnově TTP, mulčováním nejvýše jednou za pět let (nevztahuje se na mulčování nedopasků nebo dodatečného mulčování po splnění podmínek sečí) Orná půda, tituly: pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě  doplňkové podmínky o u příjemců pěstujících trávy zajistit minimální údržbu travního porostu (dvakrát ročně posečení nebo spasení) ve stanovených termínech (do 31.7. resp. do 31.8. v ANC typu H1 a do 31.10.); v případě údržby travního porostu na orné půdě pasením provádět likvidaci nedopasků ve stanoveném termínu (do 30 dnů po skončení pastvy, nejdéle do 31.12, platí pouze pro plochy s průměrnou sklonitostí do 10°) o u příjemců pěstujících víceleté pícniny pěstovat tyto pícniny jako hlavní plodinu; sklidit a odvézt produkci z dílu půdního bloku o prokazovat dosaženou produkci pěstování zeleniny, brambor, speciálních bylin a jahodníku  závazky o vysít nebo vysadit zeleninu, brambory, speciální byliny nebo jahodník alespoň ve stanoveném minimálním výsevu nebo výsadbě podporovaného druhu (seznam podporovaných druhů bude uveden v nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství)  doplňkové podmínky o u příjemců obhospodařujících více jak 5 ha orné půdy v EZ, pěstovat po hlavní plodině na min. 20 % výměry orné půdy stanovené zlepšující netržní plodiny o pěstovat jako hlavní plodinu některý ze stanovených druhů zeleniny nebo speciálních bylin o provádět pastvu hospodářských či jiných zvířat nejdříve po sklizni hlavní plodiny, u porostu jahodníku neprovádět pastvu zvířat, pastva na zlepšujících netržních plodinách je zakázána o sklidit a odvézt produkci z dílu půdního bloku o prokazovat dosaženou produkci; v případě pěstování hrášku prokázat jako produkci zeleniny (nebude-li prokázáno bude dotace poskytnuta jako pěstování ostatních plodin) o provádět výsadbu jahodníku a brambor pouze na ploše, kde byla jako předcházející plodina pěstována předplodina nebo meziplodina zapravená do půdy jako zelené hnojení o provádět od druhého roku závazku odstraňování čepelí listů jahodníku (do 30. dubna) o zajistit první plečkování meziřadí jahodníku do 31. 8. a další v období od 1. 9. do 31. 10. o provádět posekání nebo mulčování porostu jahodníku (do 30. září) pěstování ostatních plodin CS 555 CS  doplňkové podmínky o u příjemců obhospodařujících více jak 5 ha orné půdy v EZ, pěstovat po hlavní plodině na min. 20 % výměry orné půdy stanovené zlepšující netržní plodiny o pěstovat jako hlavní plodinu zemědělské plodiny (stanovené plodiny) nebo trávy na semeno o sklidit a odvézt produkci z dílu půdního bloku o prokazovat dosaženou produkci o provádět pastvu zvířat nejdříve po sklizni hlavní plodiny, pastva na zlepšujících netržních plodinách je zakázána Trvalé kultury, tituly: intenzivní sady  doplňkové podmínky o zajistit minimální stanovenou hustotu druhů stromů/keřů (jádroviny – min. 500 ks/ha, peckoviny – min. 200 ks/ha, ovocné keře – min. 2000 ks/ha) o zajistit, aby v sadu byla výsadba tvořena ušlechtilými odrůdami ovocných stromů v nízkých pěstitelských tvarech staršími 3 let nebo ušlechtilými odrůdami keřů; výsadba stromů tvořená pouze podnožemi bez naštěpované ušlechtilé odrůdy nebo tvořená pravokořennými stromy není možná; (seznam podporovaných druhů ovocných stromů a keřů je uveden v nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství) o neprodukovat jiné zemědělské plodiny v prostoru meziřadí a příkmenného pásu, a zároveň zajistit bylinný pokryv meziřadí; černý úhor v meziřadí je zakázán o neprovádět pastvu zvířat o zajistit mechanickou údržbu meziřadí a příkmenného pásu ve stanoveném termínu (do 31.8), při seči odklidit biomasu o provádět v návaznosti na zvolenou pěstební technologii pravidelný řez korun ovocných stromů ve stanoveném termínu (do 15.8.) o v případě dosadby zajistit v souladu s pěstební technologií oporu a ochranu proti okusu u nově vysazovaných stromů o sklidit a odvézt každoročně produkci ovoce ze sadu ve stanoveném termínu o prokazovat dosaženou produkci o zaznamenávat každodenně ve stanoveném období (1.3. – 30.9) údaje z monitoringu vybraných meteorologických ukazatelů o provádí každoročně ve stanoveném období (1.3. – 30.9) monitoring škodlivých organismů ostatní sady  doplňkové podmínky o zajistit minimální stanovenou hustotu druhů stromů/keřů (ovocné stromy – min. 100 ks/ha, ovocné keře – min. 1000 ks/ha) o zajistit, aby v sadu byla rovnoměrná výsadba tvořena ušlechtilými odrůdami ovocných stromů nebo keřů; výsadba pravokořenných stromů ušlechtilých odrůd je možná o v případě produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí zajistit nepoškození ovocných stromů/keřů o v případě pastvy zajistit stromy/keře proti poškození pasenými zvířaty o zajistit mechanickou údržbu, nebo spasení bylinného pokryvu meziřadí a příkmenného pásu ve stanoveném termínu (do 31.8.) o při seči odklidit biomasu o provádět v návaznosti na zvolenou pěstební technologii pravidelný řez korun ovocných stromů ve stanoveném termínu (do 15.8.) CS 556 CS o v případě dosadby zajistit v souladu s pěstební technologií oporu a ochranu proti okusu u nově vysazovaných stromů o sklidit a odvézt každoročně produkci ovoce ze sadu ve stanoveném termínu o prokazovat dosaženou produkci (v případě prvních tří let od založení sadu z ovocných stromů a prvního roku od založení sadu z ovocných keřů se prokazování dosažené produkce nepožaduje) vinice  závazky o každoročně provést prosvětlení révy vinné ve stanoveném termínu (1.6. – 30. 9.)  doplňkové podmínky o zajistit minimální stanovenou hektarovou hustotu keřů révy vinné ve vinici (min. 1800 ks/ha) o zajistit nejméně v každém druhém meziřadí souvislý bylinný pokryv do 24 měsíců od výsadby vinice o zajistit mechanickou údržbu meziřadí a manipulačních prostorů ve stanoveném termínu (do 15.8.) chmelnice  Hospodaření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/848 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC04 Zřízení ochranných pásem podél vodních toků GAEC05 Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu GAEC08 Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. SMR01 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky: Čl. 11 odst. 3 písm. e) a h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany SMR02 Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 CS 557 CS Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Cross Compliance - Hlava IV, kapitola IV článek 84, 85, 86; kapitola V článek 87 nařízení (EU) 2021/2116,  Režimy pro klima a životní prostředí (celofaremní ekoplatba) - stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou jednak nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti (čl. 31 nařízení (EU) 2021/2115),  minimální požadavky na hnojiva,  minimální požadavky na přípravky na ochranu rostlin,  další závazné požadavky stanovené vnitrostátními předpisy,  běžná praxe: konvenční obhospodařování trvalých travních porostů, standardní orné půdy, ovocných sadů, vinic a chmelnic. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 4, DZES 5 a DZES 8 / PPH 1 a PPH 2. Požadavky intervence přesahují základní podmínky v DZES 4 již z principu hospodaření v ekologickém zemědělství, např. omezením používání prostředků na ochranu rostlin nebo zákazem používání minerálních hnojiv. V rámci ekologického zemědělství je umožněno používat pouze organická a statková hnojiva, což přispívá ke zvýšení protierozních vlastností půdy a navazuje na DZES 5, stejně jako podmínka pěstování zlepšujících netržních plodin na standardní orné půdě se stanoveným termínem zapravení. DZES 8 je doplněn podmínkou zákazu produkovat jiné zemědělské plodiny v prostoru meziřadí a příkmenném pásu intenzivních sadů, zároveň je nutné zajistit bylinný pokryv meziřadí na vyšším podílu plochy, než je požadováno v rámci ekoschémat. Intervence je svým charakterem a nastavením podmínek nad veškeré podmínky konvenčního hospodaření stanovené právními předpisy, tak i nad podmínky podmíněnosti. Podpora ekologického hospodaření a stanovením speciálních podmínek pro agrotechnické operace a používání preventivním metod výrazně podporuje životní prostředí a trvale udržitelné systémy hospodaření, včetně produkce kvalitních potravin s vyšší přidanou hodnotou. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace: Přechod na EZ:  základní ošetřování travních porostů – 106 EUR/ha (míra kompenzace 95 %)  pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě – 137 EUR/ha (míra kompenzace 60,30 %)  pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku – 660 EUR/ha pro zemědělce obhospodařující plochu nad 6 ha (míra kompenzace 25,2 %)  pěstování ostatních plodin – 323 EUR/ha (míra kompenzace 56,50 %)  intenzivní sady – 896 EUR/ha (míra kompenzace 58,80 %)  ostatní sady – 536 EUR/ha (míra kompenzace 39,10 %)  vinice – 900 EUR/ha (míra kompenzace 41,40 %)  chmelnice – 900 EUR/ha (míra kompenzace 41,40 %) CS 558 CS V případě pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku – 680 EUR/ha pro zemědělce obhospodařující plochu do 6 ha (míra kompenzace 25,96 %). Jde-li o díl půdního bloku nacházející se na území 1. zóny chráněných krajinných oblastí, národního parku, popř. ve zranitelné oblasti dusičnany, sníží se sazba dotace u titulu Základní ošetřování trvalých travních porostů o 34 EUR/ha. Udržení EZ:  základní ošetřování travních porostů – 100 EUR/ha (míra kompenzace 95 %)  pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě – 120 EUR/ha (míra kompenzace 60,2 %)  pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku – 638 EUR/ha pro zemědělce obhospodařující plochu nad 6 ha (míra kompenzace 25,2 %)  pěstování ostatních plodin – 239 EUR/ha (míra kompenzace 72,9 %)  intenzivní sady - 850 EUR/ha (míra kompenzace 56 %)  ostatní sady – 510 EUR/ha (míra kompenzace 37,30 %)  vinice – 847 EUR/ha (míra kompenzace 70,40 %)  chmelnice – 847 EUR/ha (míra kompenzace 70,40 %) V případě pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku – 660 EUR/ha pro zemědělce obhospodařující plochu do 6 ha (míra kompenzace 26,00 %). Jde-li o díl půdního bloku nacházející se na území 1. zóny chráněných krajinných oblastí, národního parku, popř. ve zranitelné oblasti dusičnany, sníží se sazba dotace u titulu Základní ošetřování trvalých travních porostů o 34 EUR/ha. Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Vzhledem k tomu, že tato intervence je složena z několika dílčích titulů, byla za jednotkovou částku zvolena průměrná výše dotace na hektar. Pro její stanovení se vycházelo z dílčích sazeb dotace pro jednotlivé tituly (které zohledňují zvýšené náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku) a očekávaného rozsahu těchto titulů. Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků. Příjemcům budou hrazeny nižší výnosy v důsledku omezení hospodaření a vyšší náklady za náhradní přípravky na ochranu rostlin atd. Odlišnost platby dle titulů vychází z rozdílů nákladů na operace a je rozdělena dle jednotlivých zemědělských kultur a dle toho, zda příjemce teprve přechází na postupy ekologického zemědělství nebo již hospodaří plně v ekologickém režimu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Maximální jednotková částka odpovídá nejvyšší sazbě dotace. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence? CS 559 CS  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Závazkové podmínky mají vliv na kalkulaci (jsou hrazené), kdežto doplňkové podmínky do kalkulace nevstupují. Oba typy podmínek ale žadatel musí plnit (jsou povinné). Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016-2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“ Akčním plánem ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021-2027. Způsob kalkulace plateb vychází ze ztráty příjmů plynoucích ze snížené intenzity produkce vycházející z odlišností požadavků na ekologické zemědělství (EZ) vůči konvenčnímu zemědělství (KZ). Dodatečné zvýšené náklady plynoucí z provádění aktivit nad rámec běžné zemědělské praxe, v případě potřeby kalkulace pokrývá také transakční náklady. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 560 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice CS 561 CS Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 23.70.01 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.02 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.03 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.04 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v přechodu na Ekologické zeměddělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.05 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.06 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.07 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.08 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.09 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne CS 562 CS 23.70.10 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.11 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.12 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.13 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v Ekologickém zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.14 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v přechodu na Ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ne 23.70.15 - Sazba dotace na dobíhající závazky - ekologické zemědělství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.19; R.21; R.24; R.29; R.31; R.43; R.44 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 23.70.01 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu titulu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.02 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.03 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. CS 563 CS 23.70.04 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v přechodu na Ekologické zeměddělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.05 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.06 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.07 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.08 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.09 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.10 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.11 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. CS 564 CS 23.70.12 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.13 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v Ekologickém zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.14 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v přechodu na Ekologické zemědělství Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 23.70.15 - Sazba dotace na dobíhající závazky - ekologické zemědělství Jedná se o dobíhající závazky opatření Ekologické zemědělství (M11) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 565 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 23.70.01 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 O.17 (jednotka: Hektary) 371 240,00 453 431,00 467 034,00 481 045,00 495 476,00 2 268 226,00 23.70.02 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 106,00 106,00 106,00 106,00 106,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 106,00 106,00 106,00 106,00 106,00 O.17 (jednotka: Hektary) 22 056,00 27 614,00 28 442,00 29 296,00 30 174,00 137 582,00 23.70.03 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v Ekologickém zemědělství (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 O.17 (jednotka: Hektary) 24 874,00 34 242,00 39 078,00 44 740,00 51 405,00 194 339,00 23.70.04 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v přechodu na Ekologické zeměddělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 137,00 137,00 137,00 137,00 137,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 137,00 137,00 137,00 137,00 137,00 O.17 (jednotka: Hektary) 5 550,00 10 498,00 12 326,00 14 550,00 17 270,00 60 194,00 23.70.05 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 638,00 638,00 638,00 638,00 638,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 638,00 638,00 638,00 638,00 638,00 O.17 (jednotka: Hektary) 2 107,00 3 028,00 3 149,00 3 275,00 3 406,00 14 965,00 23.70.06 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 660,00 660,00 660,00 660,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 660,00 660,00 660,00 660,00 O.17 (jednotka: Hektary) 160,00 207,00 217,00 227,00 238,00 1 049,00 23.70.07 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 239,00 239,00 239,00 239,00 239,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 239,00 239,00 239,00 239,00 239,00 O.17 (jednotka: Hektary) 52 767,00 71 737,00 82 856,00 95 699,00 110 533,00 413 592,00 CS 566 CS 23.70.08 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 323,00 323,00 323,00 323,00 323,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 323,00 323,00 323,00 323,00 323,00 O.17 (jednotka: Hektary) 12 331,00 23 962,00 27 676,00 31 966,00 36 921,00 132 856,00 23.70.09 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v Ekologickém zemědělství (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 850,00 850,00 850,00 850,00 850,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 850,00 850,00 850,00 850,00 850,00 O.17 (jednotka: Hektary) 1 009,00 1 554,00 1 564,00 1 569,00 1 574,00 7 270,00 23.70.10 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 896,00 896,00 896,00 896,00 896,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 896,00 896,00 896,00 896,00 896,00 O.17 (jednotka: Hektary) 35,00 10,00 15,00 15,00 15,00 90,00 23.70.11 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v Ekologickém zemědělství (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 510,00 510,00 510,00 510,00 510,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 510,00 510,00 510,00 510,00 510,00 O.17 (jednotka: Hektary) 1 506,00 1 779,00 1 783,00 1 798,00 1 813,00 8 679,00 23.70.12 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 536,00 536,00 536,00 536,00 536,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 536,00 536,00 536,00 536,00 536,00 O.17 (jednotka: Hektary) 42,00 30,00 45,00 45,00 45,00 207,00 23.70.13 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 847,00 847,00 847,00 847,00 847,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 847,00 847,00 847,00 847,00 847,00 O.17 (jednotka: Hektary) 766,00 922,00 925,00 935,00 945,00 4 493,00 23.70.14 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 900,00 900,00 900,00 900,00 900,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 900,00 900,00 900,00 900,00 900,00 O.17 (jednotka: Hektary) 27,00 20,00 30,00 30,00 30,00 137,00 Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 123,94 0,00 0,00 0,00 0,00 CS 567 CS 23.70.15 - Sazba dotace na dobíhající závazky - ekologické zemědělství (Grant Jednotná částka) Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 907,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O.17 (jednotka: Hektary) 102 597,00 0,00 0,00 0,00 0,00 102 597,00 CELKEM O.17 (jednotka: Hektary) 597 067,00 629 034,00 665 140,00 705 190,00 749 845,00 3 346 276,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 76 319 814,18 83 822 967,00 90 077 253,00 97 115 510,00 105 081 117,00 452 416 661,18 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 26 711 934,96 29 338 038,45 31 527 038,55 33 990 428,50 36 778 390,95 158 345 831,41 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 12 715 872,18 0,00 0,00 0,00 0,00 12 715 872,18 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 4 450 555,26 0,00 0,00 0,00 0,00 4 450 555,26 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 568 CS 25.70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost Kód intervence (členský stát) 25.70 Název intervence Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.17 Plocha, na niž se vztahuje podpora na zalesňování a obnovu agrolesnických systémů, včetně příslušného členění 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115, přispívá k naplňování Strategického rámce Česká republika 2030 (klíčová oblast 3 - Odolné ekosystémy) a současně reaguje na Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, která předpokládá další nárůst rozlohy lesních pozemků do roku 2030. Rovněž je v souladu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (2.2.4. Zvýšení rozlohy lesů a zlepšení jejich zdraví a odolnosti). Touto intervencí bude podporována péče o lesní porost založený v rámci intervence Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu, a to po dobu následných pěti let po založení. Zároveň bude poskytována náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku, a to po dobu 10 let. Stromy významně omezují vodní i větrnou erozi, ale také svými kořeny a opadem pomáhají stabilizovat půdní organickou hmotu a zvýšit její obsah. Rozvoj kořenové soustavy vysazených stromů přispívá k formování stabilní půdní struktury a zvýšení schopnosti zadržovat vodu. Významným přínosem je vázání oxidu uhličitého a jeho ukládání do podzemní i nadzemní biomasy. CS 569 CS Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé půdy a jejich sdružení a spolky.  V případě státní půdy může být podpora poskytnuta pouze tehdy, hospodaří-li na ní soukromý subjekt nebo obec.  Pokud jsou vlastníky zalesněného pozemku veřejné orgány, podpora je poskytována pouze na náklady na péči o založený porost. Podmínky způsobilosti:  Žadatel žádá o podporu na lesní porost vzniklý v rámci intervence Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu.  V období závazku péče (5 let) žadatel zajistí, aby porost vykazoval znaky péče a ochrany směřující k jeho zajištění, tedy stav, kdy stromky nejsou výrazně poškozeny, jsou jednotlivě nebo skupinovitě rovnoměrně rozmístěny po ploše a počet životaschopných jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin neklesl pod 80 % stanoveného minimálního počtu. Minimální počet dřevin na hektar bude stanoven národním právním předpisem.  Žadatel na plochách, na které žádá o podporu, hospodaří podle platného lesního hospodářského plánu, nebo podle platné lesní hospodářské osnovy, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy; tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v roce 1993; podmínka bude do doby vytvoření nového LHP nebo LHO zajištěna projektem zalesnění. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Není relevantní. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC06 Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem  Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 6. Intervence navazuje na DZES 6 přeměnou zemědělské půdy na lesní půdu. Zalesněním dochází ke zlepšení struktury půdy, tj. zlepšení půdních vlastností a schopnosti zadržovat vodu. Žadatelé jsou povinni dodržovat příslušné podmínky standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Na zalesněném pozemku dochází k omezení projevů eroze a celkově ke zlepšení půdních vlastností. Žadatel musí na zalesněném pozemku dodržet po dobu 5 let následujících po roce zalesnění alespoň 80 % minimálního počtu jedinců jednotlivých dřevin. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu CS 570 CS  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Náklady na péči o založený porost včetně výchovných zásahů po dobu 5 let. Náhrada za ukončení zemědělské činnosti po dobu 10 let. Podpora na péči o založený lesní porost a na náhradu za ukončení zemědělské činnosti se poskytuje jako paušální platba v EUR/ha.  Podpora na péči je poskytována výši 643 EUR/ha. Náhrada za ukončení zemědělské činnosti na pozemcích, které byly před zalesněním:  orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka - 459 EUR/ha  trvalý travní porost nebo jiná trvalá kultura (J) - 190 EUR/ha/rok Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je rozdělena na platbu na péči o založený lesní porost a náhradu za ukončení zemědělské činnosti. Metodika výpočtu platby na péči je založena na základě dodatečných nákladů na údržbu založeného lesního porostu. U založení lesního porostu na orné půdě, vychází metodika z kalkulace náhrady ukončení zemědělské činnosti z průměru nákladů vybraných plodin zaujímajících více než 50 % všech vysazených plodin v ČR z let 2015–2019. V případě náhrady za ukončení zemědělské činnosti na travních porostech je platba stanovena na základě tržeb a variabilních nákladů produkce sena na travních porostech. Kalkulace platby byla provedena Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) CS 571 CS Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou víceletého závazku hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence přispívá k naplňování Strategického rámce Česká republika 2030 (klíčová oblast 3 - Odolné ekosystémy) a současně reaguje na Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, která předpokládá další nárůst rozlohy lesních pozemků do roku 2030. Platba je rozdělena na platbu na péči o založený lesní porost a náhradu za ukončení zemědělské činnosti. Metodika výpočtu platby na péči je založena na základě dodatečných nákladů na údržbu založeného lesního porostu. U založení lesního porostu na orné půdě, vychází metodika z kalkulace náhrady ukončení zemědělské činnosti z průměru nákladů vybraných plodin zaujímajících více než 50 % všech vysazených plodin v ČR z let 2015–2019. V případě založení lesního porostu na travních porostech je platba stanovena na základě tržeb a variabilních nákladů produkce sena na travních porostech. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 572 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 25.70.01 - Sazba dotace na péči o založený lesní porost Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.17 Ne 25.70.02 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby T Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.17 Ne 25.70.03 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby R Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.17 Ne 25.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování zemědělské půdy (2004-2006) - náhrada za ukončení zemědělské výroby Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka Ano 25.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování zemědělské půdy (II.2.1.) 2007-2013 - náhrada za ukončení zemědělské výroby Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka Ano 25.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 - péče o založený lesní porost Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka Ano 25.70.07 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 - náhrada za ukončení zemědělské výroby Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 25.70.01 - Sazba dotace na péči o založený lesní porost Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 25.70.02 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - T CS 573 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 25.70.03 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - R Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 25.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování zemědělské půdy (2004-2006) - náhrada za ukončení zemědělské výroby Jedná se o dobíhající závazky na opatření Zalesňování zemědělské půdy uzavřené v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova 2004-2006, 25.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování zemědělské půdy (II.2.1.) 2007-2013 - náhrada za ukončení zemědělské výroby Jedná se o dobíhající závazky na opatření Zalesňování zemědělské půdy (II.2.1.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013, 25.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 - péče o založený lesní porost Jedná se o dobíhající závazky na opatření "Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) - péče o založený lesní porost" uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 25.70.07 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 - náhrada za ukončení zemědělské výroby Jedná se o dobíhající závazky na opatření "Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) - náhrada za ukončení zemědělské výroby" uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 574 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 25.70.01 - Sazba dotace na péči o založený lesní porost (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 643,00 643,00 643,00 643,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 643,00 643,00 643,00 643,00 O.16 (jednotka: Hektary) 0,00 40,00 80,00 120,00 160,00 400,00 25.70.02 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - T (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 190,00 190,00 190,00 190,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 190,00 190,00 190,00 190,00 O.16 (jednotka: Hektary) 0,00 28,00 56,00 84,00 112,00 280,00 25.70.03 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - R (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 459,00 459,00 459,00 459,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 459,00 459,00 459,00 459,00 O.16 (jednotka: Hektary) 0,00 12,00 24,00 36,00 48,00 120,00 25.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování zemědělské půdy (2004-2006) náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 224,00 224,00 224,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 224,00 224,00 224,00 0,00 0,00 O.16 (jednotka: Hektary) 1 498,00 1 200,00 750,00 0,00 0,00 3 448,00 25.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování zemědělské půdy (II.2.1.) 2007 2013 - náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 207,49 207,49 207,49 207,49 207,49 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 207,49 207,49 207,49 207,49 207,49 O.16 (jednotka: Hektary) 2 419,00 1 900,00 1 400,00 1 100,00 800,00 7 619,00 25.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 péče o založený lesní porost (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 397,53 397,53 397,53 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 397,53 397,53 397,53 0,00 0,00 O.16 (jednotka: Hektary) 150,00 98,00 54,00 10,00 10,00 322,00 25.70.07 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 265,02 265,02 265,02 265,02 265,02 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 265,02 265,02 265,02 265,02 265,02 O.16 (jednotka: Hektary) 282,00 282,00 282,00 246,00 190,00 1 282,00 CS 575 CS CELKEM O.16 (jednotka: Hektary) 4 329,00 3 520,00 2 566,00 1 476,00 1 160,00 13 051,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 971 835,45 813 272,58 627 784,26 403 077,92 362 537,80 3 178 508,01 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 340 142,41 284 645,40 219 724,49 141 077,27 126 888,23 1 112 477,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 971 835,45 776 724,58 554 688,26 293 433,92 216 345,80 2 813 028,01 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 340 142,41 271 853,60 194 140,89 102 701,87 75 721,03 984 559,80 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 576 CS 26.70 - Péče o založený agrolesnický systém Kód intervence (členský stát) 26.70 Název intervence Péče o založený agrolesnický systém Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.16. Počet hektarů nebo počet jiných jednotek v rámci udržovacích závazků na zalesňování a agrolesnictví Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P4.05 Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů Střední Ano P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano P6.02 Zlepšit stav populací druhů ovlivněných hospodařením na zemědělské půdě Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.12 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu R.14 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se snižování emisí nebo udržování či zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) CS 577 CS R.19 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky přínosné pro hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a bioty (např. omezení orby, pokryv půdy krycími plodinami, střídání plodin včetně luštěnin) R.22 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.23 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky týkající se zlepšení vodní bilance R.31 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podporované závazky na podporu zachování či obnovy biologické rozmanitosti, včetně postupů zemědělství s vysokou přírodní hodnotou R.34 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují závazky týkající se péče o krajinné prvky, včetně živých plotů a stromů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030, jejímž participačním dokumentem je také Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Jednou z priorit je podpora udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a obnova úrodné, funkční a estetické krajiny. Intervence svým obsahem naplňuje způsob hospodaření označovaný jako „uhlíkové zemědělství“. Péče o agrolesnické systémy zajišťující jejich funkčnost zároveň reflektuje Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti, která uvádí velký potenciál agrolesnictví pro biologickou rozmanitost, lidi a klima. V rámci intervence je podporována stabilizace a zvýšení biodivezity. Stromy vysazené na zemědělské půdě přispějí ke zvýšení heterogenity zemědělské krajiny a podpoří vytvoření vhodného prostředí pro flóru a faunu, která je na ni vázaná. Touto intervencí bude podporována péče o agrolesnický systém založený v rámci intervence Založení agrolesnického systému, a to po dobu následných pěti let po založení. Metodika výpočtu je založena na základě dodatečných nákladů na údržbu agrolesnického systému, která zahrnuje řez stromů, obnovu ochrany stromů před okusem. Stromy na orné půdě významně omezují vodní a větrnou erozi, ale také svými kořeny a opadem navracejí do půdy organickou hmotu a pomáhají zvýšit její obsah a zlepšují tak strukturu půdy. Zlepšením struktury půdy dochází ke zlepšení jejích vlastností a schopnosti zadržovat vodu. Agrolesnické systémy fungují i jako účinná ochrana vod. Vyrovnávají vodní bilanci v krajině a podílí se na úpravě chemismu a filtraci vody. Přispívají ke snižování vyplavování dusičnanů do vod. Významným přínosem je vázání oxidu uhličitého a ukládání uhlíku v půdě, do podzemní i nadzemní biomasy. Tím dochází ke snižování emisí GHG. Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Žadatel zajišťuje péči o založený agrolesnický systém v rámci intervence Založení agrolesnického systému, která zahrnuje řez stromů, zajištění a ochranu dřevin.  V případě úhynu dosadí dřeviny tak, aby byl zachován poměr více než 50 % lesních dřevin.  Na konci závazku bude ve výsadbě minimálně 75 životaschopných jedinců na hektar.  Mezi pásy dřevin jsou pěstovány zemědělské plodiny a probíhají zemědělské operace (silvoorebný systém) nebo sečení a pastva (silvopastevní systém). Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Není relevantní. 6 Identifikace příslušných základních prvků CS 578 CS (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis GAEC06 Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Orná půda  Orná půda, na které se vykytuje liniová výsadba stromů o maximálním počtu 100 stromů/ha založená podle nařízení (EU) 2021/2115. Trvalý travní porost  Trvalý travní porost, na kterém se vyskytuje liniová, roztroušená nebo skupinová výsadba stromů o maximálním počtu 100 stromů/ha založená podle nařízení (EU) 2021/2115. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na DZES 6. Stromy na z.p. (zejména na o.p.) významně omezují vodní a větrnou erozi, ale také svými kořeny a opadem navracejí do půdy organickou hmotu. Žadatelé jsou povinni dodržovat příslušné podmínky standardů a aktů kontroly podmíněnosti. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Náklady na péči po dobu následujících 5 let od založení agrolesnického systému (Článek 70). Podpora je poskytována jako paušální platba v EUR/ha. Dotace na péči o založený systém je poskytnuta ve výši 754 EUR/ha. Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platbou je podporována péče o založený agrolesnický systém. Metodika výpočtu je založena na základě dodatečných nákladů na údržbu agrolesnického systému, která zahrnuje řez stromů, obnovu ochrany stromů před okusem. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU CS 579 CS Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence reaguje na Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, jejímž participačním dokumentem je také Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Jednou z priorit je podpora udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a obnova úrodné, funkční a estetické krajiny. Platbou je podporována péče o založený agrolesnický systém. Metodika výpočtu je založena na základě dodatečných nákladů na údržbu agrolesnického systému, která zahrnuje řez stromů, obnovu ochrany stromů před okusem. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 580 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 26.70.01 - Sazba dotace pro Péči o založený agrolesnický systém Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.12; R.14; R.19; R.22; R.23; R.31; R.34 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 26.70.01 - Sazba dotace pro Péči o založený agrolesnický systém Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě dodatečných nákladů na údržbu založeného agrolesnického systému (řez stromů, obnova ochrany stromů před okusem a obnova opory stromů, zálivka). Minimální a maximální jednotková částka není stanovena. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 26.70.01 - Sazba dotace pro Péči o založený agrolesnický systém (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 754,00 754,00 754,00 754,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 0,00 754,00 754,00 754,00 754,00 O.16 (jednotka: Hektary) 0,00 180,00 360,00 540,00 720,00 1 800,00 CELKEM O.16 (jednotka: Hektary) 0,00 180,00 360,00 540,00 720,00 1 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 135 720,00 271 440,00 407 160,00 542 880,00 1 357 200,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 47 502,00 95 004,00 142 506,00 190 008,00 475 020,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 581 CS 27.70 - Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací Kód intervence (členský stát) 27.70 Název intervence Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.18. Počet dobytčích jednotek, na něž se je využívána podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P9.03 Snížení rizik plynoucích z rezistence k antimikrobikům a jejich reziduí u zvířat Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.43 Podíl dobytčích jednotek dotčených podporovanými opatřeními k omezování míry používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a míří na jeden z cílů Strategie MZe 2030 „Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje“ a na cíle Akčního plánu Národního antibiotického programu (AP NAP) na období 2019-2022. Podpora v rámci této intervence je v souladu s nařízením (EU) 2018/848 a reaguje tak na společenskou poptávku po šetrných zemědělských postupech s ohledem na poptávku trhu. Užití antimikrobik u hospodářských zvířat je zejména v důsledku zvyšující se úrovně rezistence patogenů v humánní oblasti v centru pozornosti zdravotnických organizací i společnosti. Intervence reaguje na slabou stránku současného vysokého užívání antimikrobik u potravinových zvířat, kdy jedna z nejvyšších spotřeb antimikrobik v ČR je vykazována v chovech prasat. Pokud jde o původce nepřenosných infekčních onemocnění, kteří vyvolávají potřebu použití antimikrobik, můžeme je v podmínkách ČR definovat rámcově. Je však nutno brát v úvahu i skutečnost sekundárních (post virové), či polymikrobních (bakterie a viry) infekcí a také ovlivnění imunostatusu zvířat vakcinacemi, s následným dopadem na potřebu použití antimikrobik: Jedná se o E. coli, Clostridium perfringens, PCV CS 582 CS 2, Mycoplasma spp., Haemophillus parasuis, Lawsonia intracelularis, rotaviry, Leptospira spp., Streptococcus suis, virus chřipky, A.pleuropneumoniae, S. hyicus, v malé míře dále Brachyspira spp. Jednou z možností, jak omezit množství používání antimikrobik v chovech prasat, je aktivní budování imunity proti stanoveným bakteriálním a virovým původcům onemocnění zvířat pomocí vakcín. Hlavní účinek vakcín spočívá v prevenci vzniku samotného onemocnění. Účinek opatření se maximalizuje odborně zdůvodněným použitím vakcín zapracovaným do imunizačního programu příslušného chovu. Očekává se, že omezené používání antimikrobik v chovech prasat se pozitivně projeví snížením selekčního tlaku a snížením prevalence výskytu rezistentních patogenů a genů rezistence u těchto zvířat a také v jejich prostředí. Cílem navržené intervence je snížit používání antimikrobik v chovu prasat na základě podávání vakcín a omezovat tak rizika pro zdraví zvířat i konzumentů potravin pocházejících od těchto zvířat. Použití vakcín jako nástroj k redukci použití antimikrobik ve veterinární medicíně, zejména v praxi potravinových zvířat, se obecně považuje za jedno z nejefektivnějších opatření k omezování používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence. V rámci Mezinárodní studie, na které se podílelo více než 100 odborníků na choroby prasat z 6 evropských zemí, jsou hodnocena opatření na snížení antimikrobik podle tří kritérií, tj. schopnosti dosáhnout účinku snížení používání antimikrobik, praktické proveditelnosti a ekonomické proveditelnosti. Za prioritní opatření jsou považována následující: opatření v oblasti zvýšené biologické bezpečnosti, zvýšené používání vakcín, zlepšení kvality krmiv, pravidelné testování v chovu a jasný akční plán pro daný chov. Kromě primárních bakteriálních infekcí jsou antimikrobika v praxi používána k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí vznikajících jako následek primárních virových infekcí. Vakcinace proti běžně se vyskytujícím virovým a bakteriálním patogenům se považuje za biologickou ochranou bariéru, která u zvířat brání vzniku a rozvoji produkčních bakteriálních infekcí. Pozitivní účinek použití vakcín proti virovým původcům je dále zprostředkován prevencí tlumících účinků některých virových infekcí na imunitní systém (imunosuprese) a s ohledem na dokumentovanou účinnost vakcín se vakcinace proti bakteriálním i virovým patogenům považují za účinné a odůvodněné prostředky vedoucí ke snížení potřeby použití antimikrobik. Vědecká zpráva EMA a EFSA uvádí řadu případů a příkladů primárních virových onemocnění, která vedou ke zvýšené potřebě použití antimikrobik a vakcinace, proti kterým může tuto potřebu redukovat. Také zpráva Světové organizace pro zdraví zvířat popisuje prioritní bakteriální i virová onemocnění u drůbeže, prasat a vodních živočichů, pro která mohou vakcíny redukovat potřebu použití antimikrobik. Uvedené informace týkající se konkrétních virových původců u zvířat jsou obsahem odborné literatury stejně jako v humánní medicíně. Jedním z cílů je snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu v EU do roku 2030 o 50 %, který je zapracován ve Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (Farm to Fork) a v Evropské Zelené dohodě (European Green Deal). Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  příjemcem podpory je chovatel hospodářských zvířat Podmínky způsobilosti: Žadatel:  je chovatel prasat, který chová minimální počet 3 VDJ prasat Podmínky Žadatel dle imunizačního programu pro daný chov stanoví seznam patogenů, proti kterým bude možné prasata vakcinovat, vakcinuje proti původcům CS 583 CS a) infekčních onemocnění trávicího traktu prasat, vyvolaných zejména Escherichia coli, Clostridium perfringens, Lawsonia intracellularis, b) infekčních onemocnění dýchacího traktu prasat, vyvolaných zejména Actinobacillus pleuropneumoniae, Mycoplasma hyopneumoniae, Mycoplasma hyorhinis, Bordetella bronchiseptica, Pasteurella multocida, viry chřipky prasat, c) ostatních infekčních onemocnění prasat (např. systémové infekce, infekce pohybového aparátu aj.), vyvolaných zejména Escherichia coli typu STEC, Streptococcus suis, Streptococcus porcinus, Staphylococcus hyicus, Haemophilus parasuis, Leptospira spp., Mycoplasma hyosynoviae, Erysipelothrix rhusiopathiae, Trueperella pyogenes, infekce prasečím cirkovirem typu 2, parvovirová infekce,  nabývá léčivé přípravky a zachází s nimi v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy a vede záznamy o vakcinaci a antimikrobiální léčbě a uchovává je po dobu nejméně 10 let,  chová veškerá hospodářská zvířata tak, aby nedocházelo k jejich týrání, propagaci týrání a usmrcování nepovoleným způsobem,  eviduje prasata v ústřední evidenci zvířat,  vede odpovídající stájovou evidenci jednotlivých kategorií prasat. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Není relevantní. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta SMR10 Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat: Články 3 a 4 SMR11 Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely: Článek 4 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Snižování používání antimikrobik - Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat pomocí vakcinace  Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007  Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v platném znění  Nařízení 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích CS 584 CS  Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů Kategorie Prasničky Prasnice Selata a předvýkrm Výkrm Patogeny, proti kterým se vakcinuje v rámci intervence Clostridium perfringens Clostridium perfringens E.coli (poodstavové průjmy) Actinobacillus pleuropn. Porcinní cirkovirus 2 Porcinní cirkovirus 2 E.coli (edémová choroba) Lawsonia intracel. Glasserella parasuis (Haemophilus) Glasserella parasuis (Haemophilus) Porcinní cirkovirus 2 Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny (např. Str. suis) Mycoplasma spp. Rotaviry Mycoplasma spp. Rotaviry Mycoplasma spp. Lawsonia intracel. Leptospiróza Leptospiróza Actinobacillus pleuropn. Influenza Influenza Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny (např. Str. suis) Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo CS 585 CS komerční vakcíny komerční vakcíny Patogeny, proti kterým se vakcinuje v rámci běžné praxe parvovirus parvovirus Erysipelothrix rhusiopathiae (červenka prasat) Erysipelothrix rhusiopathiae (červenka prasat) E.coli (proti průjmům novorozených selat) E.coli (proti průjmům novorozených selat) Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu PPH 7, PPH 10 a PPH 11. Žadatelé jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Baseline: V chovech prasat v ČR se plošně využívá vakcinace proti parvoviróze (vakcinace prasniček, prasnic), proti července prasat (vakcinace prasnic, prasniček, kanců) a proti průjmům novorozených selat vyvolaných E-coli (vakcinace prasniček, prasnic). Tyto vakcinace jsou považovány za základní očkovací schéma. Dále v rámci národních dotací (ozdravovací program dle Zásad) jsou podporována opatření zaměřená proti šíření vyjmenovaných nákaz zvýšením biologické bezpečnosti, a to proti: Brucelóze prasat, Aujeszkyho chorobě prasat, Klasickému moru prasat, Vezikulární chorobě prasat, Reprodukčnímu a respiračnímu syndromu prasat a Salmonelóze. Podmínka: Navrhovaná intervence spočívá v prevenci vzniku onemocnění, přičemž se jedná o prevenci proti onemocněním patogeny, vůči kterým se neprovádí povinná vakcinace. Navržená opatření je nutné kombinovat s ozdravnými programy. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazby na VDJ jsou stanoveny dle druhů použitých vakcín. Kategorie Prasničky Prasnice Selata a předvýkrm Výkrm Patogeny, proti kterým se vakcinuje Clostridium perfringens Clostridium perfringens E.coli (poodstavové průjmy) Actinobacillus pleuropn. Porcinní cirkovirus 2 Porcinní cirkovirus 2 E.coli (edémová choroba) Lawsonia intracel. CS 586 CS Glasserova choroba Glaesserella (Haemophilus ) parasuis Glasserova choroba Glaesserella (Haemophilus ) parasuis Porcinní cirkovirus 2 Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny (např. Str. suis) Mycoplasma spp. Rotaviry Mycoplasma spp. Rotaviry Mycoplasma spp. Lawsonia intracel. Leptospiróza Leptospiróza Actinobacillus pleuropn. Influenza Influenza Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny (např. Str. suis) Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny Jiné infekční onemocnění v chovu řešitelné pomocí autogenní vakcíny nebo komerční vakcíny Průměrná sazba dotace na VDJ (EUR) 7 7 38 9 Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Výše podpory se odvíjí od zvýšených nákladů způsobených zejména vyšší pracností operací při provádění vakcinace na pořízení vakcín a dodatečných nákladů na vedení evidence o vakcinaci. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené CS 587 CS Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována jako roční závazek hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 - „Zajištění potravinového zabezpečení při podstatném zlepšení dopadů zemědělství na přírodní zdroje“ a navazují na cíle Akčního plánu Národního antibiotického programu (AP NAP) na období 2019-2022. Výše podpory se odvíjí od zvýšených nákladů způsobených zejména vyšší pracností operací při provádění vakcinace na pořízení vakcín a dodatečných nákladů na vedení evidence o vakcinaci. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 588 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 27.70.01 - Sazba dotace na zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.43 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 27.70.01 - Sazba dotace na zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací Přestože intervence je složena z několika dílčích titulů, byla stanovená jedna jednotková částka. Pro její stanovení se vycházelo z dílčích sazeb dotace pro jednotlivé tituly (které zohledňují zvýšené náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku – např. náklady na pořízení vakcín) a očekávaného rozsahu těchto titulů. Očekávaný rozsah byl stanoven na základě odborného odhadu počtu zapojených zvířat (zohledněna i četnost výskytu patogenů proti kterým se vakcinuje) a při zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií prasat, které jsou způsobilé pro poskytnutí dotace v daném titulu. Stanovení jednotkové částky na úrovni dílčí sazby dotace pro příslušný titul by snížilo flexibilitu intervence. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 589 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 27.70.01 - Sazba dotace na zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 22,31 22,31 22,31 22,31 22,31 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 38,00 38,00 38,00 38,00 38,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 3 779 975,00 CELKEM O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 681 423,00 3 705 403,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 84 331 242,25 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 29 515 934,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 590 CS 28.70 - Dobré životní podmínky zvířat Kód intervence (členský stát) 28.70 Název intervence Dobré životní podmínky zvířat Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.18. Počet dobytčích jednotek, na něž se je využívána podpora na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO9 Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezovat plýtvání potravinami, zlepšovat dobré životní podmínky zvířat a bojovat proti antimikrobiální rezistenci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P9.01 Zlepšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.44 Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporovaná opatření ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Navrhovaná intervence je v souladu se Strategií MZe 2030 a s cíli EU v SZP k podpoře životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělců. Podpora v rámci této intervence je v souladu s nařízením (EU) 2018/848 a reaguje tak na společenskou poptávku po šetrných zemědělských postupech s ohledem na poptávku trhu. Intervence reaguje na identifikovanou potřebu motivovat k zajištění nadstandardních životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Intervence je zaměřena na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu, kategorie krav s tržní produkcí mléka a v chovu prasat, kde se nastavená opatření týkájí kategorie prasnic, prasniček a odstavených selat. Intervence reaguje na potřebu zvýšení kvality života vybraných hospodářských zvířat navrženými chovatelskými opatřeními, které mají vést ke zlepšení jejich životních podmínek. Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku je zaměřeno na snížení iritačního tlaku prostředí na ustájená zvířata. Soubor navržených opatření reguluje přítomnost ektoparazitů a kyselost neupravené podestýlky, a tím omezuje dráždění všech tkání, které s nimi přicházejí do styku. CS 591 CS Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic reaguje na slabou stránku v podobě vysoké koncentrace dojnic ve stájích, vlivem které zvířata podléhají většímu stresu a současně je znemožněna individuální kontrola a nadstandartní péče o jedince. Navýšením celkové plochy lehacího prostoru minimálně o 15 % oproti národním právním předpisům jsou zlepšeny podmínky pro odpočinek dojnic ve stáji. Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho reaguje na potřebu zvýšení kvality života dojnic v období stání na sucho, umožněním pobytu ve venkovních prostorách, což může mít pozitivní vliv na zdravotní stav matky, na průběh porodu i na životaschopnost narozeného telete. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasničky řeší stanovení minimálního věku 230 dní pro první zapuštění prasniček s cílem zvýšit kvalitu života jedince a prodloužit jeho reprodukční období. Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasnice reaguje na potřebu zlepšení hygieny ve stájích prasnic zavedením preventivních hygienických opatření v turnusovém provozu u kategorie, která je vystavena abnormální zátěži související s reprodukční úrovní chovu prasat. Řeší turnusový provoz a ošetřování spárků u prasnic na porodnách. Zvětšení plochy pro odstavená selata je nastaveno tak, aby byla odstaveným selatům zajištěna plocha navýšená minimálně o 20 % proti národním právním předpisům s cílem zlepšit kvalitu života selat v období po odstavu a pomoci jim tak lépe zvládnout poodstavový stres. Podpora má pozitivní vliv i na problematiku rutinního krácení ocásků. Dále je do kotců pro odstavená selata přidán manipulovatelný materiál umožňující etologické aktivity ve formě konopných provazů. Poskytnutí adekvátního prostoru a manipulovatelného materiálu je významným faktorem ovlivňujícím schopnost selat vyrovnat se s poodstavovým stresem a dochází tak i ke snížení projevů agrese mezi ustájenými selaty. Cílem Intervence je zlepšení dobrých životních podmínek vybraných kategorií skotu a prasat, a tím i zlepšení jejich zdravotního stavu prostřednictvím souboru opatření vedoucích ke zvýšení komfortu jejich života. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem podpory je chovatel hospodářských zvířat Podmínky způsobilosti:  Žadatel chová určený minimální počet hospodářských zvířat.  Žadatel eviduje zvířata v ústřední evidenci zvířat.  Dojnice jsou zařazeny v systému s tržní produkcí mléka (v případě platby na dojnice).  Uvedené hospodářství není zařazeno v systému ekologického zemědělství, vyjma titulu Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu – dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku.  Žadatel vede evidenci jednotlivých kategorií prasat a podává hlášení do IZR. Společné podmínky:  Chovat veškerá hospodářská zvířata tak, aby nedocházelo k jejich týrání, propagaci týrání a usmrcování nepovoleným způsobem. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Titul Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu – dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku Žadatel  chová minimální počet 5 VDJ dojnic  chová dojnice v technologii volného ustájení Podmínky Na základě zvolené metody: CS 592 CS  V případě chemické metody provést aplikaci minimálně 4x ročně v případě přípravků s krátkou dobou účinnosti, v případě přípravků s dlouhou dobou účinnosti minimálně 2x ročně, u telat 8x ročně (použité přípravky registrované a vedené v seznamu Ministerstva zdravotnictví. Odkaz na seznam bude uveden v národním předpisu).  V případě biologické ochrany provést nasazení minimálně 8x ročně (použitý biologický materiál: parazitické mouchy rodu Ophyra a parazitické vosičky rodu Spalangia, Muscidifurax a Nasonia; pokyny k jejich aplikaci budou poskytnuty žadatelům ve formě metodického pokynu k národnímu předpisu).  Kombinovatelnost obou metod není vyloučena, hrazena bude pouze jedna, vybraná žadatelem.  Použít slámu nebo separát jako podestýlkový materiál – ve stájích pro dojnice zabezpečit potřebnou úpravu a následnou alkalizaci pomocí přípravku s obsahem vápence s cílem dosažení výsledného pH podestýlky v hodnotě minimálně 8,5. Pokyny k úpravě podestýlky a jejímu použití budou poskytnuty žadatelům ve formě metodického pokynu k národnímu předpisu.  Vedení evidence regulace nežádoucího hmyzu (zvolená metoda, použitý přípravek, datum aplikace). Titul Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic Žadatel  chová minimální počet 5 VDJ dojnic  chová dojnice v technologii volného ustájení Podmínky Zajistit dojnicím způsobilým pro platbu v hodnoceném prostoru celkovou plochu lehacího prostoru navýšenou min. o 15 % než je stanoveno v národních právních předpisech, a to tak, že:  volné ustájení v produkční stáji s boxovými loži – minimální celková plocha lehacího prostoru stáje činí 2,90 m2/1 dojnici v případě jednořadého uspořádání boxů, 2,60 m2/1 dojnici v případě protilehlého uspořádání dvou řad boxů a 2,22 m2/1 dojnici v případě použití kombiboxů, a nebo  volné ustájení ve skupinových kotcích s lehárnou ve stájích – minimální celková plocha lehacího prostoru stáje činí 5,75 m2/1 dojnici, a nebo  volné ustájení v porodním kotci pro volné telení – minimální celková plocha lehacího prostoru stáje činí 10,35 m2/1 dojnici. Titul Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho Žadatel  chová minimální počet 5 VDJ dojnic  chová dojnice v technologii volného ustájení Podmínky Společné podmínky:  Zajistit přístup suchostojných krav do venkovních prostor se zabezpečením nadstandardní péče během tohoto období.  Délka pobytu suchostojných krav ve venkovním prostoru musí být minimálně 30 dní.  Vést evidenci o počtu suchostojných krav s přístupem do venkovních prostor. 1) V případě venkovních prostor přiléhajících k trvalému objektu  zajistit minimální rozměr 5 m2 na jednu dojnici  zajistit neomezený přístup do venkovních prostor během retenčního období o nastlání souvislé vrstvy slámy v místě vstupu do venkovních prostor, nebo o zajistit desinfekci paznehtů prostřednictvím koupelí v lavážních vanách (rohožích) CS 593 CS  pro desinfekci paznehtů v lavážních vanách používat přípravky (jejich roztok), které neobsahují formaldehyd (a jiné toxické látky)  vést evidenci použitých dezinfekčních přípravků (použitý přípravek, datum aplikace). 2) V případě venkovních prostor vzdálených od trvalého objektu (ustájení suchostojných krav) maximálně 500 m  zajistit minimální rozměr 10 m2 na jednu dojnici  zajistit každodenní přístup suchostojných krav do venkovních prostor v období od 1. 6. do 31. 10.  zajistit každodenní ranní přehánění suchostojných krav do venkovních prostor a odpolední přehánění zpět do stáje  zajistit přikrmování ve venkovních prostorách Titul Zlepšení životních podmínek v chovu prasat – pro prasničky Žadatel  chová minimální počet 3 VDJ prasat  vede odpovídající stájovou evidenci prasniček Podmínky  zajistit, aby první zapuštění prasniček bylo provedeno nejdříve ve věku 230 dní  vést evidenci o zapouštění prasniček (věk a datum prvního zapuštění) Titul Zlepšení životních podmínek v chovu prasat – pro prasnice Žadatel  chová minimální počet 3 VDJ prasat  vede odpovídající stájovou evidenci prasnic Podmínky  Provádět desinfekci v rámci jednorázového naskladnění a vyskladnění sekcí na porodnách (tzv. turnusového provozu) s následným ponecháním ustájovacího prostoru prázdného po dobu minimálně jednoho dne z důvodu optimálního působení desinfekce  Kontrolovat spárky prasnic po odstavu. Pověřená osoba provede kontrolu a v případě potřeby i úpravu spárků - fixace prasnic, ošetření spárků a následná kontrola v rámci prováděných kontrol  Vést evidenci o turnusovém provozu (datum vyskladnění, provedení očisty a desinfekce, datum naskladnění) a o kontrole, případně ošetření spárků (datum provedení kontroly, datum a počet ošetřených prasnic) Titul Zvětšení plochy pro odstavená selata Žadatel  chová minimální počet 3 VDJ prasat  vede odpovídající stájovou evidenci selat kategorie od odstavu do 40 dnů po odstavu Podmínky  Zajistit selatům v hodnoceném prostoru celkovou plochu ustájovacího prostoru navýšenou min. o 20 % než je stanoveno v národních právních předpisech, a to pro sele v období od odstavu do 40 dní po odstavu 0,24 m2  Zajistit v kotcích pro podporovaná odstavená selata přístup k zavěšeným konopným provazům, které jim umožní etologické aktivity  Vést evidenci odstavených selat CS 594 CS 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis SMR06 Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS: Čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7 SMR09 Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat: Články 3 a 4 SMR10 Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat: Články 3 a 4 SMR11 Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely: Článek 4 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem DŽPZ - Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu – dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007  Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v platném znění  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů DŽPZ - Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely CS 595 CS  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů,- volné ustájení v produkční stáji s boxovými loži – minimální plocha lehacího prostoru činí 2,53 m2/krávu v případě jednořadého uspořádání boxů, 2,26 m2/krávu v případě protilehlého uspořádání dvou řad boxů a 1,93 m2/krávu v případě použití kombiboxu, volné ustájení ve skupinových kotcích s lehárnou v produkčních stájích – minimální plocha lehacího prostoru 5 m2/krávu,- volné ustájení ve skupinových kotcích s lehárnou na porodnách – minimální plocha lehacího prostoru v porodním kotci pro volné telení 9 m2/krávu  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpis DŽPZ - Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů DŽPZ - Zlepšení životních podmínek v chovu prasat – prasničky Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) CS 596 CS  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů DŽPZ - Zlepšení životních podmínek v chovu prasat – prasnice Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů DŽPZ - Zvětšení plochy pro odstavená selata Národní a evropská legislativa  Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat  Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat  Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)  Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem  Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček a prasnic, musí činit minimálně pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m2  Směrnice Rady (ES) č. 98/58 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely  Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí CS 597 CS Intervence navazuje na základní podmínky PPH 6, PPH 9, PPH 10, PPH 11. Žadatelé jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic Baseline: vyhláška č. 208/2004 Sb. Podmínka: Zajistit dojnicím způsobilým pro platbu v hodnoceném prostoru celkovou plochu lehacího prostoru navýšenou min. o 15 % než je stanoveno v národní legislativě, a to tak, že:---volné ustájení - v produkční stáji s boxovými loži – minimální celková plocha lehacího prostoru činí 2,90 m 2 /1 dojnici v případě jednořadého uspořádání boxů, 2,60 m2/1 dojnici v případě protilehlého uspořádání dvou řad boxů a 2,22 m 2 /1 dojnici v případě použití kombiboxů, a nebo volné ustájení ve skupinových kotcích s lehárnou ve stájích – minimální celková plocha lehacího prostoru činí 5,75 m2/1 dojnici, a nebo volné ustájení v porodním kotci pro volné telení – minimální celková plocha lehacího prostoru činí 10,35 m2/1 dojnici Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku Baseline – běžná praxe: Regulace nežádoucího hmyzu není prováděna systematicky, ale pouze při vysokém výskytu tohoto hmyzu. V současnosti přibližně v 10 % chovů je prováděna systematická regulace nežádoucího hmyzu a zároveň nastýlání obohacenou podestýlkou Podmínka: Na základě zvolené metody • V případě chemické metody provést aplikaci minimálně 4x ročně v případě přípravků s krátkou dobou účinnosti, v případě přípravků s dlouhou dobou účinnosti minimálně 2x ročně, u telat 8x ročně (použité veterinární léčivé přípravky registrované Ústavem pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv a biocidy vedené v seznamech Ministerstva zdravotnictví. Odkaz na jednotlivé seznamy bude uveden v národním předpisu). • V případě biologické ochrany provést nasazení minimálně 8x ročně (použitý biologický materiál: parazitické mouchy rodu Ophyra a parazitické vosičky rodu Spalangia, Muscidifurax a Nasonia; pokyny k jejich aplikaci budou poskytnuty žadatelům ve formě metodického pokynu k národnímu předpisu). • Kombinovatelnost obou metod není vyloučena, hrazena bude pouze jedna, vybraná žadatelem. + Použít slámu nebo separát (v případě telat do 2 měsíců věku výhradně slámu) jako podestýlkový materiál – zabezpečit potřebnou úpravu a následnou alkalizaci pomocí přípravku s obsahem vápence s cílem dosažení výsledného pH podestýlky v hodnotě minimálně 8,5 Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho Baseline – běžná praxe: V 90 % případů jsou dojnice stojící na sucho chovány v ČR společně s ostatními dojnicemi v produkčních stájích, tedy bez přístupu do venkovních prostor. Podmínka: Zajistit neomezený přístup suchostojných krav do venkovních prostor se zabezpečením nadstandardní péče během tohoto období - Délka pobytu suchostojných krav ve venkovním prostoru musí být minimálně 30 dní a venkovní prostor musí splňovat minimální rozměr 5 m 2 na jednu dojnici + Zajistit stanovené podmínky pro pobyt suchostojných krav ve venkovních prostorách přiléhajících k trvalému objektu Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasničky Baseline – běžná praxe: Většina chovatelů zabývajících se odchovem selat se z ekonomických důvodů snaží připouštět prasničky v co možná nejranějším věku, kdy často ještě není prvorodička z pohledu chovatelského plně připravena. Prasničky jsou v podmínkách chovu prasat poprvé zapouštěny ve věku 210 – 215 dní. Podmínka: Zajistit, aby první připuštění prasniček bylo provedeno nejdříve ve věku 230 dní Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasnice CS 598 CS Baseline – běžná praxe: Ve většině chovů prasat je prováděn kontinuální provoz, to znamená postupný odstav selat od prasnic s následnou, z důvodu přítomnosti ostatních prasnic, ne zcela efektivní dezinfekcí. Tento postup nedovoluje provedení dezinfekce na takové úrovni, na které se provádí při turnusovém provozu, kdy se snižuje také negativní účinek patogenů na stájové prostředí. V provozech prasat není prováděna pravidelná péče o spárky prasnic a prasniček. Přibližně 80 % chovatelů prasnic neprovádí ošetřování spárků prasnic. Prasnice mají následně větší problémy s pohybovým aparátem, které často znamenají vyřazení prasnic z chovu. Podmínka: Provádět desinfekci v rámci jednorázového naskladnění a vyskladnění sekcí na porodnách (tzv. turnusového provozu) s následným ponecháním ustájovacího prostoru prázdného po dobu minimálně jednoho dne z důvodu optimálního působení desinfekce. + Kontrolovat spárky prasnic po odstavu. Pověřená osoba provede kontrolu a v případě potřeby i úpravu spárků - fixace prasnic, ošetření spárků a následná kontrola v rámci prováděných kontrol. Zvětšení plochy pro odstavená selata Baseline: vyhláška č. 208/2004 Sb. Podmínka: Zajistit selatům v hodnoceném prostoru celkovou plochu ustájovacího prostoru navýšenou min. o 20 % než je stanoveno v národních právních předpisech, a to pro sele v období od odstavu do 40 dní po odstavu 0,24 m 2 . + Zajistit v kotcích pro podporovaná odstavená selata přístup k zavěšeným konopným provazům, které jim umožní etologické aktivity. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace:  Zlepšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku - 60 EUR/VDJ (míra kompenzace 100 %)  Zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic - 16 EUR/VDJ (míra kompenzace 50 %)  Zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho - 44 EUR/VDJ (míra kompenzace 85 %)  Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasničky - 52 EUR/VDJ (míra kompenzace 100 %)  Zlepšení životních podmínek v chovu prasat - pro prasnice - 82 EUR/VDJ (míra kompenzace 81 %)  Zvětšení plochy pro odstavená selata - 75 EUR/VDJ (míra kompenzace 100 %) Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků. Výše podpory u se odvíjí od dodatečných nákladů vynaložených na aplikaci chemických či biologických materiálů a na úpravu podestýlky, na základě pracovních nákladů spojených s úklidem a nastýláním souvislé vrstvy slámy v místě vstupu do venkovních prostor a nákladů na slámu nebo s přeháněním zvířat CS 599 CS do venkovních prostor a údržbou van pro koupele paznehtů, kontrola čistoty koupele, doplňování používaných prostředků a s pořízením vhodných prostředků využívaných ke koupeli paznehtů. Dále jsou to dodatečné náklady spojené se zavedením turnusového provozu na porodnách prasnic, očistu celé sekce prasnic s následným ponecháním po dobu min. 1 dne bez naskladnění, pravidelná kontrola spárků prasnic po odstavu selat a případné ošetření spárků. U podpor na zvětšení prostoru je platba kalkulována na základě předpokladu snížení počtu dojnic, resp. selat ve stáji a jejich přesunutí do nevyužitých ustájovacích prostor. Jedná se o zvýšené náklady na provoz v nových ustájovacích prostorách, tzn. navýšení nákladů o PHM, energii, vodu, opravy a údržbu zařízení a další. Dále kalkulace uvažuje situaci, kdy prasnička nezabřezne ve věku 230 dní a chovateli se prodlouží doba prvního zabřeznutí o 21 dní tzv. přeběhnutím prasničky. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována jako roční závazek hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Platba je stanovena na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků (na aplikaci chemických či biologických materiálů a na úpravu podestýlky, na pracovní náklady spojené s úklidem a nastýláním a náklady na obohacenou slámu nebo na přehánění zvířat do venkovních prostor a údržbu van pro koupele paznehtů, na prostředky ke koupeli paznehtů, na náklady spojené se zavedením turnusového provozu na porodnách prasnic, očistu celé sekce prasnic s následným ponecháním po dobu min. 1 dne bez naskladnění, na pravidelnou kontrolu spárků prasnic po odstavu selat a případné ošetření spárků. Dále je platba kalkulována na základě předpokladu snížení počtu dojnic, resp. selat ve stáji a jejich přesunutí do nevyužitých ustájovacích prostor nebo újmu spojenou s prodloužením doby prvního zabřeznutí u prasniček). 