Decree on hydrogeological zones and groundwater bodies and assessment of the state of groundwater

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 5/2011 Sb. Vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod Aktuální verze 5 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2010 o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.: HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje: a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních vod, b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod, b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti, c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí, d) prahovou hodnotou norma jakosti podzemních vod stanovená v souladu s částí B přílohy č. 1 Ze dne 20.12.2010 Částka 2/2011 Účinnost od 26.01.2011 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-5 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 1 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254#f2214542 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254#f2214542 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166669 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2011-2 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-5 k této vyhlášce, e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod, f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce, g) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností, h) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů, i) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami, j) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2), k) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu, l) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod, m) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které se mohou šířit v podzemních vodách. HLAVA II VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD § 3 Vymezení hydrogeologických rajonů (1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod. (2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních vod. (3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky. (4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona. § 4 Vymezení útvarů podzemních vod (1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky. (2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě. (3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona. HLAVA III Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 2 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166670 § 5 Hodnocení stavu podzemních vod Hodnocení stavu podzemních vod sestává z a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod, b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních mraků a c) hodnocení jakosti podzemních vod. § 6 Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod (1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu. (2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod. (3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3). (4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou. § 7 Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod (1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají. (3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahové hodnoty. (4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující. § 8 Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod (1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky. (2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující. § 9 Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení kontaminačních mraků (1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend. Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 3 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166671 (3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových hodnot. (4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu. (5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává. (6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod. (7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných. (8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí. (9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou. § 10 Způsob hodnocení jakosti podzemních vod (1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce. (2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 11 Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod (1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této vyhlášce. (2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů. § 12 Zajištění systému kvality Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které: a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025, b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1), které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality. § 13 Minimální pracovní kritéria metod analýz Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 4 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166672 (1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U 2k ) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot. (2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede v příslušném programu monitoringu. § 14 Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů (1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů monitoringu. (2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U 2k ). (3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti. (4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez stanovitelnosti. (5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti. § 15 Monitorovací sítě podzemních vod (1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se dělí na: a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod. (2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky. (3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby: a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod, b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování, c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích míst a četnost Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 5 / 28 měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy, d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod. HLAVA IV NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD § 16 Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod (1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou: a) Rámcový program monitoringu, b) Program monitoringu podzemních vod, c) Programy průzkumného monitoringu. (2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá z: a) Programu situačního monitoringu podzemních vod, b) Programu provozního monitoringu podzemních vod, c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod. (3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu. (4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího kalendářního roku. Program monitoringu podzemních vod § 17 Program situačního monitoringu podzemních vod (1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod, b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek, c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních podmínek, d) hodnocení jakosti podzemních vod, e) vedení vodní bilance, f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu, g) plánování v oblasti vod, h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí, i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona. Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 6 / 28 (2) Program situačního monitoringu stanoví zejména: a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst, b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty. (3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav podzemních vod. (4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3). (5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí. § 18 Program provozního monitoringu podzemních vod (1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro: a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek, b) hodnocení jakosti podzemních vod, c) vedení vodní bilance, d) plánování v oblasti vod, e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí a f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona. (2) Program provozního monitoringu stanoví zejména: a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst, b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž: 1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou, 2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo. (3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn Program situačního monitoringu. § 19 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 7 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166671 Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod (1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro: a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod, b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod, c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod, d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona, e) plánování v oblasti vod, f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona. (2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví zejména: a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst a jejich počtu, b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací místo. § 20 Programy průzkumného monitoringu (1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví: a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu, b) vymezení monitorovacích míst, c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo. (2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní: a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny, b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu, c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod. (3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy ve vazbě na útvary podzemních vod. (4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle § 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona. § 21 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 8 / 28 Ministr životního prostředí: Mgr. Drobil v. r. Ministr zemědělství: Ing. Fuksa v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot Část A: Normy jakosti podzemních vod Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod Vysvětlivky: * Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonu, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů. ** „Pesticidy celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky. Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod (1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové. (2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky. (3) Prahové hodnoty se stanoví se zvláštním ohledem na jejich dopad na související útvary povrchových vod, vodní ekosystémy a související suchozemské ekosystémy; v úvahu se berou mimo jiné toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti. (4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední: a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy, b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod, c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy, d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci, e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál, f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat, na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti. Znečišťující látka Norma jakosti Dusičnany 50 mg/l Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů* 0,1 μg/l 0,5 ug/1 (pesticidy celkem)** Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 9 / 28 (5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. (6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi4). (7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta. (8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový. Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů Příloha č. 2 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se: a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a umístění monitorovacích míst: i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od přírodního kolísání, ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit, iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím, b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a § 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů, c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí statistické metody například regresní analýza, d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě. Látky, ionty, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti Uměle vyráběné syntetické látky Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky Arsen Trichlorethylen Vodivost Kadmium Tetrachlorethylen Olovo Rtuť Amonné ionty Chloridy Sírany Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 10 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166672 Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného trendu (1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující látky na úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud: a) není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit, nebo b) neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot. (2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod5). (3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem6),7) se počáteční bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany vod5). (4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod (1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud: a) výsledky programů monitoringu podzemních vod: i. nevykazují žádné projevy vniků do útvaru podzemních vod, ii. nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů, b) hodnoty norem jakosti podzemních vod stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahové hodnoty nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod. (2) Pokud je hodnota normy jakosti stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky nebo prahové hodnoty překročena na jednom či více monitorovacích místech je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy. (3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odst. 2 prokáže že, a) koncentrace znečišťujících látek převyšujících normy jakosti podzemních vod stanovených v tabulce 1 přílohy č. 1 této vyhlášky nebo prahové hodnoty nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, s případným přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod, b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odst. 1 této přílohy, c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8) a d) funkce útvaru podzemních vod, z kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena. (4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 11 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166673 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166674 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166675 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166673 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166676 podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy. Část B: Náležitosti šetření (1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy zohlední: a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod, b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky, c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými hodnotami. (2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod. (3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí: a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod, b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů, c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů, d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod, e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod (1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud: a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že využitelné množství zdroje9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň, b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou činností, které by způsobily: i. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod, ii. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod, iii. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů. c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání. (2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 12 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166677 Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod (1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen „příslušný program monitoringu“) a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2). (2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu. (3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy. (4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2), a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu. (5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou referenční hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření se průměr nepoužije. (6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. 1 a 2 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod. (7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě referenční hodnoty stanovené v tabulce č. 1 a 2 této přílohy. (8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. 3 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti. (9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. 4 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty. Tabulka 1: Minimální seznam hodnocených znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny A Název ukazatele CAS* Jednotka Referenční hodnota Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5A) mmol/l 0,2 Syntetické látky jednotlivé pesticidy μg/l 0,1 endrin 72-20-8 μg/l 0,1 hexachlorbenzen 118-74-1 μg/l 0,1 indeno(1,2,3-cd)pyren 193-39-5 μg/l 0,1 isodrin 465-73-6 μg/l 0,1 isoproturon 34123-59-6 μg/l 0,1 kyanidy 74-90-8 mg/l 0,05 alachlor 15972-60-8 μg/l 0,1 aldrin 309-00-2 μg/l 0,03 atrazin 1912-24-9 μg/l 0,1 benzen 71-43-2 μg/l 1 benzo(a)pyren 50-32-8 μg/l 0,01 benzo(b)fluoranthen 205-99-2 μg/l 0,1 benzo(g,h,i)perylen 191-24-2 μg/l 0,1 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 13 / 28 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166670 http://www.zakonyprolidi.cz/main/docprint.aspx?cc=cs&dd=2011-5&vv=&pdf=1#f4166670 A) referenční hodnota je minimum *CAS - Jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny Tabulka 2: Seznam znečišťujících látek a jejich hodnot skupiny A benzo(k)fluoranthen 207-08-9 μg/l 0,1 desethylatrazin 6190-65-4 μg/l 0,1 naftalen 91-20-3 μg/l 0,1 P,p-DDT 50-29-3 μg/l 0,1 simazin 122-34-9 μg/l 0,1 trifluralin 1582-09-8 μg/l 0,1 dieldrin 60-57-1 μg/l 0,03 fluoranten 206-44-0 μg/l 0,1 Přirozeně se vyskytuiící látky amonné ionty 14798-03-9 mg/l 0,5 arsen 7440-38-2 μg/l 10 hliník 7429-90-5 μg/l 200 chloridy 16887-00-6 mg/l 200 kadmium 7440-43-9 ug/i 0,5 olovo 7439-92-1 μg/l 5 rtuť 7439-97-6 μg/l 0,2 sírany 14808-79-8 mg/l 400 dusičnany 14797-55-8 mg/l 50 dusitany 14797-65-0 mg/l 0,5 hydrogenuhličitanyA) 71-52-3 mg/l 10 Ukazatele vyjádřené jako suma pesticidy μg/l 0,5 1,1,2,2-tetrachlorethen (PER) 127-18-4 μg/l 10 1,1,2-trichlorethen 79-01-6 Název ukazatele CAS* Jednotka Referenční hodnota (2,4,5-trichlorfenoxy) octová kyselina (2,4,5-T) 93-76-5 μg/l 0,1 2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina 94-75-7 μg/l 0,1 acetochlor 34256-82-1 μg/l 0,1 acetochlor ESA 187022-11-3 μg/l 0,1 acetochlor OA 194992-44-4 μg/l 0,1 alachlor ESA 142363-53-9 μg/l 0,1 alachlor OA 171262-17-2 μg/l 0,1 atrazine-desethyl desisopropyl (diaminoatrazin) 3397-62-4 μg/l 0,1 atrazine-desisopropyl 1007-28-9 μg/l 0,1 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 14 / 28 atrazine-hydroxy 2163-68-0 μg/l 0,1 azoxystrobin 131860-33-8 μg/l 0,1 bentazone 25057-89-0 μg/l 0,1 bromacil 314-40-9 μg/l 0,1 bromoxynil 1689-84-5 μg/l 0,1 carbendazim 10605-21-7 μg/l 0,1 carbofuran 1563-66-2 μg/l 0,1 clopyralid 1702-17-6 μg/l 0,1 cyanazine 21725-46-2 μg/l 0,1 desmetryn 1014-69-3 μg/l 0,1 dicamba 1918-00-9 μg/l 0,1 dichlobenil 1194-65-6 μg/l 0,1 dichlorprop-P 15165-67-0 μg/l 0,1 dimethachlor 50563-36-5 μg/l 0,1 dimethomorph 110488-70-5 μg/l 0,1 diuron 330-54-1 μg/l 0,1 ethofumesate 26225-79-6 μg/l 0,1 fenhexamid 126833-17-8 μg/l 0,1 fluazifop-p-butyl 79241-46-6 μg/l 0,1 hexazinon 51235-04-2 μg/l 0,1 chloridazon 1698-60-8 μg/l 0,1 chlorotoluron 15545-48-9 μg/l 0,1 