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci CS 600 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 601 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 28.70.01 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat - prasničky Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne 28.70.02 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat - prasnice Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne 28.70.03 - Sazba dotace na zvětšení plochy pro odstavená selata Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne 28.70.04 - Sazba dotace na zlapšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne 28.70.05 - Sazba dotace na zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne 28.70.06 - Sazba dotace na zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.44 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 28.70.01 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat - prasničky Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 28.70.02 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat - prasnice Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 28.70.03 - Sazba dotace na zvětšení plochy pro odstavená selata CS 602 CS Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 28.70.04 - Sazba dotace na zlapšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 28.70.05 - Sazba dotace na zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 28.70.06 - Sazba dotace na zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním počtu VDJ jednotlivých kategorií v Ústřední evidenci, které je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 603 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 28.70.01 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat prasničky (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 52,00 52,00 52,00 52,00 52,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 52,00 52,00 52,00 52,00 52,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 12 185,00 12 185,00 12 185,00 12 185,00 12 185,00 60 925,00 28.70.02 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat prasnice (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 82,00 82,00 82,00 82,00 82,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 82,00 82,00 82,00 82,00 82,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 26 572,87 26 975,00 26 975,00 26 975,00 26 975,00 134 472,87 28.70.03 - Sazba dotace na zvětšení plochy pro odstavená selata (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 4 407,00 4 407,00 4 407,00 4 407,00 4 407,00 22 035,00 28.70.04 - Sazba dotace na zlapšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 339 380,00 339 380,00 339 380,00 339 380,00 339 380,00 1 696 900,00 28.70.05 - Sazba dotace na zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 192 500,00 192 500,00 192 500,00 192 500,00 192 500,00 962 500,00 28.70.06 - Sazba dotace na zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 44,00 44,00 44,00 44,00 44,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 44,00 44,00 44,00 44,00 44,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 91 000,00 91 000,00 91 000,00 91 000,00 91 000,00 455 000,00 CELKEM O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 666 044,87 666 447,00 666 447,00 666 447,00 666 447,00 3 331 832,87 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 30 589 920,34 30 622 895,00 30 622 895,00 30 622 895,00 30 622 895,00 153 081 500,34 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 10 706 472,12 10 718 013,25 10 718 013,25 10 718 013,25 10 718 013,25 53 578 525,12 CS 604 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 605 CS 29.70 - Lesnicko-environmentální platby - Biodiverzita Kód intervence (členský stát) 29.70 Název intervence Lesnicko-environmentální platby - Biodiverzita Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.15. Počet hektarů (vyjma lesní půdy) a počet dalších jednotek, na něž se vztahují závazky související s životním prostředím nebo klimatem nad rámec povinných požadavků Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.03 Posílit biologickou a genovou rozmanitost lesního ekosystému Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.30 Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb R.33 Podíl celkové plochy v rámci sítě Natura 2000, na niž se vztahují podporované závazky 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Tato intervence navazuje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, v které je stanovena podpora zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu vhodných dřevin v lesních porostech a habitatových stromů. Intervence navazuje na Novou strategii EU pro oblast lesnictví do roku 2030, konkrétně na prioritu „Ochrana, obnova a zvětšování lesů EU za účelem boje proti změně klimatu, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů“. Zmíněná strategie se také zabývá zajištěním dobře rostoucích, zdravých, rozmanitých a odolných lesů EU, jež významně přispívají k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti, na což intervence reaguje. Intervence reaguje na slabou stránku nedostatečné biologické rozmanitosti v lesích. S klesající biodiverzitou je narušována produktivita prostředí ekosystému a koloběh živin. Snižování biodiverzity vede k ohrožení populací druhů, které jsou potřebné k zachování potřebné rovnováhy. Početnost populací lesních druhů ptáků se od roku 1982 postupně snižovala, kolem roku 2000 se trend poklesu začal výrazně zpomalovat a postupně obracet. V posledním desetiletí docházelo k pozvolnému růstu početnosti populací lesních druhů ptáků, přičemž v roce 2018 byla její hodnota o 9,9 % nižší než v roce 1982. (vztaženo k počátečnímu stavu sledování, nikoli k optimálnímu stavu). CS 606 CS Cílem intervence je zachování porostního typu hospodářského souboru v oblastech Natura 2000 a v ZCHÚ nebo habitatových stromů v hospodářských lesích. U intervence jsou kompenzovány zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování vybraných porostních typů hospodářských souborů (jedlový, dubový, bukový, ostatní listnaté,– výmladkový les) místo jejich přeměny na porostní typy hospodářských souborů s nižší ekologickou hodnotou (smrk) nebo zachování a ochranu habitatových stromů s určitými typy stromových mikrostanovišť, a dále provádění specifického managementu k jejich ochraně. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci  Vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesů a jejich sdružení a spolky.  V případě státní půdy může být podpora poskytnuta pouze tehdy, hospodaří-li na ní soukromý subjekt nebo obec. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Titul Zachování porostního typu hospodářského souboru Podmínky způsobilosti:  Způsobilé jsou lesní pozemky na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy na území Natura 2000 a ZCHÚ.  Žadatel má na porostních skupinách, na které žádá o podporu platný lesní hospodářský plán nebo platnou lesní hospodářskou osnovu, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy. Tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.  Žadatel zařadí celou porostní skupinu s podporovanými porostními typy hospodářského souboru, která je alespoň ve věku začátku doby obnovy.  Po celou dobu trvání závazku je zachován zařazený porostní typ hospodářského souboru. Výjimkou je změna porostního typu provedená s ohledem na udržení nebo dosažní příznivého stavu předmětu ochrany v oblastech Natura 2000 nebo ZCHÚ, potvrzena odborným lesním hospodářem a souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody. Titul Zachování habitatových stromů Podmínky způsobilosti:  Způsobilé jsou lesní pozemky na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy.  Podpora se bude vztahovat na PUPFL, které jsou při zařazování mimo území Natura 2000 a mimo ZCHÚ.  Z této podpory budou vyloučeny PSK zařazené v jiných plošných lesnických opatřeních.  Žadatel má na porostních skupinách, na které žádá o podporu platný lesní hospodářský plán nebo platnou lesní hospodářskou osnovu, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy. Tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.  Žadatel zařadí kruhové plochy v okolí vybraných habitatových stromů o poloměru 20 m, se středem ve středu stromu v rámci porostních skupin evidovaných na žadatele v fLPIS.  Vybraný habitatový strom musí mít minimální vzdálenost 20 metrů od hranice majetku PSK evidovaných na žadatele anebo minimální vzdálenost 40 metrů od jiného vybraného habitatového stromu.  Žadatel v terénu habitatové stromy označí podle vzoru stanoveného v nařízení vlády.  Žadatel zajistí zanesení GPS souřadnic do fLPIS.  Žadatel po celou dobu trvání závazku neprovede na ploše do vzdálenosti 20 metrů od habitatového stromu úmyslnou těžbu. CS 607 CS  Celkově je možno zařadit min. 10 a max. 1000 ploch v okolí vybraných habitatových stromů na 1 žadatele za programové období.  Podpora je poskytována na vybraná stromová mikrostanoviště, konkrétně jsou způsobilé takové stromy, které vykazují dutiny nebo poranění, deformace, epifyty.  Habitatový strom je pro účel této podpory takový strom, který má výčetní tloušťku minimálně 40 cm, a na kterém se vyskytuje alespoň jeden specifikovaný mikrobiotop viz výše, který svojí podstatou umožňuje zachování a rozvoj biodiverzity. Popis charakteristik mikrobiotopů bude ve zjednodušené podobě uveden v nařízení vlády. Předmětem podpory je životaschopný jedinec. Nejedná se o jedince smrku a douglasky tisolisté. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Zachování porostního typu hospodářského souboru Právní základ  Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.  § 3 odst. 2 písm. d) obmýtí, kterým se rozumí plánovaná rámcová ustálená produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udávaná počtem let zaokrouhleným na desítky; při stanovení obmýtí se vychází z hodnot uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pozn.: V příloze č. 3 jsou uvedeny obmýtní období pro všechny typy hospodářských souborů (různé typy lesů). Při dosažení tohoto věku porostu může vlastník lesa obnovit porost jinou dřevinnou skladbou. Zachování habitatových stromů Právní základ  Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.  § 3 odst. 2 písm. d) obmýtí, kterým se rozumí plánovaná rámcová ustálená produkční doba lesních porostů, zařazených do hospodářských souborů, udávaná počtem let zaokrouhleným na desítky; při stanovení obmýtí se vychází z hodnot uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pozn.: V příloze č. 3 jsou uvedeny obmýtní období pro všechny typy hospodářských souborů (různé typy lesů). Při dosažení tohoto věku porostu může vlastník lesa obnovit porost jinou dřevinnou skladbou. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky povinného požadavku na hospodaření PPH 7. Žadatelé jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Zachování porostního typu hospodářského souboru Podmínka nad úroveň baselinu  Opatření stanoví podmínku nad rámec vyhlášky č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. CS 608 CS  V době obmýtí není zajištěno zachování preferovaného typu lesa a majitelé tak mohou změnit typ lesa s vysokou ekologickou hodnotou na typ lesa s nízkou ekologickou hodnotou. Zásadní podmínka této intervence je zachování vybraných porostních typů hospodářských souborů (jedle, dub, buk, další listnaté, nízký les - pařeziny) místo jejich přeměny na porostní typy hospodářských souborů s nižší ekologickou hodnotou (smrk). Závazek brání těmto situacím. Jedná se o zachování současné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa. Do intervence bude možno vstoupit s porosty ve věku začátku doby obmýtí, tzn. ve věku, kdy je možno začít s mýcením lesních porostů, a kdy jsou tyto porosty nejnáchylnější ke změně druhové skladby dřevin. Zachování habitatových stromů Podmínka nad úroveň baselinu  Opatření stanoví podmínku nad rámec vyhlášky č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.  Do intervence bude možno vstoupit s dřevinami s uvedenou výčetní tloušťkou (40 cm), která zpravidla odpovídá dřevinám ve věku doby obmýtí, tzn. ve věku, kdy je možno začít s mýcením lesních porostů, a kdy jsou tyto dřeviny nejnáchylnějsí k odstranění z porostu. Závazek zabrání situacím, kdy by byly biologicky významné habitatové stromy odstraněny. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace na hektar oprávněné plochy:  Pro titul Zachování porostního typu hospodářského souboru ve výši 195 EUR/ha (míra kompenzace 53,2 %).  Pro titul Zachování habitatových stromů ve výši 143 EUR/ha (míra kompenzace 70 %). Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je založena na kompenzaci újmy v důsledku odložení úmyslné těžby po dobu trvání závazku, takže je zachován stávající porostní typ/habitatový strom, který má nižší hospodářské využití. Minimální jednotková částka odpovídá nejnižší sazbě dotace. Maximální jednotková částka odpovídá nejvyšší sazbě dotace. Platba je založena na kompenzaci újmy v důsledku odložení úmyslné těžby po dobu trvání závazku, takže je zachován stávající porostní typ/habitatový strom, který má nižší hospodářské využití. Kalkulace platby byla provedena Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory CS 609 CS Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU U intervence jsou kompenzovány zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování vybraných porostních typů hospodářských souborů (jedlový, dubový, bukový, ostatní listnaté,– výmladkový les) místo jejich přeměny na porostní typy hospodářských souborů s nižší ekologickou hodnotou (smrk) nebo zachování a ochranu habitatových stromů s určitými typy stromových mikrostanovišť, a dále provádění specifického managementu k jejich ochraně. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Povinnosti/možnosti pro příjemce ve vztahu k závazkům stanoveným v intervenci jsou uvedeny v kapitole 5. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence navazuje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, v rámci které byla stanovena řada opatření na podporu zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu vhodných dřevin v lesních porostech. Platba je založena na kompenzaci újmy v důsledku odložení úmyslné těžby po dobu trvání závazku, takže je zachován stávající porostní typ/habitatový strom, který má nižší hospodářské využití. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 610 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 29.70.01 - Sazba dotace na Lesnicko-environmentální platby zachování porostního typu hospodářského souboru Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30; R.33 Ne 29.70.02 - Sazba dotace na Lesnicko-environmentální platby zachování habitatových stromů Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30; R.33 Ne 29.70.03 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.3 Lesnicko environmentální platby 2007-2013 Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30; R.33 Ano 29.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zachování porostního typu hospodářského souboru (15.1.1) 2014-2020 Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30; R.33 Ano 29.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.2 Natura v lesích Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30; R.33 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 29.70.01 - Sazba dotace na Lesnicko-environmentální platby - zachování porostního typu hospodářského souboru Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry porostních skupin v fLPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 29.70.02 - Sazba dotace na Lesnicko-environmentální platby - zachování habitatových stromů Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014-2020, tak i se zohledněním výměry porostních skupin v fLPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 29.70.03 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.3 Lesnicko-environmentální platby 2007-2013 Jedná se o dobíhající závazky opatření II.2.3 Lesnicko-environmentální platby 2007-2013 29.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zachování porostního typu hospodářského souboru (15.1.1) 2014-2020 Jedná se o dobíhající závazky na opatření Zachování porostního typu hospodářského souboru 15.1.1 uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. CS 611 CS 29.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.2 Natura v lesích Jedná se o dobíhající závazky opatření Platby v rámci Natury 2000 v lesích (II.2.2.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 612 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 29.70.01 - Sazba dotace na Lesnicko environmentální platby - zachování porostního typu hospodářského souboru (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 195,00 195,00 195,00 195,00 195,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 195,00 195,00 195,00 195,00 195,00 O.15 (jednotka: Hektary) 9 000,00 11 500,00 13 000,00 13 500,00 14 000,00 61 000,00 29.70.02 - Sazba dotace na Lesnicko environmentální platby - zachování habitatových stromů (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 143,00 143,00 143,00 143,00 143,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 143,00 143,00 143,00 143,00 143,00 O.15 (jednotka: Hektary) 100,00 150,00 200,00 250,00 250,00 950,00 29.70.03 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.3 Lesnicko-environmentální platby 2007-2013 (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 92,00 92,00 92,00 92,00 92,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 92,00 92,00 92,00 92,00 92,00 O.15 (jednotka: Hektary) 3 413,00 3 413,00 3 413,00 3 413,00 3 413,00 17 065,00 29.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Zachování porostního typu hospodářského souboru (15.1.1) 2014-2020 (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 183,00 183,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 183,00 183,00 0,00 0,00 0,00 O.15 (jednotka: Hektary) 4 800,00 2 600,00 0,00 0,00 0,00 7 400,00 29.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky - II.2.2 Natura v lesích (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 O.15 (jednotka: Hektary) 3 000,00 3 000,00 3 000,00 3 000,00 3 000,00 15 000,00 CELKEM O.15 (jednotka: Hektary) 20 313,00 20 663,00 19 613,00 20 163,00 20 663,00 101 415,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 141 696,00 3 233 746,00 3 057 596,00 3 162 246,00 3 259 746,00 15 855 030,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 099 593,60 1 131 811,10 1 070 158,60 1 106 786,10 1 140 911,10 5 549 260,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 372 396,00 969 796,00 493 996,00 493 996,00 493 996,00 3 824 180,00 CS 613 CS Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 480 338,60 339 428,60 172 898,60 172 898,60 172 898,60 1 338 463,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 614 CS 30.70 - Lesnicko-environmentální platby - Genofond Kód intervence (členský stát) 30.70 Název intervence Lesnicko-environmentální platby - Genofond Typ intervence ENVCLIM(70) – Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření Společný ukazatel výstupů O.19. Počet operací nebo jednotek podporujících genetické zdroje Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.03 Posílit biologickou a genovou rozmanitost lesního ekosystému Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.30 Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Tato intervence reaguje na jeden z prioritních problémů, který byl stanoven v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Jedná se o ohrožení genofondu lesních dřevin a narušení ekosystémových vazeb, na což tato intervence reaguje. Dále intervence reaguje na opatření stanovené Strategií resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 – Motivovat vlastníky lesa k zapojení do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a k naplňování cílů tohoto programu, zejména pak zajistit dostatek uznaných zdrojů reprodukčního materiálu a reprodukci těchto zdrojů. Kvalitní reprodukční materiál pro obnovu lesa je jedním ze základních pilířů pro trvale udržitelné a stabilní lesní hospodářství. Důsledkem chybějící péče o vlastní genetické zdroje a zájmu využívat kvalitní genetické zdroje u některých vlastníků lesa, dochází k úbytku množství genetických zdrojů a jejich využívání, případně i přesun těžiště sběrů do nejnižších nejméně hodnotných kategorií reprodukčního materiálu. Jedním z vlivů mající dopad na počty zdrojů reprodukčního materiálu je malá motivace části vlastníků tyto zdroje uznávat a zabezpečovat v nich sběr reprodukčního materiálu, případně nabízet tyto zdroje k umožnění sběru ostatním subjektům. Informační systém evidence reprodukčního materiálu k 31.12.2019 vede v rejstříku uznaných zdrojů 67 809,77 ha selektovaných zdrojů reprodukčního materiálu (z toho v NP - Národním programu ochrany a reprodukce genofondů lesních dřevin je v současnosti zařazeno 4 334 ha genetických zdrojů.) Potenciál vhodných selektovaných porostů fenotypové třídy A (všech dřevin) a fenotypové třídy B (mimo dřeviny CS 615 CS SM, BO, MD) vhodných pro zařazení do NP činí 52 310,79 ha. V případě omezení maximální celkové výměry zařazených porostů téhož vlastníka na 1 000 ha je potenciál 15 427 ha geneticky hodnotných porostů v rámci území ČR. U intervence jsou kompenzovány zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze sběru osiva šetrnými technologiemi nepoškozujícími stromy, za které se u jehličnatých stromů pokládá sběr ze stojících stromů a u listnatých dřevin pomocí plachet a zavěšených sítí. Cílem intervence je sběr osiva z uznaných zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé lesů a jejich sdružení a spolky. Podmínky způsobilosti:  Způsobilé jsou lesní pozemky na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy.  Žadatel má na porostních skupinách, na které žádá o podporu platný lesní hospodářský plán nebo platnou lesní hospodářskou osnovu, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy. Tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v roce 1993.  Žadatel zařadí celou porostní skupinu, která se nachází v uznaném zdroji selektovaného reprodukčního materiálu zařazeného do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a musí být vedena v ústřední evidenci reprodukčního materiálu lesních dřevin.  Největší celková zařazovaná plocha na jednoho žadatele je 1000 ha za všechny podané žádosti o zařazení v rámci této intervence za celé programové období.  Žadatel na každé zařazené porostní skupině provede nejméně jednou v průběhu trvání závazku sběr selektovaného reprodukčního materiálu šetrnými technologiemi. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Není relevantní. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis SMR07 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Genofond Právní základ  Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin)  § 5a Sběr reprodukčního materiálu (1) Dodavatel je povinen oznámit pověřené osobě nejméně 15 dnů předem CS 616 CS a) konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, jde-li o identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál, b) konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál, c) sloučení reprodukčního materiálu (§ 5 odst. 4). (2) V oznámení podle odstavce 1 dodavatel uvede a) označení dodavatele; u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, obchodní firmu nebo název, adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firmu nebo název a adresu sídla, b) identifikační číslo dodavatele, je-li přiděleno, c) číslo licence (§ 22) a registrační číslo dodavatele, d) místo a časový interval předpokládané doby sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení v jednom vegetačním období; přesné datum oznámí dodavatel pověřené osobě nejméně 2 pracovní dny předem, e) plánované maximální množství sebraného semenného materiálu, odebraných částí rostlin a vyzvednutého sadebního materiálu z přirozeného zmlazení. (3) V případě sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, není-li vlastníkem zdroje sám dodavatel, musí být součástí oznámení též písemný souhlas vlastníka zdroje reprodukčního materiálu s úředně ověřeným podpisem, popřípadě elektronická podoba souhlasu podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu31), vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo jeho oprávněného zástupce. (4) Jde-li o identifikovaný reprodukční materiál buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 10 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o selektovaný reprodukční materiál smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého, buku lesního, dubu letního a dubu zimního, musí sběr v uznaných jednotkách na území České republiky probíhat minimálně z 20 stromů v rámci uznané jednotky. Jde-li o semenné sady uznané na území České republiky, lze sběr provádět pouze v případě, kdy se na úrodě podílelo minimálně 50 % klonů v semenných sadech borovice lesní, modřínu opadavého a smrku ztepilého a minimálně 30 % klonů v semenných sadech ostatních lesních dřevin. (5) Vzor oznámení podle odstavce 1 stanoví vyhláška. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky povinného požadavku na hospodaření PPH 7. Žadatelé jsou povinni dodržovat podmínky všech standardů a aktů kontroly podmíněnosti. Genofond Podmínka nad úroveň baselinu  Intervence stanoví podmínku nad rámec zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), a to podmínku sběru osiva šetrnými technologiemi nepoškozujícími stromy.  U intervence jsou kompenzovány zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze sběru osiva šetrnými technologiemi nepoškozující stromy, za které se u jehličnatých stromů pokládá sběr ze strojících stromů a u listnatých dřevin pomocí plachet a zavěšených sítí. Zákon č. 149/2003 Sb. nezavazuje vlastníka lesa k použití takových šetrných technologií. Podle nařízení Komise č. 807/2014 čl. 8 odst. 2 písm. a) se jedná o cílené akce propagující zachování in situ prostřednictvím sběru a využití genetických zdrojů v lesnictví. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu CS 617 CS  IACS  Jiné než IACS Sekce IACS Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace na hektar oprávněné plochy:  Pro intervenci Lesnicko-environmentální platby - Genofond ve výši 71 EUR/ha (míra kompenzace 100 %). Pozn.: Kalkulace provedena v Kč, pro přepočet na EUR použit kurz 26,5 Kč/EUR. Metoda výpočtu Platba je založena na standardizovaných jednorázových nákladech na sběr osiva šetrnějším způsobem, které jsou přepočteny na rok trvání závazku. Kalkulace platby byla provedena Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU U intervence jsou kompenzovány zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze sběru osiva šetrnými technologiemi nepoškozujícími stromy, za které se u jehličnatých stromů pokládá sběr ze stojících stromů a u listnatých dřevin pomocí plachet a zavěšených sítí. Cílem intervence je sběr osiva z uznaných zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaké jsou modely závazků v rámci intervence?  na základě výsledků (s možností výběru)  na základě řízení (s možností výběru)  hybridní (založeno na řízení a výsledcích) Vysvětlete prosím povinnosti/možnosti příjemců v souvislosti se závazky stanovenými v intervenci Není relevantní. Jaká je doba trvání smluv? Intervence bude realizována formou pětiletých závazků hospodaření. 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor CS 618 CS Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 12 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence reaguje na jeden z prioritních problémů, který byl stanoven v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, v rámci které byla stanovena řada opatření na podporu zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu vhodných dřevin v lesních porostech. Platba je založena na standardizovaných jednorázových nákladech na sběr osiva šetrnějším způsobem, který je nákladnější než běžný sběr osiva. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 619 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 30.70.01 - Sazba dotace na genofond Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30 Ne 30.70.02 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (15.1.2.) 2014-2020 Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.30 Ano Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 30.70.01 - Sazba dotace na genofond Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku. Minimální a maximální jednotková částka není stanovena. Podpora se poskytuje jako paušální platba ve výši 71 EUR/ha. Platba je založena na standardizovaných jednorázových nákladech na sběr osiva šetrnějším způsobem, které jsou přepočteny na rok trvání závazku. 30.70.02 - Sazba dotace na dobíhající závazky - Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (15.1.2.) 2014-2020 Jedná se o dobíhající závazky v opatření Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (15.1.2.) uzavřené v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 620 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 30.70.01 - Sazba dotace na genofond (Grant Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 71,00 71,00 71,00 71,00 71,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 71,00 71,00 71,00 71,00 71,00 O.19 (jednotka: Hektary) 4 500,00 5 000,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 32 000,00 30.70.02 - Sazba dotace na dobíhající závazky Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (15.1.2.) 2014-2020 (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 74,00 74,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 74,00 74,00 0,00 0,00 0,00 O.19 (jednotka: Hektary) 3 000,00 2 500,00 0,00 0,00 0,00 5 500,00 CELKEM O.19 (jednotka: Hektary) 7 500,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 37 500,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 541 500,00 540 000,00 532 500,00 532 500,00 532 500,00 2 679 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 189 525,00 189 000,00 186 375,00 186 375,00 186 375,00 937 650,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 222 000,00 185 000,00 0,00 0,00 0,00 407 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 77 700,00 64 750,00 0,00 0,00 0,00 142 450,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 621 CS ANC(71) - Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti 31.71 - Oblasti s přírodními a jinými omezeními Kód intervence (členský stát) 31.71 Název intervence Oblasti s přírodními a jinými omezeními Typ intervence ANC(71) – Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti Společný ukazatel výstupů O.12. Počet hektarů, na něž je využívána podpora pro oblasti s přírodními nebo specifickými omezeními, včetně rozdělení podle druhu ploch Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.01 Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115, je v souladu se Strategií MZe 2030 a odpovídá doporučení Komise pro český SP SZP ke Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ týkající se zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Zemědělské podniky, které hospodaří v ANC oblastech, dosahují nižší produkce a příjmu než zemědělské podniky hospodařící v příznivých oblastech. Dlouhodobé snížení ekonomických výsledků je způsobeno horšími produkčními vlastnostmi půdy, zvýšenou náročností na zpracování půdy a omezenými možnostmi využití půdy. V oblastech ANC tak dochází ke snížení životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků v souvislosti s omezením zemědělské produkce. Bez podpory příjmů formou kompenzace dodatečných nákladů a ušlých příjmů by docházelo k postupné marginalizaci ANC oblastí, která by mohla vyústit až v opuštění zemědělské půdy s dopadem na ekosystémy závislé na zemědělství v oblastech s přírodními omezeními. U podniků hospodařících v ANC bude zohledňována degresivita plateb ANC, kdy bude platba s rostoucí velikostí oprávněné plochy krácena. Degresivita plateb je stanovena na základě analýzy technické efektivnosti a analýzy citlivosti a současně s ohledem na významnou duální CS 622 CS strukturu českého zemědělství. Technická efektivita roste s velikostí podniku a má úzkou vazbu na ekonomickou efektivitu. Ve vlastní analýze byly využity proměnné – produkce, práce, půda, kapitál a materiál. Z analýzy technické efektivnosti plyne, že nelze prokázat významné rozdíly v kategorii podniků do 300 ha, další rozdíly pak vykazují skupiny 500 - 900 ha a nad 900 ha. Dále byla při stanovení prahových hodnot zohledněna podniková struktura českého zemědělství a významná heterogenita největších podniků. Proto byly stanoveny prahové hodnoty 300, 500, 900, 1800, 2500 ha. Z výsledků analýzy citlivosti vyplývá, že podnikatelský důchod podniků reaguje na zavedení míry degresivity senzitivně, tj. že nastavená míra degresivity plateb snižuje adekvátně celkovou podnikovou platbu ANC a brání tak nadměrné kompenzaci. Podporované oblasti byly vymezeny v souladu s požadavky čl. 32 nařízení (EU) č. 1305/2013. Seznam katastrálních území zařazených do jednotlivých typů ANC je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html. Závazný seznam katastrálních území bude součástí nařízení vlády stanovujícího podmínky provádění intervence pro oblasti s přírodními a jinými omezeními. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS v oblastech ANC, kteří splňují podmínku aktivního zemědělce. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Podmínky způsobilosti: podmínky:  žadatel obhospodařuje minimální výměru ANC v LPIS  žadatel podá žádost na minimální výměru z.p. v LPIS  žadatel po stanovené období obhospodařuje z.p., na kterou žádá o poskytnutí platby (od podání žádosti do 30.9.) doplňkové podmínky:  plocha deklarovaná v žádosti o podporu musí být zemědělsky řádně obhospodařovaná způsobilá plocha:  zemědělská půda evidovaná v LPIS, která se nachází v ANC minimální plocha pro vstup:  1 ha z.p. O12 Jaká oblast je způsobilá? Horské oblasti (v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013)  Kritéria pro stanovení horských oblastí (označení H), stanovené dle čl. 32 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/ 2013 Pro vymezení horských oblastí byla použita následující kritéria:  průměrná nadmořská výška území obce nebo katastrálního území (k.ú.) větší nebo rovna 600 m n.m.  nebo průměrná nadmořská výška území obce nebo k.ú. větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. v kombinaci se svažitostí. https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html CS 623 CS Seznam katastrálních území zařazených do jednotlivých typů ANC je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html. Závazný seznam katastrálních území bude součástí nařízení vlády stanovujícího podmínky provádění intervence pro oblasti s přírodními a jinými omezeními. Jiné než horské oblasti , které čelí přírodním omezením (podle čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013)  Oblasti, které čelí značným přírodním omezením (značení O), stanovené dle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/ 2013 Vymezení ANC-O proběhlo na základě vyhodnocení, zda je zemědělská půda obce znevýhodněna stanovenými biofyzikálními kritérii alespoň na 60 % zemědělské půdy obce (LAU 2). V takto vymezených oblastech proběhlo ověření, zda nedošlo k překonání identifikovaného přírodního znevýhodnění investičními opatřeními nebo ekonomickou aktivitou. V ČR byla pro vymezení využita biofyzikální kritéria nízká teplota, suchost, omezené odvodňování půdy, nepříznivá struktura a skeletovitost, mělká hloubka zakořenění, špatné chemické vlastnosti půdy a příkrý svah. Překonání přírodního znevýhodnění bylo ověřováno na základě funkčnosti odvodňovacích zařízení a dále s pomocí ekonomického ukazatele hrubý roční rentní efekt (HRRE), který porovnává normativní výnosy a náklady zemědělské půdy obcí (LAU 2). Vzhledem k tomu, že v uplynulých letech nebyla poskytována z PRV podpora pro zavlažovací zařízení, nedochází k aktualizaci druhého kroku vymezení, tzv. fine tuningu, v rámci kterého je vyhodnocováno, zda došlo k překonání přírodního znevýhodnění. Seznam katastrálních území zařazených do jednotlivých typů ANC je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html. Závazný seznam katastrálních území bude součástí nařízení vlády stanovujícího podmínky provádění intervence pro oblasti s přírodními a jinými omezeními. Oblasti postižené jinými zvláštními omezeními (podle čl. 32 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013)  Oblasti se specifickými omezeními (označení S), stanovené dle čl. 32 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/ 2013 Obec, případně katastrální území je do ANC-S zařazeno pokud:  je bodová výnosnost zemědělské půdy rovna 80 % průměru ČR bez horských oblastí nebo  se bodová výnosnost z.p. pohybuje mezi 80 % a 90 % průměru ČR a zároveň se sklonitostí nad 7° alespoň na 50 % z.p. obce, případně katastrálního území. Seznam katastrálních území zařazených do jednotlivých typů ANC je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html. Závazný seznam katastrálních území bude součástí nařízení vlády stanovujícího podmínky provádění intervence pro oblasti s přírodními a jinými omezeními. Všechny oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními Jiné 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Typ platby https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/zakladni-informace/pripominky-evropske-komise-k-navrhu-2.html CS 624 CS  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba, resp. relace mezi sazbami pro H, O a S se opírají o kalkulaci újmy. Ta je v dotčených oblastech následující:  horská oblast (H): 5 580 Kč / 211 EUR* (míra kompenzace 55 %).  ostatní oblast (O): 3 708 Kč / 140 EUR* (míra kompenzace 48,50 %).  specifická oblast (S): 1 389 Kč / 52 EUR* (míra kompenzace 90 %). sazba (průměr): sazby jsou rozlišeny na základě výpočtu intenzity chovu hosp. zvířat (započítávanými hospodářskými zvířaty jsou: skot, ovce, kozy a koně a jelenovití (při zajištění evidence dle národní legislativy)) na 2 faremní systémy:  faremní systém živočišná výroba (≥ 0,3 VDJ ha z.p.)  faremní systém rostlinná výroba (< 0,3 VDJ ha z.p.) Sazby jsou členěny dle následujícího schématu: Sazba (EUR/ ha z.p.) Typ ANC Průměrná sazba Faremní systém převažující rostlinná výroba Faremní systém převažující živočišná výroba diferenciace 58% 137% H1 116 136% 91 216 H2 128% 86 203 H3 90% 60 143 H4 109% 73 173 H5 82% 55 130 O1 69 136% 54 126 O2 107% 42 99 O3 80% 31 74 S 47 100% 27 65 Degresivita sazeb: sazba bude s ohledem na výměru oprávněné plochy krácena na základě celkové výměry zemědělského podniku v oblastech ANC-H, ANC-O a ANC-S:  výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby  výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 %  výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 %  výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 %  výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 %  výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %. CS 625 CS *orientační kurz: 26,5 CZK/EUR Metoda výpočtu Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. Metodika výpočtu plateb je založena na kalkulaci ztráty příjmu a/nebo dodatečných nákladů vyplývajících z přírodního omezení, tj. vychází z tzv. ušlého příjmu v důsledku snížení intenzity produkce (snížení hektarového výnosu), příp. z nižších realizačních cen. Kalkulace ztráty příjmů/zvýšení nákladů byla provedena pomocí výpočtu rozdílu mezi příspěvky na úhradu fixních nákladů a zisků pro dva porovnávané systémy – oblast v ANC (samostatně pro H, O, S) a mimo ANC a zohledněním rozdílů ve fixních nákladech. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 13 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Podpora je omezena na zemědělce hospodařící v oblastech ANC, které jsou vymezeny v souladu s čl. 71(2) nařízení (EU) 2021/2115 na:  horské ANC, které jsou charakterizovány vyšší nadmořskou výškou, nebo vyšší nadmořskou výškou v kombinaci se svažitými pozemky,  ostatní ANC, které jsou vymezeny na základě jednotných, Evropskou komisí definovaných omezení (tzv. biofyzikálních kritérií). Do ANC nejsou zařazeny takové oblasti, které přírodní znevýhodnění překonaly např. investičními opatřeními nebo mají nadprůměrný výnosový potenciál.  specifické ANC, které jsou charakterizovány nižší výnosností zemědělské půdy a nenacházejí se ani v horských ani v ostatních ANC. Platba není závislá na intenzitě produkce v daném roce. Princip diferenciace sazeb podle faremních systémů je založen na dosahovaném podnikatelském zisku na 1 ha z.p. Zatímco farmy s intenzitou chovu hospodářských zvířat do 0,3 VDJ ha/z.p. dosahují vyššího podnikatelského zisku než průměrná farma v ANC, farmy s intenzitou chovu hospodářských zvířat od 0,3 VDJ/ha z.p. dosahují pouze nižšího podnikatelského zisku než průměrná farma v ANC. Platba v takto diferencovaných systémech se meziročně nemění. Faremní systém je posuzován na základě intenzity chovu hospodářských zvířat (skot, ovce, kozy a koně a jelenovití (při zajištění evidence dle národní legislativy)) za kalendářní rok předcházející roku podání žádosti a ověřen ve stanoveném kontrolním období (od 1.6 do 30.9.) kalendářního roku, na který je žádost podávána. Pokud farma dosahuje intenzity chovu hospodářských zvířat ve výši alespoň 0,3 VDJ na 1 ha CS 626 CS z.p. obhospodařované žadatelem, jedná se o farmu s převažující živočišnou výrobou. Farma s převažující rostlinnou výrobou je charakterizována intenzitou chovu hospodářských zvířat, která nedosahuje výše 0,3 VDJ na 1 ha z.p. obhospodařované žadatelem. Platby jsou ve vymezených oblastech poskytovány bez ohledu na typ produkce. Metodika výpočtu plateb je založena na kalkulaci ztráty příjmu a/nebo dodatečných nákladů vyplývajících z přírodního omezení, tj. vychází z tzv. ušlého příjmu v důsledku snížení intenzity produkce (snížení hektarového výnosu), příp. z nižších realizačních cen. Kalkulace ztráty příjmů/zvýšení nákladů byla provedena pomocí výpočtu rozdílu mezi příspěvky na úhradu fixních nákladů a zisků pro dva porovnávané systémy – oblast v ANC (samostatně pro H, O, S) a mimo ANC a zohledněním rozdílů ve fixních nákladech. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 627 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 31.71.01 - Sazba dotace pro horské oblasti (H) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.4; R.7 Ne 31.71.02 - Sazba dotace pro oblasti, které čelí značným přírodním omezením (O) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.4; R.7 Ne 31.71.03 - Sazba dotace pro oblasti se specifickými omezeními (S) Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.4; R.7 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 31.71.01 - Sazba dotace pro horské oblasti (H) Pro stanovení průměrné částky pro horské oblasti se vycházelo z dílčích sazeb, které zohledňují zvýšené náklady a ušlé příjmy v důsledku hospodaření v těchto oblastech, diferenciaci a očekávaný rozsah. Zároveň takto stanovené průměrné částky již zohledňují uplatnění degresivity. Stanovení jednotkové částky na úrovni dílčí sazby dotace by snížilo flexibilitu intervence. Maximální jednotková částka odpovídá nejvyšší sazbě dotace. 31.71.02 - Sazba dotace pro oblasti, které čelí značným přírodním omezením (O) Pro stanovení průměrné částky pro oblasti, které čelí značným přírodním omezením se vycházelo z dílčích sazeb, které zohledňují zvýšené náklady a ušlé příjmy v důsledku hospodaření v těchto oblastech, jejich diferenciaci a očekávaný rozsah. Zároveň takto stanovené průměrné částky již zohledňují uplatnění degresivity. Stanovení jednotkové částky na úrovni dílčí sazby dotace by snížilo flexibilitu intervence. Maximální jednotková částka odpovídá nejvyšší sazbě dotace. 31.71.03 - Sazba dotace pro oblasti se specifickými omezeními (S) Pro stanovení průměrné částky pro oblasti se specifickými omezeními se vycházelo z dílčích sazeb, které zohledňují zvýšené náklady a ušlé příjmy v důsledku hospodaření v těchto oblastech, jejich diferenciaci a očekávaný rozsah. Zároveň takto stanovené průměrné částky již zohledňují uplatnění degresivity. Stanovení jednotkové částky na úrovni dílčí sazby dotace by snížilo flexibilitu intervence. Maximální jednotková částka odpovídá nejvyšší sazbě dotace. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 628 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 31.71.01 - Sazba dotace pro horské oblasti (H) (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 139,51 139,51 139,51 139,51 139,51 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 522 968,45 522 968,45 522 968,45 522 968,45 522 968,45 2 614 842,25 31.71.02 - Sazba dotace pro oblasti, které čelí značným přírodním omezením (O) (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 73,03 73,03 73,03 73,03 73,03 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 6 251 005,05 31.71.03 - Sazba dotace pro oblasti se specifickými omezeními (S) (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 46,06 46,06 46,06 46,06 46,06 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 230 344,17 230 344,17 230 344,17 230 344,17 230 344,17 1 151 720,85 CELKEM O.12 (jednotka: Hektary) 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 10 017 568,15 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 874 376 582,80 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 306 031 804,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 629 CS ASD(72) - Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků 32.72 - Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě Kód intervence (členský stát) 32.72 Název intervence Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě Typ intervence ASD(72) – Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků Společný ukazatel výstupů O.13. Počet hektarů, na něž je čerpána podpora v rámci sítě Natura 2000 nebo směrnice 2000/60/ES Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO1 Podporovat hospodářsky udržitelné zemědělské příjmy a odolnost na celém území Unie s cílem posílit dlouhodobé zajištění potravin a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P1.01 Vyrovnání příjmové disparity zemědělců v důsledku omezení hospodaření Vysoká Ano P6.01 Zvýšit pestrost a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.4 Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.7 Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem) 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115, je v souladu se Strategií MZe 2030 a přispívá k některým z aktivit vymezených v rámci Prioritního akčního rámce (PAF) pro soustavu Natura 2000 v ČR na programové období 2021–2027. Intervence je v souladu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 především tím, že podporou udržovací péče o cenná stanoviště zabraňuje zhoršování jejich stavu a úbytku druhů. Intervence reaguje na skutečnost, že podniky hospodařící v oblastech, kde je právně omezeno zemědělské hospodaření z důvodu ochrany životního prostředí, dosahují nižší úrovně příjmů než podniky hospodařící v obdobných přírodních podmínkách, přitom péče o některé typy přírodních stanovišť (např. soustavu Natura 2000) je finančně náročná a tyto lokality potřebují obnovní a udržovací péči. V rámci oblastí Natura CS 630 CS 2000 (překryv s územím NP mimo zastavěná a zastavitelná území obcí nebo 1. zónou CHKO) a na územích, která na ně mohou navazovat, lze identifikovat území, kde je současně omezeno hnojení (intenzivní technologie). Prostřednictvím finančních podpor, které budou kompenzovat ušlé příjmy způsobené omezením hospodaření, se na těchto plochách omezí riziko opuštění od hospodaření a následné degradace trvalého travního porostu. Omezením hnojení v těchto oblastech intervence přispěje k zachování nebo zlepšení stavu druhů a stanovišť z hlediska ochrany a je tak plně v souladu s PAF. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidovaní v LPIS v rámci oblastí Natura 2000 (překryv s územím NP mimo zastavěná a zastavitelná území obcí nebo 1. zónou CHKO) a na územích, která na ně mohou navazovat. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Podmínky způsobilosti: podmínky:  Žadatel obhospodařuje minimální výměru Natura 2000 v LPIS.  Žadatel podá žádost na minimální výměru z.p. v LPIS.  Na území 1. zóny CHKO je zakázáno používat hnojiva, s výjimkou pastvy hospodářských zvířat.  Na území NP je ke hnojení možné používat pouze hnůj nebo kompost, za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva.  Žadatel po stanovené období obhospodařuje z.p., na kterou žádá o poskytnutí platby (od podání žádosti do 30.9.). doplňkové podmínky:  Deklarovaná zemědělská plocha uvedená v žádosti o podporu musí být řádně zemědělsky obhospodařovaná, což znamená, že na ní musí být v roce podání žádosti o podporu provedené agrotechnické operace typické nebo stanovené pro daný druh zemědělské kultury, za kterých je plocha udržována jako zemědělská plocha. způsobilá plocha:  Zemědělská půda evidovaná v LPIS , která se nachází v oblastech vymezených v LPIS jako Natura 2000 na z.p. s kulturou trvalý travní porost (T). minimální plocha pro vstup:  1 ha z.p. s kulturou trvalý travní porost. O13 Jaká oblast je způsobilá? Zemědělská plocha v síti Natura 2000 Zalesněná plocha v síti Natura 2000 Jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS. Zemědělské oblasti zahrnuté do plánů povodí (rámcová směrnice o vodě) 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Seznam příslušných DZES a PPH Kód Popis CS 631 CS GAEC01 Zachovávání trvalých travních porostů vycházející z poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018. Maximální pokles o 5 % v porovnání s referenčním rokem. GAEC09 Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000 SMR03 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků: Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4 SMR04 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: Čl. 6 odst. 1 a 2 Seznam příslušných závazných vnitrostátních norem Zákon č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 písm. f); § 26 odst. 2 písm.d; § 45c odst.2; § 45e odst.3. Definice údržby zemědělské plochy uvedená v kapitole 4.1.1.2. Propojení DZES, PPH a vnitrostátních norem s intervencí Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 1 a DZES 9 / PPH 3 a PPH 4. Intervence navazuje na DZES 1 a DZES 9, tím, že kompenzuje zákonné omezení zemědělského hospodaření na trvalých travních porostech v těchto oblastech čímž nedochází k marginalizaci území s následným opouštěním z.p. popř. k rozorávání trvalých travních porostů. 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Typ platby  jednotkové náklady založené na dodatečných nákladech a ušlých příjmech  včetně transakčních nákladů  jednorázová platba  jednorázová částka Rozsah podpory na úrovni příjemce Sazba dotace: Jsou stanoveny 2 sazby:  Na území NP se poskytuje sazba ve výši 56 EUR/ha trvalého travního porostu (míra kompenzace 100 %).  Na území 1. zóny CHKO včetně tzv. stepping stones, se poskytuje sazba ve výši 95 EUR/ha trvalého travního porostu (míra kompenzace 100 %). Metoda výpočtu Výše podpory se odvíjí od ztráty příjmů na travních porostech způsobené omezeními vycházejícími ze směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES. Platba je stanovena na základě ztráty výnosů v souvislosti s omezením nebo vyloučením hnojení. Základním konceptem výpočtu platby je porovnání příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na plochách s omezením a stejného ukazatele na plochách bez omezení. Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Osvědčení potvrzující přiměřenost, správnost a přesnost výpočtu a použití ověřitelných metod je součástí příloh Strategického plánu. Dodatečné vysvětlení Není relevantní. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování: CS 632 CS  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 12 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) V rámci SP SZP jsou definovány detailní podmínky zemědělského hospodaření. Podmínky intervence jsou v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025, kde jsou zmíněny jako priority „Společnost uznávající hodnotu přírodních zdrojů“ a „Dlouhodobě prosperující biodiverzita a ochrana přírodních procesů“. Platba je stanovena na základě ztráty výnosů v souvislosti s omezením nebo vyloučením hnojení. Základním konceptem výpočtu platby je porovnání příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na plochách s omezením a stejného ukazatele na plochách bez omezení. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 633 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 32.72.01 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.4; R.7 Ne 32.72.02 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit průmyslovými hnojivy Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.4; R.7 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 32.72.01 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 32.72.02 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit průmyslovými hnojivy Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Sazba dotace byla stanovena na základě zvýšených nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a očekávaného rozsahu. Očekávaný rozsah byl stanoven jak na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020, tak i se zohledněním výměry z.p. v LPIS, která je způsobilá pro poskytnutí dotace v daném titulu. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 634 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 32.72.01 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 95,00 95,00 95,00 95,00 95,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 95,00 95,00 95,00 95,00 95,00 O.13 (jednotka: Hektary) 5 770,00 5 770,00 5 770,00 5 770,00 5 770,00 28 850,00 32.72.02 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě - oblasti se zákazem hnojit průmyslovými hnojivy (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 56,00 56,00 56,00 56,00 56,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 56,00 56,00 56,00 56,00 56,00 O.13 (jednotka: Hektary) 7 400,00 7 400,00 7 400,00 7 400,00 7 400,00 37 000,00 CELKEM O.13 (jednotka: Hektary) 13 170,00 13 170,00 13 170,00 13 170,00 13 170,00 65 850,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 962 595,30 962 595,30 962 595,30 962 595,30 962 595,30 4 812 976,50 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 1 684 541,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 635 CS INVEST(73-74) - Investice, včetně investic do zavlažování 33.73 - Investice do zemědělských podniků Kód intervence (členský stát) 33.73 Název intervence Investice do zemědělských podniků Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.01 Zvyšovat účinnost výrobních faktorů Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.3 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na digitální zemědělské technologie prostřednictvím SZP R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence bude řešit některé slabé stránky českého zemědělství, především však vyšší nákladovou náročnost výroby, nedostatečnou úroveň stavebních i technologických investic zejména v některých odvětvích citlivých komodit, dále je potřeba vyřešit nedostatek pracovních sil u pracovně náročných komodit a využít potenciálu digitalizace a automatizace v redukci provozních nákladů při aplikaci principů precizního zemědělství. Účelem intervence je podpořit pořízení investic do zemědělské výroby vedoucí ke zvýšení účinnosti využívání výrobních faktorů, modernizaci nebo zlepšení jakosti vyráběných produktů zemědělské prvovýroby a snadnějšímu přístupu k novým technologiím s výrazným inovačním potenciálem tam, kde je obnova zásadní pro další činnost. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty, které budou zaměřeny na vybrané druhy výroby, investic a komodit, inovativní projekty, projekty zaměřené na zlepšení welfare zvířat, nebo projekty žadatelů, kteří zpracovávají vlastní produkci. Na oblast welfare zvířat (zejména na přeměnu klecových CS 636 CS chovů nosnic na alternativní technologie a na přeměnu individuálních porodních klecí v chovech prasnic) bude určeno minimálně 10 % rozpočtu intervence (tj. cca 40 mil. EUR celkových veřejných výdajů). Podmínky způsobilosti 1. Projekt se týká staveb a technologií sloužících pro živočišnou výrobu, staveb a technologií sloužících pro rostlinnou a školkařskou výrobu, nákupu speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. 2. U projektu vyžadujícího posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou způsobilosti doložení sdělení k podlimitnímu záměru se závěrem, že předložený záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení, závěru zjišťovacího řízení s výrokem, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování nebo souhlasného stanoviska příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Zemědělský podnikatel, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Skupina zemědělců, tj. korporace[1], jejímiž členy jsou výhradně zemědělští prvovýrobci a předmětem její činností je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí se zajištěním odbytu, skladování a posklizňové úpravy a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě. Příjemcem nemůže být organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborová organizace. [1] Korporace musí splňovat tyto podmínky: každý její člen je zemědělským prvovýrobcem tzn. má příjmy ze zemědělské prvovýroby a zároveň má v LPIS a/nebo IZR vedeny ha/VDJ. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Stavby a technologie sloužící pro živočišnou výrobu, stavby a technologie sloužící pro rostlinnou a školkařskou výrobu, nákup speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu, náklady spojené s přípravou a realizací projektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 40 % způsobilých výdajů. Tato míra podpory může být navýšena o 10 % pro mladé začínající zemědělce a o 10 % pro zemědělce podnikající v ekologickém zemědělství. Maximální míra podpory je tak 60 % způsobilých výdajů. Maximální částka dotace činí 30 000 000 Kč. CS 637 CS Maximální částka dotace 30 mil. Kč je nastavena jako kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků, které tvoří významnou součást českého agroalimentárního sektoru. Bere v úvahu i určitý předpokládaný počet větších projektů i pro MSP, které jsou ovšem z pohledu konkurenceschopnosti podstatné, například moderní skladovací kapacity umožňující celoroční skladování produkce za řízených podmínek, inovativní technologie v udržitelné produkci potravin, atd. Představuje maximum, je tedy možné jej v jednotlivých kolech národními prováděcími předpisy dále snížit dle aktuálních potřeb sektoru, cenové situace na trzích a plnění stanovených cílů SP. Maximální částka dotace 30 mil. Kč nemá přímou vazbu na plánovanou jednotkovou částku, která vychází z průměrné platby dotace na projekt a to i vzhledem k různorodosti a široké škále možných podporovaných strojů a technologií. Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci CS 638 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 639 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 33.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.3; R.9 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 33.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u doporučených projektů z 12. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. 12. kolo naznačuje trend, jakým se bude ubírat další podpora v této oblasti, co se týče distribuce dotace mezi jednotlivé velikostní kategorie podniků, výrobní zaměření, atd. Průměrná částka dotace v tomto kole činila 1 475 224 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 56 740 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 640 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 33.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.20 (jednotka: Operace) 0,00 144,00 1 223,00 2 086,00 1 510,00 1 366,00 863,00 7 192,00 CELKEM O.20 (jednotka: Operace) 0,00 144,00 1 223,00 2 086,00 1 510,00 1 366,00 863,00 7 192,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 8 161 921,00 69 376 331,00 118 347 859,00 85 700 173,00 77 538 252,00 48 971 528,00 408 096 064,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 2 856 672,00 24 281 716,00 41 421 751,00 29 995 061,00 27 138 388,00 17 140 035,00 142 833 623,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 0,00 0,00 0,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 0,00 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) 0,00 0,00 Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 CS 641 CS 34.73 - Investice do zpracování zemědělských produktů Kód intervence (členský stát) 34.73 Název intervence Investice do zpracování zemědělských produktů Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.03 Zvýšit efektivitu agrárního zpracovatelského průmyslu Střední Ano P3.02 Posílit vytvoření a rozvoj KDŘ a zlepšit postavení zemědělců a výrobců potravin Střední Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.10 Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence Investice do zpracování zemědělských produktů bude řešit slabé stránky českého potravinářství, kterými jsou hlavně:  nízká produktivita práce a v té souvislosti i nízké mzdy  nízká investiční aktivita a nedostatečné technologické vybavení u některých výrob; nedostatečné zpracovatelské kapacity v některých výrobních oborech (ovoce a zelenina)  produkce výrobků s nižší přidanou hodnotou; neschopnost zajistit kvalitní a stabilní dodávky výrobků a zboží k obchodníkům  nestabilní ekonomický vývoj potravinářských podniků  nízká kapacita využívání lokálních producentsko-spotřebitelských sítí, malé využití poptávky po odpovědné produkci CS 642 CS Intervence se konkrétně zaměřuje na zvyšování efektivity výroby a konkurenceschopnosti malých a středních podniků zpracovávajících zemědělské produkty. Budou podporovány investice do zařízení, která souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a uvedením výrobků na trh, které umožní zpracovatelům využití moderních technologií, přispějí k rozvoji místních trhů a zkrácení dodavatelských řetězců. Konkrétně by měly být podpořeny investice do zařízení pro výrobu potravin a krmiv, pro finální úpravu, balení a označování produktů, do skladování i investice související s uváděním produktů na trh, a to včetně výstavby a rekonstrukcí budov. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty, které budou zaměřeny na zkrácení dodavatelského řetězce v rámci místních trhů, na vybrané druhy komodit, inovativní projekty, nebo projekty zaměřené na zpracování bioprodukce. Podmínky způsobilosti  Projekt se musí týkat potravin (surovin určených pro lidskou spotřebu) nebo krmiv.  Projekt se musí týkat zpracování nebo uvádění na trh zemědělských produktů, přičemž výstupní produkt musí být uveden v Příloze I Smlouvy o fungování EU, v případě výroby krmiv je výstupní produkt navíc omezen na krmiva určená pro hospodářská zvířata– ne však pouze pro přímou spotřebu v podniku žadatele.  Projekt se netýká rybolovu, akvakultury a zpracování jejich produktů.  U projektu vyžadujícího posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou způsobilosti doložení sdělení k podlimitnímu záměru se závěrem, že předložený záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení, závěru zjišťovacího řízení s výrokem, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování nebo souhlasného stanoviska příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Zemědělský podnikatel, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu, které definuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo výrobce krmiv, které definuje zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, kteří splňují definici mikro, malého, nebo středního podniku. V případě vybraných investic, zaměřených zejména na zmírňování změn klimatu, udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, zlepšování životních podmínek zvířat či ekologickou produkci, může být způsobilým příjemcem i velký podnik. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Investice sloužící pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení, značení výrobků, pro skladování výrobků a surovin, investice vedoucí ke zvyšování a monitorování kvality produktů, investice související s uváděním vlastních produktů na trh, dopravní prostředky pro rozvoz potravin a krmiv, investice do zařízení na čištění odpadních vod ve zpracovatelském provozu, náklady spojené s přípravou a realizací projektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant CS 643 CS  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 30 % způsobilých výdajů. Tato míra podpory může být navýšena o 10 % pro mladé začínající zemědělce a o 10 % pro malé podniky. Maximální míra podpory je tak 50 % způsobilých výdajů. Maximální částka dotace činí 30 000 000 Kč. Maximální částka dotace 30 mil. Kč je nastavena jako kompromis mezi potřebou podpory především malých a středních podniků a zachováním dílčí podpory i velkých podniků, které tvoří významnou součást českého agroalimentárního sektoru. Bere v úvahu i určitý předpokládaný počet větších projektů i pro MSP, které jsou ovšem z pohledu konkurenceschopnosti podstatné, například moderní skladovací kapacity umožňující celoroční skladování produkce za řízených podmínek, inovativní technologie v udržitelné produkci potravin, atd. Představuje maximum, je tedy možné jej v jednotlivých kolech národními prováděcími předpisy dále snížit dle aktuálních potřeb sektoru, cenové situace na trzích a plnění stanovených cílů SP. Maximální částka dotace 30 mil. Kč nemá přímou vazbu na plánovanou jednotkovou částku, která vychází z průměrné platby dotace na projekt a to i vzhledem k různorodosti a široké škále možných podporovaných strojů a technologií. Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: CS 644 CS a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 645 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 34.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.10; R.39 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 34.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 1. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Lze předpokládat, že analogicky k těmto kolům, která ještě nebyla ovlivněna pandemií Covid-19, se bude ubírat další podpora v této oblasti, co se týče typu podporovaných podniků, a tudíž projektů. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 2 186 523 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 84 000 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 646 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 34.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 0,00 48,00 405,00 690,00 500,00 452,00 286,00 2 381,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 0,00 48,00 405,00 690,00 500,00 452,00 286,00 2 381,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 4 000 000,00 34 000 000,00 58 000 000,00 42 000 000,00 38 000 000,00 24 000 000,00 200 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 1 400 000,00 11 900 000,00 20 300 000,00 14 700 000,00 13 300 000,00 8 400 000,00 70 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 647 CS 35.73 - Technologické investice v lesním hospodářství Kód intervence (členský stát) 35.73 Název intervence Technologické investice v lesním hospodářství Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.05 Zajistit ekonomickou udržitelnost a životaschopnost lesního hospodářství Velmi vysoká Ano P2.06 Zajistit investiční rozvoj oborů souvisejících s lesním hospodářstvím Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Podpora je zaměřena na technologické investice v rámci lesního hospodářství, které posilují produkční i mimoprodukční funkce lesů, motivují k náhradě stávajících zařízení za technologie šetrnější vůči lesu a zlepšují odezvu lesního hospodářství na výskyt kalamit v lesích. Podpora je dále určena k posílení technologického rozvoje lesních školek, přičemž se zaměřuje především na zlepšování kvality sadebního materiálu lesních dřevin a zajištění dostupnosti sadebního materiálu určeného pro obnovu kalamitních holin. Pro zvýšení diverzifikace příjmů lesních podniků je podpora orientována i na investice do technologií pro základní zpracování dřeva. Záměr A – Investice do technologií pro hospodaření v lese – držitelé lesů Intervence reaguje na nedostačující investiční vybavenost podniků způsobenou dlouhodobou nevyrovnaností příjmů a vygradovanou situací posledních let, kdy vlivem odbytové krize na trhu se dřívím způsobené přetlakem dříví z rozsáhlých kůrovcových kalamitních těžeb dochází k výpadku příjmů u vlastníků lesů, a přitom dále dochází k zvyšování nákladů na četnost těchto těžeb, asanaci napadeného dříví a na rozsah následných pěstebních prací zatížených vysokými nároky způsobené vlivy klimatické změny CS 648 CS na obnovu lesa. Tím se setrvale prohlubuje pokles hospodářského výsledku vlastníků lesů a pokračuje jejich neschopnost dále investovat. Technická vybavenost z hlediska lesnických strojů v sektoru je však vysoce zastaralá, čímž se výrazně snižuje i efektivita jednotlivých výkonů, což prokázal dotazníkový průzkum uskutečněný v roce 2018. Dalším problémem je celková absence efektivních nástrojů pro asanaci kalamitního dříví, které při současném kalamitním stavu vyžaduje další potřebu investice. Cílem této intervence je pomoci vlastníkům lesa modernizovat vybavení tak, aby odpovídalo současnému technickému i technologickému vývoji v daném oboru a racionalizovat spotřebu energie, náročnost na lidskou práci i vliv na životní prostředí. Záměr B – Investice do technologií pro hospodaření v lese – dodavatelé lesnických služeb Podobně jako u vlastníků lesů byla na základě průzkumu shledána tristní investiční vybavenost službových subjektů realizujících svoji činnost v lesním hospodářství. Řada subjektů hospodaří s technologicky, ekologicky, morálně a technicky nevyhovujícím strojním vybavením, což omezuje efektivitu a dále prohlubuje komplikace spojené s rentabilitou odvětví a podniky samy nejsou schopny pokrýt investice do obnovy těchto k hospodaření nezbytných technických nástrojů. Tato intervence má přispět k obnově technologické vybavenosti a tím zvýšit efektivitu a podpořit soběstačnost subjektů nabízejících služby v lesním hospodářství. Z hlediska současné kalamitní situace tato intervence umožní investovat dodavatelům služeb i do nástrojů efektivních v asanaci kůrovcového dříví. Tato intervence zároveň bude naplňovat dílčí cíl Strategie MZe 2030 „Posílit konkurenceschopnost všech zájmových skupin včetně živnostenského podnikání v rámci celého hodnotového řetězce založeného na lesním hospodářství“. Záměr C – Investice do lesních školek U lesních školek, ať už jsou součástí lesních podniků nebo samostatnými podnikatelskými subjekty, panuje víceletá nepříznivá situace nedostatku požadovaných druhů sadebního materiálu některých lesních dřevin. Důvodem je razantní změna v poptávce po jednotlivých dřevinách ze strany vlastníků lesů (v reakci na příčiny kůrovcové kalamity), dlouhá perioda mezi semennými roky některých dřevin, škody klimatického původu v některých letech či nedostatečná personální i technologická vybavenost lesních školek. Z uvedených důvodů lesní školkaři potřebují nahradit zastaralé stroje a technologie, které jsou dle provedených průzkumů vysoce zastaralé a neefektivní a modifikovat pěstební technologie podle změn v poptávce po sadebním materiálu. To vše je vázané na potřebu investovat, kterou má tato intervence podpořit. Záměr D – Investice do základního zpracování dřeva Současné problémy pilařských provozoven s odbytem jejich stěžejní produkce (řeziva) brání využít disponibilní pořez a navýšit tak tedy i odběr pilařské kulatiny z lesního hospodářství, což dále zapříčiňuje přetlak dřevní hmoty na trhu a její nedostatečný odbyt. Tato situace je v budoucnosti řešitelná orientací pilařských provozoven na inovační investice zvyšující přidanou hodnotu či míru finalizace jejich produkce. To by zlepšilo diverzifikaci lesních podniků dosud závislých na prodeji nezpracované dřevní suroviny za jakoukoliv cenu, což je významnou slabou stránkou celého sektoru. Podpora bude omezena pouze na předprůmyslové zpracování dříví, což bude zajištěno uzavřeným výčtem způsobilých výdajů, týkajících se techniky pro skladování dříví, výrobu a finalizaci řeziva a výrobu drobných výrobků ze dřeva (např. obalů). Tato intervence má výrazně pomoci investovat do technologického vybavení, které rozšíří diverzifikaci pilařského zpracování dříví, uleví trhu se dřevem a zvýší přidanou hodnotu celého hodnotového řetězce navazujícího na lesní hospodářství, čímž přispěje k naplnění strategického cíle D2 Strategie MZe 2030 a jeho dílčího cíle „Vytvořit podmínky pro investice do sektoru lesního hospodářství a navazujícího hodnotového řetězce, které povedou k výrobě dřevařských výrobků s vyšší přidanou hodnotou“. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty s vyšší efektivností investice. Podmínky způsobilosti Záměr A) Investice do technologií pro hospodaření v lese – držitelé lesů  technologie, na které je poskytnuta dotace, odpovídají požadavkům stanoveným pro zajištění šetrnosti technologií vůči lesu Záměr B) Investice do technologií pro hospodaření v lese – dodavatelé lesnických služeb  podíl příjmů z oblasti lesnictví a těžby dřeva dosahuje alespoň 85 % z celkových příjmů žadatele CS 649 CS  technologie, na které je poskytnuta dotace, odpovídají požadavkům stanoveným pro zajištění šetrnosti technologií vůči lesu Záměr C) Investice do lesních školek  žadatel je evidován jako držitel licence pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu Záměr D) Investice do základního zpracování dřeva  podíl příjmů z oblasti lesnictví a těžby dřeva a ze základního zpracování dřeva dosahuje alespoň 60 % z celkových příjmů žadatele Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Záměr A) Investice do technologií pro hospodaření v lese – držitelé lesů:  držitelé lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu (včetně státních podniků)  držitelé nestátních lesů hospodařící podle lesní hospodářské osnovy na min. výměře 3 ha Záměr B) Investice do technologií pro hospodaření v lese – dodavatelé lesnických služeb:  podnikatelé poskytující služby v oblasti lesnictví a těžby dřeva (CZ-NACE 02) Záměr C) Investice do lesních školek:  podnikatelé provozující lesní školkařskou činnost (včetně státních podniků) Záměr D) Investice do základního zpracování dřeva:  osoby podnikající v oblasti lesnictví a těžby dřeva (CZ-NACE 02) a zároveň v oblasti základního zpracování dřeva (CZ-NACE 16)  žadatel splňuje definici malého nebo středního podniku, případně je žadatelem obec nebo právnická osoba založená nebo zřízená obcí, dobrovolný svazek obcí, školní lesní podnik vysoké školy, střední lesnická škola nebo učiliště Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Investice do technologií pro hospodaření v lese (vč. případných souvisejících stavebních výdajů a technologií pro výrobu palivového dříví), investice do lesních školek vč. nákupu pozemku do výše 10 % způsobilých výdajů, investice do základního zpracování dřeva v pilařských provozovnách vč. souvisejících stavebních nákladů a vč. nákupu pozemku do výše 10 % způsobilých výdajů. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce Záměr A – Investice do technologií pro hospodaření v lese – držitelé lesů 50 % způsobilých výdajů Záměr B – Investice do technologií pro hospodaření v lese – dodavatelé lesnických služeb CS 650 CS 50 % způsobilých výdajů Záměr C – Investice do lesních školek 50 % způsobilých výdajů Záměr D – Investice do základního zpracování dřeva 50 % způsobilých výdajů Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. V rámci záměru D bude podporováno pouze předprůmyslové zpracování dříví, což bude zajištěno uzavřeným výčtem způsobilých výdajů, které se budou týkat techniky pro skladování dříví, výrobu a finalizaci řeziva a výrobu drobných výrobků ze dřeva (např. obalů). Nebude podporována výroba nábytku, desek na bázi dřeva, dýh, celulózy apod. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt CS 651 CS 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 652 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 35.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 35.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u projektů v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství a 8.6.2 Technické vybavení dřevozpracujících provozoven. Průměrná částka dotace je odhadována na 617 325 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 23 740 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 653 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 35.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 0,00 105,00 369,00 500,00 527,00 421,00 184,00 2 106,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 0,00 105,00 369,00 500,00 527,00 421,00 184,00 2 106,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 2 500 000,00 8 750 000,00 11 875 000,00 12 500 000,00 10 000 000,00 4 375 000,00 50 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 875 000,00 3 062 500,00 4 156 250,00 4 375 000,00 3 500 000,00 1 531 250,00 17 500 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 654 CS 36.73 - Investice do lesnické infrastruktury Kód intervence (členský stát) 36.73 Název intervence Investice do lesnické infrastruktury Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.22. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro investice do infrastruktury Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.07 Doplnit chybějící infrastrukturu lesních podniků Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Záměr A – Investice do lesních cest Intervence reaguje na slabou stránku nevyhovující stav lesnické infrastruktury (nízká hustota, špatný stav). Pro udržení kvality již existující lesní cestní sítě je při obvyklé životnosti lesních cest 20 let potřeba za sedm let (délku jednoho programového období) opravit či rekonstruovat 14 tis. km lesních cest. Při obvyklé ceně opravy či rekonstrukce již existující lesní cesty do 2 mil. Kč/km představuje tato činnost výdaje ve výši 4 mld. Kč ročně, tedy 28 mld. Kč za sedm let. Z důvodu nedostatku finančních prostředků vynakládají vlastníci lesů na údržbu, opravy a rekonstrukce lesních cest průměrně 840 Kč/ha lesa (údaj za rok 2019), tedy 2,24 mld. Kč ročně (60 % objemu nutných výdajů na opravy a rekonstrukce). K důležitým doplněním celého kontextu patří i skutečnost, že většina lesních cest byla při projektování a výstavbě dimenzována na lehčí odvozní soupravy a menší tonáže na nápravu, než jakým čelí při současném provozním zatížení při zajišťování odvozu dříví z rozsáhlých kalamitních těžeb. Tato skutečnost má také zásadní vliv na výraznější opotřebení lesních cest v současnosti, do kterých bude nutno investovat. Z hlediska obecné ekonomické destabilizace sektoru, budou takto vysoké investiční nároky z vlastních zdrojů pro vlastníky lesů naprosto nerealizovatelné. Intervence tedy bude směřovat na investice do výstavby nových lesních cest a rekonstrukci stávajících lesních cest. Záměr B – Stavební investice do skladů dříví CS 655 CS Mezi identifikované slabé stránky sektoru patří nedostatečná kapacita pro skladování dříví, která se s ohledem na probíhající kůrovcovou kalamitu dále podepisuje na krizi s odbytem dříví, což značně komplikuje ekonomickou situaci celého lesního hospodářství. Současné kapacity, které jsou evidovány v rámci Katalogu ploch vhodných pro skladování dříví vydaného v roce 2018, dosahují stavu 66 ha, což při průměrné skladovací kapacitě 10 000 m 3 dříví na 1 ha v současnosti odpovídá možnosti uložení přibližně 660 000 m 3 dříví. Samozřejmostí je zde včasná a účinná asanace takto uskladněného dříví tak, aby se zabránilo šíření kalamitních škůdců. V roce 2017 byl objem evidovaného vytěženého kůrovcového dříví 5,3 mil. m 3 a v roce 2018 činil 11,9 mil. m 3 kůrovcového dříví s tím, že objem neevidovaného a nezpracovaného dříví za rok 2018 se odhaduje kolem 6 mil. m 3 . K dalšímu zhoršení situace došlo v roce 2019, kdy objem evidovaného vytěženého kůrovcového dříví činil 30,0 mil. m 3 a objem neevidovaného a nezpracovaného dříví se odhaduje kolem 6 mil. m 3 . Při takto předpokládaných objemech kůrovcového dříví vzniká potřeba zvýšit funkční skladovací kapacity rovněž alespoň o polovinu současného stavu. Intervence má za současné nedostatečné investiční vybavenosti lesních podniků přispět k realizaci potřeby investovat do výstavby těchto ploch, což by mělo uvolnit přetlaku dřevní hmoty na trhu a přispět k alespoň částečnému řetězovému zlepšení ekonomiky celého sektoru. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty více přispívající ke zlepšení kvality a hustoty lesní cestní sítě. Podmínky způsobilosti: Oba záměry  Na projekt je vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, jehož součástí je i posouzení vlivu projektu na odtokové poměry, erozní jevy a předměty ochrany přírody. Záměr A) Investice do lesních cest  Realizací projektu nedojde k navýšení hustoty lesní cestní sítě na lesním majetku žadatele nad její optimální úroveň. Záměr B) Stavební investice do skladů dříví  Pokud je žadatelem podnikatel poskytující služby v oblasti lesnictví a těžby dřeva (CZ-NACE 02), jeho podíl příjmů z oblasti lesnictví a těžby dřeva a ze základního zpracování dřeva dosahuje alespoň 60 % z celkových příjmů žadatele. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci Záměr A) Investice do lesních cest:  držitelé lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu  držitelé lesů hospodařící podle lesní hospodářské osnovy na min. výměře 3 ha Záměr B) Stavební investice do skladů dříví:  držitelé lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu  držitelé lesů hospodařící podle lesní hospodářské osnovy na min. výměře 3 ha  podnikatelé poskytující služby v oblasti lesnictví a těžby dřeva (CZ-NACE 02) Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Investice do výstavby nových lesních cest a rekonstrukcí stávajících lesních cest, stavební investice do skladů dříví, projekční a průzkumné práce a inženýrská činnost během realizace projektu, nákup pozemku (do výše 10 % celkových způsobilých výdajů). 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle CS 656 CS PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce Záměr A – Investice do lesních cest 80 % způsobilých výdajů Záměr B – Stavební investice do skladů dříví 50 % způsobilých výdajů Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: CS 657 CS a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 658 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 36.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 36.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 1. – 6. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 4.3.2 Lesnická infrastruktura (další kola příjmu žádostí ještě v době přípravy SP SZP nebyla uzavřena), přičemž lze předpokládat, že další podpora do lesnické infrastruktury se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 2 622 121 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 100 000 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 659 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 36.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 100 000,00 100 000,00 100 000,00 100 000,00 100 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.22 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 128,00 224,00 176,00 160,00 112,00 800,00 CELKEM O.22 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 128,00 224,00 176,00 160,00 112,00 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 12 800 000,00 22 400 000,00 17 600 000,00 16 000 000,00 11 200 000,00 80 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 4 480 000,00 7 840 000,00 6 160 000,00 5 600 000,00 3 920 000,00 28 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 660 CS 37.73 - Technologie snižující emise GHG a NH3 Kód intervence (členský stát) 37.73 Název intervence Technologie snižující emise GHG a NH3 Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.20. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.16 Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo výrobě biomateriálů R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje R.3 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na digitální zemědělské technologie prostřednictvím SZP R.9 Podíl zemědělců čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Cílem intervence je podpořit technologické investice v zemědělských podnicích, které jsou nad rámec požadavků stanovených evropskými či národními právními předpisy a povedou k redukci emisí GHG a NH3 z rostlinné i živočišné výroby. Naplňováním specifického cíle d) zároveň intervence přispěje k cíli e) a obecnému cíli zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. CS 661 CS Intervence reaguje na cíle ČR snížit celkové emise skleníkových plynů v souladu s nařízením EP a Rady (EU) 2018/842 a emise amoniaku v souladu se Směrnicí EP a Rady (EU) 2016/2284 a v souladu s Vnitrostátním plánem ČR v oblasti energetiky a klimatu a Politikou ochrany klimatu v ČR. Intervence má vazbu i na Národní program snižování emisí České republiky v platném znění. Intervence navazuje rovněž na povinnost dodržovat nitrátovou směrnici (Směrnice Rady 91/676/EHS), která je uplatněna v § 33 vodního zákona č. 254/2001 Sb., jehož prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů a všechny navazující předpisy. Intervence je zacílena na slabé stránky snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství jako jsou nedostatečná technická vybavenost pro variabilní aplikace hnojiv, neochota zemědělců snižovat dávky dusíkatých hnojiv nebo přecházet na bezorebné technologie a nedostatečně rozvinuté technologie precizního zemědělství. Na základě potřeby snížit emise GHG ze zemědělství vyplývající ze SWOT analýzy budou za účelem implementace technologií snižujících emise GHG a NH3 v rostlinné výrobě podporovány technologie přesného dávkování „N“ a precizního zemědělství a technologie aplikace organických a statkových hnojiv přímo do půdy. Podpora zavádění technologií snižujících emise GHG a NH3 v rostlinné výrobě přispěje k ochraně životního prostředí a snižování emisí ze zemědělství zvýšením efektivity využití dusíku v zemědělské výrobě a snížením celkových dávek dusíku aplikovaných především ve formě minerálních hnojiv. Technologie pro snížení hloubky a intenzity zpracování půdy přispějí k omezení emisí CO2 do atmosféry. Intervence rovněž navazuje na požadavek splnění emisních limitů pro NH3, uvedených v „prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2017/302 ze dne 15. února 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (oznámeno pod číslem C(2017) 688)“ a přispěje tak ke snížení emisí NH3 z ustájení zvířat i z následného uskladnění kejdy a hnoje. Zavedení řady z těchto opatření bude mít pozitivní vliv i na snížení emisí GHG. Intervence rovněž navazuje na slabé stránky snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství jako jsou nedostatečně vybavené stáje pro úpravu mikroklimatu ve vztahu k zvyšujícím se vnějším teplotám a nedostatečně zabezpečené stáje a úložiště kejdy nebo trusu proti úniku GHG a NH3. Podporovány budou technologie zlepšující mikroklima stájí a technologie snižující emise GHG a NH3 z živočišné výroby. Součástí intervence bude rovněž podpora zemědělských bioplynových stanic na zastřešení koncových skladů digestátu, čímž dojde ke zvýšení reakčního objemu, a dále podpora instalace akumulace bioplynu. Realizací těchto prvků dojde ke snížení emisí GHG a NH3, a navíc ke zvýšení výroby bioplynu o 10 - 20 %. Konkrétní popis podporovaných investic ve vztahu k požadavkům stanovených evropskými či národními právními předpisy, které představují tzv. “baseline” (podporovány budou investice jdoucí nad rámec této baseline). CS 662 CS CS 663 CS [1] https://www.novyepis.cz/vestniky/69712 [2] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017D0302&from=CS V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty, které komplexněji přispívají k redukci emisí v rámci zemědělského podniku. Podmínky způsobilosti  Projekt se týká technologií přesného dávkování N a precizního zemědělství, technologií aplikace organických a statkových hnojiv přímo do půdy nebo technologií přímého setí do rostlinných zbytků, pořízení technologií zlepšujících mikroklima stájí, nebo technologií snižujících emise GHG a NH3 v živočišné výrobě včetně skladování trusu, kejdy a hnoje (např. pračky vzduchu, robotická zařízení pro odkliz hnoje a kejdy, zakrytí jímek na kejdu a úložišť hnoje, apod.). U projektu vyžadujícího posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou způsobilosti doložení sdělení k podlimitnímu záměru se závěrem, že předložený záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení, závěru zjišťovacího řízení s výrokem, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování nebo souhlasného stanoviska příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Zemědělský podnikatel, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Technologie přesného dávkování N a precizního zemědělství, technologie aplikace organických a statkových hnojiv přímo do půdy, technologie přímého setí do rostlinných zbytků, technologie zlepšující mikroklima stájí, technologie snižující emise GHG a NH3 v živočišné výrobě včetně skladování trusu, https://www.novyepis.cz/vestniky/69712 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017D0302&from=CS CS 664 CS kejdy a hnoje (např. pračky vzduchu, robotická zařízení pro odkliz hnoje a kejdy, zakrytí jímek na kejdu a úložišť hnoje, apod.), zastřešení koncových skladů digestátu u zemědělských bioplynových stanic, a tím zvýšení reakčního objemu, instalace pro akumulace bioplynu, náklady spojené s přípravou a realizací projektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 50 % způsobilých výdajů pro investice do rostlinné výroby a pro investice týkající se zemědělských bioplynových stanic 60 % způsobilých výdajů pro investice do živočišné výroby Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) CS 665 CS Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 666 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 37.73.01 - dotace na projekt – rostlinná výroba Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.16; R.26; R.3; R.9 Ne 37.73.02 - dotace na projekt – živočišná výroba Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.16; R.26; R.3; R.9 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 37.73.01 - dotace na projekt – rostlinná výroba Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u projektů v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, které byly zaměřeny na snižování emisí a precizní zemědělství s tím, že se jednotkové částky budou lišit v závislosti na zaměření projektu – na rostlinnou a živočišnou výrobu. Rostlinná výroba: Průměrná částka dotace je odhadována na 189 860 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 7 300 EUR. 37.73.02 - dotace na projekt – živočišná výroba Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u projektů v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, které byly zaměřeny na snižování emisí a precizní zemědělství s tím, že se jednotkové částky budou lišit v závislosti na zaměření projektu – na rostlinnou a živočišnou výrobu. Živočišná výroba: Průměrná částka dotace je odhadována na 843 957 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 32 500 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 667 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 37.73.01 - dotace na projekt – rostlinná výroba (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 7 300,00 7 300,00 7 300,00 7 300,00 7 300,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.20 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 438,00 767,00 603,00 548,00 384,00 2 740,00 37.73.02 - dotace na projekt – živočišná výroba (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 32 500,00 32 500,00 32 500,00 32 500,00 32 500,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.20 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 295,00 517,00 406,00 369,00 258,00 1 845,00 CELKEM O.20 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 733,00 1 284,00 1 009,00 917,00 642,00 4 585,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 12 800 000,00 22 400 000,00 17 600 000,00 16 000 000,00 11 200 000,00 80 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 4 480 000,00 7 840 000,00 6 160 000,00 5 600 000,00 3 920 000,00 28 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 668 CS 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch Kód intervence (členský stát) 38.73 Název intervence Investice do obnovy kalamitních ploch Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.04 Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu Velmi vysoká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Tato intervence reaguje na jeden z prioritních problémů, který byl stanoven v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Jedná se o sníženou odolnost a zhoršený zdravotní stav lesních ekosystémů s kalamitním výskytem biotických činitelů, ale také abiotických vlivů (sucho, bořivý vítr apod.), přičemž obnova porostů po kalamitách v rámci této intervence přispěje k vyšší odolnosti a lepšímu zdravotnímu stavu lesních ekosystémů. Intervence řeší potřebu zajištění obnovy, péče a výchovy lesních porostů v souvislosti s následky kalamitních situací na území České republiky, kdy vznikly rozsáhlé plochy, na kterých je nutné zajistit obnovu lesních porostů. Intervence reaguje na hrozbu, kdy v důsledku klimatické změny dochází k výskytu bořivých větrů, nárůstu holin, častějším výkyvům teplot aj., což má nepředvídatelné dopady nejen na lesní porosty, ale celkově na životní prostředí. Podpora se vztahuje na odstraňování kalamitami poškozených lesních porostů včetně přípravy ploch po kalamitních těžbách před zalesněním, umělou obnovu sadbou a síjí na plochách po kalamitách, ochranu porostů v rámci realizace projektu. CS 669 CS Při obnově lesa je uplatňována vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, která zajišťuje na jednotlivých lokalitách vhodnou druhovou skladbou v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku klimatické změny. Intervence rovněž reaguje na Novou strategii EU pro oblast lesnictví do roku 2030, která má přispět zejména k dosažení cíle EU týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů. V rámci intervence dojde k obnově lesních porostů, které povedou k pohlcování emisí skleníkových plynů a tím přispějí k této strategii. Ve strategii je také stanovena priorita „Ochrana, obnova a zvětšování lesů EU za účelem boje proti změně klimatu, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů“, kde je kladen důraz na zajištění obnovy lesů a posíleného udržitelného obhospodařování lesů v zájmu adaptace na změnu klimatu a odolnosti lesů, k čemuž intervence přispívá. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastník, nájemce, pachtýř nebo vypůjčitel lesních pozemků.  Sdružení s právní subjektivitou a spolek vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů lesních pozemků. Podmínky způsobilosti:  Projekt lze realizovat na lesních pozemcích na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy.  Při realizaci projektu bude podmínkou vysazení doporučeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin.  Při realizaci projektu v oblastech s ochranou tetřevovitých bude v případě realizace drátěné oplocenky požadováno jejich zvýraznění. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 100 % způsobilých nákladů. Dodatečné vysvětlení 100 % výdajů je poskytováno v souladu s článkem 93 bod 2, písm. d) nařízení (EU) 2021/2115. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory: CS 670 CS  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 8 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 8 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. K Žádosti o dotaci je žadatel povinen doložit podklady pro posouzení kalamitní situace na lesním majetku, které potvrzují, že k dané kalamitě skutečně došlo. Žadatel doloží standardizované stanovisko Lesní ochranné služby (LOS) potvrzující kalamitní rozsah způsobený abiotickými vlivy nebo biotickými činiteli nejméně na 20 % celkového lesního potenciálu, což je více než 30 % průměrné produkce v předcházejícím tříletém období. Podpora je poskytována jako příspěvek na vynaložené způsobilé výdaje, a to ve výši 100 % způsobilých výdajů. Platba nevyžaduje ani nespecifikuje typ ani množství budoucí produkce. Platby provedené během katastrofy nepřekračují úroveň požadovanou k zabránění nebo zmírnění další ztráty. Žadatel nemůže v průběhu celé lhůty vázanosti projektu na účel (5 let) nárokovat dotace od krajských úřadů na stejný předmět dotace. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 671 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 38.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18; R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 38.73.01 - Dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 2. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách (další kola příjmu žádostí ještě v době přípravy SP SZP nebyla uzavřena), přičemž lze předpokládat, že další podpora do kalamitních ploch se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 1 569 501,19 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26,5 se jedná o 59 226,46 EUR. Maximální plánovaná částka je odhadována na 1 509 434 EUR – jedná se o částku vycházející z maximální částky dotace 40 000 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. Minimální plánovaná jednotková částka je odhadována na 2 830 EUR - jedná se o částku vycházející z minimální částky dotace 75 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno dolu. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 672 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 38.73.01 - Dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 59 226,46 59 226,46 59 226,46 59 226,46 59 226,46 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 59,00 59,00 59,00 59,00 59,00 295,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 59,00 59,00 59,00 59,00 59,00 295,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 17 471 805,20 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 6 115 131,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 673 CS 39.73 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin Kód intervence (členský stát) 39.73 Název intervence Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.04 Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu Velmi vysoká Částečně 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. V rámci Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 byl jako jeden z prioritních problémů stanoven zvýšený početní stav zejména spárkaté zvěře, který zásadním způsobem ovlivňuje obnovu lesních porostů, na což tato intervence nepřímo reaguje. Tato intervence reaguje na potřebu ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, které chrání lesní půdy/porosty před postupnou degradací, špatnou odolností proti povětrnostním vlivům či proti náchylnosti ke kalamitám způsobeným škůdci. V následujících letech se předpokládá pokračování trendu vyššího výskytu extrémních klimatických událostí, tedy i dlouhodobé výkyvy povětrnostních podmínek v souvislosti s probíhající změnou klimatu (MŽP, 2019). Vhodnou strategií je postupné budování druhově, věkově i strukturně bohatých lesních porostů, které jsou schopny odolávat různým typům stresových faktorů. K tomuto cíli vede kromě vhodné volby cílových dřevin také využívání širokého spektra melioračních a zpevňujících dřevin včetně rozumného zastoupení introdukovaných a zdomácnělých druhů dřevin (Kacálek et al. 2017) dále pak vhodná volba hospodářských postupů. Tyto dřeviny je však nutné chránit formou oplocenek, jelikož jsou součástí přirozené potravy zvěře. Mohou tak vznikat v určitých lokalitách škody na lesních porostech a ovlivňovat pestrost lesních ekosystémů. Podpora oplocování bude zcela nezbytnou součástí vysazovaných kultur. Oplocování zejména melioračních dřevin je dalším výdajem CS 674 CS vlastníka lesa, bez kterého však na řadě míst není tento nově obnovený porost schopen přežít, na což tato intervence reaguje. Podpora se vztahuje na úhradu nákladů na pořízení a instalaci hromadné mechanické ochrany (oplocenek) melioračních a zpevňujících dřevin, které byly vysazené v souladu s projektem obnovy. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastník, nájemce, pachtýř nebo vypůjčitel lesních pozemků, sdružení s právní subjektivitou a spolek vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů lesních pozemků. Podmínky způsobilosti:  Projekt lze realizovat na lesních pozemcích na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy.  Podpora se vztahuje pouze na hromadnou mechanickou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin vysazených v souladu s projektem obnovy.  Při realizaci projektu v oblastech s ochranou tetřevovitých bude v případě realizace drátěné oplocenky požadováno jejich zvýraznění. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 100 % způsobilých nákladů. Dodatečné vysvětlení 100 % výdajů je poskytováno v souladu s článkem 93 bod 2, písm. d) nařízení (EU) 2021/2115. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence CS 675 CS Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence reaguje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, kde byl jako jeden z prioritních problémů stanoven zvýšený početní stav zejména spárkaté zvěře, který zásadním způsobem ovlivňuje obnovu lesních porostů. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku po základním období. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází, a to na jakoukoli produkci prováděnou v kterémkoli roce po základním období. Platba je poskytnuta po podání Žádosti o platbu, tedy v době, kdy je projekt již fyzicky ukončen. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět, kromě požadavku, aby nevyráběli konkrétní produkt. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 676 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 39.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18; R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 39.73.01 - Dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 2. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.5.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin (další kola příjmu žádostí ještě v době přípravy SP SZP nebyla uzavřena), přičemž lze předpokládat, že další podpora do oplocení melioračních a zpevňujících dřevin se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 236 476 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26,5 se jedná o 8 924 EUR, zaokrouhleno nahoru. Maximální plánovaná částka je odhadována na 37 736 EUR – jedná se o částku vycházející z maximální částky dotace 1 000 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. Minimální plánovaná jednotková částka je odhadována na 755 EUR - jedná se o částku vycházející z minimální částky dotace 20 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 677 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 39.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 8 924,00 8 924,00 8 924,00 8 924,00 8 924,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 90,00 91,00 91,00 91,00 91,00 454,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 90,00 91,00 91,00 91,00 91,00 454,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 808 514,40 808 514,40 808 514,40 808 514,40 808 514,40 4 042 572,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 282 980,04 282 980,04 282 980,04 282 980,04 282 980,04 1 414 900,20 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 678 CS 40.73 - Vodohospodářská opatření v lesích Kód intervence (členský stát) 40.73 Název intervence Vodohospodářská opatření v lesích Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.05 Zlepšit vodoochranné funkce lesních porostů Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Podpora má v reakci na projevy klimatické změny zajistit realizaci protierozních a protipovodňových opatření v lesích, zároveň má urychlit odstraňování povodňových škod vzniklých v lesích. Podporovány jsou projekty malého charakteru, které zvýší retenci vody v krajině, zpomalí odtok vody, sníží odnos splavenin nebo budou mít protierozní funkci. Podpora se vztahuje na projekty odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích nebo jejich částech, které se nacházejí v rámci PUPFL a v jejich povodích, projekty výstavby a rekonstrukce objektů hrazení bystřin, hrazení a stabilizace strží a svážných území, preventivní protipovodňová opatření na malých vodních tocích a v jejich povodích, např. výstavby a rekonstrukce a obnovy funkce suchých nádrží, stabilizace koryta a zabezpečení břehů vodního toku, projekční a průzkumné práce a inženýrská činnost během realizace projektu, maximálně však do výše 20 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastník, nájemce, pachtýř nebo vypůjčitel PUPFL nebo vodního toku, popř. jeho části nebo vodního útvaru, který se nachází v rámci PUPFL. CS 679 CS  Sdružení s právní subjektivitou a spolek vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů PUPFL nebo vodního toku, popř. jeho části nebo vodního útvaru, který se nachází v rámci PUPFL.  Určený správce drobného vodního toku v rámci PUPFL. Podmínky způsobilosti:  Projekt lze realizovat na PUPFL na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy nebo vodních tocích, popř. jejich částech a vodních útvarech, které se nacházejí v rámci PUPFL.  U podpory zaměřené na odstraňování povodňových škod žadatel doloží potvrzení vodoprávního úřadu o výskytu povodně v místě realizace projektu, které nesmí být starší 3 let od data podání Žádosti o dotaci.  Dále v rámci podpory zaměřené na odstraňování povodňových škod žadatel doloží standardizované stanovisko Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ÚHÚL“) potvrzující skutečnost, že povodňová situace zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu. Předmětem posuzovaní povodňových škod budou vodní toky a příčné a podélné objekty na nich, strže a sesuvy.  Žadatel doloží souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“).  Projekt je v souladu s technickými požadavky stanovenými právními předpisy i technickými normami.  Projekt je vypracován osobou autorizovanou v příslušném oboru. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 100 % způsobilých nákladů. Dodatečné vysvětlení 100 % výdajů je poskytováno v souladu s článkem 93 bod 2, písm. d) nařízení (EU) 2021/2115. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování: CS 680 CS  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence reaguje na Strategii ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřením v České republice, kdy v reakci na projevy klimatické změny zajistí realizaci protierozních a protipovodňových opatření v lesích, zároveň má urychlit odstraňování povodňových škod vzniklých v lesích. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku po základním období. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází, a to na jakoukoli produkci prováděnou v kterémkoli roce po základním období. Platba je poskytnuta po podání Žádosti o platbu, tedy v době, kdy je projekt již fyzicky ukončen. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět, kromě požadavku, aby nevyráběli konkrétní produkt. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 681 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 40.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18; R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 40.73.01 - Dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 2. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích a operace 8.4.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi přičemž lze předpokládat, že další podpora do vodohospodářských opatření se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 2 900 252 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26,5 se jedná o 109 444 EUR, zaokrouhleno nahoru. Maximální plánovaná částka je odhadována na 301 887 EUR – jedná se o částku vycházející z maximální částky dotace 8 000 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. Minimální plánovaná jednotková částka je odhadována na 3 774 EUR - jedná se o částku vycházející z minimální částky dotace 100 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 682 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 40.73.01 - Dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 109 444,00 109 444,00 109 444,00 109 444,00 109 444,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 11,00 11,00 12,00 12,00 12,00 58,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 11,00 11,00 12,00 12,00 12,00 58,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 6 238 308,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 436 681,56 436 681,56 436 681,56 436 681,56 436 681,56 2 183 407,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 683 CS 41.73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu Kód intervence (členský stát) 41.73 Název intervence Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.21. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.17 Plocha, na niž se vztahuje podpora na zalesňování a obnovu agrolesnických systémů, včetně příslušného členění R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence řeší potřebu zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně, kde SWOT identifikovala jako slabou stránku vysokou míru degradovaných a utužených půd s následnou ztrátou retenčního potenciálu. Zalesnění přispěje k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Zalesňování také přispěje účinnějším pohlcováním GHG ke snížení emisí a ke zvýšení sekvestrace uhlíku do půdy, čímž cílí na identifikovanou potřebu snížit emise GHG a zvýšit sekvestraci uhlíku do půdy. Je tak jedním z nástrojů „uhlíkového zemědělství“ a mimo to reflektuje Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (2.2.4. Zvýšení rozlohy lesů a zlepšení jejich zdraví a odolnosti). Intervence se zaměřuje na zalesnění zemědělské půdy. Podpora je zacílena na vymezenou zemědělskou půdu v LPIS, která je definována jako vhodná k zalesnění a způsobilá pro přímou platbu oddělenou od produkce, resp. SAPS (BISS). CS 684 CS Založení porostu lze realizovat na vymezené zemědělské půdě vhodné pro zalesnění, dle BPEJ a na základě typologie zalesňovaných půd v souladu s národními právními předpisy. Typologie je stanovována na základě trvalých ekologických podmínek, tzn., hodnocení trvalých znaků prostředí (světlo, teplo, vodní režim a půdní chemismus) a také rekonstrukce přirozeného složení rostlinného společenstva a je nezbytná při zalesňování nelesní půdy pro stanovení vhodné druhové skladby nového lesního porostu. Tato vymezená vrstva byla konzultována také s Ministerstvem životního prostředí. Zalesnění bude provedeno podle projektu zalesnění stanovištně vhodnými druhy dřevin. Vrstva vhodná pro zalesnění bude pro nové období rozšířena vlivem doplnění některých nových atributů, jako např. extrémní zrnitost půdy (lehké a těžké), návaznost zemědělského pozemku na stávající lesní pozemky, i zohlednění míst, která by bylo vhodné zalesnit z pohledu ochrany vod (ochranné pásmo vodních zdrojů, ochranné pásmo minerálních vod aj.), mimoprodukčních funkcí půdy (retenční, infiltrační) a dalších degradačních faktorů (utužení půd, acidifikace). Projekt zalesnění je podmíněn schválením odborného lesního hospodáře a příslušného orgánu ochrany přírody. Tento projekt obsahuje výčet stanovených druhů dřevin a jejich počtů s ohledem na stanoviště výsadby, stanovený počet melioračních a zpevňujících dřevin, metody výsadby a ochrany porostu. Na základě vyhlášky 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů je stanoven výběr druhové skladby dřevin respektující měnící se přírodní podmínky dané klimatickou změnou, resp. biotické, půdní a hydrologické podmínky příslušné oblasti. K projektu se v rámci schvalování převodu zemědělského pozemku, který žadatel hodlá zalesnit, do pozemku určeného k plnění funkcí lesa, vyjadřují místně příslušné orgány státní správy dle národních právních předpisů, a to s ohledem na potřebu odolnosti porostu vůči změně klimatu, a k biotickým, půdním a hydrologickým podmínkám dané oblasti. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci, pachtýři a vypůjčitelé půdy a jejich sdružení a spolky.  V případě státní půdy může být podpora poskytnuta pouze tehdy, hospodaří-li na ní soukromý subjekt nebo obec. Podmínky způsobilosti:  Zalesnění lze realizovat na vymezené zemědělské půdě na území České republiky s výjimkou území hlavního města Prahy  Minimální výměra zalesňované zemědělské půdy je 0,5 ha, nejde-li o plochu navazující na stávající PUPFL  Zalesnění bude provedeno podle projektu stanovištně vhodnými druhy dřevin na základě typologie zalesňovaných půd v souladu s národními právními předpisy  Projekt na zalesnění je podmíněn schválením odborného lesního hospodáře a schválením příslušného orgánu ochrany přírody  Pozemek, který žadatel hodlá zalesnit na vymezeném území vhodném k zalesnění, musí být před zalesněním evidován v LPIS  Pozemek, který žadatel hodlá zalesnit, musí být rozhodnutím dle národních právních předpisů převeden do PUPFL  Žadatel na porostních skupinách, na které žádá o podporu, hospodaří podle platného lesního hospodářského plánu, nebo podle platné lesní hospodářské osnovy, které má uložené v digitální formě v datovém skladu (IDC) ÚHÚL v souladu s informačním standardem lesního hospodářství pro plány a osnovy; tyto dokumenty mimo jiné zajišťují udržitelné obhospodařování lesů podle ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v roce 1993; podmínka bude do doby vytvoření nového LHP nebo LHO zajištěna projektem zalesnění  Žadatel se zavazuje plnit podmínky opatření po dobu závazku Minimální počet dřevin na hektar bude stanoven národním právním předpisem CS 685 CS Podporu nelze poskytnout na výsadbu rychle rostoucích dřevin, výmladkových plantáží a vánočních stromků. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení čl. 83(1)(b) a 83(2)(a)(i) Rozsah podpory na úrovni příjemce Platba je poskytnuta k realizaci investice – založení lesního porostu. Náklady na založení lesního porostu na zemědělské půdě Založení lesního porostu je poskytováno ve formě zjednodušených nákladů.  Jedle, borovice, buk, dub, lípa, douglaska – 3 879 EUR/ha  Ostatní dřeviny – 2 923 EUR/ha Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno CS 686 CS Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence přispívá k naplňování Strategického rámce Česká republika 2030 (klíčová oblast 3 - Odolné ekosystémy) a současně reaguje na Strategii resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030, která předpokládá další nárůst rozlohy lesních pozemků do roku 2030. Lesní plochy zlepšují celkovou ekologickou stabilitu území. Výše platby nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku období, platba je určena na založení lesního porostu v prvním roce závazku. Výše platby není vázána na výši cen domácích či mezinárodních, ani z nich nevychází. Platba je poskytnuta k realizaci investice – založení lesního porostu. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 687 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 41.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.17; R.18; R.26 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 41.73.01 - Dotace na projekt Podpora je poskytována formou zjednodušených nákladů. Platba je stanovena na základě standardizovaných nákladů na založení porostu (např. sazenice, práce…) v rozlišení na dvě skupiny dřeviny. A to jedle, borovice, buk, dub, lípa a douglaska v jedné skupině a v druhé skupině ostatní dřeviny. Plánovaná jednotková částka byla stanovena jako průměrná výše dotace na hektar. Pro její stanovení se vycházelo z dílčích sazeb dotace pro obě skupiny dřevin a očekávaného rozsahu těchto skupin dřevin. Očekávaný rozsah byl stanoven na základě analýzy zkušeností v programovém období 2014–2020. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 688 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 41.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 611,32 3 611,32 3 611,32 3 611,32 3 611,32 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.21 (jednotka: Operace) 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 250,00 CELKEM O.21 (jednotka: Operace) 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 250,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 180 566,00 180 566,00 180 566,00 180 566,00 180 566,00 902 830,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 63 198,10 63 198,10 63 198,10 63 198,10 63 198,10 315 990,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 689 CS 42.73 - Založení agrolesnického systému Kód intervence (členský stát) 42.73 Název intervence Založení agrolesnického systému Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.21. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované v zemědělském podniku Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO4 Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podporovat udržitelnou energetiku 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P4.01 Zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně Vysoká Ano P4.02 Snížit emise GHG a amoniaku ze zemědělství Střední Ano P4.06 Zabezpečit a zlepšit poutání a ukládání uhlíku do půdy Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.17 Plocha, na niž se vztahuje podpora na zalesňování a obnovu agrolesnických systémů, včetně příslušného členění R.26 Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu produktivních a neproduktivních investic v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence vychází z cílů EU v SZP a nařízení (EU) 2021/2115 a je v souladu se Strategií MZe 2030, jejímž participačním dokumentem je také Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Jednou z priorit je podpora udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a obnova úrodné, funkční a estetické krajiny. Intervence je v plně souladu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitost do roku 2030, která apeluje na zvýšení zavádění opatření na podporu agrolesnictví v rámci rozvoje venkova (2.2.2. Návrat přírody na zemědělskou půdu). Touto intervencí bude podporováno založení 2 typů agrolesnických systémů, a to silvoorebných a silvopastevních. Jedná se o systémy obhospodařování půdy, v rámci kterých je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování dřevin a k zemědělské činnosti (silvoorebné) nebo pastvě (silvopastevní) bez záměru převodu pozemku na lesní porost. CS 690 CS V rámci agrolesnických systémů je možná liniová výsadba na orné půdě u silvoorebných systémů a roztroušená, popř. liniová výsadba na pastvinách u silvopastevních systémů. V rámci silvopastevních systémů je možná i výsadba skupiny dřevin, která v budoucnu poskytne úkryt pasoucím se hospodářským zvířatům před extrémním horkem nebo v případě špatného počasí. Dřeviny v agrolesnických systémech plní významné ekosystémové služby a mimoprodukční funkce jako je zejména ochlazování krajiny a aktivní působení proti změně klimatu. Tyto systémy mají velmi příznivé environmentální benefity v porovnání se standardním zemědělstvím. Mezi nejvýznamnější patří jejich protierozní funkce, příznivější bilance živin (omezují potřebu hnojení), zvýšení biodiverzity (nadzemní i půdní), snižování vyplavování dusičnanů do vod a ukládání uhlíku v půdě. Dále fungují účinně jako ochrana vod (vyrovnávají vodní bilanci v krajině, upravují chemismus a filtraci vody). V neposlední řadě pak výrazně přispívají k tlumení klimatických extrémů a jejich dopadů na zemědělský systém (extrémní teploty a sucha, přívalové deště). Intervence tak řeší potřebu zvýšit odolnost zemědělství ke klimatické změně, kde SWOT identifikovala jako slabou stránku vysokou míru degradovaných a utužených půd s následnou ztrátou retenčního potenciálu. Agrolesnictví přispěje k omezení vodní eroze a dalších degradačních faktorů zajištěním vegetačního pokryvu a rozčleněním velkých půdních bloků. Agrolesnictví také přispěje účinnějším pohlcováním CO2 ke snížení emisí a k zvýšení sekvestrace uhlíku do půdy, čímž cílí na identifikovanou potřebu snížit emise GHG a zvýšit sekvestraci uhlíku do půdy. Potenciálem pro pohlcování uhlíku je agrolesnictví jedním z nástrojů uhlíkového zemědělství. Intervence bude realizována jako investice na založení vybraného agrolesnického systému. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Příjemcem jsou uživatelé půdy evidované v LPIS, kteří se dobrovolně zaváží k provádění podmínek v rámci závazku. Podmínky způsobilosti:  Založení agrolesnického systému lze realizovat na zemědělské půdě na území České republiky s výjimkou území hlavního města Prahy.  Agrolesnický systém lze založit na DPB evidovaném v LPIS s druhem zemědělské kultury standardní orná půda (R) travní porost na orné půdě (G) nebo trvalý travní porost (T). Po založení agrolesnického systému nedochází ke změně kultury.  Ve specifických případech v oblastech Natura 2000 bude požadováno potvrzení orgánu ochrany přírody.  Minimální výměra pro založení agrolesnických systémů je 0,5 ha.  Při výsadbě v prvním roce závazku bude použito 100 kusů dřevin na hektar.  Volba dřevin, typ sadby a designu výsadby budou provedeny podle projektu.  Výsadba pouze dle schváleného seznamu dřevin pro toto opatření, v případě nepůvodních druhů ze seznamu platí povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody.  Při výsadbě je použito více než 50 % lesních dřevin, žádný z použitých druhů dřevin nesmí být ve výsadbě zastoupen více než 40 %.  Liniová výsadba ve schválené šířce pásů stromů a sponu.  U silvopastevního systému je možná liniová i roztroušená výsadba nebo výsadba ve skupině.  U silvoorebného systému je možná pouze liniová výsadba.  Zemědělská půda, na které je založen agrolesnický systém mezi pásy dřevin je řádně zemědělsky obhospodařována.  Podpora není určena pro výmladkové plantáže a pěstování vánočních stromků. Národním legislativním předpisem budou budou uvedeny technické detaily k provedení intervence. Výběr dřevin a navržená výsadba (pásy dřevin, distribuce po ploše, výsadba ve skupině, spon) budou kromě typu CS 691 CS agrolesnického systému zohledňovat podmínky stanoviště a budou v souladu s ekologickými nároky použitých dřevin a jejich odolností vůči změnám klimatu. Budou upřednostněny dřeviny s jasným původem a zohledňovány lokální odrůdy ovocných dřevin. Ve schváleném seznamu dřevin jsou identifikovány druhy, ke kterým bude potřeba v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny vyjádření orgánu ochrany přírody. V ČR budou agrolesnické systémy zakládány na orné půdě, kde mezi pásy dřevin bude probíhat rotace plodin (silvoorebné systémy), nebo na travních porostech, kde bude probíhat pastva/seč. V závislosti na druhu kultury budou dodržovány podmínky hospodaření (hnojení, použití POR, termíny sečí, atd). Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení čl. 83(1)(b) a 83(2)(a)(i) Rozsah podpory na úrovni příjemce Platba je poskytnuta k realizaci investice – založení agrolesnického systému. Dotace na založení systému bude poskytnuta formou zjednodušených nákladů ve výši 4 353 EUR/ha. Dodatečné vysvětlení Kalkulace platby byla provedena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne CS 692 CS Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence přispívá k naplňování Strategického rámce Česká republika 2030 (klíčová oblast 3 - Odolné ekosystémy), konkrétně strategického cíle 14 Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. Výše platby nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku období, platba je určena na založení agrolesnického systému v prvním roce závazku. Výše platby není vázána na výši cen domácích či mezinárodních, ani z nich nevychází. Platba je poskytnuta k realizaci investice – založení agrolesnického systému. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 693 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 42.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.17; R.26 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 42.73.01 - Dotace na projekt Podpora je poskytována formou zjednodušených nákladů. Dotace je stanovena na základě standardizovaných nákladů na založení agrolesnického systému (např. sazenice, práce…). Jednotková částka odpovídá sazbě dotace. Minimální a maximální jednotková částka není stanovena. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 42.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 4 353,00 4 353,00 4 353,00 4 353,00 4 353,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.21 (jednotka: Operace) 180,00 180,00 180,00 180,00 180,00 900,00 CELKEM O.21 (jednotka: Operace) 180,00 180,00 180,00 180,00 180,00 900,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 783 540,00 783 540,00 783 540,00 783 540,00 783 540,00 3 917 700,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 274 239,00 274 239,00 274 239,00 274 239,00 274 239,00 1 371 195,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 694 CS 43.73 - Neproduktivní investice v lesích Kód intervence (členský stát) 43.73 Název intervence Neproduktivní investice v lesích Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.04 Neproduktivní investice v lesích Nízká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Tato intervence reaguje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, v rámci které byla stanovena řada opatření, mj. také zachování obecného užívání lesů veřejností a finančně zohlednit vlastníkům lesů ekosystémové služby poskytované veřejnosti. Intervence reaguje podporou vedoucí k usměrňování návštěvnosti území, zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa, údržbě lesního prostředí aj. Lesy jsou ideálním místem pro turistické aktivity nejrůznějšího charakteru a tím plní i tzv. rekreační funkci, která patří mezi socioekonomické ekosystémové služby a je jednou z mnoha služeb, které lesy poskytují (Březina a kol., 2017). Návštěvnost lesa přístupného veřejnosti, včetně lesů lázeňských, rekreačních a příměstských, se v průměru ČR pohybuje dlouhodobě na úrovni 21 návštěv na obyvatele, což odpovídá 87 návštěvám/ha lesa přístupného veřejnosti (Simanov 2016). Veškeré aspekty zatížení rekreací se ve finále projevují na zvýšených nákladech nebo ztrátách vlastníka lesa. Lesní prostředí, jako veřejný statek, poskytuje společnosti bezplatně celou řadu pozitivních externalit. Pokud vlastník lesa přidá k této základní přirozené nabídce nějakou přidanou hodnotu, která učiní její konzumaci dostupnější, atraktivnější či intenzivnější, může to být pro něj a celý sektor důležitým zdrojem dalších příjmů. Podpora se vztahuje na opatření k posílení rekreační funkce lesa (např. značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře 2 metrů, značení významných přírodních prvků, výstavba herních, naučných a CS 695 CS fitness prvků), opatření k usměrňování návštěvnosti území (např. zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků, informačních tabulí, závor), opatření k údržbě lesního prostředí (např. zařízení k odkládání odpadků), opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa (např. mostky, lávky, zábradlí, stupně), nákup pozemků maximálně do částky odpovídající 10 % celkových způsobilých výdajů. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastník, nájemce, pachtýř nebo vypůjčitel PUPFL.  Sdružení s právní subjektivitou a spolek vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů PUPFL. Podmínky způsobilosti:  Projekt lze realizovat na PUPFL na území České republiky mimo zvláště chráněná území, oblasti Natura 2000 a území hl. města Prahy. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 100 % způsobilých nákladů. Dodatečné vysvětlení 100 % výdajů je poskytováno v souladu s článkem 93 bod 2, písm. d) nařízení (EU) 2021/2115. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování? CS 696 CS  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence reaguje na Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, v rámci které byla stanovena opatření na zachování obecného užívání lesů veřejností a finančně zohlednit vlastníkům lesů ekosystémové služby poskytované veřejnosti. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku po základním období. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází, a to na jakoukoli produkci prováděnou v kterémkoli roce po základním období. Platba je poskytnuta po podání Žádosti o platbu, tedy v době, kdy je projekt již fyzicky ukončen. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět, kromě požadavku, aby nevyráběli konkrétní produkt. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 697 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 43.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18; R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 43.73.01 - Dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 2. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.5.2 Neproduktivní investice v lesích, přičemž lze předpokládat, že další podpora do neproduktivních investic v lesích se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 1 024 205 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26,5 se jedná o 38 649 EUR, zaokrouhleno dolu. Maximální plánovaná částka je odhadována na 113 208 EUR – jedná se o částku vycházející z maximální částky dotace 3 000 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. Minimální plánovaná jednotková částka je odhadována na 3 774 EUR - jedná se o částku vycházející z minimální částky dotace 100 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 698 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 43.73.01 - Dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 38 649,00 38 649,00 38 649,00 38 649,00 38 649,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 40,00 40,00 41,00 41,00 41,00 203,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 40,00 40,00 41,00 41,00 41,00 203,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 7 807 098,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 546 496,86 546 496,86 546 496,86 546 496,86 546 496,86 2 732 484,30 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 699 CS 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin Kód intervence (členský stát) 44.73 Název intervence Přeměna porostů náhradních dřevin Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy. 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO6 Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat stanoviště a krajiny 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P6.04 Neproduktivní investice v lesích Nízká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.18 Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Intervence řeší přetrvávající nedořešené důsledky imisního zatížení 70. a 80. let minulého století. Zameškané přeměny mají za následek současné urychlené chřadnutí náhradních porostů spojené s jejich rozpadem a následnou stanovištní destabilizací ekosystémů lesa. Z „Podrobného šetření stavu porostů náhradních dřevin v Krušných horách“ provedeného v roce 2017 je pro oblast Krušných hor, která je touto problematikou postihnutá nejvíce, zřejmé urychlené řešení na ploše 12 500 ha na náhorní plošině Krušných hor. Na ostatní ploše s vyšším podílem zastoupení cílových dřevin, bude možné dokončit přeměnu porostů vhodnou výchovou, celkem na ploše 6 300 ha náhorní plošiny Krušných hor. Celkem je tedy potřeba naléhavě řešit 18 800 ha inkriminované plochy. Při tom je na náhorní plošině 2 800 ha porostů náhradních dřevin, převážně modřínových, kde je současný dobrý stav porostů do budoucna nejistý. Náklady na komplexní přeměny porostů náhradních dřevin (PND) jsou pro vlastníky příliš vysoké a pokud vlastníci nezískají podporu, často řeší jen prostou povinnost zalesnění vyplývající ze zákona. Roční náklady na realizaci přeměn v 30letém období pro oblast Krušných hor byly vyčísleny za všechny vlastníky v částce 115 až 180 mil Kč. Rentabilita vyjádřená v rámci dřevoprodukční funkce je v tomto časovém rozsahu záporná, přičemž celospolečenský význam těchto opatření je značný. Vzhledem k rozsahu, finanční náročnosti a potřebě zajistit celospolečensky významné neproduktivní funkce lesů je vhodné zajistit rekonstrukci porostů náhradních dřevin pomocí veřejných zdrojů, na což tato intervence reaguje. CS 700 CS Podpora se vztahuje na snížení zakmenění za účelem podsadby nebo odstranění původního porostu za účelem obnovy, přípravu ploch před zalesněním - mechanická a chemická příprava půdy včetně rozhrnování valů, umělou obnovu sadbou, kde počet sazenic na hektar je maximálně 1,0 násobek podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 139/2004 Sb., resp. vyhláška ji nahrazující) pro hnojení lesních dřevin při výsadbě, ochranu založeného porostu (mechanická i chemická), ochranu melioračních a zpevňujících dřevin na obnovních prvcích. Při obnově lesa je uplatňována vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, která zajišťuje na jednotlivých lokalitách vhodnou druhovou skladbou v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku klimatické změny. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci:  Vlastník, nájemce, pachtýř nebo vypůjčitel lesních pozemků, sdružení s právní subjektivitou a spolek vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů lesních pozemků. Podmínky způsobilosti:  Projekt lze realizovat na lesních pozemcích, které se nacházejí v pásmu ohrožení imisemi A nebo B dle vyhlášky č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.  Žadatel doloží standardizované stanovisko Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ÚHÚL“) o posouzení stavu porostů náhradních dřevin. Součástí stanoviska je potvrzení, že obnovní prvky, na kterých je realizován projekt mají zastoupení náhradních dřevin nad 40 %. Za náhradní dřeviny se pro účely této operace považuje Picea pungens, a ostatní smrkové exoty, Betula spp., Larix spp., Pinus mugo, borové exoty.  Žadatel doloží souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí s ohledem na ochranu tetřevovitých.  Velikost jednorázově smýcené plochy u původního porostu nesmí přesáhnout 0,5 ha.  Při realizaci projektu bude podmínkou vysazení doporučeného podílu melioračních a zpevňujících dřevin.  V rámci intervence budou z podpory vyloučeny následující oblasti dle lesnické typologie: svěží rašelinná smrčina, kyselá rašelinná smrčina, vrchovištní smrčina a vrchovištní kleč. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností není relevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce CS 701 CS 100 % způsobilých nákladů. Dodatečné vysvětlení 100 % výdajů je poskytováno v souladu s článkem 93 bod 2, písm. d) nařízení (EU) 2021/2115. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Lesnická podpora v rámci společné zemědělské politiky. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? Podrobné technické vymezení nezpůsobilých výdajů bude příp. uvedeno v národním prováděcím předpise. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Intervence reaguje na Program revitalizace Krušných hor, kdy je cílem kompenzace imisní zátěže v lesních půdách či realizace přeměn dožívajících porostů náhradních dřevin cílovými. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s typem nebo objemem produkce ani nevychází z žádného roku po základním období. Výše plateb v kterémkoli daném roce nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází, a to na jakoukoli produkci prováděnou v kterémkoli roce po základním období. Platba je poskytnuta po podání Žádosti o platbu, tedy v době, kdy je projekt již fyzicky ukončen. Platba nenařizuje ani žádným způsobem neurčuje zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět, kromě požadavku, aby nevyráběli konkrétní produkt. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 702 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 44.73.01 - Dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.18; R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 44.73.01 - Dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u schválených projektů z 2. – 8. kola příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 8.5.3 Přeměna porostů náhradních dřevin (další kola příjmu žádostí ještě v době přípravy SP SZP nebyla uzavřena), přičemž lze předpokládat, že další podpora do náhradních porostů se bude ubírat stejným směrem. Průměrná částka dotace v těchto kolech činila 8 960 758 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26,5 se jedná o 338 142 EUR, zaokrouhleno nahoru. Maximální plánovaná částka je odhadována na 1 509 434 EUR – jedná se o částku vycházející z maximální částky dotace 40 000 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. Minimální plánovaná jednotková částka je odhadována na 3 774 EUR - jedná se o částku vycházející z minimální částky dotace 100 000 Kč (míra dotace 100 %), přepočteno na EUR a zaokrouhleno nahoru. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 703 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 44.73.01 - Dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 338 142,00 338 142,00 338 142,00 338 142,00 338 142,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 45,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 45,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 15 216 390,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 5 325 736,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 704 CS 45.73 - Investice do nezemědělských činností Kód intervence (členský stát) 45.73 Název intervence Investice do nezemědělských činností Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.24. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro produktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO8 Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně zapojování žen do zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P8.01 Zvýšení a stabilizace podnikatelských aktivit na venkově s ohledem na udržitelný rozvoj venkova Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Cílem intervence je podnítit ekonomickou aktivitu na venkově. Podpora má napomoci diverzifikaci do nezemědělského podnikání. Zemědělským podnikatelům bude umožněna podpora zejména do stavebních a technologických investic tak, aby byl zajištěn nový zdroj příjmů z nezemědělských činností. Typickými možnostmi diverzifikace jsou nepotravinářské využití zemědělské produkce, obnova řemeslné výroby, maloobchod, zpracování dřeva, specializované stavební činnosti či agroturismus. Podpora má vedle ekonomických přínosů pro příjemce podpory řadu dalších pozitivní faktorů pro venkov – podporu zaměstnanosti v dané lokalitě, a to včetně pracovních sil z menšinových nebo ohrožených skupin, napomáhá udržet zdroje i posílit ekonomický potenciál v regionů, a v neposlední řadě přispívá k zachování nebo rozvoji služeb na venkově a tím ke stabilizaci venkovských oblastí. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty, které budou realizovány v určité specifické oblasti ČR, nebo jejichž realizací nedojde k záboru zemědělské půdy (projekty budou realizovány např. na brownfields). Podmínky způsobilosti CS 705 CS  Projekt je zaměřen pouze na vybrané činnosti uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (CZ NACE): C (Zpracovatelský průmysl s výjimkou tříd 11.01 Destilace, rektifikace a míchání lihovin, 12.00 Výroba tabákových výrobků a 25.40 Výroba zbraní a střeliva), F (Stavebnictví s výjimkou skupiny 41.1 Developerská činnost), G (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s výjimkou oddílu 46 a skupiny 47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách), I 55 (Ubytování), I 56 (Stravování a pohostinství), M 72 (Výzkum a vývoj), R 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti)  V případě agroturismu musí být veškeré výdaje realizovány ve vazbě na malokapacitní ubytovací zařízení  V případě zpracování nebo uvádění produktů na trh, jsou výstupem procesu produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, případně v kombinaci s produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU  Projekt se netýká zpracování produktů rybolovu a akvakultury  Žadatel vykazuje min. 30 % příjmů ze zemědělské prvovýroby v poměru k celkovým příjmům za poslední uzavřené účetní (zdaňovací) období nebo hospodaří v lese s minimální výměrou 10 ha Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Zemědělský podnikatel, kategorie mikropodnik, malý nebo střední podnik, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Investice do staveb a technologií souvisejících s diverzifikací. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce Maximální míra podpory bude činit 60 %. Dodatečné vysvětlení Míra podpory bude záviset na podmínkách zvoleného typu veřejné podpory (GBER, de minimis). 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Podpora diverzifikace nezemědělskými činnostmi. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování: CS 706 CS  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V případě podpory na výrobu tvarovaných biopaliv bude podmínkou splnění zákonných požadavků dle zákona o č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (transpozice směrnice RED II) a dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších právních předpisů a dalších souvisejících předpisů. V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. V rámci intervence není možné podpořit projekty na zpracování produktů rybolovu a akvakultury. V případě zpracování nebo uvádění produktů na trh, nemohou být výstupem procesu produkty, které jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, případně v kombinaci s produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 11 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 11 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: a) podmínky způsobilosti a zaměření podpory jsou popsány v SP SZP, intervence napomáhají fyzické restrukturalizaci podniků b) dotace je vyplácena na základě žadatelem prokázaných výdajů, výše platby není vztažena k objemu produkce c) výše platby nijak nesouvisí s cenami, domácími ani mezinárodními, ani z nich nevychází d) jedná se o jednorázovou platbu po zrealizování výdajů, není poskytována po žádné delší období e) platby (resp. podmínky intervence) nenařizují ani žádným způsobem neurčují zemědělské produkty, které mají příjemci vyrábět f) platby budou omezeny částkou potřebnou k vyrovnání strukturální nevýhody – v národních prováděcích předpisech bude stanovena maximální částka projekt 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 707 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 45.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.39 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 45.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace u doporučených projektů za celé období Programu rozvoje venkova 2014–2020, operace 6.4.1 Investice do nezemědělských činností a operace 6.4.2 Podpora agroturistiky. Průměrná částka dotace činila 1 393 868 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 53 610 EUR. Tato částka byla s ohledem na předpokládané navýšení výdajů projektů zaokrouhlena na 1 500 000 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 57 692, tzn. zaokrouhleně 58 000 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 708 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 45.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 58 000,00 58 000,00 58 000,00 58 000,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 258,00 258,00 172,00 172,00 0,00 860,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 258,00 258,00 172,00 172,00 0,00 860,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 15 000 000,00 15 000 000,00 10 000 000,00 10 000 000,00 0,00 50 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 5 250 000,00 5 250 000,00 3 500 000,00 3 500 000,00 0,00 17 500 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 0,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 0,00 1 050,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 709 CS 46.73 - Pozemkové úpravy Kód intervence (členský stát) 46.73 Název intervence Pozemkové úpravy Typ intervence INVEST(73-74) – Investice, včetně investic do zavlažování Společný ukazatel výstupů O.23. Počet podporovaných operací nebo jednotek pro neproduktivní investice uskutečňované mimo zemědělský podnik Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ano Systém slev týkající se ES: Ne Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO5 Podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P5.01 Ochrana a zlepšování kvality zemědělské půdy Vysoká Ano P5.02 Zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody Velmi vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.27 Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, dosažení zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Pozemkové úpravy jsou jedním z důležitých nástrojů ochrany půdy v ČR. Zvýšená potřeba adaptace na klimatickou změnu a s ní související četnější výskyt povodní z přívalových srážek, období sucha a výrazných projevů degradace půdy se odráží především v potřebě navyšování počtu prováděných pozemkových úprav. Stejně tak se v této potřebě odráží podpora rozvoje venkovského prostoru. Koncepce pozemkových úprav se proto ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha. Přednostně budou řešeny pozemkové úpravy v územích ohrožených dopady klimatických změn, zejména budou směřovat do oblastí ohrožených vodní erozí a nezalesněných oblastí s vysokým rizikem urychleného odtoku. Intervence reaguje na slabou stránku v podobě značné výměry půd ohrožených vodní erozí (odnos a ztráta zeminy), a s tím související také negativní vliv erozních sedimentů na kvalitu vody a na vodohospodářskou funkci nádrží a koryt vodních toků. Přispívá k potřebě zvýšit zadržení vody v krajině a zlepšit jakost podzemní a povrchové vody. V oblasti vodního režimu byla zaznamenána nízká retence vody v krajině, chybějící retardační prvky, vysoká eroze půdy s následným zanášením vodních toků a nádrží sedimenty, CS 710 CS nevhodná obnova technických úprav koryt bez zohlednění diferencovaného přístupu, vliv erozních sedimentů na kvalitu vody a na vodohospodářskou funkci nádrží a koryt vodních toků. Pozemkové úpravy, resp. realizace plánů společných zařízení, budou proto komplexně řešit opatření k ochraně životního prostředí a zachování krajinného rázu, protierozní, protipovodňová opatření pro ochranu půdního fondu (např. příkopy, průlehy, meze, travnaté pásy a jiné retardační prvky, realizace mokřadů, tůní, revitalizace vodních toků a akumulačních vodních nádrží), dále opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny (např. biocentra, biokoridory, interakční prvky a další výsadby zeleně mimo les a v zemědělské krajině) a vodohospodářská opatření. Polní cesty jako takové podporovány nebudou. Podporovány budou pouze cesty v rámci realizace opatření s ekologickým charakterem, tedy výhradně v případě, že je nezbytné zpřístupnit pozemek pro realizaci příslušného ekologického opatření. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty zaměřené na omezení dopadu zemědělského sucha, na ochranu zemědělské půdy před erozí nebo povodněmi, na zlepšení vodního režimu v krajině, nebo na ekostabilizační opatření v krajině. Podmínky způsobilosti  Projekt je v souladu se zákonem č. 139/2002 Sb.  Projekt je prováděn v rámci jednoduchých nebo komplexních pozemkových úprav včetně návrhu plánu společných zařízení.  Realizace společných zařízení musí být v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav, společná zařízení zahrnují územní systém ekologické stability (ÚSES) a/nebo protierozní opatření pro ochranu půdního fondu a/nebo opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a prevenci před povodněmi a záplavami a/nebo k retenci vody v krajině.  Na projekt je vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Krajské pobočky Státního pozemkového úřadu. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav:  protierozní opatření pro ochranu půdního fondu  vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení nebo rozlivu povrchových vod a ochraně území před záplavami, k zvýšení retenční schopnosti krajiny a opatření pro omezení dopadu zemědělského sucha (např. retenční nádrže apod.)  opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny  související opatření ke zpřístupnění pozemků (mimo intravilán), a to pouze, pokud je nezbytné pro realizaci výše uvedených opatření 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky CS 711 CS  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 100 % způsobilých výdajů Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Na co se podpora nevztahuje? V rámci intervence nebudou podporovány závlahy. Polní cesty jako takové podporovány nebudou. Podporovány budou pouze cesty v rámci realizace opatření s ekologickým charakterem, tedy výhradně v případě, že je nezbytné zpřístupnit pozemek pro realizaci příslušného ekologického opatření. Nebudou podporovány investice do odvodňování zemědělské půdy/meliorací. Zahrnuje investice zavlažování?  Ano  Ne Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení: jaká je požadovaná potenciální úspora vody (vyjádřená v procentech) Neuvedeno Investice do zlepšení stávajících zavlažovacích zařízení (majících vliv na vodní útvary, jejichž stav je horší než dobrý), jaké jsou požadavky na účinné snížení spotřeby vody (vyjádřené v procentech) Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: a) jedná se o dotaci na realizaci plánů společných zařízení, která budou komplexně řešit opatření k ochraně životního prostředí a zachování krajinného rázu, zvýšení ekologické stability krajiny, protierozní, protipovodňová opatření pro ochranu půdního fondu, opatření zajišťující zpřístupnění pozemků a vodohospodářská opatření b) příjemcem dotace není zemědělec c) dotace je poskytována z veřejných prostředků, nikoli z převodů od spotřebitelů d) dotace nemá efekt cenové podpory producentům 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 712 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 46.73.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.27 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 46.73.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt dle zkušeností z PO 2014–2022, tj. 380 tis. EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 713 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 46.73.