chlorpyrifos 2921-88-2 μg/l 0,1 chlorsulfuron 64902-72-3 μg/l 0,1 iprodione 36734-19-7 μg/l 0,1 kresoxim-methyl 143390-89-0 μg/l 0,1 lenacil 2164-08-1 μg/l 0,1 linuron 330-55-2 μg/l 0,1 MCPA 94-74-6 μg/l 0,1 MCPB 94-81-5 μg/l 0,1 mecoprop-P 16484-77-8 μg/l 0,1 metalaxyl 57837-19-1 μg/l 0,1 metazachlor 67129-08-2 μg/l 0,1 methoxyfenozide 161050-58-4 μg/l 0,1 metolachlor 51218-45-2 μg/l 0,1 metolachlor ESA 171118-09-5 μg/l 0,1 metolachlor OA 152019-73-3 μg/l 0,1 metoxuron 19937-59-8 μg/l 0,1 metribuzin 21087-64-9 μg/l 0,1 metribuzin-desamino 35045-02-4 μg/l 0,1 metribuzin-desamino diketo 52236-30-3 μg/l 0,1 metribuzin-diketo 56507-37-0 μg/l 0,1 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 15 / 28 Tabulka 3: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B monolinuron 1746-81-2 μg/l 0,1 napropamide 15299-99-7 μg/l 0,1 nicosulfuron 111991-09-4 μg/l 0,1 o,p'-DDD 53-19-0 μg/l 0,1 o,p'-DDE 3424-82-6 μg/l 0,1 o,p'-DDT 789-02-6 μg/l 0,1 p,p'-DDD 72-54-8 μg/l 0,1 p,p'-DDE 72-55-9 μg/l 0,1 picloram 1918-02-1 μg/l 0,1 prometryn 7287-19-6 μg/l 0,1 propachlor 1918-16-7 μg/l 0,1 propiconazole 60207-90-1 μg/l 0,1 sulfosulfuron 141776-32-1 μg/l 0,1 tebuconazole 107534-96-3 μg/l 0,1 terbuthylazine 5915-41-3 μg/l 0,1 terbuthylazine-desethyl 30125-63-4 μg/l 0,1 terbuthylazine-hydroxy 66753-07-9 μg/l 0,1 terbutryn 886-50-0 μg/l 0,1 thiophanate-methyl 23564-05-8 μg/l 0,1 triadimefon 43121-43-3 μg/l 0,1 triadimenol 55219-65-3 μg/l 0,1 triasulfuron 82097-50-5 μg/l 0,1 tribenuron-methyl 101200-48-0 μg/l 0,1 triticonazole 131983-72-7 μg/l 0,1 α-hexachlorcyklohexan 319-84-6 μg/l 0,1 β-hexachlorcyklohexan 319-85-7 μg/l 0,1 γ-hexachlorcyklohexan 58-89-9 μg/l 0,1 PCB101 37680-73-2 μg/l 0,007 PCB118 31508-00-6 μg/l 0,007 PCB138 35065-28-2 μg/l 0,007 PCB153 35065-27-1 μg/l 0,007 PCB180 35065-29-3 μg/l 0,007 PCB28 7012-37-5 μg/l 0,007 PCB52 35693-99-3 μg/l 0,007 Název ukazatele CAS Jednotky Referenční hodnota Přirozeně se vyskytující látky bor 7440-42-8 μg/l selen 7782-49-2 μg/l 10 sodík 7440-23-5 mg/l 200 nikl 7440-02-0 μg/l 20 mangan 7439-96-5 mg/l 0,05 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 16 / 28 chrom 7440-47-3 μg/l 50 antimon 7440-36-0 μg/l 5 berylium 7440-41-7 μg/l 2 lithium 7439-93-2 μg/l MS** molybden 7439-98-7 μg/l 5 zinek 7440-66-6 μg/l 150 baryum 7440-39-3 μg/l 50 fluoridy 16984-48-8 mg/l 1,5 kobalt 7440-48-4 μg/l 3 vanad 7440-62-2 μg/l 18 Syntetické látky Název ukazatele CAS Referenční hodnota 1,2-dichlorethan 107-06-2 μg/l 3 antracen 120-12-7 μg/l 0,1 benzo(a)antracen 56-55-3 μg/l 0,1 chlorethen 75-01-4 μg/l 0,5 pentachlorbenzen 608-93-5 μg/l 0,1 trichlormethan 67-66-3 μg/l 30 1,1,2-trichlorethan 79-00-5 μg/l MS** 1,2-trans-dichlorethen 156-60-5 μg/l MS** m+p-xylen μg/l MS** PDTA 1939-36-2 μg/l MS** 1,1-dichlorethen 75-35-4 μg/l 0,1 1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 μg/l 0,1 1,2-dichlorbenzen 95-50-1 μg/l 0,1 1,3-dichlorbenzen 541-73-1 μg/l 0,1 1,4-dichlorbenzen 106-46-7 μg/l 0,1 dichlormethan 75-09-2 μg/l 0,1 ethylbenzen 100-41-4 μg/l 0,2 fenantren 85-01-8 μg/l 0,005 chlorbenzen 108-90-7 μg/l 0,1 tetrachlormethan 56-23-5 μg/l 0,1 toluen 108-88-3 μg/l 0,2 o-xylen 95-47-6 μg/l 0,2 pyren 129-00-0 μg/l 0,1 styren 100-42-5 μg/l MS** chrysen 218-01-9 μg/l 0,005 di(2-ethylenxyl)ftalát DEHP 117-81-7 μg/l 1,3 dibenzo(a,h)antracen 53-70-3 μg/l 0,016 EDTA 60-00-4 μg/l 5 fluoren 86-73-7 μg/l 0,1 NTA 139-13-9 μg/l 5 Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 17 / 28 ** - mez stanovitelnosti Tabulka 4: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod (1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů. (2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů. (3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy. (4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí Všeobecné chemicko-fvzikální ukazatele barva Pt mg/l CHSK-Mn mg/l 3 uhlík rozpuštěný organický 7440-44-0 mg/l 5 konduktivita v terénu mS/m MS** absorbance (254nm,1cm) číslo MS** celková objemová aktivita alfa Bq/l 0,3 humínové látky 1415-93-6 mg/l MS** teplota vody °C 29 Ukazatele vyjádřené jako suma chloralkany C10-13 85535-84-8 μg/l 0,4 uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1 suma dichlorbenzenů S-DCB μg/l 0,25 PCB 0,01 PAU 0,15 oktylfenoly 1806-26-4 μg/l MS** nonylfenoly 25154-52-3 μg/l 20 fenoly těkající s vodní parou mg/l 0,5 tenzidy aniontové mg/l 0,3 Název ukazatele CAS křemičitany 15593-90-5 mg/l stroncium 7440-24-6 μg/l draslík 7440-09-7 mg/l fosforečnany 7664-38-2 mg/l vápník 7440-70-2 mg/l železo 7439-89-6 mg/l měď 7440-50-8 μg/l hořčík 7439-95-4 mg/l Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 18 / 28 monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu. (5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období se přitom považuje 10 let. (6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární regrese. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2011 Sb. Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod Číslo útvaru podzemních vod Název útvaru podzemních vod Pozice útvaru podzemních vod Příslušný hydrogeologický rajon Název příslušného hydrogeologického rajonu 11100 Kvartér Orlice svrchní 1110 Kvartér Orlice 11210 Kvartér Labe po Hradec Králové svrchní 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové 11220 Kvartér Labe po Pardubice svrchní 1122 Kvartér Labe po Pardubice 11300 Kvartér Loučné a Chrudimky svrchní 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky 11400 Kvartér Labe po Týnec svrchní 1140 Kvartér Labe po Týnec 11510 Kvartér Labe po Kolín svrchní 1151 Kvartér Labe po Kolín 11520 Kvartér Labe po Nymburk svrchní 1152 Kvartér Labe po Nymburk 11600 Kvartér Urbanické brány svrchní 1160 Kvartér Urbanické brány 11710 Kvartér Labe po Jizeru svrchní 1171 Kvartér Labe po Jizeru 11720 Kvartér Labe po Vltavu svrchní 1172 Kvartér Labe po Vltavu 11800 Kvartér Labe po Lovosice svrchní 1180 Kvartér Labe po Lovosice 11900 Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve svrchní 1190 Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve 12110 Kvartér Lužnice svrchní 1211 Kvartér Lužnice 12120 Kvartér Nežárky svrchní 1212 Kvartér Nežárky 12300 Kvartér Otavy a Blanice svrchní 1230 Kvartér Otavy a Blanice 13100 Kvartér Úhlavy svrchní 1310 Kvartér Úhlavy 13200 Kvartér Radbuzy svrchní 1320 Kvartér Radbuzy 13300 Kvartér Mže svrchní 1330 Kvartér Mže 14100 Kvartér Liberecké kotliny svrchní 1410 Kvartér Liberecké kotliny 14200 Kvartér a miocén Žitavské pánve svrchní 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 19 / 28 14300 Kvartér Frýdlantského výběžku svrchní 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku 15100 Kvartér Odry svrchní 1510 Kvartér Odry 15200 Kvartér Opavy svrchní 1520 Kvartér Opavy 15500 Kvartér Opavské pahorkatiny svrchní 1550 Kvartér Opavské pahorkatiny 16100 Kvartér Horní Moravy svrchní 1610 Kvartér Horní Moravy 16210 Pliopeistocén Homomoravského úvalu - severní část svrchní 1621 Pliopleistocén Homomoravského úvalu - severní část 16220 Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - jižní část svrchní 1622 Pliopleistocén Homomoravského úvalu - jižní část 16230 Pliopleistocén Blaty svrchní 1623 Pliopleistocén Blaty 16240 Kvartér Valové, Romže a Hané svrchní 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané 16310 Kvartér Horní Bečvy svrchní 1631 Kvartér Horní Bečvy 16320 Kvartér Dolní Bečvy svrchní 1632 Kvartér Dolní Bečvy 16410 Kvartér Dyje svrchní 1641 Kvartér Dyje 16420 Kvartér Jevišovky svrchní 1642 Kvartér Jevišovky 16430 Kvartér Svratky svrchní 1643 Kvartér Svratky 16440 Kvartér Jihlavy svrchní 1644 Kvartér Jihlavy 16510 Kvartér Dolnomoravského úvalu svrchní 1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu 16520 Kvartér soutoké oblasti Moravy a Dyje svrchní 1652 Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje 21100 Chebská pánev základní 2110 Chebská pánev (Chebská pánev) 21200 Sokolovská pánev základní 2120 Sokolovská pánev 21310 Mostecká pánev severní část základní 2131 Mostecká pánev severní část 21320 Mostecká pánev jižní část základní 2132 Mostecká pánev jižní část 21400 Třeboňská pánev jižní část základní 2140 Třeboňská pánev jižní část 21510 Třeboňská pánev severní část základní 2151 Třeboňská pánev severní část 21520 Třeboňská pánev střední část základní 2152 Třeboňská pánev střední část 21600 Budějovická pánev základní 2160 Budějovická pánev Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 20 / 28 22110 Bečevská brána základní 2211 Bečevská brána 22120 Oderská brána základní 2212 Oderská brána 22201 Hornomoravský úval - severní část základní 2220 Hornomoravský úval 22202 Hornomoravský úval - jižní část základní 22203 Hornomoravský úval - střední část základní 22300 Vyškovská brána základní 2230 Vyškovská brána 22410 Dyjsko-svratecký úval základní 2241 Dyjsko-svratecký úval 22420 Kuřimská kotlina základní 2242 Kuřimská kotlina 22501 Dolnomoravský úval - severní část základní 2250 Dolnomoravský úval 22502 Dolnomoravský úval - střední část základní 22503 Dolnomoravský úval - jižní část základní 22610 Ostravská pánev ostravská část základní 2261 Ostravská pánev ostravská část 22620 Ostravská pánev karvinská část základní 2262 Ostravská pánev karvinská část 31100 Pavlovské vrchy a okolí základní 3110 Pavlovské vrchy a okolí 32110 Flyš v povodí Olše základní 3211 Flyš v povodí Olše 32121 Flyš v povodí Ostravice základní 3212 Flyš v povodí Ostravice 32122 Flyš v povodí Ostravice - Říčky po ústí do toku Lučina základní 32130 Flyš v mezipovodí Odry základní 3213 Flyš v mezipovodí Odry 32210 Flyš v povodí Bečvy základní 3221 Flyš v povodí Bečvy 32221 Flyš v povodí Moravy - severní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy 32222 Flyš v povodí Moravy - jižní část základní 32230 Flyš v povodí Váhu severní část základní 3223 Flyš v povodí Váhu severní část 32240 Flyš v povodí Váhu jižní část základní 3224 Flyš v povodí Váhu jižní část 32301 Středomoravské Karpaty - severní část základní 3230 Středomoravské Karpaty 32302 Středomoravské základní Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 21 / 28 Karpaty - jižní část 41100 Polická pánev základní 4110 Polická pánev 42100 Hronovsko poříčská křída základní 4210 Hronovsko poříčská