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 380 000,00 380 000,00 380 000,00 380 000,00 380 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 44,00 78,00 61,00 55,00 39,00 277,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 44,00 78,00 61,00 55,00 39,00 277,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 16 862 272,00 29 508 976,00 23 185 624,00 21 077 840,00 14 754 488,00 105 389 200,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 5 901 795,00 10 328 142,00 8 114 968,00 7 377 244,00 5 164 071,00 36 886 220,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 714 CS INSTAL(75) - Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově 49.75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce Kód intervence (členský stát) 49.75 Název intervence Zahájení činnosti mladého zemědělce Typ intervence INSTAL(75) – Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově Společný ukazatel výstupů O.25. Počet mladých zemědělců, kteří čerpají podporu na zahájení činnosti Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ano Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO7 Získávat a podporovat mladé zemědělce a další nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P7.01 Získávání mladých zemědělců Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.36 Počet mladých zemědělců, kteří zahajují činnost s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle pohlaví R.37 Nová pracovní místa podporovaná v rámci projektů SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Cílem intervence je napomoci generační obnově v zemědělství, tj. přilákat a udržet mladé zemědělce v sektoru a usnadnit jim začátky podnikání. Směřuje tedy k naplnění specifického cíle g) přilákání a udržení mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech. K jeho naplňování povede podpora realizace podnikatelského plánu k zahájení činnosti mladých zemědělců, v rámci které získají mladí zemědělci prostředky např. na nákup, výstavbu či rekonstrukci zemědělských nemovitostí, pořízení technologií, strojů, osiv, sadby, prostředků na ochranu rostlin, na investice pro zpracování vlastních produktů a jejich uvádění na trh, apod. Výše podpory je odvozena od nákladů na zahájení hospodaření – z hodnoty aktiv, které vlastní zemědělské podniky v době zahájení činnosti. Grant pomůže rozjezdu podnikání mladých začínajících zemědělců. Pro mladé lidi, kteří uvažují o vlastním hospodaření, bude snazší začít, protože získají finanční prostředky na realizaci svého podnikatelského plánu. Tím bude usnadněn vstup nové generace zemědělců do odvětví. CS 715 CS Intervence přispěje i k cíli 8 - podpoře postavení žen, a to zřízením samostatného záměru určeného pouze pro mladé zemědělkyně, který bude představovat cílenou a explicitní podporu podnikatelských aktivit žen s důrazem na zatraktivnění sektoru a motivaci vstupu žen do sektoru. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty zaměřené na zpracování vlastní produkce, na vybrané druhy výroby a komodit, nebo komplexnější projekty. Podmínky způsobilosti  Žadatel je mikropodnik nebo malý podnik.  Žadatel plní minimální zemědělskou kvalifikaci (absolvování vhodného učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského oboru, nebo absolvování odborného kurzu pro výkon obecných zemědělských činností, nebo absolvování zkoušek profesní způsobilosti), případně má možnost doplnění kvalifikace v termínu do 24 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace.  Žadatel zahajuje činnost poprvé, tedy byl evidován jako zemědělský podnikatel, nebo plnil funkci statutárního orgánu v právnické osobě provozující zemědělskou výrobu max. v období 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci; v případě právnické osoby se zahajováním činnosti rozumí situace, kdy fyzická osoba, plnící funkci statutárního orgánu, tuto funkci nevykonávala dříve než v období 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci, nebo nebyla evidována v Evidenci zemědělského podnikatele dříve než 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci.  V případě, že je žadatelem právnická osoba, musí být tato řízena mladým začínajícím zemědělcem, který poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu ze 100 %.  V případě právnické osoby požadavky kladené na mladého zemědělce - fyzickou osobu (tj. věk, vzdělání a definici vedoucího podniku), splňují všechny osoby podílející se na základním kapitálu a všichni členové statutárního orgánu, či osoby oprávněné za právnickou osobu samostatně jednat. Výjimkou je podíl na základním kapitálu, kdy 100% podíl musí mít mladí zemědělci v dané právnické osobě dohromady.  Žadatel předloží podnikatelský plán, který je vyhotoven na 2 roky a obsahuje minimálně popis počáteční situace žadatele, milníky a cíle rozvoje činnosti zemědělského podniku včetně plánované dosažené standardní produkce.  Mladý zemědělec nebyl příjemcem dotace z opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců v Programu rozvoje venkova pro období 2007–2013 ani příjemcem dotace z opatření 6.1 – podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce v Programu rozvoje venkova pro období 2014–2020. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci Mladý začínající zemědělec, tedy osoba, která dosáhla ke dni podání Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni není starší 40 let (nedosáhla věku 41 let), dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, a zahajuje zemědělskou činnost poprvé jako vedoucí podniku – dle definice v kap. 4.1.5. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností nerelevantní 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory CS 716 CS  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení Základní sazba bude činit 1 500 000 Kč (cca 58 000 EUR), tedy částku, která pokryje 50 % stálých aktiv. V případě, že podnikatelský plán bude zahrnovat zpracování vlastní produkce, bude sazba činit 2 030 000 Kč (cca 78 000 EUR). Navrhovaná výše základní sazby je odvozena od podílu dotace na stálých a celkových aktivech podniku (podnik mladého začínajícího zemědělce je aproximován malým zemědělcem ve velikostní skupině IV. + V. + VI. dle standard output). Do vyšší sazby se pak promítá vyšší náročnost současného zavedení zpracování vlastní produkce se zahájením zemědělské činnosti. Z uvedených sazeb byla vypočtena průměrná sazba ve výši 66 400 EUR, která byla stanovena na základě předpokládaného podílu žadatelů, žádajících o vyšší sazbu (na základě zkušeností z programového období 2014–2020 předpokládáme, že by o vyšší sazbu mohlo žádat cca 42 % žadatelů). Jednorázová částka bude vyplacena po podpisu Dohody o poskytnutí dotace. Rozsah podpory na úrovni příjemce Přímá nenávratná dotace na podnikatelský plán formou jednorázové částky ve výši 58 000 EUR resp. 78 000 EUR v případě, že podnikatelský plán bude zahrnovat zpracování vlastní produkce. Jednorázová částka bude vyplacena po podpisu Dohody o poskytnutí dotace. Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Žlutá kategorie podpor Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Žlutá kategorie podpor není relevantní. V souladu s podmínkami pro zelenou kategorii podpor platí, že intervence není v rozporu s čl. 6.5 ani přílohou 2 Dohody WTO o zemědělství, neboť: 1. dotace je poskytována z veřejných prostředků, nikoli z převodů od spotřebitelů, 2. dotace nemá efekt cenové podpory producentům, 3. nejedná se o program omezující produkci. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci CS 717 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(3)(c) - Operace financované z fondů převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103 100,00% 20,00% 100,00% CS 718 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 49.75.01 - sazba pro podnikatelský plán Grant 91(3)(c)-CZ 100,00% Průměrná částka R.36; R.37 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 49.75.01 - sazba pro podnikatelský plán Základní sazba bude činit 1 500 000 Kč (cca 58 000 EUR), tedy částku, která pokryje 50 % stálých aktiv. V případě, že podnikatelský plán bude zahrnovat zpracování vlastní produkce, bude sazba činit 2 030 000 Kč (cca 78 000 EUR). Navrhovaná výše základní sazby je odvozena od podílu dotace na stálých a celkových aktivech podniku (podnik mladého začínajícího zemědělce je aproximován malým zemědělcem ve velikostní skupině IV. + V. + VI. dle standard output). Do vyšší sazby se pak promítá vyšší náročnost současného zavedení zpracování vlastní produkce se zahájením zemědělské činnosti. Z uvedených sazeb byla vypočtena průměrná sazba ve výši 66 400 EUR, která byla stanovena na základě předpokládaného podílu žadatelů, žádajících o vyšší sazbu (na základě zkušeností z programového období 2014–2020 předpokládáme, že by o vyšší sazbu mohlo žádat cca 42 % žadatelů). 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 719 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 49.75.01 - sazba pro podnikatelský plán (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 66 400,00 66 400,00 66 400,00 66 400,00 66 400,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.25 (jednotka: Příjemci) 0,00 345,00 345,00 345,00 345,00 345,00 0,00 1 725,00 CELKEM O.25 (jednotka: Příjemci) 0,00 345,00 345,00 345,00 345,00 345,00 0,00 1 725,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 0,00 114 708 412,15 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 0,00 114 708 412,15 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 0,00 0,00 0,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 0,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 0,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 0,00 3 000,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) 0,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 0,00 106 868 410,00 Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) 0,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 0,00 106 868 410,00 CS 720 CS COOP(77) - Spolupráce 51.77 - Inovace při zpracování zemědělských produktů Kód intervence (členský stát) 51.77 Název intervence Inovace při zpracování zemědělských produktů Typ intervence COOP(77) – Spolupráce Společný ukazatel výstupů O.32. Počet jiných operací nebo jednotek spolupráce, které jsou podporovány (kromě EIP vykázaného v ukazateli O.1) Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO2 Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P2.04 Posílit zavádění inovací v zemědělství a potravinářství a spoluprací s výzkumem a vývojem Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.39 Počet venkovských podniků včetně biohospodářských podniků čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence bude řešit slabé stránky českého potravinářství, kterými jsou hlavně  Nízká míra integrace a kooperace;  Nízká investiční aktivita a nedostatečné technologické vybavení u některých výrob;  Nízká míra marketingových a organizačních inovací;  Nedostatečný transfer znalostí, zejména využívání výsledků vědy a výzkumu v praxi;  Produkce výrobků s nižší přidanou hodnotou;  Nestabilní ekonomický vývoj potravinářských podniků; Intervence je zaměřena na rozvoj inovací při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Jedná se o projekty, které zavádějí nové nebo významně zlepšené produkty, postupy, nebo technologie s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. Technologie, produkty nebo procesy musí být minimálně pro odvětví v ČR nové (nebo podstatně zdokonalené). To zahrnuje významná zlepšení technických vlastností, komponentů a materiálů, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních CS 721 CS charakteristik. Nová technologie, produkt nebo proces musí být vyvinuty ve spolupráci s výzkumným subjektem. Podpora se bude vztahovat na pokrytí provozních výdajů spolupráce s možností úhrady pouze nezbytně nutných investičních výdajů souvisejících s podstatou spolupráce. Tyto nezbytně nutné investice budou splňovat podmínky stanovené v čl. 73 nařízení EP a Rady (EU) 2021/2115. V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty s vysokou mírou inovativnosti, nebo projekty, které budou zaměřeny na vybrané produkty. Dále budou preferovány projekty malých a středních podniků. Podmínky způsobilosti:  Projekt se musí týkat výroby potravin (surovin určených pro lidskou spotřebu) nebo krmiv; výrobní proces se pak musí týkat zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, kde výstupní produkt musí být uveden v Příloze I Smlouvy o fungování EU, v případě výroby krmiv je výstupní produkt omezen na krmiva určená pro hospodářská zvířata– ne však pouze pro přímou spotřebu v podniku žadatele.  Projekt se netýká rybolovu, akvakultury a zpracování jejich produktů.  Žadatel zveřejní výsledky projektu a zajistí jejich šíření.  Příjemcem nemůže být organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborová organizace. Podle potřeb/příležitostí bude v rámci této intervence navrženo navýšení finančních prostředků v rámci následujících úprav Strategického plánu SZP. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci Uskupení minimálně dvou subjektů, kdy  minimálně jeden subjekt splňuje definici výrobce potravin, nebo surovin určených pro lidskou spotřebu, nebo výrobce krmiv,  a minimálně jeden subjekt z uskupení je výzkumnou institucí Uskupení žádá o podporu prostřednictvím výrobce potravin, nebo surovin určených pro lidskou spotřebu, nebo výrobce krmiv. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Provozní výdaje spolupráce na vývoji a aplikaci nových produktů, postupů a technologií ve zpracování zemědělských produktů, resp. výrobě potravin a krmiv. Nezbytně nutné investiční výdaje související s podstatou spolupráce - přímé investice související s výrobou inovativních produktů a se zavedením do praxe inovativních postupů a technologií, které jsou výsledkem spolupráce s výzkumnou institucí či vlastního výzkumu/vývoje žadatele/příjemce dotace včetně stavebních investic a nezbytně nutných bouracích prací pro realizaci projektu. Náklady spojené s přípravou a realizací projektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj CS 722 CS Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce 60 % způsobilých výdajů Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství: a) příjemce dotace je sice zemědělec nebo zpracovatel, ale dotace je použita na uhrazení faktury výzkumnému subjektu nebo jinému dodavateli za poskytnuté služby/realizovanou investici, tj. nejedná se o přímou platbu producentům/zpracovatelům b) dotace je poskytována z veřejných prostředků, nikoli z převodů od spotřebitelů c) dotace nemá efekt cenové podpory producentům 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 723 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 51.77.01 - dotace na projekt Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.39 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 51.77.01 - dotace na projekt Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na projekt. Pro její stanovení byla použita průměrná částka požadované dotace na spolupráci s výzkumným subjektem u projektů v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, operace 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Průměrná částka dotace je odhadována na 900 000 Kč, tj. při kurzu CZK/EUR 26 se jedná o 34 600 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 724 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 51.77.01 - dotace na projekt (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 34 600,00 34 600,00 34 600,00 34 600,00 34 600,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.32 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 18,00 48,00 70,00 49,00 45,00 230,00 CELKEM O.32 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 18,00 48,00 70,00 49,00 45,00 230,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 640 000,00 1 660 000,00 2 420 000,00 1 720 000,00 1 560 000,00 8 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 224 000,00 581 000,00 847 000,00 602 000,00 546 000,00 2 800 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 725 CS 52.77 - LEADER Kód intervence (členský stát) 52.77 Název intervence LEADER Typ intervence COOP(77) – Spolupráce Společný ukazatel výstupů O.31. Počet podporovaných strategií místního rozvoje (LEADER) nebo přípravných akcí Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ano 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního město města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně SO8 Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně zapojování žen do zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP P8.01 Zvýšení a stabilizace podnikatelských aktivit na venkově s ohledem na udržitelný rozvoj venkova Vysoká Ano P8.02 Zlepšit úroveň vybavenosti venkova Střední Částečně P8.04 Podpořit aktivity CLLD/Posílení místního rozvoje přístupem zdola nahoru Vysoká Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.38 Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie místního rozvoje 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Cílem intervence je podnítit aktivitu na venkově a zlepšit kvalitu života. V rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou podporovány projekty připravené a realizované konečnými příjemci, které naplňují cíle SCLLD, budou vybrané příslušnou MAS a zároveň budou v souladu se Strategickým plánem SZP. Intervence se zaměřuje na implementaci metody LEADER prostřednictvím podpory realizace strategie komunitně vedeného místního rozvoje, včetně projektů spolupráce. MAS jsou založeny na principu otevřeného partnerství a spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. Místní akční skupiny nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a zároveň přispívají k rozvoji zemědělství, potravinářství a lesnictví, a to podporou projektů, které mohou přispívat i k jiným cílům SZP. CS 726 CS Cílem intervence je také posílit rozvoj území pomocí projektů spolupráce MAS, jejichž výstupy překračují hranice území jedné MAS. MAS vychází z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Spolupráce MAS pak přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe a vytváření integrovaných projektů s přidanou hodnotou a dopadem do ostatních cílů SZP. O výběru projektů rozhoduje sama MAS. Podmínky způsobilosti  projekt je realizován na území příslušné MAS; projekt může být výjimečně realizován i mimo území MAS za předpokladu, že prospěch z projektu připadne do území MAS/prospěch z projektu budou mít MAS.  projekt je v souladu se SCLLD příslušné MAS.  pro projekty spolupráce navíc dále platí, že na projektu spolupracují minimálně 2 subjekty  investice splňují podmínky stanovené v čl. 73 nařízení EP a Rady (EU) 2021/2115 Aktivity Aktivity realizované prostřednictvím MAS budou zaměřeny na následující oblasti (v případě, že projekt bude zaměřen na aktivitu, která by mohla být řešena i jinou intervencí SP SZP, MAS posoudí, zda daný projekt má přidanou hodnotu pro území a je důležité ho financovat z alokace vyčleněné pro strategii MAS):  zemědělství a lesnictví, včetně precizního a udržitelného zemědělství, zemědělská infrastruktura,  zpracování produktů a jejich uvádění na trh, zkrácení dodavatelského řetězce místních podniků,  nezemědělské podnikání včetně řemeslné výroby a cestovního ruchu,  neproduktivní investice (infrastruktura) v krajině, např. naučné stezky a odpočinková místa,  kulturní a přírodní dědictví – zejména drobné památky,  občanská vybavenost – drobná infrastruktura a základní služby ve venkovských oblastech,  spolková (volnočasová) a kulturní činnost, komunitní centra,  obecní knihovny,  spolupráce MAS. Aktivity budou detailně diskutovány s územními partnery. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci MAS, jejíž SCLLD byla schválena k podpoře ze strategického plánu SZP, koneční žadatelé. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Investiční a neinvestiční výdaje dle typu projektu a jeho zaměření, např. investice do staveb, technologií, infrastruktury. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory CS 727 CS  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Rozsah podpory na úrovni příjemce Dle typu projektu až do výše 100 %. V případě investic až 100 % pro investice do základních služeb ve venkovských oblastech a neproduktivní investice, až 80 % pro investice mladých zemědělců a až 65 % pro ostatní investice. V rámci navazující dokumentace mohou být zavedeny další limity. Dodatečné vysvětlení není relevantní 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Jedná se o aktivity, které se nemusí týkat zemědělství (např. občanská vybavenost, nezemědělské podnikání). Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Jaká je přidaná hodnota přístupu LEADER pro rozvoj venkova? Hlubší znalost místního prostředí a problémů, dovednost zacílení na specifické problémy a využití potencionálu a místních zdrojů v místě působnosti MAS jsou přidanou hodnotou implementace projektů formou komunitně vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a důvěry. Všechny tyto aspekty dovolují MAS provádět činnosti související s poradenstvím při přípravě i realizaci konkrétních projektů a vytvářet prostor pro unikátní, inovativní a chytrá řešení v duchu konceptu “SMART Villages”. Další výhodou je realizace akcí, které budou lépe reagovat na konkrétní místní problémy, a tak může být podpora efektivnější než při plošném centrálním řízení. Samotná MAS rozhoduje, do jakých oblastí a v jaké výši rozdělí svoji přidělenou alokaci. MAS se nabízí široké portfolio aktivit, přičemž může klást důraz na posílení a stabilizaci podnikání podporou investic do založení a rozvoje nezemědělských činností včetně podpory cestovního ruchu, zaměřit se na projekty lokálního charakteru podporou místních produktů, krátkých dodavatelských řetězců či na podporu občanské vybavenosti v obcích, o kterou byl v programovém období 2014–2020 velký zájem. S ohledem na specifikum svého území může dále vhodně zacílit na projekty, které přispívají k rozvoji udržitelného zemědělství s prospěchem pro všechny aktéry v daném území a zajistit tak, aby projekty podpořené přes LEADER měly přidanou hodnotu oproti projektům podporovaným mimo LEADER. MAS bude povinna v rámci každého projektu, který by mohl být řešen jinou intervencí SP SZP, posoudit, zda daný projekt má přidanou hodnotu pro její území a je důležité ho financovat z alokace vyčleněné pro její strategii. Uvedené MAS potvrdí již výběrem daného projektu. Prostřednictvím projektů spolupráce probíhá výměna zkušeností, posilování sociálního kapitálu i v podobě vytváření společně sdílených hodnot a postojů, vytváření kontaktů a důvěry mezi jednotlivými aktéry venkova jak na národní tak mezinárodní úrovni. Dalším důležitým aspektem projektů podporovaných MAS je jejich komunitní rozměr, který vychází z potřeb území a kterým je zajišťována rovnost mezi skupinami a lepší udržitelnost výstupů. Aktivizace občanů daného regionu, budování partnerství, sjednocování lidí a podporování dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit obyvatel venkova jsou nástroje MAS k vytváření a posílení sítí a služeb. MAS provádí také animační aktivity tedy činnosti vedoucí ke zvyšování zájmu veřejnosti o lokální problémy, zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v regionu a zapojení veřejnosti do přípravy a realizace SCLLD. Ve vztahu ke konečným příjemcům vystupují nejen jako průvodci celým administrativním procesem, ale často také jako iniciátoři prvních projektů nových žadatelů. MAS takto pomáhají žadatelům seznámit se s procesem administrace projektů financovaných z evropských fondů. Specifickou přidanou hodnotou českého LEADERu je jeho rozšíření napříč celou republikou. Prakticky každý obyvatel českého venkova žije na území spadajícím do působnosti některé ze 180 MAS CS 728 CS standardizovaných pro programové období 2021–2027. Díky tomu bude mít téměř každý aktivní obyvatel venkova možnost podílet se na rozhodování o tom, kam bude směřovat finanční podpora určená pro jeho nejbližší okolí. Popište, jak budou prostřednictvím modelu realizace zajištěny základní požadavky a zásady související s přístupem LEADER Místní akční skupiny (MAS) realizují své strategie na území vymezeném v rámci kontroly způsobilosti a specifikované ve strategii. Jedná se o venkovská území tvořené obcemi do 25 tis. obyvatel, přičemž celková velikost nepřekročí 100 000 obyvatel, ale je větší než 10 000 obyvatel. Všechny MAS, které chtějí realizovat své strategie v rámci programového období 2023–2027, resp. 2021– 2027 pro ostatní strukturální fondy, musely povinně projít kontrolou způsobilosti (tzv. standardizací). V rámci kontroly způsobilosti bylo prověřeno, že MAS dodržuje stanovené požadavky na institucionální a funkční nastavení, které navazují na podmínky stanovené pro programové období 2014–2020 a jsou blíže specifikovány v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů a regionálních akčních plánů v programovém období 2021–2027 (MP INRAP), tzn. dokumentu společném pro všechny fondy zapojené do CLLD v rámci ČR. Sledováno bylo zejména splnění principů otevřeného partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (včetně neziskových organizací) na místní úrovni. Partneři MAS zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy. Partnerem MAS může být právnická nebo fyzická osoba (podnikající i nepodnikající). MAS je otevřeným partnerstvím, neexistují žádné překážky pro přistoupení nových partnerů MAS. Důraz byl kladen také na to, aby všechny činnosti MAS vykonávané vůči řídícím orgánům, platební agentuře, žadatelům i široké veřejnosti v území působnosti MAS byly maximálně transparentní a nediskriminační (např. povinné informace na internetových stránkách). Zapojení různých subjektů do rozhodovacích procesů, nejen subjektů veřejné správy bude prověřováno při výběru projektů ze strany MAS. V případě nevyvážené účasti žen a mladých v rozhodovacích orgánech budou MAS dle výsledku monitoringu zapojení žen a mladých v rozhodovacích orgánech případně vyzvány k přijetí opatření za účelem zlepšení jejich zapojení. Vhodné postupy pro zamezení střetu zájmů jsou doporučovány prostřednictvím metodických návodů, které jsou diskutovány subjekty zapojenými do CLLD včetně územních partnerů prostřednictvím pravidelných schůzek, tzv. Platformy CLLD, která je operativní pracovní skupinou při Komoře CLLD Národní stálé konference (viz platný statut NSK). Po ověření splnění této kontroly způsobilosti (tzv. standardizace) MAS mohla předložit do schvalovacího procesu strategii. Schvalování strategií probíhá ve dvou fázích. V první fázi MAS předkládá v rámci společné výzvy obecnou část strategie (tzv. koncepční část) společnou pro všechny fondy, kterou MAS vytvářela přístupem „zdola nahoru". Zhodnocení této první fáze hodnocení strategií provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj, kdy bylo mimo jiné ověřeno zapojení komunity a skutečnost, že tato část strategie obsahuje analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti a stanovuje cíle. Součástí musela být i implementační část, která obsahovala popis opatření MAS pro řízení, monitorování a hodnocení. MAS také měla popsat, v čem spočívá integrovaný charakter strategie. Obecná část strategie musí obsahovat tato kritéria:  MAS musí být otevřeným místním partnerstvím, všechny činnosti konané vůči orgánům či veřejnosti v daném území musí být maximálně transparentní a nediskriminační  Popis územní působnosti MAS včetně mapového zobrazení  Socioekonomická charakteristika území působnosti se zřetelem na shodné znaky území  Popis zapojení komunity do tvorby strategie se zřetelem na zapojení při definici rozvojových potřeb území MAS  Analýza rozvojových potřeb a rozvojového potenciálu území působnosti MAS, popis jak naplnění dané potřeby přispěje k rozvoji území působnosti MAS CS 729 CS  Strategický rámec – stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření, včetně schématu hierarchie cílů  Návaznost strategie CLLD na cíle Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, strategie rozvoje územního obvodu daného kraje, dokumenty se zaměřením na cestovní ruch  Popis animačních aktivit - šíření informací ohledně dotačních možností v území, konzultace/pomoc při tvorbě projektových záměrů, i šíření povědomí o chytrých řešeních v území, aktivity sloužící k propojení aktérů rozvoje v území, aktivity pro tvorbu/zvýšení sociálního kapitálu)  Popis integrovaných rysů strategie CLLD  Popis inovativních rysů strategie – vzhledem k rostoucímu významu využívání chytrých řešení při rozvoji území se MAS doporučovalo zahrnout tento popis do strategie  Popis řízení včetně řídící a realizační struktury MAS  Popis monitoringu a evaluace strategie CLLD Procesem schvalování nakonec prošlo všech 180 strategií od standardizovaných MAS. Následně v druhé fázi hodnocení budou jednotlivé MAS předkládat části strategie zaměřené na jednotlivé programy – akční plány, tzv. Programové rámce, které budou obsahovat plánované aktivity včetně měřitelných cílů a plánu financování. Tyto části budou samostatně schvalovat jednotlivé Řídící orgány programů zapojených do CLLD, a to v souladu s cíli dle kritérií jednotlivých programů. V rámci SP SZP předpokládáme podpořit všechny akční plány (Programové rámce), které splní stanovené požadavky, jelikož cílem je podpora co největšího počtu obyvatel českého venkova. Pro hodnocení této části strategie zaměřené na SP SZP bude stanovena komise, která bude akční plány hodnotit dle předem stanovených kritérií. V případě zjištění nedostatků musí být akční plán ze strany MAS upraven, jinak nebude schválen. Předpokládá se, že MAS bude na realizaci Programového rámce SP SZP přidělena alokace dle rozlohy a počtu obyvatel území působnosti MAS/strategie. Po schválení strategií MAS budou do SP SZP doplněny relevantní výsledkové indikátory včetně R.40 a R.41. Kritéria pro hodnocení programového rámce SP SZP budou stanovena v navazujících pravidlech. Předpokládá se, že bude ověřováno splnění těchto kritérií, která budou dále projednávána s partnery:  Schválení koncepční části SCLLD ze strany MMR  Popis uplatňování inovativních postupů na místní úrovni.  Návaznost Programového rámce SP SZP na cíle SP SZP a na koncepční část strategie  Posouzení, zda odpovídají principy pro stanovení preferenčních kritérií cílům SCLLD  Posouzení finančního a indikátorového plánu, či harmonogramu výzev Každá MAS bude moci část této alokace (předpokládá se cca 15 %) přidělit i na realizaci projektů spolupráce, tzn. projektů, kdy spolupracují MAS. S ohledem na nastavení pravidel státní podpory se zvažuje posouzení projektů spolupráce pomocí Hodnotitelských komisí. Síťování MAS je zajišťováno i prostřednictvím Celostátní sítě pro venkov, která umožňuje MAS navazovat partnerství a spolupráci mezi sebou v rámci celé EU. Většina MAS je sdružena pod Národní sítí Místních akčních skupin České republiky (NS MAS ČR), kde se MAS pravidelně setkávají i v rámci krajů a která reprezentuje jejich zájmy na národní úrovni. NS MAS ČR je také kromě zástupců ministerstev a dalších partnerů řádným členem tzv. Národní stálé konference, která je zřízena jako platforma pro zacílení veřejných politik, které zohledňuje odlišné výchozí podmínky a cíle různých typů území, a je založena na principu partnerství a vzájemném dialogu partnerů, čímž přispívá k provázanosti aktivit státu a územních partnerů. MAS pro výběr projektů budou stanovovat vlastní preferenční kritéria, kdy může MAS klást důraz i na aktivity, které jsou v daném území nové a rozvojové. Inovační zaměření projektů bude také na posouzení CS 730 CS jednotlivých MAS, protože inovace nelze zhodnotit bez znalosti daného území. Výzvou pro MAS může být i aplikace koncepce „Chytrý venkov“ v rámci nastavených kritérií pro výběr. MAS v Programovém rámci SP SZP definuje “inovaci” na lokální úrovni, tzn. co bude konkrétní MAS v rámci realizace svojí strategie považovat za inovativní. MAS v Programovém rámci popíše, zda a jak se MAS hodlá zaměřit i na koncept “Chytrý venkov”. Při dosahování cílů své strategie (a to i částí, které jsou zaměřeny na podporu z ostatních programů/fondů) chytrým způsobem či naplňování role inovačního brokera v území mohou MAS využít Metodiku Chytrého venkova, na jejíž tvorbě a testování se také podílely. MAS vykonávají následující úkoly :  dodržování standardů MAS stanovené MP INRAP, zejména zajištění transparentního a nediskriminačního fungování orgánů i kanceláře MAS;  zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací, poskytování informačního a konzultačního servisu, např. formou hromadných akcí či individuálního poradenství;  zpracování SCLLD včetně akčního plánu pro implementaci SP SZP pro území působnosti MAS;  zajištění realizace SCLLD prostřednictvím přípravy a vyhlašování výzev pro projekty konečných žadatelů i prostřednictvím realizace vlastních projektů spolupráce;  stanovení výše podpory - MAS v rámci své výzvy stanoví maximální výši výdajů předkládaných projektů;  výběr operací v rámci procesu hodnocení projektů a vypracování nediskriminačního a transparentního procesu výběru a kritérií, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina - MAS pro výběr projektů konečných žadatelů stanovuje vlastní preferenční kritéria;  předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením – MAS zajistí přípravu podkladů včetně zajištění finalizace žádosti pro předložení na platební agenturu;  sledování pokroku směrem k dosažení cílů SCLLD - průběžné monitorování realizace SCLLD a podávání Zpráv o plnění integrované strategie;  hodnocení provádění strategie - provádění povinné mid-term evaluace SCLLD. Plánuje se podpora z více než jednoho fondu EU?  Ano  Ne Popište, který fond Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond plus Uplatnila by se možnost vedoucího fondu?  Ano  Ne 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Sice je podpora investičního charakteru a koneční žadatelé obdrží dotaci přímo na svůj účet, ale jedná se o podporu, která směřuje ve prospěch celé komunity (i té zemědělské) a podpora není vázaná na produkci. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci CS 731 CS Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 732 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 52.77.01 - dotace na strategii Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.38 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 52.77.01 - dotace na strategii Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na strategii. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023– 2029 52.77.01 - dotace na strategii (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 1 119 561,00 1 119 561,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.31 (jednotka: Strategie) 0,00 54,00 126,00 0,00 0,00 0,00 0,00 180,00 CELKEM O.31 (jednotka: Strategie) 0,00 54,00 126,00 0,00 0,00 0,00 0,00 180,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 60 456 298,00 141 064 696,00 0,00 0,00 0,00 0,00 201 520 994,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 21 159 704,00 49 372 644,00 0,00 0,00 0,00 0,00 70 532 348,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 733 CS 53.77 - Podpora operačních skupin a projektů EIP Kód intervence (členský stát) 53.77 Název intervence Podpora operačních skupin a projektů EIP Typ intervence COOP(77) – Spolupráce Společný ukazatel výstupů O.1. Počet projektů operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP) Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR kromě hlavního města Prahy 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP PX.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.2 Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) R.28 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu či výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP) podporovaných v rámci SZP v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence je zacílena na vybrané slabé stránky přenosu znalostí, jako je především nedostatečný přenos výsledků výzkumu/inovací do praxe v zemědělství a potravinářství, nedostatečná podpora rozšiřování některých inovací (např. sociálních v oblasti spolupráce v AKIS) a nedostatečně pružná reakce současného znalostního systému na výrazné změny v lesnickém hospodaření, vyvolané klimatickou změnou (např. velkoplošná poškození smrků) a dalšími jejími průvodními jevy (např. nárůst výskytu škůdců) a nutnost zavádět v relativně krátkém čase nové/inovativní způsoby obnovy lesa, které by měly být přizpůsobeny regionálním/místním podmínkám. Podpora operačních skupin EIP povede dlouhodobě zejména ke zlepšení propojení mezi praxí a výzkumem a také umožní postupně budovat sociální kapitál, který v českém zemědělství není dostatečně vyzrálý a brání v rozvoji toku znalostí, informací a zejména v tvorbě a šíření inovací. Jedná se v tomto případě o aktivitu iniciovanou zdola jedním z aktérů operační skupiny, která je facilitována zejména poradci v roli brokerů. V oblasti lesního hospodářství se bude jednat o projekty CS 734 CS zadávané držiteli lesa výzkumným organizacím, které budou zavádět inovativní postupy na místních specifických podmínkách hospodaření. Budou podporovány projekty, které představují inovativní řešení, spadající svým zaměřením do vybraných specifických cílů a vedou k naplňování i obecných cílů SZP, přičemž důraz bude kladen na oblast změnu klimatu a životního prostředí. Cílů bude dosaženo také snížením bariér v účasti na EIP (např. změny ve způsobech financování EIP, důkladnější vysvětlení procesů, podpora i spolupráce u neinvestičních projektů). V případě lesnictví se bude jednat o podporu projektů, jakými jsou například inovativní způsoby zalesňování dřevinami, které na daných stanovištích pro uspokojivě odrůstání vyžadují speciální postupy, o inovativní ochranu výsadby před škodami zvěří, využití klestu po kalamitní těžbě v rámci managementu živin pro novou výsadbu, změny druhové skladby břehových porostů, provenienční pokus se zamýšlenou dřevinou na kalamitní holině a další. Intervence bude podporovat dosahování cílů SZP tím, že bude zajišťovat vývoj a šíření inovací, které jsou řešením problémů, na které směřují cíle SZP a budou budovat kapacitu aktérů AKIS spolupracovat mezi sebou. Intervence bude zavedena ve třech záměrech: inovace spojená s investicí (zejména inovace v technologiích) a bez investice (např. inovace organizační a změny technologických postupů) a to v zemědělství/potravinářství. V lesnictví to budou pouze inovace bez investice. Důležitým aspektem při ustavení a další práci operačních skupin budou hrát brokeři/poradci a další aktivity v rámci služeb pro podporu inovací. Preferovány budou operační skupiny, kde alespoň jedním ze členů bude poradce/broker a tam, kde je to relevantní, výzkumná instituce. Projekt je založen na interaktivním inovačním modelu. Každá operační skupina vypracuje plán inovativního projektu, který bude rozvíjen a prováděn v souladu s interaktivním inovačním modelem tj.: rozvoj inovativních řešení, která jsou zaměřena na potřeby zemědělců, potravinářů či lesníků, propojováním partnerů/členů operační skupiny se vzájemně se doplňujícími znalostmi, kteří se budou všichni podílet na spolurozhodování a spoluvytváření po celou dobu trvání projektu. Zamýšlené inovace mohou být založeny jak na nových, tak na tradičních postupech v novém geografickém či enviromentálním kontextu. S ohledem na včasné zachycení inovativních nápadů a poskytnutí času operačním skupinám na přípravu návrhu projektu, budou žadatelé SP SZP co nejdříve informováni o nadcházejících výzvách. U relevantních typů spolupráce operačních skupin bude umožněna záloha až do výše 50 % dotace. Podmínky způsobilosti:  operační skupina je složena minimálně ze dvou členů operační skupiny  minimálně jeden člen je zástupce z podnikatelského sektoru  beneficienty/ členy operační skupiny jsou podnikatelské subjekty v odvětví zemědělství a potravinářství, lesnictví a zástupci vědecko-výzkumného sektoru a další aktéři venkova  projekt přispívá alespoň k jednomu ze specifický cílů SZP  projekt šíří své plány a výsledky prostřednictvím sítě SZP na národní i evropské úrovni Podle potřeb/příležitostí bude v rámci této intervence navrženo navýšení finančních prostředků v rámci následujících úprav Strategického plánu SZP. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci CS 735 CS Zemědělský podnikatel, který podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, výrobce potravin, výzkumné organizace, a další právnické nebo fyzické osoby (brokeři - poradci a další aktéři rozvoje venkova, držitelé lesa), které budou členy tzv. operační skupiny. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Provozní výdaje spolupráce na vývoji a aplikaci nových produktů, postupů a technologií. Náklady spojené s přípravou a realizací projektu a ostatní výdaje na spolupráci. Investiční výdaje související s podstatou spolupráce - investice související s výrobou inovativních produktů a se zavedením do praxe inovativních postupů a technologií, které jsou výsledkem spolupráce členů operační skupiny včetně stavebních investic nezbytných pro realizaci projektu. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení čl. 83 1 a), b) a 83 2 a) Rozsah podpory na úrovni příjemce 1. Inovace je spojená s investicí (navržená míra podpory je 100 % na výdaje související s předmětem projektu, včetně nákladů na spolupráci a na přípravu projektu, na investice je 65%, v případě neproduktivních investic může podpora dosáhnout až 100 %). 2. Inovace bez investice (např. nové metodické postupy nebo změny principů hospodaření, restrukturalizace farem, PR a marketing, sociální inovace jako např. kolektivní akce - např. společné zpracování/odbyt, organizační inovace). Navržená míra podpory je 100 %. 3. Inovace v lesnictví (bez investice). Navržená míra podpory je 100 %. Dodatečné vysvětlení Paušální sazba/jednotkové náklady na výdaje na spolupráci budou stanoveny na úrovni národních prováděcích předpisů. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU V případě, že projekty svým rozpočtem přesahují 350 000 EUR, jak je uvedeno níže, jsou vyňaty podle pravidel posuzování státní podpory. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis Číslo případu státní podpory CS 736 CS Neuvedeno 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 1 a 2 a 6 (Green box) přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. Dále se v případě podpory vyplacené členům operačních skupin, kteří jsou zemědělci, lesníci a potravináři, se v souladu s čl. 10, odst. 1 nařízení k SP SZP řídí jinými odstavci přílohy 2 Dohody o WTO o zemědělství, tj. bodem 11 přílohy Dohody WTO, a to vzhledem k tomu, že v případě projektů, kteří budou požadovat investici, je nutné podporu vyplatit přímo danému zemědělci. 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 737 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 53.77.01 - výdaje na jednu operační skupinu Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.1; R.2; R.28 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 53.77.01 - výdaje na jednu operační skupinu Cílem je podpořit aktivity 75 operačních skupin, přičemž průměrný počet osob na jednu operační skupinu by byl 5, tj. výsledkem by měla participace 375 osob na operačních skupinách EIP. Při alokaci 15 mil. EUR by průměrné výdaje na zapojení jedné osoby tedy měly činit 40 000 EUR a průměrná částka na jednu operační skupinu by měla činit 200 tis. EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 738 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 53.77.01 - výdaje na jednu operační skupinu (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.1 (jednotka: Projekty) 0,00 5,00 7,00 7,00 25,00 25,00 6,00 75,00 CELKEM O.1 (jednotka: Projekty) 0,00 5,00 7,00 7,00 25,00 25,00 6,00 75,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 1 000 000,00 1 500 000,00 1 500 000,00 5 000 000,00 5 000 000,00 1 000 000,00 15 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 350 000,00 525 000,00 525 000,00 1 750 000,00 1 750 000,00 350 000,00 5 250 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 739 CS KNOW(78) - Výměna znalostí a šíření a informací 54.78 - Podpora poradenství Kód intervence (členský stát) 54.78 Název intervence Podpora poradenství Typ intervence KNOW(78) – Výměna znalostí a šíření a informací Společný ukazatel výstupů O.33. Počet akcí nebo jednotek podporované odborné přípravy, poradenství a opatření směřujících ke zvyšování povědomí Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP PX.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.2 Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) R.28 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu či výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP) podporovaných v rámci SZP v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence je zacílena na slabé stránky přenosu znalostí, jako jsou nedostatek poradců zapojených do AKIS v některých oborech, nedostatečné využívání celého spektra poradenských metod, a tím i nedostatečná podpora rozšiřování některých inovací (např. sociálních). Výcvik a odbornost poradců nedostatečně pokrývá mnohá témata odpovídající cílům SZP, a tím je nedostatečně podporována efektivní implementace SZP. Situaci odpovídá potřeba zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Intervence bude podporovat dosahování všech cílů v rámci SZP. Bude zajišťovat šíření znalostí a dovedností, které pro vysoký stupeň komplexity vyžaduje osobní přístup. Bude vyvíjet řešení, která jsou specifická dle situace klienta, a která chybějí pro efektivní dosažení cílů SZP. CS 740 CS Intervence bude zajišťovat podporu individuálního poskytování poradenství s různou mírou složitosti (od rady v případě investic do strojů až po strategické plány podniku, řešení konfliktů a facilitace vzniku asociací zemědělců). Intervence se tedy zaměří také na podporu poradců v žádoucích oblastech s podporou cíleného výcviku v chybějících tématech. Zvýšená pozornost bude věnována ochraně životního prostředí rozšířením odpovídajících témat, na která bude poradenství zaměřeno. Kvalita poskytování znalostí a poskytovaných poradenských služeb bude zajišťována systémem certifikace poskytovatelů poradenství a akreditace poradců. Vyšší počet poradců bude dosažen změnou institucionálního nastavení poradenského systému. Bude toho dosaženo např. zapojením zástupců zemědělců a dalších poradenských subjektů do AKIS v poradenství pomocí certifikace a pravidel účasti na podporách (tj. např. minimálním počtem akreditovaných poradců v projektu). Rozšíření spektra typů služeb v poradenství bude zajištěno podporou náročnějších metod poradenství a cíleným zvyšováním kompetencí poradců. Zvyšování kompetencí se bude týkat i lesníků pro osvětovou činnost, kteří si budou rozšiřovat své praktické zkušenosti prostřednictvím účastí na stážích v zahraničí. Konkrétně budou podporovány následující aktivity: 1. Individuální poradenství: náklady spojené s poskytnutím individuální poradenské služby (osobně) zemědělcům, chovatelům včel a potravinářům. Individuální poradenství zahrnuje nejběžnější typy poradenských služeb v živočišné/rostlinné výrobě, ochraně životního prostředí, v oblasti zmírňování změn klimatu, retence vody v krajině, agrolesnictví, welfare zvířat, atd. 2. Individuální poradenství – faremní plány: náklady spojené s poskytnutím individuálního poradenství, které vyústí v dokument představující faremní plán, navrhující využití argoenvironmentální intervence v chráněných oblastech, odsouhlasené orgánem ochrany přírody. Tento typ poradenství se řídí specifickými pravidly pro vypracování faremního plánu: a) přechodu na ekologické zemědělství (na celém území ČR) a b) pro zvyšování biodiversity v chráněných oblastech a je poskytován poradci se specifickou přípravou a akreditací. 3. Specializované poradenství: náklady na projekt, na základě kterého se zajistí inovační servis pro zřízení a implementaci operačních skupin EIP nebo spolupráce obdobných skupin zemědělců a dalších aktérů na venkově. 4. Zřízení poradenské služby: náklady na projekt, jehož cílem je vytvoření nového systému poradenství, včetně podpůrných dokumentů a výcviku poradců v nové službě (např. manuál, nebo výcvikový materiál), které umožní efektivně poskytovat novou poradenskou službu. Podpora má za cíl zřízení náročných typů služeb, jejich vývoj nebývá obvykle v zájmu poradenských subjektů, případně na jejich vypracování nemají odpovídající odbornou, nebo finanční kapacitu. Jedná se např. o programování specifického software jako nástroje pro podporu komplexních poradenských služeb, vytvoření poradenských nástrojů v oblastech, které jsou nedostatečně pokryty poradenstvím, doplněných odpovídajícím výcvikem poradců v nových metodách (příkladem je vytvoření systému faremního plánu), nebo mnoho jiných forem nových služeb, které by bylo bez nového nástroje a případně výcviku poradců možné poskytovat. 5. Zvyšování kompetencí poradců v zemědělství, potravinářství a lesnictví: náklady spojené s cíleným zvyšováním kompetencí pomocí specifických metod (např. výměna zkušeností na facilitovaném workshopu/na farmě, stáže, výcvik ve facilitaci, fokusové skupiny). Jedná se o rozšíření forem zvyšování kompetencí poradců, které současně napomohou vytváření nových vazeb v AKIS (např. interaktivní vzájemné učení mezi poradci nad vybranými tématy přímo na farmách). 6. E-learning: náklady na projekt, jehož cílem je vytvoření nového online e-learningového kurzu v programu LMS, který umožňuje řízené vzdělávání a zvyšování kompetencí za pomoci elektronické podpory. Umožní to vysokou míru flexibility učení, což zemědělci umožní personalizovaný přístup k informacím individuálním tempem v čase, kdy mu to vyhovuje. Dalšími přínosy jsou poskytování nejaktuálnějších informací a relevantního multimediálního obsahu, což přispěje k zvýšenému zapojení zemědělců. Předpokladem kvalitního e-learningu je interaktivita (možnost komunikace s tutorem a administrátorem). Aktivita přispívá i ke zvyšování digitální gramotnosti zemědělců. CS 741 CS Podmínky způsobilosti:  Subjekt poskytující poradenství musí naplňovat podmínky certifikace.  Poradenství naplňuje alespoň jeden specifický cíl SZP. Podle potřeb/příležitostí bude v rámci této intervence navrženo navýšení finančních prostředků v rámci následujících úprav Strategického plánu SZP. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci Aktivity 1. a 2. Certifikované subjekty poskytující poradenství Aktivita 3. Subjekty poskytující poradenské a vzdělávací služby Aktivita 4. Certifikované a/nebo akreditované subjekty poskytující poradenství a/nebo vzdělávání a výzkumné organizace. Aktivita 5. a 6. Certifikované a/nebo akreditované subjekty poskytující poradenství a/nebo vzdělávání a výzkumné organizace. Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Individuální poradenství: náklady spojené s poskytnutím individuální poradenské služby (osobně) zemědělcům, chovatelům včel a potravinářům. Individuální poradenství – faremní plány: náklady spojené s poskytnutím individuálního poradenství, které vyústí v dokument představující faremní plán, navrhující využití agroenviromentální intervence v chráněných oblastech, odsouhlasené orgánem ochrany přírody. Specializované poradenství: náklady na projekt, na základě kterého se zajistí inovační servis pro zřízení a implementaci operačních skupin EIP nebo spolupráce obdobných skupin zemědělců a dalších aktérů na venkově. Zřízení poradenské služby: náklady na projekt, jehož cílem je vytvoření nového systému poradenství, včetně podpůrných dokumentů a výcviku poradců v nové službě (např. manuál, nebo výcvikový materiál), které umožní efektivně poskytovat novou poradenskou službu. Zvyšování kompetencí poradců v zemědělství, potravinářství a lesnictví: náklady spojené s cíleným zvyšováním kompetencí pomocí specifických metod (např. výměna zkušeností na facilitovaném workshopu/na farmě, stáže, výcvik ve facilitaci, fokusové skupiny). E-learning: náklady na projekt, jehož cílem je vytvoření nového online e-learningového kurzu v programu LMS, který umožňuje řízené vzdělávání a zvyšování kompetencí za pomoci elektronické podpory. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení CS 742 CS čl. 83 1 a), b), c) d) a 83 2 a) Rozsah podpory na úrovni příjemce 1. Individuální poradenství: podpora bude představovat 80 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí na jednu službu – 50 000 Kč (cca 2000 EUR). 2. Individuální poradenství – faremní plány: podpora bude představovat 100 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí na jednu službu – 80 000 Kč (cca 3000 EUR). 3. Specializované poradenství: podpora bude poskytována ve výši 100 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí ve výši 70 000 Kč (cca 3000 EUR). 4. Zřízení poradenské služby: podpora bude poskytována ve výši 100 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí na jeden projekt 200 000 EUR. 5. Zvyšování kompetencí poradců v zemědělství, potravinářství a lesnictví: podpora bude poskytována ve výši 100 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí na jeden projekt 150 000 Kč (cca 6 000 EUR). 6. E-learning: podpora bude poskytována ve výši 100 % způsobilých nákladů a je omezena horní hranicí na jeden projekt 300 000 Kč (cca 12 000 EUR). Dodatečné vysvětlení Základem pro stanovení bude metoda výpočtu založená na statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku, ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let, případně v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů pro granty financované z národních či EU zdrojů na obdobný druh operace. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU Podpora poradenství pro nezemědělské (lesnické) subjekty. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Intervence je v souladu s bodem 2 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a) příjemce dotace je subjekt poskytující poradenství/vzdělávání, nejedná se tedy o přímou platbu producentům/zpracovatelům b) dotace je poskytována z veřejných prostředků, nikoli z převodů od spotřebitelů c) dotace nemá efekt cenové podpory producentům 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 743 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 54.78.01 - dotace na poradenskou službu Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.1; R.28 Ne 54.78.02 - dotace na poradenskou službu – faremní plány Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.1; R.28 Ne 54.78.03 - dotace na specializované poradenství Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.1 Ne 54.78.04 - dotace na zřízení poradenské služby Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.1; R.2 Ne 54.78.05 - dotace na zvyšování kompetence poradců Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Jednotná částka R.2 Ne 54.78.06 - dotace na e-learning Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.1; R.2 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 54.78.01 - dotace na poradenskou službu Za jednotkovou částku byla zvolena průměrná částka dotace na typ aktivity. Pro její stanovení byly použity odhady z nákladů obdobných realizovaných akcí v resortu Ministerstva zemědělství a z opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb v rámci Programu rozvoje venkova na období 2007–2013 a kvalifikované odhady. Dotace na poradenskou službu: Průměrná částka dotace je odhadována na 1 400 EUR. 54.78.02 - dotace na poradenskou službu – faremní plány Průměrná částka dotace je odhadována na 2 800 EUR. 54.78.03 - dotace na specializované poradenství CS 744 CS Průměrná částka dotace je odhadována na 2 800 EUR. 54.78.04 - dotace na zřízení poradenské služby Průměrná částka dotace je odhadována na 120 000 EUR. 54.78.05 - dotace na zvyšování kompetence poradců Průměrná částka dotace je odhadována na 5 000 EUR. 54.78.06 - dotace na e-learning Průměrná částka dotace je odhadována na 10 000 EUR. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 745 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 54.78.01 - dotace na poradenskou službu (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 1 180,00 1 180,00 1 180,00 1 180,00 1 180,00 0,00 5 900,00 54.78.02 - dotace na poradenskou službu – faremní plány (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 120,00 90,00 15,00 15,00 0,00 0,00 240,00 54.78.03 - dotace na specializované poradenství (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 5,00 5,00 6,00 9,00 15,00 0,00 40,00 54.78.04 - dotace na zřízení poradenské služby (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 120 000,00 120 000,00 120 000,00 120 000,00 120 000,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 1,00 1,00 1,00 2,00 0,00 5,00 54.78.05 - dotace na zvyšování kompetence poradců (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 5 000,00 5 000,00 5 000,00 5 000,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 2,00 5,00 8,00 10,00 15,00 0,00 40,00 54.78.06 - dotace na e-learning (Grant Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 0,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 1,00 2,00 4,00 4,00 4,00 0,00 15,00 CELKEM O.33 (jednotka: Operace) 0,00 1 308,00 1 283,00 1 214,00 1 219,00 1 216,00 0,00 6 240,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 2 022 000,00 2 083 000,00 1 910 800,00 1 929 200,00 2 049 000,00 0,00 9 994 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 707 700,00 729 050,00 668 780,00 675 220,00 717 150,00 0,00 3 497 900,00 CS 746 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 0,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 0,00 1 050,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 747 CS 55.78 - Podpora vzdělávání Kód intervence (členský stát) 55.78 Název intervence Podpora vzdělávání Typ intervence KNOW(78) – Výměna znalostí a šíření a informací Společný ukazatel výstupů O.33. Počet akcí nebo jednotek podporované odborné přípravy, poradenství a opatření směřujících ke zvyšování povědomí Příspěvek k požadavku na vyčlenění prostředků pro/na Generační obnova: Ne Životní prostředí: Ne Systém slev týkající se ES: Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER): Ne 1 Územní působnost a případně regionální rozměr Územní rozsah: Vnitrostátní Kód Popis CZ Česko Popis územního rozsahu ČR 2 Související specifické cíle, průřezový cíl a příslušné odvětvové cíle Kód a popis SPECIFICKÉHO CÍLE SZP Doporučené specifické cíle SZP pro tento typ intervence jsou vyznačeny tučně XCO Průřezový cíl spočívající v modernizaci odvětví prostřednictvím podpory a sdílení znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a napomáhání k jejich realizaci v praxi 3 Potřeby, které intervence řeší Kód Popis Stanovení priorit na úrovni strategického plánu SZP Řešeno ve strategickém plánu SZP PX.01 Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a LH a spolupráce v AKIS Střední Ano 4 Ukazatel(e) výsledků Kód a popis UKAZATELE VÝSLEDKŮ Doporučené ukazatele výsledků pro vybrané specifické cíle SZP této intervence jsou vyznačeny tučně R.1 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem zvýšit udržitelnou hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost, jakož i výkonnost v oblasti klimatu a účinného využívání zdrojů R.2 Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) R.28 Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu či výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin evropského inovačního partnerství (EIP) podporovaných v rámci SZP v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu 5 Specifický návrh, požadavky a podmínky způsobilosti intervence Popište, jaké jsou konkrétní cíle a obsah intervence, včetně konkrétního zaměření, zásad výběru, vazeb na příslušné právní předpisy, doplňkovosti s ostatními intervencemi / soubory operací v obou pilířích a dalších příslušných informací. Popis intervence a výběru projektů Intervence je zacílena na slabé stránky přenosu znalostí, nedostatečné pokrytí všech témat nezbytných pro naplnění klíčových cílů SZP i potřeb identifikovaných v analýze AKIS ČR, nejen zemědělců, ale také potravinářů a lesníků. V případě lesníků se jedná o nedostatečný počet odborně proškolených lesníků pro osvětovou činnost (lesní pedagogiku), kdy poptávka veřejnosti převyšuje nabídku, a nedostatečné sociální a technické zázemí. Ukázal se také prostor ve zvyšování kvality při využívání skupinových forem předávání znalostí. Intervence se tedy zaměří na rozšíření témat vzdělávání o oblasti dosud nedostatečně školené a tím zajistí zvyšování kvalifikace pracovníků v resortu. Zvýšená pozornost bude věnována ochraně životního prostředí rozšířením odpovídajících témat, na která bude vzdělávání zaměřeno. Kvalita poskytování znalostí bude zajišťována systémem poskytovatelů vzdělávání s vyšším důrazem na výběr kvalitních poskytovatelů vzdělávání. Současně bude podpora vzdělávání cílena více na tu část zemědělství, které se dostává přenosu znalostí proporčně méně (např. FO a podniky s nižší rozlohou). Intervence bude CS 748 CS také zaměřena na zajištění a zvýšení vzdělávání v udržitelném rozvoji, tvorbu vzdělávacích materiálů a pokrytí souvisejících nákladů. V případě vzdělávání bude podpořeno efektivní zavedení SZP také tím, že bude rozšířen počet typů příjemců vzdělávání. Konečnými beneficienty jsou zemědělci, lesníci, potravináři a další aktéři venkova. Intervence bude podporovat dosahování všech cílů v rámci SZP tím, že bude zajišťovat šíření znalostí a dovedností, které lze předávat kolektivně zejména pomocí seminářů a procvičování ve skupinách, a které chybějí pro efektivní dosažení cílů SZP. Intervence bude podporovat i akce realizované on-line formou, neboť tato forma výuky je běžnou praxí ve všech oblastech vzdělávání. Důležitým aspektem napříč tématy bude důraz na inovace a využití digitálních technologií. Intervence bude administrována formou zjednodušeného vykazování. Konkrétně budou podporovány následující aktivity: 1. Vzdělávací akce (by měly naplňovat hlubší a detailnější pohled na danou problematiku a vyhnout se obecným informacím), včetně on-line formy, výměny pracovníků a exkurzí Účastníky mohou být zemědělci, lesníci, potravináři a další aktéři venkova 2. Informační akce (akce by měly zejména zajišťovat přenos těch nejaktuálnějších informací, informacích o inovacích či digitálních technologií), včetně on-line formy Účastníky mohou být zemědělci, lesníci, potravináři a další aktéři venkova Témata akcí musí svým obsahem odpovídat alespoň jednomu z 9 specifických cílů: a) Specifický cíl 1 – Podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin b) Specifický cíl 2 – Posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci c) Specifický cíl 3 – Zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci d) Specifický cíl 4 – Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zlepšováním sekvestrace uhlíku, a rovněž podporovat udržitelnou energii e) Specifický cíl 5 – Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší f) Specifický cíl 6 – Přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny g) Specifický cíl 7 – Získávání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech h) Specifický cíl 8 – Podpora zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví i) Specifický cíl 9 – Zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat Podmínky způsobilosti:  Vzdělávání naplňuje alespoň jeden specifický cíl SZP  Vzdělávací subjekt je akreditován Ministerstvem zemědělství Podle potřeb/příležitostí bude v rámci této intervence navrženo navýšení finančních prostředků v rámci následujících úprav Strategického plánu SZP. Definujte způsobilé příjemce a specifická kritéria způsobilosti, jsou-li to použitelná, v souvislosti s příjemcem a oblastí. Způsobilí příjemci Akreditované subjekty poskytující vzdělávání (takovým subjektem může být i poradce). CS 749 CS Definujte způsobilý druh podpory (mimo systém IACS) nebo závazků (v rámci IACS) a dalších povinností Jednotkové náklady na 1 hodinu a 1 účastníka. 6 Identifikace příslušných základních prvků (příslušné DZES, povinné požadavky na hospodaření (PPH) a další povinné požadavky stanovené vnitrostátními a unijními právními předpisy), případně popis specifických příslušných povinností podle PPH a vysvětlení, jak závazek přesahuje rámec povinných požadavků (jak je uvedeno v čl. 28 odst. 5 a čl. 70 odst. 3 a v čl. 72 odst. 5) Neuvedeno 7 Forma a míra podpory / částky / metody výpočtu Forma podpory  Grant  Finanční nástroj Typ platby  úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly příjemci podpory  jednotkové náklady  jednorázové částky  paušální financování Základ pro stanovení čl. 83 1 b) a 83 2 a) Rozsah podpory na úrovni příjemce 1. Vzdělávací akce 2. Informační akce Míra podpory je u obou aktivit 100 %. Dodatečné vysvětlení Sazba na jednu hodinu vzdělání jednoho účastníka bude stanovena na úrovni národních prováděcích předpisů. 8 Informace týkající se posuzování státní podpory Intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a podléhá posouzení státní podpory:  Ano  Ne  Smíšené Vysvětlení podpůrných činností, které nespadají do působnosti článku 42 SFEU V případě akcí zaměřených na lesnictví nebo na venkovské vzdělávání. Druh nástroje státní podpory, který má být použit pro zúčtování:  Oznámení  Obecné nařízení o blokových výjimkách  Nařízení o blokových výjimkách pro zemědělství  de minimis 9 Další otázky / informace specifické pro typ intervence Neuvedeno 10 Soulad s dohodou WTO Zelená kategorie podpor Bod 2 přílohy 2 WTO Vysvětlení, jakým způsobem se intervence řídí příslušnými ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení (zelená kategorie podpor) Podpora vzdělávání - intervence je v souladu s bodem 2 přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství a) příjemce dotace je subjekt poskytující vzdělávání, nejedná se tedy o přímou platbu producentům/zpracovatelům b) dotace je poskytována z veřejných prostředků, nikoli z převodů od spotřebitelů CS 750 CS c) dotace nemá efekt cenové podpory producentům 11 Sazby příspěvku platné pro tuto intervenci Region Článek Platná sazba Minimální sazba Maximální sazba CZ Česko 91(2)(a) - Méně rozvinuté regiony 35,00% 20,00% 85,00% CZ Česko 91(2)(c) - Přechodové regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 35,00% 20,00% 60,00% CS 751 CS 12 Plánované jednotkové částky – definice Plánovaná jednotková částka Druh podpory Sazba příspěvku Druh plánované jednotkové částky Region(y) Ukazatel(e) výsledků Je jednotková částka založena na přenesených výdajích? 55.78.01 - částka na jednu vzdělávací akci Grant 91(2)(a)-CZ 35,00% 91(2)(c)-CZ 35,00% Průměrná částka R.1; R.2; R.28 Ne Vysvětlení a odůvodnění týkající se hodnoty jednotkové částky 55.78.01 - částka na jednu vzdělávací akci Cílem je podpořit 1450 akcí s 32 500 účastníky prostřednícím alokace ve výši 5 mil. EUR. To tedy znamená, že by se mělo průměrně počítat s výdaji ve výši 3 450 EUR na organizaci jedné akce. 13 Plánované jednotkové částky – finanční tabulka s výstupy CS 752 CS Plánovaná jednotková částka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Celkem 2023–2029 55.78.01 - částka na jednu vzdělávací akci (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 3 450,00 3 450,00 3 450,00 3 450,00 3 450,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 400,00 400,00 300,00 300,00 50,00 1 450,00 CELKEM O.33 (jednotka: Operace) 0,00 0,00 400,00 400,00 300,00 300,00 50,00 1 450,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 0,00 0,00 1 350 000,00 1 350 000,00 1 100 000,00 1 050 000,00 150 000,00 5 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 0,00 0,00 472 500,00 472 500,00 385 000,00 367 500,00 52 500,00 1 750 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 753 CS CS 754 CS 6 Finanční plán 6.1 Přehledová tabulka Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem (Přímé platby (CY N=FY N+1)) 2022 2023 2024 2025 2026 2027 1 Počáteční příděly přímých plateb (výchozí příloha V) Neuvedeno 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 4 274 736 485,00 2 Bavlna (příloha VIII) Neuvedeno 3 Počáteční příděly přímých plateb s výjimkou bavlny (výchozí příloha IX) Neuvedeno 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 854 947 297,00 4 274 736 485,00 4 Podpora příjmu vázaná na produkci (článek 96) Neuvedeno 123 530 042,00 123 530 042,00 123 530 042,00 120 323 989,00 126 736 094,00 617 650 209,00 5 Převod do celkové částky EZFRV (flexibilita + snížení) Výsledná částka Neuvedeno 21 373 682,43 21 373 682,43 21 373 682,43 42 747 364,86 Neuvedeno 106 868 412,15 6 Total flexibility — Article 103(1)(a) — amount Neuvedeno 21 373 682,43 21 373 682,43 21 373 682,43 42 747 364,86 Neuvedeno 106 868 412,15 7 If above 25%: of which for the environmental and climate-related objectives (Article 103(2)(a)) — amount Neuvedeno Neuvedeno 8 If above 25%: of which for the installation of young farmers (Article 103(2)(b)) — amount Neuvedeno Neuvedeno 9 Celková flexibilita % Neuvedeno 2,50 2,50 2,50 5,00 Neuvedeno 3,13 10 Převod odhadovaných prostředků získaných ze snížení do EZFRV (čl. 17 odst. 5) Neuvedeno Neuvedeno 11 Transfer to types of interventions in other sectors (Article 88(6)) — amount Neuvedeno 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 50 200 000,00 12 Transfer to types of interventions in other sectors (Article 88(6)) — percentage Neuvedeno 1,17 1,17 1,17 1,17 1,17 1,17 13 Transferred from EAFRD: amount (Article 103(1)(b)) Neuvedeno Neuvedeno 16 Upravené příděly přímých plateb (příloha V) Neuvedeno 823 533 614,57 823 533 614,57 823 533 614,57 802 159 932,14 844 907 297,00 4 117 668 072,85 17 Upravené příděly přímých plateb mimo bavlnu před snížením převodu (příloha IX) Neuvedeno 823 533 614,57 823 533 614,57 823 533 614,57 802 159 932,14 844 907 297,00 4 117 668 072,85 CS 755 CS EZZF odvětvový 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 18 Víno (příloha VII) 4 951 500,00 4 951 500,00 4 951 500,00 4 951 500,00 Neuvedeno 19 806 000,00 19 Včelařství (příloha X) 1 666 470,00 2 121 526,00 2 121 526,00 2 121 526,00 2 121 526,00 Neuvedeno 10 152 574,00 22 Types of interventions in other sectors (Article 42 point (f)) from Direct Payments Neuvedeno 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 50 200 000,00 EZFRV 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 23 Počáteční příděl členského státu EZFRV (příloha XI) 259 187 708,00 259 187 708,00 259 187 708,00 259 187 708,00 259 187 708,00 Neuvedeno 1 295 938 540,00 24 Flexibility transfer to direct payments (Article 103(1)(b) and (2)(b)) — amount částka, která má být zadána Neuvedeno 25 výsledný procentní podíl Neuvedeno 26 Transferred from Direct Payments (flexibility and reduction estimate) (Articles 17 and 103) 7 840 000,00 21 373 682,43 21 373 682,43 21 373 682,43 42 747 364,86 Neuvedeno 114 708 412,15 27 Přiděleno na Program InvestEU – (článek 81) Neuvedeno 28 Přiděleno na program LIFE (článek 99) částka Neuvedeno 28a Přiděleno na program Erasmus (článek 99) množství Neuvedeno 28b Early retirement carry-over amounts (Article 155(2) point (a)) (Article 23 of Regulation (EC) No 1698/2005) - amount částka 264 775,00 422 178,05 Neuvedeno 686 953,05 30 Upravené příděly členského státu v rámci EZFRV (příloha XI) 267 027 708,00 280 561 390,43 280 561 390,43 280 561 390,43 301 935 072,86 Neuvedeno 1 410 646 952,15 Finanční rok, minimální požadavky na výdaje (články 92, 93, 95, 97) 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 31 Vyhrazeno pro iniciativu LEADER (čl. 92 odst. 1) — minimálně 5 % v průběhu období výsledný procentní podíl 5,28 5,03 5,03 5,03 4,67 Neuvedeno 5,00 32 Reserved for LEADER — amount 14 106 469,50 14 106 469,50 14 106 469,50 14 106 469,50 14 106 470,00 Neuvedeno 70 532 348,00 33 Vyhrazeno pro cíle v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci EZFRV (článek 93) (min. 35 %) — Nejvzdálenější regiony vyloučeny výsledný procentní podíl 56,65 53,92 53,92 53,92 50,10 Neuvedeno 53,62 34 Reserved for environmental and climate-related objectives under EAFRD — amount 151 278 233,60 151 278 233,60 151 278 233,60 151 278 233,60 151 278 233,60 Neuvedeno 756 391 168,00 35 –Z toho pro článek 70 103 469 131,62 103 469 131,62 103 469 131,62 103 469 131,62 103 469 131,62 Neuvedeno 517 345 658,10 36 – Z toho pro článek 71 (50 %) 30 603 180,40 30 603 180,40 30 603 180,40 30 603 180,40 30 603 180,40 Neuvedeno 153 015 902,00 37 – Z toho pro článek 72 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 Neuvedeno 1 684 541,80 38 - Out of which for Article 73 linked to specific objectives in Article 6(1)(d), (e) and (f) and, as regards animal welfare, in Article 6(1), point (i) 16 869 013,22 16 869 013,22 16 869 013,22 16 869 013,22 16 869 013,22 Neuvedeno 84 345 066,10 38a - Out of which for Article 74 linked to specific objectives in Article 6(1)(d), (e) and (f) Neuvedeno 39 Rozdíl oproti minimální částce Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno 262 664 734,75 39a To be reserved for young farmers (Annex XII) - (Article 95) (if only Direct Payments: annual amounts to be respected) Neuvedeno 25 648 419,00 25 648 419,00 25 648 419,00 25 648 419,00 25 648 419,00 128 242 095,00 39b Vyhrazeno pro mladé zemědělce 7 840 000,00 25 648 419,43 25 648 419,43 25 648 419,43 47 022 101,86 4 274 737,00 136 082 097,15 40 Vyhrazeno pro mladé zemědělce – nutné k dosažení minimálních požadavků 25 648 419,43 25 648 419,43 25 648 419,43 47 022 099,71 4 274 737,00 128 242 095,00 CS 756 CS 41 — prostřednictvím doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce (v rámci přímých plateb) Neuvedeno 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 42 „z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku“ – základ pro obrácený strop Neuvedeno 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 43 — prostřednictvím investic mladých zemědělců (vážených na 50 %) (v rámci rozvoje venkova) Neuvedeno 44 „z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku“ – základ pro obrácený strop Neuvedeno 45 – zahájení činnosti mladých zemědělců (v rámci rozvoje venkova) 7 840 000,00 21 373 682,43 21 373 682,43 21 373 682,43 42 747 364,86 Neuvedeno 114 708 412,15 46 „z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku“ – základ pro obrácený strop 21 373 682,43 21 373 682,43 21 373 682,43 42 747 362,71 Neuvedeno 106 868 410,00 47 Minimální částka vyhrazená na ekoschémata (článek 97) Neuvedeno 205 883 403,64 205 883 403,64 205 883 403,64 200 539 983,04 211 226 824,25 1 029 417 018,21 48 Rebate (where relevant - optional for Member States) Neuvedeno 49 Annual amounts reserved for eco-schemes under Direct Payments Neuvedeno 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 1 235 280 051,70 51 Celková částka na ekoschémata Neuvedeno 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 247 056 010,34 1 235 280 051,70 52 Sleva z rozvoje venkova – nepovinné pro členský stát Čl. 97 odst. 2 až 4 Neuvedeno 53 Částka vyhrazená na redistributivní platbu (článek 29) – minimálně 10 % ročně uplatněných na řádku 17, pokud se neuplatní výjimka Neuvedeno 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 947 063 660,00 CS 757 CS 6.2 Podrobné finanční informace a rozdělení na jednotlivé intervence a plánování výstupů 6.2.1 Přímé platby Finanční rok 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 2024– 2028 Kalendářní rok N = rozpočtový rok N–1 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 Upravené příděly přímých plateb (příloha V) 823 533 614,57 823 533 614,57 823 533 614,57 802 159 932,14 844 907 297,00 4 117 668 072,85 Bavlna (příloha VIII) Upravené příděly přímých plateb mimo bavlnu před snížením převodu (příloha IX) 823 533 614,57 823 533 614,57 823 533 614,57 802 159 932,14 844 907 297,00 4 117 668 072,85 Převod odhadovaných prostředků získaných ze snížení do EZFRV (čl. 17 odst. 5) Neuvedeno Maximální výše orientačních finančních přídělů (čl. 87 odst. 3) 255 930 334,00 255 930 334,00 255 930 334,00 238 376 010,34 255 930 334,00 Intervence nevázané na produkci (čl. 16 odst. 2) BISS (21) Základní podpora příjmu pro udržitelnost 01.21 Základní podpora příjmu pro udržitelnost 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 01.21.01 - sazba BISS (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 72,48 72,48 72,48 66,42 72,48 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 68,85 68,85 68,85 63,10 68,85 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 76,10 76,10 76,10 69,74 76,10 O.4 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 255 928 474,56 255 928 474,56 255 928 474,56 234 530 481,24 255 928 474,56 1 258 244 379,48 TOTAL O.4 (jednotka: Hektary) 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 3 524 895,00 17 624 475,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 255 930 334,00 255 930 334,00 255 930 334,00 234 556 651,00 255 930 334,00 1 258 277 987,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) BISS (21) Základní podpora příjmu pro udržitelnost 02.28 Platba pro malé zemědělce 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 02.28.01 - sazba pro malého zemědělce (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 312,50 312,50 312,50 312,50 312,50 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 281,25 281,25 281,25 281,25 281,25 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 1 250,00 1 250,00 1 250,00 1 250,00 1 250,00 O.5 (jednotka: Hektary) 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 3 325 625,00 16 628 125,00 TOTAL O.5 (jednotka: Hektary) 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 10 642,00 53 210,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 3 325 687,00 16 628 435,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CRISS (29) Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost 03.29 Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 03.29.01 - sazba na redistribuci (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 153,90 153,90 153,90 153,90 153,90 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 138,51 138,51 138,51 138,51 138,51 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 169,29 169,29 169,29 169,29 169,29 O.7 (jednotka: Hektary) 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 189 409 347,00 947 046 735,00 TOTAL O.7 (jednotka: Hektary) 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 1 230 730,00 6 153 650,00 CS 758 CS Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 189 412 732,00 947 063 660,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS-YF (30) Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 04.30 Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 04.30.01 - Sazba pro staré mladé zemědělce (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 109,71 121,39 115,28 115,28 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 92,65 102,85 97,75 97,75 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 125,35 139,15 132,25 132,25 O.6 (jednotka: Hektary) 16 854,89 9 357,76 13 092,75 13 092,75 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 1 849 149,98 1 135 938,49 1 509 332,22 1 509 332,22 6 003 752,91 04.30.02 - Sazba pro nové mladé zemědělce (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 109,71 121,39 115,28 115,28 140,00 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 92,65 102,85 97,75 97,75 119,00 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 125,35 139,15 132,25 132,25 161,00 O.6 (jednotka: Hektary) 22 106,39 25 854,96 23 987,46 23 987,46 30 533,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 425 292,05 3 138 533,59 2 765 274,39 2 765 274,39 4 274 620,00 15 368 994,42 TOTAL O.6 (jednotka: Hektary) 38 961,28 35 212,72 37 080,21 37 080,21 30 533,00 178 867,42 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 4 274 737,00 21 373 685,00 Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) Eco-scheme (31) Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 05.31 Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 05.31.01 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 65,47 65,47 65,47 65,47 65,47 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 62,20 62,20 62,20 62,20 62,20 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 75,29 75,29 75,29 75,29 75,29 O.8 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 231 176 010,34 1 155 880 051,70 05.31.02 - Sazba pro celofaremní ekoplatbu – prémiový stupeň (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 360,00 360,00 360,00 360,00 360,00 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 324,00 324,00 324,00 324,00 324,00 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 396,00 396,00 396,00 396,00 396,00 O.8 (jednotka: Hektary) 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 7 200 000,00 36 000 000,00 TOTAL O.8 (jednotka: Hektary) 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 3 531 022,00 17 655 110,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 238 376 010,34 1 191 880 051,70 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) Eco-scheme (31) Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat 06.31 Režimy pro klima a životní prostředí - precizní zemědělství 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 06.31.01 - Sazba pro precizní zemědělství (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 43,40 43,40 43,40 43,40 43,40 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 34,72 34,72 34,72 34,72 34,72 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 43,40 43,40 43,40 43,40 43,40 O.8 (jednotka: Hektary) 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 43 400 000,00 CS 759 CS TOTAL O.8 (jednotka: Hektary) 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 1 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 8 680 000,00 43 400 000,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Součet orientačních přídělů pro intervence oddělené od produkce 699 999 500,34 699 999 500,34 699 999 500,34 678 625 817,34 699 999 500,34 3 478 623 818,70 Podpora příjmu vázaného na produkci (čl. 16 odst. 3 písm. a)) – částka – závazný strop CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 07.32 Podpora příjmu vázaná na produkci chmele 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 07.32.01 - sazba na chmel (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 589,25 589,25 589,25 573,96 604,54 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 530,33 530,33 530,33 545,26 574,31 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 648,18 648,18 648,18 602,66 634,77 O.10 (jednotka: Hektary) 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 008 710,50 3 008 710,50 3 008 710,50 2 930 639,76 3 086 781,24 15 043 552,50 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 5 106,00 25 530,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 008 718,00 3 008 718,00 3 008 718,00 2 930 631,00 3 086 805,00 15 043 590,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 08.32 Podpora příjmu vázaná na produkci zeleniny 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 8.32.01 - sazba na zeleninu VP 01 (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 187,09 187,09 187,09 182,24 191,95 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 159,03 159,03 159,03 173,13 182,35 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 215,16 215,16 215,16 191,35 201,55 O.10 (jednotka: Hektary) 3 466,00 3 466,00 3 466,00 3 466,00 3 466,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 648 453,94 648 453,94 648 453,94 631 643,84 665 298,70 3 242 304,36 8.32.02 - sazba na zeleninu VVP 02 (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 551,79 551,79 551,79 537,47 566,11 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 496,61 496,61 496,61 510,60 537,80 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 606,97 606,97 606,97 564,34 594,42 O.10 (jednotka: Hektary) 7 378,00 7 378,00 7 378,00 7 378,00 7 378,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 4 071 106,62 4 071 106,62 4 071 106,62 3 965 453,66 4 176 759,58 20 355 533,10 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 10 844,00 10 844,00 10 844,00 10 844,00 10 844,00 54 220,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 719 557,00 4 719 557,00 4 719 557,00 4 597 068,00 4 842 047,00 23 597 786,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 09.32 Podpora příjmu vázaná na produkci ovoce 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 09.32.01 - sazba na ovoce VP 01 (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 403,98 403,98 403,98 393,49 414,46 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 363,58 363,58 363,58 373,82 393,74 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 444,38 444,38 444,38 413,16 435,18 O.10 (jednotka: Hektary) 2 915,00 2 915,00 2 915,00 2 915,00 2 915,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 1 177 601,70 1 177 601,70 1 177 601,70 1 147 023,35 1 208 150,90 5 887 979,35 09.32.02 - sazba na ovoce VVP 02 (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 627,95 627,95 627,95 611,66 644,25 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 565,16 565,16 565,16 581,08 612,04 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 690,75 690,75 690,75 642,24 676,46 O.10 (jednotka: Hektary) 4 701,00 4 701,00 4 701,00 4 701,00 4 701,00 CS 760 CS Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 951 992,95 2 951 992,95 2 951 992,95 2 875 413,66 3 028 619,25 14 760 011,76 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 7 616,00 7 616,00 7 616,00 7 616,00 7 616,00 38 080,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 129 613,00 4 129 613,00 4 129 613,00 4 022 434,00 4 236 791,00 20 648 064,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 10.32 Podpora příjmu vázaná na produkci mléka 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 10.32.01 - sazba na mléko (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 136,65 136,65 136,65 133,11 140,20 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 122,99 122,99 122,99 126,45 133,20 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 150,32 150,32 150,32 139,77 147,22 O.11 (jednotka: Hlava) 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 49 541 500,95 49 541 500,95 49 541 500,95 48 258 098,73 50 828 528,60 247 711 130,18 TOTAL O.11 (jednotka: Hlava) 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 362 543,00 1 812 715,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 49 544 689,00 49 544 689,00 49 544 689,00 48 258 824,00 50 830 553,00 247 723 444,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 11.32 Podpora příjmu vázaná na chov ovcí a koz 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 11.32.01 - sazba na ovce a kozy (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 20,83 20,83 20,83 20,29 21,37 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 17,71 17,71 17,71 19,28 20,31 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 23,96 23,96 23,96 21,30 22,45 O.11 (jednotka: Hlava) 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 2 794 282,01 2 794 282,01 2 794 282,01 2 721 842,63 2 866 721,39 13 971 410,05 TOTAL O.11 (jednotka: Hlava) 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 134 147,00 670 735,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 2 794 948,00 2 794 948,00 2 794 948,00 2 722 409,00 2 867 487,00 13 974 740,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 12.32 Podpora příjmu vázaná na produkci cukrové řepy 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 12.32.01 - sazba na cukrovou řepu (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 259,12 259,12 259,12 252,39 265,84 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 233,21 233,21 233,21 239,78 252,56 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 285,03 285,03 285,03 265,02 279,14 O.10 (jednotka: Hektary) 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 15 928 365,52 15 928 365,52 15 928 365,52 15 514 665,69 16 341 450,64 79 641 212,89 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 61 471,00 307 355,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 15 928 506,00 15 928 506,00 15 928 506,00 15 515 104,00 16 341 909,00 79 642 531,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 13.32 Podpora příjmu vázaná na produkci hovězího masa 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 Plánovaná jednotková částka 128,52 128,52 128,52 125,18 131,86 CS 761 CS 13.32.01 - sazba na hovězí maso (Jednotná částka) Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 109,25 109,25 109,25 118,93 125,27 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 147,80 147,80 147,80 131,45 138,45 O.11 (jednotka: Hlava) 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 23 923 740,96 23 923 740,96 23 923 740,96 23 302 006,64 24 545 475,28 119 618 704,80 TOTAL O.11 (jednotka: Hlava) 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 186 148,00 930 740,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 23 924 621,00 23 924 621,00 23 924 621,00 23 303 690,00 24 545 551,00 119 623 104,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 14.32 Podpora příjmu vázaná na produkci bílkovinných plodin 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 14.32.01 - sazba na bílkovinné plodiny (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 61,68 61,68 61,68 60,08 63,28 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 55,51 55,51 55,51 57,09 60,13 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 67,85 67,85 67,85 63,09 66,45 O.10 (jednotka: Hektary) 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 16 468 560,00 16 468 560,00 16 468 560,00 16 041 360,00 16 895 760,00 82 342 800,00 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 267 000,00 1 335 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 16 470 672,00 16 470 672,00 16 470 672,00 16 043 199,00 16 898 146,00 82 353 361,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) CIS (32) Podpora příjmu vázaná na produkci 15.32 Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor 2023 2024 2025 2026 2027 Celkem 2023– 2027 15.32.01 - sazba na škrobové brambory (Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka 538,33 538,33 538,33 524,36 552,30 Minimální částka pro plánovanou jednotkovou částku 484,50 484,50 484,50 498,14 524,69 Maximální částka pro plánovanou jednotkovou částku (EUR) 592,16 592,16 592,16 550,58 579,92 O.10 (jednotka: Hektary) 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 Plánovaný výstup * Plánovaná jednotková částka 3 008 188,04 3 008 188,04 3 008 188,04 2 930 123,68 3 086 252,40 15 040 940,20 TOTAL O.10 (jednotka: Hektary) 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 5 588,00 27 940,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 3 008 718,00 3 008 718,00 3 008 718,00 2 930 630,00 3 086 805,00 15 043 589,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního požadavku na účelové vázání (příloha XII) (pouze podle článku 30) (příspěvek Unie) Z toho potřebné přenesené výdaje (platí pouze pro ekoschéma a pouze u typu platby „vyrovnávací“ (čl. 31 odst. 7 písm. b)), pokud intervence obsahuje přenesené výdaje) Součet orientačních přídělů na intervence vázané na produkci 123 530 042,00 123 530 042,00 123 530 042,00 120 323 989,00 126 736 094,00 617 650 209,00 Součet všech orientačních přídělů přímých plateb 823 529 542,34 823 529 542,34 823 529 542,34 798 949 806,34 826 735 594,34 4 096 274 027,70 6.2.2 Odvětvové Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkový finanční příděl Ovoce a zelenina OP OZ.47 - dotace na operační program OZ (Průměrná částka) O.35 (jednotka: Operační programy) 23,00 24,00 25,00 25,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 9 095 514,46 9 490 971,61 9 886 428,77 9 886 428,77 38 359 343,61 Včelařské produkty CS 762 CS Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkový finanční příděl ADVIBEES (55(1)(a)) - poradenské služby, technická pomoc, školení, informace a výměna osvědčených postupů, včetně vytváření sítí, pro včelaře a včelařské organizace 57.55 - Sektor včelařství – poradenská činnost a školení pro včelaře a jejich organizace 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 57.55.01 - Průměrná částka na vzdělávací akci (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Akce) 785,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 118 535,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 722 535,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 237 070,00 302 000,00 302 000,00 302 000,00 302 000,00 1 445 070,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 118 535,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 151 000,00 722 535,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 INVAPI (55(1)(b)) - investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 56.55 - Sektor včelařství - investice do hmotného a nehmotného majetku 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 56.55.01 - Průměrné částka na chovatele včel (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Včelaři) 1 414,00 1 800,00 1 800,00 1 800,00 1 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 885 164,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 5 392 364,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 770 328,00 2 253 600,00 2 253 600,00 2 253 600,00 2 253 600,00 10 784 728,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 885 164,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 1 126 800,00 5 392 364,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 INVAPI (55(1)(b)) - investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 58.55 - Sektor včelařství – boj proti včelím škůdcům a nemocem, zejména varroáze 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 58.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Včelaři) 43 197,00 55 000,00 55 000,00 55 000,00 55 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 475 167,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 2 895 167,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 950 334,00 1 210 000,00 1 210 000,00 1 210 000,00 1 210 000,00 5 790 334,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 475 167,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 605 000,00 2 895 167,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 INVAPI (55(1)(b)) - investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 59.55 - Sektor včelařství – racionalizace kočování včelstev 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 59.55.01 - Průměrná částka na chovatele včel (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Včelaři) 47,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 50 102,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 305 942,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 100 204,00 127 920,00 127 920,00 127 920,00 127 920,00 611 884,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 50 102,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 63 960,00 305 942,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 CS 763 CS Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkový finanční příděl INVAPI (55(1)(b)) - investice do hmotného a nehmotného majetku, jakož i jiná opatření 60.55 - Sektor včelařství – obnova včelstev v Unii a plemenářské práce 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 60.55.01 - Průměrná částka za prodanou včelí matku (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Včelí matky a včely) 19 642,00 24 691,00 24 691,00 24 691,00 24 691,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 117 852,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 716 916,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 235 704,00 299 532,00 299 532,00 299 532,00 299 532,00 1 433 832,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 117 852,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 149 766,00 716 916,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 ACTLAB (55(1)(c)) - opatření na podporu laboratoří pro analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesu produktivity a látek potenciálně toxických pro včely 61.55 - Sektor včelařství – podpora laboratoří pro analýzu včelích produktů 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 61.55.01 - Průměrná částka na rozbor (Průměrná částka) O.37 (jednotka: Včelaři) 393,00 500,00 500,00 500,00 500,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 19 650,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 119 650,00 TOTAL Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 39 300,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 239 300,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 19 650,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 119 650,00 Míra spolufinancování EU v % 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 Součet orientačních přídělů a výstupů na intervence pro včelařské produkty 1 666 470,00 2 121 526,00 2 121 526,00 2 121 526,00 2 121 526,00 10 152 574,00 Víno RESTRVINEY (58(1)(a)) - restrukturalizace a přeměna vinic 62.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína - restrukturalizace 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 62.58.01 - sazba na změnu odrůdové skladby (Průměrná částka) O.36 (jednotka: Hektary) 200,00 200,00 200,00 200,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 3 420 000,00 3 420 000,00 3 420 000,00 3 420 000,00 13 680 000,00 62.58.02 - sazba na techniku zlepšující obhospodařování (Průměrná částka) O.36 (jednotka: Hektary) 15,00 15,00 15,00 15,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 285 000,00 285 000,00 285 000,00 285 000,00 1 140 000,00 62.58.03 - sazba na změnu typu opěrné konstrukce (Průměrná částka) O.36 (jednotka: Hektary) 15,00 15,00 15,00 15,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 256 500,00 256 500,00 256 500,00 256 500,00 1 026 000,00 INVWINE (58(1)(b)) - investice do hmotného a nehmotného majetku ve vinařských systémech, s výjimkou operací souvisejících s typem intervence podle písmene a), zpracovatelských zařízení a vinařské infrastruktury, jakož i marketingových struktur a nástrojů CS 764 CS Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkový finanční příděl 63.58 - Intervence v sektoru révy vinné a vína – investice do výroby vína 2023 2024 2025 2026 2027 2028 Celkem 63.58.01 - dotace na investice ve vinařství (Průměrná částka) O.36 (jednotka: Příjemci) 90,00 90,00 90,00 90,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 990 000,00 990 000,00 990 000,00 990 000,00 3 960 000,00 Součet orientačních přídělů a výstupů na intervence pro víno 4 951 500,00 4 951 500,00 4 951 500,00 4 951 500,00 19 806 000,00 Ostatní sektory Vejce OP vejce.47 - dotace na operační program vejce (Průměrná částka) O.35 (jednotka: Operační programy) 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 7 022 000,00 35 110 000,00 Ostatní odvětví zahrnující produkty uvedené v příloze VI okrasné rostliny OP okras.rostliny.47 - dotace na operační program okrasné rostliny (Průměrná částka) O.35 (jednotka: Operační programy) 1,00 2,00 2,00 3,00 3,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 502 000,00 502 000,00 502 000,00 502 000,00 502 000,00 2 510 000,00 brambory OP brambory.47 - dotace na operační program brambory (Průměrná částka) O.35 (jednotka: Operační programy) 18,00 18,00 18,00 18,00 18,00 Roční orientační finanční příděl (celkové výdaje Unie v EUR) 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 2 516 000,00 12 580 000,00 Celkové orientační příděly a výstupy pro intervence v ostatních odvětvích 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 10 040 000,00 50 200 000,00 6.2.3 Rozvoj venkova Finanční rok 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 (including payments of Q4 2029) Total 2023 2029 ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 16.70 AEKO Zatravňování orné půdy 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 16.70.01 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy běžnou směsí (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 716,56 4 075,00 5 433,00 6 795,00 8 170,00 27 189,56 16.70.02 - Sazba dotace na zatravňování erozně Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 348,00 348,00 348,00 348,00 348,00 CS 765 CS ohrožené půdy druhově bohatou směsí (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 348,00 348,00 348,00 348,00 348,00 O.14 (jednotka: Hektary) 455,70 683,55 911,40 1 139,25 1 367,10 4 557,00 16.70.03 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 1. roce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 1 114,00 O.14 (jednotka: Hektary) 90,55 45,28 45,28 45,28 45,28 271,67 16.70.04 - Sazba dotace na zatravňování erozně ohrožené půdy regionální směsí v 2.-5. roce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 237,00 237,00 237,00 237,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 237,00 237,00 237,00 237,00 O.14 (jednotka: Hektary) 90,55 135,83 181,10 226,38 633,86 16.70.05 - Sazba dotace na zatravňování infiltračních oblastí drenážních systémů (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 312,00 312,00 312,00 312,00 312,00 O.14 (jednotka: Hektary) 120,00 300,00 360,00 420,00 480,00 1 680,00 16.70.06 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků běžnou směsí (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 337,00 337,00 337,00 337,00 337,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 337,00 337,00 337,00 337,00 337,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 128,56 3 192,84 4 257,12 5 321,40 6 390,00 21 289,92 16.70.07 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků druhově bohatou směsí (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 390,00 390,00 390,00 390,00 390,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 390,00 390,00 390,00 390,00 390,00 O.14 (jednotka: Hektary) 342,80 514,21 685,61 857,01 1 028,41 3 428,04 16.70.08 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 1 136,00 CS 766 CS směsí v 1. roce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.14 (jednotka: Hektary) 146,41 73,21 73,21 73,21 73,21 439,25 16.70.09 - Sazba dotace na zatravňování podél vodních toků regionální směsí v 2.-5. roce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 259,00 259,00 259,00 259,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 259,00 259,00 259,00 259,00 O.14 (jednotka: Hektary) 146,41 219,62 292,82 366,03 1 024,88 16.70.10 - Sazba dotace na zatravňování drah soustředěného odtoku (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 482,00 482,00 482,00 482,00 482,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 482,00 482,00 482,00 482,00 482,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 200,00 16.70.11 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zatravňování z.p. (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 323,78 323,58 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 560,00 560,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 831,27 3 346,00 10 177,27 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 12 851,86 12 497,04 12 161,06 15 175,07 18 206,40 70 891,43 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 4 383 276,16 4 169 542,51 4 068 571,54 5 051 547,24 6 040 034,79 23 712 972,24 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 534 146,66 1 459 339,88 1 424 000,04 1 768 041,54 2 114 012,18 8 299 540,30 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 2 211 828,60 1 082 698,68 3 294 527,28 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 774 140,01 378 944,54 1 153 084,55 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření CS 767 CS 17.70 AEKO Meziplodiny 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 17.70.01 - Sazba dotace na meziplodiny proti utužení půdy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 152,00 152,00 152,00 152,00 152,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 152,00 152,00 152,00 152,00 152,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 100 000,00 17.70.02 - Sazba dotace na meziplodiny pro zlepšení struktury půdy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 154,00 154,00 154,00 154,00 154,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 154,00 154,00 154,00 154,00 154,00 O.14 (jednotka: Hektary) 30 000,00 30 000,00 30 000,00 30 000,00 30 000,00 150 000,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 50 000,00 250 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 7 660 000,00 38 300 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 2 681 000,00 13 405 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 18.70 AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 18.70.01 - Sazba dotace na Základní údržbu trvalých travních porostů (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 91,00 91,00 91,00 91,00 91,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 91,00 91,00 91,00 91,00 91,00 O.14 (jednotka: Hektary) 512 852,00 715 647,00 715 647,00 715 647,00 715 647,00 3 375 440,00 18.70.02 - Sazba dotace na Základní údržbu Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 15,00 15,00 15,00 15,00 15,00 CS 768 CS trvalých travních porostů nepokosená plocha příplatek (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 15,00 15,00 15,00 15,00 15,00 O.14 (jednotka: Hektary) 230 000,00 230 000,00 230 000,00 230 000,00 230 000,00 1 150 000,00 18.70.03 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 166,00 166,00 166,00 166,00 166,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 166,00 166,00 166,00 166,00 166,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 863,81 8 200,00 8 200,00 8 200,00 8 200,00 39 663,81 18.70.04 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 185,00 185,00 185,00 185,00 185,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 185,00 185,00 185,00 185,00 185,00 O.14 (jednotka: Hektary) 20 094,40 25 200,00 25 200,00 25 200,00 25 200,00 120 894,40 18.70.05 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 170,00 170,00 170,00 170,00 170,00 O.14 (jednotka: Hektary) 537,94 754,86 754,86 754,86 754,86 3 557,38 18.70.06 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 171,00 171,00 171,00 171,00 171,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 171,00 171,00 171,00 171,00 171,00 O.14 (jednotka: Hektary) 3 707,52 4 763,35 4 763,35 4 763,35 4 763,35 22 760,92 18.70.07 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 691,00 691,00 691,00 691,00 691,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 691,00 691,00 691,00 691,00 691,00 O.14 (jednotka: Hektary) 423,03 538,83 538,83 538,83 538,83 2 578,35 18.70.08 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 199,00 199,00 199,00 199,00 199,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 199,00 199,00 199,00 199,00 199,00 O.14 (jednotka: Hektary) 2 545,76 3 150,36 3 150,36 3 150,36 3 150,36 15 147,20 18.70.09 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 174,00 174,00 174,00 174,00 174,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 174,00 174,00 174,00 174,00 174,00 CS 769 CS 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.14 (jednotka: Hektary) 1 256,28 1 709,00 1 709,00 1 709,00 1 709,00 8 092,28 18.70.10 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a málo úživné pastviny (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 352,00 352,00 352,00 352,00 352,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 352,00 352,00 352,00 352,00 352,00 O.14 (jednotka: Hektary) 571,64 800,00 800,00 800,00 800,00 3 771,64 18.70.11 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 211,00 211,00 211,00 211,00 211,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 211,00 211,00 211,00 211,00 211,00 O.14 (jednotka: Hektary) 22 689,86 22 900,00 22 900,00 22 900,00 22 900,00 114 289,86 18.70.12 - Sazba dotace na platbu na výsledek (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 148,00 148,00 148,00 148,00 148,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 148,00 148,00 148,00 148,00 148,00 O.14 (jednotka: Hektary) 700,00 700,00 700,00 700,00 700,00 3 500,00 18.70.13 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 98,00 98,00 98,00 98,00 98,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 98,00 98,00 98,00 98,00 98,00 O.14 (jednotka: Hektary) 5 770,47 6 904,98 6 904,98 6 904,98 6 904,98 33 390,39 18.70.14 - Sazba dotace na Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 136,00 136,00 136,00 136,00 136,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 136,00 136,00 136,00 136,00 136,00 O.14 (jednotka: Hektary) 21 921,39 27 495,73 27 495,73 27 495,73 27 495,73 131 904,31 18.70.15 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky hnojené (ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 819,91 2 553,80 2 553,80 2 553,80 2 553,80 12 035,11 18.70.16 - Sazba dotace na Horské a suchomilné louky nehnojené (Ekologické Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 CS 770 CS zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.14 (jednotka: Hektary) 11 079,27 14 234,45 14 234,45 14 234,45 14 234,45 68 017,07 18.70.17 - Sazba dotace na Trvale podmáčené a rašelinné louky (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 640,00 640,00 640,00 640,00 640,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 640,00 640,00 640,00 640,00 640,00 O.14 (jednotka: Hektary) 703,77 896,41 896,41 896,41 896,41 4 289,41 18.70.18 - Sazba dotace na Ochranu chřástala polního (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 162,00 162,00 162,00 162,00 162,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 162,00 162,00 162,00 162,00 162,00 O.14 (jednotka: Hektary) 7 138,71 8 834,08 8 834,08 8 834,08 8 834,08 42 475,03 18.70.19 - Sazba dotace na Ochranu modrásků a hnědásků (Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 135,00 135,00 135,00 135,00 135,00 O.14 (jednotka: Hektary) 633,38 880,00 880,00 880,00 880,00 4 153,38 18.70.20 - Sazba dotace na Suché stepní trávníky a vřesoviště a málo úživné pastviny (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 330,00 330,00 330,00 330,00 330,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 330,00 330,00 330,00 330,00 330,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 463,50 2 077,61 2 077,61 2 077,61 2 077,61 9 773,94 18.70.21 - Sazba dotace na Druhově bohaté pastviny (Ekologické zemědělství) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 155,00 155,00 155,00 155,00 155,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 155,00 155,00 155,00 155,00 155,00 O.14 (jednotka: Hektary) 68 127,44 68 759,77 68 759,77 68 759,77 68 759,77 343 166,52 18.70.22 - Sazba dotace na dobíhající závazky Ošetřování travních Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 112,17 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 692,00 CS 771 CS porostů (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.14 (jednotka: Hektary) 226 110,00 226 110,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 917 009,76 917 000,00 917 000,00 917 000,00 917 000,00 4 585 009,76 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 105 127 022,02 102 120 600,25 102 120 600,25 102 120 600,25 102 120 600,25 513 609 423,02 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 36 794 457,71 35 742 210,09 35 742 210,09 35 742 210,09 35 742 210,09 179 763 298,07 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 25 362 758,70 25 362 758,70 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 8 876 965,55 8 876 965,55 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 19.70 AEKO Krajinotvorné sady 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 19.70.01 - Sazba dotace pro krajinotvorné sady (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 116,00 116,00 116,00 116,00 116,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 116,00 116,00 116,00 116,00 116,00 O.14 (jednotka: Hektary) 995,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 5 795,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 995,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 5 795,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 115 420,00 139 200,00 139 200,00 139 200,00 139 200,00 672 220,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 40 397,00 48 720,00 48 720,00 48 720,00 48 720,00 235 277,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) CS 772 CS Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 20.70 AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 20.70.01 - Sazba dotace pro Nektarodárné biopásy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 597,00 597,00 597,00 597,00 597,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 597,00 597,00 597,00 597,00 597,00 O.14 (jednotka: Hektary) 605,71 1 800,00 1 800,00 2 000,00 2 000,00 8 205,71 20.70.02 - Sazba dotace pro Krmné biopásy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 676,00 676,00 676,00 676,00 676,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 676,00 676,00 676,00 676,00 676,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 727,74 5 900,00 5 900,00 6 000,00 6 000,00 25 527,74 20.70.03 - Sazba dotace pro Kombinované biopásy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 639,00 639,00 639,00 639,00 639,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 639,00 639,00 639,00 639,00 639,00 O.14 (jednotka: Hektary) 100,00 100,00 200,00 200,00 200,00 800,00 20.70.04 - Sazba dotace na Ochranu čejky chocholaté (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 630,00 630,00 630,00 630,00 630,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 630,00 630,00 630,00 630,00 630,00 O.14 (jednotka: Hektary) 269,00 500,00 600,00 600,00 600,00 2 569,00 20.70.05 - Sazba dotace pro druhově bohaté pokrytí orné půdy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 417,00 417,00 417,00 417,00 417,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 417,00 417,00 417,00 417,00 417,00 O.14 (jednotka: Hektary) 15 000,00 17 500,00 20 000,00 22 500,00 25 000,00 100 000,00 20.70.06 - Sazba dotace na staré závazky na Biopásy (10.1.6) a Ochrana čejky Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 652,78 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 670,00 CS 773 CS chocholaté (10.1.7) (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.14 (jednotka: Hektary) 5 502,00 5 502,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 23 205,67 25 800,00 28 500,00 31 300,00 33 800,00 142 605,67 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 11 610 323,06 12 739 400,00 13 908 800,00 15 138 300,00 16 180 800,00 69 577 623,06 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 063 613,07 4 458 790,00 4 868 080,00 5 298 405,00 5 663 280,00 24 352 168,07 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 3 592 391,95 3 592 391,95 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 1 257 337,18 1 257 337,18 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 21.70 AEKO Integrovaná produkce 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 21.70.01 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné základní ochrana vinic (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 334,00 334,00 334,00 334,00 334,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 334,00 334,00 334,00 334,00 334,00 O.14 (jednotka: Hektary) 1 810,78 2 174,00 2 174,00 2 174,00 2 174,00 10 506,78 21.70.02 - Sazba dotace na Integrovanou produkci révy vinné nadstavbová ochrana vinic (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 672,00 672,00 672,00 672,00 672,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 672,00 672,00 672,00 672,00 672,00 O.14 (jednotka: Hektary) 8 890,77 10 376,00 10 376,00 10 376,00 10 376,00 50 394,77 21.70.03 - Sazba dotace na Integrovanou Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 198,00 198,00 198,00 198,00 198,00 CS 774 CS produkci révy vinné doplňková platba (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 198,00 198,00 198,00 198,00 198,00 O.14 (jednotka: Hektary) 4 183,33 4 183,33 4 183,33 4 183,33 4 183,33 20 916,65 21.70.04 - Sazba dotace na Integrovanou produkci zeleniny, jahodníku a brambor (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 462,00 462,00 462,00 462,00 462,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 462,00 462,00 462,00 462,00 462,00 O.14 (jednotka: Hektary) 12 999,24 16 980,00 16 980,00 16 980,00 16 980,00 80 919,24 21.70.05 - Sazba dotace na Integrovanou produkci ovoce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 460,00 460,00 460,00 460,00 460,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 460,00 460,00 460,00 460,00 460,00 O.14 (jednotka: Hektary) 8 028,00 10 051,00 10 051,00 10 051,00 10 051,00 48 232,00 21.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky Integrovaná produkce (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 472,74 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 675,00 O.14 (jednotka: Hektary) 6 709,00 6 709,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 42 621,12 43 764,33 43 764,33 43 764,33 43 764,33 217 678,44 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 20 277 839,50 20 995 308,00 20 995 308,00 20 995 308,00 20 995 308,00 104 259 071,50 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 7 097 243,83 7 348 357,80 7 348 357,80 7 348 357,80 7 348 357,80 36 490 675,03 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 3 171 612,66 3 171 612,66 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 1 110 064,43 1 110 064,43 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 775 CS ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 22.70 AEKO Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 22.70.01 - Sazba dotace Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 151,00 151,00 151,00 151,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 151,00 151,00 151,00 151,00 O.14 (jednotka: Hektary) 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 100 000,00 CELKEM O.14 (jednotka: Hektary) 25 000,00 25 000,00 25 000,00 25 000,00 100 000,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 775 000,00 3 775 000,00 3 775 000,00 3 775 000,00 15 100 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 321 250,00 1 321 250,00 1 321 250,00 1 321 250,00 5 285 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 23.70 Ekologické zemědělství 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 23.70.01 - Sazba dotace na titul Trvalé travní porosty v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 O.17 (jednotka: Hektary) 371 240,00 453 431,00 467 034,00 481 045,00 495 476,00 2 268 226,00 23.70.02 - Sazba dotace na titul Trvalé travní Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 106,00 106,00 106,00 106,00 106,00 CS 776 CS porosty v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 106,00 106,00 106,00 106,00 106,00 O.17 (jednotka: Hektary) 22 056,00 27 614,00 28 442,00 29 296,00 30 174,00 137 582,00 23.70.03 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 120,00 120,00 120,00 120,00 120,00 O.17 (jednotka: Hektary) 24 874,00 34 242,00 39 078,00 44 740,00 51 405,00 194 339,00 23.70.04 - Sazba dotace na titul Pěstování trav a víceletých pícnin na orné půdě v přechodu na Ekologické zeměddělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 137,00 137,00 137,00 137,00 137,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 137,00 137,00 137,00 137,00 137,00 O.17 (jednotka: Hektary) 5 550,00 10 498,00 12 326,00 14 550,00 17 270,00 60 194,00 23.70.05 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 638,00 638,00 638,00 638,00 638,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 638,00 638,00 638,00 638,00 638,00 O.17 (jednotka: Hektary) 2 107,00 3 028,00 3 149,00 3 275,00 3 406,00 14 965,00 23.70.06 - Sazba dotace na titul Pěstování zeleniny, speciálních bylin, brambor a jahodníku v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 660,00 660,00 660,00 660,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 660,00 660,00 660,00 660,00 O.17 (jednotka: Hektary) 160,00 207,00 217,00 227,00 238,00 1 049,00 23.70.07 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 239,00 239,00 239,00 239,00 239,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 239,00 239,00 239,00 239,00 239,00 O.17 (jednotka: Hektary) 52 767,00 71 737,00 82 856,00 95 699,00 110 533,00 413 592,00 CS 777 CS 23.70.08 - Sazba dotace na titul Pěstování ostatních plodin v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 323,00 323,00 323,00 323,00 323,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 323,00 323,00 323,00 323,00 323,00 O.17 (jednotka: Hektary) 12 331,00 23 962,00 27 676,00 31 966,00 36 921,00 132 856,00 23.70.09 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 850,00 850,00 850,00 850,00 850,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 850,00 850,00 850,00 850,00 850,00 O.17 (jednotka: Hektary) 1 009,00 1 554,00 1 564,00 1 569,00 1 574,00 7 270,00 23.70.10 - Sazba dotace na titul Intenzivní sady v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 896,00 896,00 896,00 896,00 896,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 896,00 896,00 896,00 896,00 896,00 O.17 (jednotka: Hektary) 35,00 10,00 15,00 15,00 15,00 90,00 23.70.11 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 510,00 510,00 510,00 510,00 510,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 510,00 510,00 510,00 510,00 510,00 O.17 (jednotka: Hektary) 1 506,00 1 779,00 1 783,00 1 798,00 1 813,00 8 679,00 23.70.12 - Sazba dotace na titul Ostatní sady v přechodu na Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 536,00 536,00 536,00 536,00 536,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 536,00 536,00 536,00 536,00 536,00 O.17 (jednotka: Hektary) 42,00 30,00 45,00 45,00 45,00 207,00 23.70.13 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v Ekologickém zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 847,00 847,00 847,00 847,00 847,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 847,00 847,00 847,00 847,00 847,00 O.17 (jednotka: Hektary) 766,00 922,00 925,00 935,00 945,00 4 493,00 23.70.14 - Sazba dotace na titul Vinice a chmelnice v přechodu na Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 900,00 900,00 900,00 900,00 900,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 900,00 900,00 900,00 900,00 900,00 CS 778 CS Ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.17 (jednotka: Hektary) 27,00 20,00 30,00 30,00 30,00 137,00 23.70.15 - Sazba dotace na dobíhající závazky ekologické zemědělství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 123,94 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 907,00 O.17 (jednotka: Hektary) 102 597,00 102 597,00 CELKEM O.17 (jednotka: Hektary) 597 067,00 629 034,00 665 140,00 705 190,00 749 845,00 3 346 276,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 76 319 814,18 83 822 967,00 90 077 253,00 97 115 510,00 105 081 117,00 452 416 661,18 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 26 711 934,96 29 338 038,45 31 527 038,55 33 990 428,50 36 778 390,95 158 345 831,41 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 12 715 872,18 12 715 872,18 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 4 450 555,26 4 450 555,26 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 25.70 Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 25.70.01 - Sazba dotace na péči o založený lesní porost (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 643,00 643,00 643,00 643,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 643,00 643,00 643,00 643,00 O.16 (jednotka: Hektary) 40,00 80,00 120,00 160,00 400,00 25.70.02 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - T (Grant - Jednotná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 190,00 190,00 190,00 190,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 190,00 190,00 190,00 190,00 CS 779 CS 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.16 (jednotka: Hektary) 28,00 56,00 84,00 112,00 280,00 25.70.03 - Sazba dotace na Náhradu za ukončení zemědělské výroby - R (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 459,00 459,00 459,00 459,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 459,00 459,00 459,00 459,00 O.16 (jednotka: Hektary) 12,00 24,00 36,00 48,00 120,00 25.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování zemědělské půdy (2004-2006) náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 224,00 224,00 224,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 224,00 224,00 224,00 O.16 (jednotka: Hektary) 1 498,00 1 200,00 750,00 3 448,00 25.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování zemědělské půdy (II.2.1.) 2007-2013 náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 207,49 207,49 207,49 207,49 207,49 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 207,49 207,49 207,49 207,49 207,49 O.16 (jednotka: Hektary) 2 419,00 1 900,00 1 400,00 1 100,00 800,00 7 619,00 25.70.06 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 péče o založený lesní porost (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 397,53 397,53 397,53 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 397,53 397,53 397,53 O.16 (jednotka: Hektary) 150,00 98,00 54,00 10,00 10,00 322,00 25.70.07 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zalesňování a zakládání lesů (8.1.1.) 2014-2020 náhrada za ukončení zemědělské výroby (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 265,02 265,02 265,02 265,02 265,02 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 265,02 265,02 265,02 265,02 265,02 O.16 (jednotka: Hektary) 282,00 282,00 282,00 246,00 190,00 1 282,00 CELKEM O.16 (jednotka: Hektary) 4 329,00 3 520,00 2 566,00 1 476,00 1 160,00 13 051,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 971 835,45 813 272,58 627 784,26 403 077,92 362 537,80 3 178 508,01 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 340 142,41 284 645,40 219 724,49 141 077,27 126 888,23 1 112 477,80 CS 780 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 971 835,45 776 724,58 554 688,26 293 433,92 216 345,80 2 813 028,01 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 340 142,41 271 853,60 194 140,89 102 701,87 75 721,03 984 559,80 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 26.70 Péče o založený agrolesnický systém 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 26.70.01 - Sazba dotace pro Péči o založený agrolesnický systém (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 754,00 754,00 754,00 754,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 754,00 754,00 754,00 754,00 O.16 (jednotka: Hektary) 180,00 360,00 540,00 720,00 1 800,00 CELKEM O.16 (jednotka: Hektary) 180,00 360,00 540,00 720,00 1 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 135 720,00 271 440,00 407 160,00 542 880,00 1 357 200,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 47 502,00 95 004,00 142 506,00 190 008,00 475 020,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 781 CS ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 27.70 Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 27.70.01 - Sazba dotace na zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 22,31 22,31 22,31 22,31 22,31 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 38,00 38,00 38,00 38,00 38,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 3 779 975,00 CELKEM O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 755 995,00 755 995,00 755 995,00 755 995,00 681 423,00 3 705 403,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 16 866 248,45 84 331 242,25 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 5 903 186,96 29 515 934,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 28.70 Dobré životní podmínky zvířat 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 28.70.01 - Sazba dotace na zlepšení životních podmínek v chovu prasat prasničky (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 52,00 52,00 52,00 52,00 52,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 52,00 52,00 52,00 52,00 52,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 12 185,00 12 185,00 12 185,00 12 185,00 12 185,00 60 925,00 28.70.02 - Sazba dotace na zlepšení životních Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 82,00 82,00 82,00 82,00 82,00 CS 782 CS podmínek v chovu prasat prasnice (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 82,00 82,00 82,00 82,00 82,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 26 572,87 26 975,00 26 975,00 26 975,00 26 975,00 134 472,87 28.70.03 - Sazba dotace na zvětšení plochy pro odstavená selata (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 4 407,00 4 407,00 4 407,00 4 407,00 4 407,00 22 035,00 28.70.04 - Sazba dotace na zlapšení stájového prostředí v chovu dojeného skotu - dojnice a telata dojeného skotu do 2 měsíců věku (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 339 380,00 339 380,00 339 380,00 339 380,00 339 380,00 1 696 900,00 28.70.05 - Sazba dotace na zvětšení lehacího prostoru v chovu dojnic (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 16,00 16,00 16,00 16,00 16,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 192 500,00 192 500,00 192 500,00 192 500,00 192 500,00 962 500,00 28.70.06 - Sazba dotace na zajištění přístupu do výběhu pro krávy stojící na sucho (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 44,00 44,00 44,00 44,00 44,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 44,00 44,00 44,00 44,00 44,00 O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 91 000,00 91 000,00 91 000,00 91 000,00 91 000,00 455 000,00 CELKEM O.18 (jednotka: Dobytčí jednotky) 666 044,87 666 447,00 666 447,00 666 447,00 666 447,00 3 331 832,87 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 30 589 920,34 30 622 895,00 30 622 895,00 30 622 895,00 30 622 895,00 153 081 500,34 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 10 706 472,12 10 718 013,25 10 718 013,25 10 718 013,25 10 718 013,25 53 578 525,12 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) CS 783 CS Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 29.70 Lesnicko-environmentální platby Biodiverzita 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 29.70.01 - Sazba dotace na Lesnicko environmentální platby zachování porostního typu hospodářského souboru (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 195,00 195,00 195,00 195,00 195,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 195,00 195,00 195,00 195,00 195,00 O.15 (jednotka: Hektary) 9 000,00 11 500,00 13 000,00 13 500,00 14 000,00 61 000,00 29.70.02 - Sazba dotace na Lesnicko environmentální platby zachování habitatových stromů (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 143,00 143,00 143,00 143,00 143,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 143,00 143,00 143,00 143,00 143,00 O.15 (jednotka: Hektary) 100,00 150,00 200,00 250,00 250,00 950,00 29.70.03 - Sazba dotace na dobíhající závazky II.2.3 Lesnicko environmentální platby 2007-2013 (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 92,00 92,00 92,00 92,00 92,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 92,00 92,00 92,00 92,00 92,00 O.15 (jednotka: Hektary) 3 413,00 3 413,00 3 413,00 3 413,00 3 413,00 17 065,00 29.70.04 - Sazba dotace na dobíhající závazky Zachování porostního typu hospodářského souboru (15.1.1) 2014 2020 (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 183,00 183,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 183,00 183,00 O.15 (jednotka: Hektary) 4 800,00 2 600,00 7 400,00 CS 784 CS 29.70.05 - Sazba dotace na dobíhající závazky II.2.2 Natura v lesích (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 O.15 (jednotka: Hektary) 3 000,00 3 000,00 3 000,00 3 000,00 3 000,00 15 000,00 CELKEM O.15 (jednotka: Hektary) 20 313,00 20 663,00 19 613,00 20 163,00 20 663,00 101 415,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 141 696,00 3 233 746,00 3 057 596,00 3 162 246,00 3 259 746,00 15 855 030,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 099 593,60 1 131 811,10 1 070 158,60 1 106 786,10 1 140 911,10 5 549 260,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 372 396,00 969 796,00 493 996,00 493 996,00 493 996,00 3 824 180,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 480 338,60 339 428,60 172 898,60 172 898,60 172 898,60 1 338 463,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ENVCLIM (70) Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření 30.70 Lesnicko-environmentální platby Genofond 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 30.70.01 - Sazba dotace na genofond (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 71,00 71,00 71,00 71,00 71,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 71,00 71,00 71,00 71,00 71,00 O.19 (jednotka: Hektary) 4 500,00 5 000,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 32 000,00 30.70.02 - Sazba dotace na dobíhající závazky Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (15.1.2.) 2014 2020 (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 74,00 74,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 74,00 74,00 O.19 (jednotka: Hektary) 3 000,00 2 500,00 5 500,00 CELKEM O.19 (jednotka: Hektary) 7 500,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 7 500,00 37 500,00 CS 785 CS Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 541 500,00 540 000,00 532 500,00 532 500,00 532 500,00 2 679 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 189 525,00 189 000,00 186 375,00 186 375,00 186 375,00 937 650,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 222 000,00 185 000,00 407 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 77 700,00 64 750,00 142 450,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ANC (71) Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti 31.71 Oblasti s přírodními a jinými omezeními 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 31.71.01 - Sazba dotace pro horské oblasti (H) (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 139,51 139,51 139,51 139,51 139,51 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 522 968,45 522 968,45 522 968,45 522 968,45 522 968,45 2 614 842,25 31.71.02 - Sazba dotace pro oblasti, které čelí značným přírodním omezením (O) (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 73,03 73,03 73,03 73,03 73,03 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 1 250 201,01 6 251 005,05 31.71.03 - Sazba dotace pro oblasti se specifickými omezeními (S) (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 46,06 46,06 46,06 46,06 46,06 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.12 (jednotka: Hektary) 230 344,17 230 344,17 230 344,17 230 344,17 230 344,17 1 151 720,85 CELKEM O.12 (jednotka: Hektary) 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 2 003 513,63 10 017 568,15 CS 786 CS Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 174 875 316,56 874 376 582,80 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 61 206 360,80 306 031 804,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) ASD (72) Znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků 32.72 Oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 32.72.01 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě oblasti se zákazem hnojit (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 95,00 95,00 95,00 95,00 95,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 95,00 95,00 95,00 95,00 95,00 O.13 (jednotka: Hektary) 5 770,00 5 770,00 5 770,00 5 770,00 5 770,00 28 850,00 32.72.02 - Sazba dotace na oblasti Natura 2000 na zemědělské půdě oblasti se zákazem hnojit průmyslovými hnojivy (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 56,00 56,00 56,00 56,00 56,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) 56,00 56,00 56,00 56,00 56,00 O.13 (jednotka: Hektary) 7 400,00 7 400,00 7 400,00 7 400,00 7 400,00 37 000,00 CELKEM O.13 (jednotka: Hektary) 13 170,00 13 170,00 13 170,00 13 170,00 13 170,00 65 850,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 962 595,30 962 595,30 962 595,30 962 595,30 962 595,30 4 812 976,50 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 336 908,36 1 684 541,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) CS 787 CS Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 33.73 Investice do zemědělských podniků 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 33.73.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 56 740,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.20 (jednotka: Operace) 144,00 1 223,00 2 086,00 1 510,00 1 366,00 863,00 7 192,00 CELKEM O.20 (jednotka: Operace) 144,00 1 223,00 2 086,00 1 510,00 1 366,00 863,00 7 192,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 8 161 921,00 69 376 331,00 118 347 859,00 85 700 173,00 77 538 252,00 48 971 528,00 408 096 064,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 2 856 672,00 24 281 716,00 41 421 751,00 29 995 061,00 27 138 388,00 17 140 035,00 142 833 623,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 34.73 Investice do zpracování zemědělských produktů 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 34.73.01 - dotace na projekt Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 84 000,00 CS 788 CS (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 48,00 405,00 690,00 500,00 452,00 286,00 2 381,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 48,00 405,00 690,00 500,00 452,00 286,00 2 381,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 4 000 000,00 34 000 000,00 58 000 000,00 42 000 000,00 38 000 000,00 24 000 000,00 200 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 400 000,00 11 900 000,00 20 300 000,00 14 700 000,00 13 300 000,00 8 400 000,00 70 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 35.73 Technologické investice v lesním hospodářství 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 35.73.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 23 740,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 105,00 369,00 500,00 527,00 421,00 184,00 2 106,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 105,00 369,00 500,00 527,00 421,00 184,00 2 106,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 2 500 000,00 8 750 000,00 11 875 000,00 12 500 000,00 10 000 000,00 4 375 000,00 50 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 875 000,00 3 062 500,00 4 156 250,00 4 375 000,00 3 500 000,00 1 531 250,00 17 500 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 CS 789 CS Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 36.73 Investice do lesnické infrastruktury 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 36.73.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 100 000,00 100 000,00 100 000,00 100 000,00 100 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.22 (jednotka: Operace) 128,00 224,00 176,00 160,00 112,00 800,00 CELKEM O.22 (jednotka: Operace) 128,00 224,00 176,00 160,00 112,00 800,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 12 800 000,00 22 400 000,00 17 600 000,00 16 000 000,00 11 200 000,00 80 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 480 000,00 7 840 000,00 6 160 000,00 5 600 000,00 3 920 000,00 28 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 37.73 Technologie snižující emise GHG a NH3 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 37.73.01 - dotace na projekt – rostlinná výroba Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 7 300,00 7 300,00 7 300,00 7 300,00 7 300,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) CS 790 CS (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.20 (jednotka: Operace) 438,00 767,00 603,00 548,00 384,00 2 740,00 37.73.02 - dotace na projekt – živočišná výroba (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 32 500,00 32 500,00 32 500,00 32 500,00 32 500,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.20 (jednotka: Operace) 295,00 517,00 406,00 369,00 258,00 1 845,00 CELKEM O.20 (jednotka: Operace) 733,00 1 284,00 1 009,00 917,00 642,00 4 585,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 12 800 000,00 22 400 000,00 17 600 000,00 16 000 000,00 11 200 000,00 80 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 4 480 000,00 7 840 000,00 6 160 000,00 5 600 000,00 3 920 000,00 28 000 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 38.73 Investice do obnovy kalamitních ploch 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 38.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 59 226,46 59 226,46 59 226,46 59 226,46 59 226,46 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 59,00 59,00 59,00 59,00 59,00 295,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 59,00 59,00 59,00 59,00 59,00 295,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 3 494 361,04 17 471 805,20 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 1 223 026,36 6 115 131,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) CS 791 CS Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 39.73 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 39.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 8 924,00 8 924,00 8 924,00 8 924,00 8 924,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 90,00 91,00 91,00 91,00 91,00 454,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 90,00 91,00 91,00 91,00 91,00 454,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 808 514,40 808 514,40 808 514,40 808 514,40 808 514,40 4 042 572,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 282 980,04 282 980,04 282 980,04 282 980,04 282 980,04 1 414 900,20 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování CS 792 CS 40.73 Vodohospodářská opatření v lesích 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 40.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 109 444,00 109 444,00 109 444,00 109 444,00 109 444,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 11,00 11,00 12,00 12,00 12,00 58,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 11,00 11,00 12,00 12,00 12,00 58,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 1 247 661,60 6 238 308,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 436 681,56 436 681,56 436 681,56 436 681,56 436 681,56 2 183 407,80 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 41.73 Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 41.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 611,32 3 611,32 3 611,32 3 611,32 3 611,32 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.21 (jednotka: Operace) 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 250,00 CELKEM O.21 (jednotka: Operace) 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 250,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 180 566,00 180 566,00 180 566,00 180 566,00 180 566,00 902 830,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 63 198,10 63 198,10 63 198,10 63 198,10 63 198,10 315 990,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) CS 793 CS Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 42.73 Založení agrolesnického systému 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 42.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 4 353,00 4 353,00 4 353,00 4 353,00 4 353,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.21 (jednotka: Operace) 180,00 180,00 180,00 180,00 180,00 900,00 CELKEM O.21 (jednotka: Operace) 180,00 180,00 180,00 180,00 180,00 900,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 783 540,00 783 540,00 783 540,00 783 540,00 783 540,00 3 917 700,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 274 239,00 274 239,00 274 239,00 274 239,00 274 239,00 1 371 195,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 43.73 Neproduktivní investice v lesích 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 43.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 38 649,00 38 649,00 38 649,00 38 649,00 38 649,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) CS 794 CS 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.23 (jednotka: Operace) 40,00 40,00 41,00 41,00 41,00 203,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 40,00 40,00 41,00 41,00 41,00 203,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 1 561 419,60 7 807 098,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 546 496,86 546 496,86 546 496,86 546 496,86 546 496,86 2 732 484,30 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 44.73 Přeměna porostů náhradních dřevin 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 44.73.01 - Dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 338 142,00 338 142,00 338 142,00 338 142,00 338 142,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.23 (jednotka: Operace) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 45,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 45,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 3 043 278,00 15 216 390,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 1 065 147,30 5 325 736,50 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) CS 795 CS Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 45.73 Investice do nezemědělských činností 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 45.73.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 58 000,00 58 000,00 58 000,00 58 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.24 (jednotka: Operace) 258,00 258,00 172,00 172,00 860,00 CELKEM O.24 (jednotka: Operace) 258,00 258,00 172,00 172,00 860,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 15 000 000,00 15 000 000,00 10 000 000,00 10 000 000,00 50 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 5 250 000,00 5 250 000,00 3 500 000,00 3 500 000,00 17 500 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 1 050,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INVEST (73-74) Investice, včetně investic do zavlažování 46.73 Pozemkové úpravy 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 46.73.