křída 42210 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje základní 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 42220 Podorlická křída v povodí Orlice základní 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 42310 Ústecká synklinála v povodí Orlice základní 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 42320 Ústecká synklinála v povodí Svitavy základní 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 42400 Královédvorská synklinála základní 4240 Královédvorská synklinála 42500 Hořicko-miletínská křída základní 4250 Hořicko-miletínská křída 42610 Kyšperská synklinála v povodí Orlice základní 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 42620 Kyšperská synklinála - jižní část základní 4262 Kyšperská synklinála - jižní část 42700 Vysokomýtská synklinála základní 4270 Vysokomýtská synklinála 42800 Velkoopatovická křída základní 4280 Velkoopatovická křída 42910 Králický prolom severní část základní 4291 Králický prolom severní část 42920 Králický prolom jižní část základní 4292 Králický prolom jižní část 43100 Chrudimská křída základní 4310 Chrudimská křída 43200 Dlouhá mez - jižní část základní 4320 Dlouhá mez - jižní část 43300 Dlouhá mez severní část základní 4330 Dlouhá mez severní část 43400 Čáslavská křída základní 4340 Čáslavská křída 43500 Velimská křída základní 4350 Velimská křída 43600 Labská křída základní 4360 Labská křída 44100 Jizerská křída pravobřežní základní 4410 Jizerská křída pravobřežní 44200 Jizerský coniak svrchní 4420 Jizerský coniak 44300 Jizerská křída levobřežní základní 4430 Jizerská křída levobřežní 45100 Křída severně od Prahy základní 4510 Křída severně od Prahy 45210 Křída Košáteckého potoka základní 4521 Křída Košáteckého potoka Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 22 / 28 45220 Křída Liběchovky a Pšovky základní 4522 Křída Liběchovky a Pšovky 45230 Křída Obrtky a Úštěckého potoka základní 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka 45300 Roudnická křída základní 4530 Roudnická křída 45400 Ohárecká křída základní 4540 Ohárecká křída 45500 Holedeč základní 4550 Holedeč 46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část základní 4611 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část 46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část základní 4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část 46200 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh základní 4620 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh 46300 Děčínský Sněžník základní 4630 Děčínský Sněžník 46400 Křída Horní Ploučnice základní 4640 Křída Horní Ploučnice 46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice základní 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice 46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice základní 4660 Křída Dolní Kamenice a Křinice 47100 Bazální křídový kolektor na Jizeře hlubinný 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 47200 Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe hlubinný 4720 Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe 47300 Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále hlubinný 4730 Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále 51100 Plzeňská pánev základní 5110 Plzeňská pánev 51200 Manětínská pánev základní 5120 Manětínská pánev 51310 Rakovnická pánev základní 5131 Rakovnická pánev 51320 Žihelská pánev základní 5132 Žihelská pánev 51400 Kladenská pánev základní 5140 Kladenská pánev 51510 Podkrkonošský permokarbon základní 5151 Podkrkonošský permokarbon 51520 Náchodský perm základní 5152 Náchodský perm 51610 Dolnoslezská pánev - západní část základní 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 51620 Dolnoslezská pánev - východní část základní 5162 Dolnoslezská pánev - východní část Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 23 / 28 52110 Poorlický perm severní část základní 5211 Poorlický perm severní část 52120 Poorlický perm jižní část základní 5212 Poorlický perm jižní část 52210 Boskovická brázda severní část základní 5221 Boskovická brázda severní část 52220 Boskovická brázda jižní část základní 5222 Boskovická brázda jižní část 61110 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor základní 6111 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor 61120 Krystalinikum Slavkovského lesa základní 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa 61200 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň základní 6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň 61310 Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu základní 6131 Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu 61320 Krystalinikum východní části Krušných hor základní 6132 Krystalinikum východní části Krušných hor 61330 Teplický ryolit základní 6133 Teplický ryolit 62110 Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka základní 6211 Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka 62121 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov 62122 Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - horní část povodí Černého