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 380 000,00 380 000,00 380 000,00 380 000,00 380 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) CS 796 CS 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% O.23 (jednotka: Operace) 44,00 78,00 61,00 55,00 39,00 277,00 CELKEM O.23 (jednotka: Operace) 44,00 78,00 61,00 55,00 39,00 277,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 16 862 272,00 29 508 976,00 23 185 624,00 21 077 840,00 14 754 488,00 105 389 200,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 5 901 795,00 10 328 142,00 8 114 968,00 7 377 244,00 5 164 071,00 36 886 220,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) INSTAL (75) Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově 49.75 Zahájení činnosti mladého zemědělce 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 49.75.01 - sazba pro podnikatelský plán (Grant - Průměrná částka) 91(3)(c)-CZ-100,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 66 400,00 66 400,00 66 400,00 66 400,00 66 400,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.25 (jednotka: Příjemci) 345,00 345,00 345,00 345,00 345,00 1 725,00 CELKEM O.25 (jednotka: Příjemci) 345,00 345,00 345,00 345,00 345,00 1 725,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 114 708 412,15 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 22 941 682,43 114 708 412,15 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 3 000,00 CS 797 CS Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 106 868 410,00 Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 21 373 682,00 106 868 410,00 COOP (77) Spolupráce 51.77 Inovace při zpracování zemědělských produktů 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 51.77.01 - dotace na projekt (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 34 600,00 34 600,00 34 600,00 34 600,00 34 600,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.32 (jednotka: Operace) 18,00 48,00 70,00 49,00 45,00 230,00 CELKEM O.32 (jednotka: Operace) 18,00 48,00 70,00 49,00 45,00 230,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 640 000,00 1 660 000,00 2 420 000,00 1 720 000,00 1 560 000,00 8 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 224 000,00 581 000,00 847 000,00 602 000,00 546 000,00 2 800 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) COOP (77) Spolupráce 52.77 LEADER 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 52.77.01 - dotace na strategii (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 119 561,00 1 119 561,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.31 (jednotka: Strategie) 54,00 126,00 180,00 CELKEM O.31 (jednotka: Strategie) 54,00 126,00 180,00 CS 798 CS Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 60 456 298,00 141 064 696,00 201 520 994,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 21 159 704,00 49 372 644,00 70 532 348,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) COOP (77) Spolupráce 53.77 Podpora operačních skupin a projektů EIP 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 53.77.01 - výdaje na jednu operační skupinu (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 200 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.1 (jednotka: Projekty) 5,00 7,00 7,00 25,00 25,00 6,00 75,00 CELKEM O.1 (jednotka: Projekty) 5,00 7,00 7,00 25,00 25,00 6,00 75,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 000 000,00 1 500 000,00 1 500 000,00 5 000 000,00 5 000 000,00 1 000 000,00 15 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 350 000,00 525 000,00 525 000,00 1 750 000,00 1 750 000,00 350 000,00 5 250 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) CS 799 CS Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) KNOW (78) Výměna znalostí a šíření a informací 54.78 Podpora poradenství 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 54.78.01 - dotace na poradenskou službu (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 400,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 1 400,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 1 180,00 1 180,00 1 180,00 1 180,00 1 180,00 5 900,00 54.78.02 - dotace na poradenskou službu – faremní plány (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 120,00 90,00 15,00 15,00 240,00 54.78.03 - dotace na specializované poradenství (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 2 800,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 5,00 5,00 6,00 9,00 15,00 40,00 54.78.04 - dotace na zřízení poradenské služby (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 120 000,00 120 000,00 120 000,00 120 000,00 120 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 1,00 1,00 1,00 2,00 5,00 54.78.05 - dotace na zvyšování kompetence poradců (Grant - Jednotná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 5 000,00 5 000,00 5 000,00 5 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 2,00 5,00 8,00 10,00 15,00 40,00 54.78.06 - dotace na e learning (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 1,00 2,00 4,00 4,00 4,00 15,00 CELKEM O.33 (jednotka: Operace) 1 308,00 1 283,00 1 214,00 1 219,00 1 216,00 6 240,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 2 022 000,00 2 083 000,00 1 910 800,00 1 929 200,00 2 049 000,00 9 994 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 707 700,00 729 050,00 668 780,00 675 220,00 717 150,00 3 497 900,00 CS 800 CS Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 3 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 1 050,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) KNOW (78) Výměna znalostí a šíření a informací 55.78 Podpora vzdělávání 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Total 2023 2029 55.78.01 - částka na jednu vzdělávací akci (Grant - Průměrná částka) 91(2)(c)-CZ-35,00% 91(2)(a)-CZ-35,00% Plánovaná jednotková částka (celkové veřejné výdaje v EUR) 3 450,00 3 450,00 3 450,00 3 450,00 3 450,00 Maximum planned average unit amount (where applicable) (EUR) O.33 (jednotka: Operace) 400,00 400,00 300,00 300,00 50,00 1 450,00 CELKEM O.33 (jednotka: Operace) 400,00 400,00 300,00 300,00 50,00 1 450,00 Roční orientační finanční příděl (celkové veřejné výdaje v EUR) 1 350 000,00 1 350 000,00 1 100 000,00 1 050 000,00 150 000,00 5 000 000,00 Roční orientační finanční příděl (příspěvek Unie v EUR) 472 500,00 472 500,00 385 000,00 367 500,00 52 500,00 1 750 000,00 Z toho na finanční nástroj (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho na finanční nástroj (příspěvek Unie v EUR) Z toho převody (veřejné výdaje celkem v EUR) 1 000,00 1 000,00 1 000,00 1 000,00 4 000,00 Z toho převody (příspěvek Unie v EUR) 350,00 350,00 350,00 350,00 1 400,00 Z toho potřebné k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (použitelné na čl. 95 odst. 1 podle článků 73 a 75) (veřejné výdaje celkem v EUR) Z toho zapotřebí k dosažení minimálního finančního přídělu stanoveného v příloze XII (příspěvek Unie v EUR) CS 801 CS CS 802 CS 7. Správní a koordinační struktura 7.1 Určení řídicích a koordinačních orgánů + kontrolních subjektů Druh orgánu Název instituce EZZF EZFRV Jméno odpovědné osoby Adresa E-mail Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (kontroly ekologického zemědělství, kontroly v oblasti hnojiv a postřiků na ochranu rostlin včetně kontrol požadavků na limity dusíku, odběry a rozbory konopí pro THC, kontroly řezů v ovocných sadech, kontroly řezů ve vinicích, kontroly v rámci standardů DZES 4) Y Y Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 60300 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (měření porostních skupin, provedení sběru reprodukčního materiálu šetrnými technologiemi) N Y Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D. Nábřežní 1326. 250 01 Brandýs nad Labem Kubista.Jaroslav@uhul.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Generální ředitelství cel Y N bude doplněno později bude doplněno později xxx.xxx@xx.cz Kontrolní orgán Státní veterinární správa ČR Y Y bude doplněno později bude doplněno později xxx.xxx@xx.cz Příslušný orgán Ministerstvo financí Y Y Ing. Veronika Ondráčková Letenská 15, Praha1 - Malá Strana. 118 00 veronika.ondrackova@mfcr.cz Platební agentura Státní zemědělský intervenční fond Y Y Vopava Vítězslav Ing. Ve Smečkách 33, Praha 1 - 110 00 Vitezslav.Vopava@szif.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Česká plemenářská inspekce (kontroly zvířat, jejich označení a evidování) Y Y Ing. Zdenka Majzlíková Slezská 100/7, 120 00 Praha 2 majzlikovaz@cpinsp.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role SVÚ Olomouc (odběry a laboratorní rozbory vzorků) Y Y Doc. MVDr. Jan Bardoň Ph.D., MBA Jakoubka ze Stříbra č.1, 779 00 Olomouc jbardon@svuol.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role SVÚ Praha (odběry a laboratorní rozbory vzorků) Y Y MVDr. Kamil Sedlák Ph.D. Sídlištní 136/24, 165 03 Praha 6 – Lysolaje kamil.sedlak@svupraha.cz CS 803 CS Kontrolní orgán Česká inspekce životního prostředí Y Y bude doplněno později bude doplněno později xxx.xxx@xx.cz Certifikační subjekt Ernst & Young Audit, s.r.o. Y Y Ing. Kryštof Šembera Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 Krystof.Sembera@cz.ey.com Komunikační pracovník plánu SZP (srov. čl. 43 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních) Ministerstvo zemědělství – odbor 14110 Y Y Ing. Zuzana Dvořáková Těšnov 65/17, Praha 1, 110 00 Zuzana.dvorakova@mze.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role EKOLAB Žamberk spol. s.r.o. (rozbory vzorků) N Y Ing. Veronika Římánková Zemědělská 1004, 564 01 Žamberk ekolab@zamberk.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role VÚMOP (kontrola podrývání – půdní sondy) Y Y Prof. Ing. Radim Vácha, Ph.D Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 – Zbraslav podatelna@vumop.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Státní zemědělská a potravinářská inspekce (kontrola jakosti ovoce a zeleniny) Y N Ing. Martin Klanica Květná 15 603 00 Brno martin.klanica@szpi.gov.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Agrotest fyto s.r.o. (laboratorní rozbory vzorků) Y N Ing. Petr Míša, Ph.D., MBA Havlíčkova 2787/121 767 01 Kroměříž vukrom@vukrom.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role BUREAU VERITAS SERVICES CZ, s.r.o. (kontrolní činnost v oblasti intervenčního nákupu) Y N Ing. Simon Palupčík, MBA Olbrachtova 1589/1 Krč 140 00 Praha 4 moravia@bureauveritas.cz Kontrolní orgán Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Y Y bude doplněno později bude doplněno později xxx.xxx@xx.cz Kontrolní orgán Státní zemědělská a potravinářská inspekce N N Ing. Martin Klanica Květná 15, 603 00 Brno martin.klanica@szpi.gov.cz Kontrolní orgán Státní zemědělský intervenční fond Y Y Vopava Vítězslav Ing. Ve Smečkách 33, Praha 1 - 110 00 Vitezslav.Vopava@szif.cz Řídicí orgán Ministerstvo zemědělství Y Y Ing. Pavel Sekáč, PhD. Těšnov 65/17 pavel.sekac@mze.cz Monitorovací výbor Monitorovací výbor SP SZP Y Y bude doplněno později bude doplněno později xxx.xxx@xx.cz CS 804 CS Koordinace systému AKIS včetně zemědělského poradenství – příslušný koordinační orgán Ministerstvo zemědělství Y Y Ing. Jan Radoš Těšnov 17; Ministerstvo zemědělství jan.rados@mze.cz Jiné pověřené a zprostředkující subjekty, které nejsou stanoveny v nařízení, včetně uvedení jejich role Státní veterinární správa (kontroly welfare zvířat) N Y MVDr. Zbyněk Semerád Slezská 100/7, 120 00 Praha 2 z.semerad@svscr.cz Stručný popis zřízení a organizace příslušného orgánu Příslušný orgán Příslušným orgánem pro Společnou zemědělskou politiku, tj. pro Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, v jehož kompetenci je vydávání, přezkum a odnímání akreditace platební agentuře, je podle usnesení vlády č. 685 ze dne 30. září 2019 k institucionálnímu zabezpečení Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice pro programové období 2021–2027 ustanoveno Ministerstvo financí. Úkoly příslušného orgánu vykonává odbor Národní fond/oddělení Certifikace a akreditace, které je součástí Ministerstva financí České republiky. Právní podporu poskytuje oddělení Právní odboru Národní fond. Této struktuře jsou v současnosti přiděleny 3 řídící pozice a 3 neřídící pozice. Ministerstvo financí rovněž jmenuje certifikační subjekt pro Společnou zemědělskou politiku. Pravidelný dohled, který příslušný orgán provádí nad činností platební agentury SZIF a nad plněním akreditačních kritérií platební agenturou je formálně ustanoven Postupem pro monitorování akreditace SZIF – platební agentury pro EZZF a EZFRV (dále jen „Postup“). Postup stanovuje jednotlivým subjektům zapojeným do implementace Společné zemědělské politiky v České republice povinnosti předkládat informace nezbytné k monitorování plnění akreditačních kritérií ze strany příslušného orgánu včetně rozsahu těchto informací a časového harmonogramu pro jejich předkládání. Příslušný orgán pak v rámci svého dohledu provádí vlastní analýzu veškerých předkládaných podkladů, certifikačních zpráv za jednotlivé finanční roky a případně dalších relevantních informací. Postup dále ustanovuje systém pravidelných čtvrtletních jednání, na kterých je sledováno odstraňování zjištění a doporučení vyplývajících z certifikačních zpráv za předchozí finanční roky a případná další zjištění, která by mohla mít dopad na plnění akreditačních kritérií ze strany platební agentury SZIF. Postup rovněž stanovuje platební agentuře SZIF a certifikačnímu subjektu povinnost informovat příslušný orgán v případě odhalení zjištění kvalifikovaného jako zjištění vysokého stupně významnosti, které by mohlo mít dopad na plnění akreditačních kritérií platební agenturou SZIF. Řídící orgán Řídicím orgánem pro Strategický plán SZP (ŘO SP SZP) je podle usnesení vlády č. 685 z 30. září 2019 ustanoveno Ministerstvo zemědělství. V rámci organizačního schématu Ministerstva zemědělství jsou pak implementací Strategického plánu SZP pověřeny odbory 14110, 14130, 14140. ŘO SP SZP odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění Strategického plánu SZP. Zajišťuje:  zpracování strategického dokumentu (včetně případných revizí a aktualizací) ve spolupráci s příslušnými partnery a jeho předložení EK  soulad předběžného hodnocení podle článku 139 nařízení (EU) 2021/2115 se systémem hodnocení a monitorování a odpovídá za předložení hodnocení Komisi CS 805 CS  zavedení plánu hodnocení podle čl. 140 nařízení (EU) 2021/2115 a soulad hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu výboru a Komisi  zpracování národních prováděcích předpisů k provádění Strategického plánu (Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty SP SZP, nařízení vlády) ve spolupráci s platební agenturou, které detailně upravují a zpřesňují podmínky pro poskytování dotace  zavedení účinných opatření na přezkum stížností týkajících se Strategického plánu ve spolupráci s platební agenturou  výkon činnosti odvolacího orgánu, který přezkoumává napadená rozhodnutí SZIF – platební agentury  koordinaci kontrol podmíněnosti  delegování na platební agenturu zřízení a správy elektronického systému pro záznam, uchování, správu a vykazování statistických údajů o plánu a jeho provádění, které jsou potřebné pro sledování a hodnocení  zřízení Monitorovacího výboru a poskytování informací a dokumentů potřebných k monitorování provádění plánu z hlediska jeho specifických cílů a priorit Monitorovacím výborem  vypracování výroční zprávy o výkonnosti včetně souhrnných monitorovacích tabulek (ve spolupráci s platební agenturou) a po konzultaci s monitorovacím výborem zajišťuje předložení Komisi; v případě připomínek Komise zajišťuje realizaci relevantních následných kroků  poskytnutí všech potřebných informací, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování pro platební agenturu před schválením plateb  propagaci plánu, i prostřednictvím Národní sítě pro SZP, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které Strategický plán SZP nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování ze Strategického plánu SZP a rovněž informováním příjemců a široké veřejnosti o podpoře Unie;  informovanost příjemců podpory z EZFRV v rámci projektových intervencí o povinnosti informovat o skutečnosti, že obdrželi finanční podporu za použití znaku Unie a dle pravidel stanovených Komisí. Platební agentura Platební agenturou ve smyslu čl. 9 horizontálního nařízení (EU) 2021/2116 (dále jen „PA“), tedy subjektem členského státu pověřeným řízením a kontrolou výdajů, byl určen usnesením vlády č. 685 ze dne 30. září 2019 Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“). SZIF je právnickou osobou vzniklou na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Na základě §2 odstavec 2 e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, má kompetence provádět opatření v rámci společných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami a přímých podpor a opatření k rozvoji venkova. Organizační struktura SZIF zahrnuje centrální pracoviště v Praze i regionální pracoviště na úrovni NUTS 2 pokrývající všechny regiony NUTS 2 České republiky. SZIF, jakožto akreditovaná platební agentura, zajišťuje provádění plateb, sděluje a uchovává o nich informace a poskytuje záruky, že:  oprávněnost žádostí a přidělování podpory v rámci Strategického plánu SZP , stejně jako soulad žádostí s pravidly Unie, jsou kontrolovány před autorizací platby; CS 806 CS  provedené platby jsou správně a úplně zaúčtovány;  jsou prováděny kontroly stanovené právními předpisy Unie;  požadované doklady jsou předkládány ve lhůtách a ve formě stanovené právními předpisy Unie a ČR;  doklady jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a čitelnost po celou dobu, včetně dokladů uchovávaných v elektronické podobě ve smyslu právních předpisů Unie. SZIF z pohledu provádění opatření SP SZP dále zajišťuje:  postupy stanovené kapitolou II nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 s výjimkou postupů upravených zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství;  metodické řízení administrace a kontroly implementace intervencí s cílem zajistit jednotný přístup ve všech regionech NUTS 2 (mj. integrované postupy příjmu a zpracování žádostí, provádění administrativních kontrol, metodika provádění a vyhodnocování kontrol na místě);  existenci (vývoj a trvalou údržbu) vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení podpor poskytovaných v rámci intervencí SP SZP (data o administraci, kontrole, výplatě, zaúčtování podpor a vykázání plateb EK), a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;  příjem žádostí o podporu v rámci intervencí SP SZP, jejich zadávání do informačního systému (včetně zadávání sebraných dat pro monitorování a hodnocení k jednotlivým žádostem do informačního systému);  administrativní kontrolu a sledování souladu projektů, jež jsou předmětem podaných žádostí, s právními předpisy a pravidly SP SZP;  provádění výběru subjektů pro kontrolu na místě na základě zpracovaných analýz rizik a způsobem v souladu s právními předpisy EU;  zhodnocení ověřitelnosti a kontrolovatelnosti jednotlivých intervencí s cílem minimalizovat riziko chybovosti (ve spolupráci s řídicím orgánem);  sestavení plánu kontrol, jeho dodržování a aktualizaci;  provádění a vyhodnocení kontrol na místě u žadatelů dle stanoveného plánu v souladu s platnou právní úpravou Unie;  uzavírání dohod o delegování vybraných činností na jiné orgány státní správy, pokud to je delegovaná činnost nutná pro efektivní výkon kontrolních činností;  vydávání rozhodnutí konečným příjemcům podpory u plošných opatření nebo uzavírání smluv (dohod) u opatření projektového charakteru s příjemci podpory, které zahrnují stanovený objem finančních prostředků a podmínky, za nichž jsou tyto prostředky z fondu EZFRV a z národních zdrojů ČR poskytovány;  provádění plateb na základě vydaných rozhodnutí nebo smluv;  spolupráci s řídicím orgánem při přípravě podkladů pro výroční zprávy o výkonnosti SP SZP;  informace pro žadatele o podporu v rámci intervencí SP SZP související s výkonem funkce platební agentury, zejména s ohledem na podmínky a prostředky podávání žádostí a jejich náležitosti; CS 807 CS Certifikační subjekt Certifikační subjekt pro Strategický plán SZP byl ustanoven na základě výsledků výběrového řízení, kde byla z uchazečů vybrána firma Ernst & Young Audit, s.r.o. Monitorovací výbor SP SZP Monitorovací výbor SP SZP bude ustanoven v souladu s čl. 124 nařízení (EU) 2021/2115 a bude zajišťovat úkoly uvedené v tomto článku. Jeho struktura bude navazovat na složení Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova 2014–2020 s relevantními modifikacemi vázajícími se na strukturu Strategického plánu SZP. V Monitorovacím výboru SP SZP budou rovnoměrně zastoupeny orgány veřejné správy, zprostředkující subjekty i zástupci relevantních partnerů uvedených v čl. 106, odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. V rámci složení Monitorovacího výboru bude vynaložena maximální snaha o zajištění vyvážené účasti zapojených partnerů, a to i s ohledem na zastoupení žen a mladých. V potaz budou brána národní specifika a možnosti jednotlivých partnerů. CS 808 CS 7.2 Popis struktury sledování a vykazování Sběr dat k zajištění vyhodnocení SP SZP probíhá na několika úrovních. Primární sběr dat projektových intervencí bude probíhat z formulářů žádostí o podporu, žádostí o platbu a monitorovacích zpráv v informačním systému platební agentury. Formuláře jsou připravovány platební agenturou, která je zodpovědná za provoz elektronického systému v úzké spolupráci s gestory intervencí z řídícího orgánu. Údaje vyplňují příjemci dotace před zahájením realizace projektu (v žádostech o podporu) a po jeho ukončení po dobu udržitelnosti (v žádostech o proplacení, monitorovacích zprávách) a jsou průběžně vkládány do informačního systému SZIF pro administraci a sledování SP SZP. Obdobně bude probíhat sběr dat i pro plošné intervence včetně přímých plateb (v rámci jednotné žádosti na plochu), kde jsou pro monitoring plošných intervencí využívány i exporty dat ze systému IACS. Informační systém pak na základě takto získaných dat umožňuje generovat průběžné reporty o implementaci a podklady pro monitorovací tabulky. V období 2014–2020(2) platební agentura využívala k elektronické výměně dat s žadateli Portálu farmáře. Prostřednictvím tohoto Portálu může žadatel podávat žádosti o dotaci, sledovat průběh administrace jednotlivých žádostí o dotaci, jsou mu jeho prostřednictvím zasílány dokumenty týkající se administrace konkrétní žádosti o dotaci, atd. Přístup do Portálu farmáře má žadatel přes uživatelské jméno a heslo. Možnosti a funkcionality Portálu farmáře jsou stále aktualizovány a zdokonalovány. V novém období bude platební agentura nadále využívat stávající systém a dále pracovat na vylepšování a zdokonalování výměny dat mezi žadateli a platební agenturou prostřednictvím Portálu farmáře zaváděním nových aplikací a funkcionalit. Za zpracování výroční zprávy nese sdílenou zodpovědnost platební agentura a řídící orgán. SZIF sestavuje výroční zprávu a předkládá ji EK. MZe zajišťuje zpracování dílčích částí výroční zprávy včetně poskytnutí nezbytných podkladů SZIF a konzultaci s Monitorovacím výborem SP SZP. Hlavní zodpovědnost SZIF spočívá ve zpracování účetní závěrky na základě uskutečněných výdajů a zpracování monitoringu na úrovni výstupů realizovaných intervencí a komunikaci s certifikačním subjektem. Hlavní zodpovědnost řídícího orgánu spočívá ve zpracování hodnotící části zprávy, odůvodnění odchylky vyšší než 50 % realizované jednotkové částky vůči plánované jednotkové částce a vypracování akčních plánů v případě nedostatečného výkonu, pokud jde o pokrok směrem k cílům (výsledkům). Řídící orgán rovněž zpracuje souhrn stavu provádění plánu v předchozím finančním roce a popíše a zdůvodní případné problémy ovlivňující výkon na úrovni výsledků. Pro účely reportingu se v prostředí SZIF používá systém SAP BW na SAP HANA DB v nejnovější verzi 7.5. SAP BW jako místní vrstva datového skladu SAP Business Technology Platform (SAP BTP) umožňuje konsolidovat data pro celý podnik a získat tak konzistentní a dohodnutý pohled na data. SAP BW běží na platformě SAP HANA DB a využívá všech výhod in-memory DB technologie. SAP BW je součástí komplexního prostředí SAP na SZIF, odkud jsme schopni extrahovat a konsolidovat data pro potřeby reportingu (zahrnuje i třetí strany non-SAP zdrojů). Primární zdroje dat pro systém BW jsou: SAP CRM - administrace žádostí SAP PSCD - platební modul SAP RM – podatelna a správa dokumentů AGIS (Oracle) Zdrojové systémy SAP jsou založeny na verzi 750 s plánovanou budoucí migrací na S4HANA. V rámci vývoje systému se do budoucna plánuje upgrade na SAP BW4HANA. Co se týká kontroly dat, pak v obecné rovině jsou data kontrolována prostřednictvím administrace, SW kontrol, kontrol na místě, propojením na externí registry, supervizemi, apod. V rámci interních procesů platební agentury pak prostřednictvím schvalovacího work-flow za kontroly čtyř očí s auditní stopou. Z technologického pohledu, pak příprava dat v rámci IS SZIF - SAP BW (datový sklad) probíhá primárně na SAP zdrojových systémech modulu pro administraci žádostí (CRM), platební a účetní modul (REP CS 809 CS (PSCD)), podatelnu a správu dokumentů (RMP) převážně ABAP vývojem v potřebné struktuře a logice zpracování dle požadavků platební agentury. Loady dat do SAP BW probíhají v nočních hodinách z důvodu minimalizace zatížení zdrojových systémů. Dále se využívají principy delta přenosů (pouze změny) a v oblastech náročných na zpracování se data před-počítávají před vlastním přenosem jednotlivými dávkami přenosu dat (JOBy). Přenosy jsou realizovány prostřednictvím Data Source (DS) - standardní interface SAP BW se zákaznickou implementací na SAP zdrojových systémech. Přenos probíhá prostřednictvím RFC v rámci iDOC komunikace s komplexním monitoringem na straně BW, který zaručuje bezproblémový provoz a tudíž včasnou dostupnost dat pro reporting. Zdrojové systémy běží na DB Oracle, BW na SAP HANA DB. Zdrojová data lze dále rozdělit na transakční (většinou komplexní logika zpracování) a kmenová (číselníky, texty). Oblasti s komplexnější logikou zpracování využívají v rámci DS - ABAP kód a READ metody případně FM (funkční moduly), které jsou centrální a udržované v rámci vývoje CRM. Pro načítání kmenových dat nebo vytěžování dat z jednodušších datových modelů se využívají v rámci DS view nad existujícími tabulkami. Před-připravená data v požadované struktuře jsou po přenosu uložena na straně BW do datových modelů (aDSO, cubes…) s případnými transformacemi, spojována dle potřeb reportingu a zpřístupněna uživatelům jako WEB nebo Excel reporty v prostředí portálu. Snahou je na straně SAP BW datové modely centralizovat a opětovně využívat pro další požadavky – což podporuje kvalitu a spolehlivost reportovaných dat a dále umožňuje i křížové kontroly. Data jsou v reportech přístupná dle oprávnění uživatele a vlastní práce s reporty probíhá přes standardní BW reporting prostředí s publikací v portálu (EPINT) včetně zabezpečených přenosů dat. Dále SAP BW poskytuje data pro PF (portál farmáře), kdy jsou před-připravená data načítána opět pomocí standardní ABAP funkcionality FM (funkčních modulů) do prostředí portálu (logiku zobrazení řeší JAVA). Data z jiných systémů než SAP jako je AGIS jsou napojena prostřednictvím Smart Data Access (SDA). 7.3 Informace o kontrolním systému a sankcích 7.3.1 IACS – Integrovaný administrativní a kontrolní systém Používá se systém IACS k řízení a kontrole intervencí v odvětví vína, jak je stanoveno v hlavě III nařízení (EU) ../... [nařízení o strategickém plánu SZP]? : Ano Používá se systém IACS k řízení a kontrole podmíněnosti? : Ano Ustanovení čl. 65 odst. 4 písm. d) horizontálního nařízení dává členským státům možnost definovat „zemědělský pozemek“. Uveďte definici „zemědělského pozemku“ ve vašem členském státě. Zemědělským pozemkem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná plocha uvedená v žádosti o minimální výměře 0,01 ha, která v závislosti na intervenci odpovídá plodině nebo skupině plodin nebo druhu zemědělské kultury a která se nachází uvnitř hranic referenčního pozemku. Referenčním pozemkem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná souvislá plocha půdy o minimální výměře 0,01 ha, na které vykonává zemědělskou činnost jeden zemědělec a na níž se nachází jeden druh zemědělské kultury způsobilý pro poskytnutí dotací na plochu a splňující definice v národních právních předpisech. 7.3.1.1 Všechny prvky systému IACS stanovené v horizontálním nařízení jsou zavedeny a fungují od 1. ledna 2023. Všechny prvky systému IACS stanovené v horizontálním nařízení jsou zavedeny a fungují od 1. ledna 2023. : Ne 7.3.1.1.1 Systém identifikace zemědělských pozemků (LPIS) Referenčním pozemkem LPIS v ČR je díl půdního bloku (dle typologie JRC se jedná o farmer’s block). Díl půdního bloku představuje zemědělsky obhospodařovanou souvislou plochu půdy o minimální výměře 0,01 ha, na níž se nachází jeden druh zemědělské kultury odpovídající definicím v národních právních předpisech a na které vykonává zemědělskou činnost jeden zemědělec. Součástí plochy dílu půdního bloku CS 810 CS může být ekologicky významný prvek. Aktualizace LPIS probíhá na základě ohlášení zemědělce, na základě vlastního podnětu SZIF (například nálezy KNM), nebo na základě mimořádné aktualizace nad novými ortofotosnímky. Ortofotosnímky mají prostorové rozlišení 20 cm, respektive od roku 2021 12,5 cm, každý rok je nově snímkována polovina území ČR. Aktualizace registru LPIS je možná kdykoliv během roku. Mimořádná aktualizace nad nově pořízenými snímky probíhá od prosince do května. Jakákoliv aktualizace LPIS je provedena v rámci správního řízení, tzn. ke každé změně je vydáno rozhodnutí o provedení nebo neprovedení aktualizace, proti kterému může zemědělec podat námitky. Součástí LPIS je také samostatná evidence dotačních jednotek prostorového rozdělení lesa (dále jen „fLPIS“), jejímž základem jsou digitální údaje lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Základní jednotkou fLPIS je dotační porostní skupina o minimální výměře 0,01 ha. Aktualizace fLPIS se provádí na základě podání žadatele nebo na základě vlastního podnětu SZIF (např. nálezy KNM). 7.3.1.1.2 Geoprostorový (GSA) a aplikační systém založený na zvířatech (GSA) Podávání Jednotné žádosti je prováděno pomocí předtiskové aplikace. Žadatel může využít předtiskovou aplikaci pro přípravu žádostí na plošná opatření a předtiskovou aplikaci na přípravu žádostí na zvířata. Předtisková aplikace pro přípravu žádostí na plošná opatření přebírá data z evidence půdy (LPIS) a nabízí žadateli přehled dílů půdních bloků (DPB), které má žadatel k danému okamžiku na sebe vedeny. Žadatel tedy volí, zda a na které z těchto DPB podá jednu z žádostí na plošná opatření. Předtisková aplikace zároveň žadatele upozorňuje na podmínky, které žadatel musí v rámci daných opatření plnit a upozorňuje ho na chyby, kterých by se mohl v případě nesprávné deklarace dopustit. Je tím tak zajištěna předběžná kontrola podávané žádosti o daný dotační titul (Preliminary checks). Předtisková aplikace pro přípravu žádostí na zvířata přebírá data z Integrovaného registru zvířat (IZR). V rámci konkrétních opatření se žadateli do předtisku nabízí pouze taková zvířata, která plní podmínky v rámci daného opatření. 7.3.1.1.3 Používáte systém automatických žádostí (ve smyslu čl. 65 odst. 4 písm. f) horizontálního nařízení)? Pro intervence vycházející z velikosti plochy? : Ne Pro intervence vycházející z počtu zvířat? : Ano 7.3.1.1.4 Systém monitorování oblasti (AMS) Systém AMS bude založen primárně na automatických analýzách dat Sentinel 1 a Sentinel 2. Externí zpracovatel bude dodávat výsledky analýz v podobě několika služeb, na straně SZIF na jejich základě bude vyhodnocováno plnění či neplnění monitorovatelných podmínek jednotlivých dotačních titulů. V případě potřeby bude mít SZIF možnost vyžádat si expertní posouzení dat nad rámec automatických analýz. V první fázi budou využívány služby detekce nehomogenity v rámci deklarovaných ploch, ověření deklarované zemědělské kultury, ověření plodiny na orné půdě a detekci seče nebo pastvy na travních porostech. V druhé fázi předpokládáme rozšíření o služby detekce zachování travních porostů, detekci sklizně hlavní plodiny a detekce specifických zemědělských aktivit v čase (např. zachování úhoru, založení meziplodiny, apod.). V průběhu času je možné, že se budou doplňovat nové služby dle technického rozvoje a dle potřeby dotačních podmínek. Do systému AMS vždy budou zařazeny všechny intervence, pro které budou stanoveny podmínky, které lze z daných služeb vyhodnotit. A to jak opatření z oblasti přímých plateb, tak z oblasti životního prostředí a klimatu. Výsledky monitoringu budou žadatelům poskytovány průběžně prostřednictvím Portálu farmáře, kde bude mít každý svůj scoreboard, na kterém bude s využitím symboliky semaforu zobrazen výsledek monitoringu za jednotlivé podmínky pro všechny plochy ze žádostí. Portál bude zároveň umožňovat náhled na snímky Sentinel 2 a grafické zpracování dat ze Sentinel 1. Žadatel prostřednictvím Portálu farmáře bude mít možnost na výsledky aktivně reagovat – například poslat na SZIF dodatečné důkazy rozporující červený výsledek, případně mu umožní propojení na předtiskovou aplikaci k provedení úpravy žádostí. Portál farmáře také bude propojen s aplikací na pořizování geotagovaných fotografií (GTF). Aplikaci na GTF budou využívat žadatelé pro pořízení a odeslání dodatečných důkazů. Stejně tak budou aplikaci využívat pracovníci SZIF v případě potřeby rozhodnout případy nerozhodnuté z dat Sentinel. CS 811 CS Každoročně bude prováděna kontrola kvality systému AMS v souladu s metodikou Komise pro QA AMS. Případné zjištěné nedostatky budou vždy promítnuty do akčního plánu pro zvýšení přesnosti celého systému AMS. V relevantních případech budou výsledky poskytovány externímu kontraktorovi za účelem zpřesnění automatických analýz. 7.3.1.1.6 Systém pro identifikaci a registraci platebních nároků, je-li použitelný Jsou splněny požadavky stanovené v článku 71 horizontálního nařízení? : Ne 7.3.1.1.7 Systém identifikace a registrace zvířat ve smyslu čl. 65 odst. 4 písm. c) [čl. 66 odst. 1 písm. g) horizontálního nařízení] Máte systém pro identifikaci a registraci zvířat podle čl. 66 odst. 1 písm. g) horizontálního nařízení? : Ano systém pro identifikaci a registraci skotu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 : Ano systém pro identifikaci a registraci ovcí a koz stanovený nařízením Rady (ES) č. 21/2004 : Ano systém pro identifikaci a registraci prasat stanovený směrnicí Rady 2008/71/ES : Ne 7.3.2 Jiné než IACS 7.3.2.1 Stručný popis systému sankcí za jiné intervence než v systému IACS v souladu se zásadami účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku EZZF, který není součástí systému IACS Sektor včelařství: Příjemci v případě podvodu nebo hrubé nedbalosti, za něž jsou odpovědni, vrátí nejen přijaté neoprávněné platby a úroky z nich, ale zaplatí i částku rovnající se rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou mají nárok. V případě sektoru včelařství se rovněž nebude uplatňovat procentuální snížení, které se uplatňuje na nezpůsobilé výdaje. Sektor ovoce a zeleniny, vajec, brambor a okrasných rostlin U organizací producentů se sankce týkají neplnění podmínek, za kterých byla organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů uznána. V případě neplnění podmínek uznání nebo porušení pravidel stanovených pro jejich činnost bude organizace producentů vyzvána ke sjednání nápravy a odstranění zjištěných vad. Do okamžiku přijetí nápravných opatření bude organizaci producentů pozastaveno vyplácení podpory. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude sjednána náprava a nebudou odstraněny zjištěné vady, bude zahájeno řízení o zrušení uznání organizace producentů. Uznání se zruší s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky dodržovány, případně ode dne, kdy bylo porušení podmínek zjištěno. Neoprávněné platby dotace musí být vráceny. V případě, že uznaná organizace producentů nesplní (s výjimkou případů vyšší moci) ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech limit roční minimální obchodované produkce uvedené na trh, bude s dotčenou organizací producentů zahájeno řízení o zrušení uznání organizace producentů. Neoprávněné platby dotace za období, po které nebyla podmínka minimální obchodované produkce splněna, musí být vráceny. Pokud organizace producentů neplní podmínku, že podíl produkce uvedené na trh jedním producentem je nižší než 80 % celkové produkce uvedené na trh všemi producenty organizace producentů, sníží se jí adekvátně podpora za každý kalendářní rok, dokud nedojde k nápravě. EZFRV, který není součástí systému IACS Pro období 2023+ bude obdobné nastavení a uplatňování sankcí jako tomu bylo v období 2014–2020, tj. sankce budou stanoveny pro žadatele zcela transparentně na úrovni Pravidel pro žadatele. Sankce proto budou nadále poměrné a odstupňované podle závažnosti zjištěného nedodržení. V současné době jsou sankce následující:  A – pro nezávažná pochybení snížení dotace o 1 % částky dotace po přezkoumání Žádosti o platbu/ proplacení částky dotace,  B – pro méně závažná pochybení snížení dotace o 10 % částky dotace po přezkoumání Žádosti o platbu/ proplacení částky dotace, CS 812 CS  P – středně závažná pochybení snížení dotace o 50 % částky dotace po přezkoumání Žádosti o platbu/proplacení částky dotace  C – závažná porušení (např. nesplnění kritéria přijatelnosti, nesplnění preferenčního kritéria, definice žadatele apod.): od podání Žádosti o dotaci do podpisu Dohody se jedná o ukončení administrace, od podpisu Dohody do proplacení finančních prostředků na účet příjemce dotace se jedná o snížení dotace o 100 % a ukončení administrace Žádosti, po proplacení finančních prostředků na účet příjemce dotace se jedná o snížení dotace o 100 %, ukončení administrace a vymáhání dlužné částky. Dále se v některých případech ukládá také sankce D, která však neznamená snížení dotace. Jedná se o uložení nápravného opatření ze strany SZIF (např. při dokládání příloh k Žádostem o dotaci/platbu nebo při oznamování změn). Sankční systém ale bude zohledňovat porušení podmínek z důvodu vyšší moci či chyby příslušného orgánu, resp. míru zavinění žadatelem. Z důvodu preventivního a odstrašujícího účinku by měla být ponechána i nadále možnost vyloučení žadatele za umělé vytváření podmínek nebo uvedení nepravdivých údajů za účelem získání dotace. U Intervencí Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu a Založení agrolesnického systému je uplatňováno vícestupňové snížení dotace. 7.3.2.2 Stručný popis kontrolního systému pro jiné systémy než IACS (kontrolní metody, křížové kontroly, trvalost investic a související kontroly ex post atd.) EZZF, který není součástí systému IACS Sektorové intervence Podmínky jednotlivých intervencí (Organizace producentů ovoce a zeleniny, brambory, vejce, okrasné květiny a včelařství) budou procházet administrativními, případně softwarovými kontrolami u 100 % podaných žádostí. Pro administrativní kontrolu budou využívány všechny dostupné informace. Systém správních kontrol bude doplněn kontrolami na místě. Administrativní kontrola zahrnuje zejména následující typy kontrol:  Kontrola úplnosti a správnosti – po příjmu žádosti a jejího založení do IS. Tato kontrola se zaměří na formální správnost žádosti, zda žadatel vyplnil žádost tak, jak měl, zda doložil všechny přílohy, zda je žádost řádně podepsána, zda je podána včas.  Kontrola způsobilosti - na žádosti bude provedena kontrola, zda je žadatel způsobilý z pohledu daného intervenčního opatření  Kontrola podmínek způsobilosti – kontrola bude zaměřena na plnění všech podmínek způsobilosti tak, jak jsou pro jednotlivá opatření definována evropskými a národními právními předpisy. Kromě jiného bude součástí této kontroly křížové ověření dat v dostupných registrech – registr půdy LPIS, registr zvířat IZR, registr sadů. Dále jsou v procesu administrace převzaty a vyhodnoceny případné nálezy kontrol na místě. Kontrola na místě Celková míra prováděných kontrol na místě se bude lišit dle jednotlivých intervencí (cca 5 - 100 % podaných žádostí) a bude zohledňovat i princip náhodného a rizikového vzorku tak, aby byl zabezpečen reprezentativní a adekvátní rozsah kontrol. Výběr ke kontrole i kontrola na místě budou prováděny v souladu s platnými evropskými i národními předpisy. Podmínky způsobilosti, závazky a další podmínky budou ověřovány metodou fyzické kontroly na místě a to tak, aby ve vhodných případech došlo u jednoho žadatele k souběhu více kontrol pro více intervenčních opatření nebo bylo v jedné kontrole ověřováno více žádostí za vybrané intervenční opatření. Zároveň bude pro ověření plnění podmínek způsobilosti, závazků a dalších podmínek využíván princip výkonu více návštěv a dodatečných kontrol v průběhu roku, pokud nebude možné vše ověřit během jedné návštěvy. V odůvodněných případech bude využíván princip delegování kontrol na místě na státní instituce zřízené zákonem zajišťující ze zákona výkon nejvyšší státní moci ve specifických oblastech zemědělského rezortu, dále specializované akreditované subjekty CS 813 CS zajišťující odběry vzorků a jejich laboratorní rozbory, případně služby výzkumných vědeckých institucí. Plnění veškerých platných podmínek stanovených právními předpisy bude kontrolováno podle soustavy ověřitelných ukazatelů, které budou určeny SZIF nebo delegovaným subjektem, tj. pro výkon kontrol na místě budou stanoveny jednotné metodiky pro jednoznačné vyhodnocení podmínek v terénu a zohlednění principu audit trailu. Vyřizování stížností podle čl. 59(7) nařízení (EU) 2021/2116. Platební agentura má v souladu s platnou legislativou zavedený systém pro příjem, zaevidování a řešení každé stížnosti, přijaté v listinné podobě, elektronicky či telefonicky. Je evidováno, který útvar v rámci platební agentury stížnost řeší a je za vyřízení stížnosti odpovědný (komunikace se stěžovatelem, v některých případech provedení kontroly na místě a ověření, zda nedochází k riziku pro Fondy). Stížnosti jsou také předávány i jiným orgánům státní správy, které jsou věcně příslušné k vyřízení stížnosti. Shodným způsobem budou řešeny i stížnosti předložené Komisí podle č. 59(7) nařízení (EU) 2021/2116, přičemž Komise obdrží vyrozumění o výsledku vyřízení stížnosti. EZFRV, který není součástí systému IACS Platební agentura zajistí, aby příjemci dotace poskytli údaje nezbytné pro jejich identifikaci, případně, i identifikaci skupiny, již se účastní, do formulářů žádosti o podporu a žádosti o platbu. Platební agentura bude i nadále provádět administrativní kontrolu Žádosti o dotaci, kontrolu způsobilosti příjemce, kontrolu přijatelnosti, hodnocení projektů, kontrolu výběrových kritérií v případech, kdy se uplatní, způsobilosti nákladů intervence, včetně dodržování kategorie nákladů nebo metody výpočtu, kontrolu kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností intervence, pro kterou se žádá podpora a posouzení přiměřenosti nákladů. Správní kontroly investičních intervencí budou zahrnovat alespoň jednu návštěvu podporované intervence nebo lokality, do níž plynou investice, aby bylo ověřeno uskutečnění investice (in situ visit). Platební agentura se však může na základě řádně podložených důvodů rozhodnout takové návštěvy neprovádět; pokud je intervence součástí vzorku pro kontrolu na místě, pokud předmětná intervence představuje malou investici; nebo pokud je riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory nízké, nebo že riziko toho, že investice nebyla uskutečněna, je nízké. Rozhodnutí o neprovedení této návštěvy a jeho odůvodnění se zaeviduje. Platební agentura bude i nadále provádět administrativní kontrolu Žádosti o platbu, zahrnující kontrolu, že dokončené intervence jsou v souladu s intervencí, na kterou byla podpora poskytnuta, kontrolu vzniklých nákladů a provedených plateb a kontrolu dvojího financování. Platební agentura bude i nadále provádět kontrolu schválených intervencí na místě na základě vhodného vzorku, který se bude sestávat z části namátkové a rizikové, u vybraných projektů v co největší míře před proplacením dotace. Výdaje, na které se vztahují kontroly na místě, představují přibližně 5 % výdajů spolufinancovaných z fondu EZFRV, jež se každý kalendářní rok vykazují platební agentuře a jež nezahrnují intervence, u kterých byly vykázány pouze zálohové platby. V případě projektů investičního charakteru bude platební agentura provádět ve lhůtě vázanosti ex-post kontroly a zahrnují přibližně 1 % výdajů z EZFRV na investiční intervence, na něž se stále vztahují závazky podle odstavce 1 a na které byla provedena konečná platba z EZFRV. Zohledňují se pouze kontroly provedené do konce kalendářního roku. Přesnost základních údajů podrobených kontrole bude ověřována křížovými kontrolami, včetně případného porovnání s obchodní dokumentací třetích osob, jejichž počet je dostatečný s ohledem na úroveň rizika, a jež budou zahrnovat:  porovnání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích osob;  případně fyzické kontroly množství a povahy zásob;  prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že dokumentace uchovávaná platební agenturou jako doklad o výplatě podpor ve prospěch příjemce je správná. CS 814 CS Kontrola na místě U Intervencí Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu a Založení agrolesnického systému se KNM řídí pravidly platnými pro plošné intervence IACS EZFRV (viz kap. 7.3.1.1.5). Vyřizování stížností podle čl. 59(7) nařízení (EU) 2021/2116. Platební agentura má v souladu s platnou legislativou zavedený systém pro příjem, zaevidování a řešení každé stížnosti, přijaté v listinné podobě, elektronicky či telefonicky. Je evidováno, který útvar v rámci platební agentury stížnost řeší a je za vyřízení stížnosti odpovědný (komunikace se stěžovatelem, v některých případech provedení kontroly na místě a ověření, zda nedochází k riziku pro Fondy). Stížnosti jsou také předávány i jiným orgánům státní správy, které jsou věcně příslušné k vyřízení stížnosti. Shodným způsobem budou řešeny i stížnosti předložené Komisí podle č. 59(7) nařízení (EU) 2021/2116, přičemž Komise obdrží vyrozumění o výsledku vyřízení stížnosti. 7.3.2.3 Pravidla pro zadávání veřejných zakázek? Stručný popis toho, jak jsou dodržována pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Projektová opatření U veřejných zakázek předpokládáme obdobné nastavení Kontroly veřejných zakázek platební agenturou jako v současné době, tj. Kontrola proběhne v rámci administrativních kontrol s tím, že výše finančních oprav bude opět uvedena transparentně již na úrovni Pravidel pro žadatele. Co se týká stanovení konkrétní výše snížení podpory či její odejmutí podle závažnosti nedodržení a v souladu se zásadou proporcionality, předpokládáme, že bude opět vycházet z Rozhodnutí komise C(2019) 3452, kterým se stanoví a schvalují pokyny ke stanovení finančních oprav, jež má Komise provést u výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení v případě nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze dne 14.5.2019. Sektorové intervence U veřejných zakázek bude probíhat administrativní kontrola dokumentace provedené veřejné zakázky. Výše finančních oprav bude uvedena transparentně již na úrovni Příručky pro žadatele (či jejich přílohy). Co se týká stanovení konkrétní výše snížení podpory či její odejmutí podle závažnosti nedodržení a v souladu se zásadou proporcionality, předpokládáme, že bude vycházet z pokynů ke stanovení finančních oprav COCOF. 7.4 Podmíněnost 7.4.1 Systém kontroly pro podmíněnost 7.4.1.1 Popis systému kontroly pro podmíněnost Kontrolu povinných požadavků na hospodaření provádí příslušný kontrolní orgán na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise. Kontrolu podmínek standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy provádí platební agentura. Pro zajištění odpovídající kvality kontrol některých podmínek standardů využívá princip delegování kontrol na místě na státní instituce zřízené zákonem zajišťující ze zákona výkon nejvyšší státní moci ve specifických oblastech zemědělského rezortu, dále specializované akreditované subjekty zajišťující odběry vzorků a jejich laboratorní rozbory, případně služby výzkumných vědeckých institucí. Ministerstvo je odpovědným orgánem za koordinaci kontrol včetně předávání výsledků kontrol a zajišťuje základní metodický rámec systému podmíněnosti včetně nastavení systému sankcí. Systém kontrol zahrnuje roční kontrolu systému kontroly z hlediska dosažených výsledků. Každý kontrolní orgán vykonává ověření kvality kontrol na místě. Platební agentura vykonává supervize (kontrolu kvality kontrol na místě) na úrovní minimálně 2 % vybraných žádostí v rámci rizikově orientovaného a náhodného výběru pro DZES. CS 815 CS Kontroly na místě Kontrolní orgán s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě pro kontrolu podmíněnosti nejméně 1 % celkového počtu žadatelů přímých plateb a některých intervencí pro rozvoj venkova. Systém výběru zohledňuje princip náhodného i rizikového výběru tak, aby byl zabezpečen reprezentativní a adekvátní rozsah kontrolního vzorku. V případě, že KNM zjistí významné nesrovnalosti v daném kontrolním období, bude pro následující kontrolní období přiměřeně navýšena minimální míra KNM oproti standardní minimální míře KNM. Ministerstvo poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušným kontrolním orgánům informace z databáze potřebné pro výběr ke kontrole. V případě výběru jednoho žadatele ke kontrole na místě pro více požadavků je ve vhodných případech koordinován souběh těchto kontrol v jednom termínu. Pokud nelze vše ověřit během jedné návštěvy je využíván princip výkonu více návštěv a dodatečných kontrol v průběhu roku. Kontroly jsou plánovány se zásadou minimální časové a administrativní zátěže pro žadatele. Příslušný kontrolní orgán vypracuje protokol o kontrole podmíněnosti povinných požadavků na hospodaření a/nebo podmínek standardů DZES bezodkladně po ukončení kontroly podle vnitrostátního předpisu pro postupy kontrol (kontrolního řádu) a předá jej platební agentuře v elektronické podobě. Ministerstvo zajistí předání protokolu mezi kontrolními orgány a platební agenturou, způsobem umožňujícím elektronický přenos dat včetně možnost stažení elektronické podoby protokolu. Kontrolní postupy v rámci kontrol podmíněnosti se dále řídí vnitrostátními právními předpisy, které upravují postupy kontrolních orgánů, při nichž zjišťují, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů a pravidly pro správní řízení (kontrolní řád a správní řád). Výhledově by mohl být systém AMS využit pro kontroly standardů č. 1, 3, 6, 7, 9. Každoroční přezkum kontrolního systému Postup: povinnost zapojených subjektů předkládat informace nezbytné k monitorování podle předem stanoveného rozsahu těchto informací a harmonogramu předkládání průběžné ověřování dat a generování reportů o kontrolách provádění analýzy předložených informací a podkladů sledování odstranění zjištěných neshod a plnění doporučení z předchozích období pro zvýšení přesnosti celého systému Mechanismus informovanosti A) Informace pro žadatele o podmínkách systému podmíněnosti Žadatelé budou o aktuálních podmínkách a jejich změnách informování prostřednictvím: informací na portálu ministerstva (webové stránky) Portálu farmáře platební agentury (web) metodických příruček seminářů a školení k jednotné žádosti formou poradenství B) O výsledcích kontrol Kontrolovaný subjekt bude o výsledku provedené kontroly informován protokolem o kontrole. V případě nesouhlasu s výsledkem kontroly může kontrolovaný subjekt podat námitky v souladu s vnitrostátními právními předpisy. CS 816 CS 7.4.1.2 Druhy kontrol PPH / DZES Druhy kontrol GAEC01 - Zachovávání trvalých travních porostů vycházející z poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku v porovnání s referenčním rokem 2018. Maximální pokles o 5 % v porovnání s referenčním rokem. Kontrola na místě, Dálkový průzkum GAEC02 - Ochrana mokřadů a rašelinišť Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC03 - Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC04 - Zřízení ochranných pásem podél vodních toků Kontrola na místě, Dálkový průzkum GAEC05 - Obhospodařování s cílem snížit riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC06 - Minimální pokryv půdy, aby se zabránilo holé půdě v nejcitlivějších obdobích Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC07 - Střídání plodin na orné půdě s výjimkou plodin rostoucích pod vodou Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC08 - Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvkům. Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazený pro neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 28 odst. 5a, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vázající dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, z čehož 3 % tvoří půda ležící ladem nebo ponechaná na neprodukční prvky. Členské státy by měly používat váhový faktor 0,3 pro meziplodiny. Zachování krajinných prvků. Zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků. Jako možnost se nabízejí opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin. Dálkový průzkum, Kontrola na místě GAEC09 - Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000 Dálkový průzkum, Kontrola na místě SMR01 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky: Čl. 11 odst. 3 písm. e) a h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany Kontrola na místě SMR02 - Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů: Články 4 a 5 Kontrola na místě SMR03 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků: Čl. 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4 Kontrola na místě SMR04 - Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: Čl. 6 odst. 1 a 2 Kontrola na místě SMR05 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 a články 18, 19 a 20 Kontrola na místě SMR06 - Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS: Čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7 Kontrola na místě CS 817 CS SMR07 - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS: Čl. 55 první a druhá věta Kontrola na místě SMR08 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů: Čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5; článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000; čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků Kontrola na místě SMR09 - Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat: Články 3 a 4 Kontrola na místě SMR10 - Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat: Články 3 a 4 Kontrola na místě SMR11 - Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely: Článek 4 Kontrola na místě CS 818 CS 7.4.2 Systém sankcí pro podmíněnost 7.4.2.1 Popis systému sankcí pro podmíněnost Systém sankcí pro podmíněnost (snížení požadovaných částek dotace) je založen na hodnocení zjištěných porušení požadavků uvedených v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro Strategické plány. Pravidla pro uplatnění sankce v případech převodu půdy V případech, kdy je půda během daného kalendářního roku nebo daných let převedena, se správní sankce uplatní, pokud je dotyčné nedodržení pravidel důsledkem jednání nebo opomenutí, jež lze přímo přičíst osobě, která zemědělskou půdu převedla. V případě, že osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, podala žádost o podporu nebo žádost o platbu v daném kalendářním roce nebo v daných letech, správní sankce se uloží na základě celkových částek plateb, jež byly nebo mají být této osobě poskytnuty. V případě, že osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, zanikla, bude nová osoba, na kterou byla zemědělská půda převedena, podrobena zkoumání, zda nenaplňuje prvky účelového obcházení pravidel v souladu článku 62 nařízení (EU) 2021/2116. Tím bude zajištěno, že se neposkytne žádná z výhod stanovených v právních předpisech v odvětví zemědělství fyzické nebo právnické osobě, o níž se zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli uvedených právních předpisů. Pravidla pro uplatnění vyšší moci V případě nesplnění povinností požadavků podmíněnosti z důvodů uvedených v kapitole 4.1.8 Other definitions used in the CAP Plan se podle čl. 84 odst. 2 písm. c) bod i) nařízení (EU) 2021/2116 sankce neuloží. Sankce jsou ukládány v závislosti na kritériích pro hodnocení zjištěného porušení – rozsah, závažnost, doba trvání, opakování a podle článku 85 odst. 6, 2. pododstavec nařízení (EU) 2021/2116 (úmysl). Kritéria budou stanovena specificky k jednotlivým požadavkům podle jejich věcné povahy. Výše uplatňovaných sankcí je přiměřená, účinná a odrazující. Tím sankční systém přispívá k účinnému plnění stanovených cílů v oblastech Životní prostředí a klima, Veřejné zdraví a zdraví rostlin a Dobré životních podmínek zvířat. Na základě kritérií pro hodnocení zjištěných porušení jsou uplatňovány sankce zpravidla ve výši 3 %. Pro méně závažná porušení ve výši 1 % a pro porušení se závažnými důsledky nebo porušení, která představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, ve výši 5 %. Zohledňovány jsou případy zjištění ojedinělých málo závažných porušení požadavků způsobených například opomenutím nebo lidskou chybou, u kterých není ukládána sankce. Tato zjištění musí být bezvýznamná k naplňování specifických cílů. V případě nedodržení požadavků, které představuje přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, se však sankce snížení nebo vyloučení uplatní vždy. Snížení v případě úmyslného nedodržení V případě hodnocení porušení kontrolním orgánem podle článku 85 odst. 6, 2. pododstavec nařízení (EU) 2021/2116 (úmysl) bude před vydáním protokolu o kontrole zjištění posouzeno a navržené hodnocení schváleno komisí ministerstva. Další podrobnosti k posouzení porušení podle článku 85 odst. 6, 2. pododstavec nařízení (EU) 2021/2116 (úmyslného porušení) jsou uvedeny v kapitole 7.4.2.3. 7.4.2.2 Definice a použití „opakování“ (výpočet a zahrnuté časové rozpětí): V případech druhého porušení stejného požadavku nebo standardu zjištěného v nejvýše 3 po sobě jdoucích letech je hodnota snížení, která se má uplatnit, zpravidla 10 % v případech zjištění nedbalostního porušení, u kterého by v případě prvního porušení mělo být uplatněno 1 nebo 3 % snížení. V případě opakovaného nedbalostního porušení, u kterého by v případě prvního porušení mělo být uplatněno 5 % snížení, bude CS 819 CS hodnota snížení, která se má uplatnit 15 %. Druhé porušení bude hodnoceno jako opakovaný výskyt i v případě zjištění v průběhu jednoho roku. Zohledňována budou zjištění z předchozího období SZP. V případě, dalšího zjištění nedodržení stejného požadavku nebo standardu se jedná o porušení podle článku 85 odst. 6, 2. pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116. Sankce bude uplatněna na celkovou částku vyplývající z plateb a podpory uvedené v čl. 84 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 a je obecně 15 % z této celkové částky. Vyloučení z plateb lze uplatnit na jeden kalendářní rok či na více kalendářních let. 7.4.2.3 Definice a použití „záměrnosti“ Za porušení podle článku 85 odst. 6, 2. pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 se považuje, pokud porušování u stejného požadavku nebo standardu má dlouhodobé trvání nebo důsledek nesouladu představuje závažné poškození zdraví zvířat nebo v důsledku nesouladu dojde k úhynu nebo nutnému utracení zvířat, kterému kontrolovaný subjekt nejevil snahu zabránit nebo pokud v důsledku porušení je závažným způsobem ohrožena nebo poškozena kvalita přírodních zdrojů nebo životního prostředí. Žadatel přitom věděl, že požadavky porušit může, a byl s tím srozuměn. (analogie úmysl nepřímý - § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů). 7.4.3 Uvedení použití zjednodušeného kontrolního systému pro malé zemědělce Česká republika uplatňuje článek 28 nařízení (EU) 2021/2115 a může proto zavést zjednodušený kontrolní systém pro malé zemědělce podle článku 83 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, u nichž roční platba nepřekročí hodnotu 1250 € na zemědělce. Zjednodušený kontrolní systém bude uplatněn u žadatelů o platbu pro malé zemědělce (02.28 Platby pro malé zemědělce) i u těch, kteří o tuto platbu nežádají, kteří disponují v LPIS výměrou minimálně 1 ha způsobilé zemědělské kultury pro platbu BISS a požádají si maximálně o 4 ha způsobilé zemědělské kultury pro platbu BISS. Deklarovaná zemědělská plocha evidovaná v LPIS musí být řádně zemědělsky obhospodařovaná, což znamená, že na ní musí být v roce podání žádosti o podporu provedené agrotechnické operace typické nebo stanovené pro daný druh zemědělské kultury, za pomoci kterých je plocha udržována jako zemědělská plocha. Z kontrol na místě pro ověření požadavků standardu DZES 5 opatření k omezení projevů eroze mohou být vyloučeni tito žadatelé u ploch do 2 ha. Podle Přílohy III nařízení (EU) 2021/2115 jsou z povinnosti standardu DZES 7 střídání plodin a omezení plochy jedné plodiny vyjmuty podniky s rozlohou orné půdy do 10 hektarů. Má se za to, že zemědělci, kteří získali certifikaci v souladu s nařízením (EU) 2018/848, tento standard DZES splňují. Proto z kontrol na místě ověření tohoto standardu budou tito žadatelé také vyjmuti. Z povinnosti standardu DZES 8 – neprodukční plochy jsou vyjmuti žadatelé s rozlohou orné půdy do 10 hektarů. CS 820 CS 7.4.4 Příslušné kontrolní subjekty odpovědné za kontroly postupů podmíněnosti, povinné požadavky na hospodaření Kontroly podmíněnosti provádí 5 kontrolních organizací: Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontroluje povinné požadavky na hospodaření PPH 3 (ochrana ptáků) a PPH 4 (ochrana EVL) v oblasti Klima a životní prostředí. Státní veterinární správa (SVS) se podílí na kontrole povinných požadavků na hospodaření PPH 5 (bezpečnost potravin) a převzala gesci nad kontrolami požadavků PPH 6 (zákaz používání některých látek v chovech zvířat) v oblasti Veřejné zdraví a zdraví rostlin, dále provádí kontrolu plnění požadavků PPH 9, 10 a 11 (welfare zvířat) z oblasti Dobré životní podmínky zvířat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) kontroluje podmínky Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) participuje na kontrole povinných požadavků na hospodaření PPH 5 v oblasti Veřejné zdraví a zdraví rostlin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje povinné požadavky na hospodaření PPH 1 (vodní směrnice), PPH 2 (nitrátová směrnice) v oblasti Klima a životní prostředí, v oblasti Veřejné zdraví a zdraví rostlin patří do jeho působnosti požadavky PPH 7 (přípravky na ochranu rostlin) a požadavky PPH 8 (pesticidová směrnice) a participuje na kontrole požadavků PPH 5 (potravinové právo). PPH / DZES Název platební agentury Název kontrolního subjektu Jméno osoby odpovědné za kontrolu Adresa E-mail GAEC01 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC02 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC03 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC04 Státní zemědělský intervenční fond Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 656 06 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz GAEC05 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC06 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz CS 821 CS GAEC07 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC08 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz GAEC09 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond Vopava Vítězslav Ing. Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 Vitezslav.Vopava@szif.cz SMR01 Státní zemědělský intervenční fond Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 656 06 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz SMR02 Státní zemědělský intervenční fond Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 656 06 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz SMR03 Státní zemědělský intervenční fond Česká inspekce životního prostředí Ing. Erik Geuss, PhD. Na Břehu 267/1a 190 00 Praha 9 erik.geuss@cizp.cz SMR04 Státní zemědělský intervenční fond Česká inspekce životního prostředí Ing. Erik Geuss, PhD. Na Břehu 267/1a 190 00 Praha 9 erik.geuss@cizp.cz SMR05 Státní zemědělský intervenční fond Státní veterinární správa ČR Státní zemědělská a potravinářská inspekce Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Martin Klanica Květná 15, 603 00 Brno martin.klanica@szpi.gov.cz SMR06 Státní zemědělský intervenční fond Státní veterinární správa ČR MVDr. Zbyněk Semerád Slezská 100/7, Praha 2, 120 00 z.semerad@svscr.cz SMR07 Státní zemědělský intervenční fond Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 656 06 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz SMR08 Státní zemědělský intervenční fond Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ing. Daniel Jurečka Hroznová 63/2, 656 06 Brno daniel.jurecka@ukzuz.cz SMR09 Státní zemědělský intervenční fond Státní veterinární správa ČR MVDr. Zbyněk Semerád Slezská 100/7, Praha 2, 120 00 z.semerad@svscr.cz SMR10 Státní zemědělský intervenční fond Státní veterinární správa ČR MVDr. Zbyněk Semerád Slezská 100/7, Praha 2, 120 00 z.semerad@svscr.cz SMR11 Státní zemědělský intervenční fond Státní veterinární správa ČR MVDr. Zbyněk Semerád Slezská 100/7, Praha 2, 120 00 z.semerad@svscr.cz CS 822 CS 7.5 Sociální podmíněnost 7.5.1 Popis systému kontroly pro sociální podmíněnost Česká republika využije přechodného období a sociální kondicionalitu zavede až od roku 2025, a to prostřednictvím modifikace Strategického plánu. 7.5.2 Popis systému sankcí pro sociální podmíněnost Česká republika využije přechodného období a sociální kondicionalitu zavede až od roku 2025, a to prostřednictvím modifikace Strategického plánu. CS 823 CS 8. Modernizace: systém AKIS a digitalizace 8.1 Systém AKIS 8.1 Celkové plánované organizační nastavení systému AKIS Nastavení dalšího rozvoje AKIS vychází z výsledků SWOT analýzy, na základě které byly základní potřeby formulovány. Byla identifikována hlavní potřeba: Zvýšit úroveň znalostí v zemědělství, potravinářství a lesnictví, včetně zintenzivnění integrace a spolupráce aktérů AKIS Stávající poradenství nepokrývá některé klíčové potřeby zemědělství a lesnictví, které navíc nejsou projeveny v poptávce zemědělců/lesníků. Je to dáno nedostatečnými kapacitami zejména nezávislých poradců a jejich zaměřením, které dostatečně nepokrývá některá důležitá témata, nutná k rozvoji udržitelného zemědělství a efektivní implementaci SZP. Objem vzdělávání je poměrně značný, avšak také nepokrývá dostatečně některá důležitá témata, která jsou pro zemědělství/potravinářství/lesnictví a efektivní zavedení SZP potřebná. Témata ve vzdělávání jsou často příliš obecně zaměřená. Také rozsah spolupráce mezi výzkumem a praxí a dalšími aktéry AKIS, projevující se např. v počtu skupin EIP nebo v počtu inovací realizovaných podniky, je neuspokojivý. Výše uvedené nedostatečné reflektování aktuálních témat a jejich zacílení ve vzdělávání a poradenství je do určité míry dáno limitovaným propojením aktérů AKIS z důvodu jeho fragmentace. Pro naplňování potřeb bude zavedena podpora poradenství v rámci 2. pilíře SZP s cílem podpořit obnovu poradenských kapacit (dlouhodobě zvýšit počty poradců) a zapojit všechny existující poradce do AKIS v rámci SZP. Podpora bude cílena na náročnější poradenské služby poskytované individuálně, čímž bude komplementární k národním podporám jednodušších forem poradenství (např. ve formě pokračujících podpor jednoduchých poradenských služeb po telefonu). Očekávané zvýšení kapacit podporovaného poradenství umožní postupně pokrývat odpovídajícími službami také menší zemědělce. Zvýšení odborné kapacity poradců bude zajištěno školením v poradenských dovednostech (např. s podporou v rámci specificky cílených intervencí v rámci SZP). Stávající systém školení poradců bude rozšířen o požadovaná témata. Zvýšení lidských kapacit bude také zajištěno umožněním vstupu do AKIS (s možností získání podpory) i poradcům, kteří nejsou akreditovaní, čímž se pro konečné beneficienty zvýší okruh poradců, které mohou využívat. Žadatelé o podporu budou plnit principy transparentního managementu (zajištěno nově zaváděným systémem certifikace příjemců dotace, detailněji v příloze XII), který nebude omezovat spektrum žadatelů (tj. poradců), ale který bude zajišťovat zvýšení kvality a sjednocení úrovně poskytovaných poradenských služeb. Také vzdělávání bude podporováno ze zdrojů SZP (intervence Podpora vzdělávání) a témata budou rozšířena o ta, která byla ve SWOT analýze identifikována jako nedostatečně pokrytá stávajícím vzděláváním. Inovativní zemědělci budou i nadále podporováni v rámci operačních skupin EIP, přičemž bude kladen větší důraz na výcvik brokerů (nejprve budou vybráni vhodní uchazeči – ti, kteří mají potřebné dovednosti a jsou propojeni jak s výzkumem, tak s praxí, následně budou procházet školením prováděným v rámci aktivit Sítě SZP a pro zvyšování jejich kompetencí bude vyčleněn speciální záměr v rámci intervence Podpora poradenství (více viz služby podpory inovací). Podpora operačních skupin EIP bude také rozšířena na další typy inovací tak, aby měla v sektoru větší působnost a dokázala řešit různorodé problémy zemědělců, potravinářů a lesníků (např. o organizační/sociální inovace, které nejsou nutně spojeny s investicemi). Rozšíření spektra inovací a zjednodušení administrativy podpory EIP skupin také umožní zvýšit cílové hodnoty podpořených projektů. Podporovány budou i individuální inovační projekty v rámci intervence Inovace při zpracování zemědělských produktů, realizované ve spolupráci zpracovatele s výzkumným subjektem. Spolupráce a sdílení znalostí bude zajištěno zejména v rámci dalších aktivit Sítě SZP, která ještě prohloubí např. sdílení výsledků projektů skupin EIP mezi skupinami a v celém sektoru. Další oblastí bude posílení CS 824 CS šíření dobré praxe mezi aktéry v zemědělství a lesnictví v rámci aktivit Sítě SZP zaměřených na šíření znalostí. Dalším faktorem bude zvýšená aktivita MZe v zapojení dalších aktérů do AKIS např. v rámci aktivit Koordinačního orgánu AKIS nebo v rámci aktivit Sítě SZP. Propojení stávajících aktérů s nově vznikajícími skýtá značný potenciál. Mezi těmi, kteří získávají v poslední době na významu, jsou např. demonstrační farmy, technologické platformy (stávají se např. místem sběru potřeb ve sdílení znalostí, formulovaných samotnými zemědělci), nebo neformální sítě (např. již existující zaměřené na klimatickou změnu). Významným propojením bude také prohloubený systém vzdělávání poradců, kteří jsou obvykle školeni odborníky z výzkumné oblasti (propojení mezi poradci a akademickou sférou). Propojení výzkumu a praxe také prospěje rozšíření spektra typů inovací v rámci skupin EIP (včetně zvýšení počtu odpovídajících projektů). Nové intervence se také zaměřují na sdílení znalostí mezi poradci na společných akcích. Uvedené změny jsou navrženy tak, aby se vzájemně podporovaly v naplnění identifikovaných potřeb. Systém posílení AKIS v rámci SZP bude doplňován národními podporami poradenství. Tím bude záběr různých forem sdílení znalostí mít dostatečný záběr. Hlavní navrhované změny v AKIS na období 2023–2027  Certifikace subjektů poskytujících poradenství.  Zavedení podpory poradenství v rámci SP SZP.  Rozšíření intervence EIP o další formy inovací (např. podpora sociálních/organizačních inovací).  Rozšíření výcviku poradců v oblasti měkkých dovedností (např. facilitace, řízení skupin, projektové dovednosti) pro nedostatečně rozvinuté formy inovací (např. kolektivní akce, včetně EIP skupin) různými formami výcviku a sdílení zkušeností.  Rozšíření portfolia témat, na která budou vzdělávání a poradenství cílena tak, aby odpovídala potřebám efektivního zavedení intervencí SZP, a aby poradci měli nejaktuálnější informace (mj. ochrana životního prostředí, klimatická změna a rychle se vyvíjející se oblast digitalizace zemědělství).  Pestřejší formy výcviku poradců budou podporovat hlubší spolupráci mezi výzkumem a praxí.  Zjednodušení administrace podpory vzdělávání – zjednodušené vykazování, včetně on-line formy a další opatření (avšak prezenční forma akcí i nadále zůstane silnou základnou přenosu znalostí)  Intenzivnější propojení tradičních i nových aktérů v rámci AKIS (např. pomocí Sítě SZP, Koordinačního orgánu AKIS a nově zapojením neformálních sítí či platforem). Organizační struktura AKIS - navrhovaný stav, popis aktérů CS 825 CS Obrázek 1: AKIS (Agricultural Knowledge and Innovation System) v ČR Legenda: šipky vyjadřují toky znalostí/informací. Zelené - vzdělávání a informace (zesílené – oboustranný tok), Oranžové - individuální poradenství, Fialová - certifikace poradenských subjektů, Modrá - akreditace poradců, Žlutá - koordinace spolupráce a toků informací mezi poradci, organizacemi poskytujícími poradenství a vzdělávání, technologickými platformami a neformálními sítěmi, Červená - spolupráce poradců s poskytovateli výzkumu, vzdělávání a poradenství. Stručný popis organizací a jejich rolí: Státní organizace MZe má roli garanta strategického směřování, provádí implementaci opatření SZP. MZe garantuje podporu vzdělávání, poradenství, výzkumu a sítí (finančně a metodicky). Je garantem pravidel akreditace poradců, certifikace poradenských subjektů, akreditace vzdělávacích subjektů a podporuje také šíření inovací (např. podporou EIP či Demonstračních farem). Šíří informace pomocí webových stránek, vedením přímo, nebo ve spolupráci s podřízenými organizacemi různých registrů, tiskových materiálů, pořádáním seminářů. Koordinační orgán AKIS, zřízen na MZe pro vyhodnocování toků znalostí a jejich efektu, což umožní zprostředkovávat a zlepšit vazby mezi aktéry AKIS a vést je ke spolupráci. CS 826 CS Síť SZP (navazuje na Celostátní síť pro venkov – CSV) je zřízena MZe, mimo jiné pro účely vzájemného navazování kontaktů mezi organizacemi a správními orgány, poradci, výzkumnými pracovníky a dalšími inovátory v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na vnitrostátní úrovni a podporu zavádění inovací do praxe; napomáhání šíření dobré praxe. SZIF, akreditovaná platební agentura, provádí administraci opatření financovaných z evropských i národních zdrojů. ÚZEI realizuje akreditace poradců, vede jejich registr, zajišťuje pravidelnou odbornou přípravu poradců, poskytuje vzdělávání různých cílových skupin ve spolupráci s resortními organizacemi poskytujícími vzdělávání a provádí resortní výzkum. ÚZEI certifikuje poradenské subjekty, rozvíjí výzkum ve sdílení znalostí a faktorů působících na tok znalostí v AKIS. Prostřednictvím své knihovny získává, zpracovává, uchovává a zpřístupňuje odbornou literaturu pro oblasti zemědělství a potravinářství; MŽP a především odpovídající podřízené organizace přímo poskytují informace/poradenství zemědělcům a lesníkům zejména (ale nejen) v chráněných oblastech (AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, NP - Národní parky). Ostatní poskytovatelé poradenství, vzdělávání a realizující výzkum: Organizace poskytující poradenství, vzdělávání a výzkum - výzkumné organizace, zemědělská sdružení (zástupci specifických skupin zemědělců), odborné svazy, soukromé společnosti. Jsou zdrojem odborných informací pro poradce a také je poskytují ve formě vzdělávání a poradenství přímo zemědělcům. Poradci (nezávislé osoby) poskytují poradenství a někteří participují na poskytování vzdělávání. Část z nich jsou akreditovaní a část neakreditovaní poradci. Poradenské organizace poskytují nezávisle poradenství zaměřené na zemědělství. Technologické platformy zajišťují sběr potřeb v přenosu znalostí a zprostředkovávají přenos informací podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví a mezi výzkumem a praxí. Soustředí se také na sdílení znalostí mezi aktéry. Jsou různého zaměření: potraviny, ekologické zemědělství, rostlinná biotechnologie a zemědělství obecně. Členy jsou různí aktéři v AKIS. Neformální sítě různých aktérů AKIS, zaměřené na vybraná témata, které jsou otevřené spolupráci s různými aktéry. NNO, nevládní organizace, které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí, které poskytují zemědělcům poradenství a vzdělávání a i MAS (Místní akční skupiny), které využívají také různých forem vzdělávání na podporu svých cílů. Dodavatelé vstupů (potenciálně i někteří odběratelé komodit): poskytují informace a vzdělávání, které vychází z jejich role na trhu (nejsou nezávislí poradci). Ke zlepšení toků znalostí mezi jednotlivými aktéry AKIS jsou určeny intervence poradenství, vzdělávání, podpora operačních skupin a projektů EIP. 8.2 Popis, jak budou v rámci systému AKIS vzájemně spolupracovat poradenské služby, výzkumné sítě a sítě SZP (čl. 114 písm. a) bod ii)) Posílení spolupráce a toku znalostí v AKIS bude vycházet z existujících a nově navržených opatření v SZP. Propojení aktérů v poradenství bude posíleno obnovením podpor poradenství (v rámci intervencí SP SZP) a především zahrnutím nových poskytovatelů poradenství do podporovaného individuálního poradenství, kteří budou více integrováni do AKIS v rámci SZP. Participací na podporovaných poradenských projektech vzniknou nové, nebo posílené vazby mezi státní správou a poradenskými subjekty (je také jedním z cílů certifikace poradenských subjektů), a dále mezi poradenskými subjekty a akreditovanými i neakreditovanými poradci. Posílení toků znalostí z výzkumu do praxe bude mimo jiné zajištěno podporováním projektů EIP, které budou navazovat na výsledky mezinárodních výzkumných projektů Horizont Europe (např. udělením preferenčních kritérií takovým projektům), a dále inovačními projekty vzniklými ze spolupráce podnikatele s vzdělávacím subjektem. Klíčovou roli dostane také nově zřizovaný Koordinační orgán AKIS při MZe, jehož role bude mj. podporovat vazby mezi aktéry AKIS. Aktivity Koordinačního orgánu AKIS se budou doplňovat s aktivitami Sítě SZP. Spolupráce mezi výzkumem-poradci-zemědělci bude prohloubena prostřednictvím CS 827 CS různých tematických akcí, kulatých stolů, workshopů, diskusních fór, které kromě jiného pomohou definovat oblasti potřeb výzkumu. Posílení toků mezi výzkumem, poradenským systémem a vazeb v AKIS bude také podpořeno prostřednictvím vzniku úložiště pro výstupy vědecko-výzkumných a jiných projektů i iniciativ (zprávy, metodiky, články, videa, foto, link na užitečné odkazy) pro lepší přístup k informacím. Úložiště tak podpoří i spolupráci mezi aktéry AKIS, k čemuž přispěje svými aktivitami i Síť SZP. Podpora spolupráce a přenosu znalostí Akreditovaní poradci budou každoročně absolvovat výcvik v oblastech, ve kterých jsou akreditováni. Výcvik je zpravidla prováděn zkušenými odborníky v dané oblasti z výzkumu. Představuje to jednu z cest, kterou se dostávají výsledky výzkumu do praxe, a je iniciována spolupráce mezi výzkumem a poradci. Tyto oblasti budou rozšířeny jednak o nové poradenské metody (např. facilitace spolupráce zemědělců) a dále také o další témata, na která bude podpora poradenství směřována. Navíc jsou navrženy nové metody zvyšování kapacit poradců (např. sdílení zkušeností mezi poradci na konkrétních podnicích za přítomnosti zástupců výzkumu), což posílí také vazby mezi aktéry v AKIS. Podpora růstu spolupráce výzkumu a technologických platforem Práce technologických platforem se stává důležitým spojovacím článkem mezi výzkumem a praxí, neboť tyto shromažďují např. náměty pro výzkum mezi zemědělci. Jejich role se s dobou jejich působení bude zvyšovat a stávají se tak důležitými partnery v propojování aktérů v AKIS. Provádění vzdělávání zemědělců odborníky z výzkumu, univerzit a poradci Záběr témat pro vzdělávání (semináře, konference, společné akce) bude rozšířen o ta, která nebyla dosud dostatečně naplňována, a jsou klíčová pro efektivní implementaci SZP a dosažení odpovídajících cílů. Rozšířením témat budou do systému přenosu znalostí vtaženi další odborníci z výzkumných organizací, a tím bude posílen potenciál další spolupráce a toku informací v sektoru. Posílení role demonstračních farem Další posílení spolupráce a toků informací mimo již uvedené nástroje bude prováděno např. na demonstračních farmách, kde se potkávají různí aktéři (zemědělci, poradci, pracovníci výzkumu a vzdělávání) a vyměňují si zkušenosti nad konkrétními příklady. Demonstrační farmy začínají také participovat na neformálních sítích zaměřených na inovace. Role Sítě SZP Aktivity Sítě SZP budou vycházet z Akčního plánu Sítě SZP zpracovaného na celé programovací období. Popis všech úkolů Sítě SZP je uveden v kapitole 4.4 Síť SZP. Jedním z cílů bude i podpora inovací a inovačních brokerů. Aktivity vykonávané v rámci tohoto cíle budou vést k podpoře zavádění inovací do praxe. Oblast inovací je v novém programovacím období výrazně akcentována, a to i zavedením opatření na podporu projektů operačních skupin EIP. Síť SZP bude podporovat přenos informací o těchto aktivitách široké veřejnosti a směrem k EU (například Sítí evropského inovačního partnerství EIP). Aktivity Sítě SZP by též měly vést ke snadnějšímu zakládání operačních skupin EIP. Cíl bude naplňován zejména prostřednictvím následujících nástrojů:  Podpora zakládání operačních skupin EIP a přenosu inovací – dílčí aktivity: podpora činnosti brokerů, tematická pracovní skupina pro inovace, informační materiály, semináře, workshopy a exkurze za příklady dobré praxe, spolupráce s EIP - Agri.  Internetový portál Sítě SZP – dílčí aktivity: databáze inovačních projektů, sociální média, zveřejňování publikací, informačních materiálů. Členství v Síti SZP je otevřené všem zájemcům z řad vládních i nevládních organizací, zástupcům samospráv i MAS a také jednotlivým podnikatelským subjektům na venkově. Na centrální i regionální CS 828 CS úrovni jsou do aktivit Sítě SZP zapojeni také inovační brokeři či zemědělští poradci a zástupci univerzit. Zástupce Komory zemědělských poradců a České zemědělské univerzity v Praze jsou také členy Koordinačního výboru Sítě, který projednává roční prováděcí plány. Intenzivní spolupráce se zástupci výzkumných organizací probíhá zejména v rámci tematických pracovních skupin na regionální i národní úrovni. Síť SZP bude pokračovat ve spolupráci s inovačními brokery, operačními skupinami i zemědělskými poradci a univerzitami, včetně resortních výzkumných organizací. Na úrovni EU je předpokládána pokračující spolupráce s evropskou Sítí SZP. Posílen by měl být přenos výsledků výzkumů do praxe a předpokládá se navázání spolupráce s koordinačními orgány programu Horizont Europe nebo zapojení demonstračních farem do aktivit sítě SZP. Ve spolupráci s národním koordinačním subjektem programu Horizont Europe jsou očekávány aktivity na podporu sdílení výsledků výzkumných projektů a jejich dalšího šíření (například semináře, sdílení informací o výzvách v rámci jednotlivých programů, propojování operačních skupin s nositeli projektů Horizont Europe, organizování společných akcí v době vyhlašování výzev v rámci ročního plánu aktivit programu Horizont Europe za účelem podpory zapojení operačních skupin do nově připravovaných projektů atd.). Již v programovém období 2014–2020 je Síť zapojena do několika projektů programu Horizont 2020 a podílí se na šíření jejich výsledků. Síť SZP bude v rámci systému AKIS vystupovat jako nástroj pro sdílení zkušeností a příkladů dobré/špatné praxe. Hlavním komunikačním nástrojem budou internetové stránky Sítě. Přehled předpokládaných aktivit v oblasti podpory inovací:  Semináře, workshopy, konference – ať již přímo zaměřené na téma inovací a výsledků výzkumů nebo formou doplnění těchto tematických bloků v rámci aktivit se širším zapojením.  Prezentace projektů operačních skupin (schválených/plánovaných i výsledků) – internetové stránky, publikace, letáky, propagační informační materiály, akce (konference, veletrhy atd.), které budou mít za cíl informovat zemědělské subjekty, poradce i konečné uživatele o výstupech inovativních projektů operačních skupin a projektů programu Horizont Europe.  Podpora přeshraničních projektů operačních skupin (například aktivity zaměřené na výměnu znalostí, podpora vyhledávání mezinárodních partnerů atd.).  Aktivity realizované ve spolupráci s demonstračními farmami zahrnující sdílení zkušeností a dobré praxe mezi aktéry AKIS (zemědělci, poradci, zástupci výzkumu atd.).  Zapojení výstupů z projektů do soutěží o nejlepší realizovaný projekt na národní i mezinárodní úrovni.  Databáze probíhajících a realizovaných inovačních projektů (včetně fotografií a videí realizovaných projektů) – zveřejňování výsledků realizovaných inovačních projektů podpořených ze SP SZP. Databáze bude propagována na relevantních akcích Sítě.  Speciální aktivity pro inovační brokery a poradenské subjekty – např. semináře, exkurze připravené na základě analýzy požadavků těchto partnerů.  Spolupráce s evropskou sítí – sdílení příkladů dobré praxe (překlady vytipovaných materiálů do AJ, titulky k videoprezentacím), vyhledávání informací relevantních pro ČR a jejich zprostředkování partnerům (překlady do ČJ). 8.3 Popis organizace všech zemědělských poradců podle požadavků uvedených v čl. 15 odst. 2, čl. 15 odst. 3 a čl. 15 odst. 4 AKIS je tvořen celou řadou aktérů. Jsou zde poradci, výzkumné organizace, organizace poskytující vzdělávání a poradenství, svoji roli zde mají technologické platformy, neformální sítě, demonstrační farmy. Mezi státní organizace patří zejména MZe se svojí Sítí SZP a nově zřizovaným Koordinačním orgánem AKIS a také podřízenou organizací ÚZEI, která zajišťuje certifikaci poradenských subjektů a akreditaci poradců. Důležitým partnerem MZe je Ministerstvo životního prostředí, jehož podřízené organizace poskytují poradenství zemědělcům/lesníkům. Existuje skupina poradců, kteří jsou akreditovaní a prodělávají pravidelný výcvik, který musí každoročně naplnit jistou minimální úroveň a hodnotu. Druhá skupina, neakreditovaní poradci, představují skupinu odborníků, kteří patří k poskytovatelům vstupů, nezávislí poradci, zástupci výzkumu a univerzit. Obě tyto skupiny jsou součástí AKIS a poskytují poradenské služby. CS 829 CS Akreditace poradců Poradce (fyzická osoba) musí projít akreditačním řízením. V rámci akreditačního řízení dokládá osvědčení o získání profesní kvalifikace ve zvolené oblasti/podoblasti nebo doloží splnění kvalifikačních požadavků včetně praxe, absolvuje vstupní pohovor před komisí a písemné ověření odborných znalostí a vypracuje akreditační projekt ve vztahu k jím zvolené oblasti (zemědělství, lesnictví nebo rostlinolékařství). Poradce je povinen se dále vzdělávat. Účastní se vzdělávacích programů poradců akreditovaných MZe ve stanoveném rozsahu. Platnost akreditačního certifikátu je 5 let ode dne složení akreditační zkoušky. Akreditovaný poradce zabezpečuje provedení poradenské služby v rámci zaměření své akreditace. Certifikace poradenských subjektů Provádět certifikaci poradenského subjektu bude ÚZEI, který v roce 2021 získal akreditaci od certifikačního orgánu Českého institutu pro akreditaci. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze XII. Technologické platformy Zajišťují přenos informací mezi vědou, výzkumem a podnikatelskou praxí. Zajišťují informační a propagační činnosti. Technologické platformy jsou: pro potraviny, ekologické zemědělství, rostlinných biotechnologií (Rostliny pro budoucnost) a pro zemědělství obecně. Jsou zakládány zemědělci (organizacemi zastupující zemědělce) a dalšími subjekty z odpovídajícího sektoru a organizacemi působícími v oblasti přenosu znalostí. Již skladba aktérů, kteří jsou v technologických platformách sdružení, představuje nástroj, podporující spolupráci mezi aktéry AKIS a představují jeden z prostředků podporující obousměrný tok znalostí mezi praxí a výzkumem. Technologické platformy např. umožňují shromažďovat náměty na výzkum od zemědělců. Financování v poradenství Finanční podpora poradenských služeb bude hrazena z evropských i národních prostředků. Výcvik poradců, jejich akreditace a poradenské služby jsou financovány z národních zdrojů a ze zdrojů SP SZP, přičemž příjemcem podpor je certifikovaný subjekt poskytující poradenství. Proces certifikace poradenských subjektů je hrazen z národních zdrojů (částečně s příspěvkem žadatele o certifikaci). Chod technologických platforem je podporován z národních zdrojů. Zdroj informací Na webových stránkách ÚZEI - www.agronavigator.cz je uvedena příslušná dokumentace pro žadatele o akreditaci poradců a certifikaci poradenských subjektů. Dále jsou zde uvedeny informace pro poptávající po poradenské službě, kde má zájemce o poradenskou službu možnost v Registru akreditovaných poradců – vyhledat akreditovaného poradce (fyzická osoba) nebo certifikovaný poradenský subjekt (fyzická nebo právnická osoba). Informace o dotačních titulech/podpořených intervencích jsou k dispozici na webových stránkách ÚZEI a MZe. 8.4 Popis, jak je poskytována podpora inovací podle čl. 114 písm. a) bodu ii) Vzhledem k tomu, že ze zkušeností je jasné, že operační skupiny prakticky nemohou fungovat bez služby podpory inovací, je tedy nutné pokračovat v hledání brokerů, a navíc zintenzivnit jejich motivování a výcvik. Je nutné navázat s brokery, kteří mají již zkušenosti s operační skupinou, na předchozí spolupráci a zejména mezi poradci hledat nové adepty na tuto pozici. Dalším důležitým aspektem podpory inovací bude vytvořit prostor pro brokery (platformy, pracovní skupiny, workshopy), které jim napomohou sdílet zkušenosti a vzájemně se od sebe učit. Brokeři by měli pomáhat zemědělci, potravináři či lesníkovi zejména s hledáním partnerů a zahájením projektů. Mohou ale i dále v operační skupině působit jako facilitátoři. V tomto ohledu tedy budou vytvářeny předpoklady pro to, aby brokeři mohli vytvářet sítě, případně tematické skupiny a rozvíjet práci na tématech, která mohou mít inovační potenciál. CS 830 CS Brokeři by měli zvyšovat své znalostí a kompetence prostřednictvím speciálního záměru v rámci operace Poradenství, a dále v rámci dalších aktivit Sítě SZP. Hlavní rolí brokerů by mělo být: hledat inovativní nápady, propojovat různorodé, ale relevantní partnery na projektu, nalézt zdroje pro realizaci projektu a následně připravit návrh EIP projektu. Brokeři by zároveň měli mít dobré komunikační a organizační schopnosti. Jako podpora pro jejich aktivity bude Řídicí orgán pravidelně pořádat semináře pro brokery, kteří pracují na projektech a řeší otázky zejména administrativního charakteru. Dále bude v návaznosti na předchozí období pokračovat provoz aplikace pro projekty spolupráce, kde budou mít farmáři možnost šířit informace o svém inovativním projektu a zároveň se inspirovat v jiných projektech (Aplikace projekty Spolupráce PRV). 8.5 Strategie digitalizace (čl. 114 písm. b)) Česká republika má zavedenu Strategii koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+, tzv. „Digitální Česko“. Jedná se o soubor koncepcí a implementačních plánů zajišťujících předpoklady dlouhodobé prosperity České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Digitální Česko zastřešuje tři hlavní pilíře: Česko v digitální Evropě, Informační koncepce České republiky, (Digitální veřejná správa, Koncepce Digitální ekonomika a společnost. Kvalitní a dostatečné pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu je klíčový předpoklad ekonomického růstu ČR. Existence vyspělé internetové infrastruktury, která umožní rychlý rozvoj vysokorychlostního internetu je z tohoto pohledu naprosto zásadní. ČR postupuje v oblasti zavádění sítí elektronických komunikací v souladu s Národním plánem rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, který byl schválen vládou ČR dne 1. března 2021. Důležitým aspektem Národního plánu je tudíž i tzv. mapa pokrytí infrastruktury, ze které vyplývá, v jakých lokalitách neexistují přístupové sítě s velmi vysokou kapacitou a ani se zde na základě tržních mechanizmů nehodlají budovat. Tyto lokality, tzv. bílá místa, pak mohou být předmětem podpory z veřejných zdrojů. Významným nástrojem pro podporu digitální transformace je Národní plán obnovy, ve vazbě na zemědělství a venkov pak zejména komponenty 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě, 1.4 Digitální služby ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie a 1.5. Digitální transformace podniků. K rozšíření internetu do malých obcí bude napomáhat specifický cíl Zlepšování digitálního propojení v rámci programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, kde bude vyhlášena výzva na zavádění sítí elektronických komunikací do míst, kde by jejich pokrytí z komerčních zdrojů nebo kvůli jejich tržní neatraktivitě nebylo uskutečnitelné. Dále pak bude vyhlášena výzva na výstavbu infrastruktury pro backhaul směřující do obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc. ČR podporuje rozvoj umělé inteligence, digitalizace, výzkumu a inovací pro dosažení udržitelného zemědělství. Díky digitalizaci a inovacím jsme schopni rozvíjet koncept chytrého/precizního zemědělství, který zahrnuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, udržitelnou zemědělskou produkci při snižujících se dopadech na životní prostředí a klima a produkci kvalitních a bezpečných potravin. Díky integraci digitální technologie do zemědělských postupů jsou zemědělci schopni zvýšit výnosy, snížit náklady, snížit poškození plodin a minimalizovat spotřebu vody, paliva i hnojiv. Pro spotřebitele by to mělo znamenat levnější a kvalitnější potraviny. Strategickým materiálem pro výzkum a inovace v zemědělství je „Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016–2022“, který si dává za cíl podporu inovativního zemědělství a lesnictví prostřednictvím pokročilých postupů a technologií. Pro naplnění této vize jsou definovány 3 klíčové oblasti: udržitelné hospodaření s přírodními zdroji: udržitelné zemědělství a lesnictví a udržitelná produkce potravin. Výše zmíněné oblasti budou taktéž průřezovými tématy i v nově připravované Koncepci výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na období 2023+. Jedním z nástrojů Ministerstva zemědělství na podporu inovací a konceptu chytrého/precizního zemědělství je Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025, ZEMĚ. Výzkumu v zemědělství se na unijní úrovni věnuje rámcový program EU pro výzkum a inovace pro období 2021–2027 „Horizont Evropa“. Pro digitalizaci v zemědělství je zásadní zejména klastr 6 „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“ (s rozpočtem 9 miliard EUR). V rámci SP SZP bude konkrétní podpora technologií realizována prostřednictvím intervence Investice do zemědělských podniků podporou precizního zemědělství a automatizace/robotizace a intervence CS 831 CS Technologie snižující emise GHG a NH3, kde budou podporovány technologie přesného dávkování „N“ a precizního zemědělství a technologie aplikace organických a statkových hnojiv přímo do půdy. Lze předpokládat, že i podpora podnikatelských plánů mladých zemědělců jako nositelů inovativních přístupů přispěje k využití digitálních technologií. Kromě investičních podpor bude podporován přenos znalostí na témata úzce spjatá s digitalizací jak prostřednictvím operačních skupin EIP (podporovány budou inovace v technologiích, tj. i digitálních technologií), individuálních inovačních projektů, vzdělávacími/informačními akcemi či v rámci poradenských služeb. Poradenské služby pro zemědělství budou rovněž zahrnovat udržitelné hospodaření s živinami, včetně používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin ve formě digitální aplikace nejpozději od roku 2024. CS 832 CS Přílohy Příloha I o hodnocení ex ante a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES 1. Shrnutí procesu a výsledků hodnocení ex ante Ex-ante hodnocení návrhu SP SZP na období 2023–2027 bylo prováděno v souladu s čl. 139 nařízení (EU) 2021/2115. Cílem hodnocení bylo zlepšení kvality koncepce SP SZP, optimalizace alokace finančních prostředků, zlepšení kvality programování včetně posouzení jeho účinnosti a dopadu. MZe jako ŘO PRV zahájilo práce na přípravě ex-ante hodnocení na konci roku 2018 v návaznosti na analýzu návrhů nových právních předpisů k hodnocení z června 2018. Veřejná zakázka na ex-ante hodnocení byla vyhlášena v březnu 2019 s termínem předložení nabídek 28.3.2019. ŘO PRV obdržel celkem 2 nabídky, které byly vyhodnoceny podle stanovených kritérií a v květnu 2019 byl vybrán nejvhodnější uchazeč. V červnu 2019 pak byla podepsána smlouva na zpracování hodnocení se společností Ernst & Young, s. r. o. Účelem smlouvy bylo posoudit návrh SP SZP. Hodnocení zohlednilo vnitrostátní a regionální potřeby a potenciál rozvoje, i zkušenosti získané z provádění PRV a přímých plateb v předchozích programových obdobích. Zároveň posoudilo intervence a společné požadavky, které mají definovaný problém řešit. Hodnocení rovněž zhodnotilo výběr intervencí a společných požadavků s ohledem na dosažení cílů SP SZP, zhodnotilo alternativní možnosti a jejich dopady na cíle SP SZP. Posoudilo i důvody nezahrnutí nebo pouze částečného zahrnutí některých potřeb do SP SZP. V první fázi byly posouzeny podkladové analýzy, na jejichž základě byla vyhotovena SWOT analýza českého zemědělství a definovány jeho potřeby ve vztahu k základním cílům SZP pro nové programové období. Ve druhé fázi byla posouzena navrhovaná intervenční logika Strategického plánu a prvotní návrhy intervencí. Třetí fáze pak hodnotila již ucelený návrh intervencí, vnitřní a vnější soudržnost Strategického plánu, nastavení systémů řízení, monitorování a kontroly, opatření ke zjednodušení a redukci administrativní zátěže a důvody pro použití finančních nástrojů. Tato fáze byla rozdělena na dvě části z důvodu nekompletnosti SP SZP. Část III. a) zahrnovala 60 % celkového rozsahu této etapy, část dílčího plnění III. b) zahrnovala dopracování a aktualizaci kapitol zprávy o hodnocení ve vazbě na konečné stanovení rozpočtu SP SZP. Konsolidovaná verze SP SZP byla předána k hodnocení zpracovateli dne 14.10.2021. Dne 15.12.2021 MZe obdrželo od společnosti Ernst & Young s. r. o. zprávu z poslední fáze (III. b) ex-ante hodnocení). Akceptované návrhy hodnotitele a jeho doporučení byly zapracovány do konce roku 2021, a zásadní byly v požadované struktuře vloženy do SFC; návazně během II. - III. Q 2022 proběhly další konzultace s hodnotitelem na úpravu hodnocení v návaznosti na připomínky z meziresortního připomínkového řízení a od EK. S ex-ante hodnocením úzce souvisí zpracování analýzy Posouzení vlivu SP SZP na životní prostředí (dále jen „hodnocení SEA“). Potřeba zpracování hodnocení SEA vyplývá z čl. 107 nařízení (EU) 2021/2115 a provádí se v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Cílem hodnocení SEA bylo zpracování zpětné vazby na intervenční logiku opatření z hlediska životního prostředí, návrh opatření pro předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně navrhnutí způsobu monitorování a hodnocení navržené koncepce. Výstupy z hodnocení SEA tvoří součást zprávy ex-ante hodnocení. Pro účely tohoto zhodnocení byla dne 25.6.2019 vybrána společnost Integra Consulting a.s. Dne 23.1.2020 bylo předloženo Oznámení koncepce MŽP. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 10.2.2020. V rámci zjišťovacího řízení MŽP obdrželo vyjádření celkem od 28 subjektů, přičemž 10 vyjádření bylo bez CS 833 CS připomínek. Konsolidovaná verze SP SZP byla předána k hodnocení zpracovateli SEA dne 14.10.2021. Dne 14.12.2021 MZe obdrželo od hodnotitele vyhodnocení SEA. V souvislosti s novým programovým prohlášením vlády ČR ze dne 6.1.2022 a na základě připomínek EK (duben 2022) byly v návrhu SP SZP 2023–2027 provedeny změny, vzhledem k těmto změnám bylo nutné aktualizovat hodnocení SEA, které bylo původně zpracováno na říjnové verzi návrhu SP SZP 2023–2027. Hodnotitel provedl aktualizaci dokumentace SEA na základě upraveného návrhu SP SZP 2023–2027 a předal MZe aktualizovanou dokumentaci SEA dne 24.7.2022. Dne 25.7.2022 byl návrh SP SZP 2023–2027 včetně SEA předložen na Ministerstvo životního prostředí. Dne 25.8.2022 se uskutečnilo veřejné projednání k návrhu SP SZP 2023–2027, s cílem seznámit veřejnost s obsahem návrhu koncepce a jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Po celý proces hodnocení probíhala mezi hodnotitelem a Řídícím orgánem PRV aktivní komunikace. Bylo zorganizováno několik jednání ke vzájemnému informování, doplnění podkladů a vyjasnění si výstupů hodnocení. CS 834 CS 2. Doporučení hodnocení ex ante a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a způsob jejich řešení Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na eval.otázky napříč specifickými cíli, EQ12.4: Popisuje Strategický plán, jakým způsobem navržené intervence přispějí k již nastaveným dlouhodobým národním cílům v oblastech životního prostředí a klimatu? Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč SC, EQ12.2 Popisuje interven. strategie Plánu SZP, které intervence či jejich kombinace zajistí větší dopad na životní prostředí/klima(ve srovnání s výchozím stavem) Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X X X X X X X X X X Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ12: Do jaké míry Strategický plán SZP vykazuje zvýšenou ambici, co se týče environmentálních a klimatických cílů?, EQ12.1 Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ13: Zohledňuje návrh intervence zkušenosti z předchozího období při nastavování parametrů intervence, podmínek a cílových hodnot? Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X X X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, 5.2.1, 5.2.4-5.2.7 Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X X X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy, Stávající popis intervencí s označením J11, J12, J21 a J31 Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.1.14 SP Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X X X Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.3.33 SP Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X CS 835 CS Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X X X X X X X X X X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.8 SC 8 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X X X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X X X X X X X X X X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X CS 836 CS Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO Ex ante 5. Adekvátnost personální a administrativní kapacity k řízení strategického plánu SZP, EQ 31 Jiné 30-04 2020 X Ex ante 7. Vhodnost hodnot milníků zvolených pro výkonnostní rámec, SP SZP kap. 6.1 Jiné 13-12 2021 X X X X X X X Ex ante 9. Důvody pro použití finančních nástrojů financovaných z EZFRV, 9.2 Odpovědi na evaluační otázky, EQ 43 Finanční nástroje 30-04 2020 X Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.3: Jsou podmínky a požadavky intervence nastaveny realisticky a lze předpokládat dostatečný zájem žadatelů? Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X X X X X X X X X X Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.4: Je pravděpodobné, že intervence přispěje k požadovaným cílům? Logika intervence / příspěvek k cílům 30-04 2020 X Ex ante kap. 2.2 SWOT analýza, 2.2.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ5: Obsahuje souhrnná SWOT analýza pro SC všechny zásadní aspekty z podrobné SWOT analýzy v podkladové dokumentaci? Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X X X Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Ovoce a zelenina Analýza SWOT, posouzení potřeb 30-04 2020 X Ex ante kap. 4. Kvantifikace výstupů, výsledků a přidělených rozpočtových prostředků na jednotlivé Specifické cíle, EQ 45 Výstupy, výsledky a stanovení milníků a cílů 13-12 2021 X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření dle §45 i ZOPK (Natura), Inv. obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany MZD, Přeměna porostů náhr. dř. Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X CS 837 CS Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO Zatravňování orné půdy Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), DZES 2 Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do lesnické infrastruktury Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do obnovy kalamitních ploch Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Přeměna porostů náhradních dřevin Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Technologické investice v lesním hospodářství Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Vodohospodářská opatření v lesích Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Meziplodiny Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Zatravňování orné půdy Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X CS 838 CS Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 1 Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 2 Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 4 Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X X X X X X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 8 Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X X X X X X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Intervence v sektoru včelařství Specifická doporučení SEA 09-09 2022 Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Inv. do obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany melior. a zpev. dřevin, Přeměna porostů náhradních dřevin Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do lesnické infrastruktury Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do obnovy kalamitních ploch Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Pozemkové úpravy Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Přeměna porostů náhradních dřevin Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X X X X X X X X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X X X X X X X X X X CS 839 CS Název / odkaz Kategorie doporučení Datum SO1 SO2 SO3 SO4 SO5 SO6 SO7 SO8 SO9 XCO Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Technologické investice v lesním hospodářství Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Založení agrolesnického systému Specifická doporučení SEA 09-09 2022 X Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na eval.otázky napříč specifickými cíli, EQ12.4: Popisuje Strategický plán, jakým způsobem navržené intervence přispějí k již nastaveným dlouhodobým národním cílům v oblastech životního prostředí a klimatu? - Popis Doplnit do zdůvodnění intervencí národní závazek snížit do roku 2030 emise amoniaku (dle směrnice 2016/2284) a národní závazky v oblasti emisí skleníkových plynů (dle Politiky ochrany klimatu ČR) a energetiky. Intervenční strategii v kapitole 3 souhrnného textu je nutno doplnit. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na eval.otázky napříč specifickými cíli, EQ12.4: Popisuje Strategický plán, jakým způsobem navržené intervence přispějí k již nastaveným dlouhodobým národním cílům v oblastech životního prostředí a klimatu? - Odůvodnění Doplněno do kap. 3.1.4. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč SC, EQ12.2 Popisuje interven. strategie Plánu SZP, které intervence či jejich kombinace zajistí větší dopad na životní prostředí/klima(ve srovnání s výchozím stavem) - Popis Zdůraznit vyšší ambice v oblasti ŽP/klima při stanovování cílových hodnot indikátorů a v popisu některých relevantních intervencí i mimo cíle 4, 5 a 6. Komentář hodnotitele: vyšší důraz environmentálních potřeb byl doplněn do většiny intervencí. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč SC, EQ12.2 Popisuje interven. strategie Plánu SZP, které intervence či jejich kombinace zajistí větší dopad na životní prostředí/klima(ve srovnání s výchozím stavem) - Odůvodnění Vysvětleno. Specifické cíle mají indikátory v souladu s jejich definicí, tedy ukazatele ve vazbě na životní prostředí používáme primárně pro intervence programované v cílech 4-6. Tam, kde je relevantní a intervence přispívá k více specifickým cílům, je zvoleno více výsledkových ukazatelů. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ12: Do jaké míry Strategický plán SZP vykazuje zvýšenou ambici, co se týče environmentálních a klimatických cílů?, EQ12.1 - Popis Zdůraznit řešení environmentálních a klimatických potřeb v popisu relevantních intervencí, např. v rámci SC 2. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ12: Do jaké míry Strategický plán SZP vykazuje zvýšenou ambici, co se týče environmentálních a klimatických cílů?, EQ12.1 - Odůvodnění Akceptováno. V závislosti na typu intervence je doplněna buď preference projektů s příznivým vlivem na ŽP nebo případné potřebné stanovisko orgánu ochrany životního prostředí. Nicméně ty intervence, které přispívají primárně k životnímu prostředí, jsou programovány pod specifickými cíli 4-6. CS 840 CS Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ13: Zohledňuje návrh intervence zkušenosti z předchozího období při nastavování parametrů intervence, podmínek a cílových hodnot? - Popis U intervencí, kde byly identifikovány problémy s absorpční kapacitou v rámci průběžného hodnocení, uvádět do popisu intervence jakým způsobem bude kapacita zajištěna. Ex ante 2.4 Intervenční logika, 2.4.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ13: Zohledňuje návrh intervence zkušenosti z předchozího období při nastavování parametrů intervence, podmínek a cílových hodnot? - Odůvodnění Vysvětleno. U environmentálně zaměřených plošných opatření nebyly v rámci průběžného hodnocení zaznamenány problémy s absorpční kapacitou. Jediným opatřením, kde nebylo dosahováno hodnot předem stanoveného indikátoru byla operace 8.1.1 Zalesňování zemědělských půd. U toho opatření byl nově stanoven (snížen) indikátor rozsahu s ohledem na očekávanou situaci, kdy u žadatelů není již o opatření takový zájem jako v letech předchozích. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Popis Doplnit do zdůvodnění intervencí konkrétně národní závazek snížit do roku 2030 emise amoniaku (dle směrnice 2016/2284) a národní závazky v oblasti emisí skleníkových plynů (dle Politiky ochrany klimatu ČR) a energetiky. Závazky doplněny do popisu potřeby v SC 4. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Odůvodnění Doplněno do intervence 5.3.8. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Popis Doporučujeme doplnit do textu, reflexi uvedeného doporučení a popsat, kde došlo ke změnám oproti předchozímu programu. Doporučení z průběžného hodnocení budou zohledněna v podkladových analýzách. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Odůvodnění Vysvětleno. Text strategického plánu je strukturován i s určitými omezeními textových polí a tedy není možné u všech intervencí popisovat změny na základě zkušeností předchozích období. Nicméně tento posun bude zohledněn v opisu u vyšších ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu v kapitole 3.1.3 Explanation on how to achieve the greater overall contribution set out in Article 105. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Popis Doplnit do potřeb riziko nedodržení národního závazku snížit do roku 2030 emise amoniaku (dle směrnice 2016/2284). Otázka amoniaku je na základě předchozí dohody řešena v SC 4, kde by nicméně bylo vhodné v souhrnu SWOT analýzy nebo obhajobě potřeb akcentovat potřebu řešit možné nedodržení tohoto národního závazku. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům - Odůvodnění Doplněno do kap. 3.1.4. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, 5.2.1, 5.2.4-5.2.7 Popis Do popisu intervencí dostatečně odůvodnit předpoklady, na základě kterých byly/budou stanoveny plánované hodnoty výstupů, ideálně uvést odborné zdroje, zkušenosti ze zahraničí apod. CS 841 CS Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, 5.2.1, 5.2.4-5.2.7 Odůvodnění Vysvětleno. Plánované hodnoty výstupů jsou odůvodněny u popisu jednotkových částek. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy - Popis Doporučení trvá, u některých textů v pasážích – Obhajoba potřeb a intervencí bude třeba aktualizovat údaje i komentáře (zejména ve vztahu k rozvoji kůrovcové kalamity). Např. u navržené intervence "Technologické investice v lesním hospodářství" není popis potřeby vůbec opřen o stávající stav techniky a chybějící vybavení vzhledem k nárůstu kalamitních těžeb. Nutno provázat a doplnit součinnost s MPO Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy - Odůvodnění V popisu intervence 5.3.6 je toto popsáno. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy, Stávající popis intervencí s označením J11, J12, J21 a J31 - Popis Vzhledem k vyššímu apelu EK na klimatické a environmentální aspekty doplnit konkrétnější vysvětlení uvedených intervencí v oblasti klimatických a environmentálních potřeb. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, Průřezová oblast Lesy, Stávající popis intervencí s označením J11, J12, J21 a J31 - Odůvodnění Akcentu jsme si vědomi a v popisech intervencí SC 10 je zohledňujeme: Vzdělávání V popisu intervence je uvedeno: Zvýšená pozornost bude věnována ochraně životního prostředí rozšířením odpovídajících témat, na které bude vzdělávání zaměřeno. Poradenství V popisu intervence je uvedeno: Zvýšená pozornost bude věnována ochraně životního prostředí rozšířením odpovídajících témat, na která bude poradenství zaměřeno. EIP Změny klimatu budou řešeny zejména v rámci lesnických operačních skupin (viz popis operace) a také budou nově u operačních skupin umožněny neproduktivní investice, tj. zejména investice které řeší veřejné dopady do životního prostředí a pomáhají při adaptaci na změnu klimatu. Nicméně do popisu operace bude nad rámec toho doplněno, že „Budou podporovány projekty, které představují inovativní řešení, spadající svým zaměřením do vybraných specifických cílů a vedou k naplňování i obecných cílů SZP, přičemž důraz bude kladen na oblast změny klimatu a životního prostředí” Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.1.14 SP Popis Do podmínek doporučujeme doplnit, že plochy přihlášené k intervenci 15.32 Podpora příjmu vázaná na produkci škrobových brambor musí být v LPIS označeny VÚMOP jako půdy ohrožené větrnou erozí. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.1.14 SP Odůvodnění Neakceptujeme. V současné době není informace o větrné erozi součásti LPIS a proto nelze tuto připomínku akceptovat. CS 842 CS Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.3.33 SP Popis Přiřadit intervenci k lépe pasující potřebě – Zajistit vhodný reprodukční materiál lesních dřevin a posílit biologickou rozmanitost lesního ekosystému. Ex ante 2.4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílům, kap. 5.3.33 SP Odůvodnění Akceptováno. Intervence 5.3.33 - Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin je cíleno na specifický cíl 4 Klima a je tedy přiřazeno pod potřebou P4.04 Zajistit vhodnou obnovu lesních porostů s ohledem na změnu klimatu. Jedná se o výstavbu oplocenek, které zajistí lepší odolnost porostů vůči klimatické změně. Nicméně nerozporujeme, že vedlejším efektem této intervence může být i posílení biologické rozmanitosti. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 - Popis Prosíme o posílení intervence “Technologie směřující do snížení emisí GHG” o amoniak, zejména s ohledem na omezování emisí metanu. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Odůvodnění Intervence má navržen vysoký rozpočet - 80 mil. EUR, další investice je navíc možné realizovat v intervenci 5.3.2, jejíž navržený rozpočet je ještě vyšší než v období 2014–2020. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 - Popis Při vědomí obtížnosti odhadu by bylo vhodné uvést alespoň velmi hrubou kvantifikaci vlivu implementace SZP na snížení emisí GHG (oxidu uhličitého a metanu) případně také na snížení emisí amoniaku, protože pro tyto položky má ČR množstevní závazky (Rámcová úmluva o klimatu a návazné předpisy EU, Goteburský protokol). Dále prosím uvéďte, že emise budou podrobněji vyhodnocovány v průběhu implementace. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Odůvodnění Emise budou sledovány na úrovni jednotlivých projektů. Jelikož dotace nebudou směřovat pouze na aktuální zařízení, ale rovněž na nové výstavby, které primárně emise zvyšují (lze tedy hovořit jen o potenciálním snížení v porovnání s novostavbou, která by snižující technologie nevyužívala), a jelikož nelze predikovat, jaká struktura projektů bude podpořena, nelze stanovit konkrétní předpokládané výsledky v absolutní hodnotě. Navíc budou podporovány technologie mající potenciál emise snížit, ale skutečné snížení emisí závisí na jejich konkrétním používání (to se týká např. strojů na přesnou aplikaci hnojiv) a není reálné tyto emise měřit. Proto je nevhodné zavázání se k výsledkovému indikátoru, založenému na takto relativistických odhadech, když případné nedosahování výsledků má přímé finanční dopady. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 - Popis Prosím věnujte v kapitole 3 explicitní pozornost omezování emisí metanu, což bude v souladu s aktuální politikou EU (viz Metanová strategie). Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Odůvodnění Akceptováno. K omezování emisí metanu přispěje intervence k podpoře technologií snižujících emise GHG a NH3. Metanová strategie byla do kapitoly 3 doplněna. CS 843 CS Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 - Popis Prosím doplňte v podkapitole 2.1.4.3 a v kapitole 3 referenci k Lesnické strategii EU (2021) a Metanové strategii EU (2020), která se vztahuje také k zemědělství (v kapitole 3). Vhodné by bylo také zmínit Akční plán nulového znečištění EU (2020) a relevantní části balíčku Fit for 55 (červenec 2021). Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.4 SC 4 Odůvodnění Akceptováno. Lesnická strategie EU (2021) byla do příslušné kapitoly doplněna. Methanová strategie byla rovněž doplněna. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.8 SC 8 - Popis Prosíme o doplnění odhadů potřeby finančních prostředků v jednotlivých letech u všech intervencí. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, 4.2.8 SC 8 Odůvodnění Akceptováno. Každá intervence má doplněný finanční plán. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Prosíme o zdůraznění zvýšené potřeby zajištění financování obnovy lesních porostů v souvislosti s řešením následků kůrovcové kalamity. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Vysvětleno. Se zvýšenou potřebou obnovy lesních porostů po kalamitách souhlasíme, a i z tohoto důvodu byla v rámci intervenční analýzy stanovena příslušná potřeba a navržena odpovídající finanční alokace ve výši 17 495 940 EUR. Problematika kůrovce je řešena v rámci podpor z Národního plánu obnovy. Dále bude zlepšování stavu lesů podporováno z národních podpor. Konkrétně se jedná o podporu "Budování lesů odolných klimatické změně", ve které je důraz na přirozenou obnovu, obnovu přípravnými dřevinami, zvyšování podílu MZD, vhodnou věkovou i druhovou strukturu lesa. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme přehodnotit uvedené částky i s ohledem na skutečnost, že ve zdůvodnění nově přijaté Strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030 sama EK odkazuje, že ekonomické dopady jejího zavádění budou financovány především z PRV. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Vysvětleno. Lesnické intervence v rámci SP SZP budou doplňovat zejména národní podpory, v rámci kterých bude lesnická problematika v souvislosti s klimatickou změnou řešena ve větším rozsahu a bude na ni kladen větší důraz s ohledem na plnění Strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030. Jedná se zejména o podporu "Budování lesů odolných klimatické změně". Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis CS 844 CS Prosíme o doplnění odhadů potřeby finančních prostředků v jednotlivých letech a s rozdělením do jednotlivých oblastí, aby bylo zřejmé, jak bude např. podpořeno poradenství v lesnictví. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Zjištění absorpční kapacity pro jednotlivé oblasti bylo předmětem analýz. Na základě zkušeností ze stávajícího období právě vzdělávací akce v LH neměly výraznou absorpční kapacitu a poradenství bylo saturováno odbornými lesními hospodáři. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme aktualizovat a doplnit v podkapitole 2.1.6.3 a v kapitole 3 referenci k nově přijaté Strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Akceptováno, vysvětleno. Nová strategii EU pro oblast lesnictví do roku 2030 je reflektována zejména v popisu samotných intervencí, konkrétně je přispění k této strategii v uvedeném SC popsáno u intervence Lesnicko-environmentální platby Biodiverzita. Intervence navazuje na prioritu „Ochrana, obnova a zvětšování lesů EU za účelem boje proti změně klimatu, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění odolných a multifunkčních lesních ekosystémů“. Zmíněná strategie se také zabývá zajištěním dobře rostoucích, zdravých, rozmanitých a odolných lesů EU, jež významně přispívají k plnění cílů v oblasti biologické rozmanitosti, na což intervence reaguje. Strategie doplněna do kap. 2.1.6.3. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Prosíme o přehodnocení a posílení lesnických intervencí (Investice do kalamitních ploch, Investice do ochrany MZD, Vodohospodářská opatření v lesích) s ohledem k naplňování SC 4, identifikací potřeb P4.04 a k očekávanému posílení koordinace lesnictví na úrovni EU – viz nově přijatá Strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Vysvětleno. V rámci těchto intervencí je absorpční kapacita naplněna s ohledem na stanovenou alokaci. SC 4 bude dále naplňován také z národních zdrojů, kde bude problematika související s klimatickou změnou řešena ve velkém rozsahu. Jedná se zejména o podporu "Budování lesů odolných klimatické změně", ve které je důraz na přirozenou obnovu, obnovu přípravnými dřevinami, zvyšování podílu MZD, vhodnou věkovou i druhovou strukturu lesa. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme lépe vysvětlit popis indikátoru R30 – výpočet cílové hodnoty není zcela jasně zdůvodněn. Princip TUH je základním předpokladem nejen pro tvorbu LHP, ale z této zásady vychází i platná lesnická legislativa!!! Tento podíl je již nyní 100 % (se supervizí v podobě certifikace PEFC a FSC). Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění CS 845 CS Vysvětleno. Indikátor R.30 je navázán na intervence, které byly vybrány k naplňování specifických cílů (4,6) podle definovaných potřeb ČR, týkající se zejména posílení biologické a genové rozmanitosti lesního ekosystému (Lesnicko-environmentální opatření), zvýšení odolnosti zemědělství ke klimatické změně nebo zabezpečení a zlepšení poutání a ukládání uhlíku do půdy (Zalesňování zemědělské půdy). Výpočet tohoto ukazatele odpovídá jednotkovým částkám vycházejících z očekávané absorpční kapacity. Jedná se o dobrovolné závazky a podat žádost není omezena. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme zvážit a přehodnotit navržené rozpočty pro intervence do lesnictví, nejen s ohledem na stále probíhající řešení kalamitní situace, ale zejména s očekávaným vývojem regulací a upozaděním ekonomických funkcí lesa. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Vysvětleno. Problematika bude řešena a ve velkém rozsahu financována zejména z národních zdrojů, které jsou určeny mj. na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Jedná se zejména o podporu "Budování lesů odolných klimatické změně". Intervence v rámci SP SZP budou národní podpory doplňovat. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme jednoznačně doplnit bližší popis intervencí, směřujících do lesnictví včetně skupin příjemců. Zde považuji za důležité zohlednění požadavku na zrovnoprávnění všech forem vlastnictví lesních majetků. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Za investiční intervence považujeme popisy za dostatečné. Vysvětleno. Projektové intervence včetně způsobilých výdajů, hlavních podmínek a preferenčních kritérií je popsán ve Strategickém plánu. Bližší podmínky budou podrobně popsány v národním prováděcím předpisu. Definice příjemce je vždy podrobně uvedena již ve Strategickém plánu. Zároveň budou u některých intervencí, u kterých je to relevantní, stanovena preferenční kritéria zvýhodňující soukromé subjekty nebo obce s ohledem na efektivní rozdělení finančních prostředků. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Popis Doporučujeme cílové hodnoty přepracovat se zohledněním významné role lesů, potřebné ke skutečnému naplnění SC6 i SC4. Ex ante 4.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Průřezová oblast Lesy Odůvodnění Vysvětleno. Cílové hodnoty vychází z hodnot obdobných intervencí z PRV 2014–2020 a predikce plnění indikátorů v rámci SP SZP s ohledem na aktuální stav. Uvedené specifické cíle budou nad rámec společné zemědělské politiky plněny také z národních zdrojů, kde bude lesnická problematika řešena ve větším rozsahu a bude na ni kladen větší důraz. CS 846 CS Ex ante 5. Adekvátnost personální a administrativní kapacity k řízení strategického plánu SZP, EQ 31 Popis Ustanovit formální strukturu pro řízení a koordinaci Strategického plánu, vymezit zapojeným odborům konkrétní činnosti, zodpovědnosti a pravomoci. Provést analýzu administrativních kapacit a očekávaných potřeb řízení a koordinace SP. Zajistit adekvátní personální kapacity dle výsledků analýzy. Ex ante 5. Adekvátnost personální a administrativní kapacity k řízení strategického plánu SZP, EQ 31 Odůvodnění Doporučení akceptujeme, při nejbližší změně Organizačního řádu MZe budou zapojeným odborům vymezeny konkrétní činnosti spojené s přípravou a implementací SP. Ex ante 7. Vhodnost hodnot milníků zvolených pro výkonnostní rámec, SP SZP kap. 6.1 - Popis Stanovit u všech intervencí hodnoty výsledkových indikátorů pro jednotlivé roky v rámci programového období 2021–2027. Ex ante 7. Vhodnost hodnot milníků zvolených pro výkonnostní rámec, SP SZP kap. 6.1 - Odůvodnění Akceptováno. Pro všechny ukazatele výsledků byly nastaveny roční hodnoty podle předpokládaných plateb v období 2023–2029. Ex ante 9. Důvody pro použití finančních nástrojů financovaných z EZFRV, 9.2 Odpovědi na evaluační otázky, EQ 43 - Popis Zavést finanční nástroje v oblastech podpořených ex-ante analýzou. Ex ante 9. Důvody pro použití finančních nástrojů financovaných z EZFRV, 9.2 Odpovědi na evaluační otázky, EQ 43 - Odůvodnění Fungující národní fin. nástroje pod PGRLF a přislíbená vysoká 65 % míra kofinancování ze SR odvrátili potřebu implementace fin. nástrojů z EZFRV. Bude-li novým vedením rozhodnuto o zavedení FN z EZFRV, je třeba počítat s cca 2 letým zpožděním potřebným na nastavení FN a komunikací s veřejností a přípravu projektů. Zavedení FN by mohlo pomoci snížení % míry dotace v relevantních intervencích, díky kterému by byl následný přechod snazší. Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.3: Jsou podmínky a požadavky intervence nastaveny realisticky a lze předpokládat dostatečný zájem žadatelů? - Popis U problematických intervencí (viz konkrétní doporučení k intervencím v následující kapitole) dořešit otázku absorpční kapacity a realizovatelnosti intervencí příjemci. Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.3: Jsou podmínky a požadavky intervence nastaveny realisticky a lze předpokládat dostatečný zájem žadatelů? - Odůvodnění Vysvětleno. Od roku 2023 jsou v rámci AEKO navrženy nové typy intervencí - Meziplodiny, Krajinotvorné sady, Podpora biodiverzity na orné půdě – tituly Druhově bohaté biopokrytí orné půdy a Kombinované Biopásy, Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě. Kontrolovatelnost podmínek u těchto titulů není problematická. Kontrola některých podmínek je zajišťována delegovanými subjekty – ÚKZÚZ, ČPI, SVÚ. Předpokládá se, že o nově navržené intervence bude zájem ze strany žadatelů, jelikož se jedná o intervence, které vedou ke zlepšení zemědělské půdy, ke snížení eroze, ke snížení spotřeby POR a výskytu chorob a škůdců, ke zlepšení čistoty podzemní a povrchové vody a v neposlední řadě ke zlepšení bioty. CS 847 CS Z hlediska pochybností nad kontrolou používání nebezpečných pesticidů uvádíme, že v rámci intervence AEKO - Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě vychází nastavení pravidel používání POR s účinnými látkami z minimálních, resp. obvyklých povolených dávek POR uvedených v Registru POR v povodí těchto vodních nádrží, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou, přičemž jsou snižovány dávky účinných látek již povolených a zároveň nejčastěji používaných POR. Očekávaný rozsah činí 20 000 ha, který zahrnuje z.p. v OPVZ VN Švihov, VN Římov, VN Vrchlice a VN Opatovice. Je stanoveno omezení aplikace účinné látky Tebuconazole a zákaz aplikace účinné látky Chlortoluron, které patří mezi nebezpečné účinné látky uvedené v databázi pesticidů EU. Plnění podmínek bude ověřováno delegovaným subjektem – ÚKZÚZ. Veterinární léčiva/Precizní zemědělství se ani v jedné z intervencí AEKO nekontrolují. Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.4: Je pravděpodobné, že intervence přispěje k požadovaným cílům? - Popis Dopracovat hodnoty výstupových indikátorů u všech intervencí. Ex ante Specifické otázky pro NOVÉ intervence, EQ18.3.4: Je pravděpodobné, že intervence přispěje k požadovaným cílům? - Odůvodnění Akceptováno. Ve strategickém plánu doplněno. Pro všechny výstupové ukazatele byly již nastaveny roční hodnoty podle předpokládaných plateb v období 2023–2029. Ex ante kap. 2.2 SWOT analýza, 2.2.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ5: Obsahuje souhrnná SWOT analýza pro SC všechny zásadní aspekty z podrobné SWOT analýzy v podkladové dokumentaci? - Popis Řešeno v kapitole 2.2.2 a doporučení k jednotlivým SC. Lépe promítnout některá témata v intervenční logice. Komentář hodnotitele: Otázka amoniaku u cílů 4, 5 a 6 byla do SWOT analýzy doplněna. Stejně tak oblast Lesů byla doplněna dostatečně. V rámci SC 8 byly analýzy doplněny dostatečně. Ex ante kap. 2.2 SWOT analýza, 2.2.1 Odpovědi na evaluační otázky napříč specifickými cíli, EQ5: Obsahuje souhrnná SWOT analýza pro SC všechny zásadní aspekty z podrobné SWOT analýzy v podkladové dokumentaci? - Odůvodnění Akceptováno. Doplněno. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Popis Doplnit souhrny potřeb pro všechna témata. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Odůvodnění Akceptováno. Doplněno. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Popis V hrozbách chybí problematika klimatických změn. Komentář hodnotitele: Doplněno do SWOT, otázka klimatických změn byla do hrozeb zařazena. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Odůvodnění Akceptováno. Doplněno. Hrozbou jsou i dopady klimatické změny v podobě extrémních výkyvů v úhrnech srážek, teplot a jejich rozložení v roce. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Popis CS 848 CS Zásadně dopracovat a doplnit analýzu, SWOT analýzu a definici a zdůvodnění potřeby ve složce Ovzduší a sloučit oblasti týkající se amoniaku pod jeden specifický cíl. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Odůvodnění Vysvětleno. Problematika amoniaku zůstala zachována v popisu obou specifických cílů. Problematika klimatu i ovzduší jako složky ŽP spolu úzce souvisí. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Popis Zohlednit pozice zemědělských a lesnických podniků při formulaci potřeb a intervencí a akcentovat uvedená témata. Koordinovat tvorbu opatření s ostatními dotačními programy. Analýzy byly doplněny. V navržených intervencích nejsou uvedená témata akcentována. Konkrétní řešení bude v daném území záviset na potřebách a prioritách daného území formulovaných ve strategiích MAS. V upravených analýzách je zmíněn v obecné rovině nový program MPSV. Ostatní programy pro nové období dosud zhodnoceny nebyly, neboť probíhají jednání. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Odůvodnění Akceptováno. Vymezení vůči ostatním podporám z EU zdrojů bylo podrobněji doplněno do kapitoly 4. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Popis Zvážit aktualizaci dat - některá data již dostupná pro roky 2017 a 2018 např. data o emisích skleníkových plynů za 2017 a amoniaku za 2018 jsou již k dispozici a měly by být v analýzách promítnuty. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů - Odůvodnění Akceptováno. Doplněno. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Ovoce a zelenina - Popis Doplnit uvedené problémové oblasti do potřeb - potřeba výzkumu. Komentář hodnotitele: Vliv klimatických změn doplněn. Ex ante kap. 2.2.2 Shrnutí zjištění a doporučení týkající se konkrétních specifických cílů, Ovoce a zelenina - Odůvodnění Akceptováno. Doplněno. Ex ante kap. 4. Kvantifikace výstupů, výsledků a přidělených rozpočtových prostředků na jednotlivé Specifické cíle, EQ 45 - Popis Prosíme o doplnění odhadu potřeby finančních prostředků v jednotlivých letech u všech intervencí. Ex ante kap. 4. Kvantifikace výstupů, výsledků a přidělených rozpočtových prostředků na jednotlivé Specifické cíle, EQ 45 - Odůvodnění Akceptováno. Finanční alokace v rozčlenění po jednotlivých letech je u každé intervence doplněno. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření dle §45 i ZOPK (Natura), Inv. obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany MZD, Přeměna porostů náhr. dř. - Popis CS 849 CS Investice do obnovy kalamitních ploch, Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, Přeměna porostů náhradních dřevin V PO, kde je předmětem ochrany tetřívek obecný, tetřev hlušec nebo jeřábek lesní, je vhodné upřednostnit dřevěné oplocenky. V případě oplocenek z pletiva je nutné zajistit jejich viditelnost, např. vplétáním pásů pogumované syntetické textilie po celém obvodu minimálně ve dvou výškách a zviditelněním horního okraje, příčnými břevny v několika výškách, barevnou plastovou sítí nebo šikmými latěmi. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření dle §45 i ZOPK (Natura), Inv. obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany MZD, Přeměna porostů náhr. dř. - Odůvodnění Akceptováno. V rámci prováděcího předpisu budou stanovena preferenční kritéria zvýhodňující variantu dřevěného oplocení. Pro oblasti, kde je předmětem ochrany tetřívek obecný nebo tetřev hlušec bude povinnost u drátěné oplocenky po celém obvodu zvýraznit, např. zmíněnými páskami. Současně také uvádíme, že zvýrazňování oplocenek jde nad rámec povinností stanovených zákonem. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO Zatravňování orné půdy - Popis AEKO Zatravňování orné půdy V EVL provádět aplikaci hnojiva před založením TTP v množství odpovídajícím aktuálním podmínkám a použité travní směsi. Půdy již bohaté na dusík nepřihnojovat. (Zapracovat do doplňkových podmínek v návrhu koncepce, popřípadě do metodické příručky k AEKO.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO Zatravňování orné půdy - Odůvodnění Akceptováno. Doporučení k aplikaci hnojiva v EVL před založením TTP bude uvedeno v metodické příručce AEKO pro žadatele s ohledem na možné podání Jednotné žádosti k 15. květnu. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů - Popis AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů Povinnost ponechávat neposečené plochy rozšířit i na menší DPB, min. od velikosti 8 ha na začátku období a 5 ha v posledních 2 letech období. (Zapracovat do podmínek způsobilosti pro danou intervenci v návrhu koncepce.)- Doporučit v metodické příručce k AEKO rozfázování seče na sousedících DPB, případně v rámci velkých DPB, do dvou termínů s časovým odstupem (např. 1 měsíc). (Uvést v metodické příručce k AEKO. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů - Odůvodnění Neakceptováno. Zásadně nesouhlasíme se snížením velikosti DPB na 5 ha v důsledku ponechání nepokosených ploch. Na základě dohody s resortem MŽP byla výměra DPB pro ponechávání nepokosených ploch snížena z 12 ha na 10 ha. Žadateli je umožněno dobrovolně ponechat nepokosené plochy u DPB menších než je 10 ha. Takto bylo odsouhlaseno ze strany Evropské komise. V roce 2021 využilo možnosti dobrovolného CS 850 CS ponechávaných nepokosených ploch celkem 63 žadatelů, kteří dobrovolně ponechávali nepokosené plochy na 135 DPB o celkové výměře 835 ha. V rámci intervence jsou stanoveny další specifické tituly, jako je např. Ochrana chřástala polního, kde je umožněn posun termínu seče, což má pozitivní efekt i na vývoj larev u mnoha druhů hmyzu. Dále v rámci titulu Ochrana modrásků jsou vynechávány při seči nepokosené plochy o větší rozloze (nejméně 15 % a nejvýše 20 % rozlohy DPB), přičemž se tyto DPB nachází v prioritní oblasti a jejich výměra je podstatně menší než 10 ha. Rozfázování seče bude upřesněno v metodické příručce AEKO pro žadatele. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě - Popis AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě V PO, kde je předmětem ochrany chřástal polní, musí být zapravení biopásů provedeno do 30. dubna. (Zapracovat do podmínek způsobilosti pro danou intervenci v návrhu koncepce.) Seč biopásů je vhodná až od 15. srpna. (Uvést v metodické příručce k AEKO.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě - Odůvodnění Akceptováno. Nová podmínka zahrnující termín pro zapravení biopásů nebyla projednána a odsouhlasena ze strany Evropské komise. Souhlasíme však s uvedením do metodické příručky AEKO pro žadatele. Podpora ochrany chřástala polního je řešena v rámci intervence AEKO - Ošetřování extenzivních travních porostů na zemědělské kultuře trvalý travní porost. Akceptováno. Termín seče biopásů bude uveden v metodické příručce. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), DZES 2 - Popis DZES 2: Ochrana mokřadů a rašelinišť V EVL a PO, ve kterých jsou předmětem ochrany druhy a habitaty vázané na rašeliniště a mokřady, musí být veškeré tyto plochy chráněné proti zásahům ovlivňujícím vodní režim a dalším významným zásahům. Rovněž musí být chráněny proti pronikání hnojiv a POR, což je možné zajistit např. stanovením ochranného pásma. Podmínky, které budou v SP stanoveny, musí zajistit dostatečnou ochranu mokřadů a rašelinišť v EVL a PO. (Zapracovat opatření do koncepce po skončení aktuálního projektu, jehož cílem je návrh DZES 2.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), DZES 2 - Odůvodnění Akceptováno. Doporučení budou zvážena v rámci přípravy standardu. Nicméně upozorňujeme, že hlavním cílem DZES 2 je ochrana půd bohatých na uhlík v souladu s př. III nařízení (EU) 2021/2115.“ Ochrana krajinného prvku mokřad je zajištěna v rámci DZES 8. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do lesnické infrastruktury - Popis Investice do lesnické infrastruktury CS 851 CS V EVL a PO musí být cesty plánovány a realizovány s ohledem na předměty ochrany, tedy je nutné minimalizovat přímé zásahy do chráněných habitatů a do biotopů druhových předmětů ochrany a je nutné vyloučit negativní vliv na vodní režim v místě výskytu předmětů ochrany. Budování skladů dřeva v EVL a bezprostřední blízkosti EVL, kde jsou předmětem ochrany brouci vázaní na dřevo, je nežádoucí. Projekty musí být důsledně posouzeny z hlediska jejich vlivu na EVL a PO; bez doložení neexistence významných negativních vlivů a bez důsledného uplatnění zmírňujících opatření v případě mírně negativních vlivů není možné projekty v EVL a PO a v jejich blízkosti podpořit. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do lesnické infrastruktury - Odůvodnění Akceptováno. Podmínkou způsobilosti bude souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do obnovy kalamitních ploch - Popis Investice do obnovy kalamitních ploch V případě realizace projektu v EVL či PO musí být jednoznačně doložen soulad s plánem péče, resp. se SDO. Plošné odstraňování poškozených porostů, pokud se jedná o předmět ochrany dané EVL, je možné jen se souhlasným stanoviskem OOP. Bez souhlasného stanoviska OOP rovněž není možná aplikace chemických látek a další zásahy s negativním dopadem na biodiverzitu. Obnovované plochy by měly směřovat k přirozené druhové, věkové a prostorové struktuře, je vhodné ve větší míře využít přípravné dřeviny. Tam, kde je to možné, by měla být využita (alespoň částečná) přirozená obnova. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Investice do obnovy kalamitních ploch - Odůvodnění Vysvětleno. Národní legislativa musí být dodržována ve všech případech při obnově lesa, nikoli cíleně u opatření společné zemědělské politiky, ať se jedná o nepoškození předmětu ochrany EVL, aplikaci chemických látek nebo předepsanou dřevinnou skladbu. Plnění příslušných národních předpisů může ve všech případech kontrolovat OOP nebo SSL. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Přeměna porostů náhradních dřevin - Popis Přeměna porostů náhradních dřevin Podpořené projekty musí být na území PO a v jejich bezprostředním okolí v souladu s SDO těchto ptačích oblastí. V případě realizace v Krušných horách je nutné zajistit soulad s výsledky studie Volf 2019, a to nejen v PO, ale i v ostatních částech Krušných hor, protože zdejší populace tetřívka je propojená a významný úbytek vhodného biotopu mimo vlastní PO by měl negativní důsledek pro druh i uvnitř PO včetně PO na druhé straně hranic. Zejména jde o druhové složení cílových porostů v místech výskytu tetřívka obecného s vysokým podílem břízy a směsí smrku ztepilého, břízy pýřité, b. karpatské (Betula carpatica), jeřábu ptačího, vrby jívy, v. ušaté, olše šedé, popř. borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio) a neměla by být opomíjena potřeba ponechání nezalesněných míst. Porosty musí být v místech výskytu tetřívka velmi rozvolněné, v klíčových oblastech až 0,05. Zásadní vliv mají tzv. tetřívčí centra (viz Volf 2019), která jsou pro přežití druhu klíčová. Jejich vymezení a návrh opatření byl s vlastníky během přípravy studie projednán. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele, a do formuláře CS 852 CS pro standardizované stanovisko MŽP.)Projekty také nesmí být v rozporu s předpokládanou revitalizací rašelinišť, pramenišť a dalších přirozeně podmáčených ploch. Respektovány musí být i předměty ochrany EVL. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Soulad s ochranou PO a EVL, tj. výše uvedenými podmínkami, by měl být potvrzen v souhlasném stanovisku MŽP vydávaném na žádost žadatele k jednotlivým projektům, které je podmínkou podpory projektu. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - pravidel pro žadatele, a do formuláře pro standardizované stanovisko MŽP.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Přeměna porostů náhradních dřevin - Odůvodnění Vysvětleno. Intervence je nastavena v souladu s Programem revitalizace Krušných hor. Při naplňování Programu se postupuje na území zvláště chráněných území dle platných plánů péče a na území soustavy Natura 2000 dle přijatých souhrnů doporučených opatření, které stanovují vhodnou péči o předměty ochrany za účelem zachování či dosažení jejich příznivého stavu a zároveň za tímto účelem vymezují plochy s návrhem specifického managementu. Přeměny porostů jsou zároveň v souladu s platnou legislativou, která klade důraz na různé aspekty přeměn a udává povinnost tyto rozpadlé porosty obnovit, resp. vrátit les do původního stavu tak, aby plnil funkce lesa. Zároveň OOP mohou v oblastech uplatnit bližší ochranné podmínky (s ohledem na rašeliniště, prameniště aj.) a stanovení těchto podmínek jde zcela nad rámec způsobilých výdajů navrhované intervence, která se zaměřuje pouze na rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Do SP SZP byla k příslušné intervenci doplněna podmínka „Žadatel doloží souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí.“ Jedná se o standardizovaný formulář, který bude součástí národního prováděcího předpisu - Pravidel. Tento postup velmi dobře funguje i u jiných intervencí, kdy se příslušný OOP může ke konkrétnímu projektu vyjádřit a odsouhlasit jej. V tomto případě se bude jednat o kontrolu, že: Nedojde k obnově na plochách 6R – 9R. Bude dodržena předepsaná druhová skladba se zaměřením na druhy vhodné pro tetřevovité. U všech drátěných oplocenek bude barevné označení. Pokud se jedná o ochranu tetřívka a tetřeva v Krušných horách, je nutnou podmínkou mít k dispozici vymezení území tetřívka a tetřeva ze strany MŽP tak, aby bylo možno systematicky zajistit a kontrolovat příslušný požadavek - např. podle k.ú. Použití přípravků na ochranu rostlin je stanoveno legislativně jak na území celé ČR tak na území ZCHÚ. Vyloučení negativního dopadu chem. látek na složky životního prostředí je zajištěno prostřednictvím registrace přípravků, v rámci které jsou posuzovány všechny negativní vlivy. Použitím prostředku v souladu s registrací jsou eliminovány negativní vlivy na životní prostředí. Další zpřísnění podmínek pro používání POR na území pouze Krušných hor nepovažujeme za opodstatněné. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Technologické investice v lesním hospodářství - Popis Technologické investice v lesním hospodářství Podporovat pouze investice do technologií šetrných k půdě, umožňujících výběrovou těžbu a další technologie umožňující šetrné hospodaření a investice, které povedou ke zmírnění negativních environmentálních vlivů hospodaření oproti stávajícímu stavu. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) CS 853 CS Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Technologické investice v lesním hospodářství - Odůvodnění Akceptováno. Bude řešeno na úrovni národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele specifikací podporovaných typů výdajů. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Vodohospodářská opatření v lesích - Popis Vodohospodářská opatření v lesích Protože podmínkou podpory je povinnost žadatele předložit souhlasné stanovisko MŽP k danému projektu a jednotlivé záměry budou předmětem posouzení podle zákonných požadavků, nejsou další opatření navrhována. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10 - Opatření navržená v hodnocení vlivů dle §45 i ZOPK (Natura), Vodohospodářská opatření v lesích - Odůvodnění Vysvětleno. Stanovisko vodoprávního úřadu je součástí stavebního povolení. U všech projektů je splněno požadované podmínkami: Žadatel doloží souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Projekt je v souladu s technickými požadavky stanovenými právními předpisy i technickými normami. Projekt je vypracován osobou autorizovanou v příslušném oboru. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Meziplodiny - Popis AEKO Meziplodiny  Doporučit v metodické příručce k AEKO zapravení meziplodiny do půdy v termínu do 31. března s ohledem na možné hnízdění ptáků. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Meziplodiny - Odůvodnění Akceptováno. Termín zapravení porostu meziplodiny do půdy od 1. února do 30. dubna je stanoven s ohledem na agrotechnické operace a dále s ohledem na zhoršené klimatické podmínky (déšť, nasycení půdy vodou apod.), kdy je potřeba provést další zemědělské operace. Doporučení na provedení zapravení do 31. března bude uvedeno v metodické příručce AEKO pro žadatele. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Zatravňování orné půdy - Popis AEKO Zatravňování orné půdy  Umožnit se souhlasem OOP v jednotlivých odůvodněných případech posun termínu první seče. (Zapracovat do doplňkových podmínek v návrhu koncepce.)  Aplikaci hnojiva před založením TTP provádět v množství odpovídajícím aktuálním podmínkám a použité travní směsi. Půdy již bohaté na dusík nepřihnojovat. (Zapracovat do doplňkových podmínek v návrhu koncepce, popřípadě do metodické příručky k AEKO.) CS 854 CS Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO Zatravňování orné půdy - Odůvodnění Částečně akceptováno. Umožnění posunu sečí považujeme za neefektivní, musí dojít k zapojení TTP. Úprava termínu 1. seče je možná u regionálních a u druhově bohatých směsí se souhlasem OOP, které se nachází v prioritních oblastech. Ve volné krajině, kde dochází k zatravňování orné půdy erozně ohrožených oblastí, je žádoucí, aby byl zapojený trvalý travní porost (s cílem snížení rizika eroze). Výjimky OOP bude možné udělit v individuálních případech, není možné provést plošné nastavení. Doporučení k aplikaci hnojiva před založením TTP bude uvedeno v metodické příručce AEKO pro žadatele s ohledem na možné podání Jednotné žádosti k 15. květnu. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů - Popis AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů 1) Doporučit v metodické příručce k AEKO rozfázování seče na sousedících DPB, případně v rámci velkých DPB do dvou termínů s časovým odstupem (např. 1 měsíc). 2) Povinnost ponechávat neposečené plochy stanovit již od DPB velikosti 8 ha na začátku období a 5 ha v posledních 2 letech období. (Zapracovat do podmínek způsobilosti pro danou intervenci v návrhu koncepce.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů Odůvodnění 1) Akceptováno. Rozfázování seče bude upřesněno v metodické příručce AEKO pro žadatele. 2) Neakceptováno. Zásadně nesouhlasíme se snížením velikosti DPB na 5 ha v důsledku ponechání nepokosených ploch. Na základě dohody s resortem MŽP byla výměra DPB pro ponechávání nepokosených ploch snížena z 12 ha na 10 ha. Žadateli je umožněno dobrovolně ponechat nepokosené plochy u DPB menších než je 10 ha. Takto byl návrh intervence odsouhlasen ze strany Evropské komise. V roce 2021 využilo možnosti dobrovolného ponechávaných nepokosených ploch celkem 63 žadatelů, kteří dobrovolně ponechávali nepokosené plochy na 135 DPB o celkové výměře 835 ha. V rámci intervence jsou stanoveny další specifické tituly, jako je např. Ochrana chřástala polního, kde je umožněn posun termínu seče, což má pozitivní efekt i na vývoj larev u mnoha druhů hmyzu. Dále v rámci titulu Ochrana modrásků jsou vynechávány při seči nepokosené plochy o větší rozloze (nejméně 15 % a nejvýše 20 % rozlohy DPB), přičemž se tyto DPB nachází v prioritní oblasti a jejich výměra je podstatně menší než 10 ha. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě - Popis AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě Do metodické příručky k AEKO uvést z důvodů ochrany hmyzu a ptáků v době rozmnožování:  optimální termín pro zapravení biopásů do 30.4.,  rozfázovat seč biopásů v rámci DPB nebo na sousedních DPB do dvou termínů s odstupem min. 1 měsíc (podle vývoje vegetace - seč druhé části provádět až po nakvetení dříve posečené části),  seč nebo mulčování nektarodárného biopásu provádět po 30. červnu, optimálně ještě později. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě - Odůvodnění Akceptováno. CS 855 CS Bude doplněno do metodické příručky AEKO pro žadatele. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 1 - Popis DZES 1: Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální, skupinové úrovni nebo úrovni hospodářství ve srovnání s referenčním rokem 2018. Maximální pokles o 5 % ve srovnání s referenčním rokem.  S ohledem na stávající nevyhovující kvalitu velké části povrchových i podzemních vod doplnit mezi environmentálně citlivé plochy pozemky nacházející se v ochranných pásmech vodních zdrojů, v infiltračních oblastech, do 25 metrů od vodního útvaru a pozemky, na kterých se nachází dráha soustředěného odtoku. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 1 - Odůvodnění Neakceptováno. Vysvětleno. Aktuálně nejsou v LPIS připraveny podkladové vrstvy. S ohledem na časové a technické možnosti dodavatelů, a zejména s ohledem na prioritu zajištění prostředí pro podání jednotné žádosti 2023, není v současné chvíli možné tento požadavek implementovat. K tomu doplňujeme upozornění, že Česká republika, v porovnání s ostatními členskými státy, má výrazně přísnější nastavení GAEC 1, které chrání cca 1/3 výměry trvalých travních porostů před rozoráním. Dále připomínáme synergický účinek ekoplatby, která zajistí zatravnění přeměněných ploch i těch trvalých travních porostů, které nebyly do environmentálně citlivých porostů v DZES 1 zařazeny. Nicméně vnímáme připomínku, bude vzata v úvahu v průběhu vyhodnocování implementace Strategického plánu. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 2 - Popis DZES 2: Ochrana mokřadů a rašelinišť Navržená opatření pro DZES 2 by měla být zapracována do textu koncepce po skončení aktuálního projektu, jehož výstupem má být definice těchto typů půd a návrh faremních postupů.  Důsledná ochrana přirozených rašelinišť a mokřadů: zákaz odvodňování, zákaz zornění.  Seč TTP v mokřadech pouze technikou nepoškozující půdu.  Ochranné pásmo okolo mokřadů bez aplikace POR a hnojiv.  U mokřadů vzniklých poruchou odvodňovacích zařízení musí být postup koordinován s OOP, aby se předešlo případným negativním zásahům do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů, a tím k porušení zákona 114/1992 Sb. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 2 - Odůvodnění Akceptováno. Doporučení budou zvážena v rámci přípravy standardu. ČR využívá možnosti jeho odkladu, aktuálně běží příprava nastavení - ve spolupráci s VÚMOP vznikají mapové podklady a definiční rámec. Návazně proběhnou jednání k podmínkám a postupům hospodaření. Nicméně upozorňujeme, že hlavním cílem DZES 2 je ochrana půd bohatých na uhlík v souladu s př. III nařízení (EU) 2021/2115.“ Ochrana krajinného prvku mokřad je zajištěna v rámci DZES 8. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 4 - Popis DZES 4: Zřizování ochranných pásů podél vodních toků S ohledem na stávající zatížení povrchových vod zejména dusičnany a pesticidy ze zemědělské činnosti doporučujeme rozšířit ochranné pásy podél vodních toků. Jako zcela minimální požadavek se jeví vymezení CS 856 CS ochranných pásů nehnojené půdy bez použití pesticidů o šířce nejméně 3 m od hranice dílu půdního bloku, která leží do 3 m od břehové čáry. Jako optimální se pak jeví vymezení ochranných pásů nehnojené půdy bez použití pesticidů o šířce 6 m od hranice dílu půdního bloku, která leží do 6 m od břehové čáry. Na tento požadavek by přímo navazoval požadavek celofaremní ekoplatby, kde je pro kulturu R stanovena povinnost vymezení ochranného pásu stejné šíře, ale bez zemědělské produkce a se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 4 - Odůvodnění Akceptováno jinak (jiným nástrojem SZP), vysvětleno. Ochranné pásy 6, resp. 12 m široké jsou součástí ekoplatby. Při tvorbě zelené architektury v SP jsme vyšli z principu postupných nadstaveb, aby nastavení bylo srozumitelné a zároveň účinné. Předpokládáme, že vzhledem ke konceptu nastavení ekoplatby jako celofaremního modelu, bude většina žadatelů vstupovat do celofaremní ekoplatby a tudíž budou plněny podmínky ochranného pásu v celofaremní ekoplatbě. Tím si zároveň splní DZES, což je motivační. Pro informaci nastavení SP: v DZES 4 : 3 metry od břehové čáry nehnojený a nestříkaný pás, na sklonitosti nad 7 stupňů pás nehnojený hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v šíri minimálně 25 m. Dále v celofaremní ekoplatbě: ochranný pás se založí ve vzdálenosti hranice dílu půdního bloku do 6 m od břehové čáry, minimální šíře tohoto pásu je 6 m. Pás má stanovený vegetační kryt a management. V prémiové ekoplatbě: jsou pak vzdálenosti od vodního toku rozšířeny na 10 m a pás musí mít minimální šíři 12 m. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 8 - Popis DZES 8: Minimální podíl orné půdy věnovaný neprodukčním plochám a prvkům a na celé zemědělské ploše, zachování krajinných prvků a zákaz kácení živých plotů a stromů v období hnízdění a odchovu ptáků  Zvýšit podíl plochy ochranných pásů, úhorů a krajinných prvků (tedy mimo plochy plodin vázajících dusík a meziplodiny) minimálně na 5 % v posledním roce období v DZES (přiměřeně navyšovat rovněž v nadstavbových titulech). Navýšení je navrhováno progresivně, aby měli hospodáři možnost přizpůsobit plány a nedošlo ke skokovému zvýšení v současné nestabilní situaci. Zvýšení je vnímáno jako nutné, aby bylo možné se přiblížit cíli 10 % hodnotných neprodukčních ploch v roce 2030, stanoveném ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, DZES 8 - Odůvodnění Akceptováno částečně, vysvětleno. Uvědomujeme si důležitost vyčleňování krajinných prvků, a proto vyšší procento je obsaženo v rámci celofaremní ekoplatby a dále prémiového stupně. Celofaremní ekoplatba počítá se dvěma variantami, a to vždy s navýšením o 1 % oproti základu. Rovněž byly upraveny přepočítací koeficienty, aby v rámci neprodukčních ploch byly prioritizovány hodnotnější prvky a zemědělci k nim tak byli více motivováni. Nedomníváme se, že by takové nastavení bylo neadekvátní, protože i plochy meziplodin nebo dusík vázajících plodin mají nezanedbatelný environmentální přínos. Současný model pro vyčleňování podílu neprodukčních ploch je vyváženým, realizovatelným přístupem. S Dalším navýšením základních požadavků by došlo k silné skokové změně, pravděpodobně by klesla ochota tyto závazky plnit a navrhovaný požadavek by se stal protichůdným se stanovenými ambicemi. V celkovém pojetí zastáváme spíše motivační přístup a tak na základní dvě možnosti vyčleňování podílu neprodukčních ploch navazují ekoschémata, která dávají prosto pro další navýšení podílu. S ohledem na stávající krizovou situaci na komoditních trzích a na potřebu zajištění potravinové bezpečnosti je i současné nastavení dostatečné. V rámci prémiové ekoplatby dále motivujeme k zakládání stabilnějších krajinných prvků vyšší sazbou podle skutečně vytvořené výměry. CS 857 CS K připomínce je třeba upozornit, že procento, na které se odkazuje, je hodnotou pro EU jako celek, není samotným závazkem pro ČR. Dále upřesňujeme, že závazek se váže k roku 2030, kdežto Strategický plán SZP má finanční prostředky pouze do roku 2027, navíc je zásadní, že SP není jediným nástrojem k naplňování cílů GD. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Intervence v sektoru včelařství - Popis Intervence v sektoru včelařství  Zvyšování počtu včelstev by mělo být podporováno pouze v oblastech s jejich podprůměrným počtem. Podpora stávajících včelstev tím není omezená. (Zapracovat do podmínek způsobilosti dané intervence v návrhu koncepce.)  Jedním z témat poradenství a školení by měl být vliv chovu včel na volně žijící opylovače s cílem vést včelaře k odpovědnému rozhodování o počtech a umístění včelstev ve vztahu k ostatním opylovačům. (Zapracovat do popisu intervence v návrhu koncepce.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Intervence v sektoru včelařství - Odůvodnění Neakceptováno. Vysvětleno. • Doporučení směřující k omezování chovu včely medonosné v České republice z důvodu podpory jiných opylovatelů považujeme za argumentačně nedostatečně podložená, která, pokud by se realizovala, by vedla k nežádoucím důsledkům pro zemědělskou výrobu, ale i přírodu jako celek. Jsme si vědomi toho, že byly publikovány práce, které zpochybňují význam opylovací činnosti včely medonosné a doporučují omezovat její chov. • Závěry těchto prací jsou však sporné a postrádají komplexní pohled na skutečné příčiny úbytku divoce žijících opylovatelů. Například chov včel medonosných v chráněných oblastech doporučují omezovat, aniž uvádějí v jaké míře. Doporučují udržovat původní geografické rasy včely medonosné, což je při znalosti způsobu reprodukce u tohoto druhu v plošně zavčelené Evropě prakticky neproveditelné. • Je třeba si uvědomit, že většina entomofilních plodin vyžaduje k dosažení plného výnosu 4 - 6 včelstev / ha v blízkosti kvetoucí kultury. V případě snižování počtu včelstev, dosud převážně rovnoměrně rozptýlených v krajině na stanovištích malochovatelů včel, vzroste zájem o lokální přesuny velkých počtů včelstev. Tento způsob opylovací služby je již po desetiletí používán v zemích jižní a západní Evropy a v Turecku. Intenzivní velkochov včelstev s jejich hromadnými přesuny za opylováním a zdroji snůšky je ještě více rozvinut na kontinentech a v oblastech Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu a jihovýchodní Asie – zejména v Číně a Koreji. Ve všech těchto zemích i přes celostátně nižší průměrný počet včelstev připadající na plošnou jednotku, než je tomu v ČR, je proto mnoho oblastí s lokálním převčelením mnohonásobně překračujícím nejvyšší hodnoty v silně zavčelených oblastech ČR. Není přitom znám negativní vliv na celkovou biodiverzitu rostlinných společenstev – ani v oblastech, do kterých byla včela medonosná jako nepůvodní druh dovezena. Zato jsou známy nežádoucí důsledky takového chovu včel – kromě zvýšených nákladů za opylovací službu je to především stres a šíření nemocí až po projevy CCD (colony collapse disorder) s hromadnými úhyny včelstev. K takovým důsledkům by uplatnění navrhovaných opatření velmi pravděpodobně přispělo, protože plošné snížení nyní převážně optimální intenzity opylení v naší krajině by stimulovalo poptávku po převážení velkých počtů včelstev za účelem opylení hmyzosnubných kultur. • Teoretická rizika odlišných preferencí včely medonosné v důsledku předpokládaných jiných preferencí při sběru pylu a nektaru a v důsledku toho vlivu na změnu struktury rostlinných společenstev nejsou vnímána jako podstatná a chov včel je pozitivně vnímán a podporován i v zemích, kde je včela medonosná alochtonním druhem (USA, Mexiko, Brazílie, Nový Zéland aj.). • Ve střední Evropě je však včela medonosná navíc druhem původním a z hlediska genofondu jejích populací i potravních nároků jen velmi omezeně domestikovaným. Bez podpory jejího chovu má v důsledku lidské činnosti v kulturní krajině tento hlavní a nejvíce univerzální opylovatel jen minimální šance na přežití. Prosazení takových legislativních změn, které by podstatným způsobem omezily chov včel, by CS 858 CS mělo nežádoucí vliv na ekosystémovou opylovací službu a zasáhlo by reprodukční proces i u řady vzácných a chráněných druhů rostlin. • Co se týká bezprostřední kompetice mezi různými druhy opylovatelů, je třeba si uvědomit, že v podmínkách střední Evropy probíhá kvetení většiny druhů v předjarním a jarním období. V předjaří jsou populace většiny ostatních opylovatelů – na rozdíl od včel medonosných – málo početné. Jejich hlavní vývoj probíhá na jaře, kdy i v oblastech, kde je chováno více včelstev, je nabídka potravy pro opylovatele násobně větší, než je možné využít a žádná konkurence o potravní zdroje nemůže hrozit. • K významnému omezení této nabídky dochází v průběhu léta a zejména v jeho pozdní fázi. V tomto období však většina druhů blanokřídlých opylovatelů – především samotářských včel nadčeledi Apoidea – svůj životní cyklus ukončila a bude se líhnout opět až koncem předjaří následujícího roku. Poněkud jiná situace je u ročního vývojového cyklu opylovatelů z řádu motýlů, kde je problémem také změna druhového složení lučních porostů, a u dvoukřídlého hmyzu, z včelovitých u čmeláků. U těchto opylovatelů vývoj a opylovací aktivita vrcholí až v průběhu léta a v podletí. Tyto druhy však mají jiné potravní preference než včela medonosná a vyhledávají zejména rostliny z čeledí miříkovitých a hluchavkovitých, včelami méně navštěvované. • Považujeme za zřejmou skutečnost, že vliv chovu včely medonosné na početnost a druhovou pestrost jiných druhů opylovatelů v naší krajině včetně chráněných území přírody je zcela marginální ve srovnání s působením reálných problémů managementu krajiny – kterými je sucho (potřeba zlepšeného zadržování vody v krajině a ochrany i vytváření mokřadních společenstev), chyby při používání pesticidů – zejména insekticidů a herbicidů a hrubozrnná krajinná mozaika s nedostatkem zdrojů potravy v létě i hnízdních habitatů pro opylující hmyz. Investice do těchto oblastí považujeme za zásadní pro zlepšení situace celé početné skupiny hmyzích opylovatelů, aniž by bylo třeba přistoupit k zásadním omezujícím opatřením pro chov včely medonosné s podstatnými riziky pro další zhoršení biodiverzity v naší krajině. • Současně nelze souhlasit s termínem „zvyšování počtu včelstev“, a to z důvodu, že intervence jsou zaměřené na zkvalitnění chovů včel v ČR a zvyšování odbornosti včelařů. Příkladem jsou intervence Investice do hmotného majetku a nehmotného majetku a Racionalizace kočování včelstev, které se týkají primárně zlepšení technického vybavení pro zpracování medu a včelích produktů a nevedou k přímé podpoře sloužící k nákupu včelích úlů, případně včelstev. • Téma o zařazení vztahu jednotlivých opylovatelů by teoreticky bylo možné zařadit do systému vzdělávání. Konkrétní témata v rámci podpor vzdělávání však budou vymezena v nařízení vlády, nikoli ve strategickém plánu. • Pro vysvětlení upozorňujeme na skutečnost, že používaný termín opylovač je odborně nesprávný, protože tímto termínem se označuje rostlina poskytující v reprodukčním procesu pyl. Správný termín pro organismus, který tento pyl přenáší je opylovatel. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Inv. do obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany melior. a zpev. dřevin, Přeměna porostů náhradních dřevin - Popis Investice do obnovy kalamitních ploch, Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, Přeměna porostů náhradních dřevin  V místech výskytu tetřevovitých ptáků (tetřívek obecný, tetřev hlušec, jeřábek lesní) je vhodné upřednostnit dřevěné oplocenky. V případě oplocenek z pletiva je nutné zajistit jejich viditelnost, např. vplétáním pásů pogumované syntetické textilie po celém obvodu minimálně ve dvou výškách a zviditelněním horního okraje, příčnými břevny v několika výškách, barevnou plastovou sítí nebo šikmými latěmi. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Inv. do obnovy kalamit. ploch, Inv. do ochrany melior. a zpev. dřevin, Přeměna porostů náhradních dřevin - Odůvodnění Akceptováno. CS 859 CS V rámci prováděcího předpisu (Pravidla) budou stanovena preferenční kritéria zvýhodňující variantu dřevěného oplocení. Pro oblasti, kde je předmětem ochrany tetřívek obecný nebo tetřev hlušec bude povinnost u drátěné oplocenky po celém obvodu zvýraznit, např. zmíněnými páskami. Současně také uvádíme, že zvýrazňování oplocenek jde nad rámec povinností stanovených zákonem. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do lesnické infrastruktury - Popis Investice do lesnické infrastruktury Je třeba podporovat dobře naplánované a optimálně technicky řešené projekty.  Kvalitní plánování sítě lesních cest. Zejména nově budované cesty musí být dostatečně odůvodněné. Konkrétní umístění je třeba zvolit i s ohledem na přírodní hodnoty v dotčeném území. Totéž platí i pro sklady dřeva. To by mělo být zajištěno především postupy dle zákona při povolení takového záměru, ale i výběrem projektů k podpoře. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.)  K minimalizaci rizika negativních vlivů doporučujeme stanovit podmínku přidělení podpory na investice do lesních cest souladem záměru s příslušným OPRL. Je nutné posoudit vlivy na úrovni konkrétních projektů. Podporovat pouze projekty, které nebudou zhoršovat odtokové poměry v dotčeném území a míru eroze lesní půdy. Tzn. podporovány by měly být jenom takové projekty, u nichž dojde v důsledku úprav systému lesních cest oproti dřívějšímu stavu ke zpomalení odtoku vody a snížení odnosu splavenin. Posouzení vlivů na odtokové poměry by mělo být součástí požadovaného souhlasného stanoviska MŽP. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů Pravidel pro žadatele.)  Šetrné technické provedení. Je nutné eliminovat, případně kompenzovat negativní vlivy na vodní režim a další vlivy na přírodní hodnoty. Spíše než odvedení vody do zasakovacích jímek s kolmými/příkrými vstupy, které mohou být rizikové pro živočichy, nebo do vodních toků preferovat propustné povrchy, zasakovací tůně, příkopy, průlehy apod. Snížení negativních vlivů cest na vodní režim by mělo být i součástí projektů na opravy stávajících cest. Splnění podmínky by mělo být součástí požadovaného souhlasného stanoviska MŽP. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.)  V ZCHÚ a Natuře 2000 a v jejich okolí musí být technickým provedením skladů dřeva eliminováno riziko kontaminace vody a půdy pesticidy používanými k ošetření skladovaného dřeva. To by mělo být zajištěno především zákonnými postupy (hodnocení podle §45i a §67 ZOPK) a potvrzeno souhlasným stanoviskem MŽP. Minimálně na úrovni doporučení pro příjemce (optimálně začlenit do provozního řádu skladu nebo obdobného dokumentu) uvést ošetřování skladovaného dřeva způsoby šetrnými k živočichům. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do lesnické infrastruktury - Odůvodnění Akceptováno.  V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty více přispívající ke zlepšení kvality a hustoty lesní cestní sítě.  Podmínkou způsobilosti bude souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Dodržováno bude, že realizací projektu nedojde k navýšení hustoty lesní cestní sítě na lesním majetku žadatele nad její optimální úroveň. Realizace projektu bude podmíněna souhlasným stanoviskem MŽP, resp. AOPK. - Podmínkou způsobilosti bude souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Nestmelené kryty vozovek mohou být v Pravidlech bodově zvýhodněny oproti jiným typům vozovek.  Bude zohledněno v Pravidlech pro žadatele. CS 860 CS Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do obnovy kalamitních ploch - Popis Investice do obnovy kalamitních ploch  Zejména v ZCHÚ, ale i ve volné krajině, by přednostně měly být podpořeny projekty směřující k přirozené prostorové a věkové struktuře, např. využívající ve větší míře přípravné dřeviny. Bez souhlasu OOP by měla být vyloučena aplikace chemických látek s negativním dopadem na biodiverzitu. V místech, kde je to možné, by měla být využita (alespoň částečná) přirozená obnova“. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Investice do obnovy kalamitních ploch - Odůvodnění Vysvětleno. Základní podmínkou je, že při realizaci projektu bude vysazen doporučený podíl melioračních a zpevňujících dřevin, tzn. vyšší než je běžně požadovaný. Při obnově lesa bude uplatňována vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, která zajistí na jednotlivých lokalitách vhodnou druhovou skladbou v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku klimatické změny, včetně omezení pěstování smrku ztepilého oproti předchozí právní úpravě. Uvedené požadavky, aniž by se vztahovaly výhradně na projekty společné zemědělské politiky, musí být plněny v souladu s národní legislativou, ať už se jedná o vhodné druhové složení, přípravné dřeviny nebo aplikaci ochranných prostředků před škůdci. Vyloučení negativního dopadu chem. látek na biodiverzitu je zajištěno prostřednictvím registrace přípravků, v rámci které jsou posuzovány všechny vlivy na složky životního prostředí. Použitím prostředku v souladu s registrací jsou eliminovány negativní vlivy na životní prostředí. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Pozemkové úpravy - Popis Pozemkové úpravy  Navrhovat pozemkové úpravy v souladu s platnými Plány povodí (resp. s ohledem na opatření uvedená v příslušném Programu opatření) a plány pro zvládání povodňových rizik a existujícími strategiemi adaptace na změnu klimatu. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.)  V případě realizace vodohospodářských opatření musí být upřednostněna obnova přirozeného vodního režimu a přírodě blízká opatření před technickými řešeními s negativním vlivem na přírodu a krajinu. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.)  Opatření ke zpřístupnění zemědělských a lesních pozemků nesmí vést k narušení vodního režimu, naopak by měla být spojena s prvky podporujícími biodiverzitu, ekologickou stabilitu a obnovu vodního režimu. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Pozemkové úpravy - Odůvodnění Akceptováno. Pozemkové úpravy, resp. realizace plánů společných zařízení, budou komplexně řešit opatření k ochraně životního prostředí a zachování krajinného rázu, protierozní, protipovodňová opatření pro ochranu půdního fondu (např. příkopy, průlehy, meze, travnaté pásy a jiné retardační prvky, realizace mokřadů, tůní, revitalizace vodních toků a akumulačních vodních nádrží), dále opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny (např. biocentra, biokoridory, interakční prvky a další výsadby zeleně mimo les a v zemědělské krajině), opatření zajišťující zpřístupnění pozemků budou realizována pouze, pokud jsou nezbytná pro realizaci dříve uvedených opatření (vždy ve spojitosti s protierozním nebo vodohospodářským opatřením) a vodohospodářská opatření. CS 861 CS V rámci výběru projektů budou preferovány zejména projekty zaměřené na omezení dopadu zemědělského sucha, na ochranu zemědělské půdy před erozí nebo povodněmi, na zlepšení vodního režimu v krajině, nebo na ekostabilizační opatření v krajině. Podmínkou způsobilosti bude souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Přeměna porostů náhradních dřevin - Popis Přeměna porostů náhradních dřevin  Projekty realizované v Krušných horách musí být v souladu se souhrnem doporučených opatření pro tyto oblasti a s dalšími schválenými koncepčními materiály zabývajícími se ochranou tetřívka obecného v Krušných horách, konkrétně jde např. o studii Volf 2019: Opatření na podporu populace tetřívka obecného v Krušných horách.(https://www.mzp.cz/cz/revitalizace krusnych hor). Obdobně v případě realizace v jiných PO (především PO Jizerské hory), EVL a ve zvláště chráněných územích musí být projekty v souladu s plánem péče daného území, souhrnem doporučených opatření a jinými platnými dokumenty. Potvrzení souladu s ochranou tetřívka obecného a dalšími cíli ochrany dotčených ZCHÚ musí být součásti souhlasného stanoviska MŽP. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele, a do formuláře pro standardizované stanovisko MŽP.)  Založený porost musí mít nejen vhodné druhové složení (geograficky původní, stanovištně přirozené nebo klimaticky vhodné dřeviny), ale měly by být upřednostněny projekty směřující rovněž k vhodné věkové struktuře. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.)  Povolit použití pouze těch přípravků, které v Registru přípravků na ochranu rostlin nejsou vyloučeny z ochranného pásma podzemních a/nebo povrchových vod. (Zapracovat do SP SZP do podmínek způsobilosti dané intervence, popř. do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Přeměna porostů náhradních dřevin - Odůvodnění Vysvětleno. Intervence je nastavena v souladu s Programem revitalizace Krušných hor. Při naplňování Programu se postupuje na území zvláště chráněných území dle platných plánů péče a na území soustavy Natura 2000 dle přijatých souhrnů doporučených opatření, které stanovují vhodnou péči o předměty ochrany za účelem zachování či dosažení jejich příznivého stavu a zároveň za tímto účelem vymezují plochy s návrhem specifického managementu. Přeměny porostů jsou zároveň v souladu s platnou legislativou, která klade důraz na různé aspekty přeměn a udává povinnost tyto rozpadlé porosty obnovit, resp. vrátit les do původního stavu tak, aby plnil funkce lesa. Zároveň OOP mohou v oblastech uplatnit bližší ochranné podmínky (s ohledem na rašeliniště, prameniště aj.) a stanovení těchto podmínek jde zcela nad rámec způsobilých výdajů navrhované intervence, která se zaměřuje pouze na rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Do SP SZP byla k příslušné intervenci doplněna podmínka „Žadatel doloží souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí.“ Jedná se o standardizovaný formulář, který bude součástí národního prováděcího předpisu - Pravidel. Tento postup velmi dobře funguje i u jiných intervencí, kdy se příslušný OOP může ke konkrétnímu projektu vyjádřit a odsouhlasit jej. V tomto případě se bude jednat o kontrolu, že: Nedojde k obnově na plochách 6R – 9R. Bude dodržena předepsaná druhová skladba se zaměřením na druhy vhodné pro tetřevovité. U všech drátěných oplocenek bude barevné označení. CS 862 CS Pokud se jedná o ochranu tetřívka a tetřeva v Krušných horách, je nutnou podmínkou mít k dispozici vymezení území tetřívka a tetřeva ze strany MŽP tak, aby bylo možno systematicky zajistit a kontrolovat příslušný požadavek - např. podle k.ú. Použití přípravků na ochranu rostlin je stanoveno legislativně jak na území celé ČR tak na území ZCHÚ. Vyloučení negativního dopadu chem. látek na složky životního prostředí je zajištěno prostřednictvím registrace přípravků, v rámci které jsou posuzovány všechny negativní vlivy. Použitím prostředku v souladu s registrací jsou eliminovány negativní vlivy na životní prostředí. Další zpřísnění podmínek pro používání POR na území pouze Krušných hor nepovažujeme za opodstatněné. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba Popis Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba 1) Stanovit vyšší minimální rozlohu neprodukčních prvků, které připadají na krajinné prvky, úhory a ochranné pásy, a to alespoň o 1 p.b. (procentní bod) nad požadavek DZES v obou variantách. (Zapracovat do podmínek způsobilosti dané intervence v návrhu koncepce.) 2) Povinnost ponechávat neposečené plochy u kultur T stanovit již od DPB velikosti 10 ha na začátku období, 8 ha v posledních 2 letech období. Opatření je navrženo v souladu s opatřením navrhovaným pro intervenci AEKO – Ošetřování extensivních travních porostů. (Zapracovat do podmínek způsobilosti dané intervence v návrhu koncepce.) 3) Umožnit ponechání neposečených ploch až do následujícího roku. (Zapracovat do podmínek způsobilosti dané intervence v návrhu koncepce.) 4) Doporučit v metodické příručce k AEKO rozfázování seče na sousedících DPB, případně v rámci velkých DPB do dvou termínů s časovým odstupem (např. 1 měsíc). 5) Nebude-li tato podmínka součástí DZES 1, podmínit obnovu a přísev TTP souhlasem OOP ve všech environmentálně citlivých plochách včetně luk zařazených pod intervencemi AEKO a Ekologické zemědělství přispívající biodiverzitě resp. vymezených v LPIS jako Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené, Mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené, Horské a suchomilné louky hnojené, Horské a suchomilné louky nehnojené, Trvale podmáčené a rašelinné louky, Ochrana chřástala polního, Ochrana modrásků, Suché stepní trávníky a vřesoviště a Málo úživné pastviny, Druhově bohaté pastviny. (Zapracovat do podmínek způsobilosti dané intervence v návrhu koncepce.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba Odůvodnění 1) Akceptováno. Celofaremní ekoplatba počítá se dvěma variantami, a to vždy s navýšením o 1 % oproti základu. Dále byl zaveden prémiový stupeň ekoplatby pro podporu krajinných prvků. 2) Akceptováno jinak. Celofaremní ekoplatba v rámci podintervence č. 1 zemědělská kultura trvalé travní porosty (T) byla doplněna o podmínku ponechání na sečených dílech půdních bloků (DPB) s výměrou větší než 12 ha 3-15 % nepokosené plochy. Na podmínky celofaremní ekoplatby navazují podmínky opatření II. pilíře SZP. Vzájemná provázanost podmínek mezi Ekoschématy a opatřením AEKO - Ošetřování extenzivních travních porostů (OETP) je komplexní management ošetřování cenných přírodních stanovišť, který nastavuje mnoho podmínek ohledně hnojení, sečení, šetrné techniky obhospodařování a je nutné posuzovat AEKO jako celek, který má pozitivní dopad na životní prostředí. V intervenci AEKO – OETP zůstává kompenzována nepokosená plocha na DPB s výměrou nad 10 ha u vybraných titulů. Zároveň je umožněno dobrovolně ponechat nepokosené plochy na DPB s výměrou menší než 10 ha, přičemž je tato dobrovolnost kompenzována v platbě. V případě překryvu intervence AEKO – OETP a Ekoschémat se hradí zvýšenou sazbou rozdíl mezi 10 a 12 ha. V rámci AEKO – OETP jsou stanoveny další specifické managementy s odlišnými podmínkami pro nepokosené plochy, jedná se např. o DPB v titulu Ochrana CS 863 CS modrásků, kde jsou vynechávány při seči nepokosené plochy o větší rozloze (nejméně 15 % a nejvýše 20 % rozlohy DPB) nebo je v rámci titulu Ochrana chřástala polního umožněn posun termínu seče. Tyto DPB se nachází v prioritní oblasti a jejich výměra je podstatně menší než 10 ha. 3) Neakceptováno. Postup je nastaven v provazbě na další intervence. 4) Akceptováno. Bude doporučeno v metodické příručce k AEKO. 5) Akceptováno jinak. Vzhledem k tomu, že drtivá většina žadatelů tyto souhlasy již musí od OOP vyžadovat, bude podmínka v rámci celofaremní ekoplatby stanovena obdobně. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Technologické investice v lesním hospodářství - Popis Technologické investice v lesním hospodářství  Podporovat pouze investice do technologií šetrných k půdě. Upřednostněny by měly být technologie umožňující výběrovou těžbu a další technologie umožňující šetrné hospodaření před technologiemi vhodnými především k holosečnému hospodaření. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Technologické investice v lesním hospodářství - Odůvodnění Akceptováno. Preference šetrných technologií bude zajištěna na úrovni národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele - vlastními podmínkami poskytování dotace či v rámci bodování přijatých projektů. Podotýkáme ale, že mezi technikou využitelnou pro výběrnou těžbu a technikou využitelnou pro holosečné hospodaření nejde jednoznačně rozlišovat. Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Založení agrolesnického systému - Popis Založení agrolesnického systému  V případě realizace v ZCHÚ nebo lokalitách Natura 2000 musí žadatel doložit souhlas OOP, aby se předešlo poškození citlivých stanovišť a nežádoucím zásahům do krajiny. (Zapracovat do národních prováděcích předpisů - Pravidel pro žadatele.) Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9; Kap. 10, Založení agrolesnického systému - Odůvodnění Vysvětleno. Podmínky intervence 42.73 byly navrženy v rámci užší pracovní skupiny, jejímiž členy byli mj. zástupci MŽP, AOPK ČR, ČZU, VÚKOZ, ASZ, ČSAL …a další. K dispozici budou metodiky, příklady dobré praxe, možnost konzultací. Založení agrolesnického systému bude podle probíhat podle projektu (zachování krajinného rázu, výsadby po vrstevnicích jako protierozní ochrana apod.). Nejedná se o založení krajinného prvku, ale zachování původní kultury Souhlasné stanovisko OOP k projektu bude vyžadováno v oblastech soustavy Natura 2000 a u vybraných druhů dřevin, uvedených v seznamu dřevin (příloha nařízení vlády). Seznam těchto dřevin byl připravován pracovní skupinou a finalizován zástupci MŽP a VÚKOZ. CS 864 CS 3. Zpráva o hodnocení ex ante Viz přiložené dokumenty 4. Zpráva o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí Viz přiložené dokumenty Příloha II o analýze SWOT Viz přiložené dokumenty Příloha III o konzultacích s partnery Viz přiložené dokumenty Příloha IV o zvláštní podpoře pro bavlnu (v příslušných případech) CS 865 CS Příloha V o doplňkovém vnitrostátním financování poskytovaném v rámci strategického plánu SZP Základ Intervence Rozpočet vyšší počet příjemců vyšší intenzita podpory poskytnutí financování na určitou operaci v rámci intervence Další informace CS 866 CS Odhadovaná roční částka vnitrostátní finanční pomoci v odvětví ovoce a zeleniny podle dotčených regionů a celková částka pro členský stát ČR vnitrostátní finanční pomoc v odvětví ovoce a zeleniny neposkytuje. Příloha VI o přechodné vnitrostátní podpoře (v příslušných případech) a) roční odvětvový finanční rámec pro každé odvětví, pro které je poskytována přechodná vnitrostátní podpora Odvětví Finanční rámec pro jednotlivá odvětví, EUR 2023 2024 2025 2026 2027 b) v relevantních případech maximální jednotková míra podpory pro každý rok daného období Odvětví Maximální jednotková míra podpory v % 2023 2024 2025 2026 2027 c) v relevantních případech informace o referenčním období pozměněném v souladu s čl. 147 odst. 2 druhým pododstavcem Odvětví Informace o pozměněném referenčním období d) stručný popis komplementarity přechodné vnitrostátní podpory s intervencemi strategického plánu SZP není relevantní Další příloha: Soulad s cíli Unie pro rok 2030 a příspěvek k nim Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030 snížit ztráty živin o 50 % a zároveň zajistit, aby se nezhoršila úrodnost půdy Snahou ČR je zajistit používání hnojiv v zemědělství pouze v nezbytně nutné míře, a tak zároveň minimalizovat možné riziko jejich úniku. Podle dat Eurostatu je hrubá bilance dusíku v kg na hektar využívané zemědělské půdy vyšší než průměr EU (průměr 2012–2014 představuje 76 kg/ha). ČR nicméně spíš než absolutní snižování spotřeby živin podporuje preferenci vhodné formy aplikace živin, vyvážené hnojení a bilanci živin, která by byla co nejblíže nule a to s využitím moderních technologií jako precizního zemědělství a digitálních prvků. Snížení aplikace kvalitních organických hnojiv může mít negativní dopad na udržování vyrovnané či pozitivní bilance organické složky v půdě a jde tak o kontradikci s řešením obnovy půdních ekosystémů v této strategii. Strategický plán SZP k národnímu cíli přispěje zejména prostřednictvím intervencí AEKO Zatravňování orné půdy, Ekologické zemědělství a AEKO – Omezování používání pesticidů v OPVZ na orné půdě. Podmínkami intervence Zatravňování orné půdy je zajištěno zvýšení infiltrační schopnosti půd a tím ke zpomalení a snížení povrchového odtoku vody a zamezí se odnosu zeminy do vodních toků. Zatravnění oblastí s vyšší mírou ohroženosti půd vodní erozí podpoří snížení koncentrace dusičnanů ve vodách a omezení vstupu dusičnanů do podzemních a povrchových vod. V rámci intervence je možné aplikovat herbicidní přípravky pouze bodově, a to pouze první dva roky závazku (s výjimkou fytosanitárních opatření na základě potvrzení ÚKZÚZ). Aplikace hnojiv je možná jen před založením porostu. Po jeho založení již možná není, s výjimkou přívodu dusíku pastvou a vápněním. V rámci intervence Ekologické zemědělství jsou používány pouze přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin povolené k použití podle zákona o ekologickém zemědělství. Umožněno je CS 867 CS použití výhradně organických a statkových hnojiv, což přispívá ke zvýšení protierozních vlastností půdy. Podmínkou je i pěstování zlepšujících netržních plodin na standardní orné půdě se stanoveným termínem zapravení. Při pěstování zeleniny, brambor, speciálních bylin a jahodníku je výsadba jahodníku a brambor prováděna pouze na ploše, kde byla jako předcházející plodina pěstována předplodina nebo meziplodina zapravená do půdy jako zelené hnojení. Údržba meziřadí je prováděna mechanicky, v případě intenzivních sadů musí být v meziřadí zajištěn bylinný pokryv, jehož údržba je rovněž prováděna mechanicky. Novou intervencí ve SP SZP je AEKO - Omezování používání pesticidů v OPVZ na orné půdě. Jde o hospodaření na orné půdě v ochranných pásmech resp. povodích vodárenských nádrží (VN) sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, kdy je podporováno omezení množství aplikovaných prostředků na ochranu rostlin. Je tak snížen smyv nebo průnik těchto látek a jejich reziduí do podzemních a povrchových vod. Na základě zkušeností z pilotního projektu realizovaného v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na Želivce, ze které je zásobováno 1,5 mil. obyvatel pitnou vodou, je tento způsob hospodaření navržen i pro další VN – Vrchlice, Římov a Opatovice. V rámci intervence jsou přesně stanoveny maximální limity pro účinné látky obsažené v přípravcích POR a způsob jejich použití v návaznosti na pěstované plodiny (preemergentní či postemergentní použití). O aplikaci POR je prováděno hlášení. Organická hmota v půdě je vázána na všechny půdní funkce, resp. ovlivňuje další ukazatele: celkovou stabilitu, strukturu, objemovou hmotnost, dostupnost živin, koloběh živin a je sama o sobě ukazatelem kvality půdy. Doplňování organické složky do půdy je klíčové z hlediska zlepšení kvality půdy a snížení erozní ohroženosti. Více než 50 % ZPF v České republice je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory. Hodnota mediánu organického uhlíku v České republice je na nízké úrovni 21 g/kg - indikátor C. 39 – rok 2015 (zdroj: https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/Soil.html?select=EU27 FLAG,1). Česká republika proto považuje za nezbytné zahrnout postupy doplňování organické složky do půdy. Jako vhodný nástroj byla zvolena intervence Ekoschémat - Celofaremní ekoplatba, prostřednictvím „Modelu OH“. Odborný návrh Modelu OH zpracoval a v praxi ověřil Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. Klíčovým aspektem je nastavení udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě, které zohledňuje národní specifika České republiky: z celkových 2,5 mil ha orné půdy České republiky mají čeští farmáři pouze omezenou možnost obhospodařovat hnojem - pouze jeden milion hektarů orné půdy. Model OH dále pracuje:  se strukturou plodin (plodiny zlepšující půdu)  a rovněž zohledňuje agrotechnické operace, které přispívají ke snížení emisí, jako je přímé setí do nezpracované půdy, mulče či strip-till. Plodinová struktura farmy žadatele mj. koreluje s konečným počtem ha, které zemědělec musí tímto opatřením splnit. Model OH v rámci České republiky představuje komplexní a systémové opatření ve vztahu k orné půdě, jakožto neobnovitelného zdroje. Snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod a omezení eroze přispívá podmínka definovaná jak v základním, tak i prémiovém stupni Celofaremní ekoplatby – vyčleňování a údržba ochranného pásu na všech pozemcích v blízkosti útvarů povrchových vod. V porovnání s ochranným pásem DZES 4, který pouze vylučuje použití hnojivých látek a POR a neomezuje zemědělskou produkci, dochází v rámci Celofaremní ekoplatby (v základním i prémiovém stupni) k vytvoření ochranného pásu se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti a výrazným způsobem může přispět k omezení smyvu pesticidů a jejich reziduí, živin do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Zapojený vegetační pokryv snižuje ztráty živin a smyv pesticidů a jejich rezidují povrchovým i podpovrchovým odtokem tím, že přímo chrání povrch půdy před destruktivním působením deště, zpomaluje rychlost povrchového odtoku a v neposlední řadě také nepřímo působí na půdní vlastnosti, zejména na pórovitost a propustnost, včetně omezení možnosti zanášení pórů jemnými půdními částicemi a mechanickým zpevněním půdy kořenovým systémem. V rámci Strategického plánu SZP k tomuto cíli mohou částečně přispívat i pravidla pro podmíněnost, zejména podmínky standardu DZES 4 Zřízení ochranných pásů podél vodních toků a požadavky směrnice https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardIndicators/Soil.html?select=EU27 FLAG,1 CS 868 CS Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (vodní směrnice) a směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice) a PPH 1 a 2. K naplnění cíle přispívá rovněž intervence nového nástroje Ekoschémata, Režimy pro klima a životní prostředí – Precizní zemědělství. Tato intervence je cílena na podporu optimalizace vynakládaných vstupů, a to prostřednictvím zemědělské techniky, která je vybavena potřebnou technologií. Cílem intervence je racionalizace a zefektivnění materiálových vstupů při současném zachování produkční schopnosti půdy za dodržování agroenvironmentálních omezení daného stanoviště. Racionalizace a optimalizace vstupů z dlouhodobého hlediska povede, vzhledem k cílenému přístupu, k jejich snížení. Tím je možné předejít únikům nevyužitých zbytků hnojiva do okolního prostředí, především do vod a ovzduší. Optimalizace vstupů se obecně projevuje vyšší energetickou efektivitou zemědělských systémů, a díky tomu snížením negativního vlivu zemědělství na životní prostředí při současném zachování požadovaného výnosu plodin. Plošně diferencovaná aplikace N hnojiv je prováděna pomocí satelitního korekčního signálu. Do stroje vybaveného potřebnou technologií (aplikátor umožňující řízení dávky) je nahrána aplikační mapa (data z DPZ či výnosových map), podle které je následně aplikováno hnojivo tak, aby na každé místo přišla optimální dávka, případně je plošně diferencovaná aplikace dusíkatých hnojiv provedena na základě průběžné celoplošné diagnostiky stavu porostů s využitím senzorových měření. Díky tomu je možné racionalizovat využití hnojiv a zajistit, že nebude docházet k přehnojování nízko výnosových míst, kde by pěstovaná plodina nedokázala zajistit využití hnojiva a to by následně mohlo uniknout do ovzduší, nebo znečistit podzemní vody. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky. Variabilní aplikace zásobního hnojení - P, K, Mg, Ca je prováděna pomocí satelitního korekčního signálu. Aplikační mapa je založena na mapách zásobenosti jednotlivých živin, které jsou tvořeny na základě periodických odběrů a rozborů půdních vzorků nebo na základě zpřesněné bilance živin z plošných rozdílů výnosových úrovní stanovených z výnosových map či DPZ. Uzavření sekce musí proběhnout automaticky. V rámci této intervence bude zavedena povinnost výpočtu bilance dusíku. Bilance dusíku je vhodným nástrojem pro kontrolu správnosti hospodaření s dusíkem pocházejícím z různých zdrojů za zemědělský subjekt. Pro bilancování dusíku zemědělec použije podklady o všech jeho vstupech do půdy, vč. doplnění údajů o symbiotickou fixaci vzdušného dusíku a o výstupech dusíku z půdy, tedy export dusíku ve sklizených produktech. Tato povinnost bude svým přísnějším nastavením v souladu s čl. 31 odst. 5. (písm. b):  bilance bude vypočítávána a sledována za jeden rok,  stanovený limit hodnoty bilance dusíku 60 kg/ha (pod stanovenou hodnotou bilance dle národní legislativy). Plánovaný rozsah intervencí je cca 895 tis. ha, což znamená hodnotu indikátoru R.21 Ochrana kvality vod: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se kvality vod cca 25,39 %. Pro indikátor R.22 Udržitelné hospodaření s živinami: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami, je pro tuto intervenci plánovaný rozsah cca 1 621 tis. ha orné půdy, resp. 45,99 % UAA. Do jisté míry přispěje i realizace odborného poradenství, co se týká uplatňování nových poznatků – nové technologie, hnojiva, inhibitory, senzory, atd. S ohledem na implementaci nitrátové směrnice v oblastech zranitelných dusičnany (ZOD) jsou zajištěny postupy, které jsou vhodným nástrojem k omezení zvýšení bilančního přebytku dusíku a rizika jeho ztrát vyplavením z půdy a také k omezení znečištění vod (zavedena bilance dusíku v ZOD). Cíl indikátoru podílu monitorovacích stanic, kde je koncentrace dusičnanů nad 50 mg/l, je pro rok 2030 odhadnut ve výši 8 %. Tento cíl je stanoven na základě výsledku reportingu a vývoje trendu. Monitoring podzemních vod je prováděn ve čtyřletých intervalech, a proto není kontrola jednotlivých ročních hodnot možná. V případě čtyřletých akčních programů nitrátové směrnice je možné sledovat snížení koncentrací v období: 2020– 2024, 2024–2028, 2028–2032 (resp. na základě interpolace vývoje trendu pro rok 2030 snížení na 8 %). CS 869 CS Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030, kterým je 10 % zemědělské plochy v rámci krajinných prvků s vysokou rozmanitostí. Snahou ČR je obnova krajinných struktur v zemědělské krajině a tím i navyšování podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí. V rámci Strategického plánu SZP k tomuto cíli mohou zásadně přispívat pravidla pro podmíněnost, zejména DZES 8, kde neprodukční plochy mohou být tvořeny krajinnými prvky, a to pouze v případě, že tyto neprodukční plochy budou odpovídat typologii krajinných prvků LUCAS transect 2022 a funkčních definic KP uvedený v metodice JRC. Neprodukční plochou pro tento DZES může být půda ležící ladem, ochranný pás kolem krajinného prvku, ozeleněný kolejový řádek, ochranný pás typu souvrať, ochranný pás podél vodních útvarů viz intervence Celofaremní ekoplatba, ochranný pás podle DZES 5 s vyloučením obilnin a jejich směsí, ochranný pás podle DZES 7b, ochranný pás podle agrolesnictví a biopás. V návaznosti na DZES 8 zmiňujeme jednu z klíčových podmínek Ekoschémat – celofaremní ekoplatba (05.31) je vyčleňování neprodukčních ploch z orné půdy. Celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností. Zemědělec má možnost výběru mezi dvěma variantami: I. varianta 4+1 (minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazené na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem). Celofaremní ekoplatba navazuje na základní podmínky standardu DZES 8 a je požadováno vyčlenění vyššího procenta neprodukčních ploch ve srovnání s podmíněností (o 1 %). Neprodukční plochy jsou tvořeny:  plochami ochranných pásů DZES 8 nebo  úhorů nebo  krajinných prvků nebo  kombinacemi těchto prvků. II. varianta 7+1;2 (minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vážící dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, přičemž 3 % z toho tvoří půda ponechaná ladem nebo neprodukční prvky. Pro meziplodiny by měly členské státy používat faktor 0,3): Žadatel má povinnost vyčlenit 8 % a od roku 2026 pak 9 % výměry orné půdy zemědělského podniku ve prospěch neprodukčních ploch, z toho minimálně:  3 % musí tvořit plochy ochranných pásů včetně ochranných pásů DZES 8 nebo úhorů nebo krajinných prvků nebo kombinace těchto prvků, ostatní plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce.  5 %, resp. 6 % plnění neprodukčních ploch je dle volby zemědělce. Vedle povinného vyčleňování neprodukčních ploch je žadatel v rámci Celofaremní ekoplatby povinen vyčlenit pásy na všech pozemcích v blízkosti útvarů povrchových vod na orné půdě žadatele – jedná se o nadstavbu pásů DZES 4. Pásy jsou uvažovány jako pásy neprodukčního charakteru s trvalým vegetačním krytem na DPB s kulturou orná půda, jejichž hranice se nachází ve vzdálenosti do 6 m od vodního toku minimálně 6m šíře (od hranice DPB v místě, kde se hranice DPB nachází ve vzdálenosti do 6 m od vodního toku). Dále byla doplněna nadstavba k základnímu stupni Celofaremní ekoplatbě – Prémiový stupeň, který představuje cílené podmínky hospodaření na orné půdě. Nastavení podmínek reflektuje výsledky SWOT a analýzy potřeb, konkrétně se zaměřením na problematiku ochrany vod a neprodukční plochy. Česká republika v souladu s připomínkou EK v prémiovém stupni představuje postupy, které jednoznačně vedou ke zlepšení dopadu zemědělství na životní prostředí a klima. Možnosti plnění Premiového stupně Celofaremní ekoplatby: CS 870 CS  vyčlenění plochy pásů podél vodních toků *),  vyčlenění neprodukční plochy ve výši 7 % z orné půdy subjektu,  kombinací obou opatření *) Ochranný pás podél vodních toků je pás se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti. Účelem ochranného pásu je přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze a podpora biodiverzity. Nepřímo budou pásy přispívat také k ochraně klimatu. Pásy jsou uvažovány jako pásy neprodukčního charakteru s trvalým vegetačním krytem na DPB s kulturou orná půda, jejichž hranice se nachází ve vzdálenosti do 10 m od vodního toku - minimálně 12m šíře (od hranice DPB v místě, kde se hranice DPB nachází ve vzdálenosti do 10 m od vodního toku). V rámci podmíněnosti není financováno zakládání nových krajinných prvků s vysokou rozmanitostí a to hlavně z hlediska majetkoprávních vztahů, kdy je většina zemědělské půdy v ČR předmětem pachtu. Financování tvorby nových krajinných prvků tedy z jiných programů a intervencí. V případě financování tvorby krajinných prvků, prostřednictvím Programu rozvoje venkova 2014–2020, v operaci Pozemkové úpravy, byla realizována široká škála protierozních, vodohospodářských či ekostabilizačních opatření. Tato opatření budou podpořena také v rámci SZP pro období 2023–2027 v intervenci Pozemkové úpravy. Dále mohou být tyto prvky podporovány v rámci aktuálně běžícího Národního plánu obnovy subkomponenta 2.6.4 Provádění pozemkových úprav s pozitivním vlivem na prevenci eroze a zachycování srážek. Taktéž je tvorba nových krajinných prvků podporovaná v rámci Operačního programu Životní prostředí, konkrétně opatřeními v rámci specifického cíle 1.3 “Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům”. Opatření 1.3.2. “Tvorba nových a obnova stávajících vegetačních prvků a struktur, včetně opatření proti vodní a větrné erozi” zahrnuje aktivitu 1.3.2.1 vegetační krajinné prvky (včetně skladebných prvků ÚSES), kterou je podporováno založení a/nebo obnova vegetačních krajinných prvků, tj. stromořadí, solitérních stromů, travobylinných porostů, mezí, remízů, větrolamů, průlehů, zasakovacích pásů, zemních hrázek, svodných příkopů (stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku např. zatravněním) přírodě blízkým způsobem. Je podporováno i založení či obnova zatravněných pásů s doprovodnými dřevinami, skladebných prvků ÚSES a interakčních prvků. V rámci této aktivity je podporováno založení a/nebo obnova krajinotvorných (extenzívních sadů) Plánované výstupy programu, na období 2023–2027 činí:  250 ha vytvořených vegetačních krajinných prvků  300 ha vytvořených mokřadů  200 ha vytvořených krajinných prvků (výsadby, mokřady, protierozní opatření apod. Zdroj: MŽP, Operační program životního prostředí 2022–2027. Veškeré výše zmíněné neprodukční plochy jsou v rámci DZES 8 chráněny před zničením a poškozením. V této souvislosti přispívá i intervence AEKO – Krajinotvorné sady, kterou je řešena údržba starších ovocných sadů s převažujícím environmentálním významem a zanedbatelnou produkcí. Je možná i dosadba dřevin, avšak pouze původními či regionálními odrůdami. Intervencí Péče o založený agrolesnický systém je zajištěna péče o nově vysazené dřeviny v zemědělské krajině. V definicích JRC jsou agrolesnické systémy označeny jako polopřírodní systémy, kdy je dřevinná složka záměrně začleněna do systému hospodaření. Dřeviny v agrolesnických systémech jsou součástí produkce. Nastavenými podmínkami je zajištěna převaha druhů lesních dřevin nad ovocnými, přičemž u ovocných dřevin budou preferovány lokální odrůdy. Zohledněna je invazivnost některých druhů dřevin. Podpůrným nástrojem, v rámci SZP, který může přispět k národnímu cíli, je intervence Režimy pro klima a životní prostředí – celofaremní ekoplatba. Opatření přispívá k naplňování indikátoru R.34 Zachovávání krajinných prvků: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající CS 871 CS se údržby krajinných prvků, včetně remízků a stromů v rozsahu cca 33 tis ha, což představuje 0,93 % UAA. Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030, kterým je 25 % zemědělské plochy v rámci ekologického zemědělství V současné době činí rozloha plochy využívaná v rámci ekologického zemědělství 557,3 tis. ha (k 3.11.2021), tj. 15,6 % zemědělské půdy evidované v LPIS a ČR tak patří mezi 15 zemí světa s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařovaných ploch na celkové zemědělské půdě. V rámci EU ČR aktuálně zaujímá 6. místo. Národní cíle pro další rozvoj byly stanoveny v Akčním plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027. Strategický plán SZP k národnímu cíli přispěje zejména prostřednictvím intervence Ekologické zemědělství. Plánovaný rozsah intervence je cca 750 tis. ha, což znamená hodnotu indikátoru R.29 Rozvoj ekologického zemědělství: Podíl využívané zemědělské půdy podpořené v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství, s rozdělením podílu na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod k ní cca 21,3 %. Další nástroje SP přispívající k podpoře EZ jsou:  podpora investic do rozvoje zpracovatelských kapacit formou preferenčních kritérií a bodového zvýhodnění EZ,  podpora investic do modernizace zemědělských podniků ekologických zemědělců formou preferenčních kritérií a bodového zvýhodnění EZ,  zavedení efektivního poradenství pro zemědělce v konverzi na EZ (přechodné období) i pro EZ farmy,  podpora společné organizace trhu. Z nástrojů mimo SZP jsou to pak následující nástroje:  Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021–2027,  mediální a propagační kampaň za účelem podpory spotřeby biopotravin,  podpora odbytu - povinné zastoupení biopotravin ve veřejném stravování a v projektech Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol,  podpora budování krátkých dodavatelských řetězců a odbytových družstev,  podpora faremního prodeje,  podpora budování zpracovatelských kapacit,  zajištění efektivního poradenství,  zajištění efektivních a správně cílených dotačních podpor na národní úrovni,  podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe skrze podporu České technologické platformy pro ekologické zemědělství,  podpora aplikovaného výzkumu prostřednictvím programu Země. Vnitrostátní příspěvek k cílům EU do roku 2030, kterými jsou 50% snížení celkového používání a rizika chemických pesticidů a používání nebezpečnějších pesticidů S ohledem na výchozí pozici ČR, kdy spotřeba pesticidů v ČR setrvale klesá a je výrazně pod průměrem EU ČR plánuje udržení tohoto trendu do roku 2030. V porovnání s rokem 2019 došlo v roce 2020 v ČR k dalšímu poklesu celkové spotřeby POR, a to o 4,34 %. Za poklesem stojí nejen zákaz některých účinných látek, ale hlavně průběh počasí a výskyt škodlivých organismů na podzim 2019 a 2020, který ovlivnil strategie aplikací herbicidů a insekticidů do ozimých plodin. CS 872 CS Celková spotřeba POR poklesla za posledních 10 let o cca 20 % a spotřeba účinných látek o cca 30 %. V ČR se tedy v posledních letech daří významně snižovat spotřebu POR. V návaznosti na stanovené povinnosti vyplývající ze směrnice EP a Rady 2009/128/ES (pesticidová směrnice) je monitorováno dodržování zásad Integrované ochrany rostlin (IOR). Komplexnost celého systému IOR v zemědělské praxi znamená kombinaci vhodných technologií zpracování půdy, hnojení, volby odrůd, střídání plodin, podpory užitečných organismů, V případě konvenčního systému hospodaření má IOR zajistit soulad s principy trvalé udržitelnosti. V rámci IOR jde o dodržování následujících zásad: 1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů (střídání plodin, agrotechnika, výběr odrůd, osivo a sadba, podpora užitečných organismů atd.). 2. Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné diagnózy. 3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli. 4. Preference nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. 6. Používání pesticidů a dalších způsobů ochrany profesionálními uživateli by mělo být pouze v nezbytném rozsahu. 7. Uplatňování antirezistentních strategií. 8. Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření. V rámci pravidelných šetření je prováděn monitoring stavu IOR, který se stal doplňkem k podmínkám kontrol podmíněnosti , které tyto podmínky podle k systému podmíněnosti stanovené legislativy nezahrnují, a to jak v oblasti evidence spotřeby přípravků (PPH 7), tak i v oblasti kontroly hnojiv (PPH 2). K podpoře zavedení IOR slouží Rostlinolékařský portál (ÚKZUZ), který mimo plodinových metodik IOR poskytuje informace k aktuálnímu výskytu škodlivých organismů, modely prognóz pro vybrané druhy chorob a škůdců, dále fotogalerii, modul zabývající se rezistencí a metodiky monitoringu škodlivých organismů. Součástí jsou aplikace, kde lze filtrovat přípravky na ochranu rostlin (POR) podle navolených kombinací plodin a škodlivých organismů, včetně dostupných alternativ či alternativ skupiny účinných látek nebo samotné účinné látky, způsobu účinku, možnosti použití v ochranných pásmech vodních zdrojů atd. Systémy IOR jsou využívány zejména v rámci systémů integrované produkce (IP) u vytrvalých kultur – v ovocných sadech a ve vinicích, částečně také při pěstování zeleniny. V rámci intervence AEKO – Integrovaná produkce (odhad dopadu až na 44 tis. ha) žadatel nepoužívá vyjmenované účinné látky. V případě IP révy vinné aplikuje POR, hnojiva, kaly, odpadní vody obsahující měď do celkové roční dávky 3 kg mědi na 1 ha vinice. Od 4. roku stáří vinice neaplikuje akaricidy. V příkmenném pásu vinice je omezeno používání herbicidů - max. 3 aplikace za rok a maximálně 12 aplikací za celý závazek. K úplnému vyloučení použití herbicidů v příkmenném pásu jsou žadatelé motivováni doplňkovou platbou. V meziřadí a manipulačním prostoru je použití herbicidních přípravků zakázáno. Proti škůdcům (roztoči, obaleči) je možné použít pouze bioagens nebo přírodní přípravky (např. spinosad). Proti houbovým chorobám je použití POR omezeno na maximálně 8 aplikací za rok a 30 za celý závazek. Povinností je minimálně jedno použití ekologického přípravku. V případě nadstavbového titulu je možnost použití POR ještě dále snížena, a to na max. 6 aplikací za rok a 20 aplikací za celý závazek. Podobně jako u IP vinné révy je i u IP ovoce vyloučeno používání herbicidů v meziřadí a manipulačním prostoru. V příkmenném pásu je omezen počet aplikací na 3. V případě IP zeleniny je použití herbicidů zcela vyloučeno. Odplevelení je možné provádět pouze mechanicky. U vybraných druhů zeleniny je použití herbicidních přípravků omezeno (u chřestu mohou být herbicidní látky aplikovány pouze 2 krát v jednom roce). U IP jahodníku je možné aplikovat herbicidy čtyřkrát za rok a třikrát za rok insekticid. Omezená možnost použití insekticidů je i u konzumních brambor (max. 3 aplikace proti mandelince bramborové za závazek, přičemž první aplikace musí být prováděna přípravky EZ POR). Omezen je počet aplikací konvenčních fungicidních přípravků za závazek, přičemž počet aplikací přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství omezen není. CS 873 CS K dalšímu snížení spotřeby pesticidů a nebezpečných pesticidů přispějí i další intervence Strategického plánu SZP. V rámci intervence AEKO – Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě (odhad dopadu až na 20 tis. ha) jsou podmínky, které přispívají k plnění cílů EU stanoveny s ohledem na kategorizaci zemědělských výrobních oblastí a podoblastí. Jsou stanoveny přesné maximální limity pro účinné látky obsažené v přípravcích POR a způsob jejich použití v návaznosti na pěstované plodiny (preemergentní či postemergentní použití). V rámci této intervence je zcela vyloučena aplikace POR obsahující dimethachlor a metolachlor. Postemergentně nelze aplikovat metazachlor a bentazon (zákaz aplikace s výjimkou víceletých pícnin a obilnin s jejich podsevem). Preemergentní aplikace je zcela vyloučena u S metolachloru. V rámci OPVZ je stanoveno omezení aplikace účinné látky Tebuconazole a zákaz aplikace účinné látky Chlortoluron, které patří mezi nebezpečné účinné látky uvedené v databázi pesticidů EU. Povinností je provádět hlášení o aplikaci POR. Celkem se omezení či zákaz aplikace týká cca 50 % nebezpečných účinných látek uvedených v databázi pesticidů EU, které nesmí být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin používaných v rámci intervence Integrovaná produkce a Omezení používání pesticidů v OPVZ na orné půdě. V rámci intervence Ekologické zemědělství (odhad dopadu až na 750 tis. ha) jsou používány pouze přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin povolené k použití podle zákona o ekologickém zemědělství. Údržba meziřadí a příkmenných pásů je prováděna mechanicky. Intervencí AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě je zajištěn vznik neproduktivních ploch na orné půdě, jejichž hlavním cílem je zlepšení stavu druhů (obratlovců i bezobratlých) vázaných na zemědělskou krajinu. Na daných plochách nejsou aplikována hnojiva a přípravky na ochranu rostlin a u určitých titulů je je zajištěn pokryv půdy v zimním období. Nepřímo je tak omezován smyv pesticidů do podzemních vod. Tedy v konečném efektu to znamená hodnotu R.24 Udržitelné a omezené používání pesticidů: Podíl využívané zemědělské půdy, jíž se týkají podpořené specifické závazky, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, jako je únik pesticidů cca 26,55 % zemědělské půdy. Dále k tomuto cíli může přispívat podpora Poradenství, nastavení podmíněnosti, zejména PPH 7 a PPH 8. Podmínky povinných požadavků na hospodaření v rámci podmíněnosti se týkají přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi podle přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a používání pesticidů podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Tyto podmínky zejména zaměřené na správné používání přípravků na ochranu rostlin podle schválených postupů, respektive podmínky pro zacházení s pesticidy, k jejich omezení v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000 nebo nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků, tvoří základní stupeň podmínek, které musí žadatelé o zemědělské dotace dodržovat tak, aby obdrželi požadované platby dotace v plné výši. Částečně mohou také přispívat i Režimy pro klima a životní prostředí, přestože nejsou primárně cíleny na omezení pesticidů. Kromě navržených intervencí v rámci Strategického plánu SZP bude k realizaci udržitelného používání pesticidů napomáhat plnění opatření Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů (NAP): http://eagri.cz/public/web/file/670633/NAP CZ 2018 2022.pdf. NAP vychází ze směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů, která bude v průběhu roku 2022 revidována. Zásadním opatřením v rámci NAP je také zavedení povinného označování přípravků na ochranu rostlin (POR) tzv. 2D kódy a elektronické evidence POR k omezení uvádění na trh nepovolených přípravků. Povinnost označování vznikne po schválení novely zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Dalším zásadním opatřením je zavedení povinného označování POR tzv. 2D kódy a elektronické evidence POR k omezení uvádění na trh nepovolených přípravků. Vnitrostátní příspěvek k cíli EU do roku 2030 snížit prodej antimikrobiálních látek pro obhospodařovaná zvířata a v akvakultuře o 50 % ČR již v období 2008–2018 snížila spotřebu antimikrobik o 50 %, na 57 mg/PCU pro rok 2018 (což je referenční rok pro F2F cíl), tj. výrazně pod evropský průměr (který byl v roce 2018 103,2 mg/PCU pro 31 států EU/EEA). ČR bude, v souladu s doporučením EK, pracovat na zachování sestupného trendu v celkové kvantitě spotřeby antimikrobik. CS 874 CS Aktuální stav (poslední dostupná data 2020) indikovala ve vztahu k referenčnímu roku 2018 pokles o 1,2 % (2018: 57 mg/PCU vs 2020: 56,3 mg/PCU). Aktuální stav (data 2020) ve vztahu k ostatním členským státům EU/EEA ukazuje, že ČR se stále drží pod evropským průměrem (tento však významně klesl na 88,94 mg/PCU). Krátkodobý trend od referenčního roku 2018, tedy období 2018–2019–2020, je charakterizován fluktuací jak v rámci ČR, tak v rámci mnoha zemí EU/EEA. Bylo zaznamenáno meziroční snížení spotřeby 2018– 2019 o 5,6 % (2018: 57 mg/PCU vs 2019: 53,8 mg/PCU), ale naopak meziroční zvýšení spotřeby 2019– 2020 o 4,4 % (2019: 53,8 mg/PCU vs. 2020: 56,3 mg/PCU), kde se v rámci ČR jednalo pravděpodobně o spojitost s opatřeními a situací stran COVID – 19 (odliv zahraničních pracovních sil, obtíže se zajištěním personálním v péči o zvířata v chovech, s dopadem i na zdraví zvířat, větší míra reaktivního přístupu s finální potřebou podat antimikrobika). ČR považuje za podstatné vedle sledování celkové spotřeby antimikrobik i omezování užívání zejména těch antimikrobik, jejichž podání ve veterinární medicíně přináší vyšší míru rizika s ohledem na rozvoj a šíření AMR pro zdraví veřejnosti.ČR se proto hodlá zaměřit na oba aspekty - redukci celkové spotřeby antimikrobik i kvalitu používání antimikrobik. Toto je v souladu s cíli vytyčenými také Národním akčním plánem pro boj s AMR. Celkový národní cíl v oblasti redukce celkových spotřeb antimikrobik (zahrnujících rovněž spotřeby v akvakultuře) představují celkově za období od referenčního roku 2018 do roku 2030 snížení o 12 % (t.j. přibližně 49 mg/PCU). Po stránce kvality používání antimikrobik je nutné se zaměřit na vyšší míru odpovědného používání kriticky významných antimikrobik tj. cefalosporiny 3. a 4. generace (zejména sektor dojeného skotu, ale i prasat), fluorochinolony (zejména sektor drůbeže, méně sektor prasat a skotu) a kolistin (potřeba udržení nízkých spotřeb, kritické období po zákazu ZnO od poloviny roku 2022 v sektoru prasat). Strategický plán SZP ke snížení antimikrobik přispěje částečně prostřednictvím intervence Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací. Nejvyšší spotřeba antimikrobik v ČR připadala na chovy prasat. Zvýšená obranyschopnosti v chovu prasat by měla by zlepšit zdravotní stav chovů, a tím snížit potřebu podat antimikrobika. Plánovaný rozsah intervence je cca 430 tis. VDJ, což znamená hodnotu indikátoru R.43 Omezování používání antimikrobiálních látek: Podíl dobytčích jednotek (DJ), jichž se týkají podpořená opatření k omezení používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) cca 24 %. Další nekvantifikovaný příspěvek lze očekávat i díky intervencím Dobré životní podmínky zvířat a Vyloučení pobytu prasnic v individuálních klecích i Investic do zemědělských podniků, kde je vazba na welfare, inovace a digitalizace (např. zavedení technologií řízené klimatizace chovů, sledování produkčních parametrů, časná indikace onemocnění-smart farming) - vše s dopadem i na zdraví zvířat a minimalizaci používání antimikrobik. Důležitou vazbu mají také intervence týkající se přenosu znalostí (poradenství a vzdělávání). Mimo strategický plán budou spotřebu antimikrobik v chovech zvířat ovlivňovat následující opatření:  aplikace nových přímo použitelných předpisů EU v oblasti veterinárních léčiv a medikovaných krmiv;  vnitrostátní právní předpisy, zejména novela zákona o léčivech, která umožňuje stanovit si vlastní vnitrostátní pravidla pro používání antimikrobik ve veterinární medicíně nad rámec uvedených nařízení;  definování cílů v rámci Národního antibiotického programu a jeho akčních plánů;  dotační politika MZe z národních zdrojů a schopnost efektivně podporovat oblasti, které ve svém výsledku vedou k redukci potřeby používání antimikrobik v chovech hospodářských zvířat;  politiky obchodních řetězců ohledně nákupu surovin / potravin živočišného původu;  poptávka spotřebitelů po potravinách produkovaných v definovaných systémech kvality / udržitelnosti či  podmínky obchodování se 3. zeměmi a podoba obchodních dohod uzavíraných mezi EU a 3. zeměmi (včetně podmínek pro dovoz živočišných komodit s ohledem na podmínky udržitelnosti, včetně antimikrobik). CS 875 CS Vnitrostátní příspěvek k cíli EU 2025 zavést rychlý širokopásmový internet ve venkovských oblastech, aby bylo dosaženo cíle 100% přístupu Podíl venkovských domácností s širokopásmovým přístupem k sítím nové generace dosahoval v roce 2019 hodnoty 64,2 %. V roce 2025 by mělo být dosaženo 89 % pokrytí širokopásmovým internetem, a to díky podpoře z Nástroje na podporu oživení a odolnosti a OP technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu prostřednictvím sítí elektronických komunikací velmi vysoké kapacity s přenosovou rychlostí 100 Mbit/s a více s možností navýšení rychlosti až na 1Gbit/s pro obyvatele a minimálně s gigabitovou rychlostí pro podnikatele, komerční společnosti a hlavní socioekonomické aktéry (např. školy, školská zařízení, úřady atd.). 100 % pokrytí by mělo být dosaženo v roce 2030. Přímý příspěvek Strategického plánu SZP z plánovaných intervencí v této oblasti nebude. CS 876 CS DOKUMENTY Název dokumentu Typ dokumentu Datum dokumentu Místní ref. č. Ref. č. Komise Soubory Datum odeslání Odeslal(a) Programme snapshot 2023CZ06AFSP001 1.3 Snímek obrazovky před odesláním údajů 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Programme snapshot 2023CZ06AFSP001 1.3 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha I - Hodnocení ex-ante Příloha I: Hodnocení ex ante a strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES 3.11.2022 Ares(2022)7601062 SZP 3.fáze Příloha č. 1 Hodnocení intervencí připomínky SZP 3b) fáze Závěrečná zpráva návrh připomínky SZP 3. fáze Příloha č. 2 - Seznam EQ SZP 3. fáze - Příloha č. 3 Vyplněné matice 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha I: Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) Příloha I: Hodnocení ex ante a strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha I: Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha II - SWOT analýzy (SWOT analysis) Příloha II: Analýza SWOT 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha II - SWOT analýzy (SWOT analysis) 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha III: Konzultace s partnery / Annex III: Consultation of the partners Příloha III: Konzultace s partnery 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha III: Konzultace s partnery 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha IX - Kombinovatelnost titulů RV 2023+ Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha IX - Kombinovatelnost titulů RV 2023+ 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha VII - Opatření 113 Předčasné ukončení zemědělské činnosti / Measure 113 - Early retirement Příloha – kapitola 6: Cíle a finanční plán 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha VII - Opatření 113 Předčasné ukončení zemědělské činnosti 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha VIII - 7.3.1.1.5 Kontrolní a sankční systém Příloha – kapitola 7: Správní a koordinační struktura 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha VIII - 7.3.1.1.5 Kontrolní a sankční systém 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XII - Certifikace v poradenském systému Příloha – kapitola 8: Modernizace: systém AKIS a digitalizace 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XII - Certifikace v poradenském systému 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIII - precizní zemědělství Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIII - Metodika kalkulace precizní zemědělství Příloha XIII - Osvědčení ke kalkulacím - precizní zemědělství 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIV - Zkratky Příloha – kapitola 1: Strategické prohlášení 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIV - Zkratky 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIa: Kalkulace plateb 16.70 22.70 AEKO 23.70 EZ Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIa: Kalkulace plateb 16.70 22.70 AEKO 23.70 EZ 3.11.2022 Tabery, Josef CS 877 CS Název dokumentu Typ dokumentu Datum dokumentu Místní ref. č. Ref. č. Komise Soubory Datum odeslání Odeslal(a) 25.70 ZZP 26.70 42.73 ALS 32.72 N2000 intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 25.70 ZZP 26.70 42.73 ALS 32.72 N2000 Příloha XIb: Kalkulace plateb 28.70 DŽPZ Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIb: Kalkulace plateb 28.70 DŽPZ 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIc: Kalkulace plateb 27.70 AMR Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIc: Kalkulace plateb 27.70 AMR 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XId: Kalkulace plateb 31.71 ANC Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XId: Kalkulace plateb 31.71 ANC 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIe: Kalkulace plateb 25.70 41.73 ZZP 29.70 LEO BIO 30.70 LEO GEN Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIe: Kalkulace plateb 25.70 41.73 ZZP 29.70 LEO BIO 30.70 LEO GEN 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIf: Osvědčení ke kalkulacím plateb ÚZEI Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIf: Osvědčení ke kalkulacím plateb ÚZEI 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XIg: Osvědčení ke kalkulacím plateb ÚHUL Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XIg: Osvědčení ke kalkulacím plateb ÚHUL 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha XV - Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat - R.I. Příloha – kapitola 2: Posouzení potřeb a intervenční strategie, včetně cílového plánu a kontextových ukazatelů 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha XV - Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat - R.I. 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha Xa: Baseline AEKO Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha Xa: Baseline AEKO 3.11.2022 Tabery, Josef Příloha Xb: Baseline EZ Příloha – kapitola 5: Přímé platby, odvětvové intervence a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Příloha Xb: Baseline EZ 3.11.2022 Tabery, Josef SEA - Prohlášení předkladatele Příloha I: Hodnocení ex ante a strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES 3.11.2022 Ares(2022)7601062 SEA - Prohlášení předkladatele 3.11.2022 Tabery, Josef Stanovisko SEA Příloha I: Hodnocení ex ante a strategické posuzování vlivů na 3.11.2022 Ares(2022)7601062 Stanovisko SEA Stanovisko SEA - Příloha č. 1 seznam intervencí dle SC 3.11.2022 Tabery, Josef CS 878 CS Název dokumentu Typ dokumentu Datum dokumentu Místní ref. č. Ref. č. Komise Soubory Datum odeslání Odeslal(a) životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES Stanovisko SEA - Příloha č. 2 vypořádání vyjádření k návrhu koncepce