potoka základní 62130 Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka základní 6213 Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka 62210 Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem základní 6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem 62221 Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku základní Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 24 / 28 Radbuzy - západní část 6222 Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy 62222 Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy východní část základní 62223 Krystalinikum a proterozoikum dolního toku Úhlavy základní 62300 Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky základní 6230 Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky 62400 Svrchní silur a devon Barrandienu základní 6240 Svrchní silur a devon Barrandienu 62500 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy základní 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy 63101 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy 63102 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy -Vltava po soutok s tokem Malše základní 63201 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - jižní část základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy 63202 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Horní povodí Skalice základní 63203 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy základní 63204 Krystalinikum v povodí střední Vltavy - severní část 64110 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny základní 6411 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny 64120 Krystalinikum Lužických hor základní 6412 Krystalinikum Lužických hor Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 25 / 28 64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy základní 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 64140 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery základní 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery 64200 Krystalinikum Orlických hor základní 6420 Krystalinikum Orlických hor 64311 Krystalinikum severní části Východní Sudet jihovýchodní část základní 6431 Krystalinikum severní části Východní Sudet 64312 Krystalinikum severní části Východní Sudet severozápadní část základní 64321 Krystalinikum jižní části Východních Sudet základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních Sudet 64322 Krystalinikum jižní části Východních Sudet - Morava po soutok s tokem Moravská Sázava základní 64323 Krystalinikum jižní části Východních Sudet -Oslava po ústí do toku Morava základní 65100 Krystalinikum v povodí Lužnice základní 6510 Krystalinikum v povodí Lužnice 65200 Krystalinikum v povodí Sázavy základní 6520 Krystalinikum v povodí Sázavy 65310 Kutnohorské krystalinikum základní 6531 Kutnohorské krystalinikum 65321 Krystalinikum Železných hor jihovýchodní část základní 6532 Krystalinikum Železných hor65322 Krystalinikum Železných hor severozápadní část základní 65401 Krystalinikum v povodí Dyje západní část základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje65402 Krystalinikum v povodí Dyje východní část základní Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 26 / 28 Poznámky pod čarou 1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod. 2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb. 3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu 65500 Krystalinikum v povodí Jihlavy základní 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy 65601 Krystalinikum v povodí Svratky střední část základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky 65602 Krystalinikum v povodí Svratky Svitava po soutok s tokem Punkva základní 65603 Krystalinikum v povodí Svratky západní část základní 65700 Krystalinikum brněnské jednotky základní 6570 Krystalinikum brněnské jednotky 66111 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry 66112 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry - povodí Opavy po ústí do toku Odra základní 66120 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy základní 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy 66200 Kulm Drahanské vrchoviny základní 6620 Kulm Drahanské vrchoviny 66300 Moravský kras základní 6630 Moravský kras 66400 Mladečský kras základní 6640 Mladečský kras Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 27 / 28 Odry před znečištěním. 4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 23a odst. 2 vodního zákona. 6) § 32, 33 vodního zákona. 7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. 8) Například § 30, 32, 33, 34, 35 vodního zákona. 9) § 22 vodního zákona. Souvislosti Provádí předpis Verze © AION CS 2010-2013 | Pracuje na systému AToM2 | Děkujeme, že používáte Zákony pro lidi .CZ 254/2001 Sb. Vodní zákon č. Znění od SliceNovel Poznámka 1. 26.01.2011 Počátek účinnosti. Aktuální verze. 0. 11.01.2011 Vyhlášené znění. Sbírka zákonů ČR ­ 5/2011 Sb. Stránka 28 / 28 http://www.aion.cz/ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-5/zneni-20110126 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-5/zneni-0